Puklice patří k savému hmyzu, který jde likvidovat poměrně obtížně. Napadené rostliny však zachránit lze. Plochý hnědý škůdce se na rostlinu přisaje tak, že vypadá jako její součást. Vysává z ní však rostlinné šťávy, a to i z kořenů v květináči. V místech výskytu puklic je povrch lepkavý. Zbavit se jich jednou provždy bývá těžké, jsou totiž chráněné voskovým štítem, který nedovolí proniknout postřiku.
Puklice
Červci (Pseudococcidae) mohou způsobit zkázu na řadě okrasných rostlin. Ale s pomocí vhodných způsobů ochrany je možné proti jejich koloniím úspěšně zasahovat. Tento hmyz je nazýván červci pro stavbu svého těla. Saje rostlinné šťávy a jde o obtížného škůdce plodin, které se pěstují v uzavřených prostorách, a rovněž okrasných rostlin. Činnost červců může vážně oslabovat a znetvořovat rostliny a jejich plody. Jejich výskyt je špatnou zprávou pro pěstitele, protože likvidace kolonií tohoto hmyzu může být velmi obtížná. Ale naštěstí existuje řada metod ochrany.
Tito škůdci se vyskytují na listech, plodech a kořenech a mohou přelézat z rostliny na rostlinu. Existují tři hlavní skupiny červců postihující komerční pěstitele. Skleníkoví červci (rody Pseudococcus, Planococcus a Nipaecoccus) většinou pocházejí z tropů a například ve Velké Británii přežívají pouze ve chráněném prostředí. Obzvlášť zranitelné jsou kaktusy a jiné sukulenty, africké fialky, kapradiny, orchideje, palmy, citrusy a réva. Dospělí červci se nacházejí ve shlucích mezi listovými žilkami, na spodní straně listů a skrývají se v místech spojení listů a stonků.
Kořenoví červci tvoří husté kolonie v půdě. Lezou mezi nádobami drenážními otvory a mohou také cestovat v zavlažovací vodě. Prospívají, když je prostředí pro zálivku suché, proto druhy, které jsou jimi zranitelné, jsou mnohé a rozmanité. Napadení je často přehlédnuto, neboť časový interval mezi napadením půdy a vnějším projevem na rostlinách, skvrnitostí, může být dlouhý až šest měsíců. Druhy červců rodů Phormium a Cordyline jsou na rozdíl od jiných druhů červců schopny přežívat za nízkých zimních teplot.
Červci získávají bílkoviny a cukry ze šťáv floému. Příležitostně se objevují napadení vegetativních vrcholových výhonků, kde je obtížné je zjistit. Nejproblematičtější jsou spojení stonků a listů, ale tito škůdci se mohou živit také na listech, čímž způsobují chlorózu. Jejich výkaly – medovice – padají na nižší listy, půdu a podlahu a lákají mravence. Na medovici vzniká antraknóza, která špiní listy a může postihovat také kořeny. Rostliny se znetvořují nebo vadnou, žloutnou a případně odumírají.
Kořenoví červci rodu Rhizoecus se živí na kořenech, čímž způsobují oslabení vitality rostlin. Zabraňují příjmu vody a živin do rostlin, které mohou vadnout nebo krnět, zvláště jsou-li pěstovány v kontejnerech.
Červci patřící do rodů Pseudococcidae a Eriococcidae mají tělo pokryto sekretovaným práškem, podobným vosku. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Barvu mají růžovošedou. Sami
Ve svém příspěvku JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna M.
Dobrý den,mám zvláštní zkušenost s likvidací puklic.Snad každý ví jak obtížně se puklice likvidují a mě se náhodou podařil zázrak.Dala jsem dvě rostlinky zasažené puklicí letnit na sluníčko.Loňské léto bylo opět velmi horké a citroník s bobkovým listem byly celou dobu na plném slunci.Samozřejmě byly na plném sluníčku od jara,takže byly zvyklé na slunce a horko.No a puklice vyschly,upekly se.A opravdu jsem dělala vše možné abych je zlikvidovala.Nic nepomáhalo,až sluníčko a velké horko pomohlo.
Puklice alias červci jsou malí škůdci sající mízu, mohou napadnout rostliny borůvek a způsobit škody. Silné napadení může rostliny oslabit, snížit výnosy a dokonce vést k jejich úhynu. Identifikace konkrétního druhu červce je důležitá pro účinnou léčbu, protože metody kontroly se mohou lišit.
Příznaky puklic na borůvkách
Viditelné šupinky
Nejzřetelnějším příznakem je přítomnost malých, voskových, štítovitých pokrývek na stoncích, listech a někdy i plodech.
Medovice
Měkké puklice a vlnatky vylučují lepkavou, cukrovou látku zvanou medovice.
Sazová plíseň
Medovice přitahuje sazovou plíseň, černou houbu, která může pokrývat povrch rostlin.
Oslabené rostliny
Silné napadení může vést ke žloutnutí listů na borůvkách, zpomalení růstu a odumírání větviček.
Snížený výnos
Puklice mohou přímo poškozovat plody nebo snižovat celkové zdraví rostlin, což vede k nižším výnosům.
Léčba
Prořezávání
Pravidelně prořezávejte staré, slabé větve, abyste odstranili přezimující puklice a snížili jejich populaci.
Insekticidní mýdlo/zahradnický olej
Tyto přípravky mohou být účinné proti lezoucím formách (mladým, pohyblivým nymfám).
Přirození predátoři
Podpora přirozených predátorů, jako jsou slunéčka berušky, může pomoci kontrolovat populace puklic.
Pesticidy
V případě silného zamoření mohou být nutné systémové pesticidy, ale je zásadní vybrat si produkty, které jsou bezpečné pro borůvky a opylovače, a pečlivě dodržovat pokyny na etiketě.
V naší poradně s názvem BOBKOVÝ LIST V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Fabian.
Dobry den, prosim o radu.... Co je to za parazita na listech vavrinu? Nejaky podtyp puklice...? A jaky tedy postrik na vzrostly strom (Chorvatsko)?
Za odpoved predem dekuji.
Fabian Jiri
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vypadá to jako Trioza alacris, což je ploštice sající mízu z čeledi Triozidae, která vytváří hálky na listech vavřínu vznešeného (laurus nobilis). Nachází se v Evropě. Jak vypadá je vidět tady: https://www.google.com/imag…
Trioza alacris způsobuje, že okraje listů ztloustnou a srolují se dolů a vytvoří světlé, podlouhlé váčky. Tyto hálky mohou v létě ubytovat dvě generace až třiceti bledězelených nymf, které jsou pokryty chmýřím z bílého vosku. Dospělci obvykle přezimují v podestýlce, ale mohou přezimovat i v hálce. Mezi druhy vavřín, které trpí tímto škůdcem, patří vavřín azorský (Laurus azorica), vavřín vznešený (Laurus nobilis), Laurus novocanariensis a Persea indica.
Co s tím dělat?
Je to svízel, protože tyhle potvory jsou chráněni voskem a kontaktní insekticid nebude dostatečně účinný, aby zneškodnil všechny tvory. Je to stejně těžké, jako u puklic, které zmiňujete.
Doporučena je ekologická léčba, při které se napadené listy nejprve omyjí draselným mýdlem, aby se očistil list od medovice vylučované hmyzem, a poté se aplikuje neemový olej k boji proti hmyzu. Kúra se opakuje týdně, dokud neuvidíte, že nákaza ustupuje.
Pokud to nepomůže, nebo chcete radikální řešení, tak pak je na řadě systémový insekticid, který si rostlina natáhne do sebe a rozprostře ho po celém svém těle. Stane se tak po určitou dobu jedovatou pro všechen hmyz, který ji saje mízu. Problém je, že se tím na dlouhou dobu znemožní použití listů při vaření.
Existují poznatky o účinku acetonu při hubení těchto škůdců. Podle nich je třeba rostlinu na 24 hodin umístit do velkého pytle na odpadky a dovnitř umístit 20 ml acetonu na 100 litrů prostoru pytle, aby se mohl přirozeně vypařit.
Puklice sají rostlinám šťávu a tím je oslabují tak dlouho, až napadená květina uhyne. Tento drobný hmyz se usídluje na spodní straně listů, v jejich záhybech nebo v okolí čerstvých pupenů a vytváří si voskovitou schránku, která ho ochraňuje před většinou přirozených nepřátel i chemických postřiků, které na ně pěstitelé aplikují.
Pokud jste na pokojových rostlinách objevili puklice, bude vaším prvním krokem izolace postižených rostlin od zdravých. Vyplatí se zvážit, zda se napadené květiny nezbavit nadobro ve prospěch ostatních rostlin; puklice se velmi rychle šíří. Pokud se rozhodnete rostlinu zachránit, přestěhujte ji do oddělené místnosti. Poté začněte s léčbou. Nejprve mechanicky – pomocí nehtu nebo nože – odstraňte všechny puchýřky. Postupujte opatrně, abyste už tak oslabenou rostlinu dále nepoškozovali. Další fází je pak likvidace všech vajíček a zárodků. Tu proveďte pomocí mýdlové vody nebo lihového roztoku – naneste je ideálně v poměru 1 : 1 na napadenou rostlinu pomocí vatičky nebo štětce. Použít můžete i některý ze speciálních přípravků. Viditelné puklice se dají mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Předtím si však vždy pozorně pročtěte návod na použití, abyste zejména v obývaných prostorech nepodcenili doporučená opatření!
Při odstraňování puklice musíte být trpěliví. Parazité se schovávají v nepřístupných místech i v zemině, první očistná kúra tak zdaleka neznamená, že máte vyhráno. Celý proces musíte několikrát opakovat a rostlinu ponechat v karanténě minimálně dva až tři měsíce.
Nejlepší prevencí proti puklicím je obezřetnost. Pokud si pořizujete novou rostlinu nebo ji dostanete jako dárek od známých, vždy byste měli pečlivě zkontrolovat, jestli není napadená některým z agresivních škůdců. Můžete tak předejít rozšíření parazitů na ostatní květiny v domácnosti, případně jejich úhynu.
V bytě můžete puklice odstraňovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud je nutné ošetření účinnějšími insekticidy (Mospilan 20 SP), rostliny ošetříte mimo obývané prostory. Tyto látky většinou škodí lidskému zdraví!
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium.
Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce. Proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Ošetření je zpravidla nutné po 7 až 10 dnech 1x až 3x zopakovat při pokojové teplotě.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.
A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?
Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.
Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?
Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.
Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.
Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší
V naší poradně s názvem PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě to nebude plíseň, ale červci neboli puklice. Pro pro odstranění použijte vhodný postřik, například Karate. Návod, jak přesně postupovat v případě zasažení více rostlin, se dozvíte v tomto článku: https://www.ceskenapady.cz/…
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
V naší poradně s názvem BETUNIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Maxová.
v posledních dnech se mi na listech betůnií objevil šedobílý povlak a celá rostlina jakoby odumírala. Nevím jestli mohu použít postřik CUPRIKOLEM,. Prosím za radu co mám s betuniemi dělat. Děkuji J.M.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Petunie jsou velmi náchylné k tvorbě plísně na listech. Zde je vidět, jak plíseň vypadá: https//www.google.cz/images?q=mold+petunia+leaves
Jakmile přeženete zálivku v horkých dnech nebo během déle trvajícího letního deště, vytvoří se plíseň, která postupně zdecimuje vše zelené v jejím okolí. Fungicidní postřiky jako je například Kuprikol jsou účiné, ale je potřeba s nimi rostlinu postříkat ještě před nákazou. Nyní, když už máte plíseň na rostlinách, tak nejdříve odstraňte všechny napadené části rostlin a ty pak spalte. Plíseň nesmí přijít do kompostu! Zbylé rostliny bez plísně ihned postříkejte přípravkem Kuprikol 50.
Puklice patří mezi obtížné druhy škůdců, ale to ještě neznamená, že musíte napadené rostliny ihned ničit. V nenarušené přírodě (zahradě) udržuje jejich počty na většinou neškodné úrovni celá řada predátorů. Pokud tedy vynesete pokojové rostliny napadené škůdci na zahradu, po určité době škůdci jakoby sami zmizí. Když pak rostliny na podzim vrátíte domů, v pokojových podmínkách, kde se regulátorům nedaří a které naopak přejí škůdcům, puklice se mohou znovu silně namnožit. Proto se doporučuje pokojové rostliny před přenesením do bytu opravdu velmi důkladně prohlédnout a všechny škůdce zlikvidovat ještě mimo byt. Případně můžete škůdce v bytě zlikvidovat mechanicky nebo některým hygienicky šetrným biopreparátem. Pokud bude nutné ošetření účinnějšími (a většinou i zdraví škodlivějšími) insekticidy, rostliny ošetřete mimo obývané prostory.
Likvidace puklic je kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních chemických přípravků, ale poměrně dobře lze přípravky zasáhnout první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid. Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (Biool, Frutapon). Toto ošetření je nutné podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). Jakmile na rostlině škůdce objevíte, můžete viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikujte postřik. Pokud budete stříkat v zimních měsících v obývaných místnostech, vždy si pozorně pročtěte návod na použití a nepodceňujte doporučená opatření.
V současné době je možné na ochranu proti červcům u pokojových okrasných rostlin použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyretroidem (Agrion Delta, Biolit, Decis Mega, Fast M, Karate se Zeon technologií 5 CS), případně přípravky na bázi pyrethrinů a řepkového oleje (Raptol, Raptol SchädlingsSpray, Spruzit, Spruzit AF, Spruzit AF Schädlingsfrei). Systémové přípravky obsahují účinnou látkou acetamiprid (Careo koncentrát, Careo postřik proti škůdcům, Careo Combi tyčinky proti škůdcům, Mospilan 20 SP) nebo účinnou látku thiamethoxam (COM 109 11 I SL, COM 109 11 I PR – tyčinky, Compo Axoris proti hmyzu). Řepkový olej bez insekticidní složky obsahuje přípravek Biool, parafinový olej Frutapon. Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect. Napadené okrasné rostliny venku na zahradě můžete za vegetace ošetřit i účinným organofosfátem Bi–58 EC, případně i přípravkem Confidor 200 OD, obsahujícím účinnou látku imidakloprid.
V naší poradně s názvem MALINOOSTRUŽINA-BÍLÝ POVLAK NA STONCÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Filip Vesely.
Dobrý den,na mladém malinoostružiníku se mi tvoří na stoncích jakýsi bílý práškový povlak..nevím o co se jedná,nikde jsem o tom nic nenašel.Prosím poradíte
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílý prášek na rostlinách maliníku je plíseň způsobená houbou Sphaerotheca macularis, která ovlivňuje maliny a způsobuje zkadeření listů. Obvykle jsou plísní pokryty spodní strany listů. V těžkých případech se houba objeví na horním povrchu listu. Normálně je tato plíseň známa jako padlí jahodníkové a používá se i stejná chemická ochrana jako u jahod. Pro postřik se používá fungicid z řady dostupných výrobků, z kterých nejznámější je TALENT. Mezi další účinné fungicidy patří: AMISTAR | COSAVET DF | DAGONIS | FLOSUL | IQ-CRYSTAL l | KUMULUS WG | LUNA PRIVILEGE | LUNA SENSATION | ORTIVA | SERENADE ASO | THIOVIT JET | TOPAS 100 EC | ZATO 50 WG.
Postřik proveďte co nejdříve v den, kdy nebude po dlouhou dobu pršet. A opakujte ho dvakrát po třech týdnech. Větve, které jsou napadeny a můžete je obětovat, tak radši hned ostříhejte a spalte.
Na plastovém rámu okna zůstala vytvrdlá montážní pěna. Má ještě smysl ji odstraňovat?
Vytvrdlá montážní pěna na plastovém rámu už ve většině případů bezpečně odstranit nejde bez poškození povrchu.
Jakmile pěna vytvrdne a dostane se do mikropórů PVC, jakýkoli další zásah už nepracuje s pěnou, ale s plastem samotným. Chemie způsobí zmatnění, mechanický tlak poškrábání. Pokud rám nezačal měnit barvu, je nejlepší pěnu pouze seříznout v rovině a dál ji neřešit. Další pokusy obvykle skončí viditelnější škodou než původní stav.
Pomůže aceton nebo nitroředidlo na vytvrdlou montážní pěnu?
Aceton ani nitroředidlo vytvrdlou montážní pěnu nerozpustí, pouze poškodí povrch, na kterém se nachází.
Tyto látky mohou pěnu na povrchu změkčit nebo rozmazat, což vytváří falešný dojem účinnosti. Ve skutečnosti ale začnou okamžitě leptat plast, lak nebo povrchovou úpravu. Výsledkem bývá matná mapa nebo flek, který už nikdy nezmizí. Použití těchto rozpouštědel je jednou z nejčastějších chyb při snaze pěnu odstranit.
Jak poznám, že jsem se dostal za bod nevratu?
Bod nevratu nastává ve chvíli, kdy povrch začne reagovat dřív než pěna.
Typickými signály jsou matnění plastu, změna barvy, lepkavý film nebo zápach po chemii. Jakmile se objeví některý z těchto projevů, další pokračování už povrch jen zhorší. V tu chvíli má smysl okamžitě přestat a řešit pouze kosmetické zakrytí nebo opravu, nikoli samotné odstranění pěny.
Lze odstranit montážní pěnu z plastového parapetu bez poškození?
U plastového parapetu je bezpečné odstranění možné jen u čerstvé pěny, nikoli u vytvrdlé.
Jakmile pěna vytvrdne, reaguje plastový parapet velmi citlivě na jakoukoli chemii i mechanický tlak. Seškrábání často vede k viditelným škrábancům, rozpouštědla k matným mapám. Pokud je pěna starší, nejlepší postup je její opatrný ořez v rovině a ponechání zbytku bez dalšího zásahu.
Co dělat, když se montážní pěna dostala na žaluzie?
Montážní pěna na žaluziích bývá ve většině případů neopravitelný problém.
Plastové lamely se při pokusu o odstranění deformují, textilní žaluzie chemie nenávratně poškodí. I velmi opatrný mechanický zásah zanechá viditelné stopy. Z praxe vychází nejčastěji jako jediné rozumné řešení výměna poškozené části nebo celé žaluzie.
Má smysl zkoušet oleje, WD-40 nebo silikonové spreje?
Oleje a silikonové přípravky montážní pěnu neodstraňují, pouze ji zatlačí do struktury materiálu.
Tyto prostředky mohou pěnu dočasně změkčit, ale zároveň ji roznesou po povrchu nebo do pórů. Výsledkem je větší a hůře řešitelná skvrna. U plastů a porézních materiálů tímto postupem obvykle vznikne trvalé znečištění, které už nelze odstranit žádným dalším krokem.
Ve svém příspěvku PYRACANTHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel S.Kosová.
Děkuji Vám za doplnění.
Ale stále nevím, jestli to znamená, že po zpracování lze použít pouze Golden Charmer a Red Column a další dvě nelze?
Mohu požádat znovu o zdroj, kde je uvedena možnost plody z těchto dvou odrůd po zpracování jíst?
Děkuji, S.Kosová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nina Vinšová.
Mám osobní zkušenost jen s Golden Charmer a Red Column. Ale domnívám se, že se vařením neutralizují jedovaté kyanogenní glykosidy ve všech rostlinách, které je obsahují.
V obchodech je často snadno dostupný i odstraňovač vteřinového lepidla. Pokud s lepidlem pracujete pravidelně, tak si ho určitě pořiďte.
Odstranění lepidla ze dřeva
Pokud vám vteřinové lepidlo ukápne na dřevo a chcete se jej zbavit, zvolte jeden z následujících postupů:
Seškrábnutí nehty – pokuste se lepidlo seškrábnout nehty. Pokud je jeho vrstva slabá, mělo by se vám to podařit.
Aceton – tato metoda je vhodná zejména v případě, že je dřevo nalakované. Do acetonu namočte hadřík a potírejte jím lepidlo krouživým pohybem (jedná se o rozpouštědlo). Následně pak vezměte gumovou špachtli a lepidlo od kraje odloupněte. Na závěr dřevo omyjte mýdlovou vodou.
Zbroušení – pokud je nános velký a předchozí metody neúčinkují, nezbude vám nejspíše nic jiného, než k odstranění lepidla použít smirkový papír, kterým dřevo zbrousíte. Po zbroušení pak dřevo nalakujte.
Odstranění lepidla z látky
Při manipulaci s vteřinovým lepidlem se poměrně často stává, že vám troška ukápne na oblečení. V tom případě zkuste následující rady:
Voda – zasaženou látku namočte do vody a vymáchejte ji. Po chvíli by se měla větší část lepidla uvolnit.
Aceton – do acetonu namočte hadřík a potírejte jím lepidlo krouživým pohybem (jedná se o rozpouštědlo). Následně pak vezměte gumovou špachtli a lepidlo od kraje odloupněte. Na závěr dřevo omyjte mýdlovou vodou. Tato metoda není vhodná na všechny druhy látek.
Odstranění lepidla z plastu
Na odstranění vteřinového lepidla z plastu je nejlepší zvolit následující postup:
Hadřík namočte do čistého lihu a potírejte jím poškozené místo, dokud lepidlo nezměkne. Poté už by mělo jít poměrně dobře sloupnout. Zbytkové kousky očistěte hadříkem namočeným v saponátu.
Odstranění lepidla ze skla
Odstranění ze skla je o to jednodušší, je-li sklo hladké:
Použijte žiletku. Opatrně pomocí ní po částech odškrabujte lepidlo. Nakonec skleněnou plochu očistěte hadříkem namočeným ve vodě s mýdlem.
V naší poradně s názvem MODRÁ SKALICE NA POSTŘIK STROMŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Za jakých podmínek je možné tento postřik provádět v tomto období vegetačního klidu,děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejlepší čas na preventivní postřik ovocných stromů v období vegetačního klidu je koncem zimy, tedy začátkem března. Toto úsilí pomáhá chránit stromy před padlím a někteří zahradníci jej používají k hubení mravenců v rostlinách pěstovaných v květináčích.
Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.
Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.
Ochrana a postřik
Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žluté a modré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.
Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.
Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.
Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu. Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.
Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.
Vyhnat mravence ze zahrady je poměrně velký problém, protože většina chemických přípravků, které by měli mravence vyhnat, nepomáhá. Posyp postiženého místa chloraminem, polití vroucí vodou s citronem anebo rybí tuk jsou prostředky, které mravence zaručeně z vaší zahrádky vyženou.
Dřepčíci
Dřepčíci jsou malí broučci, kteří mají velmi silné zadní nohy a dokáží skákat až metr daleko. Škodí převážně na jaře. Tento brouk přezimuje ve spadaném listí. Dřepčíci vyžírají do listů otvory a znemožňují jim provádět základní biologicko-chemické děje ovlivňující život rostliny. Škodí převážně na brukvovité zelenině, ředkvičkách, ředkvích, křenu, mangoldu, kapustě, kedlubnech, někdy i balkónových rostlinách. Sbírání brouků na jaře je málo účinné, proto je vhodné použití přípravku Decis EW 50 (0,03 %), Karate 2,5 WG (0,08 %) nebo Zolone 35 EC (0,25 %).
Krtek obecný
Krtek obecný je malé černé zvířátko, které způsobuje na našich zahrádkách velmi značné škody. Pokud se ho budete snažit vypudit, nezapomeňte na to, že je chráněný. Velmi známým způsobem, jak se jej můžete zbavit, je použít větrný odháněč, jenž si můžete jednoduše sami vyrobit. Postačí, když tenkou železnou tyč zastrčíte do země a nasadíte na ni hrdlem PET láhev. Z boku láhve na několika místech pomocí nože naříznete a ohnete konce, abyste získali „větrný mlýnek“. Láhev se díky poryvům větru točí, tře se o tyč a tou se zvuk dostává až do země.
Mšice
Mšice je nejčastěji se vyskytujícím rostlinným škůdcem. Napadá téměř všechny druhy květin, rychle se množí a přenáší různé choroby. Boj s nimi není jednoduchý, neboť časem se stávají vůči chemickým postřikům imunní. Jak tedy tyto škůdce zlikvidovat? Účinně se mšicí zbavíte s pomocí žlutých lepových desek, které rozvěsíte na napadené rostliny. Tyto desky lze zakoupit v každém větším zahradnictví.
Hlemýždi a šneci
Hlemýždi a šneci, i když se to nezdá, dokáží v zahradě udělat velké škody. Okousávají klíčky, stonky, lodyhy, plody, hlízy, dužnaté kořeny a listy. Nejhorší jsou škody na mladých klíčících rostlinách, které tato zahradní škodlivá zvířátka způsobují. Jak se proti nim bránit? Bohužel jediným řešením je ruční sběr. Ve večerních hodinách je dobré slimáky a šneky posbírat a zlikvidovat (pomocí hrstky soli).
Pokud zjistíme puklice na více rostlinách, tak je ihned izolujeme. Zprvu začneme odstraňovat puklice mechanicky, až poté přistoupíme k použití insekticidů. Pokud toto zjistíme v letním období, můžeme rostliny umístit do venkovních prostor, kde by s odstraněním mohlo pomoci černě a oranžově zbarvené slunéčko Cryptolaemus montrouzieri.
Na každý druh potřebujete rozdílný postřik. Většina z nich je jedovatých, a proto je nikdy nepožívejte v uzavřené místnosti, natož přímo v bytě. Na puklice je potřeba použít přípravek, který koluje celou rostlinou a sama jej tak do sebe nasaje. Je to například Mospilan 20 SP, jehož aplikaci opakujte jednou za 14 dní.
Při pěstování dbejte na to, aby bylo o rostlinu dobře postaráno a měla vhodné podmínky – už jen tím předejdete celé řadě problémů.
Obaly semen kopretiny starčkolisté (Chrysanthemum cinerariaefolium) obsahují pyrethriny. Pyrethriny jsou přírodní organické sloučeniny se silným insekticidním účinkem. Pyrethriny jsou neurotoxiny působící na nervový systém veškerého hmyzu. Účinkují na sodíkových kanálcích nervových buněk hmyzu, kde způsobují opakované a prodloužené dráždění nervů, hmyz pak umírá udušením. S úspěchem se používají již více než 100 let a v současnosti se čím dál více stávají pesticidy první volby, namísto organofosfátů a organochloridů. Často se přidává piperonylbutoxid, synergista, který zvyšuje účinnost tím, že brání hmyzu pyrethriny eliminovat. Pyrethriny i synergista podléhají rychlé biodegradaci a rozkladu působením slunečního světla a vzduchu, což zajišťuje, že na ošetřených rostlinách nebudou zůstávat velké koncentrace insekticidů. Díky tomu jsou pyrethriny a synergista pravděpodobně nejbezpečnějším insekticidem pro použití na potravinářských rostlinách a jsou schváleny pro použití u potravin. V České republice jsou tyto látky dostupné v těchto přípravku SPRUZIT AF.
Afrikány nejsou napadány škůdci, ale na mladých rostlinách si rádi pochutnají slimáci. Afrikány fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek.
Afrikány jsou náchylné k různým houbovým a bakteriálním chorobám, včetně skvrnitosti listů, vadnutí a plísní, které mohou ovlivnit jejich zdraví a vzhled. Mezi běžné houbové problémy patří alternariózní skvrnitost listů, fusariózní vadnutí a plíseň botrytis. Afrikány může postihnout i nemoc žloutnutí aster, způsobená fytoplazmou.
Houbové choroby afrikánů
Skvrnitost listů Kruhové až nepravidelné hnědožluté skvrny na listech způsobené houbami jako Alternaria, Cercospora a Septoria.
Vadnutí Náhlé uschnutí nebo vadnutí rostlin, často způsobené druhy Fusarium oxysporum nebo Verticillium.
Bakteriální vadnutí Bakterie Pseudomonas solanacearum může způsobit vadnutí a úhyn aksamitníků.
Další onemocnění
Nemoc žloutnutí aster Fytoplazmatické onemocnění způsobující žloutnutí listů, zpomalený růst a čarověník, což je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na rostlinách afrikánů, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění.
Opatření na ochranu
Dobrá cirkulace vzduchu a správné zavlažovací techniky jsou klíčové pro prevenci mnoha houbových chorob. Ukončení zavlažování shora může pomoci omezit šíření houbových spor. K léčbě některých houbových chorob mohou být použity fungicidy.
Pečlivé odstraňování infikovaných rostlinných zbytků může pomoci snížit riziko šíření chorob. Výběr odrůd odolných vůči chorobám může do budoucna vyřešit mnoho problémů.
Hořčík patří mezi významné biogenní prvky jak pro rostliny, tak i pro živočichy. V rostlinách zasahuje do celé řady metabolických procesů a nejvíce je spojen s fotosyntézou. Velmi důležitá je jeho funkce v chlorofylu, kde je chelátově vázán v porfyrinovém jádře, ale také se podílí na utváření gran a světlosběrných pigmentů v chloroplastech. Dále se účastní syntézy bílkovin a je aktivátorem celé řady enzymatických reakcí. Jeho nedostatek způsobuje řadu poruch a komplikací. Při deficitu hořčíku jsou nejdříve ochuzeny jiné metabolické procesy rostliny a teprve poté samotný chlorofyl, kde je vázáno přibližně 20 % hořčíku z celé rostliny, proto samotným projevům chlorózy hořčíku předchází hluboký metabolický rozvrat, který je často doprovázen nekrózami pletiv a následnou defoliací. Extrémním důsledkem nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech je dokonce odumření stromů.
Obecně je množství hořčíku v cévnatých rostlinách úměrné rychlosti jeho absorpce. Pokud je absorpce nízká pro krytí požadavku hořčíku z hlediska výživy, tak se začne projevovat jeho nedostatek. Často je výsledkem jeho ztrát v důsledku vyluhování nebo neúměrných ztrát biomasy v lesních ekosystémech. Rychlost absorpce hořčíku, která je příliš nízká k udržování fyziologicky optimální úrovně hořčíku v rostlinné buňce, však může být způsobena řadou faktorů. Za základní příčinu nedostatku hořčíku v lesních ekosystémech se považuje nízká koncentrace hořčíku v půdě, způsobená nízkým obsahem hořčíku v matečné hornině nebo jako následek dlouhého či intenzivního vyluhování. Nedostatečnou zásobu přístupného hořčíku v půdě nelze stanovit jako jedinou příčinu žloutnutí, protože výskyt žloutnutí jehličí smrku ztepilého není vždy vázán pouze na půdy s extrémně nízkým obsahem výměnného hořčíku, popřípadě jiných bází. Na stanovištích ovlivněných žloutnutím mohou být v blízkém sousedství často nalezeny zdravé i chřadnoucí stromy, a to ve stejných klimatických i půdních podmínkách. Příčin tohoto jevu může být celá řada, a proto se hořčíkový deficit dělí na primární a sekundární.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
