Zajímáte se o téma ORIGINAL KOLAJDA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pokud si chcete udělat vlastní falešné zranění nebo krvavou jizvu, nemusíte kupovat žádné zvláštní materiály. Umělá krev se dá lehce připravit z několika přísad, které máte možná i v kuchyni. Umělá krev je ideální k vytvoření umělých ran, škrábanců a krvavých skvrn. Na vzduchu se chová stejně jako opravdová krev – zasychá a tmavne.
Umělá krev ze Solamylu
Na výrobu umělé krve se dá použít i bramborový škrob, který se jmenuje Solamyl. Není však na výrobu umělé krve tak vhodný jako kukuřičný sirup. U směsi se Solamylem krev drží lépe na kůži, nestéká, ale jde po manipulaci velmi špatně smýt z rukou.
Ingredience: Na přípravu 250 ml umělé krve budeme potřebovat 250 ml vody (pokud chcete hodně realistickou krev, použijte vlažnou nebo 36 až 37 °C teplou vodu), 1 pytlík potravinářského barviva, stačí i půl (jahodově červené, ne malinově červenou, ta je spíš růžová), a Solamyl.
Postup: Do nádoby, v níž budeme připravovat umělou krev, nalejeme vodu. Přidáme škrob a barvivo. Škrobu dejte maximálně 2 lžičky nebo se vám nerozpustí a zůstane na dně bílá sedlina. Pozor si dejte i při vsypávání barviva. Bude stačit maximálně půl sáčku na 250 ml vody. Uvědomte si, že sáček jahodově červené obarví až 6 kg materiálu. Vše je potřeba důkladně rozmíchat, aby nevznikly hrudky. Umělá krev se nesráží jako lidská nebo zvířecí, proto ji můžete mít v láhvi klidně celý den (noc) a nic se s ní nestane. Pozor, umělá krev sice vypadá lépe než pravá, ale barví mnohem více než originál. Pokud tedy budete chtít cákat krev, buďte opatrní, protože se poměrně špatně pere, barví i kůži a zuby, při styku s kontaktní čočkou může dojít k jejímu zbarvení do růžova.
2 polévkové lžíce olivového oleje (panenského Extra Virgin)
3 dl čisté vody
Postup:
Nejprve smíchejte mouku, kvasnice a sůl, poté přidejte olivový olej a následně vodu. Vše lehce zamíchejte vařečkou nebo lžící. Až se těsto začne spojovat, začněte ho velmi lehce hníst a ručně promačkávat (asi 5 minut). Těsto musí být při hnětení stále měkké a vláčné, nesmí se lepit. Pokud se vám bude lepit, přisypte trochu mouky a znovu zlehka prohněťte. Těsto nesmí být v žádném případě tvrdé a nesmí se rozpadat. Jakmile bude hmota spojená a vznikne vláčné těsto, můžete ho trochu poprášit moukou. Nechte takto v míse a přikryjte utěrkou, těsto dejte na 24 hodin zrát do lednice.
Jakmile bude těsto odpočaté, rozdělte je na dva díly a pracujte nejprve s jednou částí. Vytlačte těsto od středu ven pomocí zavřené pěsti a zploštěte do kruhu. Stále pracujte od středu ven. Kruhová placka má být 30 cm velká a její okraje musí být trochu vyvýšené (ale bude-li to pro vás složité, můžete placku vyválet pomocí válečku). Těsto na pizzu jste si tímto připravili k použití pro různé náplně. Pizzu potřete na povrchu olejem a na to klaďte například náplň uvedenou níže. Poté ji rychle a opatrně položte na plech lehce poprášený kukuřičnou krupicí, který nechte předtím v horké troubě rozehřát. Pečte na nejspodnější možné mřížce v rozežhavené troubě. Pravá italská pizza se peče 7–11 minut v kamenné peci nebo horkovzdušné troubě při teplotě 250–300 °C.
Včelaření v Langstrothech vychází z přirozeného prostředí pro včely. Všude je přesně dodržena včelí mezera, takže odpadají například problémy se stavbou různých můstků. S rámky se snadno manipuluje, navíc v tomto systému převážně pracujete pouze s celými nástavky, nerozebíráte jednotlivé rámky. Samozřejmě mimo potřeby specifických zásahů do včelstva. Úly jsou vzdušné, s celoročně zasíťovanými dny, což to výrazně přispívá k hygieně včelstva. Navíc i léčení a kontrola spadu roztočů varroa je snazší, tomu napomáhá 10cm výška dna. Pod ním je zasunuta plastová podložka na měl. Při její kontrole nebo odběru úl vůbec neotevíráte. V zimě včelstvo nerušíte a velice rychle máte zkontrolovanou celou včelnici. Síla stěny úlu je 25 mm, což včelám umožňuje zejména na jaře okamžitě reagovat na změny venkovní teploty. Používá se dřevo z borovice vejmutovky, které je v současné době nejvhodnější včelařskou dřevinou. Pro svou nízkou hmotnost je využito na výrobu všech dílů úlu.
Konstrukce úlu Langstroth je jak jednoduchá, tak i cenově dostupná, a navíc si jej je schopen vyrobit dokonce i podprůměrně zručný včelař se základním vybavením pro práci se dřevem.
Původní rámky do systému Langstroth byly vysoké 232 mm (Langstroth Original). Jednalo se o rámkovou míru 44,8 x 23,2 cm s horní loučkou o délce 48,2 cm. Rámek se také označuje jako Langstroth 1/1 nebo L 1/1. Úlová sestava byla složena ze dna, nástavků a víka. Nástavky jsou na 10 rámků.
Později se však začalo spekulovat o vysoké hmotnosti nástavků v medníku. Dle systému Dadant byl systém Langstroth rozšířen také o rámky s výškou 185 mm (Langstroth 3/4), 159 mm (Langstroth 2/3) a 137 mm (Langstroth 1/2), ale také o 285 mm s označením Dadant Jumbo, který se používá výhradně do plodiště.
Po vzoru úlu Dadantova je možno včelařit též s nízkými nástavky pro med, což přináší menší hmotnost nástavku i plástu, a tím lehčí manipulaci, med v panenském díle, zralý zavíčkovaný med i ze slabších snůšek, druhové medy, lepší možnost použití výkluzů a vyfukování včel při odběru medu, lepší technizaci odvíčkování a vytáčení. Nízké nástavky vyžadují pro racionální vytáčení medu radiální, hvězdicové nebo zvratné koše do medometů na více plástů.
Nedostatkem středně vysokých plástů pro plodiště je jeden nástavek málo, dva jsou však v podstatě více, než je potřeba. Dost medu zůstává ve složeném, dvounástavkovém plodišti. Přehození nástavků znamená, vedle změny hmotnosti, hrubý zásah do teplotního režimu plodového hnízda. Tvorba oddělků a chov matek na nástavkové míře vyžaduje úlové přepážky a rozdělené dno s česny.
Do českého tataráku se přidává ostrá cibule, syrový vaječný žloutek, kečup, sůl, pepř, paprika i jiné koření a servíruje se s topinkami s česnekem. Pokud se tyto ingredience použijí nepřiměřeně, chuť masa je potlačená.
V zahraničí se tatarák připravuje například s ančovičkami, kapary, tabaskem, nakládanými okurkami, nebo dokonce i koňakem. Českou topinku většinou nahrazuje světlý toastový chléb.
Tatarský biftek by se měl servírovat na velkém oválném talíři nebo dřevěném prkénku. Maso by mělo být uprostřed a okolo něj se v malých miskách rozmístí ingredience k dochucení. Topinky by měly být čerstvě usmažené, křupavé a minimálně nasáklé olejem. Někdy se servíruje připravený „a la chef“ podle chuti kuchaře, správně by si ho ale měl míchat každý konzument sám. Míchání s ostatními ingrediencemi by měl vždy obstarat muž, žena potírá česnekem topinky. To platí i v případě, že si dvojice objedná dvě samostatné porce, muž nejdřív připraví porci ženě a pak sobě. Tolik k servírování.
Doporučení: Jelikož se jedná o konzumaci tepelně neupraveného masa a vajec, existuje určité riziko přenosu některých (nejen) parazitárních onemocnění. Pokud se ale použije opravdu kvalitní a čerstvé maso i vajíčko, je toto riziko skutečně minimální. Částečnou ochranu zajišťuje i použité koření a česnek na topinkách, a když si dáte ještě skleničku nějakého tvrdého alkoholu, pak už se nemusíte komplikací tolik obávat.
Receptů na český tatarák na internetu naleznete nepřeberné množství a každý je bezesporu originálem. Což takhle zkusit tatarák podle svérázného kuchaře Pohlreicha?
Ingredience: 400 g pravé svíčkové nebo očištěné hovězí kýty, 4 křepelčí vejce, 4 kusy bílého toustového chleba, 1–2 stroužky česneku, 2–3 lžíce kapary ve slaném nálevu, 3–4 lžičky dijonské hořčice, extra panenský olivový olej, čerstvě namletý černý pepř, mořská sůl
Postup: Maso naškrábeme nebo nasekáme najemno, ochutíme solí, pepřem, nasekanými kapary a troškou hořčice. Tousty překrojíme na trojúhelníčky a zlehka opečeme na troše olivového oleje.
Křepelčí vejce opatrně vyklopíme na pánev s rozpáleným olejem, usmažíme volská oka. Křepelčí vejce jdou hůře rozklepnout, mají tvrdou skořápku.
Na talíře navršíme kopečky masa, na vrch každého poklademe volské oko, přidáme plátky toustového chleba potřeného česnekem a ihned podáváme.
Tip: V přímém přenosu pan Pohlreich maso ještě zakápl citronovou šťávou a olivovým olejem. Recept je určen pro 4 osoby.
Ve Francii, Itálii a také v Belgii se přísady používají v menším množství a chuť masa spíš podpoří. Tyto zahraniční tatarské bifteky jsou velmi jemné, šťavnaté a pouze mírně pikantní, vždy v nich vyniká především chuť použitého masa.
Při přípravě se používá dijonská hořčice, kapary, malé okurčičky a olivový olej. Vaječný žloutek zcela chybí, místo něj se přidává nastrouhaný parmazán. V některých případech se k dochucení používá pikantní majonéza, servírovaná ve skořápce vajíčka. Topinky často nahrazuje opečená bageta, někdy také bramborové hranolky a salát.
Porovnejte zahraniční recept:
Jemně naškrábané hovězí maso, které by mělo být ideálně ze svíčkové (může být i tzv. falešná svíčková), se v základu míchá s jemně nasekanou šalotkou, malými okurkami a kapary.
Podle chuti zákazníka se přidává: worcesterová omáčka, dijonská hořčice, majonéza a kečup (v opravdu malém množství), tabasco (pouze několik kapek), nastrouhaný parmazán.
Směs se nakonec zjemní olivovým olejem a dochutí pepřem a solí. Pro fajnšmekry se může přidat žloutek z křepelčího vajíčka servírovaný v originální skořápce na kopečku masa.
I když „kluci v akci“ v televizních pořadech navařili spoustu zajímavých jídel, recept na hovězí líčka v originální podobě na internetu nenajdete, je zde jen množství modifikací. K použití uvádíme originál od Romana Pauluse.
Kluci v akci je zábavný seriál o vaření, který se vysílal od září 2005 a vůbec se za tu dobu neokoukal. Mezi televizními diváky byl velmi populární, a to hlavně díky jeho protagonistům, zručným kuchařům Filipu Sajlerovi a Ondřeji Slaninovi. Za těch 10 let jsme díky nim mohli u televizní obrazovky vidět spoustu zajímavostí, a nešlo vždy jen o kulinářské zážitky. Třeba při cestování po krásných místech naší země nebo při návštěvách mnoha exotických zemí. Tam všude vařili, předávali nám své kuchařské zkušenosti, nechali nás nahlédnout do chutí a vůní exotických jídel. Nebo jsme se mohli inspirovat monotematickými cykly z české kuchyně, například Domácí pečení, Česká klasika, Úsporné vaření, Vánoční sladkosti a mnoha dalšími.
Filip Sajler má za sebou kromě jiného praxi ve špičkových restauracích v České republice, USA, Německu a Singapuru. Získal řadu ocenění z mezinárodních kuchařských soutěží, v průběhu českého předsednictví EU v Bruselu vařil pro významné evropské politiky, evropské premiéry a v neposlední řadě vařil nebo připravoval catering pro známé hvězdy showbusinessu a sportu, jako je třeba Madonna, John Malkovich, Tiger Woods, David Copperfield a další.
Ondřej Slanina vystudoval Školu hotelnictví a gastronomie hotelu International, pracoval v prestižních restauracích jako šéfkuchař a od roku 2003 sbírá medaile a kuchařská ocenění u nás i ve světě. Oba jsou i přes své mládí v kulinářském světě velmi úspěšní. V soukromí jsou dnes již oba otcové rodin, ve volném čase sportují, věnují se golfu, automobilům.
Často se stává, že s nákupem nové nemovitosti si nový majitel zakoupí i studnu, která se nachází na jeho pozemku. Pak řeší otázku, jestli se taková kamenná studna musí někam hlásit, jestli jsou na ni potřeba nějaká povolení a zaplatit nějaký poplatek. U již existujících studní platí, že pokud byly vyhloubeny před rokem 1955 a novým majitelem je fyzická osoba (ne právnická), není potřeba žádné povolení a povolení k odběru vody ze studny získává majitel automaticky. Stáří studny je potřeba doložit pro přípravnou kontrolu, nebo třeba pro budoucí prodej pozemku (jinak se stáří dokládat nemusí). Jako doklad stáří stačí letecký snímek, stará mapa, kupní smlouva, nebo i svědectví s čestným prohlášením notářsky ověřeným. Pokud ale byla studna vybudována po roce 1955 a v povolení, které má majitel k dispozici není uvedeno, k jakému účelu je studna využívána, je nutné požádat o prodloužení povolení. K žádosti o prodloužení povolení k odběru vody je potřeba zajistit kopii stavebního povolení a kolaudačního rozhodnutí a platné povolení k nakládání s vodami. V dalším případě je nutné zažádat o nové stavební povolení (i v případě pokud povolení předcházející majitel ztratil a originál se nenachází v archivu vodoprávního úřadu), tato varianta je ale dražší a také administrativně a časově náročnější. Je potřeba mít také na paměti, že odebírat vodu bez vydání příslušného povolení se majitel vystavuje pokutě ve výši 50 000 Kč. Od roku 2007 je k této žádosti potřeba přiložit i stavební povolení, hydrogeologický posudek a projekt. Vše ještě musí být završeno kolaudací této stavby. Pokuta uživateli studny nehrozí, pokud vodoprávní úřad sám (a na své náklady) nedokáže, že studna (vybudovaná po roce 1955) byla vyhloubená načerno a s úmyslem obejít úřady (pokud takovou studnu odhalí při kontrole , může kromě pokuty uložit i nezbytné odstranění stavby). I tak se ale majitel stejně nevyhne tomu, že musí žádat o příslušné povolení.
Pokud koupíme pozemek se studnou, kterou nehodláme využívat, je potřeba, aby bylo hned na první dojem jasné, že je studna nefunkční (ve studni nesmí být rozhodně instalované čerpadlo, nebo pumpa, je ale možné čerpat ze studny vodu ručně třeba vědrem), k tomu je dobré mít notářsky ověřené čestné prohlášení nebo notářsky ověřené svědectví třeba souseda.
Agáta je pseudonym, pod nímž autorka Žaneta Seidlová vytvořila rubriku s název Pletení z papíru s Agátou. Na pletení z papíru narazila na internetu, když byla na mateřské dovolené. Moc jí to zaujalo. Možná by se do toho nikdy nevložila, ale lákala ji vidina levného a dostupného materiálu, který má většina z nás doma. Stačily jen noviny, špejle a lepidlo v tubě, a tak vznikly postupy, návody a základy, jak se naučit plést z papíru.
Sama Agáta ve své rubrice píše: „Každá žena by to zvládla, myslím si, že všichni mohou motat z papíru. Myslím si, že každé pletení je originál a každému se líbí něco jiného. Miluji ten pocit, když dokončím práci, a mám velkou radost, když mi některá motalinka napíše, že podle mých návodů zvládla košíček.“[1]
Ingredience: 500 g špaget, 250 g rajčatové pasty, 1 cibule, 500 g kuřecího masa, 5 stroužků česneku, parmazán, sůl, mletý pepř, oregano, olivový olej
Technologický postup: Nakrájenou cibuli dáme na rozehřátý olivový olej, osmahneme ji do zesklovatění. Přidáme kuřecí mleté maso, které ochutíme solí a pepřem. Restujeme asi 10 minut. V menším hrnci rozmícháme rajčatovou pastu, 5 utřených stroužků česneku a přidáme orestované maso, vše důkladně provaříme, dochutíme solí, pepřem a oreganem. Uvaříme špagety al dente, přelijeme je omáčkou a posypeme sýrem.
Technologický postup: Cibulku nakrájejte nadrobno, nechte zesklovatět na másle a oleji. Přidejte mrkev a celer nakrájené na malé kousky, 2 minuty smažte. Přidejte maso a míchejte na středním plameni, dokud nezhnědne. Opepřete a osolte. Směs zalijte mlékem, mléko nechte úplně vyvařit, přidejte i část muškátového oříšku. Po vyvaření přidejte víno, které také nechte vyvařit. Jakmile už necítíte z hrnce alkohol, můžete přidat rajčata. Pořádně zamíchejte a vařte 3 hodiny na velmi mírném plameni bez pokličky, omáčka má jen jemně pobublávat. Hlídejte, občas zamíchejte a dolijte vodu podle potřeby. Na konci dodejte zbytek muškátového oříšku a případně dosolte, dopepřete. Uvařte těstoviny, zamíchejte do nich omáčku společně se lžičkou másla a posypte pořádnou dávkou kvalitního parmazánu.
Krmítko pro ptáčky ve stylu okrasná zahrada si můžete už hotové pořídit v obchodě, ale kdo má šikovné ruce a nějaké ty zbytky dřeva, zvládne si vyrobit originál. Krásný dřevěný kousek, který bude zahradě slušet. Nikdy krmítko nedávejte na místa, kam se snadno dostane kočka. Ideální místo je asi 1,5 m nad zemí, nejlépe na kůlu.
