Zajímá vás téma ORANZOVA ČOČKA RECEPT NA NA KYSELO? Tak právě pro vás je určen tento článek. Čočka představuje z hlediska potravinářského využití nejžádanější luskovinu (luštěninu). Čočka jedlá je jednoletá rostlina, která se seje na jaře do půdy lehčí, písčitohlinité či hlinitopísčité a dobře propustné. Velké plochy, kde se čočka pěstuje, se nacházejí v okolí Středozemního moře (zejména ve Španělsku, Maroku, Alžírsku), dále v Indii, Pákistánu, Chile a Etiopii. Drobnozrnná čočka pochází z jihozápadní Asie, velkozrnné formy z okolí Středozemního moře. Z těchto oblastí se čočka postupně rozšířila i do Evropy.
Postup: Čočku přebereme, propláchneme a namočíme na 2─4 hodiny do vody. Nasáklou čočku slijeme, zalijeme ji novou vodou a uvaříme doměkka společně s bobkovým listem. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostičky a na tuku ji osmahneme dozlatova. Přisypeme část uvařené čočky (i s částí vývaru) a vyjmeme bobkový list. Druhou část čočky rozmixujeme, přidáme k celé uvařené čočce a promícháme. Dochutíme solí, pepřem, tymiánem a citronem. Čočku na kyselo bez mouky podáváme s jemně tekutým volským okem a kyselou okurkou.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Ingredience: 350 g červené čočky, 1 střední cibule, 1 lžíce octa, máslo nebo olej na smažení, sůl, 3 vejce vařená natvrdo, okurka, chléb.
Postup: Cibuli nakrájíme na malé kostičky a osmahneme na másle nebo oleji. Když začne hnědnout, přidáme propláchnutou čočku a zalijeme vodou. V průběhu vaření kontrolujeme stav vody a občas ji přilijeme, protože čočka hodně vody vsákne. Asi za 10─15 minut by měla být čočka měkká. Zbývá jen ochutit ji solí a octem a je hotovo. Podáváme s vařeným vejcem, okurkou a chlebem.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Ingredience: 300 g zelené nebo hnědé čočky, 1 menší cibule, 1 bobkový list, 2 lžíce oleje, vinný ocet nebo šťáva z citronu, 1 mrkev, 3 stroužky česneku, sůl, čerstvě namletý pepř, majoránka.
Postup: Syrovou mrkev oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky. Čočku přebereme, propláchneme, dáme do tlakového hrnce i s mrkví, zalijeme studenou vodou (dva až tři prsty nad čočku) a dáme vařit. Díky tlakovému hrnci se doba přípravy výrazně zkrátí ─ podle stáří a druhu bude čočka uvařená zhruba za 10─15 minut. Poté máte na výběr z několika variant přípravy:
Jestliže budete chtít čočku zahustit, neslévejte všechnu vodu. Na oleji si osmažíme cibulku, zasypeme ji přibližně jednou lžící mouky nebo bezlepkovou rýžovou mouku a připravíme klasickou jíšku. Přidáme bobkový list, zalijeme trochou studené vody a necháme krátce povařit. Bobkový list pak vyjmeme, přidáme uvařenou čočku, rozmačkaný česnek, osolíme, opepříme a dochutíme octem nebo šťávou z citronu a majoránkou dle chuti.
Nezahuštěná čočka se připravuje stejným způsobem, pouze se slije všechna voda. Čočku přidáme k osmažené cibulce a bobkovému listu, který po chvilce prohřátí vyjmeme. Dochutíme česnekem a majoránkou a podáváme. K čočce si můžeme dát sázené či ztracené vejce nebo vejce natvrdo, nakládanou okurku, v zimě je pak skvělé kysané zelí nebo zkvašená zelenina (pickles).
Výborný typ:
Nezahuštěnou čočku stačí ochutit citronovou šťávou v kombinaci s česnekem, jemně nasekanou zelenou petrželkou a římským kmínem a vznikne báječná příloha například k rybě. Nebo uvařenou čočku v létě promíchejte s najemno nasekanou cibulkou a česnekem, pokrájenými cherry rajčátky, koriandrem, citronovou šťávou a olivovým olejem a připravíte tak báječný salát, který lze dochutit i kozím sýrem.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ptáte se jak zahustit čočku na kyselo, aby chutnala jako od babičky? Udělejte si omáčku z jíšky. Oloupejte jednu cibuli, nakrájejte ji na drobné kostičky a opečte na másle. Poté zaprašte moukou a na mírném ohni za stálého míchání smažte jížku do hněda. Přidejte vodu z uvařené čočky, rozpusťte v ní všechnu jíšku a pomalu vařte 20 minut. Nakonec hustou omáčku štědře osolte, opepřete a okyselte několika stříkanci octa balsamico. Omáčku pak smíchejte s uvařenou čočkou.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Chcete-li zahustit vařenou čočku, snižte množství tekutiny vařením na mírném ohni, rozmačkejte část čočky, abyste uvolnili škroby, nebo použijte zahušťovadlo, jako je kukuřičný škrob nebo prášek z maranty. Rozmixováním části čočky můžete také dosáhnout hustší konzistence.
Snižte množství tekutiny
Vaření čočky na mírném ohni umožňuje odpaření tekutiny, což pokrm přirozeně zahušťuje.
Tato metoda také zesiluje chuť, jak se tekutina odpařuje.
Rozmačkejte čočku
Pomocí děrované lžíce nebo vidličky vyhrábněte trochu uvařené čočky a rozmačkejte ji o stěnu hrnce.
Rozmačkaná čočka uvolní škroby a tekutinu zahustí.
Vraťte rozmačkanou čočku do hrnce a promíchejte.
Přidejte zahušťovadlo
Smíchejte lžíci kukuřičného škrobu nebo prášku z maranty s několika lžícemi studené vody, abyste vytvořili kaši. Vmíchejte kaši do čočky a vařte na mírném ohni, dokud nezhoustne.
Mouka
Lze také použít malé množství mouky. Před přidáním k čočce ji smíchejte s vodou, aby vznikla hladká pasta.
Rozmixujte čočku
Pro velmi hladkou a hustou konzistenci opatrně rozmixujte část uvařené čočky v mixéru nebo tyčovým mixérem.
V případě potřeby přidejte trochu vývaru, aby se mixování lépe povedlo.
Vraťte rozmixovanou část do hrnce a dobře promíchejte.
Vyberte si správnou čočku
Červená čočka se po uvaření snáze rozpadá a houstne než zelená nebo hnědá čočka.
Pokud chcete hustší konzistenci, zvažte použití červené čočky nebo delší dobu vaření zelené/hnědé čočky.
Nepřevařte čočku
Čočku nepřevařujte, protože se může stát kašovitou a ztratí schopnost zahušťovat pokrm.
Občas promíchejte a během vaření kontrolujte požadovanou konzistenci.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Dýně můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jedlé druhy a okrasné druhy.
Jedlé druhy dýní
Baby Boo:Tato dýně má krásnou bílou barvu se žebrováním, velmi se hodí na vaření, je však chutná i v syrovém stavu.
Dýně obecná: V našich podmínkách je nejčastěji pěstovaným druhem dýně. Její vyzrálé plody dosahují hmotnosti až několika desítek kilogramů. Vhodná je k vaření i kompotování.
Dýně Hokaido: Pochází z japonského ostrova Hokaido. Má sladkou chuť, jež se podobá bramborám nebo pečeným kaštanům, a řadí se k nejmenším pěstovaným dýním vůbec, dosahuje totiž hmotnosti přibližně jen 0,7 až 2,5 kilogramu. Barvu mívá od žluté až po sytě oranžovou. Dužinu má oranžovou. Dýně Hokaido je známá především díky svým pozitivním účinkům na lidské zdraví.
Dýně máslová: Je nejsladší ze všech. Navíc je po uvaření krásně krémová. Má tvar hrušky, světle béžovou oranžovou slupku a uvnitř je sytě oranžová. Je vhodnější ji oloupat, hodí se na polévky, na pečení nebo jako příloha například k rýži nebo kuřecímu masu.
Festival dýně: Patří mezi žaludové dýně. Vzhledem ke svému tvaru a žluto-bílo-zelenému zabarvení na povrchu je velmi vhodná k dekorativním účelům, je ji však možné využít také v kuchyni. Je totiž velice lahodná i v syrovém stavu.
Chameleon: Je dýně žaludového tvaru, kterou je díky jejím krásným barvám možné použít jako dekoraci. Velmi vhodná je však také na vaření, má totiž jemnou oříškovou chuť, je možné ji i déle skladovat. Díky tomu, že roste jako keř, není ani její pěstování náročné na prostor.
Iron Cup: Tato dýně je na povrchu zelená a uprostřed světle oranžová. Je vhodná pro jakoukoli kuchyňskou úpravu, především pak na polévky. Díky její konzistenci je možné ji skladovat nezvykle dlouho, zhruba až jeden rok.
Kamo Kamo: Dýně výborně se hodící pro svou sladkou chuť k přípravě sladkých dipů. Má oranžovo-zelený žebrovaný povrch, a tak může sloužit i jako decentní dekorace.
Korunní princ: Dýně své jméno získala podle korunky, která na plodu vyrůstá. Tento druh je na povrchu bílý, ale dužinu má sytě oranžovou.
Marina di Chioggia: Tento druh dýně má kvalitní dužinu, která má tmavou nebo šedozelenou barvu. Výborná je pečená anebo dušená ve vlastní slupce.
Muškátová dýně: Dýně je na povrchu žebrovaná a zelená, uvnitř je sytě oranžová. Má poměrně hutnou dužinu. Tento druh dýně je výborný i v syrovém stavu.
Německá centýřová dýně: Tato dýně je vhodná na kompotování. V našem mírném klimatu se jí velice daří a její pěstování vůbec není složité ani náročné.
Olejová dýně: Je vyhledávaná pro svá vynikající semínka, která je však nejdříve potřeba řádně usušit. Nachází se v nich celá řada vitaminů a minerálů.
Principem makrobiotické stravy je strava bohatá na ovoce, zeleninu, luštěniny a obilniny. Maso, vejce a rafinované potraviny se výrazně omezují. Nejedná se o vegetariánství, neboť makrobiotika konzumaci masa striktně nezakazuje, pouze doporučuje dopřávat si ho pokud možno v co nejmenším množství a střídat potraviny jin s potravinami jang. Dáte-li si třeba těžký biftek, měli byste přísun energie jang vyvážit přísunem energie jin, tedy například čerstvou zeleninou. Makrobiotika nezakazuje úplně se nezdravých laskomin vzdát, spíše radí, kterými potravinami lze negativní účinky snížit. Makrobiotika, to je především rovnováha.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kateřina.
Dobrý den, prosím můžete mně poradit jak pěstovat kaly z hlízy v květináči? Nikde přímo toto nemohu na internetu najít .Zasadili jsme s manželem hlízy v dubnu do dvou květináčů, jednu žlutou a jednu oranžovou, žlutá se dere po měsíci na svět, oranžová vůbec.Jsou na parapetu na jižní straně ,doma teplota 21 stupňů, pravidelně rosim , i hnojim 1x týdne, ale nevím jak často zalévat, aby zase neuhnily jak často hnojit, jak velký kvetinac, zda už v těchto začátcích jim svítit když nesvítí slunce, prosím můžete poslat odkaz kde tyto info najdu nebo mně poradit?
Předem tisíceré díky.
Mnoho lidí má luštěniny spojené s představou jídla, jež není chutné, člověka po něm bolí břicho a trpí nadýmáním. Za určitých podmínek je však opak pravdou. Luštěninové jídlo může byt chutné i dobře stravitelné. Stravitelnost luštěnin se výrazně zvýší, pokud je před vařením namočíme (nejlépe přes noc) a poté vylijeme vodu, v níž byly luštěniny namočené. Lepší stravitelnosti dosáhneme také, když luštěniny povaříme s vybranými druhy koření (například s bobkový listem, MAHÁ kořením, tymiánem, oreganem, se saturejkou či bazalkou). Rovněž důležité je podávat luštěninová jídla se zeleninou (ta napomáhá dobré stravitelnosti), nikoli s vejci nebo uzeninou (tím se totiž luštěninová jídla stávají hůře stravitelnými), jak bývalo zvykem ve snaze doplnit bílkovinu luštěnin, která se považovala za neplnohodnotnou. Přitom luštěninová bílkovina má v kombinaci s obilovinami parametry ideální bílkoviny. Konzumace luštěnin a celozrnných obilovin je proto klíčem k dobrému stavu zažívacího traktu, zvláště tlustého střeva a konečníku.
V naší poradně s názvem PURINY A CIZRNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Pořízová.
Dobrý den,nezjistila jsem nikde,jak je na tom cizrna s puriny.Je to stejné jako hrách nebo čočka?Děkuji.Poř
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Cizrna má nejméně purinů ze všech luštěnin, ale stále patří mezi potraviny s mírně vyšším obsahem purinů. V případě purinové diety doporučuji omezit spotřebu luštěnin na maximálně jeden šálek denně a konzumaci masa, drůbeže a ryb na maximálně 120 až 170 gramů na den. Pro doplnění potřebného množství proteinů využijte nízkotučné mléčné výrobky, ořechy, arašídové máslo a vajíčka, všechny uvedené patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů.
Ingredience: 80 g celeru, 100 g mrkve, 40 g másla, 1 lžíce oleje, 1 lžička hladké mouky, 2 stroužky česneku, 0,5 l bujónu, 250 g brambor na kostičky, 150 g vařeného uzeného masa, 500 g čočky, sůl, ocet, majoránka
Technologický postup: Na másle s olejem orestujeme nastrouhanou mrkev s celerem, kterou pak zaprášíme moukou, přidáme česnek a pokrájené maso nebo uzeninu, pokrájené brambory, promícháme, zalijeme vývarem (cca 0,5 litru) a vaříme do změknutí brambor. Když jsou brambory měkké, přidáme do polévky zbylou čočku, kterou máme už z minulého dne ochucenou a zahuštěnou jíškou. Vše promícháme, přidáme majoránku nebo celerovou nať dle chuti, krátce provaříme, ochutnáme, a je-li třeba, dochutíme solí, pepřem, octem dle chuti.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Vejce uvařená natvrdo mohou být používána jako příloha hlavních jídel. Mnoho kuchařů je například servíruje s koprovou omáčkou, vejce rozkrojené na půlky podáváme k čočce na kyselo. Také se vkládají do masových a sýrových rolád.
Samozřejmostí jsou takto upravená vejce jako ozdoba chlebíčků a studených obložených mís.
Připravíme hrnec odpovídající velikosti, aby nebyl zbytečně velký. Nalijeme přiměřené množství vody, aby pak vejce byla jen lehce potopená. Vejce na širším konci propíchneme tenkou jehlou, aby nepopraskala. Vodu v hrnci osolíme a přivedeme k varu. Do vroucí vody opatrně vložíme vejce a vaříme podle velikosti od 8 do 10 minut. Poté vejce vyjmeme a ochladíme. Pouze v případě, že je podáváme ke snídani, je neochlazujeme a servírujeme teplé. Vychladlá vejce důkladně oloupeme a můžeme podávat, případně využít do dalších receptů.
Nejlépe se v kuchyni pracuje s vejci staršími 5 dní. Pokud máte doma slepice a stane se vám, že tu a tam je skořápka jaksi znečištěná, otřete ji suchým hadříkem, nikdy ji nemyjte. Vejce by se do dvou dnů zkazila!
Aby vajíčko při vaření neprasklo, udělejte do něj nožem miniaturní dírku. Pomůže i ocet, který nalijete do vody. Ten totiž lehce skořápku zvláční. Vejce vkládejte do vroucí vody (pokud je dáte do studené, musíte sledovat vodu a vysledovat přesný okamžik, kdy se začíná vařit).
Vajíčko natvrdo jako jediné můžete začít vařit ve studené vodě. Jakmile voda začne vřít, stáhněte hrnec z plotýnky a nechte vejce 10 minut dojít v horké vodě. Vajíčko se uvaří natvrdo i tak, jen se nestihne vysušit zevnitř. Až zazvoní minutka, opět vajíčko zchlaďte jednu nebo dvě minuty ve studené lázni.
Dejte si také pozor, aby vejce nebyla studená z lednice – pak by stejně praskla. Po uvaření vejce namáčejte do ledové vody, aby šla pak dobře loupat.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
