Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PÉČE O OSTRUŽINY

Recepty s ostružinami

Ostružiny můžeme zpracovávat a konzervovat opravdu mnohými způsoby. Čerstvé jsou výborné buď samotné, nebo jako ozdoba lehkých jogurtových a tvarohových dezertů. Oblíbené jsou také rozmačkané s cukrem a smetanou, takto upravené obzvlášť výtečně chutnají na palačinkách nebo s kopečkem vanilkové zmrzliny. Můžeme je mrazit a pak přidávat do koláčů, rozmixovat do ovocných koktejlů nebo dření. Výborný je také ostružinový sirup, který nám po krátké konzervaci vydrží i celý rok a je chutnou prevencí a lékem respiračních onemocnění. Skvělé jsou rovněž ostružinové džemy, marmelády a želé, a to jak ze samotných ostružin, tak s přidáním jiného ovoce.

Ostružinová marmeláda

Ingredience: 1 000 g ostružin, 600 g cukru, 40 g pektinu, 2 g kyseliny citronové

Postup: Ostružiny opereme a vaříme, dokud nám nezměknou. Prolisování provádíme buď přes lis na ovoce, nebo můžeme ovoce rozmixovat a následně vše propasírovat přes síto. Protlak pak zahustíme tak, že ho 15 minut zprudka vaříme a postupně přidáváme cukr. Do poslední dávky cukru přidáme rozmíchaný pektin. Vaříme ještě 5 minut a ke konci varu přidáme kyselinu citronovou. Hotovou marmeládu naplníme do jednotlivých skleniček a dobře uzavřené necháme vychladnout dnem vzhůru.

Džem z ostružin

Ingredience: 1 lžička kyseliny citronové, 1 balíček Želírfixu 2:1, 1,5 kg ostružin, 2 lžíce rumu, 600 g cukru krystal

Postup: Ostružiny opláchneme vodou a dáme do kastrolu. Dáme je vařit. Ze začátku pozvolna zahříváme za občasného zamíchání. Asi po 10 minutách ostružiny přivedeme k varu a šťouchadlem na brambory je trochu pomačkáme. Ve 2 lžících cukru rozmícháme Želírfix 2:1, přidáme do ostružin a 5 minut povaříme. Přidáme zbývající cukr a od bodu varu povaříme 2 minuty. Do odstaveného džemu vmícháme kyselinu citronovou a rum. Naplníme do skleniček a dáme sterilovat na 15 minut při 85 °C. Takto získáme cca 9 skleniček od dětské výživy.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze: rzivost ostružiny

Dobrý den, konečně jsem zjistila chorobu ostružiny. Sklízí přítel a stěžoval si že se na něj při sběru práší. Zjistila jsem že jde o rzivost ale je už nejspíš napadená celá rostlina a i o 4 metry dále druhá. Prosím jak postupovat a choroby se zbavit a lze to ještě napravit? Děkuji za případné rady.

Zdroj: diskuze Rzivost ostružiny
Počet odpovědí: 1

Ostružiny na stromě

Ostružina beztrnná „Navaho“ je první z kultivarů se vzpřímeným vzrůstem (vyšlechtěno v Arkansasu, USA, 1988), oproti jiným kultivarům není bujně rostoucí, je rezistentní k septorióze. Zraje středně pozdně (polovina srpna až polovina září), plody má velmi sladké a aromatické, s pevnou dužninou a dobrou skladovatelností. Řez se provádí v jarních měsících, za vegetace se porost prosvětluje a provzdušňuje.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze: Re: ostružiny pěstování

Signum nebo Otriva, to jsou nejlepší přípravky proti rzi na ostružinách. Tajemství úspěchu je ve včasném ošetření. Beztrnné ostružiny bývají mnohem náchylnější k těmto nemocem. Pokud se vám nepodaří vyléčit rez, tak rostlinu spalte a vysaďte novou odrůdu s trny. Dbejte na vzdušnost rostliny, aby měla kolem sebe dostatek místa a vyřezávejte odplozelé letorosty.

Zdroj: diskuze Ostružiny pěstování
Počet odpovědí: 2

Péče o trávník v zimě

Trávníky přezimujeme mírně obrostlé. Stařina (odumřelá travní hmota) musí být před nástupem zimy z trávníků odstraněna, jinak hrozí v průběhu zimy silná infekce houbovými chorobami. Při déletrvajících mrazech bez sněhové pokrývky po trávnících nechodíme ani je jinak nezatěžujeme z důvodu silného poškození travních rostlin. Při oblevě rovněž na travní plochu nevstupujeme, neboť hrozí vyšlapání nerovností ve změklé půdě.

Zdroj: Péče o trávník

Diskuze: ROZMNOŽOVÁNÍ

JAK A KDY SE MAJÍ ROZMNOŽOVAT MALINY A OSTRUŽINY.

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Počet odpovědí: 1

Založení trávníku video

Zde je seznam video návodů s postupem, jak založit nový trávník.

Zdroj: Péče o trávník

Diskuze: Re: ROZMNOŽOVÁNÍ OSTRUŽIN A MALIN

KDY A JAK SE ROZMNOŽUJI MALINY A OSTRUŽINY? TEL.607219600

Zdroj: diskuze ROZMNOŽOVÁNÍ
Počet odpovědí: 1

Beztrnné ostružiny

Beztrnné ostružiny představují nový ovocný druh, který se začal pěstovat v posledních desetiletích. Jeho výhony dorůstají běžně délky 3 m a vypadají velmi dekorativně. Listy vytrvávají na rostlině přes zimu až do jara. Dobře vypadají i velké, téměř černé plody, které jsou navíc velmi chutné. Chutnají nejen syrové, ale je možné je i konzervovat. Beztrnný ostružiník je vlastně polokeř. Jeho výhony, které jeden rok vyrostou, v následujícím roce vykvetou, přinesou plody a odumřou. Zatímco loňské výhony kvetou a plodí, vyrůstají nové letorosty, které budou plodit zase v následujícím roce. Letorosty rostou velmi rychle. Už v druhém roce, kdy je rostlina dobře zakořeněná, mohou běžně dorůst délky 3 m. Stanoviště vyžadují beztrnné ostružiníky dostatečně vlhké s dobrou vyhnojenou humózní půdou. Mají-li plody dobře dozrát, potřebují také maximum slunce. Dají se dobře pěstovat ve velmi teplé a teplé klimatické oblasti, v chladnějších oblastech plody dozrávají jen na mimořádně chráněných a osluněných místech. Velmi dobře se hodí především na pergoly a různé sloupy. Od fasád zachováváme raději větší odstup, nesklizené přezrálé plody mohou fasádu potřísnit a způsobit na ní barevné skvrny. Při pěstování dbáme na dostatek vláhy a pravidelné přihnojování kompostem. Nové výhony vyvazujeme k opoře hned od počátku, při pozdějším násilném ohýbání bychom je mohli vylomit. Pravidelný řez provádíme dvakrát ročně. Ihned po sklizni při něm odstraníme všechny odplozené větve. Na jaře odstraníme všechny slabé, namrzlé nebo jinak poškozené výhony a ponecháme jen 3, nanejvýš 5 nejsilnějších výhonů. Ponechané výhony zkrátíme o 1/4 až 1/3.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze: popínavé ostružiny na balkon

Máte s tím někdo zkušenosti?

Zdroj: diskuze Popínavé ostružiny na balkon
Počet odpovědí: 0

Ostružiny a zdraví

Čerstvé ostružiny jsou skvělým zdrojem vitamínu C a jsou velmi bohaté na karoteny, silné antioxidanty, které nás zbavují volných radikálů, regenerují sliznice a dodávají zdravou barvu naší pleti. V tomto ovoci najdeme také mnohé z vitamínů skupiny B, z minerálů pak například mnoho fosforu, dále draslík, železo, hořčík a vápník. Všechny zmíněné látky jsou pro naše tělo nezbytné a je jistě příjemnější konzumovat je ve formě lahodného ovoce než v podobě potravinových doplňků a tablet. Konzumace ostružin je také vhodná při léčbě a rekonvalescenci nemocí z nachlazení a infekčních onemocnění, angíny, chřipky, kašle, zánětu dutin. Léčivý účinek ostružin je výrazně posílený vysokým obsahem bioflavonoidů, které chrání před oxidací buněk. Tyto látky jsou nesmírně důležité hlavně pro ty z nás, kteří trpí cévními potížemi, jako jsou křečové žíly, slabé cévní stěny, vysoký krevní tlak, hemoroidy, nebo mohou pomoci při problémech s erekcí u mužů, což potvrdily i odborné výzkumy. Bioflavonoidy posilují a regenerují cévní stěny, zlepšují průtok krve, posilují vazivo a celkově zpomalují stárnutí a chřadnutí organismu. Ostružiny jsou tedy výborné jako prevence výše jmenovaných potíží, ale i jako podpora jejich léčby.

Méně známý je fakt, že i listy ostružiníku mají léčivé účinky. Připravuje se z nich čaj, který má navíc příjemnou chuť. Látky obsažené v listech působí hlavně protizánětlivě. Tohoto účinku můžeme využívat například pro léčbu dásní, při infekcích v krku jako kloktadlo, na omývání špatně se hojících poranění kůže, ale i jako čaj při nachlazení, kašli a rýmě. Už po mnohé generace se sušené listy využívají jako prostředek proti průjmu, kdy je vhodné pít čaj z listů až do vymizení potíží. Kladný vliv má i na sliznice žaludku a střev, zmírňuje a léčí koliky. Výhodou je, že listy se sklízí jednoduše, za pár minut jich můžeme mít plný košík, navíc rychle schnou, což lze ještě urychlit jemným pomačkáním listů. Skladovat je můžeme i v papírových sáčcích, pokud je umístíme v suché a větrané místnosti. Pokud máme tu možnost, je dobré si zajistit zásobu ostružin v jakékoli formě na celý rok a užívat je pravidelně.

Zdroj: Pěstování ostružin

Diskuze: Žloutnutí listů u ostružiny.

Mám zahradní ostružinu bez trnů a letos začaly žloutnout listy.Nevím proč,prosím
poraďte.

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Počet odpovědí: 4

Zasychání ostružin

Pokud vám u ostružin zasychají poupata a květy, poškozuje rostlinu pravděpodobně květopas jahodníkový. Vyskytuje se nejenom na jahodách, ale i na malinách a ostružinách. Dokáže zničit až 80 % úrody. Postřik proti němu se provádí v polovině dubna, před květem. Květopas je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, ukrývají se právě v zaschlých poupatech. Může se ale jednat i o špatnou zálivku. Tak nezapomeňte ostružiny občas zalít.

Jak se pozná

Květopas jahodníkový je 2–4 mm dlouhý, černý. Larvy jsou bílé, beznohé, s hnědou hlavičkou, nacházejí se v zaschlých poupatech.

Takto vypadá květopas jahodníkový.

Co s tím dělat

Postřik proti květopasu jahodníkovému se provádí v polovině dubna, a to před květem. V tomto období můžete aplikovat i některý postřik proti živočišným škůdcům.

Zdroj: Choroby ostružin

Diskuze: Re: jak a kdy stříhat ostružiny

Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.

Zdroj: diskuze Jak a kdy stříhat ostružiny
Počet odpovědí: 2

Je vánoční kaktus jedovatý?

Vánoční kaktus na rozdíl od vánoční hvězdy jedovatý není.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Diskuze: ostružiny

Na stoncích ostružin se mi objevují červenohnědé skvrny.U země je výskyt hojnější. Není to rez spíš plísen, nejde to seškrábnout a rostliny hynou.Prosím poradte.

Zdroj: diskuze Ostružiny pěstování
Počet odpovědí: 2

Množení

Rozmnožování vánočních kaktusů je velmi jednoduché. Stačí ulomit větvičku alespoň se čtyřmi články. Odlomený konec se nechá zaschnout a pak už jen stačí větvičku vsadit do květináče se substrátem nebo ji nechat zakořenit ve vázičce s vodou.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Diskuze: Bílé tečky na plodech ostružiny

Dobrý den, na osružinách na plodech se objevují v menší i větší bílé flíčky. Vypadá to jako zrníčka. Mají to dozralé i nedozralé plody. Co to je a čím se dá napadení zlikvidovat. Děkuji

Zdroj: diskuze Nemoc ostružin
Počet odpovědí: 4

Stříhání ostružin na podzim

Je potřeba vyřezat všechny loňské výhony, tedy výhony, ze kterých se letos sklízely ostružiny. Poté poodstupte a pořádně se podívejte, kolik letošních výhonů na rostlině zůstalo a jak silné. Pěkné, silné rostlině ponechte maximálně 6 silných letošních výhonů. Pěkný, silný výhon je tlustý alespoň jako ženský palec. Tři výhony vyvažte k vodorovné opoře (bambusové tyče, drátěnka) doleva a 3 doprava, snažte se je vyvázat nad sebe do tří pater, až budou příští rok dozrávat plody, pěkně se k nim dostane sluníčko. Pokud má rostlina silných výhonů více, ostatní, ty, které rostou směrem dopředu, příliš do stran, poškodily se a podobně, vyřežte. Výhony, které jsou příliš dlouhé, zkraťte maximálně na délku 2,5 m. Pokud má rostlina ještě nějaké slabé výhony, bez milosti s nimi pryč. Pokud je rostlina nová a má jen slabé výhony, ponechte 2, na každou stranu vyvažte jeden a ostatní ostříhejte, aby rostlina pěkně zesílila. Výhony řežte nebo stříhejte těsně nad zemí.

Zdroj: Stříhání ostružin

Diskuze: Re: rzivost ostružiny

Na rez ostružinovou jsem našla toto:

Rez ostružinová (Kuehneola uredinis, syn. Kuehneola albida) napadá ostružiny i maliník. Na jaře se na letorostech objevují fialovočervené zduřeniny. Rez ostružinová přezimuje v infikovaných výhonech, šíří se za deštivého počasí. Mechanicky můžete silné napadení omezit včasným odstraněním všech napadených výhonů, nejlépe již při rašení. Potíže často způsobuje blízkost dalšího ohniska rzi. Ideální v takovém případě je, aby ošetření porostů věnovali zvýšenou pozornost i sousedé.

Preventivní postřiky ohrožených ostružiníků se aplikují krátce po vyrašení rostlin (aspoň 2x v desetidenních intervalech). V seznamu registrovaných přípravků zatím nejsou proti rzi ostružinové uvedené žádné přípravky. Zahraniční odborná literatura doporučuje přípravky na bázi bitertanolu (Baycor 25) a mancozebu (Dithane DG NeoTec).

Zdroj: diskuze Rzivost ostružiny
Počet odpovědí: 1

Přesazování

Přesazování není nutné provádět každý rok, jako je tomu u většiny ostatních pokojových rostlin. Vánočnímu kaktusu postačí přesazení jednou za tři roky. Přesazujte na jaře. Vhodná je rašelinitá půda s příměsí písku. Doporučený podíl zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a cihlové drtě. Může se použít i speciální směs pro kaktusy.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Zálivka

Od doby objevení poupat až do konce jejich odkvětu zaléváme mírně. Zemina by neměla přeschnout, měla by být stále mírně vlhká. Pokud vánoční kaktus přesadíme v prosinci, musíme zeminu udržovat přibližně až do dubna vlhkou. Od dubna do září zálivku omezíme až do mírného přeschnutí zeminy. Od září zálivku omezujeme, rostlinu hnojíme, aby stonkové články vyzrály, a po dva měsíce držíme rostlinu v chladnějších podmínkách.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Jak se starat o ostružiny

Ostružiníku vyhovuje humózní, dobře propustná, nepřemokřená a na živiny bohatá půda. Ostružiníku se daří prakticky na kterékoli zahradě se středně těžkou půdou. Ostružiník pěstujeme na slunném stanovišti. Řez keře je podstatný pro dobré plození. Pruty, které odplodily, musíme odstraňovat. U odrůd remontantních, které rodí na podzim a v červnu, postupujeme tak, že po odplození podzimních plodů, které jsou umístěny na vrcholku, prut uřízneme tam, kde jsme měli plody. Další rok se v tomto místě pruty rozvětví.

Velkou oblibu si u pěstitelů získaly ostružiníky beztrnné. Většinou se jedná o zahraniční odrůdy, u nichž je předností dobrý výnos, mrazuvzdornost a snadné pěstování. Méně zastoupeny jsou malinoostružiníky, hodící se více pro pěstování v teplejších oblastech, kde mají vyšší výnosy, výraznější chuť a kvalitnější plody.

Ostružiníky i malinoostružiníky zakoupené jako kontejnerované sazenice můžete na vybraná místa vysazovat od jara do podzimu. Prostokořenné keříky jedině na jaře, aby potom měly během roku možnost lépe prokořenit. Sazenice mají prutovité bylinné výhony s trny nebo bez nich, které do podzimu zdřevnatí, a v příštím roce se na nich vytvoří plodný obrost. Ten pak koncem vegetačního období odumírá, zatímco se na kořenovém krčku tvoří nové výhony z adventních oček.

Zdroj: Stříhání ostružin

Péče o trávník v létě

Ošetřování stávajících trávníků spočívá především v několika málo zásazích, které ale musíme provádět ve správný čas a správným způsobem. Zejména trávníky zakládané na jaře ošetřujeme velmi šetrně, dokud řádně nezakoření. Všechny trávníky sečeme v potřebných intervalech vždy podle účelu, ke kterému trávník pěstujeme, a podle rychlosti obrůstání. Musíme se držet pravidla, že při teplotách vyšších než 25 °C zkracujeme porost o třetinu délky, při 20 až 25 °C o jednu polovinu a při teplotě pod 20 °C můžeme zkracovat o dvě třetiny délky porostu. Jinak musíme počítat s tím, že prudkým slunečním svitem trávník zežloutne, prořídne a neskýtá pěkný pohled.

Trávník nikdy nesmí přeschnout. Proto zavlažujeme většími dávkami vody, nejlépe 20 mm/m2 každé 3 až 4 dny, či menšími dávkami každý den brzy ráno nebo po západu slunce. Nikdy nezavlažujeme za plného slunce, způsobili bychom úpal rostlin a prudký rozvoj travních hub, rzí a plísní, které by porost značně poškodily. Abychom udrželi svěží zelený vzhled trávníků a uhradili živiny odčerpané pokosem, přihnojujeme travní porosty dusíkatými hnojivy ve 14- až 20denních intervalech. Nový trávník zakládáme v červenci nebo srpnu jen za předpokladu možnosti účinné závlahy, neboť osetá plocha nesmí vyschnout. Zaléváme jemným rozstřikovačem nepřetržitě od výsevu až do vzejití travních rostlin.

Zdroj: Péče o trávník

Arborista

Arborista je zahradník a odborník v oboru péče o dřeviny rostoucí mimo les, vyhledávaný zejména pro speciální zásahy na dřevinách. Pro práci arboristy jsou vzhledem k rozmanitosti zásahů nezbytné znalosti z oblasti dendrologie, fytopatologie, fyziologie, mechaniky a pedologie. Dále je nutná znalost příslušné legislativy, bezpečnosti práce a správního řádu. Typickou náplní práce je provádění pěstebních a stabilizačních opatření (odborný řez, instalace vázání korun a podobně), rizikové kácení, ale také výsadba dřevin, ochrana stromů při stavební činnosti nebo hodnocení stavu jednotlivých stromů.

Zdroj: Arboristika

Péče o vřes v záhonu

K bujnému růstu vřes vyžaduje kyselou půdu, světlá a slunná stanoviště. Snese ale i půdy suché a písčité. Rostlina vytváří bohatě kvetoucí polštáře s převážně růžovými, purpurovými až fialovými drobnými květy (najdeme i odrůdy bílé). Sazenice by se měly vysazovat v rozestupech přibližně 25 cm. Vřes se hodí také na zpevňování písčitých svahů. Co se týče vzrůstu, pohybuje se podle jednotlivých kultivarů od 10 až do 70 cm. Pro kompaktní růst a tvorbu bohatých květů se doporučuje vřesy pravidelně na jaře seřezávat. Jinou péči de facto nevyžadují.

Zdroj: Vřes obecný

Trávníky

Trávníky rozdělujeme na parterový (okrasný), parkový (rekreační), sportovní (zátěžový), krajinný (extenzivní).

Každý trávník má svá specifika, co se týče výšky i četnosti sečení:

  • Parterový trávník se seče na výšku 20 mm a musí se sekat 30x až 60x za rok.
  • Parkový se seče na výšku 30 až 40 mm a četnost sečení se pohybuje mezi 8 až 20 za rok.
  • Sportovní se seče na výšku 35 až 40 mm a musí se sekat 12x až 30x ročně.
  • Krajinný se seče na výšku 60 až 100 mm a četnost sečení se pohybuje mezi 1 až 3 za rok.

Zdroj: Péče o trávník

Péče o muškáty na jaře

Na jaře muškáty ostříháme podle oček (to už jsou viditelné nové výhonky), ostatní přerostlé výhony sestříhneme na délku 15–25 centimetrů. Z odstřihnutých výhonů pak můžeme nařezat asi deseticentimetrové řízky, ze kterých si lehce vypěstujeme nové rostliny. Řízky zasadíme do písčito-kompostového substrátu, kde při mírné zálivce velice rychle zakoření. Substrátem plníme hlubší kořenáčky o průměru 6–8 cm. Na dně nesmí chybět drenážní otvor. Do každého kořenáčku zapíchneme vždy po jednom řízku. U starých rostlin je dobré sestříhat kořeny a zasázet je také do nádob. V době od konce jara do začátku podzimu je nutné pravidelné přihnojování.

Zdroj: Pěstování muškátů

Péče o půdu

Máte-li dostatek času a jste-li schopni si místo pro pěstování zvolit již na podzim, uděláte nejlépe, když si záhon nahrubo připravíte ještě před zimou. Při rytí záhonu na podzim byste měli nechávat větší hroudy, aby byla půda schopna udržet si co nejvíce zimní vláhy. Na podzim zrytou půdu už na jaře nepřerývejte, pouze ji pohnojte kompostem a minerálními hnojivy a povrch urovnejte například kovovými hráběmi. Pokud jste na podzim záhon zrýt nestihli nebo vám to nedovolili jiné okolnosti, je zapotřebí udělat to na jaře, a to co nejdříve, jen co zem rozmrzne. Půdu pak dopřipravíte úplně stejným způsobem, jako by byla rytá na podzim.

Zdroj: Jak připravit půdu pro pěstování zeleniny

Proč mi vánoční kaktus nekvete?

Vánoční kaktus kvete nejlépe v chladné místnosti (kolem 18 °C). Doba květenství u vánočního kaktusu je od října do ledna. Když kaktus přenesete do chladného prostředí koncem září, v listopadu už bude nasazovat na květ. V okamžiku, kdy na koncích větviček spatříte první poupata, přeneste kaktus na okenní parapet nebo na místo, kde jej chcete mít přes zimu. Opět zvyšte zálivku a jednou za měsíc přihnojte (v době květu můžete i dvakrát týdně). Aby kaktus nasadil na květ, potřebuje opět chladné prostředí a nižší zálivku. Rostlině pak trvá dva až tři měsíce, než vykvete, takže chcete-li, aby vám začala kvést v období adventu, přizpůsobte tomu i okamžik, kdy z venkovního prostředí kaktus přenesete do chladné místnosti.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Sloní noha péče

Rostliny vyžadují světlejší místo (přímé slunce v tomto případě, oproti většině ostatních sukulentů, není potřeba). Zálivku provádíme nejlépe nepravidelně. V létě můžeme rostlinu zalévat celkem často (přibližně 2x týdně). V zimě zálivku omezíme na jednou za 1–2 týdny. Nikdy rostlinu nezalévejte dříve, než substrát zcela vyschne. Delší sucho snášejí rostliny výborně, takže když zapomeneme, vůbec nic se nestane. Několikrát do roka můžeme rostliny přihnojit, nejlépe speciálním hnojivem pro kaktusy a sukulenty. Teploty by neměly klesat pod 10 °C. Mladé rostliny je vhodné každý rok přesadit. Starší rostliny stačí přesadit jednou za tři roky. Květináč použijeme jen o trochu větší, než byl předchozí. Jako substrát je vhodná směs zeminy pro vápnomilné rostliny a hrubozrnného písku v poměru asi 3 : 1. Tyto druhy se množí pouze semeny.

Zdroj: Sloní noha

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Ing. Romana Šebková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU