„Listy má krásné, kořeny vypadají zdravě, ale už třetí rok ani jeden květ.“
Přesně touhle větou začíná většina rozhovorů o orchidejích. A je úplně jedno, jestli stojíme v panelákovém bytě, v rodinném domě nebo v zahradnictví mezi regály plnými kvetoucích rostlin.
Pravda je jednoduchá a pro mnoho lidí překvapivá: orchidej nekvete proto, že k tomu nemá důvod. Ne proto, že by byla nemocná, zanedbaná nebo „rozbitá“. Ve skutečnosti dělá přesně to, co má – roste, přežívá a šetří energii.
FAQ – Často kladené otázky
Proč má orchidej krásné listy, ale nekvete ani po několika letech?
Nejčastějším důvodem je, že orchidej nemá impuls ke kvetení, přestože je zdravá a dobře roste. Rostlina má dost energie na přežití, ale žádný signál, že by měla investovat do květů.
V bytových podmínkách často chybí rozdíl denní a noční teploty nebo dostatek rozptýleného světla. Orchidej pak setrvává ve fázi růstu listů a kořenů. Nejde o chybu, ale o přirozenou reakci na stabilní prostředí bez změn.
Jak dlouho může orchidej nekvést a je to ještě normální?
Je zcela běžné, že orchidej nekvete jeden až dva roky, aniž by to znamenalo problém. Zvlášť po bohatém kvetení potřebuje delší dobu na regeneraci.
Pokud má pevné listy a zdravé kořeny, je orchidej v pořádku. Kvetení není povinnost, ale reakce na vhodné podmínky. U některých kusů se květní stvol objeví až po výraznější změně prostředí.
Pomůže orchideji více hnojiva, když nechce kvést?
Ve většině případů ne. Nadbytek hnojiva podporuje růst listů, nikoli tvorbu květů. Orchidej s dostatkem živin nemá důvod investovat energii do rozmnožování.
Pokud orchidej nekvete, je lepší hnojení dočasně omezit nebo zcela vynechat. Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy se objeví květní stvol a rostlina ho potřebuje vyživit.
Má smysl orchidej přesazovat, když dlouho nekvete?
Přesazení většinou kvetení nezlepší a často ho naopak oddálí. Jde o zásah, který orchidej stresuje a nutí ji investovat energii do obnovy kořenů.
Přesazujte pouze tehdy, pokud je substrát rozpadlý, zapáchá nebo jsou kořeny shnilé. Nekvetení samo o sobě není důvod k přesazení.
Je pravda, že orchidej potřebuje chladnější noci, aby vykvetla?
Ano, u většiny běžně pěstovaných orchidejí je rozdíl denní a noční teploty klíčovým spouštěčem kvetení. Ideální rozdíl je přibližně 4–6 °C.
V praxi stačí orchidej na několik týdnů umístit do místnosti, kde je v noci chladněji. Stálá teplota po celý den je častým důvodem, proč květy nepřicházejí.
Může orchidej nekvést kvůli špatnému světlu?
Ano, nedostatek světla je jedním z nejčastějších důvodů nekvetení. Orchidej sice přežije i v horších světelných podmínkách, ale květní stvol se nevytvoří.
Rostlina potřebuje dostatek rozptýleného světla po většinu dne. Přímé slunce listy spálí, ale tmavý kout kvetení prakticky znemožní.
Je normální, že orchidej po odkvětu dlouho „nic nedělá“?
Ano, jedná se o klidové období, které je pro orchidej přirozené a nutné. V této fázi se připravuje na další cyklus růstu a kvetení.
Největší chybou je snažit se klidovou fázi narušit. Přehnaná péče v tomto období často vede k tomu, že orchidej zůstane bez květů ještě déle.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Je plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Ano, plíseň na orchideji může být přenosná, pokud jde o aktivní houbový růst v prostředí s vysokou vlhkostí a minimálním větráním.
Spory se šíří vzduchem, zejména ve stagnujícím prostoru. Pokud máte květináče těsně u sebe, zvyšujete riziko. Při podezření na aktivní plíseň doporučuji orchidej dočasně izolovat a upravit režim větrání. Pokud jde o zasolení, nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika problému ještě před zásahem.
Kdy už je orchidej opravdu ztracená?
Orchidej je obvykle ztracená tehdy, když dojde k masivní hnilobě kořenů a rozpadu centrální růžice.
Pokud je více než 80 % kořenů měkkých, substrát silně zapáchá a listy kolabují během 48 hodin, jde o pokročilý rozklad. V této fázi už nejde o běžnou plíseň ani škůdce. Rozpoznání hranice nevratnosti vám ušetří zbytečné pokusy o záchranu.
Může orchidej přežít bez většiny kořenů?
Ano, orchidej může přežít i s výrazně redukovaným kořenovým systémem, pokud je zachována zdravá růžice a alespoň část aktivních kořenů.
Je nutné vytvořit stabilní prostředí s mírnou vlhkostí a dostatkem světla. Záchrana orchideje bez kořenů vyžaduje trpělivost a kontrolu vlhkosti. Pokud však současně probíhá hniloba, šance klesá. Rozhodující je včasná diagnóza a odstranění poškozených částí.
Mám použít fungicid hned při podezření na plíseň?
Ne, chemický zásah by měl přijít až po potvrzené diagnóze aktivní plísně.
Impulzivní použití fungicidu může poškodit citlivé kořeny. Pokud nejste jistí, zda jde o plíseň nebo zasolení, nejprve proveďte mechanický test a sledujte vývoj. Špatná diagnóza může orchidej poškodit více než samotný povrchový problém.
Může být bílý povlak jen prach nebo minerální usazenina?
Ano, velmi často jde o minerální usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň.
Zasolení substrátu vytváří tvrdý prášek bez zápachu a bez reakce na vlhkost. Pokud se povlak po navlhčení nemění, pravděpodobně nejde o aktivní plíseň na orchideji. Přechod na měkčí vodu problém obvykle vyřeší.
Vadí plíseň ostatním pokojovým rostlinám?
Aktivní plíseň může při dlouhodobé vlhkosti ohrozit i další rostliny ve stejném prostoru.
Riziko je vyšší v uzavřených, nevětraných místnostech. Pokud máte více květin pohromadě, doporučuji zlepšit cirkulaci vzduchu. Plíseň na orchideji sama o sobě není vždy agresivní, ale špatné prostředí může podpořit šíření spor.
Kolik dní mám čekat, než zasáhnu?
Při nejisté diagnóze je rozumné sledovat vývoj 3–5 dní, pokud nejde o zjevnou hnilobu.
Plíseň se během několika dní projeví změnou struktury nebo šířením. Pokud se stav nemění, může jít o neakt
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ MALIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mila.
Jak teď poznám o jaké maliny se jedná. Chci je ostříhat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jak poznat o jaký typ maliny jde kvůli stříhání? Jak před stříháním malin poznat, jestli plodí v létě a nebo až na podzim? Když v zimě rostlina maliníku spí, tak na ní můžete poznat, o jaký typ se jedná, prozkoumáním jejich výhonů.
Malina, která plodí brzy v létě a potřebuje k tomu dvouleté dřevo, tak má dva druhy výhonů odlišených barvou a strukturou kůry. Jedny výhony mají hladkou a hnědou kůru a druhé mají kůru šedou až světle hnědou, hrubou a kůra se u nich také loupe.
Maliny, které plodí až na podzim na letošním dřevu mají všechny výhony stejné šedé s hrubou olupující se kůrou. Jak můžete maliny v zimě ostříhat?
Malinám plodícím v létě uřízněte hned u země VŠECHNY šedé výhony s olupující se kůrou a skovejte si je na podpal letních táboráků. Prostříhejte slabé a neperspektivní výhony s hnědou hladkou kůrou tak, aby vám zůstal vždy nejsilnější výhon s dostatečným prostorem pro skvělé pronikání světla a dobré proudění vzduchu. S ohledem na to začněte odstraňovat všechny tenké, zakrnělé, zkroucené výhony a pokračujte v prostříhávání, dokud se nepořádek nevyčistí. Pokud máte málo místa, můžete výhony zkrátit o 1/3. Pak připevněte výhony k rámu nebo mříži. Použijte biologicky odbouratelný provázek, jako je juta, a přivažte s ním každý výhon volně, ale pevně k rámu / mříži / drátu. Přivázání zabrání jejich ohýbání pod tíhou plodiny. Také to velmi usnadňuje prořezávání v dalších letech – přivázané výhony jsou ty, které příští zimu odstraníte.
U malin, které plodí až na podzim a mají v zimě všechny výhony stejné (šedé a hrubé), tak seřízněte všechny až u země.
Je bílá plíseň na orchideji nakažlivá pro ostatní rostliny?
Bílá plíseň na orchideji může být za určitých podmínek přenosná, zejména pokud je způsobena aktivním houbovým růstem v prostředí se zvýšenou vlhkostí a minimálním prouděním vzduchu.
Plísně se šíří sporami, které se ve vlhkém a stojatém vzduchu snadno přenesou na další substrát. Pokud máte orchideje těsně u sebe, riziko roste. V praxi doporučuji při podezření na aktivní plíseň rostlinu dočasně izolovat. Samotné zasolení nakažlivé není. Rozhodující je správná diagnostika bílé plísně a úprava prostředí – tedy větrání a omezení přemokření.
Může být bílý povlak na orchideji jen vodní kámen?
Ano, velmi často jde o usazeniny z tvrdé vody, nikoli o skutečnou plíseň. Bílý prášek na substrátu orchideje bývá minerálního původu.
Vodní kámen vytváří tvrdé, krystalické struktury, které nereagují na vlhkost a nemají zápach. Pokud po navlhčení nedochází k optickému „oživení“, pravděpodobně nejde o bílou plíseň. V českých podmínkách s tvrdou kohoutkovou vodou je tento jev běžný. Řešením je přechod na dešťovou nebo filtrovanou vodu a občasné propláchnutí substrátu.
Jak rychle se bílá plíseň na orchideji šíří?
Bílá plíseň se může při ideálních podmínkách rozšířit během několika dnů, zejména při kombinaci vlhkého substrátu a nedostatečného větrání.
V praxi jsem pozoroval viditelné rozšíření vláken během jednoho týdne. Pokud se povlak nemění, může jít spíše o zasolení. Aktivní plíseň na orchideji ale reaguje na vlhkost a postupně kolonizuje další části substrátu. Klíčová je kontrola po 3–5 dnech – sledování vývoje pomůže odlišit biologický proces od minerální usazeniny.
Mám orchidej s plísní hned přesadit?
Ne vždy je okamžité přesazení nutné. Záleží na rozsahu a stavu kořenového systému.
Pokud jde o povrchovou bílou plíseň na substrátu bez známek hniloby, často stačí zlepšit větrání a omezit zálivku. Přesazení má smysl tehdy, pokud je substrát výrazně napadený nebo zapáchá. Zbytečná manipulace může orchidej oslabit. Nejprve proveďte diagnostický test a sledujte vývoj několik dní.
Jak poznám rozdíl mezi plísní a vlnatkami?
Rozdíl je ve struktuře a přítomnosti živého hmyzu. Vlnatky tvoří bílé chomáčky, ale uvnitř je drobný škůdce.
Při dotyku vatovou tyčinkou lze často zaznamenat pohyb nebo lepkavou stopu. Skutečná bílá plíseň je vláknitá a bez pohybu. Pokud si nejste jistí, porovnejte vzhled s fotografiemi škůdců: Srovnávací fotografie vlnatek na orchidejích
Správná identifikace je zásadní pro volbu zásahu.
Může plíseň vzniknout jen z nadměrného rosení listů?
Ano, dlouhodobé rosení bez dostatečného proudění vzduchu může vytvořit id
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
jak čato zalévat
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Orchidej se má zalít až když je substrát proschlý. Orchidej ponořte na chvíli do vody a pak nechte vytéct všechnu vodu. Obvykle to stačí provést jednou za 10 dní, záleží na okolní vlhkosti a teplotě.
Na dno jamky je možné dát jemný, dobře proleželý kompost. Nikdy se takto nepoužívá čerstvý hnůj a také se nikdy do jamky nepřidávají průmyslová hnojiva – na začátku rozpouštění je koncentrace jednotlivých živin v jamce příliš vysoká. Jemné, mladé, čerstvě vyrůstající kořínky by se mohly při této koncentraci spálit. Připravené sazenice se umístí do jamky tak, aby výhon se dvěma očky směřoval vzhůru a kořeny byly volně rozprostřené v jamce. Místo srůstu umístíme v případě parafinovaných sazenic asi 2 – 3 cm nad budoucí povrch půdy. Nejsou-li sazenice ošetřené parafínem, umístí se zhruba ve výšce okolního povrchu půdy. Pak se jamka částečně zasype zeminou, která byla původně na povrchu a je tedy vyhnojená. Následuje utužení zeminy mírným přišlápnutím, a pak je potřeba jamku dostatečně zalít.
Výsadba sazenice „v polovině práce“:
Po vsáknutí vody se přihrne zbytek zeminy tak, že zemina, která byla původně dole, se umístí nahoru. A hned se z ní také vytvoří kopeček, aby očka na výhonu byla zakrytá a mohla vyrašit v klidu a bezpečí, bez ohrožení jarními mrazy přicházejícími v květnu. K sazenici hned můžeme umístit tyčku, ke které se vyrůstající letorosty budou za vegetace vyvazovat.
Vytvoření hrobku nad sazenicí:
Můžete upřesnit termín výsadby?
Většinou se sazenice vysazují na jaře, protože na podzim školky většinou nestihnou připravit sadbu k prodeji před zamrznutím půdy. Z hlediska zásobení sazenice vodou je však podzimní výsadba lepší. A ještě něco: je také možné koupit během roku kontejnerovanou sadbu, většinou na různých výstavách či trzích. Pak je dobré vysazovat co nejdříve po nákupu, aby kořeny měly konečně dostatek prostoru, který v kontejneru chybí.
A jak je potřebné se o nově vysazené keře starat?
V krátké době po výsadbě může dojít k utužení povrchu půdy, která tvoří kopeček nad sazenicí. Rašící výhon by pak mohl mít potíže při vyrůstání přes takto utužený půdní škraloup. Proto je nutné občas kopeček jemně a veleopatrně prokypřit. Ale v žádném případě by se pěstitel neměl snažit „pomoci“ rašícímu výhonu tím, že kopeček nechá rozhrnutý! Rašící výhon je pod půdou etiolizovaný (vybělený – neobsahuje chlorofyl) a při prvním setkání s prudkým sluníčkem by se mohl spálit stejně, jako se mnohdy na jaře spálíme my, když včas neodejdeme do stínu.
Jinak většina prací v době vegetace na nově vysazených keřích je v podstatě téměř shodná s pracemi kolem keřů, které už plodí, jak jsme o nich mluvili v předchozích měsících. Proto nám žádná z těchto „zelených prací“ principiálně neb
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Myslím, že už jsme dostatečně teoreticky připraveni, abychom mohli říznout...
Začneme řezem plodného keře s využitím principu Guyotova řezu na vrcholovém tvaru. (Jak se provádí řez mladých keřů, aby bylo dosaženo žádaného tvaru, si necháme zase na jindy.)
Nejprve si keř dobře prohlédneme, uvědomíme si zvolený způsob vedení, který máme dodržet, a zvolené zatížení. Jako v jiných oborech, i zde platí: dvakrát měř, jednou řež. Nebo raději měř i třikrát. Pokud můžeme využít loňský zásobní čípek, je práce celkem jednoduchá. Horní výhon na něm zakrátíme do požadované délky podle zvoleného zatížení a spodní zakrátíme na dvě očka. Loňský tažeň za čípkem odřízneme a tvůrčí činnost je hotova. Řez nůžkami na jednoletém dřevě obecně vedeme alespoň 3 cm za očkem, nejlépe v polovině internodia. Řez nůžkami na veškerém starším dřevě provádíme na větevní kroužek; jsou-li řezné rány velké a je-li jich na keři víc, doporučuje se je ošetřit podobně jako u ovocných stromů. Řezné rány totiž mohou být vstupní cestou jedné ošklivé dřevokazné houby (ESCA), která se rozšiřuje především ve starších vinicích.
Není-li možné zásobní čípek využít k řezu, je nutné výhon, ze kterého má být tažeň, nejprve vybrat. Musí to být výhon dobře vyzrálý, nepoškozený, dostatečně dlouhý a přiměřeně silný (příliš silné výhony se budou při ohýbání lámat). A co je nejdůležitější: z těch několika potenciálních budoucích tažňů vybereme ten výhon, který je nejblíže kmeni. Morfologicky pod ním (nebo před ním – záleží na tom, jak pořadí výhonů vnímáme) potřebujeme výhon, který již nemusí být tak ideální, ze kterého nařežeme dvouoký zásobní čípek. Viz Následující obrázek:
Z minula také víme o důležitosti dvouletého dřeva pro produkci hroznů. Jak se to projeví při řezu?
Ono je to trošku složitější, než jsem minule naznačila. V očkách na jednoletém dřevě se v loňském roce vyvinula pletiva, z nichž budou (při dobrém odkvetení) v letošním roce hrozny. V omezené míře se tato pletiva mohou vyvinout i na letorostech ze spících oček (jak se v poslední době uvádí v odborné literatuře), pokud byly splněny požadavky na dostatečné osvětlení. Protože však do oček nevidíme, raději zůstaneme u základního, dlouholetou zkušeností potvrzeného pravidla, že výhony pro tažně nebo pro plodonosné čípky mají vyrůstat z dvouletého dřeva.
V naší poradně s názvem CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Modré orchideje, které jsou dobarvované, po nějakém čase vyblednou a stane se s nich normální bílá orchidej. Producenti modrých orchidejí tají způsob, kterým dosáhnou toho, že orchidej zmodrá. Existuje ale i domácí způsob, jak docílit modré barvy. Stačí hlouběji seříznout kůru stonku v místě asi tak 4 až 5 cm od jeho začátku. K obnaženému místu se pak ukotví plastový trychtýř, do kterého se nalije tekutina do plnících per - inkoust. Ten si rostlina postupně nasává a tím se obarvují světlé části rostliny na modro. Jak se tento způsob provádí v praxi je vidět na následujícím videu: https://youtu.be/ygtvrhhZof…
Jak na to: praktický postup, jak orchidej znovu přimět ke kvetení
Teď už nejde o teorii ani historky. Tohle je postup, který v praxi funguje nejčastěji, pokud má orchidej zdravé listy a kořeny, ale dlouhodobě nekvete.
Zkontrolujte světlo a místo. Orchidej postavte na místo s dostatkem rozptýleného světla, ideálně k východnímu nebo západnímu oknu. Pokud je u okna, ale květináč stojí přímo na slunci, lehce ho zastiňte. Typická chyba je tmavý kout místnosti.
Upravte teplotní režim.
Na 3–6 týdnů zajistěte rozdíl mezi denní a noční teplotou alespoň 4 °C. V praxi to znamená dát orchidej na noc ke chladnějšímu oknu, do ložnice nebo chodby. Ne do průvanu.
Zpomalte zálivku.
Zalévejte výhradně podle barvy kořenů. Pokud jsou zelené, nechte orchidej být. Většina pěstitelů zalévá o 30–40 % častěji, než je nutné. Přesně to kvetení brzdí.
Dočasně vynechte hnojivo.
Po dobu několika týdnů orchidej nehnojte. Rostlina, která má přebytek živin, investuje energii do listů, ne do květů. Hnojivo má smysl až ve chvíli, kdy se objeví květní stvol.
Vydržte a nezasahujte.
Jakmile jsou podmínky nastavené, přestaňte orchidej kontrolovat každý den. První náznaky květního stvolu se objevují často až po 4–8 týdnech. Trpělivost je klíčová.
„Když lidé tenhle postup opravdu dodrží, květní stvol se objeví častěji, než si myslí,“ shrnuje zahradník. Nejčastější chybou je, že někdo v půlce procesu znejistí a začne znovu zasahovat.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Sbírka zdravých orchidejí je určitě dobrý nápad. Může jít také o rostlinu určenou jako dárek nebo jen jako dekorace na stůl, kromě krásného květu musíte při výběru orchideje klást důraz na důležitější faktory:
Zatřeste s rostlinou. Jemně uchopte rostlinu v místě, kde se začíná dotýkat substrátu a jemně s ní zatřeste. Epifytické orchideje (Dendrobium, Cattleya, včetně Phalaenopsis, Oncidium a Brasavola) jsou obvykle zasazené v hrubé směsi kůry, uhlí, polystyrenových a dalších organických a anorganických materiálech. Pokud kořeny nejsou pevně přichyceny k nádobě, můžete jemně zvednout orchidej z nádoby a opatrně nahlédnout. Pokud jsou kořeny k nádobě pevně přichyceny, nikdy je netrhejte, nechcete přeci kořeny poškodit. Pokud několik kořenů v horní části z nádoby vylézají, je vše v pořádku. Pokud je orchidej nevhodně zalitá, ale zdravá, nic vám nebrání v jejím nákupu, jen s další zálivkou vyčkejte do okamžiku, kdy bude skutečně potřeba.
Zkontrolujte zdravé kořeny. Kořeny jsou nejdůležitější částí rostliny orchideje. Kořeny orchideje jsou vysoce specializované orgány, které umí rychle přijímat vodu a dokonce i provádět fotosyntézu. V případě epifytických orchidejí jsou navrženy tak, aby byly schopny lpět na nerovném povrchu a ukotvit rostlinu vysoko na stromě. Zdravý kořen orchideje má v suchém stavu světle zelenou barvu a v době, když je zalitý, má tmavě zelenou barvu. Kořeny orchidejí by měly mít dlouhé výhonky, na konci lesklé a špičaté. Čím delší výhonek, tím zdravější rostlina. Odumřelé kořeny orchideje jsou svraštělé, a když jsou suché, tak bílé. Rostlina s odumřelými kořeny zajde.
