Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

OVOCNÉ STROMKY ŠVESTKY

Výsadba ovocných stromů

Ovocné stromy v zahradě mají užitek po celý rok, na jaře mají krásné květy se včelami, které sbírají pyl a nektar, aby z něj vyrobily nejčistší med. Po odkvětu můžeme sledovat růst listů, jak se nádherně, světle zelenou barvou rozvíjejí do své velikosti, poté přijde zvětšování plodů. Následně nastává pohled na dozrávající plody a na stromy obsypané ovocem. A nakonec přijde ten nejslastnější okamžik každého pěstitele, kdy jsou jeho stromy plné zralých plodů, které tak pečlivě opatroval. Tím to však ještě nekončí, na podzim je krásné pozorovat i různá zbarvení listů při konzumaci již sklizených plodů nebo jejich produktů, jako jsou mošty, marmelády, čaj nebo pálenka.

V zahradnictvích neseženete ovocné stromky celoročně. Koupit je můžete pouze tehdy, kdy se doporučuje je sázet, tedy na jaře mezi březnem a květnem, nebo na podzim v říjnu a listopadu. Podzimní výsadba má oproti té jarní své výhody. Strom v zimě využije vláhu ze sněhu a ihned na jaře se začíná regenerovat. Stromy zasazené na podzim se často lépe ujmou. Výjimku tvoří pouze broskvoně, ty raději sázejte na jaře, aby je zima nepoškodila.

Ovocné stromy se prodávají zasazené v zemi nebo prostokořenné (to znamená volně založené v půdě). Zkontrolujte kořeny, ty poškozené nebo nezdravě vypadající nekupujte. Stejně tak si prohlédněte celkový stav stromku. Neměl by být poškozený, nebo dokonce napadený plísní.

Stromek ideální k zasazení má rovný kmen, z něhož vyrůstá jedna hlavní větev a minimálně tři vedlejší mířící do všech stran.

Hlavním aspektem pro výsadbu je místo, kam stromky nasadíte. Je třeba zvážit velikost plochy, kterou se chystáte osazovat a taktéž nesmíte zapomenout na to, představit si vzrostlý strom v dospělosti i s korunou. Stejně důležitý je i počet a druh jednotlivých stromů. Vybírejte pouze ty odrůdy, které jsou vhodné pro dané podmínky. Dalším velice podstatným prvkem pro nasazení ovocných stromů je půda, i tu je potřeba mít náležitě připravenou. Měla by obsahovat důležité živiny, díky nimž bude strom podporován ve správném růstu a produkci dobrého ovoce.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Diskuze: Re: ŠVESTKA

Švestky se nesmí stříhat v zimě, protože hrozí nákaza hobovou chorobou pevník nachový. Nejlepší doba řezu pro mladé stromky je jaro. Vzrostlé stromy je pak nejlepší prořezávat v polovině léta.

Zdroj: diskuze ŠVESTKA
Počet odpovědí: 1

Přezimování

Túje přezimují úplně jednoduše. Malé stromky obalíme netkanou textilií a větší stromky můžeme obalit obyčejnou pytlovinou. Aby se větve nebo i celé stromky pod tíhou sněhu nepolámaly, ovážeme je provázkem. Pokud není půda zmrzlá, můžete jim dopřát i zálivku.

Zdroj: Pěstování tújí

Diskuze: vinná réva

Prosím o radu.
Vloni jsem natočila na video vinnou révu,která se plazila ze dvou stran,kolem hospodářské budovy.Vypadalo to na min.100kg hroznů.To byla fantazie.
Pak nastala pohroma,vše chytilo plíseň.Nejsem milovník chemie,nepoužíváme ani postřiky na ovocné stromy a ovoce je super,ale na hroznech se to vymstilo.
Co mám udělat letos?
Děkuji za info-radu.Bernatíková

Zdroj: diskuze Postřiky vinné révy
Počet odpovědí: 5

Hnojení

Túje hnojíme v období od května do srpna třeba každý měsíc. Poté už nehnojíme, protože rostlina musí také odpočívat. K hnojení můžeme použít například Cererit, NPK, koňský hnůj nebo kravský, ale u něj pozor, musí být dostatečně rozložený. Pokud máte domácího mazlíčka (psa), dejte si pozor, aby vám na stromky nemočil, protože tím stromek spálí a ten uhyne. Budete nuceni ho vykopat a vysadit nový.

Zdroj: Pěstování tújí

Diskuze: Re: Re: Rakytník - jeho pěstování

Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování
Počet odpovědí: 7

Odpalované těsto z krupice

Ingredience: 100 g másla, 600 g vypeckovaných švestek, 1 špetka soli, 500 ml mléka, 3 vejce, 300 g krupice

Postup: V hrnci s nepřilnavým dnem přivedeme k varu mléko se špetkou soli a s máslem. Přisypeme krupici a za stálého míchání necháme těsto zhoustnout, dokud se nepřestane lepit na vařečku a kastrol. Těsto přendáme do mísy a necháme vychladnout. Švestky omyjeme, vypeckujeme. Do zchladlého těsta zapracujeme vejce. Vyválíme plát o síle 0,5 cm. Krájíme na čtverce, na každý položíme švestku a zabalíme. Ovocné knedlíky z odpalovaného těsta vaříme v mírně osolené vodě 5 až 10 minut. Zdobíme podle chuti.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Diskuze: prosím o radu

několik let mi na zahradě roste tomel, krásný strom, který se musí udržovat řezem,
aby nám nepřerostl ostatní stromky. Vykvete ale vždy malé plody velikosti tak 2 cm
v průměru shodí. Letos poprvé pokvete hodně, ale mám strach, že něco dělám špatně
a všechny plůdky opět shodí, ještě nikdy žádné kaki nedozrálo.
Stromek je na jižní straně v nadm.výšce 230m, venku stále i přes zimu a zatím
se nestalo, aby pomrzl.
Děkuji za odpověď, M.M.

Zdroj: diskuze Kaki Tomel
Počet odpovědí: 4

Jak proti tomu bojovat

Důležitým opatřením proti této chorobě je odstranění a likvidace listí na podzim. Pouze ve výjimečných případech by měly být používány fungicidy. Vyšší dávky dusíku v hnojivech také snižují rozsah choroby. Výskyt choroby lze omezit ošetřením, nejlépe před kvetením ořešáku, které je možné jednou nebo dvakrát zopakovat po odkvětu. Ošetřovat by se měly především mladé stromky.

Doporučené postřiky:

  • Kuprikol 50
  • Kupricol 250 SC
  • Flowbrix
  • Cuprocaffaro

Zdroj: Černání ořechů

Diskuze: praskání kmenů u švestek a slív

Na dozrávajícím kmenu švestky a slívy mám popraskaný kmen mladého stromku jako když ho pořežu nožem.Prosím poraďte.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Počet odpovědí: 2

Čarověník pěstování

Čarověníky vzniklé mutacemi bývají životaschopné a mohou se vegetativně rozmnožovat. Změny zapříčiněné takzvanými pupenovými mutacemi jsou dědičné a je jim přisuzován velký význam v evoluci, i když se semeny množí spíše jen výjimečně. Čarověníky lze množit a zachovávat roubováním, přičemž si zachovávají svůj zvláštní charakter. Vznikají tak zakrslé stromky podobné bonsajím, které však ani po vysazení do volné půdy nevyrostou do větších rozměrů. Jsou proto mimořádně vhodné do skalek a malých zahrad.

Zdroj: Čarověník

Diskuze: ŠVESTKA

Stromek švestky zarostl novými až 2m dlouhými větvemi v místě odkud vyrůstají mají větve sílu více jak 2cm.Celý stromek velice těmi novými větvemi zhoustl.Kdy mohu nový obrost vyřezat? Děkuji za odpověď Víchová

Zdroj: diskuze ŠVESTKA
Počet odpovědí: 1

Jak sušit švestky

Sušené švestky jsou nejen úžasným přírodním lékem, ale i pochutinou. Tyto plody konzumujeme raději v domácí či bio kvalitě, tedy nesířené, poněvadž siřičitany jsou pro organismus velmi dráždivé. Způsobují alergické reakce, bolesti hlavy, podráždění.

Pokud doma nemáme sušičku ovoce, je optimálním způsobem na sušení švestek tento třístupňový systém: Nejprve sušíme švestky po dobu 3,5 hodiny při otevřené troubě a při termostatu nastaveném na úsporný režim. Tím dosáhneme teploty kolem 45 °C. Pak plody do doby 3,5 hodiny necháme přirozeně vychladnout a sušíme při teplotě do 60 °C asi 4 hodiny. Potom je opět necháme 2–3 hodiny vychladnout a konečně dosoušíme při teplotě 80 °C delší dobu, kolem 12–15 hodin. Švestky musí po usušení obsahovat jistou vlhkost a musí být pěkně vazké a mírně šťavnaté.

Zdroj: Švestky

Diskuze: puchrovitost švestek

Dobrý den, mám na zahradě starou švestku (její stáří odhaduji až na 70 let možná i více). Stále rodí a letos, znovu možná po 2 letech, se opět objevila deformace plodů, která asi odpovídá puchrovitosti švestek. Plody právě dozrávají, jsou poměrně velké ale často i z poloviny deformované, jako by zpuchřelé. Při rozpůlení se objeví dužnina zbarvená do červena v různé intenzitě, někdy jen červené žilky nebo i masivně celá dužnina kolem pecky. Přitom pecky jsou neporušené, jsou souměrně vyvinuté. Švestky jsou docela už velké, zralé, pěkně modré a poměrně sladké. Je mi líto je vyhodit a tak je i v tomto stavu konzumuju (jediný v rodině). Nevím, jestli dělám dobře z hlediska zdravotního a tak se zdvořile ptám, co s takovými švestkami dělat. Na slivovici je jich málo a o správnosti konzumace mám pochyby. Lze je použít bez rizika k jídlu nebo jen například na koláč ? Předem děkuji za radu a odpověď.
Jan Spáčil, Holešov

Zdroj: diskuze Puchrovitost švestek
Počet odpovědí: 0

Zálivka

Zálivka je po výsadbě vždy žádoucí, a vysazujete-li stromky na jaře, je dokonce nutná. Při podzimní výsadbě není tolik potřebná (pokud není podzim příliš suchý), ale určitě přispěje k lepšímu přilnutí zeminy ke kořenům a k vytěsnění přebytečného vzduchu v oblasti kořenové soustavy (stačí 10–15 l vody na stromek).

Zejména v prvních letech je vhodné mladý strom dostatečně zalévat. Zalévejte jej každý týden, vydatně, čím hlouběji vlhkost do země pronikne, tím hlubší budou kořeny. Strom pak bude později odolnější proti suchu a povětrnostním podmínkám. Mezi zaléváním však nechte zem aspoň částečně proschnout.

Zdroj: Jak správně zasadit ovocný strom

Diskuze: Re: choroba perenospora vína

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: diskuze Choroba perenospora vína
Počet odpovědí: 2

Nejlepší ovocné knedlíky

Ingredience: 1/2 l mléka, 100 g másla, špetka soli, 350 g hrubé mouky, 4 celá vejce (bez skořápky), 500 g jakéhokoliv ovoce dle chuti

Postup: Mléko svaříme s máslem a solí, přidáme najednou všechnu mouku a mícháme, dokud nevznikne hustý „knedlík“, který se nechytá nádoby ani vařečky – je to dost brzy. Těsto necháme prochladnout a postupně vmícháme vejce a dobře zpracujeme.

Na pomoučněném válu vytvarujeme z těsta „hada“, kterého nakrájíme na špalíky dlouhé 3–4 cm, podle toho, kolik těsta na knedlíku chceme. Špalík rozplácneme v dlani, poklademe ovocem dle chuti a opět v dlani zakulatíme na knedlík.

Toto těsto má tu výhodu, že z něj lze vytáhnout tenké těsto, takže tvrdší ovoce (švestky, meruňky) se dá potáhnout opravdu jen slabou vrstvou. A navíc se s tímto těstem moc dobře pracuje.

Hotové knedlíky vhazujeme do vařící vody a vaříme podle velikosti 5–8 minut. Sypeme je tvarohem, cukrem a poléváme máslem, nebo ozdobíme tak, jak kdo má rád.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Malus tschonoskii řez

Okrasné jabloně pěstované na kmínku ve tvaru zákrsku nebo čtvrtkmenu do výšky 120 a 150 cm se většinou očkují u země na jabloňové semenáče nebo častěji na typové, vegetativně množené podnože. Podle toho, jakou chcete mít výšku kmene a velikost koruny stromu, volíte vzrůstnost podnože. Převislé kultivary Tschonoského jabloní se roubují na kmínky semenáčů planých i některých kulturních jabloní ve výšce 180 až 200 cm, v některých případech i výše. Stromky vysazujeme na podzim, při výsadbě na jaře zároveň provedeme hluboké zakrácení všech výhonů v koruně na tři až pět pupenů. Řez koruny děláme vždy v předjaří a ještě po dobu dalších dvou let. V pozdějších letech se zaměříme podle potřeby pouze na průklest příliš hustých korun nebo na vyřezání poškozených větví.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského

Povidla

Ingredience: 3 kg švestek, 1,2 kg cukr krupice (pokud jsou švestky kyselé, přidejte více cukru), 200 ml octa

Technologický postup: Švestky zasypte cukrem, důkladně promíchejte a nechte odstát. Ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc. Zakryjte alobalem, udělejte z něj pokličku, která ale něco málo vzduchu propustí. Pokud si vzpomenete, v polovině doby zamíchejte. Hrnec se švestkami (necedit) pak přesuňte na plotnu a zprudka vařte asi hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Švestky se rozvaří na kaši. Po 60 minutách snižte teplotu a vařte je na nižším stupni přibližně další dvě hodiny. Mají tendenci k připalování, proto je dobré kaši občas průběžně zamíchat. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (neteče, ale není ztuhlá jako kámen, aby se dala roztírat), ještě horkou ji dejte do skleniček. Zaplňte po okraj, zavíčkujte a hned otočte víčkem vzhůru. Tím se povidla sama zakonzervují.

Zdroj: Švestky

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Zdroj: Postřik švestek

Švestkové knedlíky ze spařeného těsta

Ingredience na ozdobu: rozpuštěné máslo, cukr moučka, mletý mák

Ingredience na náplň: švestky, cukr krystal

Ingredience na těsto: 4 lžíce oleje, 750 g polohrubé mouky, trochu soli, 1 lžíce cukru krystal, 300 ml horké vody

Postup: Vypeckujeme švestky, dovnitř dáme špetku cukru. Těsto na švestkové knedlíky připravíme takto: do mísy odměříme mouku, sůl, cukr, olej, promícháme a přidáme horkou vodu. Těsto důkladně vypracujeme, poté vyválíme placku cca 3 mm tenkou, vykrajujeme kolečka a do nich balíme vypeckované švestky naplněné cukrem. Tvarujeme kuličky – knedlíky.

Švestkové knedlíky ze spařeného těsta dáme do vroucí vody a vaříme 10–15 minut podle druhu ovoce a tloušťky těsta. Na talíři hotové knedlíky mastíme máslem, sypeme mletým mákem, perníkem nebo třeba opraženou strouhankou. Nakonec pocukrujeme.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Jak na stříhání

Habr výborně snáší jakýkoli řez, dobře se tvaruje. Je i v zimě dost neprůhledný, protože hnědé listí na habru drží a opadá až na jaře, když raší listy nové. Zajímavou variantou je kromě stříhání habru ještě štípání a zaplétaní větví, což je ale dost pracné.

Duben a květen je ideální doba na střih, případně začátkem června a pak ještě v srpnu. Stříhat ho můžete klidně na 1 m a bude hustý. Habry rostou moc dobře a rychle. Střihem je budete ještě více podporovat v růstu (což je pro někoho dobře pro jiného špatně).

Zpravidla se živý plot začíná stříhat v době, kdy rostliny dorostou 2/3 výše zamýšlené výšky plotu.

Tip: Stříhat začněte, až začnou praskat listové pupeny. Stromky jsou v plné síle a listy navíc řezy rychle zakryjí. Potom budete muset v průběhu vegetace ještě minimálně jednou nůžky použít.

Zdroj: Živý plot z habru

Švestková povidla bez míchání

Ingredience:

  • 1 000 g zralých vypeckovaných švestek
  • 0–200 g cukru
  • šťáva z 1 citronu
  • 5 ml rumu

Postup:

Švestky by měly být opravdu zralé, důkladně je omyjte a vypeckujte. Rozpůlené švestky přendejte do mísy nebo hrnce, zasypte cukrem dle chuti, přidejte rum a citronovou šťávu, zakryjte a nechte odležet do druhého dne. Druhý den můžete začít s vařením povidel. Nastavte sporák na nejnižší stupeň a nechte vařit 3 až 4 hodiny. Až budou povidla dostatečně hustá, můžete je začít plnit do umytých a suchých sklenic, které uzavřené otočte dnem vzhůru a nechte takto vychladnout.

Zdroj: Švestková marmeláda

Sladké plněné knedlíky

Ingredience: 10–15 g cukru krupice, cukr moučka na posypání, 17 g kvasnic, 1 meruňková marmeláda, 2 plechovky kompotovaných meruněk, 250 ml mléka, 500 g hrubé mouky, 1 lžička solamylu, špetka soli, 1 vejce, zakysaná smetana na přelití

Postup: Z mléka, kvasnic, cukru a špetky soli necháme vzejít kvásek. Přidáme vejce a hrubou mouku a zaděláme těsto, které necháme hodinu a půl kynout na teplém místě. Mezitím si necháme okapat meruňky (šťávu nevylíváme, použijeme na omáčku). Z tohoto množství uděláme 11 ovocných knedlíků, tudíž si oddělíme 22 půlek meruněk. Zbylé meruňky pokrájíme na malé kousky, zalijeme trochou slité šťávy a necháme trochu povařit, poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme dle chuti marmeládu, přilijeme ještě trochu šťávy a zahustíme solamylem, necháme 5–10 minut provařit. Vykynuté těsto rozdělíme na 11 stejných dílů a necháme ještě 10 minut kynout. Poté plníme a tvoříme ovocné knedlíky, je lepší, když se meruňky obalí v mouce, pak nekloužou a knedlík lépe drží. Takto připravené ovocné knedlíky necháme ještě 20 minut kynout přikryté utěrkou. Vložíme do osolené vroucí vody a vaříme 5 minut pod pokličkou, poté otočíme a vaříme dalších 5 minut, již však nepřikrýváme pokličkou. Raději vaříme na dvě várky, je lepší, když ovocné knedlíky mají prostor, pak krásně nabydou. Knedlíky hned po vyjmutí propichujeme.

Zdroj: Plněné knedlíky

Švestková povidla v troubě

Ingredience: 2 kg švestek, 2 polévkové lžíce octa, 50 dkg cukru krystal, 1/2 čajové lžičky mleté skořice, 3 roztlučené hřebíčky, 4 polévkové lžíce rumu

Postup: Švestky umyjeme a vypeckujeme, dáme je na plech (ten klasický s vyšším okrajem, jak je u každé trouby) a pokapeme je octem. Takto dáme péct do předehřáté trouby na 250 °C na 25 minut. Během pečení švestky ani jednou nemícháme! Po uvedené době ovoce posypeme 25 dkg krystalového cukru a dáme péct na 15 minut. Po 15 minutách švestky znovu posypeme cukrem a dáme ještě na dalších 15 minut péct do trouby. Švestky by měly mít kolem sebe trochu šťávy (pokud se vám zdá, že je jí hodně, tak povidla nechte ještě o 5–10 minut déle v troubě), ale po vytažení z trouby je za chvíli ze šťávy hustý sirup. Povidla přelijeme do vyšší nádoby, přidáme skořici, roztlučený hřebíček, rum a vše důkladně ponorným mixérem rozmixujeme. Už během mixování povidla krásně zhoustnou a poté je hned dáme do sklenic, zavíčkujeme a do druhého dne otočíme dnem vzhůru. Nesterilujeme. Povidla krásně ztuhnou a chuťově jsou naprosto vynikající. Z této dávky budete mít dvě velké sklenice o objemu 720 ml.

Zdroj: Švestková povidla

Nejlepší přírodní projímadlo

Na účinné přírodní projímadlo budete potřebovat: 150 gramů datlí (množství odpovídá cca 1 malému šálku), 150 gramů sušených švestek, 5 šálků vroucí vody (pro silnější účinek méně)

Postup: Nejprve je potřeba datle a švestky nakrájet na malé kousky a přidat do vroucí vody. Poté vařit do doby, dokud směs nezhoustne. Každý den byste měli užívat jednu lžíci, směs můžete přidat ráno na snídani do sklenice jogurtu, misky s obilovinami nebo do čehokoliv jiného. Švestky obsahují mnoho vlákniny a také sorbitol. Přírodní cukr zmírňuje zácpu během několika hodin.

Další způsob, který můžete vyzkoušet, spočívá v pití vody ze sušených švestek. Nechte švestky ve sklenici s vodou naložené přes noc a výluh pijte v ranních hodinách. Téměř s okamžitým efektem se střeva dají do pohybu. Dejte si pozor, velké množství by mohlo mít až efekt průjmu. Výborným projímadlem je i šťáva z domácího kysaného zelí.

Zdroj: Projímadlo s okamžitým účinkem

Pařené těsto na ovocné knedlíky

Ingredience: 500 g hrubé mouky, 250 ml mléka, 1/2 lžičky zarovnané soli, 70 g másla, 1 žloutek, 1 lžíce cukru

Postup: Spařované těsto na knedlíky připravíme tak, že mléko dáme do kastrůlku svařit s máslem a cukrem, horké nalijeme na mouku se solí, promícháme, přikryjeme pokličkou a necháme na 5 minut odpočinout. Směs pak přemístíme na vál, přidáme žloutek a vypracujeme hladké těsto, do kterého balíme sezónní ovoce. Dáme vařit do vroucí vody přibližně na 10 minut. Jakmile knedlíky vyplavou, jsou hotové. Podáváme sypané cukrem nebo mletým mákem s cukrem, poléváme rozpuštěným máslem.

Zdroj: Odpalované těsto na knedlíky

Domácí švestková marmeláda

Ingredience:

  • 1 000 g švestek (vypeckovaných)
  • 400–600 g cukru
  • 1 balení Gelfixu 3:1
  • 1/2 lžičky mleté skořice

Postup:

Švestky nejdříve omyjte a vypeckujte, poté je vhoďte do mixéru a krátce rozsekejte, nebo použijte mašinku na maso a pomelte, nemáte-li ani jedno, nakrájejte švestky na menší kousky. Vložte do hrnce a nechte povařit asi 1 hodinu. Nechte vychladnout a buď za pomoci ponorného mixéru, nebo kuchyňského robotu rozmixujte do hladka. Přidejte Gelfix, část cukru a povařte asi 5 minut. Poté marmeládu ochutnejte a dochuťte cukrem tak, jak vám to bude vyhovovat. Nechte ještě pár minutek povařit a pak rovnou plňte do předem umytých a usušených skleniček, které ihned uzavřete a otočte dnem vzhůru. Nechte vychladnout.

Zdroj: Švestková marmeláda

Odrůdy

Odrůdy slivoní švestek jsou bohužel citlivé na šarku. Šarka způsobuje opadávání ještě nezralých švestek, což znamená, že jsou kyselé. Toto onemocnění poznáme podle žlutých až zelených skvrnek na plodech a listech. Plody jsou hrbolaté, mají dolíčky, pod kterými je červená až hnědá dužina. Onemocnění přenáší hmyz a není možné ho nijak léčit, stromy je nejlepší vykácet a kompletně spálit. Nejdůležitější je prevence, respektive výběr vhodné odrůdy. Pro výsadbu se používají generativní neboli semenné podnože (tedy stromky vypěstované ze semen, protože se šarka nepřenáší semeny). Podnož je kmen s kořenovým systémem, na který je naroubována jiná odrůda slivoně. Vhodné je nahradit citlivé švestky pološvestkami nebo slívami. Pokud chcete pěstovat slivoně, doporučuje se vždy vyhledat odrůdy odolné vůči šarce.

Stromky vysazované ve školkách jsou tvořeny podnoží myrobalánu. Nevýhodou je však velký vzrůst. Dalším problémem je, že stromy na tomto základu vynáší plody později než klasické švestky. Proto se hodí do teplých a suchých oblastí republiky. Do nejteplejších oblastí Česka jsou vhodné například tyto odrůdy: Stanley, Čačanská lepotica, Čačanská najbolja.

Wangenheimova švestka, zelené renklody a durancie jsou jako semenáče vhodné pro těžší a vlhčí půdy. Stromy na těchto podnožích rostou mnohem méně než na podnožích myrobalánu.

Mezi podnože, které jsou vhodné i za způsobu vegetativního množení, tedy způsobu, kdy se strom dělí řízkováním a má stejný genetický materiál jako matečná rostlina, patří odrůdy jako St. Julien nebo MY–KL–A, které dobře rostou i ve vlhčích a těžších zeminách, mají vzrůst asi 60–70 % myrobalánu. Stromy mají dřívější plodnost než právě myrobalánové podnože.

Máte-li jen malou zahradu, kde je důležitý každý centimetr místa, vhodnou podnoží je WAxWA, jejíž růst je 50–60 % myrobalánu a vřetena plodí už druhým nebo nejpozději třetím rokem od vysazení.

Máte-li zahradu v mrazové kotlině, pak slivoně raději vůbec nevysazujte. Ideální je pěstovat stromy do nadmořské výšky 350 m n. m., odolné odrůdy do 450 m n. m., při dobré péči a vhodném lokálním klimatu mohou zvládnout i vyšší polohy. Dobré je mít samosprašnou odrůdu. Pokud není, musíme jim zajistit opylovače (jiná odrůda nedaleko stromu).

Švestky se sází na jaře nebo na podzim. Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o dusík. Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.

Stromy potřebují dostatečnou výživu, a pokud je sucho, tak i dostatečnou zálivku. Dostatek vláhy je důležitý zejména v období růstu plodů. Nejchutnější a obecně nejlepší plody slivoní rostou ve druhém až třetím roce od výsadby. Na podzim, když přijdou větší mrazíky, je třeba strom přihnojit lopatkou Cereritu. Do kruhu 1,5 m od kmene se položí nastýlka neboli mulč starého chlévského hnoje ve výšce cca 10 centimetrů. Kmene se ale hnůj nemá dotýkat. V době vegetace se na mulč přidává pokosená tráva. Princip mulče nahrazuje přirozený proces v přírodě, který funguje tak, že spadlé listy a větve zadržují vláhu v zemi a postupně se vrací do půdy a hnojí ji, čímž navrací stromu živiny a energii. Hnojení starších stromů není tak potřebné, protože slivoně mají hluboké kořeny a mohou tak čerpat živiny z větší hloubky. Tyto stromy tedy půdu nevyčerpávají, a tak může být půda ve švestkových sadech i velmi úrodná.

Stromy řežeme koncem března až v době květu, pokud krátíme mladé slivoně, tak na počátku jejich plodnosti. Jestliže jste stromky sázeli na podzim, proveďte první řez následující jaro, pokud na jaře, tak ještě v témže období. Zkracovat větve je možné v době vegetace, jako to platí u jiných peckovin, a to až do začátku září. První roky se provádí takzvaný výchovný řez. Mladé stromy se zkracují, mají-li příliš dlouhé výhony, a tímto řezem korunu zahušťujeme. Starší stromy řežeme, mají-li příliš dlouhé jednotlivé větve nebo roste-li určitá větev příliš v ostrém úhlu ke kmenu (při přetížení by se větev mohla odlomit a strom tak nenávratně poškodit. Ideální je roční přírůst větví asi půl metru, pak stačí strom řezem prosvětlovat. Pokud je menší, korunu bychom měli prořezávat hlouběji.

Chceme-li vypěstovat mnoho kvalitních plodů, měli bychom provádět probírku plodů. Slivoně nasazují dvakrát až desetkrát více plodů, než jsou schopny dovést k dozrání (zejména u původních druhů švestek). Probírka by měla proběhnout začátkem léta (červen), a to tím způsobem, že švestka, dotýkající se některé další by měla být odstraněna. Dokonce je uváděno, že plody by měly mít mezi sebou vzdálenost 6 až 9 palců. Nejlepší je přebytečné plody odstraňovat ručně. Námahu spojenou s probírkou vám vynahradí kvalita výsledného ovoce.

Švestky nejsou příliš dlouhověké. Jsou-li výnosy nízké nebo je-li slivoň napadena chorobou, je dobré strom skácet a nahradit novým.

Červivost plodů způsobuje pilatka švestková, plody jsou následně napadeny moniliovou hnilobou. Dalším nepřítelem je obaleč švestkový, mšice a puklice švestková. Stromy proti těmto škůdcům chráníme na jaře postřiky. V době opadu 95 % okvětních lístků se provádí večer postřik přípravkem Zolone 35EC, který je účinný proti pilatce švestkové a žluté.

Zdroj: Švestky

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU