Druhy rozmarýnu
Taká u rozmarýnu můžeme najít různé druhy, které se liší barvou a tvarem listů i jejich velikostí. Barvy květů se rovněž liší, obvykle od světle modré po bílou.
Téma
ODVAR Z ROZMARÝNU
OBSAH
Poradna
V naší poradně s názvem ŽLOUTNUTÍ ROZMARÝNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Halina.
Dobry den.Mam problem s rozmarýnem zacal me najednou zloutnout nevim kde se udelala chyba.Dekuji za odpověď,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše je přelitý. Rozmarýn je suchomilná rostlina, která nemá ráda přemokřenou humózní zeminu. Naopak se spokojí se štěrkem s trochou hrabanky. Hlavně nesmí stát ve vodě. Sucho, sucho, sucho a vlhčit jen rozprašovačem na list. Když tak raději kupte novou rostlinu.
Zdroj: diskuze Žloutnutí rozmarýnu
Množení rozmarýnu
Množení rozmarýnu se nejlépe provádí pomocí řízkování. Na jaře odřízněte asi 15 až 20 cm dlouhé výhony. Spodní lístky odstraňte. Zapíchněte výhony do misek s univerzálním substrátem s přídavkem štěrku. Zalévejte jen málo. Po 4–6 týdnech prověřte, zda se vyvinuly kořínky. Řízky vysaďte do květináčů následující jaro. Umístěte květináč na slunné stanoviště, ale ne na přímé slunce. Pravidelně zalévejte a udržujte na teplém místě.
Babské rady na vypadávání vlasů
Pokud chcete zabránit vypadávání vlasů:
- Proplachujte si vlasy jablečným octem ředěným s vodou v poměru 1 : 10 nebo 1 : 5, vlasy nezapáchají.
- Po umytí si vlasy oplachujte silným výluhem z kopřiv, vlasy budou pevnější, lesklejší, bez lupů a nebudou vypadávat.
- Používejte odvar vyrobený z lopuchového kořene, rozmarýnu a mateřídoušky, smíchaných ve stejném poměru. Čtyři polévkové lžíce směsi povařte v 1 litru vody asi 15 minut, nechte odstát 10 minut, sceďte a takto připravený odvar si vmasírujte do pokožky hlavy. Opláchněte a opakujte alespoň dvakrát
- Vymačkejte šťávu z umytých brambor, naneste na pokožku hlavy a nechte působit 15 minut.
- Jezte pivní kvasnice, mandle, ořechy či kopřivu.
- Nepijte alkoholické nápoje a potraviny slazené bílým rafinovaným cukrem.
Zdroj: Babské rady na vlasy
Diskuze
V diskuzi LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Odvar z borovice
Postup: Dvě hrsti borovicových větviček dejte do 2 litrů vody, nechte přejít varem a louhujte cca 20 minut. Tento silný odvar z borového jehličí si přidejte do koupele.
Použití: Látky obsažené v odvaru stimulují prokrvení tkání a zlepšují jejich zásobení potřebnými látkami.
Zdroj: Borovice - recepty
Babské rady na lesklé vlasy
Aby se vám vlasy leskly, použijte k oplachování 1 šálek piva a 3 šálky vody, nechte působit cca 5 minut a poté opláchněte znovu čistou vodou.
Další možností pro zesílení a lesk vlasů je pít odvar z ovsa alespoň 1 měsíc: 1/4 hrnku zrní ovsa zalijte hrnkem vroucí vody a nechte odstát 12 hodin. Poté odvar slijte a vypijte. Můžete dosladit medem.
Zdroj: Babské rady na vlasy
Jak stříhat rozmarýn
Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.
Jak dělají slepici na paprice Kluci v akci
Ingredience: 2 velké cibule, 6 stroužků česneku, 2 lžíce sladké mleté papriky, kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda, 1 kohout, sůl, snítka rozmarýnu, lžička mleté papriky, 250 ml 33% smetany, 1 kapie nebo červená paprika, 4 žampiony, slunečnicový olej
Postup: Na oleji dosklovata orestujeme na kostičky nakrájenou cibuli, přidáme česnek, orestujeme, pak zaprášíme mletou paprikou, krátce osmahneme, zalijeme vývarem, osolíme a přivedeme k varu. Části naporcovaného kohouta na straně kůže nařízneme, osolíme, opečeme na oleji ze všech stran dozlatova, přihodíme snítku rozmarýnu, během opékání lehce poprášíme mletou paprikou, pak sejmeme (olej uchováme i se snítky rozmarýnu) a vložíme do základu na omáčku, přiklopíme, dusíme doměkka, na závěr zalijeme smetanou, necháme přejít varem a podáváme. Na oleji po opečeném mase orestujeme papriku nakrájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony klademe na každou porci kohouta, navrch ozdobíme snítkou opečeného rozmarýnu. Jako příloha se hodí špecle, bramborové noky, knedlíky, rýže.
Zdroj: Slepice na paprice – recepty
Zábal na krk pro děti
Na krk je nejvhodnější Priessnitz. Kapesník namočte v teplé vodě, překryjte mikrotenovým sáčkem a ovažte suchým šátkem. Zábal ulevuje hlavně od bolesti v krku. Na bolest v krku můžete přidat odvar z řepíku společně se slézovým čajem.
Zdroj: Olejový obklad na krk
Popis podle receptu Kluci v akci
Kluci uvádějí, že na 5 až 6 porcí budete potřebovat:
- 2 velké cibule
- 6 stroužků česneku
- 2 lžíce sladké mleté papriky
- kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo vodu
- 1 kohouta
- sůl
- snítku rozmarýnu
- 1 lžičku mleté papriky
- 250 ml 33% smetany
- 1 kapii nebo červenou papriku
- 4 žampiony
- slunečnicový olej
Postup
Kluci v akci nejprve na oleji orestují do sklovata na kostičky nakrájenou cibuli, přidají česnek, zarestují, pak zapráší mletou paprikou, krátce osmahnou, zalijí vývarem, osolí a přivedou k varu.
Části naporcovaného kohouta Kluci v akci na straně kůže naříznou, osolí, opečou na oleji ze všech stran dozlatova, přihodí snítku rozmarýnu, během opékání lehce popráší mletou paprikou, poté maso vyjmou (olej uchovají i se snítky rozmarýnu) a vloží do základu na omáčku, přiklopí, dusí do měkka, na závěr zalijí smetanou, nechají přejít varem a podávají.
Na oleji po opečeném mase Kluci v akci orestují papriku na krájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony kladou na každou porci kohouta, navrch ozdobí snítkou opečeného rozmarýnu.
Jako přílohu doporučují Kluci v akci špecle, bramborové noky, knedlíky nebo rýži.
Jde to pěstovat společně i doma?
Společné pěstování tymiánu a rozmarýnu v jedné nádobě doma je možné, jelikož podmínky pro pěstování těchto bylinek jsou podobné. Mají rády světlo, chudší zálivku a teplotu do 15 °C. V teplejších místnostech musíte bylinky rosit a nezalévat.
Ingredience
Recept vystačí na 4 až 6 porcí.
- 2 opravdu velké cibule
- 6 stroužků česneku
- 2 lžíce sladké mleté papriky
- kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo voda
- 4 kohoutí nebo kuřecí stehna
- sůl
- 4 snítky rozmarýnu
- lžička mleté papriky
- 250 ml 33% smetany
- 1 kapie nebo červená paprika
- 4 žampiony
- slunečnicový olej
Sýrová salsa verde
Sýrová salsa verde je vhodná k dochucení mas, ale i těstovin nebo polévek.
Ingredience:
- 200 g strouhaného sýra ementál
- 80 g mletých vlašských ořechů
- 2 stroužky česneku
- 2 lžíce olivového oleje
- snítku bazalky či rozmarýnu
Postup:
Utřete česnek s troškou soli, nasekejte najemno bylinky, přidejte ořechy a smíchejte v misce, pak přisypte nastrouhaný sýr a nakonec přilijte olivový olej.
Zdroj: Salsa verde
Pečený pstruh se zeleninou
Ingredience: 1 čerstvý pstruh, 2–3 stroužky česneku, 2 snítky rozmarýnu, 100 g anglické slaniny, sůl, pepř, olivový olej, 1 citron, 2 větvičky cherry rajčátek, 1 cuketa
Postup: Pstruha nejprve vykuchejte a následně omyjte. Omytou rybu osolte, opepřete, potřete olivovým olejem a pokapejte citronovou šťávou. Dále vyložte břišní dutinu pstruha česnekem, slaninou a rozmarýnem. Pstruha grilujte přibližně 8 minut, dejte ale pozor, aby se vám nepřipálil.
Nakrájejte cherry rajčátka na poloviny a cuketu na plátky. Poté ogrilujte zeleninu společně se pstruhem do změknutí.
Doporučujeme vyzkoušet také grilovat zeleninu zabalenou společně se pstruhem v alobalu. Šťáva ze zeleniny se spojí s masem a vytvoří tak velmi chutný celek. Při grilování plněného pstruha se skvěle propojí chutě česneku, slaniny, zeleniny a rozmarýnu s masem, čímž se dosáhne výtečně jemné chuti.
Zdroj: Příprava pstruha v troubě
Množení rozmarýnu
Množení rozmarýnu není náročné. Buď ho můžete vypěstovat ze semen, která se vysévají na jaře (březen). Následně pěstujeme při teplotě okolo 20 stupňů celsia. Do záhonu pak mladé rostlinky sázíme v červnu, a to do sponu přibližně 30 x 30 cm. Druhým způsobem množení je řízkování. Ze zdravé, měkké a ještě nezdřevnatělé rostliny odřízněte velmi ostrým nožem konce výhonků (řízky) 10 – 15 cm dlouhé, a to nejlépe v letním období. Zapíchejte je do vzdušné zeminy v květináči (smíchané s pískem) a půdu kolem lehce přitlačte. Aby se vám výhonky nezlomily, udělejte si předem tyčkou nebo kolíkem v hlíně dírky a z části rostliny, která „půjde pod zem“ otrhejte listy. Umístěte květináč na světlé místo (ne ale na přímé slunce) a udržujte mírnou vlhkost substrátu. Vzhledem k tomu, že se často všechny řízky neuchytí, dejte jich do jednoho květináče větší počet. Tvorba kořenů je ukončena do jara následujícího roku.
Zdroj: Rozmarýn
Servírování
Nyní si Kluci v akci orestují pokrájené žampiony a papriku na oleji ze smažení stehen. Servírují to tak, že na talíř umístí stehno, polijí ho trochou omáčky a navrch nakupí orestované žampiony s paprikou. Celé to pak ozdobí snítkem rozmarýnu použitého při smažení stehen. Já osobně bych pokrm doplnila o knedlíky, protože omáčka je s nimi velice chutná.
Jak pěstovat rozmarýn
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů, je dobré rozmarýnu nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť zde škodí příliš suchý vzduch, navíc je dobré 2x měsíčně rostlinu osprchovat. Přes léto dáte rozmarýn ven a máte vyhráno. (Podobné nároky na pěstování má také další pokojová léčivka na žlučník – ožanka kočičí.)
Semena této rozmarýnu zasejeme nejlépe časně na jaře (v únoru a březnu), kdy sluníčko sílí a den se prodlužuje. Rozmarýn je aromatický keř pocházející z nehostinných oblastí Středomoří. Původ bylinky jasně naznačuje, jak by měl vypadat i substrát k pěstování rozmarýnu: neměl by být těžký, přespříliš výživný a přemokřený. Klíčivost semen rozmarýnu závisí na jakosti, stáří (nejkvalitnější jsou čerstvá semena) a způsobu skladování. Obecně vzato mají semínka rozmarýnu nízkou klíčivost. Může pomoct ale jeden trik: semena umístíme do mělké misky a zalijeme vodou. Namočená je necháme několik hodin. Semena rozmarýnu absorbují vodu, a tím můžeme klíčivost osiva zlepšit. Sadbovač naplníme substrátem (aby nebyl příliš těžký, vylepšíme jej pískem) a do každého žlábku či kelímku sejeme několik semen – zvýšíme tak šanci, že nám v každém vyroste sazenička. Zasypeme asi 0,5cm vrstvou substrátu, pokropíme rozprašovačem a zakryjeme plastovým obalem, abychom vytvořili mikroklima. Ideální teplota pro klíčení semen je okolo 25–30 °C. Po 4 až 8 týdnech uvidíte, jak sazeničky rozmarýnu začínají vyrůstat z hlíny. K přesazování budou rostlinky přichystané, až budou asi 7,5 cm vysoké, většinou v červnu. Semena rozmarýnu klíčí opravdu dlouho, a tak kdo nemá dostatek trpělivosti nebo s pěstováním voňavé bylinky začne pozdě, ať si raději koupí sazenice v dobrém zahradnictví. Do hliněného květináče s alespoň jedním odtokovým otvorem (rozmarýn nesnáší zamokření, kořeny by uhnívaly) nasypeme dobře odvodněný substrát (nejlépe s hrubým pískem) a sazenici zasadíme i s hlínou okolo bylinky.