Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

OVESNÉ VLOČKY DO KOUPELE


OVESNÉ VLOČKY DO KOUPELE je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Dobrý nápad je připravit si zdravé ovesné sušenky, a to hned z několika důvodů. Přijdete na jiné myšlenky, naučíte se něco nového (pokud to tedy již neděláte po několikáté), připravíte si něco zdravého, ale hlavně si nakonec na nich u kávičky pochutnáte.


Recept na sušenky z ovesných vloček

Ingredience:

  • 200 g ovesných vloček
  • 200 g másla
  • 250 g polohrubé mouky
  • 200 g moučkového cukru
  • 3 vejce
  • 1 balíček prášku do pečiva

Postup:

Nechte zahřát pánev bez přidání jakéhokoliv tuku a na sucho opražte ovesné vločky dorůžova. Opražené vločky přesypte do mísy, přidejte ostatní odměřené suroviny a důkladně promíchejte. Poté tvořte kuličky a rozmístěte je na plech vyložený pečicím papírem, můžete do nich udělat důlek, například pomocí rukojeti od vařečky, a ten pak naplnit troškou povidel, marmeládou, celým ořechem nebo spařenou a oloupanou mandlí. Chcete-li mít spíše nepravidelné hrudky, pak použijte lžičku, s jejíž pomocí udělejte na pečicí papír hrudky. Teď už jen zahřejte troubu na 180 °C a pečte dorůžova asi 10 minut. Nyní víte, že zdravé ovesné sušenky jsou rychlé a jednoduché na přípravu, stačí už jen ochutnat a ujistit se, že se vám povedly.

Zdroj: článek Ovesné sušenky

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků

Ovesné sušenky bez mouky

Ingredience:

  • 200 g ovesných vloček
  • 150 g moučkového cukru
  • 3 vejce
  • 200 g bílého jogurtu
  • 150 g kukuřičných lupínků
  • 50 g slunečnicových semínek
  • 50 g sezamových semínek
  • 50 g sekaných lískových ořechů
  • 50 g sušených brusinek
  • 1 balíček prášku do pečiva
  • skořice dle chuti

Postup:

Kukuřičné lupínky vložte buď do látkového pytlíku a párkrát přejeďte válečkem, nebo například nasypte na pečicí papír a opět si pomožte válečkem, aby vznikly jemnější kousky – neměli byste lupínky rozdrtit na prach, jen rozlámat. Pak je přesypte do mísy, přidejte ovesné vločky, slunečnicová a sezamová semínka, sekané lískové ořechy, brusinky, prášek do pečiva, trochu skořice, moučkový cukr a promíchejte. Na závěr vmíchejte vejce s bílým jogurtem. Plech na pečení vyložte pečicím papírem a s pomocí lžičky dělejte na papír hrudky, které můžete nechat tak, jak jsou, nebo je rozetřít do placičky. Pečte v předehřáté troubě na 180 °C dozlatova, asi 10 minut. Až se této varianty přejíte a budete ji chtít obměnit, přidejte do těsta čokoládové pecky, med, kousky jiného sušeného ovoce, například švestky, meruňky, jahody, nebo čerstvá jablíčka nakrájená na malé kousky. Na závěr můžete dozdobit čokoládovou polevou.

Zdroj: článek Ovesné sušenky

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.

Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:

Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem

Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji

Zdroj: příběh Zavařování kapusty

Ovesné sušenky s banánem

Ingredience:

  • 200 g ovesných vloček
  • 4 lžíce medu
  • 3 lžíce mléka
  • 4 banány, nejlépe hodně zralé
  • skořice dle chuti

Postup:

Nejprve si v misce rozmačkejte zralé banány, postačí vám k tomu vidlička, nemusíte používat žádný mixér nebo něco podobného. K banánům přidejte med a mléko, trochu skořice a promíchejte. Na závěr po troškách zapracujte do těsta ovesné vločky. Zapněte troubu cca na 200 °C, plech na pečení vyložte pečicím papírem a za pomoci lžičky dělejte malé hrudky, každou hrudku trochu rozetřete, aby měla tvar sušenky nebo malé placičky. Připravený plech můžete vložit do vyhřáté trouby a pečte dozlatova asi 20 minut.

Zdroj: článek Ovesné sušenky

Poradna

V naší poradně s názvem KAMÉLIE HNĚDNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Marešová.

Prosím o radu,když mi u jedné kamélie jakoby seschli listy?nevím si rady!a to ji mám v zimní zahrade s teplotou 15-16 stupnů a nepřelévám ji.děkuji za radu.
Marešová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Krásné kamélie, dělají takovou radost během léta svými květy. Jenže co s nimi v zimě? Kamélie snese mrazy, ale nepřežije teploty nižší než -12 °C. Zároveň nemá ráda výkyvy zimních teplot. V našich podmínkách je proto lepší kamélii pěstovat v květináči a na zimu je uklidit do studené světlé místnosti s teplotou od 5 do 15 °C a relativní vlhkostí vzduchu 60%. Kamélie v květináčích se musí umístit do bezmrazých zimovišť, protože pokud ne, hrozí velké nebezpečí, že půda v květináči promrzne a hezké rostlinky mrazivé období nepřežijí. Přesto byste s jejich přesunem do interiéru měli počkat co nejdéle. Kamélie by měly zůstat venku, dokud teploty neklesnou po delší dobu pod bod mrazu, nebo dokud teploty neklesnou pod -5 °C. Poté se rostliny musí přesunout do světlých zimovišť. To může být klidně jen na leden a únor.
Při přezimování kamélií dbejte na následující podmínky a příští rok se budete moci opět kochat svými asijskými kráskami:
- Teplota pro přezimování: 5 – 15 °C;
- Vzdušná vlhkost: okolo 60% - to je velmi důležité dodržet;
- Jakmile půda na povrchu vyschne, zalévejte vodou bez vápníku, aby půda nikdy úplně nevyschla;
- Postříkejte rostliny vlažnou vodou bez vápníku nebo zapněte zvlhčovač pro zvýšení vlhkosti;
- Dokud nenasadí na květ, není nutné kamélie přihnojovat;
Velice důležité je dávat pozor na překročení teplot nad 15 °C. V zimě je třeba se tomu za každou cenu vyvarovat! Kamélie potřebují chladný odpočinek nejméně šest týdnů v roce. To je zásadní pro jejich kvalitu květu a pro budoucí zdravý růst. Vytápěné místnosti proto v žádném případě nejsou vhodné jako zimní stanoviště. Vlivem teplého a především suchého vzduchu z umělého topení totiž choulostivé rostliny rychle odhodí svá poupata a drasticky zkrátí fázi květu. Ideálním místem je proto nevytápěná zimní zahrada, venkovní skleník nebo parapet nevytápěného schodiště. Jakmile se už rozhodnete pro zimoviště, neměli byste ho měnit, protože kamélie během přezimování nesnáší náhlé změny prostředí. V polovině března mohou být kamélie opět vystěhovány ven. Noční teploty by v době vystěhování měly být alespoň +5 °C.
Nejlepší je kamélie přezimovat ve skleníku. Ideálním prostředím pro vaše kamélie v zimě je světlý a chladný skleník nebo zimní zahrada. Pokud tyto dispozice nemáte, tak můžete kamélie umístit i do tmavého studeného sklepa nebo do garáže. Pokud své kamélie necháte přezimovat ve tmě, například ve sklepě, je třeba rostliny po chladné tmě nejprve pomalu přivykat na světlejší a teplejší prostředí. Spící rostlinky můžete v březnu nejprve nastěhovat do chladné světlejší chodby a začít je pomalu více zalévat.

Zdroj: příběh Kamélie hnědnutí listů

Ovesné lívance s jablky

Suroviny:

  • 0,5 l mléka
  • 150 g ovesných vloček
  • 140 g polohrubé mouky
  • 1 vejce
  • 2 lžíce moučkového cukru
  • 400 g strouhaných jablek
  • špetka soli
  • 1 skořicový cukr
  • olej na smažení

Postup:

Ovesné vločky dáme do misky, zalijeme 0,25 l ohřátého mléka a necháme zhruba 20 minut nabobtnat. Mezitím oloupeme a nastrouháme jablka. Takto připravené přidáme do nabobtnalých vloček, přidáme mouku, zbytek mléka, vejce, skořicový cukr, moučkový cukr a špetku soli. Vše pořádně promícháme. Rozpálíme pánev s trochou oleje a smažíme z obou stran do zlatova. Podáváme namazané marmeládou a ozdobené tvarohem. Pro labužníky můžeme pouze obalit ve skořicovém cukru.

Zdroj: článek Lívanečky z ovesných vloček

Poradna

V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.

Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.

Zdroj: příběh Zavařování masa do sklenic v troubě

Autoři uvedeného obsahu

 Nina Vinšová

 Gabriela Štummerová


ovesne vlocky a puriny
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
ovesne vlocky jsou skodlive
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.