ODVAR Z BOBKOVÉHO LISTU NA VLASY

Choroby vavřínu a jak na ně

Vavřín vznešený, běžně známý jako bokový list, může být napaden různými chorobami, ačkoli je obecně považován za bezproblémovou rostlinu. Mezi běžné problémy patří houbová onemocnění, jako je padlí a skvrnitost listů, a také škůdci, jako jsou meruly vavřínové (Trioza alacris), červci (puklice) a housenky. Bobkové keříky mohou také postihnout choroby, jako je Phytophthora (hniloba kořenů a koruny) a potenciální problémy s nadbytkem nebo nedostatkem minerálů.

Houbová onemocnění

Padlí listové

Toto houbové onemocnění se projevuje jako bílý práškový povlak na spodní straně listů, který nakonec způsobí, že postižená tkáň zhnědne a odumře a zanechá po sobě díry.

Houbová skvrnitost listů

Houby způsobující skvrnitost listů způsobují hnědé skvrny na listech a středy těchto skvrn mohou nakonec vypadnout a vytvořit díry podobné těm, které způsobuje padlí listů.

Plíseň listů

Plíseň listů může vážně poškodit listy vavřínu, snížit jejich estetickou hodnotu a celkové zdraví.

Škůdci

Merula vavřínová

Tento malý hmyz vysává mízu ze stromu, zanechává bílý zbytek a způsobuje suché skvrny na listech. Může také způsobit ztluštění, žloutnutí a kroucení listů směrem dolů.

Puklice

Červci mohou napadat vavříny, což vede ke snížené vitalitě, změně barvy listů a dokonce i k jejich opadávání.

Housenky

Housenky, larvy můr a motýlů, mohou být také škůdci, kteří se živí listy a způsobují jejich vysychání a hnědnutí.

Další škůdci

Další škůdci, jako jsou housenky, červci Pulvinaria regalis, měkkokožci a obaleči, mohou vavřín také postihnout, i když obecně nepředstavují významnou hrozbu pro zdraví stromu.

Další problémy

Phytophthora

Toto houbové onemocnění způsobuje hnilobu kořenů a koruny, což vede k suchým listům, tmavé, pruhované kůře a lepkavé míze na listech.

Nedostatek nebo nadbytek minerálů

Nedostatek dusíku může způsobit žloutnutí listů, zatímco nadbytek minerálů může vést k chloróze a odumírání špiček listů.

Poškození sluncem

Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale příliš mnoho slunce může způsobit změnu barvy listů (zbarvení do světle žluté nebo bronzové), popáleniny listů (hnědé, křupavé okraje), opadávání listů a vadnutí listů.

Vadnutí špiček listů

Toto onemocnění způsobuje abnormální hnědnutí a vysychání špiček listů.

Ošetření a prevence

• Dobrá drenáž: Při sázení bobkového listu zajistěte správnou drenáž, protože nemá rád mokré nohy.
• Dostatečné sluneční světlo: Bobkový list potřebuje sluneční světlo, ale vyhněte se nadměrnému slunění, zejména během polední špičky.
• Správná zálivka: Vyhněte se přelévání nebo suchu a zajistěte, aby půda byla dobře propustná.
• Stříhání: Bobk

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Bobkový list v květináči

Poradna

V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG

Zdroj: příběh Kroucení listů

Recept na čaj z bobkového listu a hřebíčku

Bobkový list se dá využívat v kuchyni i jinak než "dochucovadlo". Z vavřínu se dá lehce uvařit čaj, který má nejrůznější léčivé účinky. Na tento čaj je potřeba asi 15 ks bobkových listů (sušených) a 3 dcl vody. Do připraveného hrnce se vloží bobkové listy a zalijí se vodou. Listy se vaří asi 12 minut o chvíle, kdy voda začne vřít. Poté se nechá odvar vyluhovat asi 3 hodiny. Po uplynutí této doby se čaj přecedí a odstraní se tak bobkové listy. Důležité je ale nekonzumovat tento čaj najednou, ale rozložit si ho po celý den. Doporučuje se vypít jeden doušek čaje za hodinu (pokud by člověk zkonzumoval větší množství, hrozilo by zřídnutí krve, a tak by mohlo dojít ke krvácení). Čaj z bobkového listu se navíc nesmí pít každý den. Doporučuje se pít ho nejprve za tři dny, pak za týden a pak až za dva měsíce od první konzumace. K lepším léčivým a detoxikačním účinkům se může do čaje přidat i hřebíček (2 hřebíčky na čaj).

Podobný výluh se dá použít i k inhalaci při léčbě dýchacích potíží. Doporučuje se 4 lžíce bobkového listu zalít půl litrem vroucí vody a deset minut nechat louhovat. Nemocný by pak měl asi 5 minut vdechovat výpary (pro větší účinek je vhodné se nad nádobou s výluhem sklonit s ručníkem přes hlavu). Doporučuje se tento postup opakovat dvakrát denně.

Stejný výluh se užívá také na při zánětu uší, nebo pocitu zvonění v uších. Do uší se ale výluh nenalévá! Užívá se opět jen pára. Ta se do ucha zavede prostřednictvím kornoutu vyrobeného z tuhého papíru. Celá procedura by měla trvat asi 15 minut. Při zánětu uší se doporučuje "napařovat" ucho dvakrát denně asi 3 dny, při nedoslýchavosti a zvonění stačí "napařovat" jen jednou denně.

Zdroj: článek Čaj z bobkového listu

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků