Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreichvelmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku PIZZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní
Podle stejných surovin, ale odlišného množství rozlišujeme základní druhy kynutého těsta.
Lité kynuté těsto: Tento druh kynutého těsta je vhodný na bábovku nebo na lité buchty. Je možné připravit těsto jednoduché anebo těsto jemné. Rozdíl mezi těsty je v množství cukru, tuku, droždí vajec či pouze žloutku. Pro přípravu jemného těsta vždy použijeme těchto surovin více a místo celého vejce jen žloutky. Správně vypracované těsto na litou buchtu je opravdu možné z mísy na plech nebo do formy „nalít“ a teprve tam nechat vykynout. Dbáme vždy na to, aby těsto nepřekynulo. Pak vložíme do vyhřáté trouby, zapečeme a zvolna dopékáme. Celková doba pečení je asi ¾ hodiny.
Polotuhé kynuté těsto: Těsto polotuhé je vhodné opět na bábovky, buchty, jidáše, ale také na různé koláče, vdolky, rohlíky a záviny. Opět rozlišujeme těsto na obvyklé a jemné. Oproti litému těstu zde použijeme poloviční dávku cukru a mléka. Tím získáme těsto tužší konzistence. Po vypracování hladkého, vláčného a měkkého těsta je necháme v teple vykynout, až pak je zpracujeme do požadovaných tvarů.
Tuhé kynuté těsto: Tuhé těsto se dobře hodí pro pečení vánoček a bochánků, které se po vykynutí potírají vejcem a po zaschnutí se na povrchu naříznou nebo nastřihnou nožem či nůžkami. Dále se hodí pro výrobu tyčinek nebo briošků. Briošky jsou malé bochánky ve velikosti housek, které také nastřihneme nebo vytáhneme „ouška“. Pro tuhé těsto existují tři možné rozpisy surovin – pro těsto úsporné, dobré a jemné. Liší se opět množstvím použitého cukru, tuku, droždí a žloutků (bez bílků pro všechny tři typy receptů). Připravené tvary se nechají na plechu dokynout. Pečeme o něco déle než předchozí těsta, tedy přibližně asi 1 hodinu.
Překládané kynuté těsto – plundrové: Plundrové těsto je vhodné na přípravu hřebenů, závinů, preclíků nebo šátečkových koláčů. S tímto těstem se oproti předchozím těstům pracuje poněkud složitěji. Nejprve se z části mouky a tuku vypracuje bochánek, který se nechá v chladu odpočinout. Z ostatních surovin se připraví těsto a nechá se hodinu kynout. Pak se rozválí na plát, do jehož středu se dá odpočinutý zpracovaný tuk. Okraje plátu se přeloží, válečkem se těsto lehce rozválí na pruh, který se poté složí na tři díly na šířku a pak i na délku. Opět se dá těsto na hodinu odpočívat. Po odpočinutí se těsto převálí a po krátkém odpočinku se rozválí na plát. Z něj se pak vykrajují požadované tvary.
Plundrové těsto uměly naše prababičky. Je sice trochu pracnější, ale výsledek je famózní. Těsto v sobě spojuje dobré vlastnosti těsta listového a kynutého. Je vláčné, až hebké, ale přitom
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kubcova Eva.
Zakoupila jsem si pekárnu Delicia.Uz jsem v ni zadelala a nechala vykynout těsto na vanocku.Poradi mi někdo zkušenější jak na obyčejné kvasnice - ne ty v prášku.Dela se kvasek nebo se tam daji jen kvasnice rozdrobené.
Děkuji
Ve chvíli, kdy se Zdeněk Pohlreich označuje za nejlepšího kuchaře, dává smysl ho porovnat s dalšími výraznými tvářemi české gastronomie. Ne proto, aby se vyhlásil vítěz, ale aby bylo jasné, pro koho je který přístup vhodný.
Pohlreich versus Kluci v akci
Kluci v akci mluví jazykem domácnosti. Vysvětlují, zpomalují, přizpůsobují se běžnému provozu. Pohlreich naopak tlačí na výsledek a neomlouvá se za nároky. Technicky má Pohlreich navrch, prakticky jsou Kluci v akci čitelnější pro většinu lidí.
Pohlreich versus Roman Paulus
Roman Paulus je systematický a klidný. Učí techniku bez tlaku a emocí. Pohlreich učí skrze konfrontaci. Výsledky mohou být podobné, ale cesta je jiná. Paulus je učitel, Pohlreich trenér.
Pohlreich versus domácí kuchařský mainstream
Běžné domácí vaření je postavené na kompromisu. Chuť, cena, čas, nálada rodiny. Pohlreich kompromisy odmítá. To je jeho síla i slabina. Ne každá domácnost chce vařit jako restaurace.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Do hrnce dáme vodu, přidáme máslo nebo rostlinný tuk, špetku soli a přivedeme k varu. Když se voda s rozpuštěným tukem začne vařit, stáhneme teplotu, přisypeme hladkou mouku a mícháme metličkou, aby nám nevznikly hrudky. Za stálého míchání těsto pomalu provařujeme. Dobré těsto poznáme podle toho, že se nelepí na dno a stěny hrnce. Poté těsto přendáme do mísy a necháme za občasného promíchání vychladnout. Připravíme si mixér a do vychladlého těsta začneme postupně vmíchávat jedno vejce za druhým. Hotové odpalovanétěsto poznáme tak, že je hladké, lesklé a husté. Na plech si dáme pečicí papír, na který stříkáme tvary dle receptu zdobicím sáčkem naplněným těstem. Zaplněný plech dáme do předem vyhřáté trouby na 200–220 °C, kde se rychlým zahřátím v těstě vytvoří pára, tak se tvary nafouknou do potřebné velikosti. Troubu neotvíráme minimálně 7 minut, abychom neporušili proces nabývání. Pokud by se tak stalo, těsto by zůstalo nízké a tuhé. Po této době teplotu stáhneme a dopékáme pozvolna, aby těsto zůstalo uvnitř vláčné.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Těsto z ovesných vloček se nejčastěji rozpadá, pokud vločky nestihnou nasáknout vodu nebo pokud je v těstě příliš málo tekutiny.
Ovesné vločky potřebují čas, aby změkly a vytvořily soudržnou strukturu. Pokud se těsto použije ihned po smíchání ingrediencí, vločky zůstávají tvrdé a těsto se při pečení drobí. Ideální je nechat těsto alespoň třicet minut odležet, aby vločky absorbovaly vodu. Pomoci může také krátké rozmixování vloček, které vytvoří jemnější strukturu a zlepší soudržnost těsta.
Lze použít jiné vločky než ovesné
V receptu lze použít i jiné druhy vloček, ale jejich struktura a chuť mohou výsledek výrazně ovlivnit.
Špaldové vločky mají podobnou strukturu jako ovesné a v těstě fungují poměrně dobře. Pohankové vločky mají výraznější chuť a jsou vhodné pro bezlepkovou variantu receptu. Někteří kuchaři používají také jemné pšeničné vločky. Při změně druhu vloček je však dobré sledovat množství vody, protože různé vločky absorbují tekutinu odlišně a těsto může být příliš suché nebo naopak příliš měkké.
Čím nahradit ječnou mouku
Ječnou mouku lze v květákových plackách nahradit několika druhy mouky, které mají podobnou schopnost zpevnit těsto.
Nejjednodušší náhradou je špaldová mouka, která zachovává podobnou strukturu i chuť. Použít lze také hladkou pšeničnou mouku, která vytvoří jemnější těsto. Pro bezlepkovou variantu je vhodná pohanková mouka nebo směs bezlepkových mouk. V takovém případě může být potřeba přidat o něco více tekutiny, protože některé bezlepkové mouky absorbují vodu jinak než ječná mouka.
Lze použít mražený květák
Mražený květák lze použít, ale je nutné ho nejprve rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Při rozmrazování květák uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohl by způsobit příliš vlhkou náplň, která by změkčila těsto. Nejlepší postup je květák po rozmrazení lehce vymačkat a krátce ho orestovat na pánvi, aby se odpařila přebytečná vlhkost. Díky tomu bude směs kompaktnější a při zapékání lépe držet tvar.
Jak správně nasekat květák na placky
Květák by měl být nasekaný na malé kousky, které vytvoří strukturu směsi, ale zároveň se rychle změkčí při restování.
Velké kusy květáku mohou způsobit, že náplň nebude držet pohromadě. Naopak příliš jemné rozmixování vytvoří kaši bez struktury. Ideální je květák nasekat nožem nebo krátce rozsekat v kuchyňském robotu. Kousky by měly být přibližně velikosti drobných zrnek rýže. Taková struktura zajistí, že směs bude rovnoměrná a zároveň si zachová přirozenou texturu.
Jak dlouho péct květákové placky
Květákové placky se pečou ve dvou fázích, nejprve se předpeče těsto a poté se dopéká s květákovou náplní.
Den předem si svaříme šlehačku, a to tak, že do kastrolku dáme cukr a na mírném ohni za stálého míchání necháme rozpustit (zkaramelizovat). Raději mícháme, aby se cukr nepřipálil. Jakmile je rozpuštěno, přilijeme šlehačku (raději trvanlivou s vyšším obsahem tuku) a necháme projít varem. Stáhneme z plotny a necháme přes noc v lednici. Poté smetanu ušleháme mixérem a máme připraveno na zdobení. A nyní si připravíme těsto. Do kastrolu si dáme mléko, máslo, špetku soli a začneme vařit. Když je máslo rozpuštěné, přidáme mouku, promícháme a necháme chvilku provařit. Stáhneme z plotny a necháme vystydnout. Do vychladlého těsta postupně všleháme vejce. Těsto si dáme do sáčku se zdobičkou a děláme na plech s pečicím papírem větrníčky o velikosti asi 5 cm. Než vložíme do trouby, můžeme pečicí papír malinko pokapat vodou, aby těsto dobře nabylo. Pečeme v předehřáté troubě na 220 °C asi 10 minut a poté stáhneme teplotu na 180 °C a pečeme dozlatova. Troubu neotvíráme, aby těsto nespadlo. Studené větrníky si rozřízneme. Začneme vařit krém. Uvaříme klasický pudink a necháme vychladnout. Našleháme máslo a vmícháme do něj vychladlý puding. Dosladíme dle potřeby. Rozřízlé větrníky začneme zdobit. Na dno dáme vanilkový krém, na něj přidáme karamelovou šlehačku (z té si oddělíme zhruba tři lžíce na polevu) a přiklopíme vrchním dílem. Tři lžíce karamelové šlehačky smícháme s moučkovým cukrem, dokud se hmota netáhne jako med. Kdyby byla řídká, přidejte ještě cukr, a pokud by byla hustá, zřeďte ji lžičkou horké vody. Polevu natírejte mašlovačkou, nechte ztuhnout a můžete podávat.
Proč se mi palačinky na celestýnské nudle trhají hned po nalití na pánev?
Palačinky se trhají hlavně proto, že těsto je příliš husté nebo je pánev nedostatečně rozehřátá. Těsto se musí po pánvi samo rozlévat, jinak se vrstva nedokáže rovnoměrně zatáhnout.
Začátečníci často přidají mouku, aby se jim s těstem lépe pracovalo, tím si ale problém zhorší. Husté těsto vytvoří nerovnoměrnou vrstvu, která se při prvním pohybu roztrhne. Řešením je řidší těsto a klid při nalévání.
Musí být těsto opravdu tak řídké, jak se říká?
Ano, řidké těsto je základ úspěchu. Pokud těsto teče z naběračky bez zastavení, je správně. Pocit nejistoty je normální.
Řidkost umožní vytvořit extrémně tenkou palačinku, která se rychle zatáhne a později se dobře krájí. Hustší těsto sice působí bezpečně, ale vede k silným palačinkám, které v polévce měknou a lámou se.
Proč musí palačinky zůstat světlé a nesmí zhnědnout?
Tmavá palačinka znamená přepálený povrch. Taková palačinka je tužší a v polévce se chová nepředvídatelně.
Celestýnské nudle nemají být opečené, ale jen zatáhnuté. Světlá palačinka zůstane poddajná, dobře se krájí a v horkém vývaru změkne rovnoměrně bez zakalení.
Kdy přesně mám palačinku otočit?
Palačinku otáčejte ve chvíli, kdy povrch zmatní a okraje se začnou samy odlepovat. Barva není vodítko.
Pokud palačinku otočíte příliš brzy, roztrhne se. Pokud čekáte příliš dlouho, začne hnědnout. Správný okamžik je krátký, ale dobře čitelný, když se na něj soustředíte.
Proč se celestýnské nudle krájí až po vychladnutí?
Teplé palačinky jsou měkké a lepí se. Po vychladnutí se struktura stabilizuje a řezy jsou čisté.
Krájení teplých palačinek vede k mačkání, trhání a slepování nudlí. Vychladnutí není zdržování, ale technologický krok, který ovlivní celý výsledek.
Jak tenké mají celestýnské nudle být?
Celestýnské nudle mají být jemné a rovné, ne široké proužky. Tloušťka palačinky určuje šířku nudlí.
Čím tenčí palačinka, tím jemnější nudle a lepší chování v polévce. Příliš široké nudle působí těžce a rychle měknou.
Mohu nudle připravit dopředu?
Ano, celestýnské nudle lze připravit předem. Skladujte je suché a oddělené.
Ideální je uchovat je při pokojové teplotě v zakryté nádobě. Do polévky je přidávejte vždy až při servírování, aby si zachovaly strukturu.
Mohu těsto na celestýnské nudle zachránit, když je příliš husté?
Ano, husté těsto lze zachránit přidáním mléka. Ředění je vždy lepší než přisypávání mouky.
Přilévejte mléko postupně a po každém přidání těsto promíchejte. Správná konzistence je dosažená ve chvíli, kdy těsto teče z naběračky plynule. Přidání mouky problém neřeší, naopak zhor
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
Ve vodě rozpustíme Heru, přidáme špetku soli, polohrubou mouku a uvaříme kaši. Hotovou kaši poznáme, jakmile se těsto nebude lepit. Necháme vychladnout a potom do vychladlého těsta postupně všleháme vejce. Do zdobicího sáčku si dáme těsto a na plech s pečicím papírem stříkáme věnečky podle své fantazie. Upečeme v předehřáté troubě na 200 °C zhruba 8 minut. Pak stáhneme troubu na 180 °C a pečeme ještě asi 18–20 minut. Upečené věnečky necháme vychladnout a poté rozřízneme. Z mléka a vanilkového pudinkového prášku uvaříme pudink a necháme vystydnout. Do změklého másla nasypeme moučkový cukr podle toho, jak chceme mít náplň sladkou, a vyšleháme. Vmícháme vychladlý pudink a můžeme přidat trošku rumu nebo rumové tresti. Krém dosladíme podle chuti. Naplněné věnečky pocukrujeme a můžeme podávat. Uchováváme v lednici. Z této dávky vytvoříme zhruba 35 věnečků. Příprava této dobroty trvá asi 75 minut.
Postup: Zdeněk Pohlreich srnčí maso (kýtu nebo plecko) odblaní, omyje, osuší, pokrájí na větší kostky a obalí v mouce. Velkou cibuli nakrájí na kostky a uzenou slaninu na proužky. Česnek prolisuje, rajčata pokrájí na kousky a feferonku poseká nadrobno. Na rozehřátém sádle Pohlreich nechá zesklovatět pokrájenou cibuli, přidá proužky uzené slaniny, bobkový list, celý černý pepř, celé nové koření, celý jalovec a společně orestuje asi 5 minut. V tomto základu zprudka opeče srnčí maso, aby se na povrchu vytvořila kůrčička, cca 3 až 4 minuty. Nyní Zdeněk Pohlreich přidá obě mleté červené papriky, nechá je v tuku rozpustit a přisype pokrájená rajčata, ze kterých vydusí tekutinu. Známý kuchař usilovně míchá, aby se nic nepřipálilo a nezhořklo. Dále přidá prolisovaný česnek, posekanou pikantní papričku, podlije srnčím anebo domácím hovězím vývarem či horkou vodou, přikryje pokličkou a na mírném plameni pomalu dusí do změknutí masa, asi 120 minut. Podle potřeby podlévá vývarem a často promíchává. Přibližně v polovině vaření začne Z. Pohlreich podlévat maso kvalitním suchým červeným vínem. Když je maso měkké, vyjme ho na talíř. Šťávu i s kořením promixuje ponorným mixérem dohladka nebo poctivě propasíruje. Šťávu až nyní osolí a okoření majoránkou, vrátí maso, společně prohřeje a podává. Srnčí guláš na červeném víně Z. Pohlreich servíruje s knedlíky podle vlastního výběru.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že rybí maso je velmi zdravé. Obsahuje malé množství tuku, který je však našemu tělu prospěšný. Maso je dietní a velmi chutné. Překážku občas ale tvoří spousta kostí, která je ve většině případů v rybách obsažena.
Zdeněk Pohlreich ve spoustě případů ryby připravuje vcelku. To proto, že když si někde dáváte rybu, kterou jste ještě neměli, jste rádi, že ji konečně uvidíte na vlastní oči. Ostatně to působí i vizuálně lépe než klasické filety. Velkou nevýhodou upravování a servírování celé ryby jsou kosti, se kterými se na talíři prostě musíte poprat. Leckdy pak talíř vypadá spíše jako po explozi než po konzumaci.
Zdeněk Pohlreich se tedy snaží vykostit ryby už před tepelnou úpravou. Vykostění ryby nepatří mezi nejjednodušší kulinářské úkony. Je třeba trocha zručnosti a také opakovaného tréninku. Učený z nebe nespadl! Zdeněk nejprve vyřízne z ryby první filet, což bývá mnohem jednodušší než druhá část. Ta je o něco těžší, protože páteř s kostmi již nedrží na odříznutém filetu, tudíž se hůře odřezává. Pokud mu na filetu zůstanou zbytky kostí, jednoduše je odřízne.
Pstruha a všeobecně ryby Zdeněk Pohlreich smaží výhradně na olivovém oleji. Nedává ho tam hodně, vytvoří pouze tenký film na povrchu pánve. Nejprve dobře rozpálí pánev, poté na ni nalije olivový olej, ten také nechá dobře rozpálit, a teprve poté začíná smažit.
Rybu Zdeněk Pohlreich smaží nejprve vždy kůží dolů. Nesnaží se ji z filetu nijak odstranit. Pod ní se nachází tuk, který se při smažení hezky rozpustí do masa a dodá mu tím lepší chuť. Rybu vždy opéká spíše méně než více, protože s nedopečenou rybou lze ještě něco dělat. Naopak vysušenou rybu můžeme leda tak vyhodit.
Zdeněk Pohlreich uvádí, že k rybě neodmyslitelně patří citronová šťáva. Tu musí mít vždy při ruce. Zároveň k celému pokrmu dobře ladí bylinky, jako například čerstvá petrželka nebo rozmarýn, které celému pokrmu ještě dodají patřičnou svěžest.
Ideální přílohou k rybě podle Zdeňka Pohlreicha bývá zelenina, kterou lehce osmahne na pánvi. Pokud má pouze jedno prkénko na krájení, doporučuje nejprve nakrájet zeleninu na požadované kousky a teprve pak na něm pracovat s rybou. Vyhnete se tak nezbytnému mytí krájecí plochy.
V případě smažení zeleniny používá výhradně olivový olej, který jí dodá skvělou chuť. Navíc zeleninu není třeba smažit dlouho. Nezapomene ji také dobře osolit a opepřit. Každý druh zeleniny snese jinou dobu smažení na pánvi, proto je dobré tomu přizpůsobit velikost nakrájených kousků a také dobu, kdy danou zeleninu do pánve přidáme.
Ingredience: 500 g hladké nebo polohrubé mouky, 125 ml mléka + 4 lžíce na kvásek, 40 g cukru, 250 g másla nebo rostlinného tuku (máslo je vhodnější), 2 vejce a 1 žloutek (bílek uchováme na potření), 20 g (půl balíčku) droždí, 5 g soli
Postup: Do 250 g tuku na pečení rychle ručně zapracujeme 100 g mouky. Z těsta vytvarujeme nižší čtverec a dáme ho ztuhnout do lednice. Ze čtyř lžic mléka, trochy cukru a lžíce mouky umícháme kvásek, necháme vzejít. Mouku, cukr a sůl dáme do mísy a promícháme. Přidáme vejce, žloutek a kvásek a vypracujeme tužší těsto (hnětač usnadní práci). Přikryjeme utěrkou a necháme asi hodinu kynout. Pak kynuté těsto překlopíme na pomoučenou pracovní plochu a rozválíme na čtverec, jehož strany budou pokud možno dvojnásobné, než je hrana tukového kvádru. Proč? Protože tukové těsto položíme doprostřed kynutého plátu (nakoso) a překryjeme je volnými cípy – jako psaníčko. Balíček těsta v polovině přeložíme (zamezíme tak úniku tukové hmoty) a rozválíme dotenka. Pak těsto složíme na tři díly na šířku (jednu stranu přeložíme do poloviny a přiklopíme druhou volnou stranou) a stejně tak na délku. Uložíme na hodinu do lednice. Po hodině opět rozválíme a opět poskládáme a dáme ještě na 25 minut do lednice.
Modernější receptury doporučují nechat těsto v této fázi přes noc v lednici.
Odpočinuté těsto tence rozválíme na pomoučené pracovní ploše. Jde to velmi dobře. Z plátu odkrojíme nerovné okraje (hodí se na „šneky“). Pak už krájíme díly podle toho, co budeme vyrábět: trojúhelníky na rohlíčky a croissanty, čtverce na šátečky, trojúhelníčky (pirožky), obdélníky na kapsičky a hřebeny. Naplněné tvary dáme na lehce pomaštěný plech. Necháme alespoň 4 cm rozestup, protože pečivo hodně nabyde. Potřeme rozšlehaným bílkem.
Troubu vyhřejeme na 220 °C. Vložíme plech a asi po 5 minutách teplotu snížíme na 180 stupňů. Od trouby neodcházíme, pečení je rychlé. Po 10 minutách zkontrolujeme. Některé tvary už možná budou upečené – drobnější nebo s tučnější nádivkou, nebo při nestejném vyhřívání trouby. Budou mít zlatohnědou barvu. Ty lopatkou vybereme, ostatní dopékáme a postupně odebíráme. Oddělíme slané varianty, sladké pocukrujeme.
Necháme mírně zchladnout a můžeme zvát ke stolu. Pečivo je chutné i druhý den.
Slané kynuté těsto: Toto těsto je vhodné na housky a rohlíky, na slané či makové tyčinky nebo na dalamánky. Příprava je stejná jako u tuhého těsta, jen se k ostatním surovinám přidává pouze kostka cukru, celé vejce a sůl. Připravené tvary z vykynutého těsta se nechávají dokynout na plec
