Jednou z nejoblíbenějších omáček ke steakům je právě ta pepřová. Každý si jí ale představuje jinak. Někdo má rád pepřovou omáčku se smetanou, někdo raději bez ní. Každý si najde svou vlastní oblíbenou variantu, a tu si pak může doma sám vařit.
Pepřová omáčka s Knorr bujónem a červeným vínem
Ingredience:
Knorr Bohatý bujón na guláš
10 lžic suchého červeného vína
3 ks cibule šalotky
1 lžíce dijonské hořčice
2 lžíce 30 % smetany
1 lžíce čerstvě drceného černého pepře
80 g nakládaného zeleného pepře
Sůl
Postup přípravy:
Nejprve si vařící vodou zalijeme kuličky zeleného pepře a necháme je v nálevu několik minut odstát. Nálev se pak scedí. Najemno si nakrájíme cibuli šalotku a na pánvi s výpekem z masa ji necháme společně s máslem zesklovatět. K výpeku pak přilijeme i víno a přidá se zelený pepř s hořčicí. Omáčka se pak musí dusit tak dlouho, dokud se zhruba polovina omáčky nevypaří. Poté se do omáčky přidá bujón na guláš a smetana. Vše se znovu povaří, dokud omáčka nezhoustne.
Pepřová omáčka na steak s dijonskou hořčicí a bílým vínem
Ingredience:
1 lžička dijonské hořčice
0,5 hrnku suchého bílého vína
2 lžíce zeleného pepře
0,5 hrnku 30 % smetany
Postup přípravy:
Po dopečení masa zůstane na pánvi výpek, do něhož se přilije i připravená smetana a víno. Vše se společně povaří asi 2 minuty, dokud se objem omáčky nezmenší. Do omáčky se přidá i dijonská hořčice a kuličky zeleného pepře. Vše se pořádně rozmíchá a kuličky se musí přímo v omáčce rozdrtit (lžící, vařečkou). Poté se vše ještě asi minutu povaří.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Na připravené pánvi si nejprve rozpustíme máslo. Než se máslo rozpustí, nasekáme si malou cibuli na jemno. Cibuli přidáme k máslu a vše smažíme asi pět minut doměkka / dozlatova. K cibuli se přidá prolisovaný stroužek česneku a zelený pepř (ten může být zelený, nebo i ten nakládaný, pokud bude ale slitý). Vše je potřeba minutu míchat. Potom se přilije 125 ml hovězího vývaru a přidá se i smetana ke šlehání i 12 % smetana. Vše je potřeba důkladně zamíchat a přivést k varu. Až se omáčka začne vařit, tak se stáhne oheň a omáčka se ještě nechá 10 minut bublat tak dlouho, dokud se obsah omáčky nezmenší zhruba na polovinu.
Ve svém příspěvku JÍŠKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel.
Pavle, nemáš zač
Ja tu jisku používám už několik let a absolutní spokojenost do omáčky.
Jinak jak jsi vzpomněl ten chleba, tak ususit,udělat strouhanku a do guláše nic lepšího neznám.
Asi ve 2 dcl vody rozpustíme podle návodu Maggi kostku (vepřový vývar), přilijeme smetanu, přidáme sýr, okořeníme mletým pepřem a pro výraznější chuť přidáme lžičku zeleného pepře. Pomalu necháme za stálého míchání provařit. Tato omáčka je vynikající zvláště ke steakům.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Technologický postup: Kuřecí maso (prsa nebo stehenní řízky) nakrájíme na kostky cca 1,5 x 1,5 cm. Připravíme si marinádu na maso. V míse smícháme 1/2 lžíce tmavé sójové omáčky, 1 lžíci světlé sójové omáčky, 2 lžíce čínského rýžového vína (lze nahradit třeba sherry), trochu máčeného škrobu (1 lžíce škrobové moučky rozpuštěná v nepatrném množství vody), špetku soli a trochu vody. Do marinády naložíme kuřecí kostky a necháme v lednici nějakou dobu (cca 20 minut) marinovat. Připravíme si sušené chilli (Číňané jej považují za prakticky nejdůležitější součást tohoto pokrmu, takže nejlépe sečuánské, ale samozřejmě klasické chilli papričky také splní svou úlohu). Papričky natrháme nebo nasekáme do misky na větší kousky, a pokud chceme kung-pao hodně ostré, přidáme i semínka. K chilli přidáme kuličky sečuánského pepře. Vyloupeme a opražíme arašídy, nejlépe na pánvi, a dáváme pozor, aby se nespálily. Arašídy by měly být v jídle pořádně vidět, protože křupavá složka je jednou z hlavních devíz sečuánské kuchyně, proto čím víc, tím líp. Nasekáme jarní cibulku cca na 1 cm dlouhé kousky. Zázvor nakrájíme na delší proužky a k tomu ještě nasekáme stroužky česneku. Připravíme si zálivku na maso. Použijeme 1 až 2 lžíce tmavé sójové omáčky, asi 4 až 6 lžic světlé sójové omáčky, cca 1/2 lžíce rýžového octa, lžíci sezamového oleje, lžíci škrobu, trochu vody a zálivku osladíme cukrem (1/2 lžičky). Číňané občas do zálivky přidávají i originální sečuánskou chilli omáčku z fermentovaných bobů, tzv. dou bau jiang. Je k dostání už i v ČR. Samozřejmě že tato omáčka není pevnou součástí zálivky, tudíž ji můžeme bez problémů vynechat. Rozpálíme dva hrnky oleje (nejlépe arašídový) v pánvi wok. Oleje potřebujeme ze začátku hodně, později se přebytečný olej slije. Až je olej dostatečně rozpálený (kolem bambusové vařečky ponořené do oleje by se měly začít tvořit drobné bublinky), přidáme marinované maso. Smažíme pouze tak, aby maso dostalo světlou krustu. Vyndáme maso zpět do mísy děrovanou naběračkou a slijeme přebytečný olej. V pánvi by měly zůstat asi tak 2 lžíce oleje. Na zbylý olej dáme smažit sečuánské chilli a sečuánský pepř, čímž nám olej zpikantní a lehce se obarví. Smažíme dotmava, až se začne uvolňovat typické aroma asijské kuchyně. Přidáme předem připravenou směs zázvoru, česneku a jarní cibulky, do oleje vrátíme kuřecí kostky, promícháme, zalijeme připravenou zálivkou a ještě cca 1 až 2 minuty zprudka smažíme doměkka. Na úplný konec přidáme do kung-paa opražené arašídy a promícháme. Arašídy bychom měli dát až na úplný závěr, aby nám v pokrmu během vaření nerozměkly. Pravé kung-pao je hotové. Mělo by se jíst zásadně s rýží. Kousky osmažených chilli papriček pouze dozdobují jídlo – nejedí se!
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Theimer.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Ingredience: 125 ml smetany, 20 g zeleného pepře, 1 lžička dijonské hořčice, 4 cl brandy, sůl, muškátový oříšek
Technologický postup: Do pánve po smažení steaků nalijeme smetanu, přidáme nakládaný pepř dle chuti (dvě až tři lžičky) a lžičku nebo dvě hořčice. Můžeme přidat kapku brandy nebo portského vína pro lepší aroma. Podle chuti osolíme, můžeme přisypat trochu nastrouhaného muškátového oříšku. Necháme trochu svařit a steaky na talíři omáčkou přelijeme.
Vepřovou panenku opláchneme a nakrájíme ji na tlustší špalíčky. Můžeme je malinko poklepat, ale není to nutné. Lehce osolíme a opepříme z obou stran. Na pánvi rozpálíme máslo s troškou oleje a špalíčky osmahneme z obou stran zhruba 4–5 minut. Poté přendáme do hrnce s poklicí a udržujeme v teple.
Omáčka:
Na hlubší pánvi nebo v hrnci rozpustíme máslo, na něm osmažíme najemno nakrájenou cibuli, přidáme utřený stroužek česneku a zelený pepř. Poté přilejeme vývar se smetanou a pomalu vaříme. Vaříme tak dlouho, dokud nám omáčka nezhoustne. Ochutnáme a případně dosolíme. Maso nachystáme na talíř a přelijeme hotovou omáčkou. Takto připravené vepřové na zeleném pepři můžeme podávat se šťouchanými brambory nebo s hranolky.
Ingredience: 30 g másla, 1 cibule, 1 stroužek česneku, 40 g čerstvého zeleného pepře, 125 ml hovězího vývaru, 150 ml smetany ke šlehání, 150 ml 12% smetany
Technologický postup: 30 g másla rozpustíme na pánvi na středním plameni. Vsypeme jednu najemno nasekanou malou cibuli. Smažíme za stálého míchání cca 5 minut doměkka. Přidáme 1 prolisovaný stroužek česneku a 40 g čerstvého či slitého nakládaného zeleného pepře. Minutu mícháme. Vlijeme 125 l hovězího vývaru, 150 ml smetany ke šlehání a 150 ml 12% smetany a znovu zamícháme. Přivedeme k varu. Stáhneme oheň a necháme 10 minut bublat, aby se objem zredukoval na půlku. Takto připravenou teplou omáčku podáváme ke steakům.
Nejprve si na pánvičce zahřejeme máslo. Na něm pak asi 2 minuty povaříme kuličky zeleného pepře. Poté přilijeme smetanu a vše přivedeme k varu. Poté se podle potřeby přidá mouka, aby mouka zhoustla podle našich představ. Nakonec se omáčka dochutí solí a mletým pepřem.
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé žloutky a citronovou šťávu, to promícháme a za stálého šlehání do směsi pomalu přiléváme olej. Do hotové majonézy přidáme nasekaný česnek a ančovičky a znovu promícháme. Zálivku ochutíme worcesterem, hořčicí, solí a pepřem. Opatrně se solí a worcesterem (ančovičky jsou slané).
Postup: V misce (nebo v mixéru) rozetřeme polovinu sardelí, přidáme hořčici, worcesterskou omáčku, ocet, citronovou šťávu, oloupaná a zchlazená vejce, pepř a sůl. Pořádně ušleháme. Za stálého míchání postupně přiléváme olej. Když směs dosáhne majonézové konzistence, přidáme strouhaný parmezán.
Postup: Do mísy vložíme čerstvé vejce, citronovou šťávu, vinný ocet, jeden stroužek česneku, worcester, sůl a pepř. Směs vyšleháme šlehačem do majonézové konzistence.
Zálivka na salát César III
Ingredience: 2 žloutky, šťáva z 1 citronu, 2 kusy ančoviček (nejlépe Lorea filety v konzervě), 1 lžíce balzamikového octa, 150 ml extra panenského olivového oleje, 10 g parmezánu, 1 lžička dijonské hořčice.
Postup: Do misky vložíme najemno nastrouhaný sýr (parmazánového typu), žloutky, šťávu z jednoho citronu, ančovičky, dijonskou hořčici, olivový olej a balzamikový ocet. Vše v misce zamícháme (nejlépe pomocí mixéru) tak, aby vznikla hustší hmota. V případě, že je zálivka příliš hustá, přidáme olivový olej, který ji zředí. Ničím nedochucujeme, jelikož ingredience salátu jsou zároveň kořením.
Minule jste nám podrobně vysvětlila, jak založit vinici, jak provést výsadbu a jak se o mladé keře starat. Kde získáme sazenice?
Většina zájemců o výsadbu vinic si sadbu koupí; ti, co chtějí vysazovat větší výměru vinic, si ji raději předem objednají u školkaře. Školkaři, jakožto výrobci sazenic, si musí nejprve zajistit zdravý školkařský materiál, tzn. podnože a rouby příslušných odrůd. Garanty za množství a hlavně kvalitu školkařského materiálu jsou tzv. udržovatelé, většinou šlechtitelé, kteří mají dostatečně velké výsadby jednotlivých odrůd a provádějí na nich negativní selekci. To znamená, že vyřazují keře, u kterých se vyskytnou virová či jiná onemocnění, přenositelná tímto materiálem. Touto činností garantují, že rostlinný materiál, který od nich odchází, je zdravý.
Podnožová réva:
Kontroluje to ještě někdo?
Ano, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, zkráceně ÚKZÚZ. Takže školkařům můžeme důvěřovat. Školkaři pak produkují vlastní révové sazenice. Jde o poněkud komplikovaný proces. Nejprve odstraní všechna očka z podnoží a rouby rozstřihají na jednooké části. Pak spojí podnože a rouby – jde tedy o roubování, i když vinaři pro tento krok používají historický výraz: „štěpování“. Je možné to dělat anglickou, čili jazýčkovou kopulací – to je vhodné jen pro malé partie, protože je to časově náročná práce a ještě k tomu se to musí umět. Ve školkách se proto místo nožů používají štěpovací strojky, které nařezávají určitým způsobem, kdy vzniká řez ve tvaru řeckého písmene omega. Ve srovnání s ručními štěpaři jsou štěpovací strojky mnohem výkonnější, a dokonce umí zasouvat rouby do podnoží.
Spojení podnože a roubu štěpovacím strojkem:
Ať už se provádí štěpování ručně nebo strojově, místo spojení se ihned naparafínuje, aby spoje nevysychaly. „Štěpovance“ (podnože spojené s rouby) se ukládají do beden, ve kterých ve vhodnou dobu následuje proces stratifikace. Tím se rozumí, že štěpovanci jsou po určitou dobu vystaveni vyšším teplotám (okolo 30 °C), aby se začal vytvářet kalus – pletivo, jehož prostřednictvím obě části spolu srostou za zvýšených vlhkostních podmínek. Tvorba kalusu se musí kontrolovat. Později začínají rašit očka na roubech – to je signál pro snížení teploty prostředí. Jakmile se vytvoří kalus po celém obvodu štěpovaného místa, stratifikace je ukončena.
Naparafínované vrcholky roubovanců ve stratifikačních bednách:
Při stratifikaci tedy obě části srostou. Narostou při ní už i kořeny?
Mohou narůst, ale nemusí. Pokud ano, bývá to jen pár kořínků, které by rostlinu určitě nevyživily.
Technologický postup: Hrách namočíme a necháme přes noc nabobtnat. Před vařením přidáme nakrájenou cibuli a rozetřený česnek a vodu osolíme. Uvaříme doměkka (až rozvařena), slijeme vodu, část jí tam můžeme nechat. V hrnci rozmixujeme do hladka, vodu přidáme podle potřeby a podle toho, jakou chceme mít konzistenci kaše. Pro zjemnění přidáme trochu másla. Pokud použijeme neloupaný hrách, musíme počítat s tím, že nám zůstanou v kaši slupičky.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu.
Vinná réva saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy révu vinnou nemusíme. O to náročnější je však vinná réva na živiny, především na fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec neplodí.
Mějte na paměti, že příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim. Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm, díky tomu se dostanou živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete provést výsev zeleného hnojení, které na jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Poté můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbor a na jeho základě při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře urovnejte a vytyčte za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to třeba.
V dubnu se odkrývají roubovací plochy vinné révy, které byly koncem podzimu přihrnuty zeminou. Následuje výsev trvalého zeleného pokryvu nebo zeleného hnojiva a pohnojení organickým nebo minerálním hnojivem. Začátkem dubna, kdy poupata nabobtnají, se provádí první postřiky.
Postřik vinné révy v dubnu
Proti kadeřavosti
Ochrana se v závislosti na druhu přípravku provádí v době těsně před rašením až i v průběhu vegetace. Lze použít dva chemické přípravky. Speciální kapalné hnojivo Sulka Extra nebo fungicidní přípravek Kumulus WG. Ošetření je možné provést pouze v době od začátku nalévání pupenů (očka uvnitř pupenů se začínají zvětšovat) maximálně do doby začátku otevírání pupenů, než se objeví zelené špičky letorostů. Později postřik proti kadeřavosti listů již není možný. Mohlo by dojít k popálení listů révy vinné. Réva se ošetřuje jen v místech, kde byly v předcházejícím vegetačním období zaznamenány příznaky kadeřavosti nebo plstnatosti.
Proti plstnatosti
Sirnatý přípravek Kumulus WG a u vinic do stáří 4 let Ortus 5 SC se aplikuje při rašení nebo těsně po vyrašení révy. Proti vlnovníkům je také účinný i znovu nabízený přípravek (hnojivo) Sulka, Sulka-K, Sulka Extra aplikovaný před vyrašením. Jako biologická ochrana proti fytofágním roztočům (sviluškám a vlnovníkům) se s úspěchem používá uměle vysazovaný dravý roztoč Typhlodromus pyri. Dravý roztoč nikdy populaci škůdce nevyhubí úplně, ale udržuje přirozenou rovnováhu, která vyhovuje i rostlinám.
Proti svilušce
V případě většího výskytu vajíček svilušek (nad 1 000 kusů) použijte vhodný akaricid: Masai, Milbeknock, Nissorun 10 WP, Ortus 5 SC nebo Inporo proti mšicím a sviluškám. Použít je možno i samotné přípravky na bázi řepkového oleje: Ekol, Biool, dále Inporo Jarní ošetření, Rock Efect. Teplota při ošetření má být vyšší než 5 až 7 °C (optimálně nad 10 °C). Čím později (do počátku květu) přípravek použijeme, tím lepší bude i jeho dusivý efekt a celková účinnost. Nepoužívat za mrazu ani v době očekávaných mrazů, zvláště u přípravků obsahujících olej, které nebezpečí poškození mrazem zvyšují.
