Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

OSTRUŽINY NEDOZRÁVAJÍ

Obsah

Roztočík malinový

Po napadení roztočíkem malinovým vznikají na plodech červená místa, která nedozrávají a plody jsou kvůli tomu znehodnocené – mají více či méně kyselou chuť.

Jak se pozná

Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání dozrávání. Škůdce cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu se dá likvidovat.

Zde můžete vidět, jak vypadá roztočík malinový.

Postřik

Můžete jej likvidovat insekticidy, v zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás bude účinkovat Vertimec 1,8 EC a fungovat by měl i Sumithion super, který je povolen u nás na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového povolen není (porušíte tím zákon, ale zlikvidujete roztočíka). První postřik se provádí při délce výhonů 20 cm, v případě potřeby se opakuje ve 14denních intervalech. Pozor, je velmi důležité důkladné postříkání ze všech stran, až omytí celých výhonků! Přípravek je relativně neškodný pro včely. Plody napadené roztočíkem se nekonzumují. Oplodí raději odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření se doporučuje dostatečná vzdálenost jednotlivých rostlin a jejich prosvětlení (škůdce migruje), jako prevence pak zjara postřik sirnatými prostředky.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze

V diskuzi OSTRUŽINY JSOU ČERVENÉ ALE NEDOROSTOU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helga.

Dobrý den,
chtěla bych se zeptat na ostružiny.Máme na zahradě beztrné ostružiny a stalo se nám,že je na nich mnoho ostružin,které dorostly do červených plodů a pak přestaly růst a spíše začaly jako sesychat.Byly velké cca 12 mm.Vůbec nedozrávaly.
Prosím o radu čím to je a popřípadě jakou zvolit ochranu,aby se to nestávalo.Děkuji za odpověď.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Ostružiny jsou červené ale nedorostou

Recepty s ostružinami

Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.

Ostružinová marmeláda

Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové

Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.

Džem z ostružin

Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal

Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze

V diskuzi KDY SKLÍZET KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Svatoslava.

Dobrý den,
také nevím, kdy je nejvhdnější sklízet plody tomelu. Nechala jsem je až do prosince. Prý plody lépe dozrají, když je necháme přejít mrazem. Plody na mém stromě použe změnily barvu - na šedohnědou, ale stejně nedozrávají.
Zatím je začali nazobávat ptáci, a tak jsem je všechny otrhala. Mám je v pokojové teplotě, ale pořád jsou stejné - tmavé a nezralé.
Pokud by se vám podařilo získat nějakou radu, byla bych vám moc vděčná, když se se mnou o tuto radu podělíte. Zatím jsem nenašla žádné dobré informace.
Zdravím a předem děkuji.
Svatoslava

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Liba.

Některé plody jsem otrhala v listopadu,ale bylo to moc brzy,doma nedozrály,byly stále uprostřed trpké.Co jsem nechala přejít mrazem byly měkké a musela jsem je jíst lžíci.Tak nevím,kde se stala chyba Liba

Zdroj: diskuze Kdy sklízet kaki

Ostružiny na stromě

Ostružina beztrnná „Navaho“ je první z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem (vyšlechtěno v Arkansasu, USA, 1988), oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je rezistentní k septorióze. Zraje středně pozdně (polovina srpna až polovina září), plody má velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností. Řez se provádí v jarních měsících, za vegetace se porost prosvětluje a provzdušňuje.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze

V diskuzi RZIVOST OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Voštová.

Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Majda.

Na rez ostružinovou jsem našla toto:

Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.

Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).

Zdroj: diskuze Rzivost ostružiny

Ostružiny a zdraví

Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.

Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.

Zdroj: Pěstování ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem OSTRUŽINY PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Dobry den mam ostruzlini nevim jaka je to odruda ,ale se mi vyskitla rez na stonkach kdyz to rozskrabem je to zlty jakoby prasek ,prosim cim to mam postrikat a co stim .Prosim poradte mi co stim a cim to postrikat.Dekuji za odpoved.Marie

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.

Zdroj: diskuze Ostružiny pěstování

Beztrnné ostružiny

Beztrnné ostružiny představují nový ovocný druh, který se začal pěstovat v posledních desetiletích. Jeho výhony dorůstají běžně délky 3 m a vypadají velmi dekorativně. Listy vytrvávají na rostlině přes zimu až do jara. Dobře vypadají i velké, téměř černé plody, které jsou navíc velmi chutné. Chutnají nejen syrové, ale je možné je i konzervovat. Beztrnný ostružiník je vlastně polokeř. Jeho výhony, které jeden rok vyrostou, v následujícím roce vykvetou, přinesou plody a odumřou. Zatímco loňské výhony kvetou a plodí, vyrůstají nové letorosty, které budou plodit zase v následujícím roce. Letorosty rostou velmi rychle. Už v druhém roce, kdy je rostlina dobře zakořeněná, mohou běžně dorůst délky 3 m. Stanoviště vyžadují beztrnné ostružiníky dostatečně vlhké s dobrou vyhnojenou humózní půdou. Mají-li plody dobře dozrát, potřebují také maximum slunce. Dají se dobře pěstovat ve velmi teplé a teplé klimatické oblasti, v chladnějších oblastech plody dozrávají jen na mimořádně chráněných a osluněných místech. Velmi dobře se hodí především na pergoly a různé sloupy. Od fasád zachováváme raději větší odstup, nesklizené přezrálé plody mohou fasádu potřísnit a způsobit na ní barevné skvrny. Při pěstování dbáme na dostatek vláhy a pravidelné přihnojování kompostem. Nové výhony vyvazujeme k opoře hned od počátku, při pozdějším násilném ohýbání bychom je mohli vylomit. Pravidelný řez provádíme dvakrát ročně. Ihned po sklizni při něm odstraníme všechny odplozené větve. Na jaře odstraníme všechny slabé, namrzlé nebo jinak poškozené výhony a ponecháme jen 3, nanejvýš 5 nejsilnějších výhonů. Ponechané výhony zkrátíme o 1/4 až 1/3.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze

V diskuzi ROZMNOŽOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel ANNA VALOVÁ.

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel VALOVÁ ANNA.

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ

Rychlý moučník bez vajec

Ingredience na těsto: 6 lžic cukru krupice, 8 lžic rostlinného oleje, ¼ l mléka, 250 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, pomerančová šťáva z jednoho pomeranče, pomerančová kůra, ovoce čerstvé nebo mražené: borůvky, ostružiny, maliny a podobně

Ingredience na drobenku: 50 g másla, 250 g hrubé mouky, 2 lžíce cukru

Postup: V míse prošleháme cukr s olejem, mlékem, šťávou a kůrou z pomeranče a přidáme mouku s práškem do pečiva. Těsto rozetřeme do vymazané a vysypané koláčové formy, poklademe ovocem a posypeme drobenkou. Pečeme při 180 °C asi 45 minut. Toto je skvělý recept, pokud spěcháte a potřebujete rychlý, voňavý moučník.

Zdroj: Rychlý moučník

Zasychání ostružin

Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.

Jak se pozná

Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.

Takto vypadá květopas jahodníkový.

Co s tím dělat

Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. Používá se k tomu přípravek SpinTor. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze

V diskuzi POPÍNAVÉ OSTRUŽINY NA BALKON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír .

Máte s tím někdo zkušenosti?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Popínavé ostružiny na balkon

Nepečený cheesecake

Ingredience: 60 g slaných sušenek, 100 g čokolády (70%), 500 g krémového sýru (Philadelphia), 3 dl smetany ke šlehání (31–33%), 135 g cukru, vanilkový lusk, ovoce (jahody, borůvky, maliny, ostružiny, třešně...).

Technologický postup: Dortovou formu vyložte pečicím papírem a na stranách vymažte máslem. Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu, do rozpuštěné čokolády nasypte na kousky nalámané slané tyčinky a promíchejte. Přesuňte na tác nebo do mísy a dejte chladit do ledničky. Mezitím si připravte náplň. V míse mixérem vyšlehejte šlehačku, až úplně dotuha. V jiné míse pomocí mixéru smíchejte krémové sýry s cukrem a případně semínky z vanilkového lusku. Potom už ručně a opatrně přimíchejte šlehačku do sýrové směsi. Vychlazené kousky tyčinek v čokoládě přesuňte do formy a rovnoměrně rozprostřete. Potom na ně přesuňte sýrovou směs. Poklaďte kousky ovoce a dejte na několik hodin chladit do ledničky.

Zdroj: Recept na cheesecake

Diskuze

V diskuzi NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.

Mám zahradní ostružinu bez trnů a letos začaly žloutnout listy.Nevím proč,prosím
poraďte.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin

Ovocný dort s želatinou

Pro dort s želatinou si nejdříve upečte korpus, jehož ingredience a postup přípravy jsou popsány v receptu na korpus pro ovocné dorty (viz výše). Jako surovinu navíc si připravte čerstvé ovoce, například borůvky, jahody, ostružiny, maliny a podobně, nebo kompotované ovoce, a to jahody, mandarinky, ananas, hrušky či broskve. Dále budete potřebovat 2 sáčky želatiny, trochu cukru a zavařeninu dle chuti.

Když korpus vychladne, vraťte ho zpět do dortové formy, jemně potřete zavařeninou a poskládejte vámi vybraným ovocem nakrájeným na kousky. Připravte si v hrnci želatinu dle návodu, pokud použijete kompotované ovoce, lze místo vody využít šťávu z kompotu, pozor na cukr, buď už ho nedávejte vůbec, nebo želatinu nejdříve ochutnejte. Nechte želatinu mírně vychladnout a po lžících polévejte ovoce, až bude celé ponořené. Pak nechte želatinu ztuhnout a můžete dort podávat.

Zdroj: Ovocný dort

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin

Stříhání ostružin na podzim

Je potřeba vyřezat všechny loňské výhony, tedy výhony, ze kterých se letos sklízely ostružiny. Poté poodstupte a pořádně se podívejte, kolik letošních výhonů na rostlině zůstalo a jak silné. Pěkné, silné rostlině ponechte maximálně 6 silných letošních výhonů. Pěkný, silný výhon je tlustý alespoň jako ženský palec. Tři výhony vyvažte k vodorovné opoře (bambusové tyče, drátěnka) doleva a 3 doprava, snažte se je vyvázat nad sebe do tří pater, až budou příští rok dozrávat plody, pěkně se k nim dostane sluníčko. Pokud má rostlina silných výhonů více, ostatní, ty, které rostou směrem dopředu, příliš do stran, poškodily se a podobně, vyřežte. Výhony, které jsou příliš dlouhé, zkraťte maximálně na délku 2,5 m. Pokud má rostlina ještě nějaké slabé výhony, bez milosti s nimi pryč. Pokud je rostlina nová a má jen slabé výhony, ponechte 2, na každou stranu vyvažte jeden a ostatní ostříhejte, aby rostlina pěkně zesílila. Výhony řežte nebo stříhejte těsně nad zemí.

Zdroj: Stříhání ostružin

Diskuze

V diskuzi JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.

ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny

Švédský koláč s ovocem

Těsto

Ingredience:

  • 3 hrnky polohrubé mouky
  • 1 hrnek cukru
  • 1 sáček prášku do pečiva
  • 1 sáček vanilkového cukru
  • špetka soli

Postup:

Stejně jako u předchozího receptu všechny suroviny smícháte a vzniklou hmotu rozdělíte na poloviny. Jednu polovinu nasypte na plech vymazaný máslem a vysypaný hrubou moukou. Druhou polovinu nechte na potom.

Náplň

Ingredience:

  • 2 vejce
  • 1 hrnek ovoce – borůvky, lesní ovoce, maliny, ostružiny, jahody, meruňky, hrušky, švestky
  • 1 hrnek moučkového cukru
  • 1 hrnek zakysané smetany
  • 2 tvarohy
  • 1 sáček vanilkového cukru
  • 1 máslo

Postup:

Smíchejte vejce, cukr, zakysanou smetanu, tvarohy a vanilkový cukr. Pomalu náplň nalijte na plech na vrstvu sypké směsi, přidejte ovoce a rovnoměrně zasypte zbylou sypkou směsí. Na povrch nakrájejte, nastrouhejte nebo nalijte máslo a koláč dejte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a pečte dozlatova asi 45 minut. Koláč nechte vychladnout, ztuhnout a podávejte.

Zdroj: Švédský koláč

Pečený čaj s alkoholem

Ingredience na 10 menších skleniček pečeného čaje: cca 2 kg ovoce (dobré je kombinovat větší ovoce, jako jsou jablka, hrušky, které nakrájíte na kousky, a menší ovoce – rybíz, ostružiny, maliny, lesní jahody, které necháte vcelku), cca 1 kg cukru (řídíme se druhem ovoce), 1 lžička mleté skořice (nebo kousek skořice v celku, ale tu po upečení vyjmeme), 5 ks hřebíčku, 1 citron (nakrájený na kousky), 2 dl rumu či vodky (nebojte se, vypaří se)

Volitelné přísady: badyán (3–5 ks), vanilkový cukr nebo rum (2 dl, ten se ale přidá až po upečení)

Postup: Omyté a oschlé větší ovoce nakrájíme na kousky, menší přimícháme, přidáme cukr, skořici, hřebíček a na kousky nakrájený citron. Důkladně promícháme, přidáme alkohol. Nepodléváme, šťáva se uvolní z ovoce. Pečeme v troubě na 180 °C asi 30–40 minut podle druhu ovoce. Poté ještě horké naplníme do skleniček, zavíčkujeme a otočíme víčkem dolů (jako marmelády). Necháme vychladnout a uskladníme v chladu a temnu. Čaj z tohoto pečeného základu připravíme jednoduše tak, že cca 2–3 lžičky pečeného ovoce dáme do hrnečku, zalijeme vroucí vodou a pijeme.

Zdroj: Pečený čaj

Kanadské borůvky pěstování

Bylo zjištěno, že jeden litr kanadských borůvek obsahoval 616 plodů, lesních borůvek 1 833 plodů. Kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4–5). Malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Nejlepší je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35–40 cm. Boční stěny obalíme fólií, abychom zabránili kontaktu s okolní zásaditější půdou. Pokud je na našem pozemku lehká půda, osvědčilo se jámu vyložit fólií a vytvořit tak podzemní misku. Kanadské borůvky můžeme vysazovat do čisté rašeliny, jež má uvedenou hodnotu pH, nikoliv však do zahradnického substrátu neutrální půdní reakce. Je možné k rašelině přidat nevápněný kompost, listovku, křemičitý písek, drcenou kompostovanou kůru, smrkovou nebo borovou hrabanku, ale vždy jen v menším množství. Pro doplnění živin zamícháme plná hnojiva s kyselou reakcí (určená pro rododendrony a další vřesovištní rostliny). Pochopitelně můžeme použít přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíme v zahradnictví. Ideální místo je ve velmi lehkém polostínu. Čím více vody budou kanadské borůvky mít, tím více slunce snesou. Na více zastíněném místě keře rostou nerovnoměrně se stálou snahou orientovat se za sluncem; úroda je malá. Náročnost další péče závisí na tom, jak svědomitě jsme vysazovali. Zdravé borůvky musí mít velké přírůstky a sytě zelené listy. Je třeba vydatně je zalévat. Kvalitu plodů i nárůst ovlivňuje zálivka před sklizní, ale při velmi vysokých teplotách může slunce listy i plody popálit. Je tedy vhodné rostliny v těchto kritických situacích stínit (i popálená kanadská borůvka však další rok většinou opět obrazí). Dalším kritickým obdobím, kdy nesmíme šetřit vodou, je srpen. Hnojit je můžeme jen kyselými bezchlorovými hnojivy (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty), a to brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Dusíkem zásadně nehnojíme od července.

Kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neprovádíme, omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou. Od třetího roku po výsadbě některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme, mělo by zbýt vždy 6–8 silných výhonů. Čím rostliny řežeme silněji, tím budou bobule větší, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám. Kanadské borůvky u nás prakticky nemají choroby a škůdce. Jen když se k rostlinám dostanou zajíci, udělají sice řez za nás, ale bohužel často naprosto celkový.

Z dorostlého (ve věku šesti let) a řádně pěstovaného keře bychom měli sklidit dva i více kilogramů borůvek. Plody v dosti početných hroznech ovšem nedozrávají všechny najednou (na rozdíl od borůvek lesních). Období sklizně trvá asi měsíc. Sbírat stačí jednou týdně. Je přitom třeba dávat velký pozor, abychom nevylomili ještě nezralé borůvky. Nespěcháme, borůvky i po setření ojínění musí mít modrou, nikoliv červenavou barvu, mají i charakteristickou chuť. Úroda kanadských borůvek je lákavá pro ptáky. Nejlepší ochranu poskytuje síť. Musíme ji ovšem umístit na konstrukci, aby ptáci na plody nedosáhli přes oka, a také ji u země utěsnit, aby ji nepodlezli. Zároveň musí být konstrukce odklápěcí.

Velikost kanadských borůvek velice kolísá. Roli v tom hraje odrůda, ale i pravidelná vydatná zálivka a hnojení, stáří a zdraví větví i celého keře. Tak jako jiné ovoce se kanadské borůvky mohou přeplodit, pak vidíme mnoho květů i nasazených plodů, jež však i při naší nejlepší péči nedorostou, protože je počet listů prostě nedokáže uživit. Plody kanadských borůvek jsou chuťově k nerozeznání od pravých lesních, pouze dužnina nebarví. V kuchyni je tedy můžeme upotřebit stejně jako borůvky lesní.

Zdroj: Kanadské borůvky

Jak se starat o ostružiny

Ostružiníku vyhovuje humózní, dobře propustná, nepřemokřená a na živiny bohatá půda. Ostružiníku se daří prakticky na kterékoli zahradě se středně těžkou půdou. Ostružiník pěstujeme na slunném stanovišti. Řez keře je podstatný pro dobré plození. Pruty, které odplodily, musíme odstraňovat. U odrůd remontantních, které rodí na podzim a v červnu, postupujeme tak, že po odplození podzimních plodů, které jsou umístěny na vrcholku, prut uřízneme tam, kde jsme měli plody. Další rok se v tomto místě pruty rozvětví.

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování. Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit. Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.

Zdroj: Stříhání ostružin

Hrnkový koláč s pudinkem

Ingredience (1 hrnek = 250 ml): 3 vejce, 1 hrnek moučkového cukru, 1/2 hrnku oleje, 1 hrnek mléka, 2 hrnky polohrubé mouky, 1/2 balíčku prášku do pečiva, 1 balíček vanilkového cukru, 2 balíčky želatiny, 3 vanilkové pudinky, 1 litr mléka, 4 lžíce cukru, 250 g másla (82%), ovoce: kiwi nebo ostružiny, mandarinky, jahody

Postup: Vajíčka oddělíme. Bílky vyšleháme do tuha. Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny v druhé misce. Postupně vmícháme mouku s práškem do pečiva a olej. A nakonec sníh z bílků. Už jen zlehka vařečkou promícháme. Těsto vylijeme na plech, který jsme vyložili pečicím papírem, a dáme péct do předem vyhřáté trouby na 170 °C. Pečeme na malém plechu 25 cm x 37 cm nebo v dortové formě.

Pudink uvaříme podle návodu. Necháme jej vychladnout a stáhneme škraloup. Máslo vyšleháme a postupně do něj přidáváme po lžičkách pudink. Dobře dohladka vyšleháme. Hotový krém natřeme na vychladlé těsto a povrch poklademe ovocem.

Rovněž želatinu připravíme dle návodu na obalu. Poté jí polijeme ovoce a povrch koláče. A to tak, že postupně nejdříve nalijeme 10 lžic a necháme želatinu ztuhnout, poté znovu dáme pár lžic a necháme ztuhnout a tak dále až do vyčerpání želatiny. Pokud bychom nalili želatinu najednou, velmi dlouho by tuhla a mohlo by se stát, že by prosákla na dno formy.

Zdroj: Pudinková buchta na plech

Stolbur

Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.

Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.

Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).

Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem. Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody se z takových květů nevyvíjejí. Když se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.

Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a jetele, případně jiné plevely a trávy na mezích, úhorech a rumištích.

Stolbur je hospodářsky významným činitelem v nejteplejších jižních oblastech Slovenska. Při posuzování škodlivosti je důležité období infekce – čím dřívější infekce, tím vyšší škodlivost, obvykle až 100%. Opatření proti výskytu stolburu jsou zejména likvidace plevelů, rezervoáru choroby (například svlačce), ničení přenašečů a pěstování odolnějších odrůd. Likvidace přenašečů insekticidy je problematická a často neefektivní, což vyplývá z dlouhého období jejich náletů. Křísi mohou totiž na rostliny nalétávat v celém vegetačním období a necílená insekticidní clona insekticidy aplikovanými každých několik dní by byla ekonomicky nezvládnutelná. Protože na Slovensku nejsou dostatečně rozpracované metody signalizace náletů křísů, jejich výskyt se musí pozorně sledovat, především v časnějších fázích (hlavně do období tvorby prvních plodů). Důraz na výskyt křísů je třeba klást hlavně za suchého a teplého počasí, zvlášť při vysokých až extrémních teplotách. Při chladném a deštivém počasí je výskyt a migrace křísů nízká a riziko přenosu stolburu je nižší. Aplikace insekticidů je efektivnější spíš při teplém a suchém počasí, když se v porostu zjistí vyšší výskyt křísů, kteří jsou pro pěstitele většinou méně známí a často je možné je pro nenápadné zbarvení a malé rozměry přehlédnout.

Vadnutí způsobené patogenními houbami (v případě rajčete i bakterií) je typické postupnou ztrátou turgoru a usycháním částí rostlin a později celého jedince. Projevuje se nejdříve uvedenými společnými symptomy pro všechny houby, tedy vadnutím, které ve večerních hodinách může ustupovat (takzvaný reverzibilní marasmus). Při vadnutí na rozdíl od stolburu nikdy nedochází k tvarovým změnám ani k deformacím, a naopak při stolburu nedochází k vadnutí a usychání. K nejvýznamnějším houbovým patogenům způsobujícím vadnutí rajčat, okurek a paprik patří Sclerotinia sclerotiorum a houby z rodu Verticillium, případně Fusarium (Fusarium oxysporum).

Ochranná opatření proti těmto houbám jsou komplikovaná. Ochrana prakticky začíná už dezinfekcí pěstitelského substrátu na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu méně napadané nebo nehostitelské plodiny. K nejfrekventovanějším hostitelům hub Fusarium oxysporum a Verticillium spp. patří brambory, řepa, chmel, jetel, sója, okurky, rajčata, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt a různé okrasné rostliny včetně květů zahradních a lesních dřevin. Houba Sclerotia sclerotiorum má rovněž polyfágní charakter, ale víc preferuje plodovou a košťálovou zeleninu, dále slunečnici, kořenovou zeleninu, a to v polních i skladových podmínkách. Brambory, papriku, jetel či okrasné rostliny může taky napadat, ale v menší míře. Její polyfágnost má omezenější charakter než předcházející druhy. I symptomy jsou lépe určitelné než při tracheomykózních zástupcích. Z toho vyplývá obtížná realizace střídání hostitelských a nehostitelských rostlin hlavně při fuzarióze a verticilióze. Těžištěm ochrany je tedy předcházení hromadění infekčního potenciálu v půdě například sterilizací substrátu, střídáním plodin a odstraňováním napadených rostlin i s kořeny. Z chemických opatření je k dispozici zálivka rostlin, která však není dostatečně účinná. Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná.

Zdroj: Kroucení listů

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP