Receptů na slané palačinky s masem je celá řada. Níže najdete například recept s kuřecím a mletým masem.
Slané palačinky s kuřecím masem
Ingredience na palačinky: 0,5 litru polotučného mléka, 2 vejce velikosti M, 250 g hladké mouky, špetka soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 300 g kuřecích prsou, 1 zavařené lečo (ne zmražené; cca 700 g), 1 cibule, 2 vejce, 100 ml smetany na vaření, 150 g nastrouhaného tvrdého sýra, sůl, pepř, olej
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Můžete použít klasické palačinkové těsto nebo můžete zvolit i žitné, pohankové či jakékoliv jiné těsto. Všechny jmenované ingredience s výjimkou oleje důkladně smícháme do tekutého těsta, ve kterém nejsou žádné hrudky. Na sporáku řádně rozehřejeme pánev. Jakmile je pánev rozehřátá, mašlovačkou na ni naneseme tenkou vrstvu oleje. Ve chvíli, kdy má olej tu správnou teplotu, vlijeme do pánve pomocí naběračky dostatečné množství těsta, které nám vytvoří krásnou palačinku ve tvaru dokonalého kruhu. Poté, co je dozlatova osmažena první strana, obrátíme palačinku pomocí naběračky na druhou stranu, a také ji smažíme dozlatova. Hotovou palačinku přendáme na talíř, ideálně zakryjeme poklopem, aby nám příliš rychle nechladla. Celý postup opakujeme s každým dalším kusem, než nám nezbude žádné těsto.
S přípravou náplně začneme tak, že necháme v pánvi na oleji orestovat nadrobno nakrájenou cibulku. Jakmile je orestovaná, vložíme do pánve na nudličky nakrájená kuřecí prsa (osolená a opepřená) a opečeme je. Ve chvíli kdy jsou nudličky hotové, přilijeme lečo a necháme ho pár minut povařit. Na závěr do směsi rozklepneme jedno vejce a důkladně ho do ní zamícháme. Podle potřeby vše ještě osolíme a opepříme. Náplň rozdělíme rovnoměrně na palačinky, které poté zarolujeme a vedle sebe naskládáme do vymaštěné zapékací mísy. Vše zalijeme vejcem rozšlehaným ve smetaně a posypeme nastrouhaným sýrem. Nakonec vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a pečeme, dokud nezačne sýr tvořit zlatavou krustu. Hotové palačinky s kuřecím masem ihned podáváme.
Slané palačinky s mletým masem
Ingredience na palačinky: 0,5 l mléka, 300 g hladké mouky, 3 vejce, 2 g soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 25 g tuku, 20 g cibule, 300 g rajčat, 100 g mletého masa, sůl, černý pepř, sladká paprika, zelená petrželka
Ingredience na zálivku: trocha mléka a mouky, 1 vejce
Ingredience na posypání: slaný sýr (například balkánský)
Postup: Připravíme si směs na náplň do palačinek. Do studeného tuku s trochou vody a soli přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a podusíme
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Do misky nalijte mléko, rozklepněte do něj vajíčko a důkladně rozkvedlejte. Přisypte mouku, přidejte špetku soli a znovu důkladně rozmíchejte. Těsto můžete před smažením nechat chvíli odpočinout, doporučuje se 15–30 minut. Na smažení palačinek se doporučuje používat pánev s nízkým okrajem a nepřilnavým povrchem. Pánev nejprve vymažte olejem a palačinky otáčejte nejlépe za pomocí pánve nadhozem do vzduchu, můžete je otočit i mechanicky, ale při nadhozu se vám palačinky zaručeně nepotrhají.
Těsto na palačinky je poměrně univerzální a můžete je připravovat na sladko i na slano. Tradiční je palačinky potírat marmeládou, vynikající je třeba meruňková nebo jahodová, skvěle také palačinky chutnají s nejrůznějšími ovocnými dresinky, medem, nutelou, švestkovými povidly či sladkým tvarohem. Srolované, přehnuté či poskládané palačinky můžete dozdobit a dochutit šlehačkou, pocukrovat moučkovým, vanilkovým či skořicovým cukrem, přelévat máslem nebo smetanou. Zdobit je lze třeba nastrouhanou čokoládou nebo oříšky.
