ODOLNOST MUŠKÁTŮ NA MRAZY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Barevné muškáty v truhlících jsou velice krásnou dekorací okenních parapetů. Výhodou pěstování těchto rostlin je jejich nenáročnost a zároveň vysoká odolnosti vůči chorobám a škůdcům.
Minimální teplota pro přežití
Muškáty, které si kupujete v naší republice, k nám původně přicestovaly až z horké Afriky. K pěstování tuzemských muškátů se i dnes často používají řízky, které pocházejí z matečních rostlin z jižní části polokoule. Letité zkušenosti totiž přesvědčily i náruživé „řízkovače“ muškátů, kteří získávali řízky z matečních rostlin zimujících u nás, že to není to pravé ořechové, a že řízky, které k nám přiletí počátkem roku z Keni nebo Izraele, mají neskonale lepší schopnosti růstu.
Muškáty mohou být převislé, vzpřímené, polopřevislé, ty jsou kombinací prvních dvou, a velkokvěté. V obchodech muškáty najdete už od poloviny března. Nabízí se široké spektrum barev od stále nejoblíbenější klasické červené barvy po odstíny temně červené, růžové, bílé, fialové, s okem nebo žíhané.
Řízkováním se množí všechny druhy muškátů, výjimku tvoří pouze některé vzpřímené odrůdy muškátů, které se množí z osiva. Tyto muškáty bývají velmi odolné vůči rozmarům počasí, a tak se používají zejména pro parkové úpravy. Jejich růst je velmi bujný a při jejich pěstování je nutné používat takzvaný retardátor.
Hlavním problémem řízkování matečních rostlin v domácích podmínkách je jejich zdravotní stav. Rostliny, ať je zimujete sebelépe, bývají po zimě bledé a vytáhlé a často i napadené nemocemi. Řízky z takových rostlin většinou nemají nejlepší základ a jejich růst je tímto poznamenaný. Většina zahradnických podniků proto nemá vlastní matečnice a používá právě výhonky, které v obrovském množství přilétají do Evropy z Afriky nebo Blízkého východu. Mateční rostliny v těchto oblastech tak mají stabilně optimální podmínky pro svůj růst a řízky z těchto rostlin jsou vitální a také zdravé, protože výhonky jsou neustále fytosanitárně sledované.
V Evropě se pak výhonky nechají zakořenit při teplotě 15–20 °C a za týden až deset dní už jdou do distribuce. V zahradnictvích se zakořeněné řízky přesadí do kontejnerů příslušných rozměrů a dalších 6–10 týdnů pak trvá dopěstování rostlin do požadované velikosti, obvykle při 15 °C.
Muškáty jsou v současnosti u pěstitelů opět na vzestupu. Nejoblíbenějším druhem jsou stále muškáty převislé (peltatum) s jednoduchým květem, to jsou přesně ty, které utvoří na vašem okně nebo balkoně ten největší a nejbohatší převis. Nejprodávanější barvou u převislých muškátů zůstává červená barva a až daleko za ní jsou další barvy, především růžová a lila. Převislé muškáty lze koupit i jako plnokvěté, ty mají velké květy, ale oproti převislým muškátům s jednoduchým květem nevytvářejí tak bohatá květenství. Muškáty vzpřímené (zonale) jsou oblíbené už od dob našich babiček.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.
Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.
Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.
Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.
Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.
Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.
Po sklizni se keř očistí, přičemž se odstraní neplodné a nepotřebné letorosty/výhony, které keř zbytečně zahušťují. Zároveň se vylamují zálistky/fazochy. Starší zálistky začínají dřevnatět a při vylamování by se snadno mohly poškodit i zálistkové pupeny, takže příliš velké fazochy raději sestřihněte za druhým až třetím listem. Celkově se keř zakracuje, aby do zimy zesílil a přečkal bez úhony období mrazu. Odolnost vinné révy proti zimním mrazům je závislá na odrůdě, klimatu a vašich opatřeních. Před poškozením mrazem se sama réva chrání přeměnou škrobu v pletivech na cukr, dochází k takzvané hydrolýze škrobu a vzniklé množství cukru chrání pletiva před zmrznutím. Přicházejí-li zimní mrazy pozvolna, je to pro révu z hlediska adaptace lepší. Odrůdy vinné révy, které se po staletí vyvíjely v evropské geograficko-ekologické oblasti, mají tenké réví s menším průměrem dřeně a hustou stavbu dřeva, jsou tudíž odolné proti zimním mrazům. Naopak odrůdy z černomořské nebo kaspické oblasti se vyznačují bujným růstem letorostů s velkým průměrem dřeně a řídkou stavbou dřeva, hůře tedy snášejí zimní mrazy.
Měsícem přípravy vinné révy na přezimování je říjen. Suchem poškozené keře, které dosud úplně nezaschly, je třeba důkladně zavlažit, aby se dobře připravily na přezimování. A jak chránit révu před mrazy? Dobře vyzrálé dřevo by mělo zimu vydržet bez problémů, ale pokud máte náchylnější odrůdu (mráz dovede poškodit révu dle odrůd již při -15 °C), raději rostlinu přihrňte zeminou a hlavní plodonosné tažně zabalte do fólie nebo do tvrdého papíru.
A nezapomeňte na jaře zimní ochranu révy odstranit, aby nezačala předčasně rašit.
V naší poradně s názvem ŽÁDOST O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Rebhánová.
Dobrý den mám dotaz slyšela jsem že už teď můžu dát na balkon truhlíky s rostlinou million bells tak se ptám jestli je to pravda. děkuji za odpověď Lenka Rebhánová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.
Abyste svým muškátům co nejlépe pomohli překonat temnou a chladnou zimu, je zapotřebí několik příprav. Rostliny je třeba vyjmout z jejich truhlíku, záhonu atd. a opatrně oklepat přichycenou půdu. Na rostlině by mělo zůstat co nejvíce neporušených jemných kořínků. Na rostlinách se pak zastřihnou všechny výhonky na délku asi 10 cm, přičemž na jeden výhon zůstanou dva až tři očka. Neřežte však zpět do dřevnaté části výhonů. Abyste zabránili onemocnění a odpařování, odstraňte všechny listy pelargónie.
To, co zbylo z vašich kdysi krásně kvetoucích muškátů, přesaďte do odpovídajících květináčů nebo pytlů. Kořeny pokryjte směsí písku a zeminy. I když vaše kdysi impozantní poutače mohou nyní vypadat trochu otlučeně, nebojte se, protože příští rok vyraší nové bohatě kvetoucí výhonky.
Shrnutí příprav přezimování muškátů:
Vyjměte rostliny z nádoby a opatrně odstraňte zeminu z kořenů.
Nezdřevnatělou část výhonů zkraťte na cca 10 cm.
Odstraňte všechny listy.
Zakryjte kořeny v květináči nebo pytli pískem se zeminou.
V případě potřeby můžete z odstraněných výhonků odebrat řízky a použít je k rozmnožování pelargónie. Jak to nejlépe udělat, se dozvíte v našem speciálním článku: řízkování muškátů.
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Muškáty pocházejí z Afriky a existuje obrovské množství druhů. U nás jsou k vidění pelargonie vzpřímené a převislé. Důležité je, abychom vždy řízkovali kompaktní části rostlin, které jsou zdravé a nenapadené škůdci. Vždy odebíráme pouze vrcholové řízky o délce 5–8 cm, jejichž spodní konce ponoříme nejprve do růstového stimulátoru, poté sázíme do připravených květináčků naplněných nejlépe perlitem nebo substrátem pro výsev a množení. Po zakořenění, to je asi po 3 týdnech, přesazujeme do květináčů naplněných zahradnickým substrátem.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících. Proto nám žádná z těchto „zelených prací“ principiálně neb
Ve svém příspěvku ZAHRADNÍ BUXUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Přerovská.
Dotaz, přezimoval buxus k politování. Byly velké mrazy, ale je to už víc než čtyři roky, nic se mu nestalo až teď. Náhle vypadá ze spodu jako suchý, stříhala jsem ve výšce asi 60 cm, byl pěkný, také je blízko menší, asi 40 cm, také na obou vypadají jako nemocné.
Není to dlouho co jsem zaslechla že se k nám dostala nějaká housenka z Číny, ani jsem to neposlouchala, teď nevím, jestli to není něco podobného. Pokud máte radu, napište co se asi stalo, myslím, že už bude jenom na vykopání. Fotku nemám, děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Daniela.
Jedná se o zavíječe zimostrázového a dá se na to koupit postřik. Dva roky zpátky jsem si takto zachránila tři keře. Nejdříve jsem housenky sbírala a ničila, ale bylo jich moooooc. Nejsou vidět nahoře na listech, hledejte uvnitř keře a dobře se dívejte, jsou zelené.
Pozornost při zazimování věnujte druhům, jimž přes zimu zůstávají zdřevnatělé nadzemní části, odkvetlá květenství a prosychající olistění. Nejdřív přijdou ke slovu nůžky – zkraťte nadzemní část trvalek několik centimetrů nad zemí, a pokud nemáte jiný materiál na přikrytí rostlin, klidně použijte, co jste ostříhali.
Stálezelené trvalky neřežte, odstraňte jen nepěkná odkvetlá květenství a rostliny očistěte, okrasné trávy neřežte před zimou vůbec. Jejich trsy svažte, aby se nerozklesly pod tíhou sněhu nebo nepolámaly větrem, budou vám zdobit zahradu celou zimu.
Pokud jste koncem léta sázeli nové rostliny nebo dělili trsy starších, bude jim lépe pod přikrývkou z chvojí nebo listí. Ještě předtím než trvalky zakryjete, prokypřete zem mezi trsy a přidejte jim vrstvu dobrého, uleželého kompostu. Prokypření omezí odpařování vláhy z půdy a kompost poslouží jako pokryv a zásobárna živin pro příští rok.
Mnohé trvalky jsou dlouhověké a s přibývajícími lety získávají na kráse (srdcovky, třemdavy, čemeřice, bohyšky, pivoňky, terčovky a palmové lilie). Jsou hodně odolné proti mrazům, ale nic nezkazíte, pokud použijete kryt z chvojí na Kniphofii nebo Yuccu – jde spíše o zastínění listů, které bývají v zimě poškozeny sluncem nebo ledovým větrem. Během roku nepotřebují tyto mnoholeté krásky téměř žádnou péči, zjara přivítají přihnojení kompostem, jako ostatně všechny trvalky. Před zimou prohlédněte i trsy vytrvalých kopretin – ušlechtilé kultivary potřebují každý druhý rok rozdělit, jinak špatně přežívají zimu. Také podzimní astry se bujně rozrůstají, proto se stává, že kvetou po obvodu trsů, ale střed nemá dostatek živin – tam rostlina skomírá. Pomoc je jednoduchá: rozdělit a přesadit alespoň každý třetí rok.
Mrazy bez sněhu trvalkám nesvědčí, zvláště trvají-li delší dobu. Jestliže pěstujete méně odolné druhy, musíte je přikrýt ještě před příchodem pravidelných nočních mrazů. Choulostivá je z okrasných trav Cortaderia, ta navíc potřebuje ochranu proti vlhkosti. Trs trávy svažte, zasypte vyšší vrstvou listí a zakryjte fólií proti vlhku. Navrchu zatižte chvojím, a až se na jaře oteplí, odstraňte přikrývku a rostlinu seřízněte. Zimní přikrývku dopřejte i paznehtníku, sasankám, střevíčníkům nebo nízkým kosatcům (Iris kaempferi). Kryt z chvojí neuškodí žádným trvalkám – je vhodný jako přistínění v zimních slunečných dnech, kdy vyrovnává vysoké teplotní rozdíly.
Holomrazy skalničkám neprospívají, proto rovněž partie s nově vysázenými a choulostivými rostlinami zakryjte chvojím. Není to sice plnohodnotná náhražka sněhu, ale uchrání skalničky hlavně v předjaří, kdy sluníčko nabírá na síle a probouzí rostliny, které se pak v noci musí vypořádat se silnými mrazy. Trpí
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE A MRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Prosim o radu magnolie kterou mame jiz 9let vzdy krasne kvetla , ted mela jiz napukle kvety ale po mrazu ktere byly nejednou poupata jakoby uschla a cela magnolie je bez listu a poupata jakoby uschla, manzel ji chce vykopat a dat novou, ale me je ji lito nevim co s ni mam delat muze mi prosim nekdo poradit, da se nejak zachranit, diky za radu Alca
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně ji nechte v zemi a příští rok zase pokvete. Nedávné bleskové mrazy zničily nově narašená poupata i listy, které uschly a zhnědly. Samotná rostlina však přežila, stejně jako každou předchozí zimu.
Kdy můžeme předpokládat, že je révový keř připravený na zimu?
Jednoduše řečeno, když přestane fotosyntetizovat. Víme, že fotosyntéza probíhá v chlorofylu, takže rostliny s fotosyntézou končí tehdy, když už nemají chlorofyl a kdy dochází k vybarvování listů do jiných barev. Chlorofyl se v určené době (nařízené pomocí fytohormonů v rostlině) rozloží. Objevují se další barviva, do té doby chlorofylem překrytá, která dávají listům barvu žlutou nebo červenou (podle toho, zda jde o bílé či modré odrůdy).
Vybarvování listů po rozkladu chlorofylu u modré odrůdy:
Protože některá tato další barviva také mohou mít s fotosyntézou něco společného, bude na vaši otázku lépe odpovědět, že vegetační cyklus končí s opadem listů. Opad listům také nařizuje fytohormon zvaný kyselina abscisová. Někdy se také ovšem může stát, že počasí nedovolí dokončit „uspávací“ fyziologické procesy v révě, a mrazy přijdou dřív, než listy stačí opadnout. Listy poškozené mrazem jsou hnědé jako tabák, takže výskyt prvních mrazíků poznáme nejen na teploměru, ale i ve vinici.
Takže od opadu listů réva nastupuje do zimního odpočinku?
Ano, toto období se správně označuje jako dormance. Rozlišujeme dormanci dvojího druhu. Té první se říká „fyziologická dormance“ nebo vnitřní dormance nebo také exogenní vegetační klid, a je nastartována hormony, které také ovlivňují její délku. Tím, jak se venkovní chladová a později mrazová teplota snižuje postupně, dormance keřů se prohlubuje a s ní narůstá i mrazuodolnost. Pokud ovšem hned na začátku zimy přijdou velké mrazy (myšleno okolo minus 12-15°C), keře, přestože jsou jejich výhony dobře vyzrálé, mohou být mrazy poškozeny, především tedy jejich očka. Jak víme z povídání v lednu, očka jsou na mráz nejcitlivější. V době fyziologické dormance není možné přinutit keře k žádné aktivitě.
To však neplatí o druhém, následném druhu vegetačního klidu, označovaném jako „vynucená dormance“, „postdormance“ nebo také vynucený vegetační klid. To je doba, kdy již hormony nepůsobí coby „uspávadlo“ a réva je schopná se probudit. V přírodě v našich zeměpisných podmínkách však k tomu nemůže dojít, protože „probuzení“ nedovolí počasí – chlad v zimním období. Kdybychom však v době postdormace, třeba někdy v lednu, odebrali zdřevnatělé výhony, kterým už teď můžeme hrdě říkat „réví“, a umístili je do tepla a do vody, začaly by nám rašit, podobně jako to umějí třešně – každý zná vánoční „barborky“. Pokud to chce někdo doma zkusit, doporučuji réví rozřezat na jednooké řízky a umístit do nižší nádoby, aby se potlačila apikální dominance. To, že réva dokáže v postdormanci reagovat na z
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Na podzim jsem vysadil innou révu ,nechal jsem 2 očka krytá před mrazy rúvkem. Na jaře jsem rúvky rozhrnul a rostliny začaly rúst. dnes 4.8 vyrostly do výše 1 M ,poraďte, jak mám sazenice ošetřit!!! Fazochy vylamuji a zalívám.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přečtěte si náš kalendář pro vinaře: https://www.vinna-reva-pest…
Kalendář obsahuje důležité informace pro začátečníky rozdělené do měsíců. Obsahuje i informace o péči o malé sazenice vinné révy.
Muškáty neboli pelargonie patří k nejoblíbenějším balkonovým rostlinám. Jejich obliba je dána vysokou odolností vůči slunci, větru i dešti, škůdcům i chorobám. Nelze zapomenout ani na jejich krásné květy, jež mají různé barvy (od bílé přes růžovou a červenou až po fialovou) a různé tvary (od jednoduchých po plnokvěté). Na trhu existuje mnoho druhů muškátů: převislé, vzpřímené, anglické, velkokvěté, vonící...
Muškáty se hodí především do okrasných nádob a truhlíků na balkony, okenní parapety a podobně. Vyhovuje jim slunné a teplé místo. Jestliže budou během dne v částečném polostínu, neuškodí jim to, umístíte-li je však do trvalého stínu, nikdy se nedočkáte truhlíků plných nádherných květů. Muškáty se potáhnou za světlem a budou chudé a nevzhledné. Proto jim najděte slunné místo hned na začátku pěstování. Nemusíte se obávat větru ani deště, muškát je velmi odolný. Snad jen prudší déšť by mohl poničit květy, ale na jejich místě záhy vyrostou květy nové, tudíž se nemusíte ničeho obávat.
Až si budete muškáty kupovat, kupte s nimi rovnou i zeminu určenou k jejich pěstování. Zabráníte tak tomu, že zemina vámi připravená bude příliš přehnojená, v důsledku čehož muškáty sice porostou velkou rychlostí, ale nebudou mít tu správnou hustotu, budou slabé a vytažené. Nebo naopak v zemině bude výživy málo a muškáty zůstanou zakrnělé (v málo prohnojené zemině však muškáty pokvetou). Jestliže jste se přesto rozhodli připravit zeminu sami, vezměte v potaz, že muškáty potřebují dobře propustnou půdu obohacenou živinami. Takovou půdu připravíte smícháním zeminy s kompostem a pískem v poměru 2 : 1 : 1. Aby byly vaše truhlíky opravdu hezké a bohaté, umístěte do truhlíku dlouhého 50 až 60 cm alespoň 5 rostlin.
Zálivka a hnojení
Se zálivkou to nemusíte přehánět, muškáty si totiž umí rozvrhnout zálivku do několika dní. Rostlina ocení spíše půdu sušší, proto ji nepřelévejte. Zálivka by měla být pravidelná a přiměřená venkovním teplotám.
Stejně jako se zálivkou to u muškátů nemusíte přehánět ani s hnojením: stačí hnojit (hnojivem určeným pro muškáty) jedenkrát za měsíc. Když budete hnojit častěji, květy budou pravděpodobně zastíněny přerostlými a bohatými listy. Mějte na paměti, že muškát představuje opravdu nenáročnou rostlinu, pro kterou je nejdůležitější správně zvolené místo.
Přezimování
Muškáty se řadí mezi trvalky, proto pokud máte možnost je skladovat (zejména vhodné místo), nemusíte je každý rok vyhazovat a na jaře pak shánět nové rostliny. Muškáty musíte umístit do místnosti, kde je dostatek světla a kde nemrzne (ideální teplota by se měla pohybovat od 5 °C do&nbs
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav Kubánek.
nadpis vašeho článku a nejen vašeho je střihání vinné révy na podzim a není tam ani slovo o tom střihu na podzim,prosím o jednoduchou věc,jak a kdy se stříhá vinná réva na podzim. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Podzimní řez vinné révy se standardně neprovádí. Řez se provádí až v únoru. Během podzimu dřevo ještě dozrává a není připraveno na zkracování. Nejlepší období pro řez vinné révy je únor - doba, kdy odezní největší mrazy. Teprve pak se provádí řez vinné révy.
Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.
Množení muškátů semeny
Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.
Množení muškátů řízkováním
Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.
V naší poradně s názvem JAK ZAZIMOVAT KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka sýkorová.
Mám od února vyseté katalpy/3ks mi vzešly/,již ted´vyrostli do v.45-50cm.Prosím o radu, jak je zazimovat,aby mi ještě takto mladé pžežili do příštího jara.
Děkuji, Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Katalpu není třeba nijak zvlášť zazimovat. Stačí, když ji občas zalijete. Katalpa je strom, který pochází z mírného podnebného pásu a je plně adaptovaná na případné mrazy.
Základem dokonalého trávníku je vyrovnaná a dostatečná výživa, která ovlivňuje kvalitu travního porostu a jeho odolnost vůči zátěži, chorobám a stresům.
Především často kosené okrasné a zátěžové trávníky jsou na výživu velmi náročné. Potřebné množství živin stanovíme nejlépe rozborem půdy, vizuálním posouzením porostu a doporučenými dávkami hnojiv.
Živiny dodáváme organickými nebo průmyslovými hnojivy v granulované či kapalné formě. Organická hnojiva všeobecně zlepšují fyzikální vlastnosti půdy, zvyšují poutání živin v půdním komplexu, zvyšují činnost půdní mikroflóry a vodní jímavost půdy.
Základními výživovými prvky jsou dusík (podporuje růst a intenzitu odnožování trav), fosfor (ovlivňuje nasazování odnoží a růst kořenové soustavy), draslík (zvyšuje odolnost trav proti chorobám, poškození zimními mrazy a nedostatku vody). Jako doplněk slouží vápník (stavební prvek rostlinných buněk), hořčík a železo (důležité pro listovou zeleň a tvorbu organické hmoty).
Ve svém příspěvku DRUHY A ODRŮDY VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela.
My máme doma odrůdu Izabela, hrozny jsou modré, a je vynikající, je odolná proti plísním,vydrží i silnější mrazy, má výraznou chut a je příjemně slaDKÁ, MÁ I BÍLOU VARIANTU, TÁ JE SNAD chuťově ještě lepší a navíc vždy krásně provoní celý dvůr. Pro mě je bílá varianta odrůdy Izabela nejlepší hroznové víno.Lepší jsem ještě opravdu nejedla. Ale chutě má každý jiné, já však na něj nedám dopustit a vždy se těším až přijedu na podzim k našim že se najím do "prasknutí" :)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hynek.
Dobrý den,
Mohla byste mi prosím poradit, kde můžu bílou variantu sehnat? také bych velice rád pěstoval růžovou. Mám jenom modrou.
Odrůdy vinné révy je možné třídit podle řady kritérií, nejčastěji se dělí podle místa vzniku do takzvaných geograficko-ekologických skupin a dále podle použití.
Třídění dle použití
Podle použití se odrůdy révy vinné dělí na moštové odrůdy, které jsou určeny především pro výrobu moštu a vína, na stolní odrůdy, které jsou určeny k přímé konzumaci, a na takzvané podnožové odrůdy. Moštové odrůdy se dále dělí na odrůdy určené pro výrobu bílých vín (jde o bílé a červené odrůdy) a na odrůdy určené k výrobě červených vín (jde o modré odrůdy).
Moštové odrůdy mívají spíše menší bobule a je u nich kladen důraz na vysoký obsah aromatických látek a pokud možno na odolnost vůči houbovým chorobám a cizopasníkům.
Stolní odrůdy mají obvykle velké hrozny a velké sladké bobule s pevnou dužninou. Není u nich kladen příliš velký důraz na vysoký obsah aromatických látek v bobulích a nejsou vhodné k výrobě vína.
Podnožové odrůdy se používají jako podnože pro sazenice běžných odrůd vinné révy, aby byla zajištěna větší odolnost sazenic proti cizopasníkům (zejména révokazu). U podnožových odrůd je proto kladen důraz na tuto odolnost, na přizpůsobení se konkrétním půdním podmínkám a na vhodné předpoklady pro štěpování. Kvalita a vlastnosti hroznů a bobulí jsou nepodstatné. Podnožové odrůdy bývají obvykle potomkem americké révy (Vitis labrusca) a často ani hrozny netvoří.[1]
V naší poradně s názvem TMAVNUTÍ MLADÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Sobotka.
Dobrý den, na tříleté sazenici révy se na nových mladých výhoncích listů začala objevovat tmavá místa. Zdá se mi že se i zpomaluje jejich růst a jakoby usychají.
Prosím neporadil by mi někdo o co se jedná a jaké je řešení. Připojuji foto.
