OMACKA NA SPAGETY Z TAVENEHO SYRA je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Pravlastí této stálezelené rostliny patřící do čeledi hluchavkovitých je Asie, do Evropy, respektive do Středomoří, pronikla přes Alpy asi ve 12. století. V závislosti na klimatických podmínkách dorůstá výšky 15–60 cm. V současnosti známe více než 60 druhů bazalek v podobě letniček i trvalek.
Recepty s bazalkou
Bazalkový čaj
Budete potřebovat: 15 g sušené natě, 250 ml vody
Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.
Vejce plněná bazalkovou pěnou
Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku
Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.
Bylinková omáčka – bazalkové pesto
Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.
Italská rajská polévka s bazalkou
Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř
Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.
Špagety s bazalkou
Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli
Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60
Ingredience: 2 lžíce oleje, 1 lžíce hladké mouky, 2 ks kuřecích řízků, 700 ml mléka, 1 střední cibule, sůl, mletý bílý pepř, 2 ks taveného smetanového sýra
Postup: Cibuli oloupeme, nakrájíme nadrobno a dozlatova opečeme na rozehřátém oleji. Kuřecí řízky nakrájíme na nudličky, přidáme k cibuli a promícháme. Směs osolíme, poprášíme pepřem a za občasného míchání opečeme. K opečenému (bílému) masu přidáme obdélníčky taveného sýra a necháme je roztavit. Pak směs zalijeme polovinou mléka a 10 minut dusíme. Ve zbytku mléka rozmícháme zarovnanou lžíci mouky a vmícháme do omáčky. Za občasného míchání omáčku ještě 10 minut povaříme a podle chuti přisolíme. Kuřecí sýrovou omáčku podáváme s těstovinami uvařenými „al dente“.
Ingredience: 50 g másla, 1/8 l smetany, citron, 150 g taveného sýra, 1 lžíce hladké mouky, pepř, sůl
Postup: Na pánvi rozpustíme asi 50 g másla, přidáme trochu mouky a necháme zpěnit, přidáme 1/8 l smetany, sůl, pepř, několik kapek citronové šťávy a tavený sýr (například Veselá kráva) a za stálého míchání zahříváme, ale nevaříme. Čekáme, až se všechen sýr v omáčce rozpustí, ta musí být hladká a hustá, ale ne kašovitá. Takto připravená omáčka se hodí k masům, rybám a zelenině.
A jaké sýrové omáčky máte ve svém repertoáru vy? Pochlubte se s nimi.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Soňa Kroupová.
Dobrý den, doma jsem si často dělala "Lučinu" z kupovaných jogurtů. Poprvé jsem to zkusila z čerstvého kravího mléka. Počkala jsem do druhého dne, stáhla z vršku smetanu. Mléko jsem zahřála na 37°C a vmíchala jsem jihočeský smetanový jogurt. Zabalila do péřovky a nechala do druhého dne. Teď už je to asi 3 dny v chladu, ale jogurt je mazlavý, jakoby slizký. Nevím, kde jsem udělala chybu. Předem moc děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Špagety uvaříme v osolené vodě s jednou lžící oleje. Uvařené špagety scedíme, propláchneme horkou vodou a necháme okapat. Tavený sýr rozmixujeme dohladka se smetanou. Směs vlijeme do kastrolku, přidáme mléko a za stálého míchání necháme přejít varem. Poté omáčku dle chuti osolíme a okořeníme. Do horké omáčky vmícháme nahrubo nastrouhaný sýr a zasypeme nasekanými bazalkovými lístky. Porce špaget poléváme omáčkou a ihned podáváme.
Ingredience: 1 kelímek tvarohu, 1 větší cibule, 5 stroužků česneku, 1 lžička vegety, 150 ml majonézy, mletá paprika, sůl
Postup: Cibuli a česnek očistíme. Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek prolisujeme. V misce smícháme tvaroh s majonézou, cibulí a česnekem, dochutíme vegetou, mletou paprikou a dle chuti osolíme. Mažeme na pečivo a obložíme čerstvou zeleninou.
Postup: Pomazánkové máslo rozšleháme v míse s tavenými sýry, pomalu přimícháme prolisovaný česnek a nastrouhaný eidam. Osolíme dle chuti a mažeme na kolečka rohlíků nebo nakrájené bagety. Ozdobíme podle fantazie šunkou, kouskem sýra, vlašským ořechem, mandarinkou, kuličkou hroznového vína. Pomazánka je výborná v kombinaci s ananasem.
Česneková pomazánka
Ingredience: 2 pomazánková másla bez příchuti, 4 kostky taveného sýra, 4 stroužky česneku, 1 malý rajčatový protlak
Postup: Máslo a sýr dobře promícháme. Přidáme rajský protlak a rozmačkaný česnek. Opět dobře promícháme. Hotovou pomazánku mažeme na pečivo. Zdobíme čerstvou zeleninou.
Ostrá nivová pomazánka
Ingredience: 200 g nivy, 6 stroužků česneku, 100 g majonézy, 1 lžíce másla, ořechy na ozdobení
Postup: Nivu nastrouháme na jemném struhadle, česnek prolisujeme a spojíme změklým máslem a majonézou. Mažeme na tmavé pečivo a ozdobíme ořechem.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 100–120 g taveného sýra, obyčejného nebo s příchutí (6–8 trojúhelníčků), 1 menší cibule, 0,5–0,75 l mléka (dle množství omáčky), mouka na zahuštění, sůl, případně další koření dle chuti, olej na osmahnutí cibulky, 0,5 kg těstovin (1 balení)
Postup: V hrnci necháme zpěnit cibulku. Přidáme tavený sýr a mléko. Zahustíme moukou a vaříme na mírném ohni, nejlépe za stálého míchání, dokud se sýr zcela nerozpustí. Dochutíme solí či nějakým dalším kořením. Těstoviny uvaříme dle návodu na obalu a můžeme podávat přelité omáčkou.
Tip: Doporučuje se omáčku smíchat s těstovinami v jednom hrnci. Do omáčky lze samozřejmě přidat nějaké to maso, sójové kostky nebo houby. Záleží na vaší chuti.
Ingredience: 250 g tortellini, 200 g zakysané smetany, 100 g taveného sýra, 100 g nivy, 1 jarní cibulka, 1 lžička másla
Postup: Tortellini uvaříme podle návodu uvedeného na obalu. Na másle orestujeme na kousky pokrájenou jarní cibulku, přidáme tavený sýr, nivu, zakysanou smetanu a opékáme tak dlouho, dokud se sýr nerozpustí. Na talíř nasypeme tortellini a polijeme je sýrovou omáčkou.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ VÝROBA SÝRA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Čestmír.
Dobrý den.
Chybu jste udělala v teplotě. Jogurt zraje při teplotě
42 - 45 stupňů celsia, Výroba trvá při této teplotě 6 hodin.
Já používám jogurtovač Bravo (cca 500 Kč). Studené mléko
jakékoliv i z krabice se smíchá se čtvrt kilem jogurtu,
naleje do skleniček a nechá v jogurtovači hodin. Pak se dá do
lednice vychladit. Můžete použít i termosku, do peřin nebo
domácí pekárnu, která má funkci kvašení. Důležité je dodržet
teplotu, delší čas nevadí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Pokud máte zájem, napíšu vám ten nejjednodušší recept, roky vyzkoušený, hustý a lze ho bez problémů vyrobit bez jogurtovače.Jen se šlehačem, jogurtem a suš. mlékem. Jde ale o jogurt určité značky a to se psát asi nesmí. Já vám to ale ráda sdělím.
Ingredience: 1 kg brambor, 1 lžíce oleje (na vymazání plechu), 150 g slaniny, 150 g plátkového sýra (moravský bochník, gouda a podobně), 200 ml zakysané smetany, hrst nasekané pažitky, sůl.
Postup: Troubu předehřejeme na 200 °C. Brambory ve slupce dobře omyjeme, vydrhneme kartáčkem a podélně rozkrájíme na poloviny. Plech potřeme olejem a rozložíme na něj brambory řeznou plochou nahoru. Pečeme v předehřáté troubě asi 40−45 minut (podle velikosti brambor). Chvíli před dopečením položíme na každou bramboru plátek slaniny a pečeme, dokud není slanina křupavá. Nakonec na slaninu položíme kousek sýra a počkáme, až se sýr rozteče. Zakysanou smetanu rozmícháme a dochutíme solí a nasekanou pažitkou. Pečené brambory podáváme jako hlavní chod se zakysanou smetanou nebo jako přílohu. Brambory lze před pečením posypat kmínem nebo obložit lístky bylinek (například šalvěje). Do zakysané smetany můžeme přidat brynzu nebo sýr Lučina, popřípadě ji dochutit prolisovaným česnekem.
Špagety s kuřecím masem
Ingredience: 1/2 balení špaget, 2 kuřecí stehna, 100 g másla (každý si množství upraví podle chuti), sůl, voda na vaření.
Postup: Nejdříve v osolené vodě uvaříme kuřecí stehna. Vody dáme tolik, aby byla stehna úplně ponořená. Vaříme je, dokud se masíčko neodděluje od kosti. K masu a vývaru přidáme špagety. Je-li potřeba, přilijeme i trochu vody a vaříme, dokud špagety nezměknou. Množství vody a vývaru je těžké určit, to musí mít člověk v oku, avšak jedno si pamatujte: voda i vývar by se měly úplně vypařit, jakmile špagety změknou. Pokud se vám to napoprvé nepovede, nic si z toho nedělejte a vodu prostě slijte. Nakonec do špaget zamíchejte máslo a případně podle chuti dosolte. Takto si velmi snadno uvaříte rychlý oběd, který je rovněž velmi chutný. Špagety získají chuť kuřecího masa z vývaru. Navíc nejsou suché (i když se to na první pohled může zdát), jelikož jsou omaštěné máslem.
Žampióny se šunkou
Ingredience: 3 hrníčky žampiónů, 3 lžíce másla, šunka pokrájená na kostičky (podle chuti, já používám polskou śinku), 1 šálek smetany, citrónová šťáva i kůra, petrželka.
Postup: Malé žampióny dusíme na másle celé, větší podélně rozpůlíme. K měkkým žampiónům přidáme šunku a zalijeme je smetanou. Ochutíme je šťávou i špetkou kůry z citrónu a petrželkou a za stálého míchání ještě chvíli povaříme. Polská śinka se používá proto, že neobsahuje vodu jako česká šunka (vodu si můžete napustit z vodovodu, ne ji skoro za 180 Kč/kg kupovat). Navíc má polská śinka zřetelné mramorování a též bledší barvu, což znamená, že není dobarvována žádnými „éčky‟.
Jestliže chcete opravdu velmi rychlý oběd bez přičinění, můžete si v obchodě koupit již uvařené jídlo nebo instantní pokrm. Je jen na vás, jakou variantu zvolíte. V neposlední řadě pak můžete využít restauraci s hotovými jídly anebo rychlé občerstvení.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Brynza byla poprvé zaznamenána na Slovensku kolem roku 1470, ale stala se běžnou až během 17. století. Komerční zpracování brynzy začalo někdy v 80. letech 18. století. Nejslavnějším regionem se stal v souvislosti s brynzou Liptov.
Pravá brynza se vyrábí ze syrového ovčího mléka, obsahuje velké množství probiotických bakterií a není určena k delšímu skladování. Brynzu dělíme podle způsobu zpracování na:
čerstvou – vyrábí se z tepelně neupraveného, nepasterizovaného mléka;
pasterizovanou – vyrábí se z tepelně upraveného, pasterizovaného mléka;
termizovanou – hotový produkt se nahřívá na takovou teplotu, která ničí všechny mikroorganismy, takže přesto, že má v názvu slovo „brynza“, není možné ji za brynzu považovat.
Všechny zázračné účinky, pro které je brynza jedinečná, má tedy pouze první typ brynzy. Ta se ovšem také rychle kazí, takže ji v našich obchodech vlastně nemáme možnost koupit. Brynza se podle potravinářských norem dělí na:
Liptovskou brynzu – jedinou „čistou“ brynzu, která se vyrábí jen v horských a podhorských oblastech. Obsahuje 50 % tuku v sušině.
Letní brynzu – vyrábí se ze směsi čerstvého ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Obsahuje 40 % tuku v sušině.
Plnotučnou zimní brynzu – vyrábí se ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má 50 % tuku v sušině.
Zimní brynzu – vyrábí se stejně jako předchozí typ ze směsi uskladněného ovčího hrudkovitého sýra a čerstvého kravského sýra. Má však jen 40 % tuku v sušině.
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule
Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.
Pomazánka s kuřecím a uzeným masem
Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl
Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.
Sýrová pomazánka s tuňákem
Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení
Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.
Balkánská pomazánka
Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat
Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.
Ředkvičková pomazánka
Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř
Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.
Ingredience na omáčku: 1/2 lžičky másla, 10 dkg tvrdého sýra, 1/2 kelímku smetany na vaření, 2 kostky měkkého taveného sýra
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl
Postup: Z brokolice odstraníme košťál a rozdělíme ji na růžičky, které důkladně omyjeme. Brokolici vložíme do hrnce a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Po uvaření vodu slijeme a růžičky brokolice necháme odkapat v cedníku.
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě doměkka.
Mezitím si připravíme sýrovou omáčku. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Na pánev dáme máslo, přidáme tvrdý sýr, měkký sýr a mícháme, dokud se sýry nerozpustí. Nakonec k sýrům přilijeme smetanu a za stálého míchání vaříme zhruba deset minut. Omáčku podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíř servírujeme nejprve brambory, které posypeme sušenou petrželkou, a poté klademe růžičky brokolice, které přelijeme sýrovou omáčkou.
Ve svém příspěvku SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Richter.
Známý historik Zigmund Winter ve svých historických studiích jasně uvádí, že svíčková znamená večeře a že je to původní název jakéhokoliv večerního jídla, které se podávalo už při zapálené svíčce, aby kvůli setmění bylo na jídlo vidět, tedy až po práci v pozdějších večerních hodinách. Dokonce v jeho době, se o žádném speciálním jídle s tímto názvem nevědělo. Takže např. já, mám svíčkovou každý den i když dnes už by se to mělo jmenovat spíš žárovková či zářivková.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Postup: Kuřecí prsa podle potřeby očistíme, omyjeme a osušíme. Nakrájíme na kostičky nebo nudličky. Sýr nakrájíme na kostičky. Pórek omyjeme, očistíme a nakrájíme na půlkolečka. V pánvi rozehřejeme olej a kuřecí maso v něm zprudka orestujeme. Vlijeme smetanu a přidáme sýr. Podle potřeby můžeme přilít trochu mléka nebo vody. Omáčku necháme povařit. Zatím si scedíme žampiony a nasekáme je na menší kousky. Žampiony vložíme do omáčky, ochutíme Podravkou a necháme opět povařit. Nakonec přidáme pórek. V případě, že není sýrová omáčka se žampiony dost hustá, přidáme sýr nebo ji zahustíme hotovou jíškou. Po vychladnutí omáčka zhoustne ještě více. Podáváme s gnocchi.
Ingredience: 500 g špaget, 1 cibule, 500 g mletého míchaného masa, 1 hrnek vody, 1 zelená paprika, 4 stroužky česneku, 3 rajčata, 200 ml kečupu, sůl, mletý pepř, oregano, olej, parmazán
Technologický postup: Dáme vařit osolenou vodu na špagety. Když se bude voda vařit, vložíme špagety a dle návodu je uvaříme. Poté scedíme. Mezitím do středně velkého hrnce nalijeme trošku oleje a přidáme najemno nakrájenou cibuli a nadrobno pokrájený česnek, mícháme, a až bude cibule sklovitá, přidáme mleté maso a necháme osmažit. Do hrnce s mletým masem nalijeme kečup a pořádně promícháme. Nakrájíme si na menší kousky rajčata a papriku a přidáme k mletému masu, opět pořádně promícháme. Do hrnce nalijeme trochu vody, aby papriky změkly a zároveň se nám mezitím nevyvařil všechen kečup. Když je paprika dostatečně měkká, okořeníme dle vlastní chuti kořením a trochou soli. Pokud je omáčky málo, jde přidat i rajčatový protlak. Jsme-li spokojeni s chutí boloňské omáčky a měkkostí paprik a rajčat, omáčku přiklopíme a vypneme hořák, ale omáčku nesundáváme z hořáku. Hotovou omáčku nalijeme na uvařené špagety a vše zasypeme parmazánem.
Ingredience: 500 g špaget, 100 g vepřové šunky, 1 cibule, 5 ks žampionů, máslo, 1 stroužek česneku, vývar, 200 ml kečupu, slunečnicový olej, sůl, čerstvá petrželová nať, tvrdý sýr
Technologický postup: Cibuli oloupeme a najemno nakrájíme. Vepřovou šunku nakrájíme na proužky. Žampiony očistíme a nakrájíme na plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Čerstvou petrželku nadrobno nasekáme. Špagety uvaříme ve vodě s kapkou oleje a špetkou soli. Po uvaření dáme studené špagety do hrnce s máslem, necháme je ohřát a přilijeme silný vývar. Mezitím si na pánvi necháme rozehřát máslo a přidáme cibuli, kterou pouze osmažíme. Přidáme nakrájenou vepřovou šunku, žampiony, kečup a podle chuti česnek. Rychlé milánské špagety podáváme se strouhaným sýrem a zdobené petrželkou.
