Ingredience: 1 patison, polohrubá mouka, 1–2 vajíčka, strouhanka, sůl
Technologický postup: Patison zbavíme slupky, nakrájíme na slabé plátky a osolíme. Položíme na sítko a necháme takzvaně vypotit, aby se z něj dostala přebytečná voda. Takto ho necháme klidně půl hodinky. Poté jednotlivé plátky obalíme v klasickém trojobalu a smažíme na rozpáleném oleji dozlatova.
Zdroj: Patizon
Oloupaný patison plníme masem, sýry, zeleninou, nádivkou, rybami, salátem, ovocem. Nakrájený lze obalit v trojobalu a smažit jako řízek, strouhaný připravujeme jako bramborák či lívance (slané lívanečky z patisonů a hub). Patisony nakládáme, dusíme, grilujeme, smažíme, zapékáme, pečeme. Výborný je především s česnekem (například dušený patison na smetaně s koprem a česnekem).
Zdroj: Patizon
Ingredience: 1 malý patison, stroužek česneku, střik citronové šťávy a vinného octa, sůl, bílý pepř, čerstvý kopr (hodně), zakysaná smetana
Technologický postup: Patison oloupeme, nakrájíme na kostičky, v kastrole podlijeme trošičkou vody a podusíme – opatrně, nemá to být kaše. Zastříkneme citronovou šťávou a vinným octem, osolíme, opepříme čerstvě mletým bílým pepřem, přidáme prolisovaný, nebo lépe nastrouhaný česnek, trochu kysané smetany – jen tolik, aby se kostičky patisonu rovnoměrně obalily. Prohřejeme, odstavíme, přidáme kopr a necháme před podáváním chvíli odležet.
Zdroj: Patizon
Ingredience: 1 patison, 2 vejce, 100 g solamylu, 3 větší sušená rajčata, 1 hrst hladkolisté petržele, sůl, pepř
Technologický postup: Patison nakrájíme na plátky široké 2 cm a z obou stran osolíme. Necháme 2 hodiny odležet, aby se sůl důkladně dostala do patisonu, a mezitím si připravíme těstíčko. Vejce rozklepneme do misky, kam přidáme nadrobno nakrájená sušená rajčata a nasekanou petrželku. Ochutíme pepřem a důkladně promícháme společně se solamylem. Osolené plátky patisonu pustí vodu a před obalováním je třeba každý plátek otřít papírovými utěrkami. Pak obalíme v těstíčku a plátky vložíme na gril. Z každé strany grilujeme 3 minuty, dokud se na povrchu nezačne dělat hnědá struktura, poté hned podáváme.
Zdroj: Patizon
Patison je zelenina příbuzná dýni či tykvi. Má většinou bílou, žlutou či světle zelenou barvu, nepravidelný tvar podobný květu slunečnice. Roste na zelené keříkovité rostlině, která rodí až deset plodů. Bílá dužnina chutí připomíná cuketu, lilek, dýni a také se podobně zpracovává. Patison je pokrytý tuhou slupkou, která odolává nákaze po delší dobu než běžná zelenina.
Tato zelenina není v českých kuchyních moc rozšířená, ačkoliv výborně chutná. Koupíme ji v supermarketech a obchodech s ovocem a zeleninou. Slupka by měla být neporušená, napnutá, tvrdší bez známek plísně a poškození.
Lze je jíst i se semeny a slupkou. Patisonů je řada barvou i tvarem odlišných druhů. Obsahují důležité minerální látky a vitamín C.
Zdroj: Patizon
Ingredience: 4 patisony, 500 g mletého masa, 1 cibule, 200 g eidamu, 1 lžíce čerstvé bazalky, 1 lžička mletého kmínu, sůl, pepř dle chuti, 3 vejce, 4 lžíce mléka
Technologický postup: Patison dobře omyjeme a lžící vydlabeme co nejvíce dužiny. Semena vyjmeme a vyhodíme. Dáváme pozor, abychom nikde nepoškodili slupku. Cibuli nakrájíme najemno, dužinu patisonu na větší kousky. Na pánvi rozpálíme olej. Nejprve na něm orestujeme mleté maso, poté přidáme cibuli a patison. Přidáme veškeré koření a chvíli opékáme. Pak přikryjeme poklicí a dusíme asi 10 minut. Mezitím nasekáme bazalku najemno a sýr nastrouháme na hrubším struhadle. Troubu rozpálíme na 220 °C. Když je masová směs hotová, odstavíme ji a promícháme s nasekanou bazalkou. Směsí naplníme patisony, přidáme sýr a přiklopíme druhou polovinou. Zalijeme vejci rozmíchanými s mlékem. Pečeme asi 20 minut. Podáváme s brambory nebo čerstvým pečivem.
Zdroj: Patizon
Ingredience: 1 patison, 2 stroužky česneku, 1 cibule, tymián, 600 ml zeleninového vývaru, 150 ml rostlinné smetany, pepř, sůl, muškátový oříšek, rostlinný olej, miso pasta na dochucení
Technologický postup: Na oleji orestujeme pokrájenou cibulku a přidáme oloupaný a na kostky nakrájený patison a česnek. Chvíli restujeme a poté zalijeme vývarem. Vaříme do změknutí zeleniny. Poté rozmixujeme ponorným mixérem a přidáme tymián, pepř, muškátový oříšek, smetanu a případně sůl (s ní opatrně, protože miso, které budeme podávat před servírováním, je rovněž slané). Krátce povaříme a můžeme podávat. Do každé porce přimícháme lžičku misa a promícháme. Servírujeme s opečeným pečivem nebo opraženými semínky.
Zdroj: Patizon
Patison je druh malé dýně s bíle zbarvenou slupkou. Tvarem připomíná disk nebo talíř s hrbolatým okrajem. Obsahuje mnoho cenných nutričních látek a pro svůj nízký obsah sacharidů je vyhledáván i vyznavači zdravé výživy.
Jako všechny druhy dýní má i konzumace patisonu vynikající vliv na naše zdraví. Vysoký obsah vlákniny napomáhá pročišťování střev a odstraňování škodlivin z těla a celkově podporuje trávení. Patison tudíž podporuje i obranyschopnost a tělo celkově regeneruje.
Ocení ho také lidé s ledvinovými problémy. Patison podporuje jejich správnou funkci a působí močopudně. Také snižuje hladinu tuku v krvi a prospívá srdci a celému kardiovaskulárnímu systému. Pomáhá rovněž při potížích se slinivkou a jeho konzumace je doporučována lidem trpícím dnou, revmatismem nebo aterosklerózou.
Nejvíce cenných látek z patisonu získáme při konzumaci za syrova. Nastrouhaný na malé nudličky do salátu nebo naložený v octovém nálevu chutná opravdu skvěle. Ani rychlá úprava smažením na másle nebo olivovém oleji mnoho živin neznehodnotí. Výborně chutná třeba se sýrovou omáčkou.
Ale ať už se rozhodnete připravovat lahodnou dužinu patisonu jakkoli, pamatujte si, že se všech surovin si nejlépe rozumí se sýrem, česnekem, bazalkou, koprem, petrželkou, rajčaty, ale také s kari.
Zdroj: Dýně - druhy
Patisony se pěstují ze semen setých brzy na jaře do vlhké půdy. Mají se přihnojovat nejlépe kompostem, lze i umělými hnojivy. Vegetační doba je 70 dní. Vhodnější je sklízet plody nedozrálé, pak vydrží delší skladování.
Pro pěstování patisonu jsou vhodné středně těžké, hlinité půdy s dostatkem půdní vláhy. Před sázením patisonu půdu vhodně upravíme chlévským hnojem nebo kompostem. Patisony se pěstují z přímé setby nebo si vypěstujeme sazenice. Ty si připravíme koncem dubna. Sazenice patisonu vysazujeme na zahradě v druhé půlce května. Semena patisonu můžeme v květnu vysévat přímo na stanoviště, ideálně do sponu 120 x 60–70 cm po 2–3 semenech. Vydatně zaléváme.
Patison má krátké vegetační období, a proto jej můžeme sklízet už v červenci. Můžeme jej sklízet podobně jako okurky, pravidelnou sklizní zvyšujeme úrodnost. Sklízíme ještě nezralé plody, které mají v průměru 10 cm, u starších plodů tvrdne slupka. Patison nesnáší mrazy.
Zdroj: Patizon
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.
Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.
Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).
Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.
Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.
K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.
Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením. Oloupaný pastinák nakrájíme na malé kostičky, nasypeme do slané vroucí vody a vaříme (asi 13–19 minut) na skus. Poté dáme vařit fazole mungo (vaří se asi 9 minut; solíme stejným způsobem jako kroupy), které vaříme také na skus. Omytý a oloupaný patison nakrájíme na kostky o velikosti asi 1 cm a ty vsypeme do studené vody. Jakmile voda začne vřít, osolíme ji. Patison vaříme také na skus (asi 3 minuty). Vše uvařené scedíme a necháme vychladnout. Očistíme a nakrájíme na malé kostičky zelenou kapii, již blanšírujeme (krátce spaříme) přibližně 3 minuty. Mezitím oloupeme a na kostičky (zhruba stejné velikosti jako patisonové) nakrájíme okurku, kterou blanšírujeme skutečně jen okamžik. Hned poté ji prudce ochladíme studenou vodou. V míse dobře promícháme podrcený česnek, sůl, cukr, ocet, olej, zázvor a sójovou omáčku, aby vznikla hutná kašička. K ní přisypeme všechnu upravenou zeleninu a přidáme neochucený bílý jogurt. Opatrně, ale důkladně vše promícháme a salát dáme vychladit. Podáváme v miskách a zdobíme květy sedmikrásky a lístky kadeřavé petrželky.
Vhodnou tepelnou úpravou lze zeleninu připravit tak, aby nepřišla o cenné vitamíny a minerály. Hodně lidí při grilování zůstává jen u osvědčené papriky, cukety a žampionů, ale nebojte se experimentovat, vyzkoušet můžete v podstatě jakýkoliv druh zeleniny a zklamaní dozajista nebudete.
Pokud teplé zelenině zrovna moc neholdujete, můžete grilovanou zeleninu nechat vychladnout a teprve potom konzumovat, i studená bude chutnat skvěle.
Každý druh zeleniny vyžaduje při grilování trochu jiný postup, proto je zde malý přehled.
Cuketa: Cuketu neloupeme, grilujeme ji i se slupkou, která se ale ráda připaluje, a proto musíme být ve střehu a cuketu hlídat. Cuketu krájíme na kolečka nebo příčné plátky, a protože obsahuje hodně vody, necháme ji vypotit – nasolíme ji, chvíli počkáme, potom ji opláchneme a osušíme papírovým ubrouskem. Plátky cukety můžeme po ogrilování srolovat do rolky, kterou naplníme například sýrem.
Cibule: Grilovat cibuli by napadlo asi málokoho, ale světe div se, je to pochoutka. Stačí cibuli nebo šalotku oloupat, nakrájet na tlustší plátky a grilovat na grilovacím tácku nebo alobalu.
Dýně nebo patison: Patison omyjeme, nakrájíme příčně na plátky (vršek a spodek nepoužijeme) a grilujeme asi 5 minut.
Fazolové lusky: Žluté i zelené fazolové lusky představují vynikající a zdravou přílohu k masu. Umyjeme je, odkrojíme okraje a fazolky rozprostřeme na grilovací tácek či alobal, drobné fazolky by totiž jinak propadly dolů. Zakápneme je olivovým olejem nebo poklademe máslem a grilujeme dozlatova, tedy asi 15 minut.
Chřest: Chřest se stává velmi oblíbenou zeleninou, a není se čemu divit, chutná totiž opravdu skvěle. Zelený chřest, který se pro grilování hodí víc než bílý, omyjeme a odřízneme či odlomíme z každého výhonku zdřevnatělý konec. Několik výhonků napíchneme na jednu špejli po obou koncích – na rozpáleném grilu totiž budeme chřest otáčet. Grilujeme 4 až 5 minut na každé straně. Gurmáni si mohou chřest grilovat obalený anglickou slaninou nebo na talíři pokapat dresinkem či balzamikovým octem.
Kukuřice: Grilovaná kukuřice je výjimečnou pochoutkou, na níž si smlsnou i děti. Její příprava není vůbec složitá, stačí z klasů oloupat šustí, potřít kukuřici máslem a za občasného obracení grilovat dozlatova. Kromě klasického másla můžeme ochutnat i máslo bylinkové, dokonce i vlastní výroby. Pokud nepoužíváme čerstvou kukuřici, ale vakuově balenou, je lepší ji před grilováním povařit, vodu ale nesolíme, jinak by klasy ztvrdly.
Lilek: Lilek upravujeme podobně jako cuketu, také ho krájíme na kolečka nebo plátky a necháme vypotit.
Mrkev: Malou a křupavou jarní mrkvičku očistíme kartáčkem nebo rovnou oloupeme a uřízneme jí nať. Mrkve poté potřeme olivovým olejem nebo máslem a grilujeme dozlatova. Skvělého výsledku dosáhneme, když tuto zeleninu chvilku před tím, než je hotová, pokapeme medem nebo javorovým sirupem.
Paprika: Ke grilování je vhodnější spíše červená, oranžová či žlutá paprika. Podélně ji nakrájíme na čtvrtky, zbavíme vnitřek semínek a pečeme na grilu, dokud na povrchu nevzniknou černé puchýřky. Teprve potom solíme.
Rajče: Ke grilování jsou vhodnější cherry rajčátka, která se grilují vcelku, pro lepší efekt přímo na větvičce. Pokud máme k dispozici jen velké plody, rozkrájíme je na půlky nebo tlustší plátky a grilujeme v grilovací misce nebo na alobalu. Při grilování rajčata obracíme a nikam se nevzdalujeme, jsou totiž rychle hotová.
Grilovanou zeleninu servírujte jako přílohu k masu nebo rybě, případně konzumujte samotnou. Před grilováním a během něj se zelenina potírá olivovým olejem s nasekanými bylinkami nebo ochuceným máslem, na talíři ji můžete doplnit dipem a máte opravdu originální a lehký pokrm.