Zkontrolujte listy. Toto je obtížné téma k řešení, protože je mezi orchidejemi spousta druhů a variant. Některé mají listy tenké, zatímco jiné je mají masité a ploché. Některé druhy orchidejí nemají listy vůbec a vypadají jako malé spleti kořenů. Obecně je však potřeba podívat se na listy, které jsou husté a lehce zbarvené do žluto - zelena, skoro jako zelené jablko. Listy, které jsou příliš zelené a lesklé znázorňují, že je rostlina přehnojena a stejně nebude kvést. Listy by měly být bez vad, zjevných nečistot a skvrn. Na závěr se ujistěte, že místo, ze kterého listy vyrůstají, není poničeno.
Zkontrolujte pahlíz. V zásadě existují dva druhy epifytických orchidejí. Ty, které rostou z jednoho rostoucího bodu (například Phalaenopsis), a ty, které rostou z plazivého oddenku (například Cattleya). Orchidejím s plazivým oddenkem může každý rok narůst čerstvý pahlíz s novými listy a květy. Pokud si kupujete tento druh, ujistěte se, že pahlíz je baculatý a tučný.
Spočítejte květy. Pokud kupujete orchidej v květu, odolejte nutkání ko
Ve svém příspěvku STŘÍHÁNÍ OLEANDRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatava.
Dobrý den, po odkvetení oleandru se vytvořily nějaké tobolky, myslela jsem, že tam budou semínka, ale jsou prázdné. Nevím co s tím. Ptám se "Mám je ostříhat"?Není to můj první oleandr, ale tohle vidím prvně. Děkuji za odpověď.Svatava
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Marková.
Mám po odkvětu vystříhat zbylé výrustky mezi větvičkami, nebo nechat.nevím
Orchidej je zdravá, ale nekvete – kde je skutečný problém?
„Podívej se na ni,“ říkám kamarádovi zahradníkovi a ukazuji na orchidej s pevnými listy a zelenými kořeny. „Vypadá dokonale. Tak proč nekvete?“
Usměje se a odpoví větou, kterou slyším pokaždé, když řešíme podobný případ: „Právě proto, že je v pohodě.“
Tohle je moment, kdy většina pěstitelů znejistí. Lidé mají tendenci spojovat kvetení se zdravím. Jenže u orchidejí to takhle nefunguje. Orchidej může být zcela zdravá, vitální a přesto roky nevytvořit jediný květ.
Z biologického hlediska je kvetení energeticky náročné. Rostlina k němu přistoupí až tehdy, když má splněné dvě podmínky: dostatek energie a důvod, proč se rozmnožovat. Pokud má ideální podmínky bez jakéhokoli signálu změny, zůstane klidně jen ve fázi růstu listů.
Růst versus kvetení
Zahradník mi to vysvětluje jednoduše: „Růst listů je pro orchidej bezpečný. Kvetení je risk.“ Pokud rostlina nemá pocit, že se blíží změna prostředí, nemá motivaci riskovat energii na květy.
Proto je tak časté, že orchidej má nové listy, nové kořeny, ale květní stvol nikde. Nejde o chybu v péči, ale o chybějící impulz.
Rychlá kontrola: je vaše orchidej v téhle fázi?
má nové, pevné listy,
kořeny jsou zelené nebo stříbrné, ne shnilé,
dlouho stojí na stejném místě,
má podobnou teplotu ve dne i v noci.
Pokud jste si u většiny bodů řekli ano, je velmi pravděpodobné, že orchidejnení nemocná. Jen zkrátka nemá důvod kvést.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Když se vám réva ujme, začne na jaře rašit a z hlavních oček vyběhnou silné výhony. Vedle nich se však probudí také „spící neviditelná“ očka, jejichž slabé výhony musíte vylomením odstranit. Takže by vám měly zůstat jen dva hlavní výhony. Zeminu opět přihrňte k sazenici, teprve v červnu kopečky země (růvky) postupně rozhrnujte a během července silnější ze dvou silných výhonů začněte vést podle opory, to znamená, přivažte ho ke kolíku nebo ke drátěnce. Ten druhý buď zcela odstraňte, nebo zkraťte cca na délku 15 cm. Tento zkrácený výhon vám vytvoří řadu oček, která pak můžete využít v případě, že by hlavní výhon v zimě vymrzl. Půdu kolem sazenic kypřete a odplevelujte. Plné hnojivo použijte poprvé začátkem léta, podruhé začátkem srpna. Na podzim kolem sazenice zryjte půdu a přidejte vyzrálý kompost nebo zetlelý hnůj. Před zimou k sazenici opět přihrňte okolní zeminu.
Péče ve 2. roce
Na jaře odhrňte půdu a kratší ze dvou výhonů zakraťte na 1 očko. Pokud je delší výhon vyzrálý a silný asi jako tužka, sestřihněte ho na 60–90 cm, podle toho, jak vysoký chcete mít budoucí kmen. Je-li však tento výhon slabý a málo vyzrálý, zkraťte ho na 2 očka, ostatní výhony odstraňte. Během roku vám budou přirůstat další výhony a takzvané fazochy (neplodné výrůstky, zálistky, které je potřeba odstraňovat stejně jako u rajčat). Během léta přihnojujte, ošetřujte proti houbovým chorobám, na podzim zaryjte hnůj nebo kompost a přidejte menší množství kombinovaného hnojiva. Do podzimu mohou výhony dorůst až do délky 1,5–2 m. Je tedy čas vytvořit vinné révě kvalitní oporu. Kmínek volně přivazujte k opoře, nejlépe páskami z PVC. Na zimu opět nahrňte zeminu a vytvořte růvek, který ochrání očka před mrazem.
Péče v dalších letech
Brzy zjara se provádí řez dle způsobu vedení révy. Řez by měl být hotov do poloviny března, pokud však trvá nebezpečí příchodu silnějších mrazů, révu zatím neřežte, mráz by snadno poškodil očka. Neořezaný keř snáší zimní mrazy lépe. Je třeba si uvědomit, že kvalitní plodné letorosty vyrůstají z loňského dřeva, a proto je nutné zabezpečit jeho obnovu řezem. U stolních odrůd obvykle platí, že nejlepší hrozny vyrůstají na výhonech vyrostlých z 5–7 očka, proto je u nich lepší delší řez na takzvané tažně. Řez má vliv na plodnost révy, provádějte ho tedy vždy svědomitě. Účelem řezu je, aby réva dala sice menší počet hroznů, ale o to větších a vyvinutějších. Řezem se také udržuje keř ve vhodném tvaru. U nás je asi nejčastěji používaný řez na hlavu, aby se vytvořilo kolínko, ze kterého se nechají vyrůst 2–3 hlavní výhony (tažně), z nichž se bude
V naší poradně s názvem ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Safarikova.
Je možné,že prelita rostlina špatně kvete a květy opadávají.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ano, přelitá orchidej je nespokojená a proto špatně kvete a shazuje svá poupata nebo květy. Většinou se již u takto churavějící orchideje nepodaří květenství zachránit a bude potřeba počkat na nové. Popřípadě koupit novou orchidej. Zálivka orchidejí se nejčastěji provádí nárazově, že se jednou za 14 dní kořenový bal potopí na 5 až 10 minut do výživného roztoku, pak se vytáhne a nechá se veškerá přebytečná voda z kořenů vytéct. V mezidobí je možné rostlinu mírně rosit zředěným hnojivem na list.
Orchideje většinou nekvetou kvůli nedostatku světla, ale pozor, nesnesou ani přímé slunce (pálí jim listy). Rozhodně nezapomínejte na pravidelnou zálivku a přihnojování nejlépe speciálním hnojivem určeným právě pro orchideje, případně plným hnojivem pro pokojové rostliny, které však neobsahuje vápník. Od jara do podzimu přihnojujte častěji, v zimě méně, ale u teplomilných orchidejí, které nevyžadují výrazný zimní odpočinek, můžete hnojit v podstatě celoročně. Pokud vám rostlina nekvetla už hodně dlouho, zkuste snížit okolní teplotu na nějakých 12 °C. Například druh Cymbidium potřebuje pro to, aby nasadil na květ, teplotu okolo 15 °C. Pro přezimování mu postačí teploty mezi 7–12 °C. V době kvetení snese i 20 °C, ale trvanlivost květů zajistíte teplotou o pár stupňů nižší.
Některé druhy orchidejí (například Phalaenopsis) mají tu schopnost na jednom květním stvolu vykvétat dokonce opakovaně. Po opadu všech květů je tedy vhodné květní výhon zastřihnout za druhým pupenem, myšleno od těla rostliny, a to cca 0,5 až 1 cm nad ním. Růstový vrchol se obvykle opět aktivuje a vyroste z něj další výhon s květy. Pokud zvolíte tento způsob, rostlina může vykvést dříve, než by sama nasadila na nový výhon. Jestli hned po odkvětu výhon dle výše uvedené rady nezastřihnete, konce výhonů samy zaschnou a je časté, že vyraší některé spodní očko do výhonu a do květu. Zaschlou část pak můžete bez obav ustřihnout. A to zase asi 0,5 cm nad místem, kde je výhon ještě živý. Rostliny totiž mají v místě usychání vytvořenou přirozenou bariéru proti pronikání patogenů, toto místo tedy zachovejte, ať rostlina nemusí znovu uzavírat novou ránu. Pouze v případě, že již rostlina byla chorobou napadena, je vhodné odstranit napadenou část až do zdravého místa.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Je bílá plíseň na orchideji nebezpečná pro rostlinu?
Bílá plíseň na orchideji obvykle nepoškozuje přímo pletiva rostliny, ale signalizuje problém v prostředí nebo substrátu.
Ve většině případů se bílá plíseň na orchidejích živí rozkládající se kůrou a organickými zbytky, nikoli samotnou orchidejí. Pokud se ale dlouhodobě ignoruje, může vést k zhoršení kvality substrátu, nedostatku kyslíku ke kořenům a postupnému oslabení rostliny. Právě proto je důležité řešit příčinu, ne jen viditelný povlak.
Může orchidej s bílou plísní normálně kvést?
Ano, orchidej s bílou plísní může kvést a na první pohled působit zcela zdravě.
Kvetení ale není spolehlivým ukazatelem dobrého stavu kořenů. Plíseň v substrátu orchideje se často rozvíjí skrytě a projeví se až s odstupem několika týdnů nebo měsíců. Pokud rostlina kvete, ale plíseň se šíří, je to spíš varování, že problémy teprve přijdou, nikoli důkaz, že je vše v pořádku.
Je to opravdu plíseň, nebo jen bílý povlak ze soli?
Bílý povlak na substrátu orchideje nemusí být vždy plíseň, někdy jde pouze o minerální výkvět.
Bílá plíseň na orchideji je měkká, často chlupatá a může zapáchat zatuchlinou. Minerální výkvět je naopak tvrdý, krystalický a bez zápachu. Praktický rozdíl poznáte i tak, že povrch lehce navlhčíte. Plíseň se částečně rozpadne, zatímco sůl nebo vápenaté usazeniny zůstanou beze změny.
Pomůže skořice, peroxid vodíku nebo jiné domácí prostředky?
Domácí prostředky mohou bílou plíseň krátkodobě potlačit, ale samy o sobě problém neřeší.
Skořice nebo peroxid vodíku dokážou omezit viditelný povlak, ale příčina plísně na orchideji zůstává. Pokud nezměníte substrát, zálivku nebo prostředí, plíseň se velmi často vrátí. Tyto metody lze brát jen jako doplněk, nikoli jako hlavní řešení.
Musím orchidej s bílou plísní vždy přesadit?
Přesazení je nejúčinnější způsob, jak se plísně zbavit, ale ne vždy je nutné okamžitě.
Pokud je bílá plíseň na orchideji jen lehká, bez zápachu a rostlina má zdravé kořeny, někdy stačí úprava zálivky a lepší větrání. Při silnějším výskytu, zapáchajícím substrátu nebo rozpadlé kůře je však přesazení do čerstvého substrátu nejlepší dlouhodobé řešení.
Může se bílá plíseň přenést na jiné pokojové rostliny?
Přenos plísně z orchideje na jiné pokojové rostliny je možný, ale nebývá častý.
Plíseň se šíří hlavně tam, kde má vhodné podmínky, tedy vlhko a organický materiál. Pokud mají ostatní rostliny suchý a vzdušný substrát, riziko je minimální. Přesto je při výskytu plísně v květináči orchideje rozumné rostlinu dočasně oddělit a sledovat stav okolních květin.
Proč má bílá plíseň někdy nasládlý nebo zatuchlý zápach?
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Zapomněla jsem orchidej u otevřeného okna,venku byl mráz /okolo minus 10 stupňů /,květy i listy byly zvadlé.Je možné, že rostlinka se ještě vzpamatuje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš se nevzpamatuje, protože listy přestaly fungovat a rostlina si nedokáže fotosyntézou vyrábět hmotu na výstavbu nových. Zkuste ji nechat při minimální zálivce a uvidíte.
Stres, který orchidej potřebuje (a který si málokdo dovolí)
„Teď přijde paradox,“ usměje se zahradník. „Orchidej ke kvetení potřebuje malý stres.“ Tohle se lidem poslouchá těžko, protože stres si automaticky spojují s poškozením.
Ve skutečnosti jde o řízený, mírný stres, který v přírodě vzniká přirozeně. Změna teploty, sušší období, kratší den – to všechno jsou signály, že nastává čas rozmnožování.
Jaký stres funguje
mírné snížení noční teploty,
lehce delší interval mezi zálivkami,
stabilní, ale světlejší místo.
„Nejde orchidej trápit,“ zdůrazňuje zahradník. „Jde jí připomenout, že žije v přírodě, ne v obýváku se stálou teplotou.“
Historka z praxe
Vzpomíná na paní, která měla orchidej sedm let bez květu. „Přestala ji hýčkat, dala ji na podzim do chladnější chodby a zalévala méně. Za dva měsíce vyrazil květní stvol.“
Tohle není výjimka. Tohle je pravidlo, když se stres použije správně.
V naší poradně s názvem OBAL NA ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MARCELA BUDÍNOVÁ.
Dobrý den. Mám dotaz. Dostala jsem orchidej a mám dotaz. V čem ji mám mít? V neprůhledném obalu, nebo nějaké skleněné misce, aby mohlo ke kořenům světlo?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchideje můžete pěstovat v průhledném i v neprůhledném obalu. Co je důležité, je přístup vzduchu ke kořenům. Okrasný obal by měl být v průměru o 4 cm větší než je průměr květináče. Nepřelévat, rostlinu zalejvejte tak, že ji vyndáte z obalu a osprchujete vlažnou vodou. Necháte okapat a vytéct všechnu vodu z květináče a vložíte zpět do suchého okrasného obalu, nejlépe na vrstvu keramzitu. Za čtyři, pět dní to zopakujte. Až odkvete, tak začněte hnojit osprchováním vodou s hnojivem a dopřejte ji hodně světla v místnosti, ve které je nejvíce lidí během dne. Rostlina potřebujete oxidy, které člověk vydechuje. Tím trošku povyroste a nasadí znovu na květ, k čemu ji donutíte omezením živin a zkrácením doby světla na 6 hodin.
Na podzim nakoupené sazenice je vhodné ponechat přes zimu v květináčích a vysadit je do půdy až zjara. Sazenice se vysazují ve vzdálenosti 100 až 120 cm podél dlouhých stěn. U každé rostliny se nechá růst jeden výhon vzhůru, přičemž se připevní k vodorovně napnutým drátům ve vzdálenosti 20–25 cm od zdi. Z vrcholu má vyrůst jediný silný výhon. Postranní výhony zkracujte až na dva listy. Vzhůru rostoucí výhon zaštípněte ve výšce kolem 2 m. Pak vyberte silný výhon vyrostlý pod vrcholem jako vedoucí výhon a opět ho veďte vzhůru. Ostatní postranní výhony nechte růst do poloviny září a poté je zaštípněte.
Chcete kvetoucí nebo nekvetoucí orchidej? To je dobrá otázka. Většina lidí si koupí kvetoucí orchidej z důvodu okamžitého uspokojení, které přichází hned potom, co si krásnou rostlinu přinesou domu. Orchidej lze vystavit na stole a okamžitě vypadá krásně.
Záleží, z jakého pohledu na nákup orchideje koukáme, nicméně, nejméně ideální je nákup kvetoucí rostliny. Dlouhou dobou rozkvětu orchideje, vydá rostlina obrovské množství energie. Mnoho zkušených pěstitelů už ví, že zejména Phalaenopsis se může ukvést k smrti, což znamená, že bude mít nádherné květy po několik let po sobě, postupně ale slábne a odumírá.
Takže při dumání nad otázkou „Kvetoucí nebo nekvetoucí orchidej“ musíte zvážit i své záměry. Pokud chcete rostlině maximálně přizpůsobit rostoucí podmínky a životní prostředí, je nejlepší koupit rostlinu, která není v plném květu. Ale pokud nemůžete odolat krásně kvetoucí orchideji ve vašem zahradnictví, jděte do toho. Jen se snažte vybírat rostlinu s nejvíce uzavřenými pupeny, abyste si její květ mohli vychutnávat déle.
Ve svém příspěvku CIM ZALEVAT MODROU ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana cerna.
Dobry den, dostala jsem modrou orchidej a nevim cim ji zalevat aby rostla modre. Dekuji za odpovet.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavlína.
Ráda bych se zeptala, co mám dělat poté, co mi orchidej odkvete. Co děláte s těmi uschlými stonky? Dočetla jsem se, že se prý nemusí stříhat, že časem odpadnou sami. Nemůže to ale rostlinku vyčerpávat? A kdybych ho chtěla odstřihnout, tak v jakém místě je to nejlepší?
„Internet je plný rad,“ říká zahradník, „ale polovina z nich orchidejím spíš ubližuje.“ A přesně tady vznikají největší problémy.
Mýtus: orchidej potřebuje víc vody
Jedna z nejčastějších chyb. Pěstitelé vidí, že orchidej nekvete, a začnou ji zalévat častěji. Výsledek? Přemokřené kořeny, stres a ještě menší šance na květy.
„Když nekvete, přidám hnojivo,“ slyším často. Jenže orchidej, která má dostatek živin na růst listů, nepotřebuje další dávky. Nadbytek hnojiva vede k bujnému růstu, ne ke květům.
Mýtus: musím ji přesadit
Přesazení je pro orchidej zásah. Krátkodobě ji často odradí od kvetení. Pokud kořeny nejsou shnilé a substrát nezapáchá, není důvod přesazovat jen proto, že nekvete.
Typickým důsledkem těchto mýtů bývá poškození kořenů. Jak vypadají kořeny přelité orchideje, si můžete prohlédnout zde:
poškozené kořeny orchideje při přelití.
Mladý stromek po výsadbě se na jaře seřízne tak, že se zcela odstraní terminální výhon a zbylé 4 výhony se seříznou na 2 až 3 pupeny, pokud možno souměrně do stran. V červnu a na přelomu srpna a září se zaštípnou všechny narostlé výhonky vždy asi o 1/3. Dbejte na to, aby konce zaštípnutých výhonků byly vždy zhruba ve stejné úrovni. Dávejte pozor, aby žádný výhon nebyl silnější a nepřebral funkci hlavního výhonu.
Druhý rok se seřezává vedoucí výhon na 6–8 pupenů a boční na 2–3 pupeny. Následně se v červnu a srpnu (září) postupuje stejně jako v prvním roce.
Ve třetím roce na jaře se znovu seřízne hlavní výhon na 8–10 výhonů a boční na 2–3 výhony. Snažte se na každé hlavní větvi vypěstovat druhé rameno s bočním obrostem. Zaštipujte v červnu a srpnu stejně jako v předešlém roce, a to i na druhých ramenech.
Ve čtvrtém roce na jaře je koruna hotová. Správně založená koruna se skládá ze 4–5 hlavních větví, ramen v základu koruny, na nichž je ještě po 1–2 větvích vedlejších. Nyní dbejte na to, aby se hlavní výhony neprodlužovaly. Občas je zkraťte až do staršího dřeva, aby se obrost na dolních větvích nevyholoval. Příliš silné výhony nebo krátké slabé výhonky zkracujte nebo celé obřežte. Ostatní výhony ponechte jako plodonosný obrost.
Plodonosný obrost se vytvoří z bočních výhonů zkracovaných v předchozích letech na 2–3 výhony. Ve čtvrtém roce na jaře budou na bočních výhonech 2–3 výhonky. Nejspodnější se seříznou na 2–3 pupeny, jako rezerva pro příští rok, a zbylé výhonky seřízněte na 6–10 pupenů, ty pak přinesou úrodu. V příštím roce na jaře se tyto odplozené výhony celé seříznou až na loňský dvoupupenový čípek. Z výhonu zkráceného v minulém roce jako rezerva opět narostou 2–3 výhonky, které se seříznou stejně jako v minulém roce, a to nejspodnější na 2–3 pupeny a zbylé výhonky 6–10 pupenů. Tento postup opakujte i v následujících letech. V umění pěstovat plodonosný obrost je totiž podstata dobré úrody broskví. Od čtvrtého roku se již broskvoně v létě zaštipují jen jednou, a to koncem srpna nebo v září (po úrodě) tak, že se zkrátí všechny výhony, které od jara vyrostly o třetinu. U starších plodných broskvoní se stále vyřezávají všechny zahušťující větve, příliš nahloučené větve a všechny větve vedoucí dovnitř koruny.