Na tradiční sladkou náplň použijte například 250 g měkkého tvarohu, 80 g rozinek, špetku skořice, 2 lžíce mléka, 1–2 sáčky vanilkového cukru a 1 lžíci strouhaného kokosu.
Co se týká slané varianty palačinek, můžete vybírat mezi masovou směsí, špenátem, tepelně upravenými vejci. A poté je zapéct se sýrem, skvělá a chutná je třeba i smetanová zálivka s kořením.
Slanou náplň můžete vytvořit například ze 3 lžic olivového oleje, 1 šalotky, 200 g čerstvého špenátu, špetky soli a 120 g parmazánu.
V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.
V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.
Pokrmy typu palačinek z mouky, kravského mléka a slepičích vajec jsou rozšířené prakticky po celém světě a připravují se v řadě variant, zejména podle druhu mouky, případně krupice:
V Česku známá varianta je zpravidla z těsta z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec a je populární zejména v zemích střední Evropy.
Ve Francii a podle ní také v angličtině a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe.
Ve východní Evropě se palačinky nazývají bliny.
V Číně mají mimo jiné jarní palačinky.
Podobným pokrmem jsou lívance ze stejného nebo podobného těsta s droždím, tedy kynutého, respektive kypřeného, které se pečou silnější a často s menší plochou (lívanečky).
V USA jsou typickým, velmi podobným jídlem lívance (pancakes), které jsou často ochucovány javorovým sirupem.
Z Německa pochází recept na palačinku pečenou v troubě zvanou dutch baby.
V jihovýchodní Asii připravují serabi, což jsou palačinky z rýžové mouky a kokosového mléka.
V Etiopii a Eritreji mají palačinky zvané injera, které se připravují z kvašeného těsta z miličky habešské.
V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.
Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.
několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
2 lžíce majonézy
1 středně velká cibule
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Uvařená vejce oloupeme, nastrouháme nebo protlačíme přes takzvané kolečko, přidáme najemno nakrájenou cibuli, trochu másla a majonézu. Vše smícháme a dochutíme solí, pepřem a troškou hořčice. Nasekanou pažitku necháme na zdobení, nebo ji můžeme přimíchat přímo do pomazánky.
Vajíčková pomazánka s jogurtem
Suroviny:
5 až 6 vajec natvrdo
kelímek bílého jogurtu
1 středně velká cibule
několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
1 lžička plnotučné hořčice
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Vajíčka si rozdělíme na žloutek a bílek. Žloutky smícháme dohladka společně s máslem, jogurtem a hořčicí. Nadrobno pokrájíme bílky, cibuli, pažitku a zapracujeme do připravené směsi ze žloutků. Dochutíme solí a pepřem. Necháme ztuhnout v lednici asi půl hodiny a můžeme podávat.
Vajíčková pomazánka se sýrem
Suroviny:
4 až 5 vajec natvrdo
tavený sýr dle chuti a potřeby
2 lžíce másla
1 středně velká cibule
1 lžička plnotučné hořčice
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Najemno nakrájíme cibuli, pažitku, přidáme tavený sýr, máslo, hořčici a pořádně zamícháme. Potom opatrně přidáme nahrubo nastrouhané vejce a vmícháme do směsi. Dochutíme solí a pepřem.
Vajíčková pomazánka s česnekem
Suroviny:
4 až 5 vajec natvrdo
1 lžička plnotučné hořčice
několik lžic másla – dle požadovaného množství
2 lžíce majonézy
3 stroužky česneku
1 středně velká cibule
sůl
pepř
čerstvá nasekaná pažitka
Postup:
Vajíčka oloupeme, nastrouháme, přidáme postupně máslo, majonézu, hořčici, najemno nakrájenou cibuli, pažitku a prolisované stroužky česneku. Vše promícháme a dochutíme solí a pepřem.
V naší poradně s názvem KALA BÍLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Felda.
Po třech týdnech kvetení většina květů zezelená. Má to tak být, nebo dělám při pěstování někde chybu?
Děkuji Felda
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zelené květy takhle rychle po prodeji svědčí o přebytku dusíku v substrátu. Ten se tam mohl dostat společně s hnojivem v prodejně a nebo ve vaší zálivce. Zvolte hnojivo s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu. Pravidelně jednou za měsíc zalévejte rozmixovanými skořápkami od vajec.
