Vrbu jívu převislou můžete znát pod názvem kočičky nebo Kilmarnock. Roste do velikosti okolo 1,5 m a začátkem jara (březen) rostlinu obsypou krásné žluté květy. Jívy nejsou náročné na pěstování. Sází se do propustné, neutrální půdy na slunečné nebo polostinné stanoviště s dostatkem vláhy. Rostlinu je vhodné seřezávat na jaře.
V příběhu VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem KOMULE DAVIDOVA PĚSTOVÁNÍ STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar.
Je možné Komuli zkrátit aspoň o polovinu již na podzim a na jaře opět do požadované velikosti ? Obávám se rozlomení přes zimu.Děkuji za radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Vrba jíva se od ostatních druhů vrb liší tím, že ji nelze množit dřevitými řízky, téměř vůbec nezakořeňuje.
Vrba jíva je rozšířená takřka po celém území Evropy (kromě jižní části Pyrenejského a Balkánského poloostrova), zasahuje přes severní Írán či Island až do severní Asie a do Japonska. Toleruje nejrůznější půdy, nesnáší však, na rozdíl od jiných druhů, přemokřená a zrašeliněná stanoviště.
V naší poradně s názvem ŽLUTĚ KVETOUCÍ KEŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miloš Sibera.
Prosím o určení žlutě kvetoucího opadavého keříku, který jsem vypěstoval z loňskýchn řízků. Květy jsou úzké zvonečky asi 20 mm dlouhé, nyní má plody v průměru 10 mm. Prohledal jsem spoustu literatury bez jakéhokoliv výsledku. Děkuji za případnou odpověď.
Miloš Sibera Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Povedlo se vám vypěstovat rostlinu Zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata). Lonicera involucrata je druh zimolezu pocházející ze severní a západní části Severní Ameriky. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře do 2,900 m.
Je často používán jako okrasná rostlina. Je odolný proti znečištěnému ovzduší a může být pěstován ve velké zahradě. Plody můžou být jedovaté.
V naší poradně s názvem MODŘENEC - LIDOVÝ NÁZEV? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Melicharová.
Modřenci se u nás vždy říkalo "kukačky". Teď jsem ale zjistila, že to nikdo nezná, proto se chci zeptat, zda víte o tomto názvu, kde se vzal, kde se používá. Děkuji, Miroslava Melicharová, Litoměřice.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Místní názvy rostlin často pochází od iniciativních učitelů nebo kněžích, kteří rostlinu modřence přivezli. Modřenec se v Česku přirozeně vyskytoval jen na jižní Moravě. Do ostatních míst naší zeme byl dovezen jako okrasná rostlina, která zplanila a zůstalo jí lokální jméno od svého importéra. U nás na vsi se modřenci řikalo bouřka.
Vrba jíva je dvoudomá, kvete v březnu a dubnu před rašením listů. Květy jsou uspořádány v nápadná, stříbřitě lesklá jehnědovitá květenství, 2,5–3,5 cm dlouhá (samičí jehnědy jsou delší a štíhlejší). Samčí květy mají dvě tyčinky, samičí květy mají jednu nektariovou žlázku a černé, dlouze chlupaté listeny. Samčí jsou žluté od prašníků, samičí jsou zelenkavé. Plody jsou tobolky v klasu dlouhém 5 cm, které dozrávají v květnu. Tobolky jsou stříbřitě chloupkaté, krátce stopkaté, do 10 mm veliké s 5–7 základy semen v každé chlopni. Semena jsou drobná a ochmýřená a jsou větrem snadno přenášena na velikou vzdálenost.
Dřevo se využívá většinou jako palivo. Vrba jíva je ovšem ceněna pro své pionýrské kvality, je velmi užitečná při přirozeném zalesňování krajiny. Nepotlačuje ostatní dřeviny, zlepšuje svým opadem lesní půdu, poskytuje potravu zvěři, a jakmile ji hlavní dřeviny začnou přerůstat, sama odumírá a ustupuje.
Důležitá je i ve včelařství, neboť poskytuje bohatou a zároveň první jarní pastvu včelám (pyl i nektar). Pro širokou veřejnost je však nejvíce známá jako jedna z kočičkových vrb – větévky samčích stromů jsou v předjaří řezány pro okrasu. V sadovnictví se občas vysazuje kultivar Pendula s převislými větvemi, tzv. smuteční odrůda jívy.
Surfinie je převislá, bohatě kvetoucí rostlina, rozrůstající se do délky i šířky. Při správném pěstování kvete opravdu tolik, že pokud budete chtít odstraňovat její odkvetlé květy, což není nutností, zabere vám to dost času. Květ surfinie se podobá trumpetě a můžete ho vidět v mnoha barvách od bílé, růžové, červené až po fialovou.
V příběhu OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana vadlejchová.
Tak všude se píše o pěstování oledndru něco jiného já mám dva a taky jsem někdy zmatená. Někde se píše-dát pod pergolu s prosvětleným stropem,oleandr nemá rád když na něj prší-hnijou květy. Dále zalévat-někde se píše-jednou za 14 dní-což si myslím že je blbost-dále střihat-pak zase nestříhat,nechat být. hana
Kmen vrby má v průměru 50 cm. Borka je zpočátku hladká, matná, světle šedá, s kosočtverečnými lenticelami; s přibývajícím věkem přechází v podélně popraskanou tmavošedou až nahnědlou. Letorosty jsou silné, v mládí šedozelené nebo nažloutlé, řídce chlupaté, později hnědozelené a lysé. Pupeny jsou vejcovité, zelenohnědé a lysé. Tento druh patří mezi širokolisté vrby. Listy jsou eliptické nebo vejčité, nepravidelně pilovité až téměř celokrajné. Jsou střídavé, 6–11 cm dlouhé a 3–5 cm široké, na líci tmavozelené, svraskalé a téměř lysé, na rubu šedobílé chlupaté se zřetelnou žilnatinou. Řapík je dlouhý 1–2 cm, palisty velké, polosrdčité a dlouho vytrvalé. Exempláře s nápadně úzkými listy, s čepelí dvakrát delší než širší, se řadí k variantě angustifolia. Jedince s velmi krátkými prýty s téměř okrouhlými listy označujeme jako formu rotundifolia.
Na volném prostranství dorůstají hortenzie do výšky 1 až 1,5 metru, záleží samozřejmě na druhu. Popínavá hortenzie řapíkatá dokonce může mít i 20 metrů nad zemí! Na trhu si můžete vybrat například hortenzii velkolistou, plstnatou, pilovitou, latnatou, řapíkatou, stromečkovitou, dubolistou, Sargentovu a spoustu dalších.
Rostlina má svůj původ v Japonsku na ostrově Honšú. Ve východní Asii byla jako okrasná dřevina pěstována už v dávných dobách. Na původních stanovištích se vyskytuje převážně v horských lesích a křovinách. Postupem času byla zavlečena i do mnoha dalších regionů světa (Nový Zéland, Střední a Jižní Amerika, Havajské ostrovy, Azorské ostrovy, Madeira). V Evropě se pěstuje od 18. století a v Čechách byla zaznamenána na začátku 19. století. Česky ji poprvé pojmenoval Jan Svatopluk Presl v roce 1846, a to jako hortensii ozdobnou.
Vějířovka jako vypěstovaná rostlina se dá koupit v internetových obchodech nebo v zahradnictví, rostliny se prodávají v různých velikostech, od čehož se také odvíjí cena. Průměrně se částka pohybuje kolem 50 korun za rostlinu. Vhodným obdobím ke koupi je duben nebo květen, zpočátku byste měli vějířovku chránit před chladnými nocemi. Když kupujete rostlinu, tak byste si měli vybrat zdravou a svěží rostlinu, v obchodech si dejte pozor na polámané rostliny, ty určitě nekupujte.
K pěstování můžete zakoupit i semena, ty kupujte počátkem ledna a ihned vysaďte, dlouho jim trvá, než začnou klíčit. Takto vypěstovanou rostlinu pak v květnu umístěte do venkovních prostor.
Motýlí keř se stříhá na jaře. Staré větve se během stříhání odstraňují hned u země, protože květy vyrůstají z jednoletého dřeva, radikální zmlazení navíc rostlině velice prospívá. Budete se pak divit, jak bujně keř obroste. Komule Davidova kvete nejlépe na místech s dostatkem slunce. Ještě před výsadbou se tedy zamyslete, kde takové místo na zahradě máte. Po dvou letech už keř nepřesadíte bez vážných následků. Vzhled rostliny a barvu květů můžete dále podpořit přidáním mykorhizy a prostředku proti suchu. Oba produkty jsou 100% v souladu s ekologickým způsobem pěstování.
Stříhání malin, respektive větví, které odplodily, provádíme pokud možno ihned po sklizení úrody, aby měly nové větve, které budou plodit následující rok, dostatek prostoru a světla a mohly zesílit. Na téma, kdy stříhat maliny, probíhají mnohé diskuze, neboť remontantní odrůdy plodí ještě druhý rok, pokud je neostříháme. Odborníci doporučují ostříhat i tyto větve po první úrodě, protože ve výsledku bude celková úroda vyšší – rostlina zesílí a získá víc potřebného světla.
U keřů s dvouletým vývojovým cyklem se provádí střih maliníku tak, že se po dozrání plodů uříznou těsně u země všechny dvouleté výhony, které by už stejně nikdy neplodily. Stejně můžeme seříznout i nové slabší výhony, abychom měli na jednom metru 8 až 10 větví, pokud pěstujeme maliny na zahradě v řadě, což je nejšikovnější způsob. V případě pěstování maliníku jako jednoho polokeře u kůlu necháváme pouze 7 výhonů. To jsou asi ty základní rady, jak se starat o maliny. Konce výhonů nezkracujte, snížili byste tím výnos.
Remontantní odrůdy (plodící na ročních větvích) po podzimní sklizni ostříháme kompletně, aby byly v zimě vidět jen asi tři centimetry dlouhé pozůstatky posledního porostu. Stříhání maliníku provádíme opět především za účelem prosvětlení budoucí vegetace.
Průměrná životnost maliníku je osm až deset let, při dobré péči a u zdravých porostů i více let.
Patří k nejprodávanějším truhlíkovým rostlinám v Americe a v posledních letech už i u nás. Původem je z Austrálie.
Najdeme ji v širokém sortimentu barev od bílé přes lila, světle až tmavě modrou po temně fialkovou. Je to velmi kompaktní převislá rostlina, obzvláště vhodná pro pěstování v nádobách a truhlících. Kouzelně působí v závěsech, kde je možné vysadit více rostlin stejného druhu pohromadě.
Minimální teplota, při níž je rostlina schopna vegetovat, je 18 °C v noci a kolem 22 a více stupňů přes den. Má ráda slunce anebo polostín. K raným odrůdám patří odrůda Briliant s fialovými květy. Vějířovka je velmi oblíbená právě pro pěstování v závěsných košících.
Vějířovky při správné péči dorůstají v závěsech do délky mezi 20 až 40 cm a na šířku se mohou rozrůst až do 50 cm. Pokud jimi osazujete 50centimetrový truhlík, postačí vám 4 rostliny.
Rostlinky pravidelně zaštipujte, a to od chvíle, kdy jim vyrostou lístky. Budou se tak lépe rozvětvovat a jejich závěsy budou v truhlících krásně husté. V květnu po zmrzlých můžete vějířovku přemístit ven na okna nebo balkon.
Vějířovku zalévejte měkkou vodou tak, aby půda byla stále mírně vlhká. Přemokření nesnáší. Nepotřebuje ani odstraňovat odkvetlé květy. Jednotlivá květenství totiž neodkvétají, ale postupně odrůstají, takže se na nich objevují stále nové a nové vějířky. V paždí listů se objevují další kvetoucí výhony, rostlina se postupně zahušťuje. Vysokou hladinu živin i bujný růst a bohaté kvetení pak nejlépe zajistíme použitím dlouhodobě působícího hnojiva a pravidelným přihnojováním.
Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2 : 1 : 1. Scaevole se nejlépe daří v podlouhlých keramických (cihlových) truhlících. Pokud pěstujete rostlinu v klasických plastových truhlících, nezapomeňte na dno nádoby umístit cihlové střepy a vyvrtat otvor pro dobré odtékání přebytečné vody. Rostlinám se tak bude lépe dařit a porostou rychleji.
Vějířovka má dužnaté listy, které jí umožňují přežít krátkodobé vyschnutí kořenového balu, kvete od dubna do října.
Jedním z omezení při pěstování maliníku je například mrazuvzdornost do 20 stupňů pod nulou. Vyvarujte se tak rozhodně výsadbě v mrazové kotlině. Maliníku příliš neprospívá ani větrné prostředí, protože na něco takového není zvyklý z okrajů lesa, kde se vyskytuje již po staletí ve volné přírodě. Na podzim můžete lehce nakypřit půdu rycími vidlemi a přisypat kompost, stačí i napůl zetlelý, a přihrnout jej ke kořenům.
Je důležité ošetřit maliny pomocí střihu. Proto po sklizni dvouleté výhony, které přinesly úrodu, a slabé nebo škůdci poškozené a nemocné letošní výhony odstřihneme těsně u země. Ponecháme jen nejsilnější letošní výhony. U odrůd dvakrát plodících se osvědčuje vyvazovat výhony do oblouků k drátěnkám ihned po sklizni.
Komule Davidova není keř náročný na pěstování. Rostlinu vysazujeme na slunné a výhřevné místo s propustnou půdou, aby v mokru v zimě neshnila. Pokud bude v polostínu, méně nám pokvete. Rostlina kolem sebe potřebuje dostatek místa, aby mohla rozložit své větve obsypané květy. Je odolná mrazu do -27 stupňů, ale pro jistotu je lepší ji na zimu přikrýt alespoň listím. Keř netrpí žádnými chorobami ani škůdci.
Vrba jíva je běžně k dostání v zahradnictví a v hobby marketech (OBI, Hornbach, Bauhaus, Baumax). Zakoupit jde i na internetu. Nabídky internetových obchodů můžete vidět zde: https://www.heureka.cz/?h%5…
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Povedlo se vám vypěstovat rostlinu Zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata). Lonicera involucrata je druh zimolezu pocházející ze severní a západní části Severní Ameriky. Roste v nadmořských výškách od hladiny moře do 2,900 m.
Je často používán jako okrasná rostlina. Je odolný proti znečištěnému ovzduší a může být pěstován ve velké zahradě. Plody můžou být jedovaté.
Místní názvy rostlin často pochází od iniciativních učitelů nebo kněžích, kteří rostlinu modřence přivezli. Modřenec se v Česku přirozeně vyskytoval jen na jižní Moravě. Do ostatních míst naší zeme byl dovezen jako okrasná rostlina, která zplanila a zůstalo jí lokální jméno od svého importéra. U nás na vsi se modřenci řikalo bouřka.
Když komuli ostříháte na podzim, tak nejspíše přes zimu zemře. Pokud potřebujete komuli výrazně prořezat, tak první polovinu délky zkraťte v březnu a druhou polovinu v březnu následujícího roku.
Tak všude se píše o pěstování oledndru něco jiného já mám dva a taky jsem někdy zmatená. Někde se píše-dát pod pergolu s prosvětleným stropem,oleandr nemá rád když na něj prší-hnijou květy. Dále zalévat-někde se píše-jednou za 14 dní-což si myslím že je blbost-dále střihat-pak zase nestříhat,nechat být. hana
Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga