Pokud vám na ořešáku začnou černat plody, je to vždy signál, že se stromem nebo s úrodou není něco v pořádku. Černání může vznikat už na stromě, ale často se objeví až po sklizni, při sušení nebo skladování. V obou případech jde o problém, který dokáže znehodnotit velkou část úrody.
Dobrá zpráva je, že ve většině případů se dá černání plodů ořešáku zastavit nebo mu do budoucna předejít. Musíte ale správně poznat příčinu a zvolit odpovídající postup, protože univerzální řešení neexistuje.
Hobby postřiky vhodné pro ořešák (co má smysl použít)
Pokud se rozhodnete zasáhnout chemicky, má smysl vybírat pouze takové hobby přípravky, které jsou reálně použitelné na velký strom. Ořešák má rozsáhlou korunu a malá balení určená pro keře nebo balkonové rostliny často nestačí ani na jeden kvalitní postřik.
U hobby přípravků vždy počítejte s tím, že:
na jeden dospělý ořešák spotřebujete zhruba 5 až 10 litrů postřikové kapaliny,
je nutné zasáhnout celý strom, nejen okraj koruny,
postřik má největší účinek preventivně nebo při prvních příznacích.
Ve svém příspěvku ČERNÁNÍ OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Dobrý den.Mám velký problém s ořešákem,listy v pořádku plody na stromě černé.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslav.
Ořechy po dozrání zůstanou na stromě a spadnou až v průběhu zimy. Dužinatý obal zčerná a změkne a z ořechu je obtížné obal odstranit. Jádro ořechu pod obalem shnije.Listy jsou zdravé. Tento stav se opakuje poslední dva roky. 50 m od tohoto ořešáku je druhý ořešák, stáří 75 let,je zdravý a dobře rodí.
Díky za radu
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.
Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.
Proč má blýskavka černé skvrny na listech?
Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.
Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.
Proč blýskavka opadává?
Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.
Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.
Jak zachránit nemocnou blýskavku?
Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.
V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.
Kdy stříkat blýskavku fungicidem?
Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.
Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
Kompost je třeba vzhledově organicky začlenit do celkové zahrady. Kompost však nikdy není součástí rozlehlých parků a botanických zahrad, vzhledem k nutnosti dostatečného prostoru se obvykle umisťuje dostatečně daleko na vyčleněné místo s dalším technickým vybavením, jako jsou například sklady, nářaďovny, pracovny, pařeniště, skleníky a šatny pro zaměstnance, aby nenarušoval návštěvníkům zážitek z parkových kompozic svým zápachem a vzhledem. Kompost plný rozkládajících se odpadků i v malé okrasné zahradě ruší, a proto patří mezi naše hlavní úkoly výběr vhodného a nenápadného místa pro kompost, nejraději někde pod stromy, například pod ořešák královský či jiné stromy s výraznou silicí, která odpuzuje hmyz. Správně založený kompost však nezapáchá, zejména při vhodném složení s odpovídajícím poměrem C : N, cca 15–30 : 1 a promísením se zeminou. Kompost lze maskovat řadou hustých a vysokých rostlin, živým plotem, který zastiňuje zrající kompost a udržuje tak potřebnou vláhu v kompostu. Kompost také nikdy nemá být umístěn centrálně. Ke kompostu musí vést cesta, dobře sjízdná kolečkem anebo větší mechanizací, podle okolností.
Ve svém příspěvku CHOV se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivo.
Je to krásné chovat včely, jenže není to jenom o tom. Objeví se nemoci, jako například je varroáza a hned je musíme léčit (mě se teda momentálně osvědčil Thymovar). Takže není to jen o medu ale hlavně o chovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením postřikem, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.
Vzrostlý strom je možné ošetřit pomocí benzinového rosiče. Na trhu je celá řada těchto přístrojů. Pro vzrostlý ořešák se například hodí motorový rosič Echo rosič MB 440, který je vhodný pro použití v sadařství a zemědělství k aplikaci hnojiv a chemických prostředků na velkých plochách. Vysoká spolehlivost je zajištěna perfektními spolehlivými motory a použitím chemicky odolných materiálů VITON. Má objem 12 l.
Pro běžného uživatele je vhodný benzinový rosič – fukar HECHT 451, který má zádový motorový rosič s benzinovým dvoutaktním motorem o obsahu 51,7 cm3 a výkonu 2 HP, s obsahem nádrže 14 l, max. dosah postřiku 12 m. Hmotnost rosiče je 11 kg. Motorový rosič Hecht 451 je vybaven bohatým příslušenstvím, pro rychlou a snadnou přestavbu. Díky tomu se jedná o skutečně multifunkční zařízení, které lze využít nejen pro aplikaci tekutých postřiků, ale i pro aplikaci tuhých granulí. Díky výkonnému motoru zároveň tento rosič umožňuje využití jako běžný zádový fukar. Po sejmutí mřížky s tryskou tak můžete pohodlně sfoukat spadané listí, vyfoukat prach a nečistoty i z těch nejhůře dostupných zákoutí chodníků. Navíc oproti obyčejným fukarům umožňuje tento rosič při foukání pro snížení prašnosti přidávat menší množství vody.
Zpětně je jasné, že jsme zásah zahájili pozdě. Pokud bychom postupovali znovu, začali bychom s prevencí dříve a systematičtěji.
Dnes bych postupoval takto:
první preventivní postřik ještě před rozvinutím listů,
druhý postřik krátce po odkvětu,
kontrolu stromu každých 7–10 dní.
Zásadní chybou bylo i podcenění objemu postřiku. Malé ruční rozprašovače nejsou na vzrostlý ořešák vhodné. Bez dostatečného tlaku a množství kapaliny se účinná látka nedostane tam, kam má.
Černání plodů ořešáku je nejčastěji způsobeno kombinací bakteriálních a houbových chorob, zejména bakteriální spálou a houbovými skvrnitostmi.
Velkou roli hraje vlhké počasí, hustá koruna stromu a zbytky napadených plodů z minulého roku. Pokud se choroba opakuje, je téměř jisté, že zdroj infekce zůstává přímo pod stromem nebo v jeho koruně. Bez zásahu se problém každým rokem zhoršuje.
Je černání plodů ořešáku nebezpečné pro úrodu?
Ano, černání plodů ořešáku může vést ke ztrátě většiny úrody, protože plody často opadávají ještě před dozráním.
Napadené ořechy jsou buď prázdné, nebo mají poškozené jádro. Pokud se choroba neléčí, strom sice přežije, ale úroda může být dlouhodobě minimální. Právě proto je důležité řešit problém hned při prvních příznacích.
Kdy je nejlepší čas zasáhnout proti černání plodů?
Nejlepší čas pro zásah je brzy na jaře, ještě před rašením listů, a následně krátce po odkvětu.
V tomto období se choroby teprve rozvíjejí a ochranné přípravky mají nejvyšší účinnost. Pokud čekáte až na viditelné černání plodů, účinek postřiku už bývá omezený a slouží spíše ke zpomalení problému.
Pomůže samotný úklid napadených plodů pod stromem?
Úklid napadených plodů a listí je nezbytný, ale nestačí sám o sobě.
Odstraněním zdrojů infekce výrazně snížíte tlak chorob, ale pokud strom neochráníte i preventivně, infekce se může vrátit z okolí nebo z nevyčištěné koruny. Nejlepších výsledků dosáhnete kombinací hygieny a cíleného postřiku.
Lze černání plodů řešit bez chemie?
Částečně ano, ale pouze při slabém výskytu problému a v suchých letech.
Bez chemie má smysl důsledný řez, provzdušnění koruny, pravidelný úklid a výběr odolnějších odrůd. Pokud se ale choroba objevuje opakovaně a ve velkém rozsahu, bez ochranného postřiku se většinou neobejdete.
Jaký postřik je nejúčinnější proti černání plodů?
V hobby podmínkách se nejčastěji používají měďnaté a fungicidní přípravky.
Důležité není jen složení přípravku, ale i správné načasování, dostatečné množství kapaliny a pokrytí celé koruny. Jeden slabý postřik většinou nepomůže, zatímco správně provedená prevence má dlouhodobý efekt.
Kolik postřiku je potřeba na jeden ořešák?
U vzrostlého ořešáku počítejte s 5 až 10 litry postřikové kapaliny.
Záleží na velikosti koruny a typu postřikovače. Malý ruční rozprašovač je většinou nedostatečný. Pokud strom není rovnoměrně ošetřený, choroba se udrží v neošetřených částech.
Může černání plodů souviset s počasím?
Ano, počasí má zásadní vliv.
Vlhká jara, časté deště a dlouhodobě vysoká vzdušná vlhkost vytvářejí ideální podmínky pro šíření chorob.
Postřik má smysl pouze tehdy, pokud zasáhnete ve správný čas. Jakmile jsou plody silně napadené a černání postupuje do hloubky, chemie už situaci nezachrání.
Postřik zvažujte, pokud:
se objevují první skvrny,
strom je v aktivní vegetaci,
počasí je vlhké a teplé.
Postřik nemá smysl, pokud:
plody už masivně černají a opadávají,
je konec sezóny a blíží se sklizeň,
problém vznikl až po sklizni.
Pro lepší pochopení rozdílů se můžete podívat na tato videa:
