Rychlá odpověď: Jarní postřik slivoní musíte udělat minimálně dvakrát – těsně před květem a ihned po odkvětu, jinak červivost nesnížíte. Důvodem je rozdílný životní cyklus pilatky a obaleče. Pozor ale na déšť a špatné načasování, které účinek postřiku výrazně snižují.
Když jsem poprvé řešil červivé švestky, myslel jsem si, že stačí jeden postřik a bude klid. Nebyl. Úroda byla prakticky nepoužitelná a většina plodů skončila na kompostu.
Až když jsem začal sledovat přesné načasování a pochopil rozdíl mezi škůdci, začaly se výsledky výrazně zlepšovat. V tomhle článku vám ukážu přesně, co jsem dělal špatně – a co skutečně funguje v českých podmínkách.
FAQ – často kladené otázky
Kdy je už pozdě na postřik slivoní?
Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.
Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.
Proč mám červivé švestky i po postřiku?
Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.
Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.
Kolikrát stříkat slivoně proti červům?
Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.
Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.
Funguje postřik slivoní i bez chemie?
Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.
Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.
Co když prší po postřiku slivoní?
Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.
Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.
Můžu kombinovat postřiky na slivoně?
Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.
Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.
Jak poznám pilatku švestkovou?
Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.
Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy. Pokud vidíte opad
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Vybral jsem pro vás praktická a ověřená videa, která vám pomohou pochopit jarní postřik slivoní krok za krokem. Zaměřují se na nejčastější chyby, správné načasování i reálné zkušenosti ze zahrad.
1. První jarní postřik slivoní – pilatka
Proč toto video: Praktická ukázka prvního zásahu proti pilatce – přesně to, co většina lidí podcení.
0:30–2:00 – kdy začít s postřikem
2:00–4:30 – jak postřik aplikovat
4:30–6:00 – důležité chyby
2. Červivost švestek – pilatka a obaleč vysvětlení
Proč toto video: Nejlepší pochopení problému – vysvětluje rozdíl mezi pilatkou a obalečem.
1:00–3:00 – proč vzniká červivost
3:00–6:00 – rozdíl škůdců
6:00–9:00 – jak proti nim zasáhnout
3. Jak se zbavit pilatky švestkové
Proč toto video: Detailní rozbor pilatky – největší problém na začátku sezóny.
1:00–3:30 – životní cyklus pilatky
3:30–6:00 – kdy zasáhnout
6:00–9:00 – konkrétní ochrana
4. Postřik slivoní po odkvětu (druhý zásah)
Proč toto video: Ukazuje druhý klíčový moment – ochranu proti obaleči.
0:30–2:00 – správný timing po odkvětu
2:00–4:30 – aplikace postřiku
4:30–6:00 – výběr přípravků
5. Kdy a proč ošetřit slivoně (komplexní pohled)
Proč toto video: Skvělé shrnutí celého problému – timing, chyby i doporučení.
Ve svém příspěvku OPADÁVÁNÍ NEZRALÝCH DURANCIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Krejčiřík Květoslav.
V tomto období 7.7.2017 mě začnout padat zelené plody durancií,opakujese to už třetím rokem.Začal jsem je pořádně zalívat ,ale padání jsem nezabránil.Opadlo asi 70% plodů.děkuji za radu nebo vysvětlení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Luboš.
Zdravím, loni jsem měl stejný problém, podařilo se Vám něco zjistit ?
Děkuji.
Pilatka švestková je významným zástupcem čeledi pilatkovití (Tenthredinidae). Jde o čeleď hmyzu z řádu blanokřidlých, kterých se ve střední Evropě vyskytuje více než 900 druhů a celosvětově okolo 9000. Vyskytují se na všech kontinentech kromě Antarktidy.
Pilatka je nepříjemný škůdce slivoní. Způsobuje červivost plodů a jejich předčasný opad.
Dospělá pilatka má 4-5 mm, černé tělo a průhledná křídla. Charakteristickým znakem pilatky je, že napodobuje skutečné vosy, aby vypadala nebezpečně (mimikry). Pilatky však nemohou bodnout. Jako všechny rostlinné vosy, pilatky také postrádají vosí pas mezi hrudníkem a břichem. Jejich chapadla jsou dlouhá a mají obvykle devět členů. Žilkování křídla je dobře vyvinuté, ale postrádá subkostální žíly na předních křídlech.
Larvy pilatky jsou světle zelené, nažloutlé, a stejně jako u všech rostlinných vos, vypadají velmi podobně jako housenky motýlů, ale liší se od nich tím, že mají celkem šest párů panožek místo sedmi.
Larvy přezimují v půdě a na jaře se kuklí. Samičky v tu dobu kladou vajíčka jednotlivě do květních kalichů. Každá larva pak zlikviduje během svého života až 4 plody. Drobné vosičky se líhnou v době kvetení slivoní, na nichž se živí nektarem a pylem. Vylíhlé bělavé housenice pak vyžírají tvořící se plůdky, které předčasně opadnou. Dospělé housenice opouštějí plody a přezimují ve svých zámotcích v půdě. Na zahradách lze poškození plůdků tímto škůdcem podstatně snížit včasným vyvěšením bílých lepových desek.
Hubí se chemickými přípravky, které narušují jejich nervový systém stimulací nikotinových acetylcholinových receptorů. Chemické přípravky se aplikují jako postřiky na vodní bázi. Čtěte dále, abyste se dozvěděli více o možných způsobech boje proti tomuto škůdci slivoní.
V naší poradně s názvem RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Padají mě ve velkém množství suché listy ale zároveň rostou nové ale v menším počtu kde je chyba
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Chyba je ve světle. Nejkratší dny v roce, které byly v období Vánoc, si vybírají svou daň v podobě opadávání listů. Nedodtatek světla, který je i v lednu, nedovolí správný vývoj nových listů. Řešení je nechat rostlinu v klidu s omezenou zálivkou a nižší teplotou. A nebo můžete rostlinu přemístit na světlejší místo a den jí prodloužit umělým osvětlením. Obvykle se k tomu používá výbojka z veřejného osvětlení.
V naší poradně s názvem FÍKUS BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Rajdlová.
Mám Fíkus benjamin a neustále opadávají listy prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Opadávání listů je zcela normální. Je to kvůli nedostatku světla při krátkých zimních dnech a dlouhých nocích. Fíkus pochází z oblastí tropického pásu, kde je po celý rok dostatek světla. V našich podmínkách se fikus musí přizpůsobit zkrácené denní době a to tak, že shodí jednu třetinu svých listů. Listy normálně zežloutnou a spadnou. Příští rok na jaře se znovu obnoví.
Když jsem začal řešit jarní postřik slivoní systematicky, rychle jsem pochopil jednu věc: výsledek se neprojeví hned, ale v čase. A právě tahle časová dimenze rozhoduje o tom, jestli to děláte dobře.
V první fázi – během několika dní po postřiku – neuvidíte prakticky nic. Strom vypadá stejně a můžete mít pocit, že se nic neděje. To je normální.
Po 1–2 týdnech se začnou objevovat první rozdíly. U správně načasovaného postřiku proti pilatce je vidět menší opad plodů. To je první signál, že zásah fungoval.
Po 3–5 týdnech se projeví druhý zásah – proti obaleči. Plody zůstávají zdravé a nevykazují známky napadení.
Důležité: Největší efekt postřiku slivoní uvidíte až při sklizni, ne hned po aplikaci.
Na konci sezóny pak přichází rozhodující moment – kolik plodů je skutečně použitelných. A tady je rozdíl nejvíc vidět.
špatný postup → vysoká červivost
správný postup → výrazně zdravější úroda
Moje zkušenost: První rok jsem měl pocit, že postřik nefunguje. Druhý rok jsem pochopil, že jsem jen sledoval špatný moment. Výsledek se ukáže až v čase.
Ve svém příspěvku ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Dobrý den, prosím o radu ohledně vinné révy. Mám tedy jen jedinou hlavu :-) , žiju na Valašsku (Halenkov) a podmínky zde nemám dobré. Půda nepropustná , těžká, jižní svah .... Nicméně v loňském roce jsem měla nádhernou úrodu, ale o celou jsem přišla díky mouchám.
Neuvěřitelné množství much, včel, vos a všelijaké jiné havěti mi denodenně napadaly hrozny. Dávala jsem různé lapače a stovky much pochytala, ale bez valného úspěch zachránit hrozny. Prosím, abych předešla letos něčemu podobnému, jak hrozna ochránit ?
Děkuji za ochotu
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel František Hladík.
Prosím o radu, co chybí vinné révě - Muškát zlatý a Nero. Bobule se scvrkávají, a to hlavně ve spodní části hroznu. Nedostávají výživu, protože i střapce hnědnou, slábnou a usychají. Děkuji.
Tuhle chybu jsem si musel bohužel zažít na vlastní kůži. První rok, kdy jsem se rozhodl „řešit postřik slivoní“, jsem to vzal hodně zjednodušeně.
Koupil jsem běžný postřik v hobby marketu, přečetl návod a aplikoval ho někdy v dubnu. Přesný termín jsem neřešil – bylo hezky, tak jsem šel stříkat.
Na první pohled to vypadalo slibně. Strom krásně kvetl, nasadil hodně plodů a já měl pocit, že jsem udělal maximum.
Pak přišel červen a první šok.
Začaly padat malé švestky. Nejdřív pár kusů, pak desítky. Když jsem jednu rozkrojil, byla uvnitř larva. To byl moment, kdy mi došlo, že je něco špatně.
Jenže tím to neskončilo.
V létě, když švestky dozrávaly, byla situace ještě horší. Prakticky každá druhá švestka měla uvnitř červa. Některé byly nahnilé, jiné jen „lehce napadené“, ale výsledek byl stejný – úroda byla nepoužitelná.
Realita: Z přibližně 15 kg úrody jsem využil sotva 3 kg.
Začal jsem pátrat, kde je chyba. A narazil jsem na zásadní věc – existují dva hlavní škůdci, ne jeden.
Najednou mi začalo dávat smysl:
časné opadávání plodů = pilatka
červi v dozrálých švestkách = obaleč
Já jsem ale stříkal jen jednou – a navíc ve špatný čas.
Další chyba byla, že jsem vůbec neřešil opakování postřiku. Bral jsem to jako jednorázovou akci. Jenže realita je, že ochrana musí být rozložená v čase.
Tahle zkušenost byla sice nepříjemná, ale zásadní. Díky ní jsem změnil přístup a další rok už jsem postupoval úplně jinak.
A právě ten rozdíl vám ukážu v dalších částech.
Popis fotografie: Rozkrojená švestka s larvou uvnitř – typický příklad napadení obalečem.
Avokádo je náchylné k různým chorobám postihujícím jeho listy, včetně antraknózy, která způsobuje žluté a hnědé skvrny, jež mohou vést k jejich ztrátě. Mezi další běžné choroby listů patří padlí, které zanechává na listech bílý, práškový povlak, a fytoftorová rakovina, houbové onemocnění, které má za následek tmavé léze na okrajích listů a vadnutí. Verticillium vadnutí je další onemocnění, které způsobuje náhlé vadnutí a hnědnutí listů, často na jedné straně rostliny.
Houbové choroby
Fytoftorová rakovina
Houbové onemocnění, které se projevuje jako tmavé léze na okrajích listů, což může vést ke kroucení, hnědnutí a opadávání listů.
Antraknóza
Začíná jako žluté skvrny na listech, které se rozrůstají do velkých, hnědých nebo černých skvrn. Silná infekce může způsobit značnou ztrátu listů.
Botryosférie
Běžné vzdušné houbové onemocnění, které postihuje listy i větve.
Padlí
Povrchový houbový růst, který pokrývá spodní stranu listů bílou práškovou látkou. Padlí může později zmizet a zanechat síťovité, nažloutlé skvrny.
Další choroby
Verticillium Wilt
Nemoc, která způsobuje náhlé vadnutí, kroucení a zhnědnutí jedné strany listů rostliny. I když obvykle nezpůsobuje opadávání listů, postižené větve by měly být odstraněny.
Hniloba kořenů Armillaria
Ačkoli se jedná primárně o onemocnění kořenů, může způsobit celkový úpadek a předčasné žloutnutí a opadávání listů.
Ošetření a prevence
Odstraňte a zničte napadené části rostliny, abyste zabránili šíření choroby.
Zlepšete cirkulaci vzduchu kolem stromu prořezáváním a regulací růstu.
Zajistěte správnou zálivku, protože jak přemokření, tak i přemokřená půda mohou přispívat k některým chorobám. Dobrá drenáž je zásadní.
U některých houbových chorob, jako je antraknóza, aplikujte na zbývající listy a větve fungicid na bázi mědi.
Pravidelně dezinfikujte nástroje na prořezávání, abyste zabránili šíření patogenů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kamélie, která takto ztrácí všechny listy, k tomu může mít různé důvody, včetně stresu z prostředí, špatných půdních podmínek nebo problémů se škůdci/chorobami. Stres mohou způsobit faktory prostředí, jako jsou extrémní teploty nebo nesprávné osvětlení, což vede k opadávání listů. Problémem může být také pH půdy; kamélie preferují kyselou půdu a zásaditá půda může bránit vstřebávání živin. Listy mohou navíc poškodit škůdci, jako jsou roztoči, třásněnky a nosatci, nebo choroby, jako je hniloba kořenů a plíseň kořenů. Co teď s tím? S největší pravděpodobností se něco špatného odehrává v květináči. Nějaký škůdce, který užírá kořeny nebo houba, která je ničí.
Aplikujte kurativní postřik tří systémově působících přípravků Mospilan, Nissorun a Otriva. Tato skladba chemické ochrany zničí vše co rostlinu užírá i saje a zároveň se vyrovná i s houbovými chorobami. Přípravky můžete smíchat do jednoho postřiku a nebo aplikovat postupně po třech dnech.
Poupata ibišku se nemusí otevřít kvůli řadě faktorů, včetně nesprávné zálivky, nedostatečného slunečního záření, teplotních výkyvů, napadení škůdci nebo nedostatku živin. Zajištění správné péče, včetně pravidelné zálivky, dostatečného slunečního záření a vhodného hnojení, je zásadní pro úspěšné kvetení.
Proč opadávají poupata ibišku?
Sluneční světlo
Ibišky potřebují pro optimální kvetení alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně. Pokud rostlina nedostává dostatek slunečního záření, může mít potíže s tvorbou a otevíráním květů.
Teplota
Ibišky preferují teplé teploty a mohou být citlivé na teplotní výkyvy a průvan. Extrémní horko nebo chlad mohou způsobit opadávání poupat před otevřením.
Zalévání
Přelévání i zalévání může být pro ibišky škodlivé. Přelévání může vést k hnilobě kořenů a opadávání poupat, zatímco zalévání může způsobit vysychání a opadávání poupat před otevřením.
Vlhkost
Ibišky se daří ve vlhkých podmínkách. Suchý vzduch může způsobit vysychání pupenů a jejich neotevírání.
Škůdci
Třásněnky, mšice a další škůdci mohou napadnout pupeny ibišku a zabránit jim v otevírání.
Nedostatek živin
Nedostatek esenciálních živin, zejména draslíku, může bránit kvetení.
Zakořenění
Pokud je rostlina zakořeněná (kořeny krouží kolem květináče), nemusí být schopna absorbovat dostatek živin a vody pro podporu kvetení.
Hnojivo
Nadměrné množství dusíkatých hnojiv může podpořit růst listů na úkor květů.
Prořezávání
Prořezávání v nesprávnou dobu nebo příliš silné prořezávání může také oddálit kvetení.
Tipy pro kvetoucí ibišek
Kontrola slunečního záření: Ujistěte se, že rostlina dostává alespoň 6 hodin přímého slunečního záření denně.
Upravte zálivku: Zalévejte, když je horní vrstvička půdy suchá, a ujistěte se, že květináč má drenážní otvory.
Sledujte teplotu: Chraňte rostlinu před extrémními teplotami a průvanem.
Kontrola škůdců: Pokud máte podezření na napadení škůdci, použijte vhodný insekticid.
Vhodně hnojte: Používejte vyvážené hnojivo nebo hnojivo speciálně určené pro kvetoucí rostliny.
Zvažte přesazení: Pokud má rostlina zakořeněné kořeny, přesaďte ji do větší nádoby.
Zaštipujte nebo prořezávejte: Zaštípněte nové výhonky, abyste podpořili keřovitější růst a více květů.
Vrba jíva (Salix caprea) je náchylná k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, housenky a červci, kteří mohou způsobit poškození listů, změnu barvy a zpomalený růst. Plísňová onemocnění, jako je rez, rakovina a padlí, mohou také ovlivnit zdraví rostliny a vést ke skvrnitosti listů, odumírání větví a možnému opadávání listů. Kromě toho mohou vrbám jívám způsobit škody tesařík asijský a bekyně velkohlavá.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit zpomalený růst, stočené listy a může přitahovat sazovité černé plísně v důsledku vylučování medovice.
Housenky
Různé larvy můr a pilatek se živí listy, což může vést k opadávání listů.
Červci
Tento hmyz se může přichytit na stonky a listy, vysát mízu a způsobit změnu barvy a zpomalený růst.
Mandelinka dvacetitečná
Larvy a dospělci se živí listy a mohou je okusovat.
Tesařík asijský
I když vrba jíva vykazuje určitou odolnost, může být stále hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto čínského brouka.
Bekyně velkohlavá
Housenky této můry mohou napadat listy vrby.
Pilatky
Larvy různých druhů pilatek mohou způsobovat škody na listech nebo způsobit jejich opadání.
Roztoči
Svilušky se také mohou živit listy a způsobovat žloutnutí a skvrnitost.
Nemoci vrby jívy
Rez: Plísňová rez, jako je Melampsora caprearum, může způsobit oranžové nebo prašné skvrny na listech, což ovlivňuje fotosyntézu a může vést k opadaní listů.
Rakovina a gummóza: Tato onemocnění mohou způsobit léze kůry, vytékání mízy a odumírání větví.
Strupovitost vrby: Patří mezi plísňové choroby a může způsobit poškození listů a větví, což může vést k odumírání listů.
Padlí: Plísňové onemocnění, které může způsobit bílý, práškový povlak na listech.
Skvrnitost listů: Plísňová onemocnění listů mohou způsobit skvrny a žloutnutí listů, což může vést k odumírání listů.
Hniloba kořenů: Nesprávná zálivka a půdní podmínky mohou vést k hnilobě kořenů, což ovlivňuje celkové zdraví stromu.
Vodní znaménko: Bakteriální onemocnění, které může způsobit odumírání větví a červené listy.
Péče
Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců a chorob. Odstraňujte postižené větve, abyste zabránili šíření chorob. Zajistěte správnou zálivku a dobře propustnou půdu, abyste zabránili hnilobě kořenů. K hubení škůdců používejte vhodné metody, jako je chemický postřik, insekticidní mýdlo nebo neemový olej. V případě houbových chorob zvažte použití vhodných fungicidů. V některých případech může být prospěšné pro výsadbu vybrat odrůdy vrb odolné vůči rzi. Dodržováním těchto preventivních opatření a prováděním vhodných ošetření v případě potřeby můžete pomoci udržet zdraví a vitalitu vaší vrby na hodně dlouho.
Ve svém příspěvku PODĚKOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucie.
Děkuji, konečně pěkné shrnutí o orchidejích a o tom, jak o ně pečovat. :) Moc děkuji.
ráda bych se zeptala, byla jsem několik měsíců v zahraničí a před týdnem jsem se vrátila. O mé orchideje bylo postaráno a přece mě jedna překvapila. Ohromné mnohžství listů (Phalaenopsis) Tak jsem odkryla trochu kůry a koukaly na mě tři malé orchideje na hlanvím stonku. Je již krásně poznat srdíčko, zatím mají jen dva listy. Mám je už oddělit od hlavní rostliny? :)
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dita.
Ještě neoddělujte. Počkejte, až budou odnože větší a budou mít svůj vlastní kořenový systém. Pak je odřízněte a ránu zasypte prachem z dřevěného uhlí.
Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté znovu do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o další dusík.
Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.
V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.
Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.
Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.
Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Vaše túje prodělaly chorobu a její následky budou patrné stále. Celkový vzhled tújí vypadá, že se jim moc nedaří. Jestli je navíc pěstujete jako živý plot, tak bude asi lepší jejich trápení ukončit a zvolit jinou dřevinu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.
Dobrý den.
Tak to jste mně moc nepotěšil.10000 v háji.Jak jsem je kopoval vypadali pěkné.Je možné že onemocněli ze substrátu který jsem koupil v polsku a dával je pod ně při výsadbě?Substrát byl určený pro výsadbu jehličnanů a řikaly mi že to je také pro tůje.Nebo mohli chytnout chorobu s mulčovaci kůry?Sousedi přes plot mají tůje a bez problému.Nedalo by se ještě vyskoušet jiný postřik ale to potřebuji radu protože jsem bezradný.Nebo hnojivo?
dik mooooc za odpověd.
Tomek
Zmlazování plodného obrostu se provádí každoročně, jinak často přerůstá do větví. Je nutné se zaměřit zejména na snížení koruny stromu, tedy kosterních větví a středního výhonu. Pokud by se ale zmlazení řezem provedlo příliš silné, mohlo by dojít k odumření části kořenů i svazků pletiv v kmenu stromu. Proto při zmlazování odebíráme jen 40 % větví v koruně stromu. Provádí se to sesazením kosterních větví řezem na spodní odbočující výhony ven z koruny. Peckoviny by se měly udržovat jen do takové výšky, kam lze dosáhnout z hliníkových štaflí se sedmi příčkami a s výsuvným žebříkem. Řez ovocných stromků po výsadbě není nic složitého. U slivoní je nejlepším kmínkem čtvrtkmen. Korunka by měla být pyramidální s úhlem koruny 120°.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetlana.
Špatná odpověď zahradnika
Květy při přesazení neuvadnou, musela se stát nějaká chyba. Průvan, chlad, napadení škůdcem.Pokud jste po nákupu ihned nepresadila do nové kůry (né substrátu) tak je možné, že u krčku orchidky zůstal takový špunt, který se musí odstranit,. Udržuje vlhkost a uhniváni kořenů. Hned po přesazení nenamacet, až jsou kořeny stříbrné. Namacet do max 3/4 nádoby, do dešťové vody, ne moc studené a pozor, aby se voda nedostala do srdíčka. Hrozí hniloba.
Doufám, že pomůže. Nevyhazovat, znovu vykvete.
Pokud chcete snížit červivost švestek na minimum, držte se tohoto ověřeného postupu krok za krokem.
Sledujte vývoj stromu
Začněte kontrolovat slivoň už na začátku jara. Sledujte, kdy se pupeny začínají otevírat (tzv. myší ouško). Nespoléhejte na kalendář, ale na skutečný stav stromu. Příklad: Jeden rok byl duben teplý a všechno se posunulo o 2 týdny dopředu.
První postřik před květem
Jakmile se blíží kvetení, aplikujte první postřik proti pilatce. Tento krok je zásadní – pokud ho minete, škody už nezastavíte. Příklad: Postřik jsem provedl 2 dny před rozkvětem a výrazně se snížil opad plodů.
Vyhněte se postřiku během květu
V době květu nestříkejte – chráníte tím opylovače. Navíc účinnost v této fázi není zásadní. Příklad: Jednou jsem to ignoroval a stejně to nepřineslo žádný efekt.
Druhý postřik po odkvětu
Jakmile opadají květy, proveďte druhý postřik. Ten cílí na obaleče, který způsobuje červivost zralých plodů. Příklad: Tento zásah měl u mě největší vliv na kvalitu sklizně.
Zvažte třetí postřik
Pokud je silný výskyt škůdců, přidejte třetí postřik. Sledujte stav plodů a aktivitu škůdců. Příklad: V teplém roce jsem třetí zásah využil a červivost klesla pod 15 %.
Stříkejte důkladně a za správného počasí
Vyberte den bez deště a větru. Postřik aplikujte rovnoměrně na celý strom, včetně vnitřku koruny. Příklad: Poctivé pokrytí stromu mělo větší vliv než změna přípravku.
Největší problém, který jsem viděl u sebe i u ostatních zahrádkářů, je jednoduchý: lidé dělají jeden postřik a čekají zázrak. Jenže realita je úplně jiná. Slivoň totiž nenapadá jeden škůdce, ale minimálně dva klíčoví – pilatka švestková a obaleč švestkový. A každý z nich přichází v jinou dobu.
Pilatka útočí velmi brzy – v době květu. Vajíčka klade přímo do květů a larvy pak ničí mladé plody. Pokud v tu chvíli nezasáhnete, máte problém už na začátku sezóny.
Obaleč naopak přichází později. Ten způsobuje typické „červivé švestky“, které znáte – larva uvnitř plodu. A tady už je často pozdě něco zachraňovat.
Klíčový problém: Jeden postřik nikdy nepokryje oba škůdce, protože mají odlišný životní cyklus.
Já jsem tohle vůbec netušil. První rok jsem prostě koupil univerzální postřik, aplikoval ho „někdy na jaře“ a čekal výsledek. Výsledek? Víc než 70 % švestek bylo červivých.
Další častá chyba je špatné načasování. Lidé sledují kalendář („duben, tak jdu stříkat“), místo aby sledovali strom. Jenže příroda nefunguje podle data, ale podle teploty a vývoje.
Typické chyby, které jsem udělal (a vidím je pořád):
Postřik příliš brzy – ještě před aktivitou škůdců
Postřik příliš pozdě – larvy už jsou v plodu
Jen jeden zásah místo dvou až tří
Nedostatečné pokrytí stromu
Další věc, která mě překvapila: déšť po postřiku. Jednou jsem stříkal odpoledne a večer přišla přeháňka. Výsledek byl prakticky nulový – účinná látka se smyla.
Tohle všechno dohromady vytváří situaci, kdy si člověk myslí, že „postřiky nefungují“, ale ve skutečnosti je problém v provedení.
Moje hlavní ponaučení: nestačí vědět čím stříkat – musíte vědět přesně kdy a proč.
Popis fotografie: Pupeny slivoně ve fázi těsně před květem (tzv. myší ouško), ideální moment pro první zásah proti pilatce.