Z mouky, vejce a mléka si připravte těsto na palačinky, chvilku nechte odpočinout a poté smažte tenké palačinky. Na oleji osmahněte kuřecí prsa nakrájená na nudličky, přidejte koření a sůl. Když je maso měkké, přidejte do pánve špenát, krátce poduste, přidejte smetanu, sůl a česnek. Hotovou směsí naplňte palačinky a složte je do kornoutku. Palačinky těsně před podáváním posypte strouhaným sýrem a dejte na 3 minuty zapéct.
Ingredience na těsto (na 20 palačinek): 250 g hladké mouky, 3 vejce, 1/2 litru mléka, 2 lžíce oleje nebo rozpuštěného másla, 60 g cukru, 1/2 lžičky soli
Postup: Do mísy prosejeme mouku, uprostřed uděláme důlek, klepneme do něj vejce a smícháme je s moukou. Po troškách přiléváme mléko s olejem a všechno postupně promícháváme tak, aby vzniklo tekuté hladké těsto. Dochutíme solí a cukrem. Zpracovanou směs necháme nejméně hodinu odpočinout. Potom rozehřejeme pánev a vytřeme ji tukem – to opakujeme při přípravě každé palačinky. Naběračkou naléváme příslušnou část těsta do pánve, kterou držíme nad ohněm, a krouživým pohybem těsto pravidelně rozléváme, aby vytvořilo slaboučkou vrstvu. Hotové palačinky uchováme v teple pro další úpravu, nejlépe tak, že mísu s palačinkami postavíme nad hrnec s teplou vodou a přikryjeme poklicí. Záleží na nás, jakou náplň zvolíme: doprostřed každé palačinky dáme buď broskve, kolečko ananasu, jahody či jiné, většinou kompotované ovoce. Náplň může tvořit třeba cukrářský krém doplněný nadrobno nasekanými kompotovanými hruškami, dále mírně oslazený utřený tvaroh s bobulkami hroznů. Palačinky lze podávat přeložené na polovinu nebo svinuté, posypané cukrem a ozdobené šlehačkou.
Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.
Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.
Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.
Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Jde o nejstarší cukrářský recept na výrobu piškotového dortu. Tento nadýchaný piškotový dort tvoří pěnový korpus, jehož vzdušná textura pochází z našlehaných vajec bez chemických kypřících přísad, jako je jedlá soda nebo prášek do pečiva. Klasický piškotový korpus na dort, jako je tento, je bez tuku, to znamená, že v těstíčku není žádné máslo ani olej.
I když je piškot krásně vysoký, nadýchaný a lehký, nejedná se o vlhký druh dortu. Piškot bývá trochu sušší. Ale to je vlastně výhoda tohoto dortu, protože vrstvy dortu můžete napouštět nejrůznějšími lahodnými sirupy, likéry a ovocnými omáčkami. Po sestavení nebudou tyto krásné piškotové dorty vůbec suché.
Ingredience
6 velkých vajec pokojové teploty
1 hrnek cukru krupice nebo moučka
1 1/4 hrnku hladké mouky
3 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu
½ lžičky soli
Postup
Úplně první věc, kterou je třeba udělat, je z vychlazených vajec oddělit žloutky od bílků. Dejte pozor, aby se do bílků nedostalo ani trochu žloutku! Žloutky od bílků je vždy snazší oddělit, když jsou vejce studená přímo z lednice. Pak nechte obě složky vajec prohřát na pokojovou teplotu.
Předehřejte troubu na 175 °C. Připravte si formu o průměru 23 cm a na její dno položte do kruhu vystřihnutý pergamenový papír. Formu pak již nijak nevymazávejte.
V míse pomocí mixéru vyšlehejte všechny žloutky s ½ hrnkem cukru, dokud nebudou bledé a ztrojnásobí objem, asi 5 minut.
Mezitím smíchejte mouku, škrob a sůl.
V jiné míse pomocí mixéru ušlehejte všechny bílky při středně nízké rychlosti do pěny.
K bílkům pak přidávejte zbývající ½ hrnku cukru po 1 polévkové lžíci a pokračujte v šlehání, dokud nebudou bílky tuhé, postupně zvyšujte rychlost na středně vysokou. Celkem bílky šlehejte 7-10 minut.
Pomocí stěrky opatrně přidejte 1/3 ušlehaných bílků do žloutkové směsi a jemně promíchejte vařečkou. Přidejte zbývající ušlehané bílky a jemně promíchejte, dokud nebude vše spojeno. Snažte se udržet bílky stále nadýchané, proto při míchání dalších ingrediencí postupujte opatrně.
Do těsta ve 3 fázích přidejte přes sítko mouku a po každém přidání těsto dobře prošlehejte.
Těsto nalijte do připravené formy a uhlaďte povrch.
Korpus pečte, dokud nevyjde zapíchnutá špejle čistá, asi 40 minut. Minimálně prvních 30 minut troubu neotevírejte! Jinak riskujete spadnutí korpusu.
Dortový korpus nechte ještě 5 minut vychladnout na pánvi. Poté přejeďte nožem po okrajích formy a korpus vyklopte na chladicí mřížku, kde ho nechte zcela vychladnout. Po vychladnutí zabalte do igelitové fólie a dejte do lednice, nejlépe přes noc. Korpus se vám bude snáze krájet, když bude důkladně vychlazený.
Piškot pevně zabalený v igelitové fólii lze uchovávat v chladničce až 1 týden nebo zmrazovat až 1 měsíc.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jablka oloupejte, zbavte je jádřinců a nakrájejte na drobné kostičky. S trochou mléka a mouky rozšlehejte vejce. Poté přilijte zbylé mléko, víno, cukr, špetku soli a přidejte jablka. Ze směsi vymíchejte hladké těsto. Na pánvičce rozpalte olej a připravte silnější palačinky. Hotové palačinky pak posypte skořicovým cukrem.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Vejce důkladně rozkvedlejte v mléce a poté postupně přidávejte hladkou mouku se špetkou soli. Pokud chcete palačinky na sladko, přisypte ještě podle chuti cukr. Když je těsto hotové a odležené, můžete na předem rozehřátou pánev nalít rostlinný olej nebo máslo. Naběračkou pak nalévejte těsto na pánev a po osmažení palačinky do zlatavé barvy z jedné strany ji otočte a smažte i z druhé strany. Palačinky servírujte například potřené marmeládou nebo sladkým tvarohem, zabalené do rolky a posypané moučkovým cukrem.
Ingredience na těsto: 400–500 ml vody, 400 g polohrubé mouky (nebo 300 g polohrubé a 100 g hladké mouky – palačinky budou jemnější), 1 vejce, 1 špetka soli, 5 lžic oleje, 1 lžíce mletého cukru (volitelné)
Postup: Smícháme 3/4 vody, mouku, sůl, vejce, a to ideálně šlehačem, aby nevznikly hrudky. Do hladkého těsta přidáme olej a po jeho vmíchání doředíme zbytkem vody na požadovanou konzistenci. Při smažení první palačinky přidáme na pánev kapku oleje a na rozpálenou pánev vlijeme těsto a pečlivě rozlejeme po celé ploše. Jakmile změní palačinka barvu (místo bílé bude béžová), můžeme ji obrátit a dosmažit druhou stranu. Na hotové palačinky naneseme, co máme rádi – marmeládu, tvaroh s cukrem, prostě cokoli, například 2 lžíce moučkového cukru a 1 lžíci kakaa, promícháme nasucho a přidáme cca 2 lžíce vody. Říká se tomu nepravá čokoláda.
Palačinka se podává obvykle plněná (tedy z jedné strany namazaná a pak zarolovaná nebo složená) nejčastěji nasladko, ale i naslano. Typickou náplní je ovoce, ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu, marmelády, sladké pomazánky či tekuté čokolády. Zvenku, někdy i zevnitř, bývá často ozdobena šlehačkou, jogurtem, tvarohem nebo čokoládovou polevou, případně jejich kombinací. Je také možné palačinku podávat naslano, tedy plněnou například špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, ale zejména v domácích podmínkách probíhá častěji servírování palačinky s náplněmi na stole zvlášť, aby si jedlíci mohli sami pestře namíchat náplň dle vlastního vkusu. Recepty na palačinky jsou různé.
Zde je základní recept na palačinky:
Ingredience: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetka soli, olej ke smažení (pokud nemáme nepřipalující nádobí (pánev)
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí, pak postupně přisypáváme mouku, ale stále šleháme. Poté rozehřejeme na pánvi trochu oleje a ušlehané těsto na něm smažíme. Vytvořenou palačinku po čase otočíme, aby se opekla oboustranně. Nakonec ji naplníme podle chuti nasladko či naslano.
Ingredience na těsto: 350 g hladké mouky, 300 ml polotučného mléka, 300 ml pramenité vody, 20 g vanilkového cukru, 3 celá slepičí vejce (středně velká), 1 špetka soli, máslo na smažení
Postup: Všechny suroviny vložíme do velké mísy s tím, že mouku předtím prosejeme přes síto. Poté ze všeho umícháme krásně hladké řídké těsto na palačinky, které před samotným smažením necháme zhruba 30 minut odležet. Následně přistoupíme k samotnému smažení. Doporučujeme mít na to speciální pánev na palačinky či palačinkovač, protože francouzské palačinky jsou velice specifické, dělají se opravdu tenké a nemusely by klasickou pánev přežít. Pánvičku rozehřejeme, následně ji lehce a rovnoměrně potřeme předem rozpuštěným máslem a nalijeme na ni těsto. Toho používejte daleko méně než u běžně připravovaných palačinek v našich končinách, které bývají tlustší. Aby se vám toto menší množství těsta na pánvi lépe rozprostřelo, zvedněte vždy před jeho nalitím pánev na chvíli ze sporáku. Tím se pánvička lehce zchladí, těsto se nezačne tak rychle smažit a snadněji se rozteče do všech směrů. Palačinka je z jedné strany hotová, jakmile se pustí pánve, což poznáme tak, že se po ní volně pohybuje, když s pánvičkou kvedláme sem a tam. Obrátíme na druhou stranu, dosmažíme a takto opakujeme s dalšími kusy.
Ingredience na těsto: 4 vejce, mléko, hladká mouka, voda, sůl, pepř, grilovací koření (lze použít jakékoli koření podle chuti)
Ingredience na špenát: 500 g čerstvých listů špenátu, 200 g nivy, 200 g sýru cottage, 2 středně velké cibule, 2 vajíčka (M), olej, sůl
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Kromě těch klasických z pšeničné mouky můžeme použít i zdravější varianty v podobě pohankových či špaldových. Vejce rozklepneme do misky, zalijeme mlékem a trochou vody, přisypeme mouku. Těsto musí být řidší, asi jako hodně tekutý med. Do této směsi přidáme sůl, pepř a koření dle chuti. Na rozehřátou pánev s olejem nalijeme trochu těsta a smažíme palačinky.
Postup na špenátovou náplň: Nyní se vrhneme na náplň. Špenátové listy propláchneme pod tekoucí vodou a následně je spaříme. Cibuli nakrájíme najemno a nivu rozkrájíme na malé kousky nebo nastrouháme na struhadle. Do rozehřátého hrnce nalijeme přiměřené množství oleje, na kterém poté do zesklovatění osmažíme cibulku. Pak přidáme listy špenátu a pár minut je na cibulce necháme orestovat. Když je špenát orestovaný, vložíme do hrnce nivu a cottage, rozklepneme vejce, důkladně vše promícháme, stáhneme plamen, přiklopíme pokličkou a za občasného míchání vaříme zhruba 10 minut. Nakonec celou směs osolíme. Hotovou horkou špenátovou směsí plníme palačinky a ihned podáváme.
Všechny uvedené přísady smíchejte a na pánvičce na rozpáleném oleji smažte tenké palačinky. Těsto na přípravu těchto palačinek by mělo být trošku řidší.
Ingredience na těsto: 1 špetka soli, 1 lžička mleté sladké nebo pálivé papriky, 200 g hladké mouky, 100 g mascarpone (nebo tavený sýr), 1–2 vejce, 1 dl rostlinného oleje, 2 stroužky česneku, 0,5 l mléka
Postup: Ze soli, mouky, vajec a mléka připravíme těsto na palačinky. Každou palačinku potřeme taveným sýrem, zavineme a potřeme olejem s utřeným česnekem a pálivou nebo sladkou paprikou.
