Jestli je váš oleandr košatý a v létě bohatě nasazuje do květu, není nutné ho zastřihovat. Stačí ho jen před zimou zbavit uschlých květenství a podle potřeby ho občas přesadit do větší nádoby.
Oleandr stříháme jen tehdy, když potřebujeme rozkošatět jeho korunu. V takovém případě stříháme rostlinu na podzim po odkvětu, a to loňské i starší výhony. Oleandr totiž vykvétá jen na starém dřevě, pokud bychom řezali na jaře, oleandr by nekvetl.
Výhony zkracujeme maximálně o jednu třetinu a řez provedeme těsně nad přeslenem, což je místo, odkud vyrůstají u oleandru vždy tři nebo čtyři listy najednou. Na zkrácené větvi by měly zůstat 1–3 takové přesleny. Z přeslenu pod seříznutím vyraší nové výhony, které už v následujícím roce nasadí květy. Staré přerostlé větve můžeme zkrátit až o polovinu, v každém případě bychom ale neměli seřezávat všechny větve naráz. Je dobré část větví zachovat a seříznout až v následujícím roce. Je také možné výhonům jen zaštípnout špičky, hlavně u mladých větviček. I takovým způsobem oleandr přimějeme, aby obrazil výhony novými a rozkošatěl.
Tvrdí se, že oleandr je plevel, který snese všechno, takže jej lze ostříhat skoro až na kmínek. To se však nemusí vyplatit. Rostlina bude další léto nebo dvě vegetovat, obrůstat, ale nevykvete. Chcete-li, aby oleandr bohatě kvetl, nestříhejte jej razantně, ale s citem.
A pozor – celá rostlina je opravdu silně jedovatá, obsahuje srdeční glykosidy. Šťáva oleandru je příčinou kožních zánětů a pozření rostliny může končit smrtí. Máte-li malé děti, raději oleandr rozdejte! Větší děti je potřeba poučit a hlídat. Pokud by žvýkaly květ nebo listy, je nutno vyvolat zvracení a ihned volat lékaře.
Když se vám podaří vypěstovat trpělivým tvarováním po pár letech oleandr na kmínku, můžete si gratulovat. Jeho efekt na zahradě umocněte kombinací kmínkových oleandrů a stromkových růží.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Šedová.
Spodní listy jsou v pořádku ale jak rostlina roste začínají se jí kroutit listy, suché nejsou.Prosim co to je a dá se něco dělat. Děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u rajčete je nejčastěji způsobeno výkyvy v teplotách a v zálivce. Pokud jsou zkroucené listy navíc ještě silné a tmavě zelené, tak jde o následek přemíry dusíku. Oba tyto projevy zkroucených listů nijak neovlivňují rostlinu a její schopnost plodit, takže není potřeba ani žádný léčebný zásah.
Někdy můžou být zkroucené listy důsledkem nechtěného dopadu herbicidního prostředku, aplikovaného desítky metrů daleko. V takovém případě jsou zkroucené listy slabé a usychají. Proti takovému postižení neexistuje žádná léčba.
Poslední možnou příčinou kroucení listů na rajčatech může být škůdce. V takovém případě je list nejen zkroucený, ale na jeho struktuře je vidět mozaika, popřípadě chloróza a je patrná i přítomnost hmyzu. Zde se uplatní postřik insekticidem, například Mospilan 20 SP, NeemAzal T/S.
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image… Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Kroucení listů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.
Kroucení listů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucení listů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucení listů paprik ustane během týdne.
Nejlépe lze předcházet kroucení listů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr je velmi odolný a snese řez i přesazení v kteroukoliv dobu. Po přesazení oleandr umístěte ve slunné místnosti s teplotou 15 až 20 °C, aby se mohl dobře vyrovnat se změnou podmínek. Roste ho na list a zalévejte jen když je substrát suchý.
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Jednak je mohou způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot. Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, který je menší než bakterie, ale větší než viry, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou. V neposlední řadě stojí za kroucením listů také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíte i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. Tato virová onemocnění se nejčastěji přenášejí z příbuzných rostlin z čeledi lilkovité.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíte-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváte-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujte a rovnoměrně zalévejte, zjistíte-li, že jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujte. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Oleandr je dostatečně odolný, aby mohl zůstat venku v zimních podmínkách. (Kdy dát ven oleandr) Dokud teploměr přes noc neklesne pod -5 stupňů Celsia, nejsou nutná žádná zvláštní opatření. Pokud je z tohoto důvodu nutné zazimování, hrozí žloutnutí listů a opadání, pokud není o oleandr v chladném období správně postaráno. Ideální podmínky pro hibernaci vyžadují následující:
Umístěte oleandr do zimní zahrady zalité světlem.
S radostí bude prospívat v nevytápěné zimní zahradě, světlém schodišti nebo slunné garáži.
Nedostatek světelné rovnováhy mezi krátkým dnem a dlouhou nocí vyrovnávejte s rostlinnými lampami.
Optimální teploty pro přezimování jsou mezi 0 a 10 stupni Celsia.
Čím tmavší místnost, tím nižší by měly teploty být.
Pravidelně nalijte do květináče malé množství vody, abyste nenechali kořenový bal vyschnout.
Nedávejte oleandru hnojivo.
Nedostatek světla, příliš nízké a příliš vysoké teploty způsobují, že se oleandru kroutí listy a opadávají. Po optimalizaci uvedených podmínek se keř v následujících týdnech a měsících vzpamatuje. Pokud nejsou k dispozici lepší zimoviště, není důvod k obavám. Když svůj oleandr na jaře očistíte od suchých listů, vyraší nové sytě zelené listy.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
Některé pokojové rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit značné potíže, ne-li smrt. Přitom jsou to běžné kytičky, které má většina z nás pro radost v kanceláři či domácnosti. Neznamená to, že bychom teď měli přijít domů a – pokud máme malé děti – jít od rostliny k rostlině a vyhazovat. Pravděpodobnost, že se malé děti zakousnou do hlízy bramboříku, je docela nízká, pokud hlízy zrovna nebudete mít vyndané někde na parapetu. Ale pozor u amarylisu nebo klívie, kde je jedovatá celá rostlina – a ta už je lehce dostupná. Uškubnout si kousínek listu není vůbec žádný problém. Zkrátka a dobře, je důležité o tomhle nebezpečí vědět. Když například odstraňujete list tchynina jazyku, může vám skápnout trocha tekutiny z rostliny na prst. A běžíte si hned umýt ruce?
Diefenbachie skvrnitá
Latinský název Dieffenbachia maculata ukrývá statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy má velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy drobné, žluté, uspořádané v palici (v kultuře se však objevují jen ojediněle). Plodem je červená až oranžovo-červená bobule.
Diefenbachie se řadí mezi středně jedovaté rostliny. Zejména stonek, ale i jiné části rostliny obsahují krystaly šťavelanu vápenatého, který dráždí pokožku, oči i sliznice. Po požití rostliny se objevuje slinění, zvracení, křeče, záněty a otoky zejména v ústech, v krku a na rtech, v těžších případech se mohou vyskytnout i dýchací potíže. Postiženému je třeba podávat dostatek tekutin a je nezbytné přivolat lékařskou pomoc. Na kůži vyvolává šťáva z rostliny místní podráždění, pálení, svědění, někdy i puchýře, dostane-li se do oka, může způsobit jeho poškození nebo i dočasnou slepotu. Z těchto důvodů by se diefenbachie neměla pěstovat v bytech, kde se volně pohybují buď velmi malé děti, nebo domácí zvířata.
Pěstuje se v řadě odrůd, které se liší zejména kresbou na listech. V létě potřebují vyšší teplotu, ale ne přes 30 °C, v zimě je nejvhodnější teplota 18 až 20 °C. V létě je nezbytné chránit diefenbachie před přímým sluncem, naopak v zimě jim vyhovuje jasně osvětlené místo. Nesnáší průvan. Na jaře a v létě je důležitá častá zálivka, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit. Množí se vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů. Po práci s řízky si nezapomeňte důkla
Ve svém příspěvku OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mikušová.
Pani Hanko. Oleandr po odkvetu v zadnem pripade nestrihejte na jare vyrasi nove kvetenstvi. Jinak by jste se pripravila o nove kvety v pristi sezone. Nechte tak az na jare ag budou rasit nove kvety se odstrani stara kvetenstvi. Doufam,ze jsem pomohla. Mikušova
Oleandr se vyskytuje přirozeně nebo zdomácněl v oblastech od Mauritánie, Maroka a Portugalska přes východní Středomoří a Saharu (kde roste jen zřídka), Arabský poloostrov, jižní Asii a Dálný východ až po provincii Jün-nan v jižní části Číny. Oblast výskytu je natolik rozsáhlá, že nelze s jistotou určit místo původu, ačkoli se zdá, že pochází z jihovýchodní Asie. Jedná se o stálezelený keř nebo strom dorůstající do výšky 2 až 6 metrů. Oleandr je charakteristický poměrně úzkými zelenými listy a různobarevnými květy, nejčastěji se jedná o růžovou, žlutou a bílou variantu. V lékařství se extraktů z oleandru využívá pro výrobu léků upravujících srdeční činnost a k léčbě kožních onemocnění.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
V našich podmínkách je potřeba na zimu oleandry přestěhovat dovnitř. Oleandrům vyhovuje zimní klidové období s chladnější teplotou, a to nejlépe v rozmezí 2–12 °C. U citlivějších kultivarů by teplota neměla klesat pod 8 °C. Přezimování je vhodné například ve světlém sklepě, studeném skleníku či v zimní zahradě. Využít můžete také zasklený balkon či chladnou chodbu. Pokud by měl oleandr nedostatek světla, začne ztrácet listy. S ohledem na klidový režim je třeba v zimním období také omezit zálivku. V této době zalévejte oleandr až tehdy, když kořenový bal mírně proschne. V misce pod květináčem nesmí zůstávat žádná voda. Oleandr je citlivý na tvrdost vody, proto je vhodné zalévat odstátou, měkkou vodou. V prostoru s vyšší teplotou v zimě byste se připravili o bohaté kvetení v další sezoně. Rostliny pravidelně kontrolujte, abyste v případě napadení štítenkami či puklicemi zasáhli co nejdříve. Pokud od března dopřejete oleandru více tepla (a tomu odpovídající zálivku), dočkáte se časnějšího nakvétání. Ven však můžete oleandr umístit, až když pomine nebezpečí jarních mrazíků. Obvykle to bývá v polovině května. Je třeba sledovat aktuální stav počasí. Pokud je to možné, na nové podmínky přivykejte rostlinu pozvolna. Ideální stav je, pokud ji necháte venku jen pár hodin a dobu postupně prodlužujete.
Ve svém příspěvku OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena vítová.
PROSÍM KDY JE NEJLÉPE PŘESAZOVAT OLEANDR?MŮŽU TED V PROSINCI?DĚKUJI VÍTOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Nedostatek slunce může za to, že listy oleandru jsou malé a nerostou. Pokud oleandr umístíme do rohu, kde na něj velkou část dne nesvítí přímé slunce, rostlina může trpět a nakonec uhyne. To může být další důvod, proč listy oleandru žloutnou a opadávají. V takovém případě oleandr okamžitě se přesuňte.
Jako středomořská rostlina oleandr miluje slunce a nemá zimní odolnost. Díky tomu může opulentně kvetoucí keř dělat parádu na balkoně a terase od jara do podzimu. Pokud mu přidělená lokalita nevyhovuje, rostlina zareaguje žlutými listy, které dříve či později opadnou. Vzhledem k tomu, že rostlina je citlivá na mráz je závislá na pěstování v nádobě, díky tomu můžete v případě pochybností umístění snadno optimalizovat. Po splnění následujících podmínek se projevy poškození rychle obnoví:
Přesuňte oleandr na slunné a teplé místo.
Doporučuje se ochrana proti větru a dešti.
Umístění na jižní straně domu.
Po rychlém přesunutí oleandru na exponované místo by se spálil a vytvořily by se žlutě skvrnité listy. Jako jistý znak této příčiny je, že se žluté skvrny dále nešíří. Rostlinu je třeba na přesun aklimatizovat na polostinném stanovišti po dobu 1 až 2 týdnů. To pomůže zabránit poškození listů oleandru. Postižené listy by se neměly odstraňovat, protože zbývající zelená tkáň se nadále účastní životně důležité fotosyntézy.
V naší poradně s názvem OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoduše nic. Oleandr ocení, když ho necháte na plném slunci normálně růst a večer, až zapadne, tak ho celý pokropíte vodou a to je vše. Pro tento keř je důležité přijímat vodu přes listy a subatrát mít spíš sušší a kamenitý, aby se v něm nedržela voda. Když bude mít pocit, že usychá, tak pokvete jako blázen. Se stříháním si taky nelamte hlavu. Ostříhejte keř jak potřebujete. Když je oleandr na plném slunci, tak snese jakýkoliv střih.
Oleandr (Nerium oleander) je jednou z nejsnáze pěstovatelných rostlin a jednou z nejvhodnějších na terasy a zahrady, kde se koncentruje hodně tepla. Dobře roste v květináči, i když v zemi se vyvíjí rychleji a bujněji. Po celé léto produkuje voňavé květy, které rozzáří všechny kouty. Tato odolnost a atraktivita z něj činí jednu z rostlin vybraných k ozdobení zahrad a teras. Je to také rostlina, která velmi dobře snáší větrné zahrady a terasy.
Škůdce oleandr většinou snáší velmi dobře, ale může trpět některými, které je třeba včas rozpoznat a ošetřit. Jako univerzální přírodní prostředek poslouží klasický roztok mastných mýdel. Do rozprašovače dejte 1 litr destilované nebo převařené vody, 1 polévkovou lžíci jemného tekutého mýdla a jednu lžíci 70% alkoholu (3 lžíce 40% alkoholu). S tímto postřikem ošetřujte rostlině každé 2-3 dny její horní a spodní části listů.
Černý brouček na listech oleandru
To jsou jasné známky toho, že rostlina trpí napadením mšicemi. Řešení na mšice je snadné, jak vysvětlujeme v tomto příspěvku. Neměli bychom se bát, pokud má oleandr mšice: téměř vždy jde o cílovou rostlinu, mšice na ní přilétají během jara. Jelikož je ale oleandr velmi tvrdý, nebude příliš trpět tímto napadením, který s příchodem horka zmizí.
Listy oleandru jsou zbarvené a na spodní straně je malý hmyz
Jedná se o třásněnku. Je to hmyz sající mízu, který může rostlinu značně oslabit. Nejlepší je ošetřit ji ekologickým insekticidem. Nejlepší a velmi snadno aplikovatelný je neemový olej.
Hnědý brouček přilepený na stonkách oleandru
Je to červec nopálový (Dactylopius coccus, též nopálovec karmínový). Může to být také listohlavec (Cenrotus cornutus). Jde o nebezpečného škůdce, se kterým je třeba se rychle vypořádat. Dá se to vyřešit neemovým olejem. Jeho přirozeným nepřítelem je beruška.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.
Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.
Kroucení listů u citrusů je způsobeno nevhodnou zálivkou a nedostatkem živin. Ve výjimečných případech se může jednat o virové nebo bakteriální onemocnění listů.
Chloróza, též žloutenka či kalcióza, se vyskytuje především na révě vinné a u broskvoní, ale též u třešní, hrušní, kdouloní, jabloní, slivoní nebo i jahodníku a maliníku. Listové čepele postupně žloutnou, ale žilnatina zůstává zelená. Později jsou žluté celé listy, které se kroutí, mezi žilnatinou hnědnou a předčasně opadávají. Přírůstky dřeva jsou malé, dřevo špatně vyzrává, rostliny slabě kvetou a vzniklé květy a plody často opadávají. Pokud se plody vytvoří, jsou podřadné jakosti. Tento typ chlorózy se nesmí zaměňovat s jinými fyziologickými poruchami (například s nedostatkem hořčíku) nebo i s chorobami, především virovými.
Na ovocných dřevinách se vyskytuje celá řada různých mšic. Zelená nebo zelenočerná mšice jabloňová způsobuje na jabloních a hrušních svinování listů, kroucení letorostů a deformace plodů. Deformace a žloutnutí listů hrušní způsobuje mšice svízelová.
Listy mohou být také drážděny slinami larev bejlomorky hrušňové, na okraji jsou pak ztluštělé a křehké, podélně se od okrajů ke středu těsně svinují. Později získávají načervenalé zbarvení, tmavnou a odumírají. V listovém smotku bývá až 35 krémově bílých larev. Dospělec je 1,5–2 mm velký hnědavý komárek s černými příčnými pruhy na zadečku. Je to rozšířený, ale málo významný škůdce hrušní. Larvy přezimují v kokonech, kuklí se na jaře. Dospělci se objevují od poloviny dubna, nejvíce na podzim. Vajíčka kladou na mladé, dosud svinuté listy. Během roku dvě i více generací. Ochrana nebývá potřebná.
Na všechny tyto choroby existují postřiky, vždy je potřeba stanovit správnou příčinu a podle toho zvolit vhodný postřik.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Němec.
Dobrý den,
prosím vás zapoměl jsem na podzim oleandr ostříhat. mohu nyní na jaře (duben)
Děkuji Petr N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr můžete ostříhat kdykoliv chcete. Čím více ho ostříháte, tím méně bude v následujících pěti měsících kvést. To je vodítko proto, kdy zvolit nejlepší čas řezu. Když chcete mít v létě hustý květy obsypaný oleandr, tak ho ostříhejte nejpozději na podzim.
Oleandr je považován za jednu z nejjedovatějších zahradních rostlin, neboť k usmrcení dospělého člověka stačí obvykle požít jen dva listy, u dítěte list jeden. Člověk se může otrávit dokonce i medem, který včely vyrobily z květů oleandru. Jeho jedovatost je způsobena glykosidy oleandrinem a neriinem, které působí přímo na srdce a zvyšují tonus srdeční svaloviny. Projevy otravy jsou podobné jako u jiných jedovatých rostlin, a to zvracení, průjem, horečka, třesavka, závratě, křeče, srdeční arytmie. Jako protijed se používají přípravky vyráběné z ovčích digoxin-specifických Fab fragmentů imunoglobulinu (například Digibind či DigiFab). Základní účinnou látkou je cyklopentanperhydrofenatren. Ačkoliv se jedná primárně o protijed digitoxinu a digoxinu (srdeční glykosidy obsažené v náprstnících), lze jej v omezené míře použít také při otravách oleandrem, adéniem a dipladénií. Otravu oleandrem si můžete přivodit i požitím potravin grilovaných na této rostliny.
V naší poradně s názvem ROZMNOŽOVÁNÍ KANADSKÝCH NEBO ZAHRADNÍCH BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dužíkova eliška.
Jak se rozmnožují kanadské borůvky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pro rozmnožování kanadských borůvek budete potřebovat řízky, které získáte z jednoletých větví, které mají průměr nejméně 0,6 cm. Větve musí být zdravé a odříznutí je potřeba provést brzy na jaře pomocí ostrého nože nebo nůžek na stříhání. Řízky by měly obsahovat zdravé listové pupeny.
Odstraňte všechny květní pupeny, ale listové pupeny nechte neporušené. Odříznutou větev rozdělte na řízky o délce kolem 12 cm. Nejlepší je použít řízky, které obsahují pouze listové pupeny, nikoliv ty, které obsahují stopy po odstranění květových pupenů, takže nařežte řízky odpovídajícím způsobem.
Odřízněte kůru 2,5 cm od spodu každého řízku. Seříznuté řízky můžete skladovat až tři měsíce, pokud je to nutné, v plastových sáčcích obsahujících sphagnový mech. Uzavřete sáčky a uchovávejte na chladném místě při teplotě mezi 1 až 5 stupni Celsia s vlhkostí mezi 80 až 90 procenty. Je-li to ale možné, zpracujte řízky hned, aniž byste je ukládali. Čím déle je ukládáte, tím méně šancí, že budou kořenit.
Vytvořte si obdélníkové rozmnožovací lože dostatečně velké, aby se do něho vešly všechny řízky 5 cm od sebe. Umístěte rozmnožovací lože do skleníku na plné slunce.
Smíchejte jeden díl rašeliny a jeden díl hrubého betonového písku a vytvořte kořenové médium. Alternativně můžete smíchat polovinu rašeliny a polovinu vermikulitu nebo perlitu nebo jednu třetinu perlitu, písku a vermikulitu. Naplňte rozmnožovací lože kořenovým médiem.
Přidejte řízky, které svisle zapíchněte do kořenového média s oloupanými částmi dolů. Šedesát procent řízku by mělo být pod povrchem a jedním nebo dvěma listovými pupeny nad ním. Zatlačte médium kolem každého řízku.
Ve skleníku udržujte teplotu kolem 20 stupňů Celsia. Zalévejte jednou týdně a udržujte vlhké kořenové médium. Zvyšte zalévání, když se začnou vyvíjet nové listy.
V polovině června zvyšte skleníkové větrání, kdy už by se měly vyvinout kořeny. Aplikujte týdenně rozpustné nebo pomalu uvolňující se hnojivo, například NPK 15-30-4 nebo NPK 13-36-13. Aplikujte také síran amonný, fosforečnan amonný, močovinu nebo jinou formu dusíku. Dodržujte pokyny uvedené na etiketě hnojiva a dusíkatých přípravků.
V zimě nechte řízky ještě v rozmnožovacích lůžkách. Borůvky budou připraveny k přesazení do vaší zahrady příští rok na jaře.
Existuje pouze jeden jediný zástupce rodu oleandru, a to oleandr obecný. Výrazněji odlišné znaky má pouze bývalý druh Nerium indicum, který má hranaté větvičky. Šlechtěním však vzniklo mnoho kultivarů kvetoucích různými barvami – od bílé přes žlutou až po tmavě růžovou. Křížením se docílilo i plnokvětosti a vůně květů u některých kultivarů. Žlutě kvetoucí, plnokvětá a vonící odrůda je pojmenována Nerium oleander ´Luteum Plenum´. Latinské pojmenování Nerium má řecký základ ve slově neros. Původní barva květů oleandrů je růžová. V 16. století byl na Krétě vypěstován bělokvětý kultivar. Vonné odrůdy byly vyšlechtěny až na konci 17. století. Za vrchol šlechtitelství bylo považováno vypěstování žlutokvěté odrůdy na počátku 19. století. Dodnes jsou žlutě kvetoucí oleandry spíše vzácností.
Jak již bylo napsáno, oleandr je keř, který můžete tvarovat do stromečků pomocí spletení kmínku a sestřihávat větvičky tak, aby se vytvořila korunka, anebo si vypěstovat bonsaj. Záleží jen na vaší fantazii. Také si můžete vypěstovat vícebarevný oleandr – zasazením různých zakořeněných barevných variant.
Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.
Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.
Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.
