OsmoDry využívá aktivní osmotechnologie, sloužící k neinvazivnímu a bezelektrodovému vysoušení zdiva. Přístroj díky ní zatlačuje vodu zpět do půdy, a tím zbaví vaše zdi vlhkosti. Nemusíte se obávat, že je osmotechnologie zdraví škodlivá, elektromagnetické pole je vytvářeno s ohledem na lidské zdraví a pro živé organismy je naprosto neškodné.
Funkčnost přístroje je založena na jevu, kterému se říká elektroosmóza. Systém OsmoDry díky ní nabízí sanaci bez stavebního zásahu do zdiva, celý problém je tedy vyřešen neinvazivně a bez komplikací. Odpadá tedy nutnost podřezávání zdiva nebo užití elektrod.
Zařízení generuje elektromagnetické pulzy, kterými působí na vlhkou stavbu. Takto vytvořené elektromagnetické pole ovlivňuje molekuly vody uvnitř zdiva a tlačí je dolů, zpět do zeminy. Díky tomuto principu nebyla sanace zdiva nikdy jednodušší. Stačí zařízení umístit do objektu – instalace spočívá v navrtání několika hmoždinek, na které se přístroj OsmoDry zavěsí. Pak už jen stačí zapojit do sítě a OsmoDry je plně funkční. Vysoušení zdí osmotechnologií je pohodlné řešení nepříjemných problémů. Pokud nechcete, aby bylo zařízení viditelné, lze je jednoduše přizpůsobit interiéru objektu.
Systém OsmoDry nabízí řešení u všech druhů stavebního materiálu, jako je cihelné zdivo, kamenné zdivo, tvárnice, betonové konstrukce, případně kombinované – smíšené zdivo. Lze jej použít u nadzemních i podzemních konstrukcí (přízemí stavby, sklepní prostory).
Podle referencí jsou zákazníci, kteří si přístroj OsmoDry pořídili, velmi spokojeni. Toto zařízení plní velmi kvalitně svůj účel.
Přístroj je i ekonomicky výhodný – oproti stavebním úpravám má minimální náklady na energii. OsmoDry má bezúdržbový provoz, systém je ekologický, účinnost má průměrně 15 až 20 let. Životnost zařízení je 25 let.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marci.
na odvlhčení domu jsi chceme nechat nainstalovat přístroj osmodry ,zajímalo by nás jestli tento přístroj používá někdo vnašem okolí Třemošná u Plzně a s kým by jsme se mohli spojit.
Cena osmotechnologie je v porovnání s náklady spojenými se stavebními úpravami relativně nízká. Cena produktu se skládá ze dvou částí, první část, cca 21 000 korun, se platí při instalaci a druhá částka ve výši 21 000 korun se platí po 6 měsících při následném měření a úspěšném fungování.
Cena zahrnuje profesionální konzultaci, měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, instalaci přístroje, trvalé a účinné odvlhčení přístrojem, opětovné měření vlhkosti pomocí vlhkoměru, bezplatný a trvalý doživotní servis přístroje OsmoDry.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zuzana křiklanová.
Dobrý den máme už skoro rok namontovaný přístroj OsmoDry naše nemovitost je s části postavená na skále kudy zřejmě protéká voda. Začátkem července jsem telefonovala p. Zedníčkovi a informovala jsem ho o tom že stěny jsou i nadále vlhké a to ještě výš než kdy jindy a že máme pocit že přístroj nefunguje jak by měl.Bylo nám zděleno že máme vyčkat do smluvené doby kdy přijde technik naměřit hodnoty.A tak jsme počkali do 4.10.2018 Technik naměřil rychleji než na počátečním měření hodnoty které údajně stačí a na moji žádost vyfotil mokré stěny s tím ,že mě bude někdo na základě připomínek ke stálé vlhkosti telefonicky kontaktovat a že se někdo přijde podívat.Místo toho jsem obdržela 8.10.2018 fakturu na zbylou částku.Domnívám se že jednání Vaší firmy není fér,že můj požadavek, že není vše v pořádku by jste mohli lépe prověřit za 50 000.- by to byla především slušnost.
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 650 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu.
Telecí hřbet –cena se pohybuje okolo 350–400 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 350 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 160 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 295 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 260 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo kosti (morek v kosti necháme) a naložíme do slaného nálevu s bobkovým listem. V nálevu ho necháme alespoň 24 hodin. Poté koleno potřeme hořčicí, do masa napícháme tymián a dáme péct do trouby vyhřáté na 135 °C alespoň na 4 hodiny. Pokud je kolínko větší, je třeba ho péct déle. Kolínko se krájí na tenké plátky podél kosti. Maso je nádherně šťavnaté a měkké.
Telecí osso buco – stojí přibližně 285 Kč/kg. Osso buco je telecí koleno krájené na plátky i s kostí. Je to oblíbená část telecího používaná především v Itálii a Francii. Jeho využití je všestranné, ale nejoblíbenější je maso dusit i s kostí v nejrůznějších omáčkách.
Telecí krk – jeho cena se pohybuje okolo 195 Kč/kg.
Telecí plec – můžeme ji koupit přibližně za 220 Kč/kg.
Telecí kotlety French Rack – cena je cca 680 Kč/kg.
Telecí pupek – lze koupit přibližně za 220 Kč/kg.
Telecí celé – cena se pohybuje okolo 170 Kč/kg (váha telat je v rozmezí je 60 až 100 kg).
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar Henzlová.
Dobrý den,
příští týden k nám příjdou namontovat také OsmoDry přístroj,můžete se mi ozvat někdo z Karlovarského kraje a podělit se o zkušenosti? Máme rodinný dům, pod kterým zřejmě protéká spodní voda. Dům je někdy z roku 1930 a základy jsou kamenné
Děkuji Henzlová D.
Elektrofyzikální metoda sanace vlhkosti, respektive metoda elektroosmózy, je známá více než 100 let. Bezkontaktním a neničivým způsobem zabezpečuje vznik potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva. Potencionální rozdíl mezi jednotlivými vrstvami ve zdivu vzniká působením elektrického pole na molekuly vody přítomné přímo ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch, přičemž se část vlhkosti odpaří. Vsakující voda naráží na silové působení elektrického pole a část vody postupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Elektroosmóza je tedy fyzikální jev.
Metodu vysoušení vlhkého zdiva pomocí elektroosmotických zařízení lze použít ve všech případech, kdy je vlhkost způsobena kapilárním vzlínáním vody. Elektroosmóza však nepomůže tam, kde voda na zeď jednoduše přímo zatéká. Šířka zdiva, použitý stavební materiál ani technologicky těžko dostupná místa nebrání v použití tohoto jedinečného přístroje pro sanaci zdiva.
Vysušování je charakteristické pomalým náběhem, dokonce v první etapě v délce 2–6 měsíců může být zjevný nárůst vlhkosti v dané zóně, který vzniká postupným uspořádáním polarizovaných molekul vody ve zdivu. S postupem času je zjevný pokles vlhkosti až dosažení technologického minima pro dané zařízení, což je cca 2 % objemu vody ve stavební konstrukci, a to přibližně za dobu od jednoho roku do tří let. Pro představu: při maximální přesycenosti blížící se k 20 % objemu vody ve zdivu je na 1 m3 obsah vody 430 litrů! Dvouprocentní objem představuje vzdušnou vlhkost objemově dosahující 1,5–2,5 % na 1 m3 zdiva; suchý prostor je definovaný do 3 % objemových. Po ukončení aktivní doby vysušování udržuje přístroj vlhkost zdiva po celou svoji životnost na úrovni cca 1,5–2,5 %, což je z hlediska stavebního a životního zdivo ideálně suché.
Ve svém příspěvku OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sklenář.
Přeji dobrý den.Před rokem jsem použil chemickou injektáž v části mého domu,kde se projevovala vlhkost.Vlhkost po určitém čase zmizela(shruba přesně dle návodu a informací prodejce).Po roce se ovšem vlhkost opět projevila ve stejném rozsahu a místě.Jelokož je hodně vlhký rok,mám pocit,že je to zapříčiněno vzlínající vlhostí.Chtěl bych se zeptat zda je možné účinně použít princip Osmodry?Zbavit se opravdu takovéto vlhkosti?Děkuji za odpověď a zůstává s pozdravem Sklenář Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milan Andrle.
Ahoj chci se podělit o mé skušnosti s toutou metodou s odvlhceni.Je pravda že vlhkost zdiva za třičtvrtě roku se hodně snížila.Ale slibovali také že zatuchlost zmizí a s omítkami se nemusí nic dělat (blbost).Omítky museli pryč a po roce zatuchlost stále trvá,na toto to nepůsobí. Takže za mě vyhozené peníze
Vysoušení stavebních konstrukcí zajišťuje elektronické zařízení o velikosti krabice od bot a příkonu 2,6 W, které bezkontaktním a nedestrukčním způsobem zabezpečuje vytvoření potencionálního rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu. Postupným posouváním hranice potencionálního rozhraní je vlhkost ve zdivu tlačená na povrch a část se odpaří. Silové působení elektrického pole působí i proti vsakujícím silám a část vody prostupuje zpět do části konstrukce pod úrovní terénu. Popsaná metoda je použitelná u každé stavby, nepoužívají se žádné destruktivní metody ani chemické produkty, které zásadně mění vlastnosti stavebních konstrukcí.
Průběh vysušování je sledován v technologicky odůvodněných intervalech 3–12 měsíců po dobu tří let a zaznamenán do měřicího protokolu, který zachycuje průběh vysušování, ale i technologické korekce, přemístění zařízení, změny vysílaného algoritmu. Negativní dopad na životní prostředí není znám. Generovaná výkonová úroveň přes vestavné zařízení je minimální, největší výkonová úroveň je 40 mW pp. Zařízení se po své instalaci stává pevnou součástí budovy a pracuje v nepřetržitém provozu.
Elektronické zařízení zabezpečuje bezkontaktním a nedestrukčním způsobem vytvoření rozdílu mezi vlhkou a suchou částí zdiva, a to působením elektrického pole na molekuly vody, které jsou přítomné ve zdivu – tento jev se nazývá elektroosmóza.
Do oblasti živých metod sanace vlhkého zdiva a v boji proti kapilární vodě patří metody založené na elektrofyzikálních jevech. Přesvědčivá výhoda je zde zřejmá: malý zásah do stavební konstrukce. Díky tomu zaznamenaly tyto metody značné rozšíření. Teoretická východiska jsou založena na třech takzvaných elektrokinetických jevech:
Elektroosmóza je známá už od roku 1807, kdy F. F. Reuss, profesor moskevské univerzity, zjistil, že po napojení stejnosměrného elektrického proudu do trubice tvaru U naplněné vodou, v jejímž ohbí byla vrstva jemného křemenného prachu o zrnitosti 0,35 mm, nebyla voda v obou ramenech stejně vysoko, ale že u záporné elektrody vystoupila mnohem výše než u kladné.
Potenciál proudění je jev, který vzniká při pohybu polární kapaliny silnou vrstvou porézní látky, například při filtraci, nebo naopak při vzlínání kapaliny.
Elektroforéza je pohyb jemných koloidních nebo suspendovaných částic v kapalině, kterou prochází stejnosměrný elektrický proud. Například částice nabité kladným nábojem se začnou soustřeďovat u záporné elektrody (katody). Přitom s sebou strhávají vodu ve formě takzvaného solvátového obalu.
Výsledky pečlivě navržených a provedených laboratorních experimentů jsou využity pro praxi zavlhlých, zasolených a rozpadávajících se zdiv s níže popsanými praktickými závěry.
Může-li elektrický proud výrazně zvednout hladinu vody u jedné elektrody v experimentu s elektroosmózou, lze ve zdivu orientovat elektrody tak, aby tytéž síly působily proti vzlínající vodě a výška vzlínání výrazně poklesla. Jestliže při proudění polární kapaliny (například voda s rozpuštěnými solemi) látkou vzniká potenciál proudění, potom lze ve zdivu – přiložením silného vnějšího elektrického pole opačné orientace – celý proces obrátit včetně otočení orientace vzlínající vody, která pak poputuje zpět do podloží. Jestliže v laboratoři elektricky nabité suspendované částice putují k elektrodě a přitom s sebou strhávají vodu, potom lze ve zdivu tyto částice vhodně nabít (například kladným elektrickým nábojem) a odvádět k záporné elektrodě umístěné pod základy. Spolu s částicemi poputuje do podzákladí i voda.
Ve svém příspěvku OSMODRY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Sklenář.
Přeji dobrý den.Před rokem jsem použil chemickou injektáž v části mého domu,kde se projevovala vlhkost.Vlhkost po určitém čase zmizela(shruba přesně dle návodu a informací prodejce).Po roce se ovšem vlhkost opět projevila ve stejném rozsahu a místě.Jelokož je hodně vlhký rok,mám pocit,že je to zapříčiněno vzlínající vlhostí.Chtěl bych se zeptat zda je možné účinně použít princip Osmodry?Zbavit se opravdu takovéto vlhkosti?Děkuji za odpověď a zůstává s pozdravem Sklenář Jaroslav.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Krizakova.
Osmodry máme zhruba 3roky a ze začátku se zdálo že to opravdu funguje. Vlhkost klesla pod 70 procent, ale nyní je to zpět buď to nefunguje a rozbilo se to nebo je to jen ztráta 50tisic
Při pozornějším pohledu na tyto závěry mohou u některých z vás vyvstat pochybnosti, nakolik jsou v souladu s realitou.
Nelze automaticky přijmout myšlenku, že vlastnosti všech možných zavlhlých zdiv s jejich póry a kapilárami je možné ztotožnit s vlastnostmi vrstvy prachového křemene v pokusu prof. Reusse, na jejíž polopropustnosti je experiment založen. Zatímco kapiláry ve zdivu z mnohočetné zkušenosti propouštějí vodu velmi ochotně, ta usazená vrstva mikročástic křemene – účinkující jako osmotická membrána – molekuly vody propouští špatně. Dobře propouští pouze vodíkové kationty H+. Z pokusu prof. Reusse nevyplývá, že by zvýšení vodní hladiny vyvolaly jakékoliv elektrické či osmotické síly, jež by jednosměrně protlačily vodu vrstvou křemenného prachu z jedné strany na druhou. Termodynamický pohyb elektroneutrálních molekul vody není elektrickým polem usměrňován, a navíc molekuly vody touto vrstvou ani nemohou procházet. Rozdíl hladin nastal jako důsledek elektrolýzy po zapojení elektrického proudu. Elektrolýza se však mohla odehrávat pouze ve větvi s anodou (kladnou elektrodou), od níž mohly postupovat kationty H+ přes polopropustnou vrstvu křemenného prachu ke katodě v druhé větvi, tam se neutralizovat na vodík a uzavřít tím elektrický obvod. Opačný tok aniontů OH- od katody k anodě, kde by se mohly neutralizovat za vzniku kyslíku, nebyl možný, protože je polopropustná vrstva nepropustila a chovala se vůči nim jako nekonečný elektrický odpor. Elektrolyzována byla pouze voda ve větvi s kladnou elektrodou, kde voda ubývala.
V reálném zavlhlém zdivu nelze tedy uvedené podmínky vůbec předpokládat: speciálně pak polopropustnost porézního zdiva tak, aby propouštělo jen vodíkové kationty a nikoliv vodu (ostatně by potom nebylo co vysoušet). A stejně nerealizovatelné se jeví i elektrody, na nichž by docházelo k elektrolýze.
Potenciál proudění vzniká pouze v proudící kapalině v důsledku toho, že kladné ionty jsou kapalinou unášeny jinou rychlostí než záporné (v důsledku rozdílných iontových pohyblivostí). Těžiště kladného a záporného náboje se oddělí a mezi nimi vzniká elektrické pole. Jev ovšem vymizí, jestliže se proudění zastaví nebo velmi zpomalí, například je-li dosaženo ustálené výšky vzlínání kapaliny. Náboje se poté – někdy i za poměrně dlouhou dobu – zase rovnoměrně rozptýlí. Je pravda, že přiložením vnějšího elektrického pole se kationty a anionty mohou zase oddělit. Že by se ale přitom uvedla do pohybu voda v kapilárách, která tam vystoupala v důsledku velmi silných kapilárních sil, je nepodložené. Elektroneutrální voda bude v kapilárách vzlínat bez ohledu na elektrická pole ve zdivu. Co ale elektrické pole, které prostupuje kapilárami s rozpuštěnými solemi, může na vzlínavosti ovlivnit, je adhezní konstanta.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janča.
Jardo nemyslím si, že bych si ho já třeba vyrobila za pár kaček, pro mě byl Osmodry jasnou a kvalitní volbou
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Kolárová.
Vaši firmu jsem kontaktovala v loňském roce, bylo reagováno velmi brzy. Kontrola byla provedena 24. dubna 2019, naměřené výsledky ukazují ,že vlhost zdiva se snížila. Jsem velmi spokojená jak s vystupováním techniků, tak i s kvalitou provedené práce.Rozhodně budu tuto firmu doporučovat všem, kteří mají podobný problém.Kolárová Jarmila.
Cena 1 kWh pro rok 2019 se liší dle jednotlivých krajů a dodavatelů. Přesnou cenu zjistíte z nabídky dodavatele elektřiny, respektive srovnáním cen elektřiny online kalkulačkou. Průměrná cena elektřiny pro domácnosti je v současné době zhruba 4,34 Kč/kWh. V roce 2018 byla průměrná cena 3,79 Kč/kWh. Podle Českého statistického úřadu náklady domácností za elektřinu oproti loňsku stouply o 8,2 %. Průměrná cena za 1 kWh stoupla ze 4,1 Kč v roce 2018 na 4,58 Kč pro rok 2019. Přestože zdražoval ČEZ, E.ON, PRE i valná většina dodavatelů, cenové rozdíly za odebranou energii u běžné domácnosti stále činí více než 1 000 Kč za rok.
Zhruba 45 % celkové ceny za elektrickou energii nemají ve svých rukou dodavatelé, ale závisí na rozhodnutí regulátora trhu ERÚ. Regulované ceny elektřiny jsou odvozené od nákladů na údržbu a provoz distribuční sítě. Na území ČR se 3 distributoři starají o 3 různě velké distribuční sítě.
Největší území Česka pokrývá distribuční oblast ČEZ. Tam průměrná částka za 1 kWh elektřiny stojí 4,07 Kč. V distribuční oblasti PRE, kam spadá Praha a Roztoky, to je 4,05 Kč za kWh. Odběratelé v regionu distribuce E.ON (jih Čech a jih Moravy) platí nejvyšší částku, a to 4,18 Kč. Také odběratelé Innogy platí částku 4,18 Kč.
Ve srovnání české ceny elektřiny se zbytkem Evropy platíme v absolutním vyjádření méně než průměr evropské osmadvacítky. Nejvyšší ceny za elektřinu mají domácnosti v Dánsku a Německu, kde se na drahém proudu výrazně podílejí daně.
Cena kakadu palmového je vysoká, takže si jej mohou dovolit spíše movití chovatelé. Dá se dobře ochočit jako domácí mazlíček, ale právě z důvodu vysoké ceny ho nikdo u nás takto nechová. Cena se liší podle poddruhu, menší kakadu palmový černý je levnější, poddruh „goliath“ asi o třetinu dražší, stojí až půl milionu korun. V zahraničí je cena osm až deset tisíc dolarů za menší poddruh a za velký se požaduje až šestnáct tisíc dolarů.
Ve svém příspěvku OSMO DRY RECENZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Vnouček.
No vše je velice hezké,ale pakovat se na přístroji,který vyrobíte za pár kaček takovýmto způsobem je zlodějina...výrobce si lehce spočítal kolik stojí podřezání a dal stejnou cenu..to si ho radši podřežu a mám to za babku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pavel Bartoš.
Cena pařížského salátu není jednotná, s tím se ale setkáváme u 99 % výrobků. Každý výrobce má jiné náklady, jinou přirážku a podle toho také jinou cenu. V základu bychom ale pařížské saláty mohli rozdělit do dvou skupin, a to na čerstvé a vakuově balené. Cena čerstvých salátů se pohybuje mezi 100 až 150 Kč/kg. V akci ho můžete zakoupit i v ceně kolem 60 Kč/kg. Vakuově balené pařížské saláty se v běžných obchodech prodávají balené nejčastěji ve 100g až 500g obalech a cena se pohybuje mezi 100 až 170 Kč/kg, opět můžete tyto výrobky zakoupit v akci i v ceně kolem 80 Kč/kg.
Cena suchého betonu namíchaného svépomocí se pohybuje kolem 1 450 Kč za 1 m3. Na přípravu 1 m3 je potřeba 500 kg cementu (Portland 32,5), 1 415 kg hrubého písku a 215 kg vody.
Cena zavadlého betonu z betonárky, namíchaného průmyslově, se pohybuje kolem 2 100 Kč za 1 m3.
Cena suchého betonového potěru již namíchaného v pytli se pohybuje za jedno balení (40 kg) kolem 145 Kč, vydatnost tohoto typu je taková, že z jednoho pytle namíchané směsi se pokryje plocha 1 m2 ve výšce 2 cm. Takže na 1 m3 betonu potřebujeme 50 pytlů směsi, což je řádově 7 250 Kč.
Dnes již není problém dýni hokaido zakoupit v kterémkoli supermarketu či menším obchodě. Její cena se pohybuje v rozmezí 10–30 Kč/kg nebo je cena stanovena za kus. V oblibě jsou také BIO dýně, které pořídíte zhruba za 44 Kč/kg.
Irský mech (Sagina subulata) lze zakoupit v různých zahradnictvích nebo nejlépe na internetu v e-shopech, kde je k dostání ve třech barvách. Je možné si vybrat ze zelené, zelenožluté nebo zlatožluté barvy. Cena jedné rostlinky je cca 28 Kč. Cena irského mechu neboli puchratky kadeřavé (Chondrus krispus), která se používá jako potravina, stojí cca 24 Kč/20 g.
