PACHUT MYDLA V PUSE

Červci na orchideji

Pro ošetření orchidejí proti červcům se zaměřte na fyzické odstranění a opakované aplikace alkoholu nebo insekticidního mýdla. V případě menšího zamoření hmyz ručně odstraňte vatovým tamponem namočeným v lihu a věnujte zvýšenou pozornost štěrbinám a spodní straně listů. V případě většího zamoření zvažte použití kombinace lihu a insekticidního mýdla nebo zahradnického oleje. K odstranění všech červců, včetně nově vylíhnutých, může být nutná opakovaná aplikace každých několik týdnů.

1. Identifikace a izolace

Nejprve identifikujte červce a izolujte postiženou orchidej, abyste zabránili šíření zamoření na další rostliny.

2. Fyzické odstranění

• Alkohol: Namočte vatový tampon nebo malý kartáček do isopropylalkoholu a opatrně červce odstraňte.
• Prst nebo měkký kartáč: U orchidejí s tvrdými listy můžete šupiny také jemně setřít prsty nebo měkkým zubním kartáčkem, s alkoholem nebo bez něj.
• Zaměřte se na místa, kde se červotoči mohou skrývat: Důkladně prohlédněte a vyčistěte všechna místa, kde by se červci mohli skrývat, včetně středních žeber listů, žilek a štěrbin.

3. Insekticidní mýdlo nebo zahradnický olej

• Insekticidní mýdlo: V případě silnějšího zamoření postříkejte orchidej roztokem insekticidního mýdla a zajistěte důkladné pokrytí všech částí rostliny, včetně spodní strany listů.
• Zahradnický olej: Účinný může být i pongamový olej nebo jiné zahradnické oleje, jako je nimba, neemový olej, protože všechny červce udusí.

4. Opakované ošetření

• Alkohol: Pokud používáte líh, opakujte ošetření každý jeden až dva týdny, abyste zasáhli nově vylíhlé škůdce.
• Insekticidní mýdlo/zahradnický olej: Aplikaci insekticidního mýdla nebo zahradnického oleje opakujte podle pokynů na etiketě výrobku, obvykle každých několik týdnů.

5. Monitorování a prevence

• Pravidelná kontrola: Pravidelně kontrolujte své orchideje, zda nevykazují známky červců, a to i po ošetření.
• Karanténa: Nové rostliny před přidáním do své sbírky umístěte do karantény, abyste zabránili zavlečení škůdců.
• Zdravé prostředí: Udržujte kolem orchidejí dobrou cirkulaci vzduchu, protože suché a dobře větrané prostředí červce odrazuje.
• Prořezávání: Odstraňte všechny silně napadené části rostliny.

Důležité informace

• Vyhněte se používání etanolu nebo metanolu: Nepoužívejte etanol ani methanol, protože mohou poškodit tkáně orchidejí.
• Zkušební postřik: Při použití zahradních olejů nebo insekticidního mýdla nejprve otestujte malou, nenápadnou část rostliny, abyste se ujistili, že nezpůsobí poškození.
• Ochlazení: Uvědomte si, že rychlé odpařování alkoholu může někdy způsobit ochlazení a potenciálně poškození tkání rostliny. V teplých dnech zvažte setření přebytečného alkoholu

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Péče o orchideje po odkvětu

Poradna

V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVÁ DO BAZÉNU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tomáš Fiala.

Dobrý den,

hledám alternativu k běžné chemii na snižování PH v keramickém bazénu se slanou vodou.

Aktuálně používám https://www.chlorito.cz/ph-… co je pokud se nepletu na bázi kyseliny sírové.

Postupně v průběhu sezóny "cítím" v hlubší části "pachuť" která je pravdě podobně způsobená právě zmíněným PH-.

Můžu skutečně používat kyselinu citrónovou ke snížení pH bez nějakých vedlejších "efektů"? Chápu to tak, že je šetrnější ke kůži než sírová?

Děkuji předem,
TF

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.

Ano, kyselina citronová je pro pokožku lepší, než ostatní přípravky na snižování pH v bazénu. Kyselina citronová má antioxidační vlastnosti, které pomáhají zvrátit známky stárnutí a zároveň vyhlazuje texturu a tón pleti prostřednictvím exfoliace. Při vyšší koncentraci může být tato exfoliace pro pokožku iritující. Proto je potřeba postupovat s přidáváním kyseliny citronové do bazénu po dávkách a vždy po rozpuštění dávky změřit pH vody.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: příběh Kyselina citronová do bazénu

Kvásek z droždí

Každý připravuje kvásek malinko jinak. Někdo ho třeba místo v misce udělá přímo v důlku v mouce.

Ingredience: 100–150 ml tekutiny (mléko, voda), lžička cukru, všechno předepsané droždí, polévková lžíce mouky

Postup: Odlijeme část odměřené tekutiny (100–150 ml) a ohřejeme ji, musí být příjemně teplá, ne horká – kvasinky bychom mohli spařit, zabít. Vmícháme cukr, droždí a tolik mouky, aby vzniklo řidší těstíčko, asi jako na kapání do polévky nebo na lívance. Necháme ho v teple vzejít, zvětšit objem. Takto máme kvásek, který pak přimícháme k ostatním surovinám a vypracujeme kynuté těsto. Každý dělá kvásek malinko jinak, většinou podle zvyku, který si přinese z rodiny od maminky či babičky. Výše uvedený způsob je vyzkoušený, vyjde vždycky a kuchařka hned vidí, jak kvásek v misce narůstá.

Na droždí záleží: Droždí používejte raději čerstvé, tradiční nebo francouzské značky, vždy zkontrolujte jeho trvanlivost, droždí musí být hezky světlé, bez známek oschnutí nebo zašedlosti. Prošlé nebo staré raději ani nepoužívejte, droždí tvoří živé organismy, které se množí za určitých podmínek, to znamená v teple a nakrmené cukrem, přeměňují ho na oxid uhličitý a tím těsto kypří. Pokud použijete droždí sušené, smíchejte jej s moukou, sušené droždí má výhodu dlouhodobého skladování, máte ho vždy po ruce a nezanechává pachuť kvasnic. Jestliže necháte těsto vypracovat v pekárně, kvásek není třeba dělat.

Zdroj: článek Kynuté těsto

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků