Oleandr po zimě často vypadá hůř, než ve skutečnosti je. Opadané listy, holé větve nebo mdlá barva dokážou člověka vyděsit, zvlášť když se o rostlinu staral celou sezónu a teď má pocit, že je po ní.
Jaro je u oleandru nejrizikovější období z celého roku. Špatný první krok, příliš brzké vynesení ven nebo hnojení ve špatný čas dokážou rostlinu poškodit víc než samotná zima. Právě proto je důležité vědět, co s oleandrem po zimě opravdu dělat a co naopak ještě odložit.
FAQ – často kladené otázky
Oleandr je po zimě úplně holý. Má cenu ho ještě zachraňovat?
Ano, holý oleandr po zimě ještě nemusí být mrtvý, pokud jsou větve živé.
Rozhodující je stav výhonů, ne přítomnost listů. Pokud jsou větve pružné a pod kůrou zelené, má oleandr velkou šanci znovu obrazit. Po zimování ve tmě je opad listů běžný. Klíčem je trpělivost, světlo a velmi střídmá zálivka. Rychlé hnojení nebo razantní řez v této fázi situaci často zhorší.
Kdy mohu oleandr po zimě poprvé zalít?
Oleandr zalévejte až po vyndání ze zimoviště a velmi opatrně.
První zálivka má jen zvlhčit substrát, nikoli ho promočit. Studená a přemokřená zemina je po zimě nejčastější příčinou hniloby kořenů. Pokud oleandr ještě neroste, voda se v květináči hromadí a dusí kořeny. Zvyšujte zálivku až s viditelným růstem.
Kdy je správný čas dát oleandr po zimě ven?
Oleandr dejte ven až při stabilních nočních teplotách nad 5 °C.
Jednorázové teplé dny nestačí. Jarní mrazík dokáže poškodit mladé pupeny a vrátit rostlinu o týdny zpět. Na balkoně i na zahradě je lepší postupné otužování než rychlý přesun. Ideální je nejdřív denní pobyt venku a návrat na noc.
Mohu oleandr po zimě hned hnojit, aby rychleji rostl?
Ne, příliš brzké hnojení oleandr po zimě oslabuje.
Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy oleandr skutečně roste. Pokud hnojíte spící rostlinu, zatěžujete kořeny a podporujete nerovnoměrný růst. První lehké hnojení patří až po objevení nových výhonů, ideálně slabší dávkou.
Kdy a jak ostříhat oleandr po zimě?
Řez provádějte až když je jasné, které větve jsou živé.
Suché, černé nebo měkké výhony odstraňte bez obav. Naopak živé větve s pupeny nestříhejte příliš brzy. Silný tvarovací řez je lepší odložit na pozdější jaro. Předčasný řez může odstranit části, které by jinak bez problémů obrazily.
Oleandr má po zimě žluté listy. Co to znamená?
Žluté listy po zimě většinou znamenají přelití nebo nedostatek světla.
Nejde hned o nedostatek živin. Po zimě oleandr často reaguje na změnu prostředí. Omezte zálivku, zvyšte přístup světla a vyčkejte. Hnojení v této fázi žloutnutí většinou zhorší. Jakmile se objeví nové zelené výhony, problém obvykle ustoupí.
Jak dlouho trvá, než se oleandr po zimě probudí?
Probuzení oleandru po zimě může trvat několik týdnů.
Záleží na podmínkách zimování, teplotě a světle. Některé oleandry reagují do dvou týdnů, jiné až po měsíci. Pokud jsou větve živé, je to v pořádku. Pomalý start je po zimě běžný a není důvod k panice.
Co dělat, když oleandr po zimě plesniví?
Plíseň po zimě znamená kombinaci vlhka a nedostatku vzduchu.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image… Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
FAQ – choroby oleandru, žloutnutí, suché listy a záchrana rostliny
Proč žloutnou listy oleandru?
Žloutnutí listů oleandru nejčastěji způsobí špatná zálivka, vyčerpaný substrát, nedostatek živin, poškozené kořeny nebo stres po zimě.
Pokud žloutnou hlavně starší spodní listy a rostlina dál roste, nemusí jít o vážnou chorobu. Horší je rychlé žloutnutí spojené s hnědnutím, měknutím výhonů, zápachem substrátu nebo lepkavými listy. Tehdy zkontrolujte kořeny, spodní strany listů a stonky. Staré žluté listy už nezezelenají, ale důležité je, aby nepřibývaly nové.
Je žloutnutí listů u oleandru vždy choroba?
Žloutnutí listů u oleandru není vždy choroba. Velmi často jde o reakci na vodu, světlo, teplotu nebo výživu.
Chorobu podezřívejte hlavně tehdy, když listy nejen žloutnou, ale zároveň hnědnou, vadnou celé výhony, na stoncích jsou tmavá místa nebo substrát dlouho zůstává mokrý. U běžného pěstebního stresu pomůže úprava zálivky, lepší světlo a přiměřené hnojení. U hniloby nebo rakoviny oleandru je potřeba odstranit napadené části a zlepšit podmínky.
Co dělat, když oleandru opadávají listy?
Když oleandru opadávají listy, nejdřív zjistěte, zda byl přesušený, přemokřený, napadený škůdci nebo oslabený po zimě.
U přísušku rostlinu postupně prolijte a chraňte květináč před přehříváním. U přemokření vylijte vodu z podmisky, zkontrolujte odtok a případně kořeny. Pokud jsou listy lepkavé, hledejte mšice, puklice nebo červce. Opadané listy se nevrátí, proto sledujte hlavně nové rašení a to, zda opadávání po zásahu ustává.
Jak zachránit oleandr se suchými listy?
Oleandr se suchými listy zachráníte podle příčiny: upravte zálivku, zkontrolujte škůdce a suché větve ostříhejte do zdravého pletiva.
Pokud schnou jen špičky, často jde o nepravidelnou vodu, malý květináč nebo přehřívání nádoby. Když jsou přítomné pavučinky, může jít o svilušky. Lepkavost ukazuje na savý hmyz. Suchá celá větev už se nevzpamatuje, proto ji odstraňte. Po zásahu několik týdnů sledujte, jestli rostlina tvoří zdravé nové výhony.
Co znamenají lepkavé listy na oleandru?
Lepkavé listy na oleandru většinou znamenají savý hmyz, hlavně mšice, puklice, červce nebo molice produkující medovici.
Medovice je sladká lepkavá tekutina, na které se později může usadit černý povlak. Prohlédněte mladé výhony, paždí listů a spodní strany listů. Rostlinu izolujte, omyjte a potom použijte vhodný přípravek podle škůdce. U puklic je důležité mechanické odstranění a opakování kontroly, protože jeden zásah často nestačí.
Jak poznám mšice na oleandru?
Mšice na oleandru poznáte jako drobné zelené, černé nebo šedavé shluky na mladých výhonech, poupatech a spodních stranách listů.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr je velmi odolný a snese řez i přesazení v kteroukoliv dobu. Po přesazení oleandr umístěte ve slunné místnosti s teplotou 15 až 20 °C, aby se mohl dobře vyrovnat se změnou podmínek. Roste ho na list a zalévejte jen když je substrát suchý.
Jestli je váš oleandr košatý a v létě bohatě nasazuje do květu, není nutné ho zastřihovat. Stačí ho jen před zimou zbavit uschlých květenství a podle potřeby ho občas přesadit do větší nádoby.
Oleandr stříháme jen tehdy, když potřebujeme rozkošatět jeho korunu. V takovém případě stříháme rostlinu na podzim po odkvětu, a to loňské i starší výhony. Oleandr totiž vykvétá jen na starém dřevě, pokud bychom řezali na jaře, oleandr by nekvetl.
Výhony zkracujeme maximálně o jednu třetinu a řez provedeme těsně nad přeslenem, což je místo, odkud vyrůstají u oleandru vždy tři nebo čtyři listy najednou. Na zkrácené větvi by měly zůstat 1–3 takové přesleny. Z přeslenu pod seříznutím vyraší nové výhony, které už v následujícím roce nasadí květy. Staré přerostlé větve můžeme zkrátit až o polovinu, v každém případě bychom ale neměli seřezávat všechny větve naráz. Je dobré část větví zachovat a seříznout až v následujícím roce. Je také možné výhonům jen zaštípnout špičky, hlavně u mladých větviček. I takovým způsobem oleandr přimějeme, aby obrazil výhony novými a rozkošatěl.
Tvrdí se, že oleandr je plevel, který snese všechno, takže jej lze ostříhat skoro až na kmínek. To se však nemusí vyplatit. Rostlina bude další léto nebo dvě vegetovat, obrůstat, ale nevykvete. Chcete-li, aby oleandr bohatě kvetl, nestříhejte jej razantně, ale s citem.
A pozor – celá rostlina je opravdu silně jedovatá, obsahuje srdeční glykosidy. Šťáva oleandru je příčinou kožních zánětů a pozření rostliny může končit smrtí. Máte-li malé děti, raději oleandr rozdejte! Větší děti je potřeba poučit a hlídat. Pokud by žvýkaly květ nebo listy, je nutno vyvolat zvracení a ihned volat lékaře.
Když se vám podaří vypěstovat trpělivým tvarováním po pár letech oleandr na kmínku, můžete si gratulovat. Jeho efekt na zahradě umocněte kombinací kmínkových oleandrů a stromkových růží.
Bluma Wazonova je převážně sladká s lehce navinulým podtónem, který se mění podle zralosti plodů a podmínek pěstování.
V praxi platí, že chuť Wazonovy není stabilní a výrazně ji ovlivňuje počasí během sezóny. V suchém roce bývá sladší a koncentrovanější, zatímco v deštivém roce je chuť jemnější a více vodnatá. Klíčové je nechat plody plně dozrát na stromě, protože předčasná sklizeň výrazně snižuje kvalitu chuti a celkový dojem z této odrůdy.
Kdy začíná Wazonova plodit?
Wazonova začíná plodit obvykle mezi 3. a 5. rokem po výsadbě, plná plodnost nastupuje kolem 6.–7. roku.
První roky bývá úroda spíše symbolická a nelze očekávat plnohodnotnou sklizeň. Nástup plodnosti závisí na řezu, světle a péči, přičemž zanedbaný strom může začít plodit později. Pokud strom správně vedete, plná plodnost nastoupí rychleji a stabilněji, ale i tak je potřeba počítat s několikaletým čekáním.
Kolik kilo plodů dává Wazonova?
Výnos Wazonovy se pohybuje kolem 20–40 kg na strom ročně při správné péči a vhodných podmínkách.
Reálný výnos závisí na stáří stromu, množství vody a kvalitě řezu. Bez zásahu může být úroda nižší nebo méně kvalitní, zatímco při správné péči je plodnost poměrně pravidelná. Je důležité si uvědomit, že velké množství plodů neznamená vysokou kvalitu, a proto je někdy lepší část úrody odstranit.
Potřebuje Wazonova opylovače?
Wazonova je částečně samosprašná, ale s opylovačem dosahuje lepší úrody i kvality plodů.
V praxi je rozdíl mezi solitérním stromem a stromem v blízkosti jiných odrůd dobře viditelný. Opylovač zvyšuje stabilitu plodnosti a často i velikost plodů. Pokud máte možnost, je vhodné vysadit další ryngli v blízkosti, protože vzájemné opylení výrazně zlepšuje výsledky.
Proč má Wazonova malé plody?
Malé plody jsou nejčastěji způsobené suchem nebo přetížením stromu, což omezuje jejich vývoj.
Pokud strom nasadí velké množství plodů, nedokáže je všechny vyživit. Dalším důležitým faktorem je nedostatek vody, který vede ke snížení velikosti. Řešením je kombinace zálivky, řezu a probírky plodů, protože právě tyto zásahy umožní stromu lépe rozdělit energii a zlepšit kvalitu sklizně.
Kdy dozrává Wazonova?
Wazonova dozrává od konce srpna do poloviny září, v závislosti na průběhu počasí.
Plody nedozrávají najednou, což umožňuje postupnou sklizeň. Nejlepší chuť mají při plné zralosti, kdy jsou měkké a sladké. Pokud sklízíte příliš brzy, plody budou méně chutné a méně šťavnaté. Proto je důležité sledovat zralost přímo na stromě a nespoléhat jen na kalendář.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olda.
Říjen je na sklizeň rakytníku dobrý čas. Sběr plodů vyžaduje trochu cviku a zručnosti, protože rakytník bodá svými ostny a jeho plody jsou velmi měkké. Plody rakytníku se nejlépe získají tak, že nastříháte větvičky rakytníku a i s plody je dáte na hodinu zmrznout do mrazáku. Pak s těmito zmrzlými větvičkami zatřepete a plody se snadno samy oddělí a spadnou na připravenou podložku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana.
myslím, že sklizeň v říjnu je pozdě, už mění chuť a když přejde mrazem,
je úplně jiné, horší chuti. Já sklízím v srpnu, než začnou bobule měknout
a chuťově jsou výborné
Pro přesazení oleandru vyberte nový květináč o šířce alespoň 25-35 cm s drenážními otvory, použijte kvalitní substrát a připravte si ochranné rukavice a návleky s dlouhými rukávy. Rostlinu opatrně vyjměte, uvolněte všechny zamotané kořeny a vložte ji do nového květináče s čerstvou zeminou tak, aby horní část kořenového balu byla v úrovni půdy. Důkladně zalijte a umístěte ji na slunné místo.
Krok 1: Příprava nového květináče a zeminy
Vyberte květináč, který je o 1–2 velikosti větší než ten stávající, a ujistěte se, že má drenážní otvory.
Použijte kvalitní univerzální substrát a přidejte trochu kompostu nebo jiné organické hmoty pro zvýšení živin.
Pokud přesazujete již velkou rostlinu v květináči, zvažte jednoduše seškrábnutí horních 3–5 cm staré zeminy a její nahrazení čerstvým substrátem.
Krok 2: Příprava rostliny
Používejte rukavice a ochranný oděv, protože oleandr je pro lidi jedovatý.
Opatrně vyjměte oleandr ze staré nádoby. Pokud se zasekl, můžete po vnitřní straně květináče přejet nožem, abyste pomohli uvolnit kořeny.
Opatrně uvolněte kořenový bal a čistými, ostrými nůžkami zastřihněte všechny kořeny, které jsou zamotané, krouží kolem květináče nebo jsou poškozené.
Krok 3: Zasaďte rostlinu a zalijte ji
Na dno nového květináče přidejte vrstvu nové substrátu.
Umístěte oleandr do květináče a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni nového povrchu půdy.
Okolní prostor zasypte substrátem a jemně jej utlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy.
Rostlinu důkladně zalijte, aby se půda kolem kořenů usadila.
Krok 4: Péče po přesazení
Umístěte nově přesazený oleandr na místo, které je plné slunce.
Během období květu rostlinu každé dva týdny hnojte, abyste jí poskytli živiny.
Udržujte půdu trvale vlhkou, zejména v létě, ale nechte ji dobře propustnou.
V naší poradně s názvem KAKI CHURMA - TOMEL JAPONSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aronová Dana.
Dobrý den,
se zájmem jsem si přečetla Váš článek o pěstování kaki churmy.
Doma na zahradě mám zhruba 10 let tento stromek. Získala jsem ho na výstavě, jako malý stromeček. Docela se mu daří, dnes je asi 2 m vysoký. Plodí minimálně 5 let. Plodů jsou stovky, ale malé jako nehet palce ruky. Loňského roku jsem ho maximálně ořezala a hodně likvidovala obrovské množství květů. Nic se nedělo, plodů bylo méně, velikosti stejné. Letos má plodů výrazně méně, ale jsou pořád neskutečně malé. Co s tím? Uvažovala jsem o koupi kvalitní rostliny s tím, že bych strom naroubovala. Mohla byste poradit?
První tři roky po výsadbě do volné půdy jsem ho chránila před zmrznutím, ale teď s ním nic nedělám a zimu na Moravě bez problému zvládá.
Děkuji za odpověď
S přáním pěkného dne
zdraví Dana Aronová
Kroměříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Strom s ovocem kaki churma - tomel japonský je možné roubovat. Návod na roubování je vidět zde: https://youtu.be/au2de7AXCS…
Jistější je ale vysadit nový stromek s odrůdou vhodnou do našich klimatických podmínek. Vhodná je například odrůda Kostata, která neobsahuje pecky ani třísloviny. Plody jsou velké, kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu nebo do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda je samosprašná, takže nepotřebuje druhý strom.
Další vhodná odrůda, která vydrží mrazy až do -18°C, je Tomel ROJO BRILLANTE. Je to pozdní odrůda s vysokým a spolehlivým výnosem. Plody odrůdy Rojo Brillante dorůstají větší velikosti a sklízí se v listopadu. Plody je po sklizni dobré nechat 2 týdny dozrát aby dosáhly sladké a lahodné chuti.
A do třetice Kaki Chioccolatino je původem z Itálie. Plody má středně velké až velké, ploše kulovité, žlutooranžové barvy. Dužnina je bronzově oranžová, sladká, hodí se k přímému konzumu či do ovocných salátů. Plodí druhým až třetím rokem po výsadbě. Odrůda Chioccolatino je také samosprašná.
Oleandr není ideální rostlina pro každého. Pokud máte malé děti, zvířata, která okusují listy, nebo nemáte kde bezpečně skladovat jedovatý rostlinný odpad po stříhání, je potřeba velká opatrnost. Oleandr je krásný, ale není to nevinná bylinka na okenní parapet.
Není vhodný ani pro člověka, který nemá světlé a chladné místo na přezimování. V panelákovém bytě u radiátoru bude oleandr často trpět škůdci, suchým vzduchem, nedostatkem světla a vyčerpáním. Dá se to zvládnout, ale není to nejjednodušší cesta.
Oleandr bych nedoporučil ani tomu, kdo chce rostlinu bez pravidelné kontroly. V létě potřebuje vodu a výživu, v zimě kontrolu vlhkosti, světla a škůdců. Kdo ho nechá několik měsíců bez pozornosti, často potom řeší přesně to, co tento článek popisuje: žluté listy, suché listy, opadávání a choroby.
Ve svém příspěvku OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mikušová.
Pani Hanko. Oleandr po odkvetu v zadnem pripade nestrihejte na jare vyrasi nove kvetenstvi. Jinak by jste se pripravila o nove kvety v pristi sezone. Nechte tak az na jare ag budou rasit nove kvety se odstrani stara kvetenstvi. Doufam,ze jsem pomohla. Mikušova
Oleandr je dostatečně odolný, aby mohl zůstat venku v zimních podmínkách. (Kdy dát ven oleandr) Dokud teploměr přes noc neklesne pod -5 stupňů Celsia, nejsou nutná žádná zvláštní opatření. Pokud je z tohoto důvodu nutné zazimování, hrozí žloutnutí listů a opadání, pokud není o oleandr v chladném období správně postaráno. Ideální podmínky pro hibernaci vyžadují následující:
Umístěte oleandr do zimní zahrady zalité světlem.
S radostí bude prospívat v nevytápěné zimní zahradě, světlém schodišti nebo slunné garáži.
Nedostatek světelné rovnováhy mezi krátkým dnem a dlouhou nocí vyrovnávejte s rostlinnými lampami.
Optimální teploty pro přezimování jsou mezi 0 a 10 stupni Celsia.
Čím tmavší místnost, tím nižší by měly teploty být.
Pravidelně nalijte do květináče malé množství vody, abyste nenechali kořenový bal vyschnout.
Nedávejte oleandru hnojivo.
Nedostatek světla, příliš nízké a příliš vysoké teploty způsobují, že se oleandru kroutí listy a opadávají. Po optimalizaci uvedených podmínek se keř v následujících týdnech a měsících vzpamatuje. Pokud nejsou k dispozici lepší zimoviště, není důvod k obavám. Když svůj oleandr na jaře očistíte od suchých listů, vyraší nové sytě zelené listy.
V naší poradně s názvem OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lubomír.
Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.
Kořeny viditelně vyrůstají z drenážních otvorů nebo přes povrch půdy.
Růst rostliny se značně zpomalil.
Listy začínají vadnout i přes pravidelnou zálivku.
Kdy přesadit oleandr
Oleandr přesazujte na jaře, než začne nový růst, nebo na podzim poté, co přestane kvést. Při přesazení přemístěte oleandr do větší nádoby a osvěžte půdu dobře propustnou substrátovou směsí, ideálně s hlínou nebo jílem pro zadržení vlhkosti.
Ve svém příspěvku OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena vítová.
PROSÍM KDY JE NEJLÉPE PŘESAZOVAT OLEANDR?MŮŽU TED V PROSINCI?DĚKUJI VÍTOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Opadávání listů oleandru: jaká je to choroba a co s tím dělat
Opadávání listů oleandru bývá pro pěstitele nepříjemné hlavně proto, že rostlina může během pár dní viditelně prořídnout. U oleandru ale opadávání listů často není samostatná choroba. Je to reakce na stres: málo vody, moc vody, prudkou změnu stanoviště, teplotní šok, nedostatek světla po zimě, napadení škůdci nebo poškozené kořeny.
V létě jsem zažil nejrychlejší opad u oleandru, který stál na jižní straně u zdi. Květináč se přes den rozpálil, listy odpařovaly obrovské množství vody a večerní zálivka nestačila. Rostlina sice dostávala vodu každý den, ale bal byl tak prorostlý kořeny, že voda rychle protekla a uvnitř zůstávala suchá místa. Do týdne začaly listy žloutnout a padat.
Naopak u jiného oleandru padaly listy po přemokření. V misce pod květináčem stála voda, počasí se ochladilo a rostlina už tolik nepila. Substrát zůstal mokrý několik dní. Listy nejdřív zmatněly, potom žloutly a některé opadaly zelenožluté, bez typického suchého křupnutí. To je důležitý rozdíl: při suchu listy často vadnou a zasychají, při kořenovém problému mohou opadat i měkčí a nevyschlé.
Jaká je to choroba při opadávání listů
Pokud oleandr opadává po suchu, nejde o chorobu v pravém slova smyslu. Je to fyziologická reakce rostliny. Oleandr v horkém létě potřebuje hodně vody, zvlášť když je v nádobě a na plném slunci. V takovém období mu krátkodobá voda v podmisce nevadí, ale jen za předpokladu, že je teplo, rostlina aktivně roste a nádoba má funkční odtok.
Jestliže ale opadávání doprovází hnědé skvrny, měknutí výhonů, zápach substrátu nebo šedý povlak na odumřelých částech, už je potřeba myslet na houbové choroby. U přezimovaných oleandrů se často potkává několik problémů najednou: slabé světlo, vlhko, staré neodstraněné listy a nízká cirkulace vzduchu. V takovém prostředí se hnilobám daří mnohem lépe.
Opadávání může vyvolat i savý hmyz. Mšice, puklice, červci nebo svilušky rostlinu oslabují sáním. Listy mohou žloutnout, kroutit se, lepit, černat od černí a nakonec opadat. Proto se nikdy nedívám jen shora. Oleandr vždy otočím, rozhrnu větve a prohlédnu spodní strany listů i paždí mladých výhonů.
Co s tím dělat při opadávání listů
Nejprve oddělte tři situace: opad po suchu, opad po přemokření a opad kvůli škůdcům. Pokud byl oleandr suchý, nepomůže ho utopit najednou. Zalijte ho postupně, případně nechte kořenový bal nasáknout, ale potom ho vraťte do režimu pravidelné zálivky. Holé a zaschlé konce můžete později zakrátit, ale hned po stresu bych nedělal radikální stříhání celé rostliny.
V naší poradně s názvem OLEANDR PO ODKVĚTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Mikulková Skalická.
Dobrý den! Nikde nemohu nejít odpověď na dotaz, co s lusky (plody) po odkvětu oleandru. Stříhat? Asi ano, ale hlavně kdy?
Děkuji, Hanka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jednoduše nic. Oleandr ocení, když ho necháte na plném slunci normálně růst a večer, až zapadne, tak ho celý pokropíte vodou a to je vše. Pro tento keř je důležité přijímat vodu přes listy a subatrát mít spíš sušší a kamenitý, aby se v něm nedržela voda. Když bude mít pocit, že usychá, tak pokvete jako blázen. Se stříháním si taky nelamte hlavu. Ostříhejte keř jak potřebujete. Když je oleandr na plném slunci, tak snese jakýkoliv střih.
Jak na to: rychlý postup, když oleandr žloutne, schne nebo opadává
Než začnete kupovat postřik, projděte oleandr podle pevného pořadí, protože většina chyb se ukáže během několika minut.
Prohlédněte listy z obou stran. Nezůstávejte jen u horní strany listů, protože mšice, puklice, červci i svilušky se často schovávají zespodu, v paždí listů a na mladých výhonech. Hledejte lepkavost, pavučinky, bílé vatovité shluky, černý povlak, hnědé štítky a deformace. Příklad: když jsou listy žluté a zároveň lepkavé, nejdřív řešte savý hmyz, ne hnojivo.
Zkontrolujte substrát a kořeny. Sáhněte několik centimetrů do zeminy, zvedněte květináč a ověřte, jestli voda odtéká. Mazlavý, zapáchající a dlouho mokrý substrát ukazuje na přemokření, zatímco lehký bal odtažený od stěn nádoby často znamená přísušek. Příklad:oleandr může žloutnout z přelití i ze sucha, proto nestačí podívat se jen na barvu listů.
Rozlište starý list od šířícího se problému. Jeden žlutý spodní list u silné rostliny není tragédie, ale rychlé žloutnutí, hnědnutí a opad celé větve už je varování. Sledujte, jestli přibývají nové příznaky každý den, nebo se stav po úpravě péče zastavil. Příklad: pokud po týdnu nepřibývají nové žluté listy, zásah pravděpodobně funguje.
Odstraňte napadené a mrtvé části. Suché větve, zahnívající listy, odkvetlé zbytky a části s nádorky stříhejte čistými nůžkami do zdravého pletiva. U podezření na rakovinu oleandru dezinfikujte nářadí mezi řezy a odpad nedávejte volně tam, kde se k němu dostanou děti nebo zvířata. Příklad: suchá koncová větev se nestříhá jen na oko, ale až tam, kde je uvnitř světlé zdravé pletivo.
Nastavte režim podle sezóny. V létě chce oleandr hodně vody, slunce a pravidelnou výživu, ale v chladném zimovišti potřebuje méně vody, vzduch a světlo. Hnojení používejte až tehdy, když rostlina roste a kořeny jsou v pořádku. Příklad: žloutnoucí oleandr s mokrými kořeny nepřihnojujte, nejdřív ho zachraňte před přemokřením.
Ve svém příspěvku CHOROBY OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dandra.
Po zimě jsem vynesla oleandr ze sklepa-světlý sklep,a na listech jsou černé oválné skvrny,je jich na listech hodně,nejsou nějak velké ale listy jsou jimi poseté, je napadená pouze část rostliny,může mě někdo poradit co by to mohlo být za chorobu a co s tím?? Děkuji
15.4.2020
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Blanka.
Na listech oleandru se mi rovněž objevily černé skvrny. Jsou úplně všude. Přesto listy neopadávají, ani se nijak nekroutí. Jen jsou těmi skvrnami všude poseté. Musím tedy všechny listy ostříhat a oleandr seříznout? Nechala jsem na něm odkvetlé konce. Pokud seříznout, tak jak moc? Oleandr je stromkový.
Prosím o radu.
Děkuji Blanka Š.
Žloutnutí listů oleandru: jaká je to choroba a kdy to choroba není
Žloutnutí listů oleandru je nejčastější dotaz, ale zároveň největší past. Spousta pěstitelů hledá chorobu, i když rostlina ve skutečnosti reaguje na zálivku, kořeny, nedostatek živin, tvrdou vodu, chlad po zimě nebo příliš tmavé stanoviště. Choroba je jen jedna z možností.
V českých podmínkách žloutnou oleandry nejčastěji ve třech obdobích. První vlna přichází po zimě, když se rostlina přenese ven a starší listy nezvládnou změnu světla, teploty a zálivky. Druhá vlna bývá v létě, když je oleandr v malém květináči, rychle vysychá a zároveň hodně kvete. Třetí vlna se objevuje na konci sezóny, když se ochladí, ale substrát zůstává mokrý.
Pokud listy žloutnou hlavně dole, ale nové výhony jsou pevné, zelené a rostlina dál kvete, nejde obvykle o katastrofu. Oleandr si jen částečně obměňuje listy nebo reaguje na kolísání péče. Horší je, když žloutnutí postupuje rychle, listy zároveň hnědnou, výhony měknou, substrát zapáchá nebo na průřezu stonku vidíte zhnědlé pletivo.
Jaká je to choroba při žloutnutí listů
Pokud listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnout a na průřezu stonku je vidět tmavé nebo zhnědlé pletivo, může jít o fomovou hnilobu. Ta se typicky spojuje s dlouhodobě vlhkým a chladným prostředím, přehoustlou rostlinou, těžkým substrátem a přemokřenou nádobou. Není to tedy jen „nemoc z ničeho“, ale často důsledek podmínek, které houbám nahrály.
V praxi jsem si fomovou hnilobu začal víc hlídat u oleandrů, které přezimovaly v garáži, chladné chodbě nebo zimní zahradě, kde se málo větralo. Rostlina vypadala zpočátku jen unaveně. Listy nebyly krásně zelené, část žloutla, část hnědla a některé výhony zůstávaly měkké. Rozhodující pro mě bylo až stříhání podezřelého výhonu: uvnitř nebylo zdravé světlé pletivo, ale hnědý pruh.
Žloutnutí ale může mít i kořenový důvod bez jasné infekce. Oleandr v létě vodu miluje, ale to neznamená, že má být celoročně v těžké, neprovzdušněné zemině. Když kořenový bal dlouho stojí v mokru a nemá drenáž, kořeny ztrácejí vzduch. Rostlina pak paradoxně vypadá, jako by trpěla suchem: listy žloutnou, vadnou a opadávají, protože poškozené kořeny neumí vodu dobře přijímat.
Co s tím dělat při žloutnutí listů
Nejdřív bych udělal jednoduchý test substrátu. Zasuňte prst několik centimetrů do zeminy, zvedněte květináč a podívejte se na odtokové otvory. Pokud je zemina kyselá, mazlavá, zapáchá nebo je kořenový bal trvale mokrý, nestačí přestat zalévat na dva dny. Rostlina potřebuje lepší drenáž, vzdušnější substrát a odstranění poškozených kořenů.
Vlastní zkušenost: jeden oleandr žloutl, druhý lepil a třetí odcházel po zimě
Nejvíc jsem se o oleandrech naučil ne z jednoho dokonalého návodu, ale ze tří rostlin, které se chovaly každá jinak. První oleandr měl po přenesení ven krásně nasazené výhony, ale během tří týdnů začaly žloutnout spodní listy. Druhý vypadal zdravě, jenže listy byly lepkavé a na parapetu pod ním se objevovaly lesklé kapky. Třetí po zimě sice obrazil, ale část větví zůstala suchá a listy od špiček hnědly.
U prvního jsem nejdřív podezíral houbovou chorobu. Když jsem ale vytáhl kořenový bal, bylo jasné, že problém je mnohem obyčejnější: zemina byla uvnitř střídavě přemokřená a na krajích vyschlá. V létě dostal oleandr hodně vody, ale voda špatně procházela balem. Kořeny nebyly v dobré kondici, listy žloutly a rostlina shazovala starší listy, aby snížila výpar.
U druhého oleandru jsem našel pod listy a na mladých výhonech savý hmyz. Nebylo to vidět na první pohled, protože z vrchu rostlina pořád kvetla. Prozradila ji až lepkavá medovice, mravenci a černající povlak na některých listech. Tam postřik smysl měl, ale až po mechanickém očištění a izolaci rostliny.
Třetí oleandr doplatil na zimoviště. Místnost byla chladná, což by samo o sobě nevadilo, ale byla tmavá a málo větraná. Zálivka byla sice omezená, jenže listy zůstávaly dlouho vlhké a některé odumřelé části jsem neodstranil včas. Na jaře se ukázaly suché konce, slabé výhony a několik míst, kde bylo pletivo podezřele hnědé.
Od té doby používám jednoduchý postup: nejdřív rostlinu rozdělím pomyslně na čtyři části – listy, spodní strany listů, stonky a kořeny. Teprve potom rozhoduji, jestli jde o oleandr žloutnutí listů z péče, škůdce, houbovou chorobu, nebo vážnější bakteriální problém.
Před první tabulkou si všimněte hlavně toho, že příznak sám o sobě nestačí. Žlutý list může být nevinný starý list, ale také začátek hniloby. Suchý list může být sucho, sviluška i poškozený kořen. Proto si v praxi zapisuji i okolnosti: kdy se to objevilo, kde rostlina stála, jak často byla zalévaná a jestli se problém šíří.
Oleandr po zimě vypadá špatně: žluté listy, holé větve
Hůř vypadající oleandr po zimě ještě neznamená mrtvý oleandr. Nejčastější scénář je kombinace opadaných listů, zesvětlených výhonů a celkově unaveného vzhledu.
V takovém případě je největší chybou snaha rostlinu „nakopnout“ hnojivem nebo přelitím. Oleandr po zimě často trpí spíš přebytkem vody než jejím nedostatkem.
Pokud jsou výhony stále živé, má oleandr velkou šanci se během jara vzpamatovat. Rozhodující je dát mu čas, světlo a postupnou péči, ne šok.
V naší poradně s názvem JAK NA STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Němec.
Dobrý den,
prosím vás zapoměl jsem na podzim oleandr ostříhat. mohu nyní na jaře (duben)
Děkuji Petr N
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Oleandr můžete ostříhat kdykoliv chcete. Čím více ho ostříháte, tím méně bude v následujících pěti měsících kvést. To je vodítko proto, kdy zvolit nejlepší čas řezu. Když chcete mít v létě hustý květy obsypaný oleandr, tak ho ostříhejte nejpozději na podzim.
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.
Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.
Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji
Aronie jsou svými plody podobné jeřábům, u nás se pěstují tři druhy: Aronia melanocarpa (temnoplodec černý), Aronia arbutifolia (temnoplodec planikolistý) a Aronia prunifolia (temnoplodec třešňolistý). Z hlediska využití plodů je asi nejlepší Aronia melanocarpa.
Chokeberry (černá jeřabina) je v různých jazycích romanticky nazývána jako „černá perla“, „černý jeřáb“. Černý jeřáb je ovocný strom nebo keř. Plody aronie jsou zaoblené (podobné borůvkám), černé s modravým nádechem, o průměru cca 12 mm, mají trpkou chuť (něco jako kříženec jablka, borůvky a černého rybízu).
Temnoplodec, takzvaný žen-šen střední Evropy, pochází ze Severní Ameriky. V našich zeměpisných šířkách roste i na keřích nebo roubovaných stromech, je velmi trvanlivý a po sklizni jeho plody vydrží až 2 měsíce. Velkým propagátorem černého jeřábu byl ruský biolog Ivan Mičurin. V lidovém léčitelství byl hojně zastoupen již v historii, Keltové považovali jeřáb za ochranný strom a všechny jeho části měli za posvátné. Černá jeřabina je považována za velmi cennou superpotravinu, která snižuje krevní tlak, tlumí bolest, zlepšuje metabolismus, je vhodná i pro diabetiky, zlepšuje pevnost a pružnost cév, harmonizuje činnost štítné žlázy.
Aronie se pěstuje většinou jako keř, v tom případě dorůstá do výšky asi 2 m a šířky 1,5 m, nebo se roubuje na jeřáb ptačí, na kterém vytváří menší koruny (do ekozahrad ji rozhodně sázíme keřovitou, pravokořennou). U nás se nejčastěji pěstuje odrůda Nero. Aronie začíná plodit brzy a hodně. Poměr velikosti stromku a hmotnosti úrody je někdy až zarážející. Škůdci ani chorobami netrpí, je to rostlina samosprašná. Díky nenáročnosti pěstování a ošetřování a pravidelné úrodě představuje také výrazný ekonomický efekt pro zahrádkáře s menším pozemkem. Dosahuje pěkných výnosů i ve špatné půdě a v nepříznivých klimatických podmínkách. Plody uzrávají v první polovině září. Po uzrání je potřeba úrodu brzy sklidit, protože plody záhy opadávají nebo je ozobávají ptáci. To, co potřebujete pro vlastní spotřebu, lze před ptactvem chránit sítěmi, zbytek jim nechte, tyto plody jsou pro ně cennou potravou.
Rostlina má ráda dostatek slunce, proto vybírejte slunné stanoviště. Zbytečně ji nezastřihujte, nejvíce totiž plodí na konci větví a sama udržuje pěkný tvar a optimální velikost. Používá se i do volně rostoucích živých plotů a mezí.
Aronie je velmi nenáročná na půdu, stačí jí pouze slunné místo. Jako okrasné se pěstují tři druhy, z hlediska užitkovosti a léčivé hodnoty plodů je nejvhodnější právě Aronia melanocarpa.
Dobře snáší teploty až do minus třiceti pěti stupňů Celsia a netrpí na choroby a škůdce. Kvete v měsíci květnu bílými květy.
Některé pokojové rostliny jsou jedovaté a mohou způsobit značné potíže, ne-li smrt. Přitom jsou to běžné kytičky, které má většina z nás pro radost v kanceláři či domácnosti. Neznamená to, že bychom teď měli přijít domů a – pokud máme malé děti – jít od rostliny k rostlině a vyhazovat. Pravděpodobnost, že se malé děti zakousnou do hlízy bramboříku, je docela nízká, pokud hlízy zrovna nebudete mít vyndané někde na parapetu. Ale pozor u amarylisu nebo klívie, kde je jedovatá celá rostlina – a ta už je lehce dostupná. Uškubnout si kousínek listu není vůbec žádný problém. Zkrátka a dobře, je důležité o tomhle nebezpečí vědět. Když například odstraňujete list tchynina jazyku, může vám skápnout trocha tekutiny z rostliny na prst. A běžíte si hned umýt ruce?
Diefenbachie skvrnitá
Latinský název Dieffenbachia maculata ukrývá statnou, až 2,5 m vysokou rostlinu s dřevnatým, přímo rostoucím kmínkem. Listy má velké, řapíkaté, střídavé, široce eliptické, výrazně žilnaté, skvrnité nebo pruhované. Květy drobné, žluté, uspořádané v palici (v kultuře se však objevují jen ojediněle). Plodem je červená až oranžovo-červená bobule.
Diefenbachie se řadí mezi středně jedovaté rostliny. Zejména stonek, ale i jiné části rostliny obsahují krystaly šťavelanu vápenatého, který dráždí pokožku, oči i sliznice. Po požití rostliny se objevuje slinění, zvracení, křeče, záněty a otoky zejména v ústech, v krku a na rtech, v těžších případech se mohou vyskytnout i dýchací potíže. Postiženému je třeba podávat dostatek tekutin a je nezbytné přivolat lékařskou pomoc. Na kůži vyvolává šťáva z rostliny místní podráždění, pálení, svědění, někdy i puchýře, dostane-li se do oka, může způsobit jeho poškození nebo i dočasnou slepotu. Z těchto důvodů by se diefenbachie neměla pěstovat v bytech, kde se volně pohybují buď velmi malé děti, nebo domácí zvířata.
Pěstuje se v řadě odrůd, které se liší zejména kresbou na listech. V létě potřebují vyšší teplotu, ale ne přes 30 °C, v zimě je nejvhodnější teplota 18 až 20 °C. V létě je nezbytné chránit diefenbachie před přímým sluncem, naopak v zimě jim vyhovuje jasně osvětlené místo. Nesnáší průvan. Na jaře a v létě je důležitá častá zálivka, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit. Množí se vrcholovými řízky nebo řízky z kmínku o délce asi 5 cm. Vrcholové řízky zakořeňují v rašelinném substrátu při teplotách 22 až 24 °C za 4 až 6 týdnů.
