Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

OKRASNÝ KEŘ S ČERVENÝMI LISTY

Okrasné keře žlutě kvetoucí

Žlutě kvetoucí okrasné keře kvetou od jara do podzimu (vždy záleží na druhu). Nejsou náročné na pěstování, některé snáší i přímé slunce. Některé keře (opět podle druhu) musíme zastřihávat.

Zde můžete vidět okrasné keře, které mají žluté květy.

Buxus zimostrázový

Nízký, zakrsle rostoucí neopadavý keř, který se od ostatních dřišťálů liší pouze drobnými trny, jež nejsou nebezpečné. Výška keře je 20 až 30 cm a šířka 50 cm. Drobné květy mají žlutou barvu. Buxus snese všechny typy půd. Lze ho využít jako skupinovou podsadu vyšších keřů či stromů, hodí se též na skalky, malé zahrádky a do venkovních květináčů. Vynikne rovněž jako solitéra.

Čimišník stromovitý

Převážně vzpřímený keř se žlutými květy motýlkového tvaru, jenž dorůstá do výšky 4 m. Na povrchu mladých větví se nacházejí chloupky. Listy čimišníku mají pravidelný eliptický tvar a zelenou barvu. Plodem je zelený lusk. Na půdu není náročný, snese i přímé slunce. Je vhodné jej pěstovat jako solitérní keř.

Líska obecná

Líska je opadavý listnatý keř rozkladitého tvaru, který dosahuje výšky 5 m. Zelené listy jsou střídavé, vejčité, srdčité. Květenství se označuje jako jehněda, která je nažloutlá. Plody jsou oříšky. Tento keř není náročný na půdu a snese i přímé slunce. Taktéž líska vynikne jako solitéra.

Zlatice prostřední

Jedná se o keř dorůstající do výšky 3 m. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu, květ je žlutý. Rovněž zlatice je nenáročná na půdu a má ráda přímé slunce. Je vhodná do skupinových výsadeb a do živých plotů i jako solitérní rostlina.

Třezalka bobulovitá

Třezalka bobulovitá dorůstá do výšky 50 až 100 cm. Má krásné žluté květy, na jejichž místě se následně objevují dekorativní plody černé barvy, které na keři vydrží až do podzimu. Listy jsou vejčité a mají zelenou barvu. Třezalce svědčí slunná stanoviště či polostín. Na půdu není náročná.

Jasmín nahokvětý

Vyznačuje se nádhernými žlutými květy, které zahradu rozsvítí v zimě, jelikož jasmín kvete od ledna do dubna. Jedná se o popínavý opadavý keř rozložitého tvaru, jenž dosahuje výšky 3 m. Má zelené listy, které jsou vejčité a 3četné. Jasmín nahokvětý vyžaduje humózní a vlhou půdu. Snáší přímé slunce. Tímto keřem lze pokrýt pergoly nebo treláže.

Zdroj: Okrasné keře

Diskuze: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Zdravim,mám dotaz.Maminka má tři oleandry a dvoum osychají listy,nevíme proč ?

Zdroj: diskuze Oleandry žloutnutí listů
Počet odpovědí: 3

Cornus alba argenteomarginata

Jedná se o středně velký keř, který dorůstá do výšky i šířky okolo 2 m. Barva listů je kombinací žluté a zelené. Květy jsou žlutobílé a rozkvétají během června. Keř má rád polostín, ale snese i přímé slunce a je mrazuvzdorný.

Cornus alba argenteomarginata je zajímavý okrasný keř, který je zároveň velmi nenáročný. Netrpí žádnými chorobami a ani škůdci jej nevyhledávají. Druh Argenteomarginata má vejčité až eliptické šedozelené listy, které jsou široce lemované smetanovou barvou.

Keř je nejen ceněn pro své červeně zabarvené větve, které oživí každou zahradu v zimním období, ale i během vegetačního období, kdy ho zdobí šedozelené listy, které jsou široce lemované smetanovou barvou. Vyhovuje mu jakákoliv půda na slunném, či polostinném stanovišti. Během února je vhodné rostlinu seříznout zhruba o jednu čtvrtinu, aby se podpořil její kompaktní růst. Vhodné použití je do skupinových výsadeb s dalšími zástupci rodu nebo jako menší solitér.

Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus, vždy záleží na výšce nabízeného keře.

Zdroj: Cornus alba

Diskuze: Re: plectranthus purpuratus

Dobrý den mohu Vám ho darovat každý rok na podzim ostříhám a dělám nové sazenice na příští rok dobře zakořeňuje.mám ho od jara do podzimu venku jako okrasnou květinu má krásný okrasný list.Bydlím v Mostě.

Zdroj: diskuze Plectranthus purpuratus
Počet odpovědí: 5

Cornus alba gouchaultii

Jedná se o středně velký keř, který dorůstá do výšky i šířky okolo 2 m. Barva jeho listů je kombinací žluté a zelené. Květy jsou bílé a objevují se během června. Keř má rád polostín, snese však i přímé slunce. Také tento druh je mrazuvzdorný.

Cornus alba gouchaultii je zajímavý okrasný keř, který  nevyžaduje zvláštní péči. Netrpí žádnými chorobami a ani škůdci jej nevyhledávají. Druh Gouchaultii má zajímavý panašovaný list v kombinaci žluté a zelené. Bohatě kvete drobnými okolíky složenými z malých bílých kvítků v červených kalíšcích, ze kterých dozrávají bílé, korálkovité plody.

Tento kultivar je nejen ceněn pro své červeně zabarvené větve, které oživí každou zahradu v zimním období, ale i během vegetačního období, kdy ho zdobí žlutozeleně panašované listy. Vyhovuje mu jakákoliv půda na slunném, či polostinném stanovišti. Během března se doporučuje rostliny seříznout zhruba o jednu čtvrtinu, aby byl podpořen kompaktní růst. Vhodné použití je buď do skupinových výsadeb s dalšími zástupci rodu, nebo jako menší solitér.

Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za keř, vždy záleží na výšce nabízeného kusu.

Zdroj: Cornus alba

Diskuze: Stříhání oleandru

Jednoduše nic. Oleandr ocení, když ho necháte na plném slunci normálně růst a večer, až zapadne, tak ho celý pokropíte vodou a to je vše. Pro tento keř je důležité přijímat vodu přes listy a subatrát mít spíš sušší a kamenitý, aby se v něm nedržela voda. Když bude mít pocit, že usychá, tak pokvete jako blázen. Se stříháním si taky nelamte hlavu. Ostříhejte keř jak potřebujete. Když je oleandr na plném slunci, tak snese jakýkoliv střih.

Zdroj: diskuze Oleandr po odkvětu
Počet odpovědí: 3

Škumpa zákeřná

Škumpa zákeřná (Rhus toxicodendron) je keř vysoký nanejvýš 1,5 m, s podzemními výběžky. Vystoupavé nebo poléhavé větve mají v mládí zelenou kůru, později hnědou s četnými čočinkami. Střídavé řapíkaté listy jsou trojčetné s vejčitými až podlouhlými celokrajnými lístky, na rubu hustě chlupatými.

Velmi drobné květy jsou jednopohlavné a řidčeji oboupohlavné, rostliny jsou nedokonale dvoudomé. Bělavě zelené koruny svojí délkou o málo přesahují kalich. Tento druh kvete v květnu a červnu. Plod je téměř kulovitá žlutá až žlutavě bílá peckovice.

Škumpa zákeřná pochází ze Severní Ameriky, u nás se pěstuje v zahrádkách a parcích, občas zplaňuje. Vyhovují jí suchá a kamenitá stanoviště. Tento okrasný keř obsahuje ve všech částech nažloutlou, prudce jedovatou mléčnou šťávu s pryskyřičným olejem (urushiol neboli labinol), s tříslovinami, glykosidy a jinými. Na pokožce způsobují účinné látky puchýře a při styku s listy, při přesazování, ošetřování a podobně je nezbytná zvýšená opatrnost. Otravy po požití byly pozorovány u člověka i u domácích zvířat. Zajíci, kteří v zimě okusují kůru, údajně na místě umírají. U citlivých lidí se dostavují závratě a nevolnosti již při dýchání výparů v blízkosti keře. Listy se dříve používaly při onemocněních kožních, nervových, revmatických a jiných.

Zdroj: Škumpa

Diskuze: komule davidova pěstování stříhání

Prosím o radu k tomuto keři. Teď na jaře po větším seříznutí keř krásně obrůstá, ale na koncích, kde už by byly květy, se listy stáčejí do ruliček a zastaví růst, patrně i květu. Po rozvinutí těchto listů, není vidět žádný hmyz ani škůdce. Díky za odpověď, co s tím mám dělat a nebo radu, aby se to nestalo. Měla jsem to i vloni. Díky Olga

Zdroj: diskuze Komule davidova pěstování stříhání
Počet odpovědí: 1

Keř josta

V tomto případě nejde o keř okrasný, ale užitkový. Josta je totiž kříženec černého rybízu a angreštu. Její plody mají osvěžující chuť černého rybízu a zároveň jemně nakyslou chuť angreštu. Bobule jsou velmi zdravé, neboť mimo jiné ve velké míře obsahují vitamin C, dozrávají obvykle v červenci. Josta netrpí žádnými chorobami ani škůdci (kromě mšic). Oproti angreštu nemá trny.

Tento keř nemá žádné zvláštní nároky na pěstování. Snese i částečné zastínění, ale nejlepší plody jsou přece jen z plně osluněného keře. Chcete-li si zasadit více keřů, umístěte je aspoň dva metry od sebe, protože josta dost vyroste. Plodné větve se mohou ponechat až 8 let. Řez by se měl omezit na prosvětlování keře a zkracování převislých větví. Občas jostu přihnojte.

Zde si můžete prohlédnout plody josty.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Diskuze: oleandr šedé listy

Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji

Zdroj: diskuze Oleandr šedé listy
Počet odpovědí: 1

Škumpa vlasatá

Škumpa vlasatá (Cotinus coggygria) je okrasný polokeř spadající do stejné skupiny jako škumpa orobincová. Její hlavní předností je však fakt, že se nejedná o invazivní druh a nezaplevelí nám celou zahradu. Pochází z jižní Evropy, Ruska a Číny a dorůstá maximálně 5 metrů. Svým vzhledem je však od škumpy orobincové odlišná, listy mají podobný tvar jako listy lísky, ale jsou tmavší a hladké. Květy mají až třicet centimetrů, podle odrůdy jsou bíložluté nebo načervenalé barvy. Rostlina je velmi nenáročná a roste téměř všude. Na podzim se také nádherně zbarvuje.

Škumpa vlasatá je poměrně odolná dřevina, která nemá zvláštní nároky na pěstování. Vysazujeme ji nejlépe na podzim do hlinitopísčité, dobře propustné a mírně vápnité zeminy. Je-li bohatá na živiny, nepotřebuje škumpa žádné přihnojování. Zálivkou šetříme, vhodnější je menší přísušek než zamokřená půda. Zimy u nás tato škumpa dobře přežívá, a pokud namrzne, poškozené výhony na jaře odřežeme a keř znovu obrazí. Prutovité větve mohou za sezonu dosáhnout až metrové délky. Protože však kvetou na dvouletém dřevě, není vhodné je každým rokem seřezávat. Chceme-li keř tvarovat, pak jen opatrně a po částech, abychom se nepřipravili právě o dekorativní vlasy, pro které škumpu pěstujeme. Jinak řez snáší dobře a obráží spolehlivě, díky čemuž si můžeme vytvarovat i pro menší zahrady přiměřeně velký keřík s kompaktní korunou.

Škumpa vlasatá je nejen vhodná jako dekorativní dřevina do zahrad, kde ji pěstujeme nejlépe jako solitéru, ale hodí se i k řezu – svými pestrobarevnými listy a „vlasy“ obohatí nejrůznější květinová aranžmá. Průmyslově se pěstuje k výrobě třísloviny, na kterou jsou její listy bohaté. Dřevo, které má žloutkově žlutou barvu, využívají řezbáři k tvorbě šperků, dekorací a k výrobě dýh pro intarzie.

Zdroj: Škumpa

Diskuze: rakytníkové listy

Dobrý den.
Pokud bych chtěla použít rakytníkové listy, je jedno zda budou ze samčí , nebo samičí rostliny? Děkuji za odpověď. Eva

Zdroj: diskuze Rakytníkové listy
Počet odpovědí: 0

Cornus alba spaethii

Jedná se o středně vysoký keř, dorůstající do výšky cca 2 m, jeho šířka je obdobná. Barva listů je kombinací světle zelené a žluté. Květy jsou žlutobílé a objevují se během června. Keř má rád polostín, ale snese i přímé slunce. Je rovněž mrazuvzdorný.

Cornus alba spaethii je zajímavý okrasný keř a přitom není náročný. Netrpí žádnými chorobami a ani škůdci jej nevyhledávají. Tento druh má zajímavý panašovaný list v kombinaci světle zelené a žluté. Bohatě kvete drobnými okolíky složenými z malých bílých kvítků, ze kterých dozrávají bílé, korálkovité plody.

Svídu bílou je vhodné stříhat vždy koncem zimy a na jaře. Stříhejte na výšku 20 cm nad zemí. Na keři vyraší nové výhony, které jsou v zimě krásně červené a tvoří tak zajímavý kontrast k bílému sněhu. Výška dospělého keře je až 3 metry, ale díky stříhání jej můžete udržet nižší.

Svída bílá Spaethii je vhodná jako solitér nebo do společných záhonů. Vyjímá se vedle zelených trvalek a keřů. Svídy jsou velmi vhodnou rostlinou do remízků, městských výsadeb a parků, jelikož jsou nenáročné a vypadají krásně.

Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus; vždy záleží na výšce, podle ní se mění i cena.

Zdroj: Cornus alba

Diskuze: rýmovník žloutnou listy

Mému rýmovníku žloutnou listy. Moc ho nezalévám a nedávám na přímé slunce. Také se nijak bujné nerozrůstá.
Dékuji za rady.
Dagmar

Zdroj: diskuze Rýmovník žloutnou listy
Počet odpovědí: 1

Keř vajgélie

Vajgélie se v poslední době velmi často objevuje na našich zahradách, a to pravděpodobně kvůli tomu, že jde o keř nenáročný na pěstování a údržbu. Tento opadavý keř dorůstá asi do dvoumetrové výšky, stejně tak do šířky. Listy vajgélie jsou oválné až podélně vejčité, květy jsou 2 až 4 cm dlouhé trubky různých barev (dle odrůd a kultivarů), objevují se na začátku léta a sporadicky pak opět na konci srpna.

Například kultivar Olympiade má mladé lístky jasně zlatožluté, spodní listy se pak zbarvují do jasně žlutozelené. Květy jsou ostře purpurové. Roste vzpřímeně, vyhovují mu středně živné a mírně vlhké půdy a polostín. Aby keř bohatě kvetl, doporučuje se okamžitě po odkvětu zakrátit nové větve na jednu třetinu až jednu polovinu délky nového výhonu. Kvete vždy na loňském dřevě. Vajgélie je mrazuvzdorná.

Na těchto fotografiích se můžete sami přesvědčit o půvabu keře vajgélie.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Diskuze: usychaji listy

Mám tomel vypěstovaný z pecky plodu. Je 2 roky stary a roste pěkně ale ted mi začaly schnout listy, nevim cim to je.

Zdroj: diskuze Kaki Tomel
Počet odpovědí: 4

Keře s červenými listy

Mezi nejznámější keře s červenými listy patří javor, dřišťál, tavola či blýskavka. Na následujících řádcích se o nich něco málo dozvíte.

Javor dlanitolistý

Jde o velmi dekorativní, široce rozložitý keř, který je obdivován kvůli svým hluboce členěným listům, jež se na podzim nádherně vybarvují do různých odstínů červené až oranžové. V dnešní době se tento kultivar pěstuje na různých velikostech kmínků. Doporučuje se jako solitér do předzahrádek nebo na vřesoviště.

Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe takový, aby byla rostlina chráněna před poledním a odpoledním úpalem. Snese vlhké, ale v žádném případě podmáčené stanoviště. Mladé rostliny chraňte před zimními mrazy.

Fotografie červenolistého javoru

Dřišťál červenolistý

Dřišťál je 1,5 až 2 metry vysoký červenolistý keř, který se na podzim obvykle obsype spoustou červených plodů, které nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků, je možné jej vysazovat do skupin či jednotlivě, poroste i na suchých stráních či okrajích zahrad a skalek. Lze jej formovat řezem.

Fotografie červenolistého dřišťálu

Tavola červenolistá

Je opadavý keř, který dorůstá do výšky kolem 2 metrů. Výšku lze omezit řezem. Tavola je ozdobná právě výrazným zabarvením listů. Vyjímá se zvláště v kombinaci s rostlinami se zelenými nebo žlutými listy. Květy tavoly jsou drobné, narůžovělé a objevují se v červnu. Tento keř prospívá na slunci nebo v polostínu v živné půdě (nesnáší silně vápenitou půdu). Ve stínu nebude vybarvení listů tak intenzivní.

Fotografie červenolisté tavoly

Blýskavka Fraserova

Tento stálezelený keř dorůstá do výšky 3 až 4 m a vytváří hustý keř. Jeho listy jsou nejkrásnější asi v období rašení, kdy má tato odrůda rašící listy sytě vínově červené a barva postupně přechází přes bronzový odstín až do tmavě zelené. Rostlině přirůstají nové listy v nepravidelných intervalech až do podzimu, takže je keř zajímavý neustále. Drobné bílé vonné květy jsou uspořádané v latách a vykvétají v průběhu května.

Blýskavce vyhovuje vlhká, živná a humózní půda, ideálním stanovištěm je polostín. Vyžaduje dostatečnou zálivku, a to i v zimě, pokud nemrzne. Chraňte ji před zimními mrazy, ale když omrzne, není problém ji na jaře výrazně sestříhat, bohatě vám zase obrazí. Blýskavka je vhodná do skupinové výsadby, ale hodí se i do živých plotů. Roste poměrně rychle a kompaktně, a jak jsme již zmínili, po případném namrznutí i řezu dobře regeneruje.

Fotografie Blýskavky Fraserovy.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Diskuze: pokroucené listy aloe

Dobrý den , přesadila jsem aloe do univerzálního substrátu ,přidala písek a aloe listy se po několika týdnech začaly kroutit jakoby do ruličky ..Prosím nevíte někdo kde je problém ? děkuji

Zdroj: diskuze Pěstování aloe vera
Počet odpovědí: 1

Pěstování

Mahonie je neopadavý, nízký až středně vysoký keř (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mahonií jsou lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř dohněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté.

Vzhledem k poléhavému keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je můžeme využít i jako půdopokryvné rostliny.

Mahony rostou v přírodě převážně na pohostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování. Svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají. Nároky mají velmi podobné jako cesmíny.

Zdroj: Keř mahonie

Diskuze: Re: Zesvětlaly listy.

Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.

Zdroj: diskuze Zesvětlaly listy.
Počet odpovědí: 1

Rostlina oleandr

Oleandr se vyskytuje přirozeně nebo zdomácněl v oblastech od Mauritánie, Maroka a Portugalska přes východní Středomoří a Saharu (kde roste jen zřídka), Arabský poloostrov, jižní Asii a Dálný východ až po provincii Jün-nan v jižní části Číny. Oblast výskytu je natolik rozsáhlá, že nelze s jistotou určit místo původu, ačkoli se zdá, že pochází z jihovýchodní Asie. Jedná se o stálezelený keř nebo strom dorůstající do výšky 2 až 6 metrů. Oleandr je charakteristický poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, nejčastěji se jedná o růžovou, žlutou a bílou variantu. V lékařství se extraktů z oleandru využívá pro výrobu léků upravujících srdeční činnost a k léčbě kožních onemocnění.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Cornus alba sibirica

Jedná se o středně velký keř, dorůstající do výšky okolo 2 m, jeho šířka je obdobná. Barva listů je zelená. Bílé květy jsou méně nápadné a objevují se během května. Keř má rád polostín, ale snese i přímé slunce. Je mrazuvzdorný.

Také tento keř se s oblibou uplatňuje v hromadných výsadbách parků, bývá součástí ozdobných remízků či veřejných ploch. Je totiž bezúdržbový a spolehlivý, netrpí na škůdce ani choroby a nabízí barevné listy nebo větvičky.

Odrůda sibirica se řadí k těm svídám, které více než kterékoli ostatní nabídnou zářivě červené až vínové větve v zimních měsících, kdy je keř bez listí a dá tak vyniknout barvě svých prutů. Na jaře raší sytě zelenými vejčitými listy, které na podzim před opadáním lehce zčervenají. Bohatě kvete drobnými okolíky složenými z malých bílých kvítků v červených kalíšcích, ze kterých dozrávají bílé, korálkovité plody.

Keř je přirozeně hustý a lze jej jakkoli stříhat od konce zimy do poloviny léta. Chcete-li, aby měl sytě vybarvené větve, doporučuje se někdy zpětný řez celého keře na výšku cca 10 až 20 cm nad zemí, ale není to nezbytné. Svída poroste v jakékoli půdě, přednost dává plnému slunci. Zvládne i mírné podmáčení.

Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus; vždy záleží na výšce, podle ní se mění i cena.

Zdroj: Cornus alba

Kdy se stříhá motýlí keř

Motýlí keř se stříhá na jaře. Staré větve se během stříhání odstraňují hned u země, protože květy vyrůstají z jednoletého dřeva, radikální zmlazení navíc rostlině velice prospívá. Budete se pak divit, jak bujně keř obroste. Komule Davidova kvete nejlépe na místech s dostatkem slunce. Ještě před výsadbou se tedy zamyslete, kde takové místo na zahradě máte. Po dvou letech už keř nepřesadíte bez vážných následků. Vzhled rostliny a barvu květů můžete dále podpořit přidáním mykorhizy a prostředku proti suchu. Oba produkty jsou 100% v souladu s ekologickým způsobem pěstování.

Zdroj: Motýlí keř

Choroby

Největším škůdcem oleandru jsou mšice. Vyskytují na čerstvých, zelených rostlinných částech. Po napadení mšicemi se listy kroutí, plstnatí a zakrňují. V zimním období častým větráním za vhodných venkovních podmínek pak snížíte napadení plísňovými onemocněními. Důležité je pravidelně rostliny kontrolovat a zasáhnout při napadení štítenkami a puklicemi (na spodní straně listů se objeví světle hnědé a lesklé štítky).

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Co je to komule Davidova

Komule Davidova (Buddleia davidii) je krásně kvetoucí keř, dorůstající výšky zhruba 2–5 m, s velkými voňavými květy obsahujícími velké množství nektaru převážně růžové barvy a přitahujícími hlavně motýly, proto je mezi pěstiteli hodně oblíbený. Květy jsou dlouhé až 40 cm, u některých odrůd až 80 cm, a mají tvar protáhlých homolí, připomínajících často šeřík. Pokud odkvetlé květy včas odstraníme, začne nám na bočních výhonech kvést bohatěji. Plodem je tobolka, která obsahuje asi 50 semen. Listy jsou středně zelené, matné a jemně chloupkaté, na podzim opadávají. Keř roste rychle, je hustý a čím je starší, tím hezčí tvar dostává. Zde si můžete prohlédnout nádherný vzhled rostliny označované jménem komule Davidova.

Zdroj: Buddleia davidii

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Zdroj: Galgán ozdobný

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Zdroj: Okrasné keře

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Pěstování v květináči

Motýlí keře zvládnou až čtyřicetistupňové mrazy a nezaberou příliš místa. I proto se skvěle hodí do květináčů nebo na terasy. Nádoba by ovšem měla obsáhnout alespoň 30 litrů substrátu. Letnímu šeříku, jak se také motýlí keř lidově nazývá, vyhovuje například univerzální zahradnický substrát.

Zdroj: Motýlí keř

Komule střídavolistá

Komule střídavolistá (Buddleia alternifolia) pochází ze severozápadní Číny. Keř je vysoký 2 až 4 m a také tak široký. Habitus je rozložitý, tenké větvičky převislé. Kopinaté listy jsou střídavé, 3 až 9 cm dlouhé. Větvičky jsou v červnu až červenci obaleny mnoha asi 1 cm velkými, trpce vonícími květy barvy lila. Keř kvete ve svazečcích po celé délce loňských větviček. Plodem je suchá tobolka.

Keř můžeme dobře pěstovat v nížinách i na pahorkatinách. Na půdu je komule střídavolistá nenáročná, stačí jí běžná hlinitá zahradní půda, slabě kyselá až zásaditá. Místo pro ni vyberte na slunci, raději sušší než přemokřené. Rostlina vynikne u zdi nebo na okraji travnaté plochy v místě, kde přechází do výsadby keřů. Elegantně převislý růst se také výborně uplatní na svazích a terasách. Komule vynikne při solitérním umístění, od jiných keřů přitom udržujte odstup minimálně dvou metrů. Vhodná doba pro výsadbu je jak na jaře, tak na podzim. U vzrostlých keřů stačí běžné prořezávání nejstarších větví. Bylinné řízky se odebírají v létě, a pokud jim zajistíte náležité přistínění a stálou vlhkost, snadno zakoření i na zahradě ve směsi rašeliny a písku. Můžete použít i některý stimulátor ve formě pudru.

Obrázky

Zde jsou obrázky komule střídavolisté.

Zdroj: Motýlí keř

Cornus alba

Tento středně velký keř roste do výšky okolo 2 m, jeho šířka je obdobná. Barva listů je zelená a krémová. Jedná se o nekvetoucí druh, který má rád polostín, ale snese i přímé slunce. Je mrazuvzdorný.

Svídy bílé jsou v současnosti takřka nepostradatelnými keři v hromadných výsadbách parků, bývají důležitou složkou ozdobných remízků či veřejných ploch. Jsou totiž naprosto bezúdržbové a spolehlivé, netrpí na škůdce ani choroby a nabízejí barevné listy nebo větvičky.

Cornus alba má panašované listy, které jsou 5 až 7 cm dlouhé, nepravidelně vejčité, v základu středně zelené, s krémově bílými okraji, které brzy na podzim přecházejí do sytě růžové, později celý list zčervená. Zralé větvičky mají sytě vínově červený odstín, který vynikne nejvíce po opadání listů a v zimě, kdy je pod keřem souvislá vrstva sněhu.

Keř je přirozeně hustý a lze jej jakkoli stříhat od konce zimy do poloviny léta. Pro sytě vybarvené větve se někdy doporučuje zpětný řez celého keře na výšku cca 10 až 20 cm nad zemí, ale není to nezbytné. Svída poroste v jakékoli půdě, přednost dává plnému slunci. Zvládne i mírné podmáčení.

Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus, vždy záleží na výšce – podle ní se mění i cena.

Zdroj: Cornus alba

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU