Téma: 

odkvetlá orchideí


Facebook Twitter Pinterest email tisk

PÉČE O ORCHIDEJE PO ODKVĚTU

Zalíbily se vám orchideje, chcete, aby vám vydržely i po odkvětu a v nejlepším případě zase vykvetly? Pak si přečtěte následující řádky, které vám mimo jiné poradí, jak tyto nádherné exotické rostliny přesazovat, co s nimi v zimě, na jaké choroby si dát pozor a jak lze orchideje množit.

Zdroj: Péče o orchideje po odkvětu
Zveřejněno: 9.2.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: přesazování orchideí

Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Odesláno: 1.7.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Co budete k přesazování potřebovat

  • substrát na orchideje;
  • květináč na orchideje;
  • nůžky;
  • polystyrenové arašídy nebo střepy hliněné nádoby.

Přesazování vám bude trvat zhruba 10-15 minut.

Pro lepší představu, jak správně přesadit orchidej, může posloužit tento výběr videí: přesazování orchideí video.

Detail odstavce: Co budete k přesazování potřebovat
Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Odesláno: 25.4.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

STŘÍHÁNÍ VŘESU A VŘESOVCE

Jak provést zastřižení vřesu

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Vřesy můžeme zkrátit i o 2/3 (na rostlině musí zůstat vždy něco zeleného, jinak již neobroste), zatímco z pomalu rostoucích vřesů a erik odstraňujeme pouze odkvetlá květenství.

Pro vřesy volíme zásadně maximálně slunné stanoviště. V polostínu a ve stínu nikdy nedocílíme hustých a kompaktních rostlin s bohatým kvetením. Kultivary s barevným (žlutá až oranžová) olistěním budou mít nevýraznou světlezelenou barvu. Pro plné vybarvení potřebují slunce.

Vřes kvete v průběhu léta a na podzim.

Stříháním dáme vřesům tvar úhledné koule, která do léta hustě obrazí a pokvete. Zanedbáme-li každoroční řez, keříky vřesu se rozklesnou a vytáhnou do několika zdřevnatělých výhonů s květy na jejich konci.

Detail odstavce: Jak provést zastřižení vřesu
Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce
Zveřejněno: 20.5.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: péče o orchideje

DOBRÝ DEN. RÁDA BYCH SE ZEPTALA,CO DĚLAT SE VZDUCHOVÝMI KOŘENY U ORCHIDEÍ. JE MOŽNÉ JE OSTŘÍHAT ? DĚKUJI ZA ODPOVĚD'.

Zdroj: diskuze Péče o orchideje
Odesláno: 11.9.2017 uživatelem ADÉLA
Počet odpovědí: 0

JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU

Mají se stříhat květy oleandrů?

Staré větve i loňské výhony je třeba řezat až po odkvětu, nejlépe v září. Můžete je také jen zaštípnout, jestliže nemají dostatek přeslenů a chcete, aby se co nejvíce rozkošatěly. Oleandr velmi rychle obrazí a další rok na nových výhonech kvete. Uschlé květy neodstřihávejte, jen odstraňte zcela suché květy, které se už samy oddělily od rostliny. Zcela odkvetlá květenství můžete odstřihnout koncem září, až budete oleandr tvarovat. Mnoho pěstitelů z obavy, že jim příště oleandr nenasadí na květ, nechává uschlé květenství na rostlině, dokud samo neodpadne, a skutečně jim v dalším roce oleandry bohatě vykvetou.

Detail odstavce: Mají se stříhat květy oleandrů?
Zdroj: Jak na stříhání oleandru
Zveřejněno: 29.1.2019


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: orchideje druhy a pěstování

na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování
Odesláno: 17.7.2017 uživatelem Zdena Čápová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Přezimování hortenzie

Nejtěžším obdobím pro pěstování hortenzií je při správném umístění a kyselosti půdy bezpochyby zimní období. Pěstujete-li rostliny ve volné půdě, budete mít práce méně. Postačí, když k hortenzii přihrnete zeminu, případně ji přikryjete chvojím. Starší, dobře prokořeněné rostliny již nejsou na přezimování náchylné. Některé druhy hortenzií je potřeba chránit před mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo větší vyztuženou lepenkovou či polystyrenovou bednou. Odkvetlá květenství můžete těsně pod květy odstranit, ale také je možné je na rostlině ponechat přes zimu a odstřihnout je až v rámci předjarních prací. Hlouběji určitě nezkracujte, protože hortenzie kvetou až na dvouletých přírůstcích a výraznějším zástřihem byste kvetení v příštím roce zabránili (viz podkapitola Stříhání hortenzie).

Obtížnější situace nastává v případě, kdy hortenzii pěstujete v nádobě a potřebujete ji také v té samé nádobě přezimovat. Poté musíte rostlině zajistit bezmrazé, světlé stanoviště s teplotou do 8 °C a jen velmi mírnou zálivkou, aby kořenový bal zcela nevyschl. Je to obtížnější, ale určitě si poradíte. Zpět na balkon nebo terasu vraťte hortenzii až na jaře, kdy si budete jisti, že už ani v noci nebudou teploty klesat pod nulu.

Detail odstavce: Přezimování hortenzie
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: odkvetlé orchideje

Prosím o dotaz:orchidej mě odkvetla asi přrd 3 měsíci.Staré výhony,ale neuschly.Orchidej vyhnala ted další 3 nové výhony a již kvetou.Mám staré výhony ustřihnout i když nejsou suché? Děkuji za radu Pekárková

Zdroj: diskuze Odkvetlé orchideje
Odesláno: 18.2.2017 uživatelem Pekárková Jarmila
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ OSTEOSPERMUM

Semena

Obvykle se sbírají odkvetlá dozrálá květenství. Semena sbírejte za suchého počasí v době, kdy půjdou volně vysypat ze semeníku. Příliš nevyzrálá semena obvykle „nedojdou“, nebo jen některá, a klíčivost pak za mnoho nestojí. Horší podmínky pro sběr představují deštivá léta, ale ani to vás nemusí odradit. Před uskladněním rozložte semena na teplém, stinném a hlavně suchém místě, aby se zbavila přebytečné vlhkosti. Doschlé semeníky se otevřou a semínka bez problému vysypete. Vyřaďte ta, která jsou nedozrálá a poškozená. Dobře proschlá a vyčištěná semena dejte do malých papírových sáčků. Ty si označte nejen jménem rostliny, ale i datem sběru. Nespotřebovaná semena většiny letniček můžete použít ještě v dalším roce. Sklenice nejsou příliš vhodné – semena jsou živá a potřebují dýchat, což v pevně uzavřeném skleněném obalu není možné. Ani všelijaké neprůhledné plastové krabičky nejsou nejlepší variantou uskladnění, nemáte totiž kontrolu, zda semena neplesniví nebo zda je nenapadli škůdci.

Semenáčky vzešlé ze sklizených semen výsevem v březnu přepícháváme do 9cm květináčků a umístíme na okenním parapetu. Do venkovních prostor vysazujeme v polovině května, jelikož se jedná o velmi choulostivou rostlinu.

Semena lze samozřejmě také zakoupit v některých zahradnictvích nebo v internetových ochodech, kde se jejich cena pohybuje kolem 30 korun za balení.

Detail odstavce: Semena
Zdroj: Pěstování osteospermum
Zveřejněno: 15.5.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: co stim

Dendrobium jsem dostala v loni v dubnu byla nadherna,odkvetla na stvole a u korenu jsou vyhony.Co s ni mam delat aby z ni zase byla krasavice jako predtim.

Zdroj: diskuze Co stim
Odesláno: 1.3.2016 uživatelem ilona
Počet odpovědí: 0

JAK ZAZIMOVAT ZAHRADU

Jak zazimovat rostliny na zahradě

Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.

Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.

Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.

Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.

Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.

Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí i celkem odolné druhy jako floxy, iberky či devaterníky, jimž slunce snadno popálí listy – neuhynou, ale dost utrpí jejich jarní vzhled. V místech s pravidelnou sněhovou pokrývkou a mírnými mrazy kolem minus pěti stupňů je zimní kryt skalky celkem zbytečný. Na kryt skalkových rostlin nepoužívejte listí (hodí se ale k zakrytí kořenového systému pěnišníků a azalek), nedostane se pod ně vzduch (ale myši zaručeně). Opakované tání a předjarní deště přemokří půdu, která pod slehlou vrstvou listí neoschne, a rostliny uhnijí. Pod chvojím se také lépe kontrolují skalničky, které raší a kvetou už v únoru. V tom případě je pak budete moci částečně odkrýt. Zjara pak spolu s chvojím oberte i odumřelé nadzemní části rostlin, skalničky přitlačte (bývají vytažené mrazem) a dosypte zeminu.

Nenechávejte kryt na trvalkách dlouho, aby rostliny nežloutly a nevytahovaly se nedostatkem světla, ale neuspěchejte ani jarní „otužování“ a chvojí nevyhazujte. Počasí nebývá jisté a po teplých dnech může přijít opětovné období mrazů – pak se bude lehká přikrývka hodit. I když všechny trvalky přivítají jarní slunce s radostí, odkryjte je raději v podmračeném dni nebo postupně chvojí nadlehčujte – rostlinám hrozí na prudkém slunci popálení, musí si nejprve pár dnů zvykat na plné světlo.

Detail odstavce: Jak zazimovat rostliny na zahradě
Zdroj: Jak zazimovat zahradu
Zveřejněno: 22.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Orchidej

Dobry den chci se zeptat co delat ze vzdusnymi koreny u orchidei mam jich tam hodne kvety nerostou jen ty koreny
Dekuji

Zdroj: diskuze Bílej povlak zeminy u orchidei
Odesláno: 1.4.2019 uživatelem Zdena
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KALENDÁŘ PRO VINAŘE - BŘEZEN

Podmínky pro pěstování

A jaké podmínky vlastně réva potřebuje?

Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:

Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.

Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.

Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.

Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?

Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.

A jak moc révě škodí mráz?

O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.

A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy

Co réva a voda?

Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají. Déšť ale škodí v čase kvetení; často spláchne pyl z blizen a nedojde o oplození. Výsledkem jsou tzv. „sprchlé“ hrozny, kdy jen několik bobulek dosáhne své normální velikosti a ty ostatní jsou zakrnělé bez semen, no a někdy jednotlivé kvítky odpadají všechny. Sprchání hroznů, jak tento jev označujeme, může mít i další příčiny.

Co se týká kvality srážek, cenné jsou tzv. „zemědělské“ deště, kdy drobně prší několik hodin, nejlépe přes noc. Přívalové deště však škodí - způsobují půdní erozi a mnohdy jsou provázeny silnými větry a bouřkami, které poškozují rostoucí letorosty. Kroupy mohou poškozovat nejen listy a bobule, ale i mladá pletiva zelených výhonů, které jsou pak při řezu jen velmi obtížně použitelné.

Množství srážek se během roku sčítá. Je-li suma srážek velmi malá, okolo 300 mm za rok, stačí to révě taktak k přežití. Běžná roční suma srážek pro zdravé, dobře vitální keře je 500 – 700 mm. Jak takové poškození letorostů kroupami vypadá se můžete podívat na této fotografii:

Poškození letorostů kroupami

Říkali jsme, že réva je teplomilná, ale také světlomilná...

Ano, od toho je liánou, aby se vypínala za světlem. Proto se vinice nevysazují v rovině. Už naši předkové věděli, že réva patří na svahy. Příznačně tyto svahy označovali: „hory viničné“ a věděli, že nejlépe se bude dařit keřům révy tam, kde budou co nejvíce osluněny. My je v takových polohách pěstujeme dodnes, jen je označujeme jako viniční tratě. A kromě umísťování vinic na svahy umíme révě v požadavcích na světlo a na dostatek vzduchu v keřích pomoci také v době vegetace – na rozdíl od ovlivňování množství tepla a srážek, které můžeme ovlivnit pouze při výběru vhodného pozemku. Prosvětlování a provzdušňování keřů se můžeme věnovat někdy příště.

Detail odstavce: Podmínky pro pěstování
Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
Zveřejněno: 28.9.2018


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: přesazování orchideí

V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Odesláno: 1.7.2018 uživatelem Jaroslava Cromá
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ

Pěstování kamélií

Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.

Světlo a teplo

Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.

Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.

Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.

Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.

Půda a přesazování

Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.

Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.

Zalévání

Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vody než ty na zahradě, proto kontrolujte, aby voda nezůstávala stát v květináčích. Ideální je, můžete-li kamélie zalévat dešťovou vodou, jsou totiž stejně jako rododendrony velmi citlivé na vysoký obsah vápníku ve vodě.

Kamélie vyžaduje pravidelné rosení listů, nikoliv však květů. Pravidelným otíráním listů zajistíme dostatečnou vlhkost.

Hnojení

Dostupným hnojivem pro kamélie je hnojivo na rododendrony. Kamélie sice mají vysoký požadavek na dusík, ale zároveň jsou velmi citlivé na soli, proto je lepší dávat jen polovinu doporučené dávky na obalu. Dlouhodobé hnojivo dodává svým rozpadem kaméliím živiny na několik měsíců. Je doporučováno hnojit kamélie vždy v květnu. Pokud se vám zdá, že vaše kamélie rostou pomalu, vypadají řídce nebo ztrácí sytou barvu, můžete je přihnojovat tekutým hnojivem pro zelené rostliny, a to jednou za dva až tři týdny až do konce června.

Prořezávání

Kamélie jsou stálezelené keře, které dobře snáší řez a mohou být upravovány podle potřeby. Prořezávání kaméliím velmi prospívá, zhušťuje je a rozhodně byste z toho neměli mít strach. Zpravidla se prořezávají po odkvětu, nejlépe na konci zimy, a vybírají se ty odnože, které jsou slabé nebo na nichž řídnou listy. Dále je potřeba prořezat ta místa, kde je rostlina tak hustá, že květy nemají prostor ani k tomu, aby se pořádně otevřely. Zkraťte spodní větve, abyste podpořili vzpřímený růst a zastřihněte horní, přečnívající růst, aby rostlina vypadala mohutnější a zdravější. Při prořezávání zkracujte výhony vždy nad loňským řezem, rostlina zpravidla na tomto místě pro příští rok připraví čtyři až pět nových výhonků.

Množení

Kamélie se množí takzvaným řízkováním, řízky však velmi dlouho a špatně koření. Množení provádíme:

  • připravíme si řízky asi deset centimetrů dlouhé;
  • napícháme je do půdy připravené z rašeliny a písku;
  • jednotlivé řízky zakryjeme sklenicí;
  • zakořeněné rostliny pak přesazujeme do jednotlivých květináčů.

Ideální doba pro množení kamélií je únor až březen, případně pak srpen.

Detail odstavce: Pěstování kamélií
Zdroj: Pěstování krásných kamélií
Zveřejněno: 8.3.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: bílej povlak zeminy u orchidei

Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká

Zdroj: diskuze Bílej povlak zeminy u orchidei
Odesláno: 9.7.2016 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

HYDRANGEA PANICULATA

Hydrangea paniculata – druhy

Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.

Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.

Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.

Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.

Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.

Hydrangea paniculata 'Limelight'

Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.

Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.

Hydrangea paniculata 'Vanille Fraise'

Hydrangea paniculata 'Vanille Fraise' je odrůda hortenzie, která se od svého uvedení na trh stala obrovskou senzací. Snoubí v sobě všechny dobré vlastnosti předchozích odrůd latnatých hortenzií a nabízí tak dechberoucí podívanou. Její květenství jsou obrovská. Mohou být až 30 cm dlouhá a téměř 20 cm široká. Tvar není přísně kuželovitý, ale nadýchaný jako cukrová vata, které se začne později v létě podobat i barvou. Jednotlivé květy totiž vykvétají na začátku srpna čistě bílou barvou, která se odspodu postupně mění na jemně růžovou až sytě malinovou (od konce srpna do konce září). Květy vydrží opravdu velmi dlouho.

Dalším znakem, který podtrhuje její krásu, jsou sytě vínově červené pevné stonky, které se ani za deště nekácí a spolehlivě drží obrovskou květní latu. Opadavé listy jsou sytě zelené, oválně vejčité. Keř je dobré na jaře před rašením každoročně seříznout až o dvě třetiny na pevnou kostru, za což se rostlina odmění silnými stonky s velkými květy. Kvete na nových výhonech.

Hydrangea paniculata 'Unique'

Hydrangea paniculata 'Unique' je opadavý keř dorůstající do výšky 2–3 m. Má vzpřímený tvar s částečně převisajícími postranními větvemi. Celá rostlina je hustě olistěna velkými, sytě zelenými listy. Ale nejpůsobivější na této rostlině jsou květy, které rozkvétají v průběhu července. Bílé květy uspořádané v latách na koncích výhonů dosahují délky až 30 cm. S postupem času, kdy už jsou noci na konci léta chladnější, dostávají světle růžový nádech. Hortenzie latnatá kvete na nových výhonech, proto je možné ji dle libosti tvarovat.

Hydrangea paniculata 'Pinky Winky'

Hydrangea paniculata 'Pinky Winky' je velmi pěkná nádobová rostlina. Tento keř bude 2–3 metry vysoký, pevný, s překrásnými kuželovitými květy. Květy má krásně vzpřímené, 40 cm vysoké, zpočátku bílé. Pak se květy začnou odspodu zbarvovat do růžova. Koncem léta jsou věty dvoubarevné světle růžové nahoře a světle fialové vespod. Pinky Winky nakvétá neomezeně dlouho až do prvních mrazů, kdy se veškerý růst zastaví. Podzimní barva květů je pak extrémně červenorůžová. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, čerstvě zelené. Roste středně rychle. Stonky jsou pevné a mají vínově hnědou barvu.

Hydrangea paniculata 'Levana'

Hydrangea paniculata 'Levana' je keř, který dorůstá běžně i 4metrové výšky. Během léta vytvoří až 50 cm dlouhé, poněkud řidší květenství v barvě bílé až krémové. Zajímavostí je, že sytě bílé květy jsou sterilní a pyl nesou jen ty krémové. Tento kultivar potřebuje trochu péče. Každý rok, nejlépe v březnu, je vhodné hortenzii seříznout tak, aby zůstaly jen silné větve. Ty seřízneme na půl metru. Díky tomu bude keř kompaktní a větve se pod těžkými obřími květy neohnou ani během silných větrů či dešti.

Hydrangea paniculata 'Pink Diamond'

Hydrangea paniculata 'Pink Diamond' začíná kvést krémovými jarními květy, zářijové mají barvu sytě růžovou. S výškou do dvou metrů se tato hortenzie dobře hodí na terasy. Stříhat ji lze na podzim i zjara, roste dobře i na plném slunci s poledním stínem.

Hydrangea paniculata 'Sundae Fraise'

Hydrangea paniculata 'Sundae Fraise' je kompaktní, 1 metr vysoký kulovitý keřík, tento kultivar byl oceněn stříbrnou medailí pro šlechtitele. Květy jsou zpočátku bílé a v průběhu léta zrůžoví. Podobně jako kultivar Vanille Fraise má i Sundae Fraise červený stonek, ale mnohem sytěji zbarvený.

Hydrangea paniculata 'Wim's Red'

Hydrangea paniculata 'Wim´s Red' si sytou červenou barvu uchová pouze při mírné kyselosti půdy kolem pH 5,5. Odstříhávejte odkvetlá květenství, podpoříte tak nové kvetení, trvající až do prvních mrazů.

Hydrangea paniculata 'Grandiflora'

Hydrangea paniculata 'Grandiflora' má 20 až 30 cm vysoké laty, které jsou vzpřímené, mají tvar buclaté homole končící zaoblenou špičkou a jsou složené převážně ze sterilních květů, které celému květenství dodávají plnost. Rozkvétají ve druhé půlce léta krémově bílou barvou ve směru odspodu nahoru a od konce léta. Když přicházejí chladnější dny, zbarvují se do růžové. Lze je bez obav nařezat čerstvě rozkvetlé do vázy, kde velmi dlouho vydrží krásné, nebo počkat do podzimu a usušit si zrůžovělé květy, jež se pak skvěle vyjímají v suchých dekoracích.

Opadavé listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené. Stonky jsou pevné, ale pod tíhou plně rozkvetlých květů se jejich konce ohýbají. Dodávají keři na atraktivitě, neboť mají sytě vínově červenou barvu. Tuto hortenzii můžete pěstovat jako solitérní keř nebo v kompozici s jinými keři podobného či vyššího vzrůstu, velmi krásné jsou živé ploty z této hortenzie.

Hydrangea paniculata 'Kyushu'

Hydrangea paniculata 'Kyushu' je opadavý keř, který dorůstá do výšky 1,5–2 m a vytváří vzpřímený keř s částečně převisajícími postranními větvemi. Celá rostlina je hustě olistěna velkými, sytě zelenými listy. Ale nejpůsobivější na této rostlině jsou květy, které rozkvétají v průběhu července. Bílé květy jsou uspořádané v latách na koncích výhonů a dosahují délky až 30 cm. S postupem času, když už jsou noci na konci léta chladnější, dostávají světle růžový nádech. Hortenzie latnatá kvete na letošních výhonech, proto je možné ji dle libosti tvarovat, a je dokonce žádoucí na jaře rostliny zkrátit až na pevnou kostru, aby hustě a bohatě kvetly.

Detail odstavce: Hydrangea paniculata – druhy
Zdroj: Hydrangea paniculata
Zveřejněno: 5.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Orchidej Dendrobium

Dostala jsem od dcery loni tuto orchidej a už mi odkvetla ale nevím jestli mám zkrátit ty silné stonky na kterých kvetly květy a nebo je mám nechat ? a dole ze strany mi vyrostli další přírůstky a už mají kořínky. Tak ty mohu oddělit a zasadit? moc děkuji za poradu.

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování
Odesláno: 16.4.2019 uživatelem ANNA
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi