Původní území výskytu ústřice jedlé (Ostrea edulis) se rozkládá v Atlantickém oceánu od Norska po Maroko a zahrnuje celou oblast Středozemního moře. Výskyt ve volné přírodě je však spíše vzácností – převládá umělý chov, který je o něco náročnější než u ostatních druhů. Akvakultury ústřic jedlých se nacházejí podél atlantického pobřeží, zejména ve Francii. Mezi nejznámější oblasti patří Normandie, Bretaň a regiony Charente a Gironde. Chovu tohoto druhu se věnují i v Nizozemsku, Anglii, Irsku či Španělsku.
Konzumuje se maso, které je chráněné lasturou dorůstající velikosti 10 až 20 cm. Lastura má nepravidelný hruškovitý tvar, povrch lastury je z vnější strany drsný, hrubý, se šupinatou stavbou, často bílý, šedý až do žlutava zbarvený. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu, noha je zakrnělá, ústřice se nepohybuje.
Konzumuje se maso, které má lehce slanou až žádnou chuť. Ústřice vhodné ke konzumaci jsou ty, které musí být nejméně tři roky staré. Ústřice podržte v ústech na patře – nežvýkejte, chvíli je vychutnejte a poté spolkněte. Čerstvé znamená živé – usmrtí je až otevření lastury. Vsuňte tedy nůž do nejužšího místa, takzvaného zámku, a obě poloviny od sebe jemně oddělte. Druhým způsobem je otevření ze strany, ale tak skořápku spíš poškodíte. K otevření slouží speciální nůž (lámač) nebo špička pevného, ne příliš ostrého nože. Dbejte na to, abyste ve spodní hlubší lastuře, ve které se ústřice podávají, zachovali i jejich vlastní šťávu, která je pro gurmány opravdovou pochoutkou. Voda v uzavřené ústřici je totiž mořská voda smíšená s výměšky ústřice.
Čerstvost ústřic poznáte podle toho, že jsou lesklé a vlhké a voní po moři. Chlazené lastury jsou uzavřené. Pokud je otevřená, tak na ni poklepejte, pokud se zavře, je to v pořádku, ale pokud se nezavře, vyhoďte ji. Nesmí zapáchat. Barva není důležitá, liší se podle místa původu (šedá, bílá až žlutá barva).
Maso ústřice je obklopeno dvojicí skořápek, takzvanou lasturou s nepravidelným okrajem. Její tvar je protáhlý až hruškovitý. Vnější část má hrubý charakter se šupinatou strukturou. Vnitřní část lastury je hladká a má lesklý vzhled. Dorůstají velikosti 10 až 20 cm. Může se dožít i více než 20 let.
Kvalita ústřic je určena jejich tučností. V létě se ústřice nejedí kvůli tomu, že se rozmnožují a jsou nejtučnější. Jakmile se oteplí moře, tak ústřice začne nabývat na váze. Když ji tedy v létě otevřete, tak je celé její tělo tukem úplně obaleno.
Ústřice mají velký obsah cholesterolu. Dále obsahují sodík, jód, vápník, fosfor a vitamíny A, B1, B2.
Ve svém příspěvku KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bohumil Klíma.
Dobrý den, na podzim jsme zasadili planou meruňku, na jaře ji ale krátce po rašení listů se listy začaly kroutit a přestaly růst. Nevíme proč a zda se to dá ještě napravit. Děkuji za radu, Klíma, Kolín.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava Maurová.
Na naší švestce se již druhým rokem po odkvětu a tvoření plodů začnou kroutit
listy do roličky. Po otevření jsme zjistili, že se v každém listu nachází hnědý brouček asi cca 2 mm velký. Listy vloni posléze napadly mšice a začal se tvořit jakýsi šedivý povlak. Nevíme čím máme stříkat. Poraďte.
děkuji
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s 
Každá lednička Beko se vyznačuje nejenom moderním vzhledem, ergonomičností a snadným přizpůsobením každému prostoru, ale také nízkou cenou v poměru k výkonu. Chladnička Beko se snadno zařadí mezi nepostradatelné pomocníky ve vaší kuchyni. Volba ledničky Beko je tou nejlepší volbou pro všechny, kteří hledají levné a spolehlivé ledničky.
Nejprodávanějším typem je chladnička Beko CSA 31022. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 42 dB, takže ji můžete mít klidně v kuchyni, která je spojená s obývacím pokojem a ani o ní nebudete vědět. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 291 l, který je rozdělen na 204 l chladicí a 87 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně organizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží vaši zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nachází přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost LED osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny a určitě překvapí i mrazící výkon 3,5 kg/24 h. Chladnička vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivým mikroorganismům.
Dalším nejprodávanějším typem je chladnička Beko CS 226020. Tato kombinovaná chladnička vyniká skvělým poměrem výkonu a ceny, spadá do energetické třídy A+. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 39 dB. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 230 l – 140 l chladicí a 90 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně zorganizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nacházejí přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny, a určitě překvapí i mrazící výkon 5 kg/24 h. Chladnička je vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivých mikroorganismů.
Upečené krůtí maso i se šťávou dáme do sklenic a zavíčkujeme (použijeme víčka se šroubovacím uzávěrem nebo víčka na zatlačení, měla by mít červenou gumu). Víčka je nutné odmastit. Dáme do zavařovacího hrnce, voda by měla sahat asi do 3/4. Až teplota dosáhne 100 °C, vařte cca 1 hodinu, pak sklenice vyndejte a nechte zchladnout. Pokud nemáte hrnec s teploměrem, zavařujte od bodu varu vody 1 hodinu. Maso by se mělo zavařovat 2x. A před vložením do sklenic by nemělo být upečené do měkka.
TIP: Pokud zavařujete omáčky, nezahušťujte je, ale dejte do sklenic jen maso se šťávou. Pokrm zahustíte až po otevření. Například když zavařujete svíčkovou, dejte do sklenice maso (nekrájejte na plátky, to až po otevření) a zalijte je rozmixovanou zeleninou, šlehačku dáte také až při zahušťování.
Nejjednodušším řešením je zavolat zámečníkovi. Ten dveře otevře zpravidla do několika minut a zároveň je přitom vůbec nepoškodí. Prvním problémem však bývá sehnat na nějakého zámečníka kontakt. Doporučujeme vám tedy mít číslo na zámečníka (nejlépe ještě na nějakého z okolí) uložené v mobilu – díky tomu pak budete schopni takovou situaci vyřešit velmi rychle. Dveře vám zámečník samozřejmě otevře až potom, co si podle průkazu totožnosti ověří, že vaše trvalé bydliště odpovídá adrese otevíraného bytu. Další nevýhodou může pro někoho být cena. Otevření zabouchnutých dveří stojí většinou do 500 Kč. Může to však být i více, zejména pokud používáte zámek vyšší bezpečnostní třídy, nebo jsou-li dveře zamčené (to se spíše stane, pokud se vám podaří ztratit klíče).
Hasiče můžete zavolat pouze v případě, je-li ohroženo vaše bezpečí, to znamená, pokud se například poškodí zámek a dveře pak nejdou otevřít, nebo vám průvan zabouchne dveře třeba na balkóně. Výhodou je, že hasiči dveře otevřou zdarma. Toho se však lidé mnohdy snaží využít. Rozhodně tento způsob nedoporučujeme, protože když hasiči vyhodnotí, že jste volali zbytečně, dveře vám neotevřou a spíše vás ještě nahlásí na policii.
Jestliže z nějakého důvodu nechcete využít služeb zámečníka a zároveň nejste v situaci, že byste mohli zavolat hasiče, nezbývá vám, než abyste se pokusili dveře otevřít sami. Páčení a vyrážení dveří vždy nechávejte jako poslední možnost – znamenalo by to nenávratné poškození dveří či zárubní a bylo by je poté pravděpodobně nutné vyměnit. Dveře lze otevřít například metodou zvanou lockpicking. K tomu už jsou však potřeba specializované nástroje.
Metody otevírání dveří:
Lockpicking – jde o metodu, ke které potřebujete speciální nástroje, a to planžetu a otvírák. Do zámku (nahoru nebo dolů, jak to komu vyhovuje) vložte napínák (tension wrench) a začněte jím tlačit na cylindr, který bude tlak přenášet na stavítka. Pak začněte planžetou jedno stavítko po druhém tlačit směrem dolů. Díry v cylindru totiž nejsou přesně v jedné řadě, ale jsou maličko mimo osu. To způsobí, že když zatlačíte stavítko, které má díru nejdál od osy, spodní stavítko se zasekne o okraj cylindru a horní stavítko přestane pružit. Protože stavítko už nebrání cylindru v otáčení, cylindr se s tichým cvaknutím trochu pootočí a vy se můžete věnovat dalšímu stavítku. Při této metodě je důležité pořadí, v jakém stavítka zamačkáváte. Jakmile se vám povede pod shear line (rozhraní mezi cylindrem a tělem zámku) zaseknout poslední stavítko, cylindrem je možné otáčet.
Bumping – i k tomuto způsobu otevírání dveří potřebujete nejprve univerzální
Utěsněte všechna okna. To znamená, zkontrolujte, že vaše okna jsou správně instalovaná a uzavřená. Otevření oken je důležité, ale tehdy, jestliže venkovní teplota je vyšší než vnitřní teplota. Udržujte okna vzduchotěsná. Možná budete potřebovat koupit odnímatelné těsnění oken, pro lepší těsnící vlastnosti je vhodné plastové těsnění. Za vyhovující lze také využít k eliminování úniku tepla ručník nebo triko, které se k místu přiloží.
Použijte jemné, průhledné závěsy, na které dopadá sluneční světlo. Závěsy vážou studený vzduch a teplo ze slunce bude vytápět dům díky zahřívání chladného vzduchu ze závěsů, který bude proudit dále do domu. Možným řešením je také instalace plastových fólií do oken, která udělají okna vzduchotěsná.
Zakryjte okna závěsy. Instalace těžkých, neprodyšných závěsů v neslunečných dnech před okna může blokovat úniku teplého vzduchu. Roztáhněte je, když svítí slunce a zatáhněte je, když tomu tak není.
Utěsněte dveře. Zkontrolujte rám kolem dveří a také pode dveřmi. Možná budete potřebovat koupit nový těsnící práh nebo odnímatelné těsnění. Za vyhovující lze využít k eliminování úniku tepla stejně jako u oken ručník nebo triko, které se k místu úniku tepla přiloží.
Zajistěte, aby slunce do vašeho domu svítilo co nejvíce. Zkontrolujte překážky (například rostliny, přístřešky), které by mohly bránit dopadům slunečních paprsků na váš dům. Odstraňte všechny překážky opírající se o zdi domu na slunné straně, v ideálním případě by bylo vhodné, vrátit je v noci zpět, na dodatečnou izolaci.
Zavřete všechny nepoužívané místnosti. Zavřením dveří dochází k vytvoření bariéry mezi vámi a chladným prostředím. Ty také zastaví oběh vzduchu, což snižuje tepelné ztráty. Obchody pro domácí kutily prodávají termohlavice, které je vhodné nainstalovat do nepoužívaných místností a nastavit zde pouze temperování. To přispívá k efektivnějšímu využívání ohřívače. Musí se zajistit, aby všechny termohlavice byly nastaveny na temperování, v opačném případě by mohlo dojít k zamrznutí potrubí a následnému popraskání. Cirkulaci vzduchu může být bráněno rozestavěným nábytkem, což je neefektivní.
Položte koberec. Koberečky a koberce zabrání tepelným ztrátám přes podlahu. Jsou obecně teplejší na dotek než dřevo nebo dlažba a tak nabízejí teplejší povrch pro chůzi.
Přidejte izolaci v podkroví a oddělte prostor. Velké množství tepla uniká podkrovím. Teplý vzduch stoupá a studený vzduch klesá. Ujistěte se, že vaše podkroví má dostatek izolace.
Upečte si sušenky nebo koláče. Vaše trouba pomůže k ohřívání vzduchu v kuchyni při pečení, čímž dochází k ohřívání vašeho domu a zároveň k přípravě pokrmů. Z trouby vzniká suc
Muškáty neboli pelargonie mají přes 200 druhů. Páskaté pelargonie jsou rostliny s okrouhlými listy s charakteristickým páskem a s pětičetnými hustě plnými nebo poloplnými květy. Můžeme je pěstovat jako zelenolistou, hnědolistou nebo zlatolistou odrůdu. Zelenolistá odrůda má klasické zelené listy s více nebo méně výraznou hnědou zónou. Hnědolisté odrůdy jsou charakteristické svými dekorativními tmavě hnědými listy s tenkým zeleným okrajem. Zlatolisté odrůdy jsou na našem trhu novinkou. Jsou ozdobné nejen květem, ale i listem. Mezi páskatými odrůdami u nás začínají být oblíbené pelargonie s hvězdicovými květy různých barev, nazývané také stelary. Rostliny jsou vějířovité či hvězdicovité s jednoduchými květy, jež obvykle netvoří semena, a proto kvetou velmi dlouho. Velkokvěté pelargonie jsou keříkovité rostliny s okrouhlými až vejčitými, hluboce pilovitými listy a široce nálevkovitými, exoticky zbarvenými květy, jež se po otevření snadno poškodí počasím. Břečťanolisté pelargonie jsou spíše převislé rostliny, ideální do visutých košíků, s okrouhlými, laločnatými listy, podobnými jako u páskatých pelargonií. Vytvářejí dlouhé a krásné výhony se spoustou květů, používají se tedy především do okenních truhlíků a závěsných nádob, z nichž splývají v dech beroucím živém barevném vodopádu. Pelargonie skupiny P. odoratissimum a botanické druhy jsou muškáty s malými, často nepravidelně hvězdicovitými květy. Tyto rostliny se pěstují pro vonné listy. Umějí vonět jako růže, jablka, citróny, ananasy, muškátové oříšky, ořechy nebo mají kořeněnou vůni.
Agapanthus africanus – jeho stvol dorůstá výšky až 60 cm, barva květu může být světle modrá, fialová nebo bílá. Zde se můžete podívat, jak tento druh vypadá.
Agapanthus campanulatus – stvol je vysoký asi 50 cm, květ je složený z několika malých kvítků v barvě světle až tmavě modré, s tmavým proužkem uprostřed. Kvete v létě. Na těchto stránkách si jej můžete prohlédnout.
Agapanthus codii – květ dorůstá výšky 1–1,5 m, barva květu je tmavě modrá, po otevření květu se ukáže světle modrá s výrazným tmavým pruhem uprostřed. Kvete v letních měsících. Tady několik fotografií tohoto druhu.
Agapanthus inapertus – stonek květu je vysoký až 1,5 m, barva květu je krásná, tmavě modrá až fialová, jednotlivá kvítka vypadají jako visící trubky. Kvete od ledna do března. A takto vypadá Agapanthus codii.
Agapanthus praecox – jedná se o druh stálezelený, stonek květu dorůstá až do výšky 1 m, barva květu je světle modrá až bílá. Zde si můžete prohlédnout tento druh.
Odvzdušňovací ventily najdou své uplatnění v uzavřeném topném okruhu, kde se během provozu vytvářejí plyny. Tyto plyny musí být z rozvodu odváděny, neboť v opačném případě způsobují poruchy funkčnosti (například: hlučnost, problémy s oběhem vody, koroze a další). Odvzdušňovací ventily slouží k odpuštění nahromaděného vzduchu v ohybech nebo kapsách na potrubí či v systémech rozvodů topení a dělí se na automatické a manuální.
Automatické odvzdušňovací ventily pracují samostatně na principu plováku, který je v kontaktu s kapalinou v systému. Při poklesu plováku vlivem vzduchových bublin dojde k otevření odvzdušňovacího ventilku, který spustí proces řádné funkce odvzdušňovacího ventilu. Automatické odvzdušňovací ventily lze ještě doplnit o zpětný ventil, takzvanou klapku, ta umožní demontáž odvzdušňovacího ventilu při údržbě nebo jeho výměně bez nutnosti vypuštění celého rozvodu.
Manuální odvzdušňovací ventily odstraňují přebytečný vzduch mechanicky, a to ručním zásahem.