Zajímá vás téma ORDINAČNÍ HODINY? Tak právě pro vás je určen tento článek. Sýr je mléčný výrobek, který obsahuje mléčnou bílkovinu, tuky a ostatní složky mléka. Na celém světě se vyrábí stovky typů sýra. Sýr se požívá syrový, vařený, pečený, uzený i smažený, samotný nebo s různými přílohami, může být i součástí různých omáček nebo zálivek. Domácí sýry mají lepší chuť než kupované sýry ze supermarketu.
Jak si doma vyrobit vlastní sýr
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Ve svém příspěvku DISKUZE PÉČE O TRÁVNÍK - ZAVLAŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Slavo.
Hezký článek, ale rozšířil bych ho ještě víc o zavlažování, které je pro hezký trávník podstatné. A to mluvím z vlastní zkušenosti. Buď můžete trávit dlouhé hodiny u hadice s vodou a zalévat zalévat - tak, jako jsme si to vyzkoušeli několik let i my. Anebo si můžete nechat nainstalovat automatické zavlažování, a máte klid, a zároveň svěží, zelený trávník i v období letních veder. Nám se už opravdu nechtělo trávit každý podvečer ručním zaléváním trávníku, proto jsme si přes stránky toro-zavlahy.cz našli kontakt na odbornou firmu v našem regionu, která nám vše zajistila. Byli to opravdu profíci, ničeho nelitujeme. Závlaha funguje bez problémů, trávník máme krásný i v těchto suchých dnech. Takže kdo chce mít krásný trávník, určitě doporučuji automatické zavlažování. Je to velká úspora času.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Fazole bílé se hodí na různé typy pokrmů, vzhledem k jemné struktuře zejména na výrobu pyré. Vaří se 1,5–2 hodiny.
Fazole „červená ledvina“ jsou univerzální druh fazolí, který se hodí do polévek, chilli con carne a obecně na mexickou kuchyni. Mají výraznou chuť. Vaří se 1,5 hodiny.
Fazole pinto jsou středně velké strakaté fazole, velmi oblíbené v italské kuchyni. Vaří se 1,5–2 hodiny.
Fazole haricot má o něco jemnější chuť než černá fazole. Vaří se přibližně 1 hodinu.
Fazole černá má oválný tvar a tmavou barvu. Její chuť je nasládlá a připomíná houby. Podává se dušená a smíchaná s rýží. Vaří se 1,5 hodiny.
Fazole „černé oko“ se vyznačuje charakteristickou černou skvrnou a velmi tenkou slupkou. Vaří se 0,5–1 hodinu.
Fazole bílá máslová je plochá fazole s krémovou strukturou a jemnou chutí. Vaří se 1–1,5 hodiny.
Fazole lima, fazole měsíční, pochází z Peru, v současnosti se pěstuje ve všech vhodných oblastech. Semena jsou větší, mají bílou barvu, při vaření změknou, ale nerozpadnou se. Patří k nejvíce využívaným odrůdám.
Fazole fava jsou vhodné především do polévek, salátů a kaší. Jsou větší, mají světle hnědou až červenohnědou barvu a jsou moučnější.
Fazole borlotto mají semena s mnoha skvrnami červenofialové barvy, mají hořkosladkou příchuť. Jsou velmi oblíbené v Itálii, kde se konzumují čerstvé i sušené. Prodávají se ve dvou velikostech. Malé fazole jsou po uvaření velmi měkké, velké se používají do mnoha tradičních italských jídel, například polévky minestrone.
Fazole canellini mají středně velká semena bílé barvy, která po uvaření změknou. Jsou velmi oblíbené v Itálii, především v Toskánsku.
Fazole appalosa-beans jsou středně velké bílé fazole s hnědými nebo červenohnědými skvrnami, které pocházejí z jihozápadu USA, ale v současnosti se pěstují i v mnoha jiných oblastech.
Fazole bostonské, tzv. perličky, jsou malé a moučné, mají světlou krémovou barvu. V USA se používají na pečení bakedbeans, ve Francii na cassoulet.
Fazole vigna čínská, dlouhatec čínský, je specifická především délkou svých velmi úzkých lusků, které dorůstají až do 90 centimetrů. Semena mají smetanovou barvu, je na nich charakteristická tmavá nebo žlutá skvrna. Mají velmi lahodnou chuť a jsou oblíbené v jižních oblastech USA.
Fazole adzuki jsou malé červené fazole, které při vaření získají velmi jemnou a příjemně sladkou chuť.
Fazole mungo, urdu, nebo také urid, je odrůda fazole s menšími boby, která se nejvíce pěstuje a připravuje i neloupaná v Indii. Barva bobů je matně zelená nebo zelenožlutá. Při loupání se velmi často rozpadá na poloviny, prodávaná po úpravách má barvu žlutou.
Fazole můra pochází z Indie a její boby jsou velmi odolné proti vysychání.
Fazole křepelčí mají bílá nebo krémová středně velká semena s tmavými menšími skvrnami, takže připomínají křepelčí vajíčka. Jsou poměrně moučné, ale nerozvařují se.
A co vy? Jaké máte rádi fazole a recepty z nich? Podělte se o ně.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Sušené švestky jsou nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.
Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tím dosáhneme teploty kolem 45 °C. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 °C asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 °C delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.
Ve svém příspěvku BLECHY V BYTĚ BEZ ZVÍŘETE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ája.
použijte Frontline Pet Care Difuzér proti hmyzu a roztočům.
Před použitím pozavírejte všechna okna a naopak potvírejte všechny skříně, zásuvky, zvedněte matrace v postelích a polštáře a deky rozvěste po bytě tak, aby k nim měl přístup plyn. Spusťte difuzér a opustě byt alespoň na 4 hodiny. Po té důkladně vyvětrejte a máte po starostech. Je potřeba 1 difuzér na cca 50 - 80 m2 podlahové plochy bytu.
Spolehlivě to zahubí veškerý hmyz, který se v bytě může vyskytovat. Nemusíte se ani bát nějakého zápachu - voní to asi jako stromečky do auta a dobře se to vyvětrá. Nezanechává žádný povlak ani na nábytku ani na čalounění.
Funguje spolehlivě na všechna vývojová stadia blech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sandra.
Děkuji Ájo za odpověď. Mám problém ten přípravek u nás sehnat. Prosím, nemáte někde odkaz kde bych to mohla zkusit? A podívat se jak to vypadá, co to je? A prosím, to je dýmovnice nebo sprej , můžete mi to prosím upřesnit, ptali se mně na to prodavačky v obchodech a já jim nebyla schopna o tom říct více. Moc děkuji za vaši reakci a pomoc a moc vás zdravím :-)
Počet porcí 4 až 6. Doba přípravy 30 minut. Doba vaření 2 hodiny. Celková doba 2 hodiny a 30 minut.
Ingredience
2 lžíce mleté cibule;
1 lžíce mleté mrkve;
1 lžíce mletého celeru;
80 g neuzeného vepřového bůčku;
350 g mleté svíčkové, ale levnější kusy jsou také v pořádku, například z plece;
250 ml masového vývaru;
2 vrchovaté polévkové lžíce rajčatového protlaku;
3 lžíce extra panenského olivového oleje;
1/2 sklenice suchého bílého vína;
mletý parmazán;
1 kuřecí nebo králičí játra (volitelné);
500 g špaget.
Postup
Nadrobno rozemelte vepřový bůček. I cibuli, mrkev a celer nakrájejte nadrobno a orestujte je v hrnci se 3 lžícemi extra panenského olivového oleje. Pokud máte rádi máslo, dejte ho dohromady s olejem, půl na půl. Po 1 minutě přidejte ručně namletý vepřový bůček. Zelenina a tuk musí zkaramelizovat, proto je smažte, ale nepřipalujte je: bude to trvat asi 3 až čtyři minuty. Nyní přidejte mleté hovězí maso, zamíchejte a vařte asi 5 minut.
Když se tekutina uvolněná masem odpaří, přidejte půl sklenice bílého vína. Omáčku promíchejte a po odpaření vína přidejte rajčatový protlak rozpuštěný ve sklenici vývaru. Promíchejte a zkontrolujte barvu omáčky, chceme světle hnědou, ne červenou. Udržujte omáčku ve varu na střední teplotě, částečně zakrytou.
Čím více ragú vaříte, tím je lepší. Někteří lidé to vaří až 4 hodiny. Ale nebojte se, na dobrou omáčku vám celkem 2 hodiny postačí. Nakonec podle chuti osolte.
Uvařte špagety podle návodu na nich uvedeném. Pak je sceďte a podávejte na hluboký talíř. Špagety polijte boloňskou omáčkou a posypejte mletým parmazánem.
Ve svém příspěvku STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Zimu přežívá ve své noře (zimní spánek), do níž si přes léto nastřádá dostatek potravy, aby přežil celou zimu. Krtek je k životu v temném podzemí dokonale přizpůsoben. Je mistr v hrabání dlouhých tunelů. Jejich síť se rozprostírá pod listnatými lesy, poli, pastvinami, ruderálními plochami i zahradami. Nevyhovuje mu velmi písčitá půda, kde se tunely rychle zasypávají. Zato v hlinité a jílovité půdě vytváří síť trvanlivých tunelů, které mohou být až 150 metrů dlouhé a nacházejí se v rozličných hloubkách. Řada z nich vede blízko pod povrchem, kde je nejvíce potravy. Ale při nízkých teplotách, kdy svrchní vrstvy půdy chladnou až promrzají, se krtci zanořují hlouběji – zrovna tak jako jejich potrava. V síti tunelů se nacházejí větší kulovité komůrky, které slouží k odpočinku, spánku i výchově mladých. Krtci kromě písčité a příliš kamenité půdy pochopitelně nemají rádi ani plochy podmáčené. Dovedou si však poradit. V případě nutnosti si zde budují vyvýšené pevnosti, takzvané krtčí hrady. Vypadají jako obří, jeden i více metrů velké krtiny. Uvnitř se v labyrintu víceúrovňových chodeb skrývá hnízdní komůrka. Napojená je i na tunely či další komůrky zapuštěné lehce pod zemí. Zajímavé je, že od sebe můžeme odlišit tunely samčí a samičí. Zatímco samci si razí dlouhé, rovné chodby, samičky budují nepravidelnou, klikatější síť.
Čtyři hodiny spánku a odpočinku střídají čtyři hodiny hledání potravy. Krtci se živí nejrůznějšími bezobratlými. Tunely na ně fungují jako past a krtek jednoduše projde svůj revír a posbírá spadané červy a larvy. Někdy se odváží i nad povrch půdy, aby potravu hledal tam. Kromě žížal slupne jakýkoli v půdě žijící hmyz, vajíčka, larvy, kukly i dospělce. Dokonce může likvidovat i hraboše či hryzce, především jejich mláďata.
Na zimu si krtek často dělá zásoby, potravu ukládá do vyhloubené komůrky. Aby se mu nezkazila, skladuje ji živou, ovšem žížalám a larvám zkušeným kousnutím do hlavové části způsobí ochrnutí, takže neutečou. Ve spižírně takto může skladovat až stovky žížal (denně spotřebuje množství potravy, jeho metabolismus je náročný). Pokud všechny žížaly do jara nespořádá, jejich nervové centrum může zregenerovat a ony odlezou.
Časně zjara zatouží samotářští krtci po společnosti. Samci se vydají na pouť za samičkami. Padnou hranice teritorií a všichni se vydají za vábením jara. Samci jdou patrně po vůni, kterou vylučují pachové žlázky samiček. Urazí tak třeba 10 km dlouhou cestu. Volí již vyhloubené tunely, ale pokud žádné vhodné nenacházejí, milostná touha je donutí vyvrtat nové. Krtci mají jeden, nejvýše dva vrhy ročně. Mláďata se rodí obvykle v druhé polovině dubna. Samička rodí od dvou do sedmi holých a slepých mláďat po měsíční březosti a další měsíc je kojí. Stále je opečovává a hlídá, pouze na dvě hodiny denně se vydává za potravou. Pokud ji s mláďaty na hnízdě cokoli vyruší, obvykle je odnese do jiného. Odstavená mláďata pomalu opouštějí hnízdo, ale ještě týden až tři se zdržují v jeho blízkosti. Pak se rozprchnou do širého světa, hledat svůj vlastní podzemní domov. V této době často zabrousí nad zemský povrch a jsou snadnou kořistí dravců.
Uvařte si, co máte rádi, jen maso (pokud máte rádi hodně měkké) nechte trošku méně měkké a snažte se udělat více šťávy, výpeku či omáčky z masa. Pak to všechno napěchujte do sklenic a pořádně zavřete novými víčky s červenou gumičkou. Dejte do zavařovacího hrnce a zavařujte na 80 °C 60 minut.
Horké sklenice vytáhněte a nechte vystydnout. Můžete takto zavařit maso vepřové, hovězí i kuřecí na kmíně i zelenině, na nudličky, kostičky i plátky, vepřový guláš, segedínský guláš, pečené vepřové maso i svíčkovou. Pokud budete dělat svíčkovou, pak mouku na zahuštění a smetanu do jídla přidávejte až při přípravě na dovolené. Moc času to nezabere a omáčka bude lepší.
Uvařte si, co máte rádi, je zbytečné vařit cizí recepty, které vám nemusí vůbec chutnat.
Kuře
Upečte buď celé, nebo jenom stehna, případně kupte grilované. Pak je naporcujte, napěchujte do sklenic, zavíčkujte a zavařujte 1,5 až 2 hodiny. Na místě ohřejte ve sklenici v hrnci s vodou asi 1/2 hodiny, mezitím uvařte brambory a máte chutný oběd či večeři. Nebo stačí maso obrat, nakrájet a použít do rizota nebo s čínskými nudlemi.
Vepřová plec
Vepřovou plec trochu nasolte, napěchujte do sklenic, přidejte cca dvě lžíce vody, zavíčkujte a nechte zavařovat 1,5 až 2 hodiny na 100 °C.
Takto lze zavařovat maso, uzené, klobásy. Na dovolené si pak jídlo připravíte podle chuti na zelenině, na cibulce a podobně.
Hotová jídla
Hotová jídla, jako je guláš, rajská omáčka, kuře (bez kostí) na paprice, vepřové ve vlastní šťávě a jiné, dáme uvařené a ještě horké do sklenic. Pořádně utáhneme a asi 1 hodinu zavařujeme. Druhý den opět cca hodinku zavařujeme.
Řízky
Do sklenic dáme řízky obalené v trojobalu a upečené. Děláme je menší, aby šly pěkně naskládat do sklenic a nelámaly se. Ale i když se přelomí, nic se neděje. Řízky jsou ve sklenici jen tak nasucho. Pozor, sklenici při zaváření nezapomeňte zatížit.
Zavařování omáček na cesty
Omáčku připravíme bez zahuštění, ještě horkou ji nalijeme do sklenic a zavaříme 30 minut. Poté ji na dovolené vyklepneme ze sklenice a zahustíme (bramborou a podobně), některé omáčky to ani nepotřebují. Takto můžete zavařit jakoukoliv omáčku dle vlastní receptury.
Ve svém příspěvku AUTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Na ty autolaky to zní docela dobře. Chtěl bych teď prodávat auto, ale lak vypadá bohužel strašně. Je tedy možné docílit nano pěnou lesku, jako když byl lak nový? Myslím, že by to docela zvedlo kupní cenu auta, protože jinak je v dobrém stavu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Nebojte se toho. Já takhle loni s červenou Nanopěnou na auta rozleštil běhěm hodiny starou felicii tak, že mě kupující podezíral, že jsem ji nechal přestříkat. Vtip byl v tom, že jsem to vzal dvakrát hned po době (každý kousek hned po přetření ještě jednou) a ani to nebylo moc práce, asi jako normálně jenom kvalitní umytí (bez sušení, vosku a pod.). Když jsem přijel k novému majiteli, tak jsem se zhrozil mušek, co jsem nasbíral cestou, ale stačilo je jedním tahem setřít kapesníkem. Funguje to dobře, až jsem koukal, akorát na novém autě mám nano na dva roky, tak to teď neřeším vůbec.
Tento pokrm, je synonymem francouzské gastronomie: Boeuf Bourguignon!
Hovězí maso se vaří celé hodiny ve velkém hrnci, díky čemuž je maso nesrovnatelně křehké a dodává mu lahodné aroma. Ideální recept na dlouhé nedělní jídlo! Nejlepší přílohou k tomuto pokrmu jsou lahodné, domácí tagliatelle, které se skvěle mísí s omáčkou a masem – kombinace, na kterou nikdy nezapomenete.
Ingredience
1 kg hovězího krku;
200 g slaniny
3 mrkve
10 malých žlutých cibulek;
200 g žampionů;
2 stroužky česneku;
1 svazek bylinek (tymián, bobkový list a petrželka zabalené v listu pórku);
0,5 l červeného vína (z Burgundska);
0,5 l hovězího vývaru;
2 lžíce mouky;
trochu másla.
Postup
Hovězí krk nakrájejte na kousky asi 4 cm velké. Lehce poprašte moukou. Mrkev nakrájejte nahrubo, oloupejte cibuli a plochou stranou nože rozdrťte stroužky česneku. Na pánvi rozpustíme větší kousek másla a orestujeme na něm slaninu a cibuli. Poté odložte stranou.
Na stejné pánvi opečte maso, přidejte mrkev a 5 minut opékejte. Zalijte vývarem a přidejte česnek, svazek bylinek, slaninu, cibuli a červené víno. Podle chuti okořeňte a dobře promíchejte. Přiveďte k varu a přikryté vařte 2 ½ hodiny - 3 hodiny.
Žampiony rozčtvrťte (pokud jsou malé, nechte celé) a přidejte k hovězímu masu. Odkryté duste ještě dalších 30 minut.
Odstraňte svazek bylinek a podávejte hotové Boeuf Bourguignon a užívejte si tuto úžasnou chuť.
Ingredience na těsto: 3 vejce, 90 g moučkového cukru, trocha citronové kůry, špetka soli do sněhu, 90 g polohrubé mouky, 1 zarovnaná lžička prášku do pečiva
Ingredience na pudink: 700 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 40 g cukru, 80 g másla
Ingredience na želé: 2 ks jahodové želé od Dr. Oetkera, 70 g cukru, 1 l vody
Dále: 500 g čerstvých jahod na dozdobení na talíři, šlehačku, jahodový topping, lístky máty
Postup: Žloutky vyšleháme s cukrem a citronovou kůrou do bělavé pěny, taktéž ušleháme s malou špetkou soli pevný sníh a mouku prosejeme s práškem do pečiva. Pak do žloutkové směsi přidáme asi polovinu mouky a trochu sněhu, už lehčeji promícháme a zase přidáme druhou polovinu mouky s trochou sněhu, opatrně promícháme a nakonec jen velmi lehce vmícháme zbytek sněhu. Na pečení si předem připravíme hluboký plech s okraji, ten vyložíme pečicím papírem (aby nám na plechu lépe držel, tak plech můžeme mírně navlhčit). Pokud nepoužijeme papír, tak musíme vymazat tukem a vysypat hrubou moukou. Stačí do poloviny, jelikož piškot bude nízký. Na plech rozetřeme těsto, vložíme do vyhřáté trouby a upečeme. Po upečení i s papírem vyndáme z plechu a necháme vychladnout. Mezitím uvaříme hustější pudink (osladíme ho dle vlastní chuti). Po uvaření odstavíme, občas promícháme a ještě do horkého vmícháme na menší kousky nakrájené máslo, až se hmota spojí. Místo části cukru můžeme přidat při vaření vanilkový cukr, rovněž lze místo cukru použít nějaké náhradní sladidlo. Z piškotového plátu odstraníme papír na pečení, plát vložíme zpět na plech a zalijeme ještě teplým pudinkem. Ten dobře rozetřeme až k okrajům, aby nikde nebyly mezery. Už nyní se mohou na pudink poklást jahody a mírně do pudinku zatlačit. Necháme v chladničce vychladit a pak zalijeme už mírně houstnoucí jahodovou želatinou připravenou dle návodu na sáčku – v 1 litru horké vody, ale pod bodem varu, rozpustíme 2 sáčky želatiny a cukr. Místo cukru můžeme opět použít nějaké náhradní sladidlo. Necháme v chladničce důkladně ztuhnout, krájíme na kousky a na talíři dozdobíme dle své fantazie šlehačkou, toppingem a mátou.
Jahodový koláč s tvarohem a pudinkem
Ingredience na těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g cukru moučka, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 dl mléka dle potřeby
Ingredience na náplň: 1/2 kg tvarohu, 2 dl mléka, 1 vanilkový cukr, 200 g cukru, 2 vanilkové pudinky (jsou vhodné i ovocné), 2 vejce
