ORCHIDEA UMÍSTĚNÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Květ klívie je naprosto ohromující. Objeví se brzy na jaře a vydrží kvést až jeden měsíc. Květ klívie je podobný liliím a také jako lilie trochu voní. Je oranžový, ale některé druhy mají květ rudý, bílý nebo žlutý.
Pěstování i rozmnožování klívie je snadné a proto se stala oblíbenou pokojovou rostlinou, která ozdobí každou místnost.
Pojďte se podívat blíže na tuto krásnou pokojovku, abyste se dozvěděli více, jak je to s umístěním klívie při letnění, zaléváním, hnojením a také, jestli je jedovatá pro kočky.
Umístění klívie
Klívii umístěte na místo s jasným, nepřímým světlem, například na okno orientovaného na sever nebo do okna orientovaného na východ/západ, které je ale chráněno před přímým sluncem například stromem, abyste zabránili spálení listů. Během vegetačního období klívie oceňují pravidelnou zálivku, ale nechte půdu mezi zálivkami vyschnout. Na zimu je přemístěte do chladné místnosti, abyste podpořili jarní kvetení a ochránili je před mrazem.
Umístění v interiéru
Světlo
Umístěte klívii na místo s jasným, rozptýleným světlem. Ideální je okno orientované na sever, nebo okno orientované na východ či západ, které je vystaveno pouze rannímu nebo pozdnímu odpolednímu slunci, ale je chráněno před ostrým poledním sluncem.
Ochrana
Chraňte rostlinu před přímým, horkým sluncem, abyste zabránili spálení a blednutí listů. Průhledná záclona může poskytnout nezbytnou ochranu před oknem orientovaným na jih.
Teplota
Neumísťujte klívie do blízkosti radiátorů nebo jiných zdrojů tepla, protože preferují chladnější podmínky.
Průvan
Chraňte je před studeným průvanem, zejména v zimních měsících.
Umístění venku
Letnění
Během léta můžete klívie přemístit ven na teplé, chráněné místo, například pod stromy nebo do zimní zahrady. Klívie venku snese pouze ranní a pozdně odpolední slunce. Volte proto umístění za severní stěnou.
Ochrana před chladem
Na konci léta nebo začátkem podzimu je vraťte zpět dovnitř, než noční teploty klesnou příliš nízko, protože nejsou mrazuvzdorné a mohou být poškozeny nebo by zahynuly při teplotě nižší než 4 °C. V létě se klívii daří venku s optimálními denními teplotami mezi 15–24 °C. Pro kvetení je prospěšné chladnější a sušší zimní období klidu mezi 10–15 °C. Jakmile začnou meteorologové předpovídat teploty nižší než 5 °C, tak těsně před tím klívie uložte dovnitř k přezimování. Můžete je samozřejmě znovu na chvíli vynést ven, pokud se vrátí optimální teploty.
Zimní péče
Klívie má ráda chladný odpočinek, proto ji během zimy přemístěte do chladné, nevytápěné místnosti, ideálně s teplotou kolem 5–10 °C, aby napodobila její původní jihoafrické zimní podmínky. Toto chladné období odpočinku pomáhá stimulovat kvetení.
Snem mnoha zahrádkářů a zemědělců je mít rozkvetlou a upravenou zahradu nebo úhledné záhonky se zeleninou. Je radost, když se daří a zahrada vzkvétá. Občas se však najde nemilé překvapení v podobě krtků, kteří ničí vaši zahradu a vaše práce tak přijde nazmar. Pokud si pořídíte na zahradu odpuzovače či plašiče krtků, vaše zahrada může vzkvétat a vy už se nemusíte trápit rozvrtanou zahradou a krtinci, které krtek po sobě zanechá.
Pokud vás krásné počasí vylákalo do zahrady, jistě budete chtít svou zahrádku upravit podle svých představ. Snažíte se zahradu zvelebit, pracujete do setmění a následující den po probuzení spatříte hromady krtinců... Nejjednodušší a nejúčinnější možností je použít akustický odpuzovač krtků. Plašiče krtků se zakopou do záhonku do úrovně horního víka a nechají se působit. Plašič krtků působí až na ploše 1 000 m2.
Plašiče krtků jsou určeny k odpuzování škůdců žijících v půdě (zemině). Jak jasně vyplývá z názvu „plašič krtků“, je hlavním škůdcem, proti kterému je tento produkt určen, krtek obecný. Nicméně tento typ plašiče je určen i k odpuzování dalších škůdců, v tomto případě hlodavců, jako je hryzec, hraboš, rejsek, potkan, myš a podobně. V podstatě lze plašič krtků použít kromě krtka také proti všem druhům hlodavců žijících pod zemí.
Plašič krtků působí proti škůdcům pomocí nízkofrekvenčních signálů nebo i vibrací. Tyto signály jsou vlastně velmi hluboké zvuky, které se dobře šíří zeminou a pronikají tak do chodeb a nor, které pod zemí vytvořil krtek či hlodavci. Zvuky, které vytváří plašič krtků, jsou přerušovány jednak proto, aby se docílilo vyšší účinnosti plašiče, a jednak z toho důvodu, aby si krtek nebo hlodavci nezvykli na monotónní zvuk plašiče. Stále se opakující hluk, který samozřejmě krtek a hlodavci dobře slyší, škůdce trvale znervózňuje a znepříjemňuje jim pobyt v prostoru chráněném plašičem do té míry, že jej zpravidla po několika dnech opouštějí a stěhují se do míst, kam signál, který vytváří plašič krtků, již nedosáhne.
Plašiče krtků můžeme rozdělit na elektronické (síťový, bateriový, solární) a mechanické (většinou doma vyráběné).
Použití plašiče krtků je velmi jednoduché. Přístroj je nutné umístit do půdy. Některé typy plašičů se umisťují do půdy celé, to znamená, že se v zemině vyhloubí otvor, do kterého se vloží elektronický plašič krtků, a následně se plašič zasype a hlína kolem i nad ním se dobře udusá. Jiný typ plašiče krtků, se umisťuje do půdy pouze zčásti – opět se vyhloubí díra do země, ale jen tak hluboká, aby se do ní plašič krtků umístil ve správné výšce, zbytek
Chov včel není podmíněn členstvím v žádném včelařském spolku nebo organizaci, které by ověřovaly způsobilost k chovu včel. Přesto musí chovatel splnit několik zákonných povinností, včetně dodržování platných nařízení Státní veterinární správy.
Chovatel musí splnit dvě zákonné povinnosti. Tou první je registrovat se u Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku, která přiděluje registrační číslo chovatele. Zároveň zde musí nahlásit budoucí umístění stanoviště včetně počtu včelstev, kterému bude také přiděleno registrační číslo stanoviště. Pokud se jedná o stanoviště na pozemku, jehož chovatel není vlastníkem, je třeba mít souhlas majitele pozemku, ten není součástí registrace. Ze slušnosti je také vhodné nahlásit se místní základní organizaci ČSV.
Stanoviště včelstev je třeba nahlásit také na místně příslušný obecní nebo městský úřad (příslušným formulářem). Pokud se stanoviště nachází ve volné přírodě, je vhodné přiložit situační plánek. Stanoviště mimo zastavěnou část obce je třeba označit umístěním žlutého rovnostranného trojúhelníku s délkou strany 1 m. Zároveň je vhodné na přístupové cesty umístit ceduli s varováním POZOR VČELY. Toto opatření se provádí jako prevence vzniku škod na včelách v důsledku zemědělské činnosti. Ošetřovatelé porostů musí postupovat podle zákona č. 326/2004 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 327/2004 Sb. Škody na včelách, které vzniknou v důsledku zemědělské činnosti, je třeba oznámit místní Veterinární správě a také ČSV.
Pokud budete pořízená včelstva nebo oddělky převážet z území jednoho kraje do druhého, je třeba mít k nim veterinární atest, ten vystaví veterinární správa v místě původu včelstev/oddělků. V případě, že se bude jednat o převoz mimo obec, musí být včelstva vyšetřena na mor včelího plodu s negativním výsledkem. Pozor na přesuny včelstev v blízkosti ochranných pásem moru. Problém také může nastat, pokud se v blízkosti takového pásma nachází vaše nové stanoviště. Při nákupu buďte obezřetní a kupujte včelstva s jasným původem. Ideální je například od chovatele matek. Taková včelstva budou mít dobré vlastnosti a zároveň je tento chov pravidelně sledován na včelí nemoci.
Každý rok, nejpozději do konce února, je včelař povinen oznámit písemnou formou umístění stanoviště – stejně jako tomu je před pořízením včelstev, kdy se stanoviště nahlašují na místně příslušný obecní nebo městský úřad. Nové umístění včelstev nebo dočasných stanovišť je třeba oznámit nejméně pět dnů předem.
Pravidelnou povinností včelaře, kterou je třeba každoročně splnit nejpozději do 15. září, je oznámit Českomoravské společnosti chovatelů v Hradištku aktuální počty včelstev na stanovištích. Už zaregistrovaným chovatelům je automaticky zasílán form
Ve svém příspěvku UMÍSTĚNÍ ORCHIDEJI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindřich Holub.
Mužou byt orchideje umístěné v ložnici
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila .
Já pěstuju orchideje v ložnici na okně, které je orientováno na severozápad a vede se jim skvěle. Když jim nebudete stínit závěsem, tak i v ložnici můžou velmi dobře prosperovat. Orchideje nevylučují do ovzduší žádné škodliviny, takže ani neškodí během spánku.
Stavbu studny musí mít na starosti vždy odborníci, i proto je potřeba k povolení mít vypracovaný projekt. Vrtanou i kopanou studnu musí tedy mít na starosti jen firmy, nebo osoby s živnostenským povolením, které vždy zvolí vhodný postup pro hloubení. Zákon nedovoluje stavět tuto stavbu ani svépomocí pod odborným dohledem.
Pokud navíc chceme studnu hlavně pro získávání vody a plánujeme studnu hlubší než 30 m, už se studna považuje za báňské dílo (k jejímu vzniku je tedy navíc potřeba i souhlas Obvodního báňského úřadu).
Funkční studnu nejde postavit kdekoliv na zahradě, je potřeba, aby byla v místě, kde je dostatek vody. K jejímu zaměření by se měl zavolat odborník ať už přímo studnař nebo hydrogeolog, který i určí, jak moc hluboko je potřeba studnu kopat. Tito profíci jsou totiž schopní na základě svých zkušeností, určení hydrogeologických poměrů lokality, vydatnosti okolních studní a vlastního měření určit vydatnost studny. Jistotou je ale provedení zkušebního vrtu a čerpací zkoušky (seriózní firmy poskytují na výsledky svého vyhledávání vody i záruku. Abychom poznali seriozní firmu, doporučuje se dát do smlouvy podmínku, že pokud nebude ve studni požadované / odhadnuté množství vody, tak majitel studny nemusí zaplatit, nebo zaplatí třeba jen část, například průzkumné práce. Jestliže s touto podmínkou firmy nebude souhlasit, nejedná se pravděpodobně o seriozní firmu). Při výběru místa je dobré se prohlídky zahrady zúčastnit společně s proutkařem, který hledá vhodné místo pro vrtanou vodu, pokud by ale označil místo, které je v blízkosti zdroje případného znečištění (jímka), nebo na hranici pozemku, či v blízkosti el. vedení nebo třeba silnice. Je potřeba mít na paměti, že takové místo je nevhodné, žádný úřad by totiž takové umístění studny neschválil. Někdy se stává, že se majitelé pozemku setkávají s tvrzením, že vrt do 30 metrů se nemusí hlásit, protože je to vrt průzkumný, ale není to pravda! Stejně tak je důležité vědět, že pokud chceme studnu hlubší než 30 m, musí mít firma i oprávnění k vrtání hornickým způsobem, pokud ho nemá, mohl by se nakonec majitel studny dostat do problémů. Také je potřeba se ujistit, že firma nebude šetřit na kvalitě obsypu filtračním kačírkem. Pokud by se jednalo o nekvalitní materiál, mohlo by za čas dojít k tomu, že by se zhoršila kvalita a čistota vody, a tím se i znehodnotila celková investice zákazníka.
Důležité je i zjistit jaké zemní podloží se na zahradě nachází, dobré je stavět zahradní studnu na skále. Skála v podzemním podlaží není pro stavbu studny žádný problém. Dokonce vrtání studni ve skále je mnohem účinnější než v jílovo-písč
Nedostatek slunce může za to, že listy oleandru jsou malé a nerostou. Pokud oleandr umístíme do rohu, kde na něj velkou část dne nesvítí přímé slunce, rostlina může trpět a nakonec uhyne. To může být další důvod, proč listy oleandru žloutnou a opadávají. V takovém případě oleandr okamžitě se přesuňte.
Jako středomořská rostlina oleandr miluje slunce a nemá zimní odolnost. Díky tomu může opulentně kvetoucí keř dělat parádu na balkoně a terase od jara do podzimu. Pokud mu přidělená lokalita nevyhovuje, rostlina zareaguje žlutými listy, které dříve či později opadnou. Vzhledem k tomu, že rostlina je citlivá na mráz je závislá na pěstování v nádobě, díky tomu můžete v případě pochybností umístění snadno optimalizovat. Po splnění následujících podmínek se projevy poškození rychle obnoví:
Přesuňte oleandr na slunné a teplé místo.
Doporučuje se ochrana proti větru a dešti.
Umístění na jižní straně domu.
Po rychlém přesunutí oleandru na exponované místo by se spálil a vytvořily by se žlutě skvrnité listy. Jako jistý znak této příčiny je, že se žluté skvrny dále nešíří. Rostlinu je třeba na přesun aklimatizovat na polostinném stanovišti po dobu 1 až 2 týdnů. To pomůže zabránit poškození listů oleandru. Postižené listy by se neměly odstraňovat, protože zbývající zelená tkáň se nadále účastní životně důležité fotosyntézy.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Než se do samostatného budování jezírka pustíte, je zapotřebí si vše pořádně promyslet, zvážit jednotlivé varianty, které by přicházely v úvahu, a začít tvořit tehdy, až budete mít jasnou představu o výsledku a najdete odpovědi všechny své otázky. Na některé důležité věci byste ale neměli zapomenout.
K čemu má jezírko sloužit
Jak už bylo řečeno, nejdůležitější je rozhodnutí, k čemu má jezírko sloužit, protože od toho se bude odvíjet spousta dalších faktorů. Na výběr máte ony tři styly, které jsme již uvedli: jezírko plné rostlinek, jezírko s rybami anebo koupací jezírko. U koupacího jezírka se očekává, že budete kombinovat několik stylů současně, že tedy v koupacím jezírku také porostou rostliny, popřípadě že vodní plochu určenou k osvěžení nabídnete k životu i různým druhům ryb. Samozřejmě někoho může napadnout, že jezírko může být bez rostlin i bez ryb, určené jen pro osvěžení. Takové jezírko ale na zahradě pravděpodobně nebude plnit ten správný účel, bude bez života, smutné a jednotvárné. Asi by pak bylo lepším řešením pořídit zahradní bazén. První velké rozhodnutí, které musíte udělat, tedy znáte.
Rozloha zahradního jezírka
Rozloha zahradního jezírka musí být samozřejmě v souladu s rozlohou zahrady. S velikostí jezírka souvisí vaše první rozhodnutí, protože okrasné zahradní jezírko s rostlinami bude mělčí a menší než koupací jezírko. O doporučených parametrech se ještě dozvíte, zatím jsme stále u plánování.
Tvar zahradního jezírka
Všechny tvary v zahradě by měly být totožné nebo alespoň podobné. Pokud jste rozhodli, že záhony v zahradě budou mít obdélníkový tvar, a pozemek je v pravidelném tvaru, i vaše jezírko by mělo mít pravidelné, klidně i ostré rysy. Má-li ale zahrada volný obloukovitý styl, i jezírko může být nepravidelné. V podstatě ale vše záleží jen na vašem vkusu a fantazii, důležité je mít jasnou představu o tom, co chcete, abyste byli nakonec se svým dílem spokojení.
Umístění zahradního jezírka
Umístění zahradního jezírka je velice důležité. Jako většina faktorů se odvíjí od toho, k čemu nám jezírko bude sloužit. Obecně ale můžeme říci, že by nemělo být na přímém celodenním slunci ani v celodenním stínu, protože voda by se buď přehřívala a nadměrně by nám v ní rostly řasy, anebo by byla příliš studená a rostlinám ani rybám by nevyhovovala. Určitě bychom se měli vyvarovat umístění jezírka pod vzrostlé stromy, padající listí by nám přidělalo zbytečné starosti, hlavně se znečištěnou vodou.
Zvolené materiály
Předtím, než začneme jezírko budovat, musíme zvolit vhodný materiál, se kterým budeme pracovat. Můžeme se rozhodnout pro již hotové plastové jezírko, lze si také jezírko vybetonova
Ve svém příspěvku PRAVIDLA PRO CHOV VČEL se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lindovska Lenka.
Dobrý večer,mám dotaz když mám pouze 2 včelstva musím být registrovaný ,?Pouze pro vlastní potřebu.Děkuji za odpověd´
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michal Vinš.
Dobrý den, registraci v Českomoravské společnosti chovatelů ( Hradištko) musíte mít. V organizaci Český včelařský svaz je registrace již dobrovolná. Dále do konce února musíte nahlásit umístění včelstev na obecní úřad.
Juka je vzrostlá rostlina, která vypadá jako nepravá palma. Zelené, slizké, výjimečné lineární listy se sbíhají do vločky na vrcholku stonku. Juka vyžaduje sluneční světlo a přiměřenou zálivku. Po proschnutí zaniká. V létě se doporučuje vynést ji na otevřený vzduch, v zimě je nezbytné uchovávat ji raději na chladnějších místech. Juka dobře roste při teplotě 13 až 21 °C. Od jara do podzimu udržujeme půdu permanentně vlhkou. Je však lepší, když půda přeschne, než když ji přelijeme. V zimě zeminu zavlažujeme pouze čas od času a v závislosti na teplotě. Rostliny milují zvýšenou vlhkost, ale snášejí i suchý vzduch. Na jaře a v létě jednou za 2 až 4 týdny rostlinu přihnojujeme minerálními hnojivy. Rostlina musí být v blízkosti svěžího vzduchu, proto je v létě vhodnější ji vynést na balkón nebo do zahrady. Pro kvalitní půdní podklad se používá směs zeminy z listové hlíny, dřevité hlíny, humusu, rašeliny, písku (v poměru 1 : 1 : 1 : 1: 1). Rozmnožování probíhá stonkovými odnožemi, výhonky.
Teplota: Přiměřená, v zimě chladnější 16 až 18 °C. Nejnižší 8 °C. V zimě je potřeba místnost dobře provětrávat, ale chráníme rostlinu před průvanem.
Osvětlení: Světlé, slunečné místo. V létě umístění v zahradě a na balkóně. V zimě najít stanoviště světlé, blízko okna. Tyto rostliny postrádají v zimě světlo.
Zalévání: Bohatě zalévat od jara do podzimu, voda ale nesmí být v misce pod květináčem. Jestli držíme rostlinu v zimě v chladnější místnosti, zaléváme omezeně. Juka nesnáší přelití, zahnívaly by kořeny a objevila by se hniloba i na stonku.
Rozmnožování: Na jaře zakořeňují vrcholová stébla a také kousky stvolů dlouhých asi 10 cm. Seříznutím dceřiných růžic ze stvolu také získáme novou rostlinu. Odříznuté růžice na místě řezu ošetříme sírou a dáme do vlhkého písku, po zakořenění zasázíme do květináče se zeminou, do které přidáme kousky dřevěného uhlí. Seříznutí růžic provádíme vždy na jaře.
Juka – foto
Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět juku.
Ve svém příspěvku JAK PESTOVAT ANTURII NECHCE MI KVEST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Vodrážková.
Dobrý den,mám dotaz,manžel mi koupil loni krásnou Anturii ,kvetla nádherně a dlouho.Má stálé umístění přes metr od okna,zalévám jednou týdně,hnojím rosím a nic.Nemáte někdo nějakou vychytávku jak ji přinutit ke květu?Ještě jsem zapoměla že se jí dělají na listech na okrajích hnědé suché mapy.Děkuji za radu Anna
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helena Píchová,Praha 2.
Před třemi měsíci jsem dostala darem krásnou anturii, je na světle ne na přímém sluníčku, zalévám do misky, nechám vodu asi hodinu v misce zbytek vyjeju.
V pátek jsem zjistila na 2 listech hnědé skvrny. Ty jsem ihned odstřihla. Nerada
bych o ní přšla. Prosím poraďtě. Děkuji Píchová
K zasazení mladé odnože od orchideje budete potřebovat malý květináč, dobře propustný substrát a trochu trpělivosti. Začněte oddělením odnože od mateřské rostliny a ujistěte se, že má alespoň několik kořenů. Umístěte odnož do květináče, zajistěte ji substrátem a udržujte ji v teplém a vlhkém prostředí s nepřímým slunečním zářením. Zalévejte, když substrát vyschne, a jak odnož dospívá, postupně zvyšujte vystavení světlu.
Příprava
Výběr květináče
Vyberte malý květináč, nejlépe průhledný plast, abyste mohli sledovat kořeny.
Substrát
Použijte dobře propustný substrát, jako je kůra, perlit nebo rašeliník. Pokud používáte rašeliník, ujistěte se, že je před zasazením vlhký.
Oddělení
Opatrně odnož oddělte od mateřské rostliny a ujistěte se, že má alespoň několik kořenů.
Rukavice
Používejte rukavice, abyste si chránili ruce a i odnož.
Výsadba
Základní vrstva: Naplňte dno květináče substrátem pro orchideje.
Umístění: Umístěte odnož do květináče a ujistěte se, že kořeny jsou pokryty substrátem, ale listy jsou odkryté.
Zajištění: Jemně substrát zatlačte kolem kořenů a ujistěte se, že je zasazená odnož stabilní.
Opěra (volitelné): Pokud se odnož kymácí, použijte špejle jako oporu.
Následná péče
Umístění: Květináč s odnoží umístěte na místo s nepřímým slunečním zářením.
Zalévání: Zalévejte, když je substrát téměř suchý, a vyvarujte se přelévání.
Vlhkost: Zvažte použití zvlhčovací misky s vodou nebo pravidelné rosení odnože, zejména pokud nemáte zvlhčovač vzduchu.
Hnojení: Nehnojte, dokud odnož nevykazuje známky růstu, poté použijte zředěné hnojivo na orchideje.
Pozorování: Sledujte odnož, zda se již objevují nové lístky, a podle potřeby upravte péči.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Chcete-li přesadit ptačí zob, rostlinu několik hodin předem důkladně zalijte, vykopejte kolem ní široký příkop, abyste zachytili co největší kořenový bal, prořezejte keř o jednu třetinu až dvě třetiny, abyste snížili stres, a přesaďte jej na nové místo s dobře propustnou půdou. Novou jámu připravte tak, že ji dvakrát rozšíříte o kořenový bal a přimícháte do ní trochu kompostu. Po umístění rostliny do nové jámy ji zasypte zeminou, důkladně zalijte a přidejte mulč.
Než začnete
Připravte si nové místo: Před vyjmutím rostliny vykopejte novou jámu. Jáma by měla být dvakrát širší než kořenový bal a o něco hlubší.
Zalijte rostlinu: Ptačí zob před vykopáním vydatně zalévejte asi hodinu. To pomůže zemině slepit se, kořenový bal zůstane neporušenější a méně pravděpodobné, že se rozpadne.
Prořezejte keř: Zastřihněte větve o jednu třetinu až dvě třetiny. Tím se sníží množství listů, které musí kořenový systém podpírat, což pomáhá rostlině zotavit se ze stresu z stěhování.
Označte oblast kořenového balu: Abyste získali co nejvíce kořenového systému, můžete větve omotat provázkem, abyste měli jasný výhled na kořenovou zónu, nebo odhadnout, kde kořeny sahají k okraji větví, a k tomuto měření přidat asi 30 cm.
Vykopání a příprava na přesazování
Vykopejte příkop: Vykopejte příkop kolem keře a dávejte pozor, abyste se zpočátku nedostali příliš blízko ke kmeni. Jemně se propracujte kolem kořenového balu a podle potřeby zastřihněte kořeny, ale snažte se zachovat kořenový bal neporušený.
Vyndání kořenového balu: Jakmile vykopete celý kořenový bal, opatrně pod něj zasuňte lopatu, abyste ho uvolnili. Pokud je rostlina velká, možná budete potřebovat pomoc s jejím zvednutím.
Zajistěte kořenový bal: Velké nebo těžké kořenové baly můžete svázat provazem nebo pytlovinou, aby se během přesunu nerozpadly.
Výsadba ptačího zobu
Umístění rostliny: Umístěte ptačí zob do nové jámy a ujistěte se, že kořenový bal je asi 3–5 cm výše než úroveň okolní země.
Zasypání jámy: Jemně zasypte jámu zeminou a ujistěte se, že kolem kořenů nejsou žádné vzduchové kapsy. Nestlačujte půdu příliš.
Důkladná zálivka: Nově vysazený keř důkladně zalijte, aby se půda kolem kořenů usadila.
Přidání mulče: Kolem základny rostliny naneste vrstvu mulče, která se drží dál od samotného kmene.
Následná péče
Pravidelná zálivka: Během prvních několika měsíců, zejména v období sucha, ligustrum často zalévejte, abyste mu pomohli založit nové kořeny.
Sledujte stres: Po přesazení očekávejte určité odumírání nebo stres. Pokračujte v zalévání a péči a rostlina by se měla zotavit.
V naší poradně s názvem RHIPSALIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Teika.
prosim,nevim si rady s timto kaktusem,porad mi opadavaji ty tycinky z toho kaktusu aniz bych se ho dotkla.Prosim poradte mi nekdo co stim.Diky Tezka Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše mu je horko. Teplotu rostliny snížíte rosením.
Tato rostlina nepotřebuje složitou péči. K jejich umístění potřebují teplé a hodně světlé místo, ale bez přímého slunce. Kromě vlhkého prostředí mu můžete pomoci tím, že ho v největších vedrech postříkáte vodou. Rostliny by měly být chráněny před průvanem a náhlými změnami teploty. Ideální teplota pro něj je mezi 18-20ºC, a v zimě by neměla klesnout pod 10ºC.
Rhipsalis Cassutha oceňuje bohatou, čerstvou, kyselou a dobře odvodněnou půdu. Toho lze dosáhnout smícháním stejných dílů písku, zahradní zeminy a vřesové zeminy. Ohledně zavlažování se doporučuje pravidelně zalévat, až když je substrát plně vyschlý, nejlépe dešťovou vodou. Pokud nemůžete dešťovou vodu zachycovat, je vhodné vodu z kohoutku upravit, aby změkčila. Je velmi důležité, aby půda začala vysychat před další zálivkou. Když rostlina v zimě odpočívá, je třeba snížit intenzitu a frekvenci zavlažování.
Nejdůležitějším parametrem při výběru ledničky je pro mnohé její vnitřní objem. Ale důležité je také věnovat pozornost energetické náročnosti, ty neúspornější spotřebiče mají energetickou třídu A+++.
Při výběru chladničky byste tedy měli vždy myslet na:
užitný objem – doporučuje se 60 litrů chladicího prostoru a 25 litrů mrazáku na jednu osobu;
energetickou náročnost – rozdíl v provozních nákladech mezi třídami A a A+++ může být až 100 %;
rozměry – přeměřte pozici, kde bude chladnička stát, stejně tak i transportní cestu.
Chladničky se rozdělují na kombinované, americké, monoklimatické, vestavné, pultové a vinotékové. Kombinovaná chladnička má nejčastěji v dolní části mrazničku. V horní části naleznete několik polic pro umístění potravin a často také šuplíky na ovoce a zeleninu. Americká lednička (side-by-side) představuje v podstatě dvě kombinované chladničky vedle sebe, velký chladicí prostor i mrazničku, často s vestavěným nápojovým automatem a výrobníkem ledu. Monoklimatická samostatná chladnička je bez integrovaného mrazáku, lze ji kombinovat s vedle stojící mrazničkou. Vestavná lednička je připravena pro zabudování do kuchyňské linky. Pultová nízká chladnička se hodí k umístění pod pult (varianty jsou s mrazákem i bez), lze ji využít také na chatě, v kanceláři nebo ve studentských pokojích. Vinotéková je speciální chladnička na víno, důležitá je kapacita lahví. K dostání je v jednozónové (pro jeden druh vína) nebo dvouzónové variantě.
Nejčastěji používanými technologiemi jsou antibakteriální povrch, dávkovač vody a ledu, nulová zóna, prázdninový režim a samoodmrazování. Antibakteriální povrch je aplikován na vnitřní stěny, které jsou potažené speciální látkou, která ničí bakterie a plísně. Dávkovač vody a ledu se nachází v přední straně dveří, převážně u amerických typů ledniček. Nulová zóna je přihrádka, která je určena pro skladování ovoce, zeleniny nebo sýrů, kde je nižší teplota než v ostatních prostorech. Prázdninový režim se využívá v případě, kdy není lednice často otevírána, pak je vnitřní teplota udržována na stabilní úrovni, čímž se výrazně snižuje spotřeba. Samoodmrazování funguje díky cirkulaci vzduchu – dochází ke snížení vlhkosti a nevzniká námraza.
Ukládání potravin do chladničky má svá pravidla. Ovoce a zeleninu byste například neměli omývat, veškeré pokrmy by měly být zchlazeny na pokojovou teplotu, aromatické potraviny by měly být zabaleny, aby neovlivnily chuť a vůni ostatních. Vnitřní prostory by neměly být přeplněné, aby vzduch mohl cirkulovat. Také platí, že teplota není všude stejná. Nejteplejší částí jsou dveře, následují boxy na ovoce a zeleninu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jde o rannou plíseň na rajčatech. Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Starší listy jsou náchylnější než mladší, takže tato choroba často začíná ve spodní části rostliny a postupuje nahoru.
Co s tím? Musíte se vyvarovat vody na listech. Rostlinu zalévejte jen do substrátu. U větších rostlin pomůže mulčování, umístění do klecí nebo vytyčování, které udrží rostliny nad zemí, takže jsou méně zranitelné. Lepší cirkulace vzduchu umožňuje, aby listy schly rychleji. Mulčování pomáhá zabránit rozstřikování vody při zálivce a přenášení spor chorob na rostliny.
Chemicky můžete rostliny ošetřit pomocí kontaktního fungicidu CHAMPION 50WG. Postupujte podle návodu a ošetřete celou rostlinu a listy zhora i zdola. Po každém dešti pak opalujte, až do sklizně.
Nejdříve musíme podle zákona najít odpovědného projektanta, který vypracuje projektovou dokumentaci a který pak odpovídá za správnost, celistvost, úplnost, bezpečnost a proveditelnost stavby. Odpovídá rovněž za technickou a ekonomickou úroveň projektu, včetně vlivů na životní prostředí.
Projektovou dokumentaci, jež zahrnuje i dokladovou část (například stanoviska dotčených orgánů), následně posoudí stavební úřad. Pokud je garáž na našem vlastním pozemku a bude sloužit pouze nám, končí celý oznamovací proces povinností stavebníka oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby.
Mezi základní podmínky umístění garáže patří to, že musí být postavena ve vzdálenosti minimálně 1,5 metru od sousedního pozemku rodinného domu (nachází-li se za plotem pozemek jiný, vzdálenost se dodržet nemusí, vždy ale záleží na konkrétním případu).
Rozhodně stavíme s rezervou, bylo by totiž krátkozraké stavět malou garáž jen proto, že právě vlastníme malé auto. Do garáže se vejde ještě třeba motorka, jízdní kola, sportovní náčiní a skříně na nářadí. Podmínky pro stavbu malých a velkých garáží se liší, přičemž limit je 25 m². Většina dnešních garáží tuto hranici přesahuje.
Malou garáž do 25 m² (na motorku a kola nebo sloužící jako sklad nářadí a podobně) lze na pozemku umístit jen na základě územního souhlasu. Pro jeho vydání musí být prokazatelné, že stavbě nic nebrání (stavba je v souladu s územním plánem, dotčené orgány mají souhlasné stanovisko, všichni účastníci stavebního řízení se stavebním záměrem souhlasí). Poté může stavební odbor vydat územní souhlas dle § 96 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Garáž větší než 25 m² se nejprve musí na pozemek potenciálně umístit. To je úkolem územního rozhodnutí. Potom přichází na řadu stavební povolení. Územní rozhodnutí a stavební povolení lze sloučit a požádat o ně najednou tehdy, když jsou podmínky území jednoznačné. To znamená, že je vše vyřešeno a stavbě nic nebrání: k pozemku se nevážou žádné výjimky; je vyřešen přístup na komunikaci; se stavbou souhlasí sousedi i všechny dotčené orgány; pozemek se nenachází v památkově chráněném území nebo v chráněné krajinné oblasti (a pokud ano, pak odbor památkové péče či příslušný odbor chráněné krajinné oblasti se stavbou souhlasí). Jestliže podmínky území jednoznačné nejsou (například technicky nelze dostát požadavku umístění garáže 1,5 m od hranice pozemku), musí se nejdříve projednat a udělit výjimka o Obecné technické požadavky na výstavbu ve znění pozdějších předpisů , poté přijde na řadu územní řízení a následně stavební povolení.
Garáže můžeme rozlišovat podle toho, z jakého materiálu jsou postaveny, jedná se tedy o garáže zděné, betonové, montované, montované zateplené.
Rozměry garáže se stanovují na základě potřeb zákazníka, přičemž nejmenší rozměr garáže je 5020 x 2900 x 2160 mm (délka x šířka x výška).
Nyní je čas pro rostliny najít vhodné místo. Můžete si vybrat, jestli se chcete na rostliny během zimy dívat a nebo ne.
Tmavé a chladné místo
Například sklep, je ideální pro uchování rostlin přes zimu. Zde bude pelargónie chráněna před přímým slunečním světlem. Tím se zabrání tomu, aby rostliny začaly znovu rašit příliš brzy a trpěly nedostatkem vody. Tento způsob přezimování pelargoniím prospívá nejvíce. Máte-li dostatek místa ve sklepě, můžete si ušetřit výsadbu a muškáty přezimovat rovnou v květináči nebo v balkónovém truhlíku. Na jaře stačí nasypat čerstvou zeminu s kuličkovým hnojivem.
Chladnička
Ano chladnička je také možným místem na přezimování muškátů. Muškáty lze zabalit do novin a uložit je na chladném místě, například v zásuvce na zeleninu v lednici.
Světlé místo
Místo s dostatkem světla a s teplotou 5 až 10 °C, což by mohla být například zimní zahrada nebo světlé schodiště. Pelargonie dobře přezimují na světlém ale chladném místě. Přes zimu udržujte kořeny mírně vlhké.
Obývací pokoj
Vyhřátý obývák je další možností kde je možné přezimovat muškáty. Ideálně na vytápěných místech, jako je okenní parapet v obývacím pokoji. V tomto příjemném teple muškát znovu vyraší. Pokud je výhonků příliš mnoho, tak se jednoduše odříznou. Díky tomu se tvoří více bočních výhonů a rostlina pak v příštím roce roste košatěji a kompaktněji. Navíc je tím podporována tvorba poupat. Některé druhy pelargónie, zejména hybridy pelargonie velkokvěté, však potřebují ke kvetení chladné období v délce alespoň šest týdnů.
Přes zimu se pelargónie udržuje spíše v suchu a zalévá se jen když je to nutné. Nehnojí se.
Shrnutí pro umístění a péči:
optimální umístění: tma a chlad (například ve sklepě);
Monstera je ikonou moderního bydlení. Její velké, děrované listy dodají interiéru tropickou atmosféru. Přestože vypadá exoticky, je velmi nenáročná. Snese i polostín, ale při větším světle tvoří výraznější perforace listů.
Monstera potřebuje občasnou oporu, aby rostla vzpřímeně. Mírné mlžení jí prospívá.
Pilea, známá jako „penízkovka“, je moderní pokojovka s kulatými listy. Roste rychle a vytváří velké množství odnoží, které lze snadno přesadit a množit. Vyžaduje střední světlo, ale nevadí jí ani stinnější místo.
Má ráda pravidelnou, ale mírnou zálivku. Přelití může způsobit žloutnutí listů. Pilea je oblíbená v moderních interiérech díky svému minimalistickému vzhledu.
Umístění: světlé místo bez přímého slunce.
Zálivka: 1× týdně, jen mírně.
Substrát: lehký, vzdušný.
Časté chyby: přelití, umístění na studené parapety v zimě.
Následuje stručný přehled různých typů spalovacích kamen, které jsou na trhu k dispozici.
Pyrolytické kotle na dřevo
Pyrolytický znamená zplyňovací kotel na kusové dřevo, dřevní brikety a dřevní odpad, konstruovaný s ohledem na antikorozní úpravu stěn. Vnitřní stěny kvalitního kotle jsou vyrobeny z kotlových plechů tloušťky 5 - 6 mm. Kotel má odolnou keramickou vyzdívku s mikrovýztuhou pro zajištění dlouhodobé stáložárnosti a dlouholeté životnosti. Kotel je určen pro úsporné a komfortní vytápění včetně možnosti ohřevu teplé užitkové vody v objektech jako jsou například rodinné domy, chalupy, dílny, provozovny apod. Zplyňovací kotle se vyznačují úsporným a ekologickým provozem a vysokou účinností (až 90%). Výborná regulace výkonu a kvalitní izolace kotle šetří palivo a čas obsluhy. Pyrolytické kotle vyžadují nepatrnou spotřebou elektrické energie za což se odmění ekologickým provozem, který splňuje náročné normy emisní třídy 3 ČSN EN 303-5 a i nadále je lze provozovat po roce 2022.
Dobrý pyrolytický kotel má velkou přikládací komoru pro délku polen 40 až 80 cm. V přikládací komoře lze bezproblémově spalovat kusové dřevo, dále štěpku nebo dřevěné brikety. Velká přikládací komora společně s výbornou regulací a vysokou účinností zajišťuje velmi dlouhé hoření na jednu vsázku paliva (až 4,5 hodiny). Výborná regulace tepelného výkonu kotle je řízena elektronickým regulátorem, který snímá teplotu kotlové vody, teplotu spalin, popřípadě i teplotu v místnosti a na základě těchto veličin řídí proces spalování. Tím je zaručen vysoký komfort obsluhy a vysoká účinnost spalování.
V této kategorii jde o kotle na tuhá paliva. Kotel na tuhá paliva je svařen z ocelových plechů a trubek. Vnitřní prostor je rozdělen vodní přepážkou na přikládací šachtu, spalovací komoru a výměník, kterým proudí spaliny ke kouřovému hrdlu. Pod spalovací komorou a přikládací šachtou je pohyblivý dvoudílný rošt, obvykle ovládaný z boční strany kotle pákou. Regulace sekundárního vzduchu přiváděného z boků do spalovací komory zvyšuje účinnost tohoto kotle. Primární vzduch je přiváděn regulovatelnou klapkou v popelníkových a přikládacích dvířkách. Regulace se provádí ručně nebo automaticky regulátorem výkonu (TRV), který je dodáván jako příslušenství současně s kotlem. Tyto kotle jsou vhodné pro vytápění bytů, rodinných domků, provozoven a obdobných objektů s tepelnou ztrátou 17-35 kW. Otopný systém může být s otevřenou nebo tlakovou expanzní nádobou, samotížným nebo nuceným oběhem otop
Stavební prvky, smlouvy a předpisy pro solární systémy
Před instalací solárního systému byste měli prozkoumat místní stavební a územní předpisy, jakož i zvláštní předpisy, týkající se umístění. Budete pravděpodobně potřebovat stavební povolení, pro instalaci solárního energetického systému, na stávající budovu.
Ne každá komunita nebo obec vítá, v obytných oblastech, zařízení pro obnovitelné zdroje energie. I když je to často kvůli neznalosti novinek systémů, pro obnovitelné zdroje energie. Je nutné dodržovat postupy povolené pro instalaci systému.
Otázky stavebního, či územního úřadu, o dodržování instalací solárního systému, jsou typickým problémem. Mezi běžné problémy majitelů domů, které jsou ve stavebních předpisech, patří následující:
překročení zatížení střechy;
nepřijatelné výměníky tepla;
nesprávné zapojení;
protiprávní manipulace s použitím pitné vody.
Mezi potencionální územní otázky patří tyto:
zabrání bočních metrů;
rychlostavitelné, nedovolené výčnělky na střechách;
umístění systému příliš blízko do ulic nebo hranic.
Závazně je také vyžadováno, dodržovat zvláštní oblastní předpisy pro místní obce, útvary, nebo sdružení pro majitelé domu. Tyto přísliby, historické okresní předpisy, či povodňová ustanovení lze snadno přehlédnout. Chcete-li zjistit, co je potřeba pro místní soulad, obraťte se na místní příslušnosti v územním plánování a stavebnictví, veškeré majitelé domu, útvary, sousedy a komunitní sdružení.