Děkuji Sobotka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčinou bude nejspíše mráz. Podle fotografie je vidět, že jsou postižené jen lístky, které vyrostly jako první a ty nově se tvořící již tyto problémy nemají. Zpomalený růst souvisí také s chladnými teplotami a zpomaluje ho i nedostatek produktivní zelené hmoty, která vlivem mrazu ztmavla a odumírá - usychá. Co s tím? Teď už nic a spoléhat se, že nepřijdou mrazy pod -5 °C.
Sádrokartony lze rozdělit na dva základní druhy, a to na sádrokartonovou desku (SDK) a sádrovláknitou desku (SVD).
Sádrokarton je lehký, pevný, dobře opracovatelný, nehořlavý, propouští vodní páru a vyniká dlouhou životností.
Výhody sádrokartonu jsou: tvarovatelnost, pevnost, snadné řezání, dlouhá životnost, dobré izolační vlastnosti, snadná manipulace a instalace.
Nevýhody sádrokartonu jsou: zvýšená prašnost při finálním přebroušení, větší spotřeba barvy při malování, sádrokarton se musí před malováním opatřit nátěrem penetrace, malá nosnost.
Sádrovláknitá deska
Sádrovláknité desky jsou tvořeny sádrou vyztuženou dřevěnými vlákny, což bývají velmi často vlákna rozmělněného novinového papíru.
Výhodou těchto desek je to, že stejně jako sádrokartonové desky neobsahují formaldehyd a jsou zdravotně nezávadné. Vyšší tuhost a vysoká tvrdost povrchu sádrovláknitých desek umožňuje jejich použití jako materiálu, který působí v konstrukci staticky (ztužuje dřevostavbu ve vodorovném směru). Sádrovláknité desky mají také lepší akustické parametry oproti sádrokartonovým deskám a mají vysokou únosnost zavěšených předmětů. Co se týče odolnost proti vlhkosti, sádrovláknité desky mají parametry na úrovni impregnovaného sádrokartonu GKBI.
Nevýhodou pak je obtížnější opracovatelnost těchto desek a vyšší cena. U sádrovláknitých desek se také používá jiná spárovací technika než u sádrokartonu.
Sádrovláknité desky poskytují projektantovi a uživateli domu na bázi dřeva mnoho dalších výhod. Desky jsou díky své homogenní sádrovláknité struktuře stabilní a vysoce zatížitelné a stejně tak odolné proti mechanickému zatížení. Pro statické vyztužení budov jsou dány stejné únosnosti jako u desek na bázi dřeva. K dispozici jsou jednoduché návrhové tabulky a příklady pro smykové namáhání stěnových panelů dle nové ČSN 73 1702. Desky poskytují vynikající zvukovou izolaci a jsou vhodné i pro prostory s měnící se vlhkostí vzduchu (například koupelny). S hodnotou lambda λR=0,32 W/mK se vyznačují dobrou tepelnou vodivostí. Součinitel difúzního odporu je μ=13, desky jsou difúzně otevřené. Sádrovláknité desky jsou vzduchotěsné, takže jsou ekonomicky vhodné i pro konstrukce nízkoenergetických a energeticky pasivních domů.
Sádrovláknitá deska má objemovou hmotnost 1 150 kg/m3. Nejčastější rozměr sádrovláknité desky je 12,5 x 1 250 x 2 000 mm.
Druhy sádrokartonových desek
Sádrokartonové desky jsou snadno opracovatelné a neobsahují formaldehyd, jsou tedy zdravotně nezávadné. V dřevostavbách jsou často využívány, protože zvyšují tepelnou akumulační schopnost domu a jsou schopné přijímat i vydávat vzdušnou vlhkost, čehož využívají jak difúzně otevřené, tak uzavřené konstrukční
Ve svém příspěvku KDY SAZET HABR JAKO ZIVY PLOT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta borojevicova.
Dobry den, ziji na malte a rada bych vysazela zivy plot kolem tenisovych kurtu mozna prave z habru.Moje otazka prosim ktery mesic je na vysadbu vhodny.dEKUJI
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Roman Beneš.
Dobrý den, nejsem úplný specialista, ale habr je trochu jak plevel. Jen tak něco ho nezahubí. Takže bych doporučil na sázení zj. jaro nebo podzim, ale aby stihl dostatečně zakořenit před prvními mrazy. Prostě období dostatečné vláhy.
Zaštipování muškátů je druh prořezávání, které nutí rostlinu růst kompaktněji a keřovitě. Zaštipování lze provést na nových pelargoniích, které jste právě koupili, nebo na muškátech, které byly přezimovány. Zaštipování pelargónie začíná na jaře. Jakmile stonek na rostlině pelargónie dosáhne délky 7,5 až 10 cm, ostrými nůžkami nebo i prsty ustřihněte nebo uštípněte konec stonku o 0,5 až 1,5 cm.
Opakujte na všech stoncích. To donutí pelargónie vyslat dva nové výhony z původního jednoho a to je to, co vytváří košatější, plnější rostlinu. Pokud chcete, můžete se zaštipováním muškátů pokračovat celé jaro. Zaštipování muškátů je snadné a vaše pelargonie bude vypadat zdravěji. Nyní, když víte, jak zaštipovat rostliny pelargónie, můžete si své muškáty více užít.
V naší poradně s názvem SAZENICE VINNÉ RÉVY PLAČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Kdy je nevhodnější doba pro sázení vinné révy?
zakoupil jsem v srpnu sazenici, mám ji hned zasadit nebo uskladnit do sklepa a sázet na jaře?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší doba pro sázení vinné révy je v dubnu a květnu. Kontejnerové sazenice je nejlepší sázet až do léta. Přestože lze vinnou révu sázet i v létě a na podzim, nově vysazená réva by mohla v zimě utrpět poškození mrazem a vlhkostí. Pokud jste tedy koupil sazenici teď v plném letním proudu, tak ji zasaďte co nejdříve na své stanoviště, aby měla čas zakořenit, než skončí vegetační období. Na zimu nezapomeňte rostlinu dostatečně přihrnout živým kompostem, který tlením stále vytváří teplo a ochrání tak novou sazenici před mrazy výkyvy vlhkosti.
Před prvním podzimním mrazem muškáty opatrně vykopejte.
Odstraňte veškerý substrát z kořenů rostliny.
Umístěte jednu nebo dvě rostliny do novin a zabalené skladujte na chladném (7 až 10 ° C), suchém místě.
V březnu odstraňte veškerý scvrklý, mrtvý materiál a seřízněte až na pevnou, zelenou, živou stonkovou tkáň. Po seříznutí rostliny zasaďte do nových květináčů a důkladně zalijte. Květináče s muškáty umístěte na slunné okno nebo pod umělé osvětlení. Z muškátů, které se v březnu seříznou a zasadí do květináčů, by se měly po posledním mrazu rychle vyvinout atraktivní rostliny, které lze vysadit venku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
U anglických muškátů je lepší použít vrcholové řízky, které budou po zakořenění ihned pokračovat v růstu (u stonkových řízků se nejprve musí vytvořit nové pupeny) a jsou vhodnější i z estetického hlediska.
Vrcholové řízky by měly mít tři páry listů. Spodní lístky odstraníme, takže zbydou jen dva páry listů. Stimulátor nemusíte použít. Řízek zapíchneme do zeminy (směs zeminy, kompostu a trochu písku) a kelímek překryjeme uříznutou PET lahví – udržíme tak sazeničkám vysokou vzdušnou vlhkost. V místnosti kolem 20 °C se vytvoří kořínky cca do 14 dnů, poté zakrytí odstraníme. Zaléváme a necháme růst asi měsíc a potom sazenice přesadíme do květináčů. Po přesazení sazenici zaštípneme vrchol, aby se rozkošatila. Od poloviny dubna je nutné začít s otužováním a v polovině května již muškáty můžeme dát ven.
Anglické muškáty jsou na rozdíl od ostatních druhů dost náročné na pěstování. V zimě se skoro vůbec nezalévají, jinak jim hrozí, že uhnijí.
Muškáty přihnojujeme poprvé 4 až 6 týdnů po přesazení a pak pravidelně až do srpna. Dobré je nepřidávat více hnojiva, než je doporučená dávka, protože nadbytek hnojiva poškozuje kořeny muškátů. Hnojení muškátů bohatě postačí 1x–2x do měsíce. Vhodnými hnojivy jsou například Kristalon muškát, klasické NPK nebo vodorozpustné hnojivo BALKO.
