Rychlá odpověď:
Choroby ostružin se nejčastěji poznají podle skvrn na listech, nedozrávajících plodů nebo červů v ostružinách. Nejčastějšími příčinami jsou houbové choroby, roztoči nebo larvy škůdců. Důležité je včas rozpoznat příznaky a zasáhnout vhodným postřikem nebo úpravou péče o keř.
Ostružiny patří mezi poměrně odolné ovocné keře, přesto se v zahradách často objevují různé choroby a škůdci. Pěstitelé si jich většinou všimnou až ve chvíli, kdy plody nedozrávají, zasychají nebo mají zvláštní skvrny.
Mnoho problémů přitom vzniká kombinací několika faktorů – počasí, hustého porostu nebo nedostatečné péče. Pokud se ale příznaky správně rozpoznají včas, lze většinu chorob ostružiníku poměrně snadno zastavit.
FAQ – často kladené otázky
Proč ostružiny nedozrávají?
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
V naší poradně s názvem OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
Nejčastější chyby při pěstování ostružin
Jak zabránit chorobám ostružin
Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
omezení chorob
odstranění napadených výhonů
podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
Kdy řezat ostružiny
Prevence chorob ostružin
Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovník ostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
Proč ostružiny nedozrávají
Vlnovník ostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
Ve svém příspěvku RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.
Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majda.
Na rez ostružinovou jsem našla toto:
Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.
Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).
Lobelka je drobná a jemná rostlina s drobnými kvítky v barvách modrých, fialových nebo bílých. Lobelka zahrnuje více než 300 druhů, které se liší především svou výškou v rozmezí od 10 do 150 cm. Na rozdíl od vitálky jde o rostlinu poměrně náročnou, avšak hodně oblíbenou. Často bývá používána k ohraničení záhonů.
Jak lobelku pěstovat
Lobelku můžete pěstovat jako většinu letniček v truhlíku i na záhonku. Má ráda slunné místo, ale i polostín, před čím byste ji ale měli chránit, je vítr a především mráz. Odkvetlé lobelky je potřeba seříznout, aby vám dále kvetly až do podzimu. Pro sázení volte dobře propustný substrát, nemusí být ničím specifický, stačí buď univerzální pro balkonové rostliny, nebo takový, jaký si sami namícháte ze zeminy, kompostu a písku v dílech 2 : 1 : 1.
Zálivka a hnojení
Lobelka vyžaduje pravidelnou zálivku, ale ne aby stála v neustálém vlhku, zahnívaly by jí kořeny. Co pro lobelky nemohu doporučit, je samozavlažovací truhlík.
Každý týden dopřejte lobelkám hnojivo určené pro balkonové květiny, pozor však na přespříliš dusíku, začaly by vám pozdě a málo kvést.
Přezimování
Lobelku můžete nechat přezimovat jako většinu letniček v dobře prosvětlené místnosti o teplotě kolem 10 °C. Omezte zálivku a na jaře rostlině dopřejte nový substrát. V našich podmínkách se nechává přezimovat opravdu jen výjimečně.
Množení lobelky
Na rozdíl od jiných letniček není výsev lobelky zrovna jednoduchý, rostlinky musíte po vyklíčení dvakrát přesazovat, proto hned na začátku zvažte, jestli ten kolotoč podstoupíte, nebo zda si raději nekoupíte již předpěstované sazenice.
Pokud se do pěstování od samotných semen chcete pustit, začněte již v únoru. Připravte si například do truhlíku substrát smíchané zeminy a písku v poměru 2 : 1. Nasypte semínka a jen lehce přihrňte a zatlačte, žádné hluboké zahrabávání, semínka lobelek potřebují pro růst světlo. Substrát průběžně zalévejte, pozor, abyste u toho nevyplavovali semínka. Až budete sazeničky přesazovat, použijte stejný substrát. Nepřesazujte každou sazenici zvlášť, lobelky vždy zůstávají ve skupinkách. Až budete rostliny přesazovat podruhé, můžete je dát již do truhlíků či květináčů, ve kterých je chcete pěstovat celé léto. Chcete-li je mít v záhonu, budete muset přesazovat ještě jednou, protože ven je můžete dát až v polovině května.
Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.
Ostružinová marmeláda
Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové
Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.
Džem z ostružin
Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal
Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Rychlý rozhodovací strom: co dělat když ostružiny mají problém
Když se na ostružiníku objeví problém, pěstitel často neví, kde začít. Listy mají skvrny, plody nedozrávají nebo se objevují červi. V takové situaci pomůže jednoduchý rozhodovací postup podle toho, jaký příznak je na rostlině nejvýraznější.
První krok je vždy pozorování. Zaměřte se na to, zda je problém hlavně na listech, plodech nebo výhonech. Každý typ poškození totiž obvykle ukazuje na jinou příčinu.
Ve svém příspěvku HEBE KDY PŘESAZOVAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva Stračevská.
mám asi 5 let starý keř hebe, zasadila jsem ho nevhodně na sklace,ale blízko chodníku. nyní nám vadí při přecházení. Potřebovala bych ho přesadit, ale mám strach abych o něj nepřišla.Kdy je vhodné ho přesadit?Děkuji za radu E Str.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Margareta Vaňourková.
Dobrý den,děti my zakoupili v Květinářství keřík Hebe,poprosila bych jakou půdu potřebuje,a jak se oněj starat.Byla bych vděčná za každou radu.Nikde jsem od zahradkářu nic nezjistila.Děkuji s pozdravem Margareta Vańourková
Verbena, někdy také nazývána sporýš, je také velmi oblíbenou balkonovou květinou, a to především ve svém převislém vydání. Vzpřímené verbeny se hodí do květináčů i záhonů. Ani tyto balkonové květiny nejsou ochuzeny na barevné škále, bývají bílé, oranžové, růžové, červené, žluté, fialové i několikabarevné. Květ verbeny se skládá z několika drobnějších kvítků.
Jak verbenu pěstovat
Verbena má sice ráda slunce a teplo, ale můžete ji pěstovat i v polostínu. Abyste docílili nových a nových květů a tím i neustálého květenství, je potřeba, abyste alespoň jednou týdně zbavili rostlinu starých květů zaštípnutím. Verbeny jsou vhodné pro záhony i truhlíky, vyrůstají do výšky 15 až 30 cm a šířky 30 až 60 cm. Do jednoho truhlíku o délce 50 až 60 cm zasaďte 5 rostlinek, abyste docílili očekávaného výsledku. Verbeny můžete kombinovat společně s jinými druhy rostlin, jen je potřeba volit takové rostliny, které mají rády hodně vláhy a hnojiva.
Substrát pro verbeny by měl být dobře propustný, plný výživy, ale zároveň by měl mít schopnost dobře si svou vláhu zadržet. Samozavlažovací truhlíky budou mít pro vás a rostliny i v tomto případě velký přínos, vy nebudete muset zalévat každý den a verbeny budou mít dostatek vláhy.
Chcete-li si verbeny vypěstovat ze semen, máte-li kde, není to problém. Je potřeba, aby místo, na které je chcete vysévat, mělo alespoň 10 °C, zároveň musí mít dostatek světla, ale ne na přímém slunci. Semena vysévejte v březnu ve vzdálenosti 2,5 cm, do hloubky 1 cm. Zeminu po celou dobu nesmíte nechat vyschnout. K vysévání můžete použít také semenáče, což jsou nádoby určené přímo k předpěstování rostlin. Do truhlíku je možné verbeny přesazovat jakmile se objeví první pravé lístky. Na balkon lze truhlíky umístit až „po zmrzlých“, protože teploty nesmějí klesat pod bod mrazu.
Zálivka a hnojení
Jak jsem již uvedla, verbeny mají rády vlhkou půdu, proto je potřeba pravidelná zálivka. V teplých letních dnech i každodenní, pokud tedy nevyužijete doporučené samozavlažovací truhlíky. Ani hnojivem nemůžete u verben šetřit, doporučená dávka je jedenkrát týdně. Používejte hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Chcete-li si rostliny uchovat na další rok, je potřeba je včas přemístit, aby nebyly poškozeny mrazem. Místnost by měla být dobře prosvětlená a teplota by se měla pohybovat mezi 8 až 10 °C, ideálním místem jsou zimní zahrady, zádveří či dobře prosvětlené a nevytápěné chodby. Výhonky rostliny seřízněte na délku asi 15 cm, aby se vám s verbenou lépe manipulovalo a zbytečně jste ji nepoškodili. Otrhejte všechny uvadající lístky. Během zimy rostliny průběžně zalévejte, aby úplně nevyschl
Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.
Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Ostružiny mohou vypadat suché nebo scvrklé z několika důvodů, včetně nedostatečného množství vody během vývoje plodů, houbových chorob, jako je antraknóza, nebo dokonce přirozených výkyvů v zrání. Problémy s opylováním nebo vysoké teploty během plodění mohou vést ke špatné tvorbě peckovic nebo bílým peckovic, což způsobuje, že bobule vypadají suché nebo nezralé.
Schnutí z nedostatku vody
Ostružiny vyžadují stálou vlhkost, zejména při vývoji plodů. Pokud rostliny nedostávají dostatek vody, bobule nemusí plně dozrát a mohou ztvrdnout a vyschnout.
Houbové choroby
Antraknóza, běžné houbové onemocnění ostružin, může způsobit hnědé, drobivé a scvrklé peckovice.
Problémy s opylováním
Špatné opylování může vést ke špatně vytvořeným peckovicím, které mohou vypadat suché nebo scvrklé.
Kolísání teploty
Vysoké teploty během kvetení nebo vývoje plodů mohou vést k poruchám, jako jsou bílé peckovice, nebo dokonce ovlivnit proces zrání, což způsobuje, že bobule vypadají suché.
Regrese červených kuliček
Regrese červených kuliček je stav po sklizni, ke kterému dochází, když ostružiny během skladování zčervenají. Může k tomu dojít, když se bobule sklízejí v horkém počasí a poté se prudce ochladí. Při této poruše nedochází ke ztrátě obsahu cukru ani kvality, ale změna barvy může ovlivnit prodej čerstvých plodů na trhu.
Řešení
Pro řešení suchých nebo nezralých ostružin zajistěte pravidelnou zálivku, zejména během vývoje plodů. Sledujte své rostliny, zda nevykazují známky houbových onemocnění, a neprodleně je řešte. Pokud máte podezření na problémy s opylováním, zvažte ruční opylování nebo zajištění lepších podmínek pro opylovače. A konečně, dbejte na kolísání teploty a snažte se minimalizovat extrémní tepelný stres rostlin během kritických fází růstu.
Ve svém příspěvku OLEANDR PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena vítová.
PROSÍM KDY JE NEJLÉPE PŘESAZOVAT OLEANDR?MŮŽU TED V PROSINCI?DĚKUJI VÍTOVÁ
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Kalakajová.
Dobrý den, prosím o sdělení, zda mohu nyní přesazovat oleandr, trochu ořezat kořeny a dát do nového substrátu, hlíny.Oleandr mi dřevnatí od spodu, má dlouhé pruty bez listů, pouze u koruny. Je možno zkrátit? Děkuji. Kalakajová
Jak si namnožit své oblíbené ostružiny se 100% úspěšností? Zakořenění ostružin je opravdu snadné a ostružiny této své výhody využívají i ve volné přírodě ke svému rozšiřování. Rychlé zakořenění, rychlý růst a dobrá úroda, to jsou charakteristické rysy zahradních ostružin.
Ostružiny se nejlépe množím vegetativně, dělením. Během léta vyberete silný ohebný šlahoun, který ohnete a jeho špičku umístíte do prázdného čistého květináče. Ten pak i se šlahounem zasypete zahradnickým substrátem. Konec šlahounu bude v zemině ponořen špičkou dolů. Zeminu v květináči dobře prolijte a zalévejte podle potřeby, aby zůstala stále vlhká. Ostružina si během měsíce pustí kořeny a bude možné ji odstřihnout od mateční rostliny. Na to, jak správně provést množení ostružin, se můžete podívat v tomto videu: množení ostružin video.
Ve svém příspěvku KDY PŘESAZOVAT MALINOVNÍK? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromír.
Dobrý den,
v loni jsem zasadil malinovníky, které již v témže roce měly plody. Jerlikož jsem si vybral špatné místo pro pěstování, můžu nyní v únoru malinovník přesadit?
Děkuji předem za radu.
Jaromír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarka.
Ano, presadiť můžete už teď. Rostlina spí, takže žádný problém.
Nejlepší doba pro přesazování josty je pozdní podzim až začátek jara, kdy je rostlina v dormanci a ztratila listy. To rostlině umožňuje zakořenit na novém místě před začátkem vegetačního období. V mírnějším podnebí se často preferuje podzimní přesazování, zatímco v chladnějších oblastech může být vhodnější jarní přesazování.
Přesazování na podzim
Po opadnutí listů rostlina přechází do dormance, což ji během přesazování méně stresuje. Půda je stále teplá, což může pomoci s upevněním kořenů.
Přesazování na začátku jara
Než začne nový růst, přesazování brzy na jaře umožňuje rostlině usadit se před příchodem letních horkých dnů.
Období dormance
Je důležité přesazovat josty během jejich dormance (pozdní podzim až začátek jara), aby se minimalizoval stres a podpořilo se úspěšné zakořenění.
Sazenice s holými kořeny nebo v kontejneru
Rostliny s holými kořeny by měly být přesazeny co nejdříve po zakoupení nebo vykopání, zatímco rostliny pěstované v kontejneru lze přesadit kdykoli během období vegetačního klidu.
Umístění a příprava
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Vykopejte jámu o dvojnásobném průměru kořenového balu a dostatečně hlubokou, aby hloubka půdy u základny rostliny byla asi o 5 cm níže než okolní půda, aby se v jamce lépe držela voda.
Výsadba
Opatrně vyjměte jostu z jeho současného místa a dávejte pozor, abyste nepoškodili kořeny. Umístěte ji do připravené jámy, zasypte zeminou a důkladně zalijte.
Pozdější péče
Zamulčujte kolem základny rostliny organickou hmotou, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.
Světlo a teplo
Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.
Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.
Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.
Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.
Půda a přesazování
Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.
Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.
Zalévání
Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vod
Beztrnné ostružiny představují nový ovocný druh, který se začal pěstovat v posledních desetiletích. Jeho výhony dorůstají běžně délky 3 m a vypadají velmi dekorativně. Listy vytrvávají na rostlině přes zimu až do jara. Dobře vypadají i velké, téměř černé plody, které jsou navíc velmi chutné. Chutnají nejen syrové, ale je možné je i konzervovat. Beztrnný ostružiník je vlastně polokeř. Jeho výhony, které jeden rok vyrostou, v následujícím roce vykvetou, přinesou plody a odumřou. Zatímco loňské výhony kvetou a plodí, vyrůstají nové letorosty, které budou plodit zase v následujícím roce. Letorosty rostou velmi rychle. Už v druhém roce, kdy je rostlina dobře zakořeněná, mohou běžně dorůst délky 3 m. Stanoviště vyžadují beztrnné ostružiníky dostatečně vlhké s dobrou vyhnojenou humózní půdou. Mají-li plody dobře dozrát, potřebují také maximum slunce. Dají se dobře pěstovat ve velmi teplé a teplé klimatické oblasti, v chladnějších oblastech plody dozrávají jen na mimořádně chráněných a osluněných místech. Velmi dobře se hodí především na pergoly a různé sloupy. Od fasád zachováváme raději větší odstup, nesklizené přezrálé plody mohou fasádu potřísnit a způsobit na ní barevné skvrny. Při pěstování dbáme na dostatek vláhy a pravidelné přihnojování kompostem. Nové výhony vyvazujeme k opoře hned od počátku, při pozdějším násilném ohýbání bychom je mohli vylomit. Pravidelný řez provádíme dvakrát ročně. Ihned po sklizni při něm odstraníme všechny odplozené větve. Na jaře odstraníme všechny slabé, namrzlé nebo jinak poškozené výhony a ponecháme jen 3, nanejvýš 5 nejsilnějších výhonů. Ponechané výhony zkrátíme o 1/4 až 1/3.
Vlnovník ostružiníkový je mikroskopický roztoč, který patří mezi nejčastější škůdce ostružin. Jeho přítomnost si pěstitelé často uvědomí až ve chvíli, kdy plody začnou dozrávat nerovnoměrně.
Napadené plody mají typický vzhled – část ostružiny zůstává červená a tvrdá, zatímco zbytek plodu dozrává.
Jak se vlnovník ostružiníkový pozná
Nejčastější příznak je nedozrávání části plodu. Některé peckovičky zůstávají červené, zatímco ostatní zčernají.
Roztoč se živí rostlinnými šťávami v jednotlivých peckovičkách plodu. Poškozené části pak přestanou růst a nikdy plně nedozrají.
Fotografie ostružiny s červenými a černými peckovičkami způsobenými vlnovníkem ostružiníkovým.
Moje zkušenost s vlnovníkem ostružiníkovým
Když jsem tento problém na ostružinách viděl poprvé, myslel jsem si, že jde o nedostatek živin. Plody totiž vypadaly na první pohled normálně, jen část z nich zůstávala červená.
Teprve později jsem zjistil, že jde o typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po použití postřiku proti roztočům se během další sezóny počet poškozených plodů výrazně snížil.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Nejčastější chyby při pěstování ostružin, které způsobují choroby
Mnoho pěstitelů se domnívá, že choroby ostružin jsou způsobeny pouze škůdci nebo houbami. Ve skutečnosti ale velká část problémů vzniká kvůli chybám při pěstování. Rostlina oslabená špatnou péčí je mnohem náchylnější k napadení chorobami i škůdci.
Právě proto se vyplatí zaměřit nejen na ochranu proti chorobám, ale také na správnou péči o keře.
Příliš hustý porost
Jednou z nejčastějších chyb je příliš hustý porost ostružiníku. Pokud je keř přerostlý a neprořezaný, proudění vzduchu mezi výhony je omezené.
V takovém prostředí se velmi snadno šíří houbové choroby, zejména rzivost ostružiníku nebo různé skvrnitosti listů.
Ostružiny mají během tvorby plodů poměrně vysokou potřebu vody. Pokud je léto suché a rostlina nemá dostatek vláhy, plody mohou začít zasychat nebo nedozrávat.
Mnoho pěstitelů začne problém řešit až ve chvíli, kdy je napadena většina keře. Přitom například rzivost ostružiníku lze poměrně snadno zastavit, pokud se zasáhne včas.
V naší poradně s názvem ANTURIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Příští rok na jaře anturii přesaďte do rašeliny s trochou písku a pak od jara do podzimu přihnojujte každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu ve dvojnásobném zředění, než je uvedeno na obalu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Alena Zlámalová.
Děkuji za radu. Už aby bylo další jaro a já mohla přesazovat.
Blýskavku (Photinia) je nejlepší stříhat na jaře a případně znovu během léta. Pravidelné stříhání blýskavky podporuje růst nových výhonů a tvorbu typických červených listů.
Hlavní řez se obvykle provádí v březnu nebo dubnu, kdy rostlina začíná růst. Druhý lehký řez je možné provést v květnu nebo červnu, případně ještě jednou v červenci. Po srpnu se už stříhání Photinia nedoporučuje, protože nové výhony by nestihly vyzrát před zimou. Pokud chcete hustý živý plot, je důležité provádět pravidelný jarní řez.
Jak množit blýskavku
Nejjednodušší způsob množení Photinia je pomocí řízků. Množení blýskavky řízky umožňuje získat nové rostliny z mladých výhonů.
Řízky se odebírají z mladých zdravých výhonů, které mají délku přibližně 10 až 15 centimetrů. Spodní listy se odstraní a řízek se zapíchne do lehkého substrátu. Pokud je substrát stále mírně vlhký, začnou se během několika týdnů vytvářet kořeny. Tato metoda množení Photinia je poměrně spolehlivá a používá ji mnoho zahradníků.
Jak rychle roste blýskavka
Blýskavka patří mezi poměrně rychle rostoucí keře. Photinia Red Robin může za rok vyrůst přibližně o 30 až 60 centimetrů.
Rychlost růstu závisí především na stanovišti a kvalitě půdy. Na slunném místě s dostatkem živin roste rostlina mnohem rychleji než ve stínu. Pokud je živý plot pravidelně stříhán, vytváří více postranních větví a působí hustším dojmem. Správná péče o živý plot z Photinia tedy výrazně ovlivňuje jeho vzhled.
Proč blýskavka nemá červené listy
Červené listy se objevují hlavně na mladých výhonech. Pokud rostlina nevytváří nové výhony, mohou být listy převážně zelené.
Nejčastější příčinou bývá nedostatek řezu nebo nedostatek slunečního světla. Když se provede jarní řez blýskavky, rostlina obvykle začne vytvářet nové výhony s červenými listy. Důležitou roli hraje také kvalita půdy a hnojení. Pokud má Photinia Red Robin dostatek živin a světla, červené listy se objevují pravidelně.
Jak zahustit živý plot Photinia
Hustotu živého plotu lze výrazně zvýšit pravidelným zkracováním vrcholových výhonů. Stříhání živého plotu Photinia podporuje tvorbu nových větví.
Když se vrchol výhonu zkrátí, rostlina začne vytvářet několik postranních větví. Ty postupně zaplní prázdná místa v živém plotu. Pokud chcete opravdu hustý plot, je dobré provádět tvarovací řez alespoň jednou nebo dvakrát ročně. Důležitý je také dostatek světla a živin v půdě.
Jak daleko od sebe sázet blýskavku
Při zakládání živého plotu se blýskavka obvykle vysazuje ve vzdálenosti přibližně 60 až 80 centimetrů.
Přesný rozestup závisí na velikosti sazenic a na tom, jak rychle chcete vytvořit souvislý živý plot. Menší ro
Nedozrávání ostružin může mít několik různých příčin. Nejčastěji jde o kombinaci škůdců, nedostatku vody nebo nevhodných pěstitelských podmínek.
Následující tabulka pomáhá rychle určit pravděpodobnou příčinu problému.
Příčina
Jak ji poznat
Řešení
vlnovník ostružiníkový
část plodu zůstává červená
jarní postřik proti roztočům
nedostatek vody
plody jsou malé a tvrdé
pravidelná zálivka
pěstování ve stínu
pomalé dozrávání plodů
více slunečního světla
nedostatek živin
slabý růst keře
hnojení
Moje zkušenost s nedozráváním ostružin
Na vlastní zahradě jsem si tohoto problému poprvé všiml před několika lety. Plody začaly dozrávat jen částečně a část ostružiny zůstávala červená. Nejprve jsem si myslel, že jde o nedostatek vody.
Po bližším prozkoumání jsem ale zjistil, že většina plodů má typický příznak napadení vlnovníkem ostružiníkovým. Po jarním postřiku proti roztočům se problém během další sezóny výrazně zlepšil.
