Ingredience na náplň: 300 g eidamu, 300 g šunky, 3 vejce.
Postup: Do mísy nastrouháme sýr, šunku pokrájíme a přidáme k sýru. Vejce rozšleháme a dáme k sýru a šunce. Vše pořádně promícháme. Paprikám vykrojíme stopku a zbavíme je semínek. Vykrojenou stopku nezahazujeme! Směsí z vajíčka, šunky a sýru naplníme vyčištěné papriky a „zazátkujeme‟ je stopkou. Takto připravené papriky dáme na pekáč a vložíme do trouby. Plněnépapriky pečeme asi na 160 °C přibližně 20−30 minut, aby se sýr v paprikách roztavil a vejce nebylo syrové. Plněnépečenépapriky je nejlepší podávat ještě teplé, přílohu zvolí každý podle své chuti.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Ingredience na náplň: 300 g mletého masa (nejlépe vepřového a hovězího v poměru 1 : 1), 1 vejce, 1 žemle, sůl, pepř, 1 malá cibule (najemno nakrájená), podle chuti stroužek prolisovaného česneku.
Ingredience na omáčku: 2 lžíce oleje (nejlépe olivového), 240 g rajčatového protlaku, 2 lžíce hladké mouky nebo lžíce solamylu, 1/4 až 1/2 l hovězího či zeleninového vývaru nebo vody, 1 cibule, 4 kuličky celého pepře, lžička sladké mleté papriky; na dochucení: kousek perníku nebo trocha cukru, (klidně i třtinového), případně zakysaná smetana.
Postup: Paprikám odkrojíme stopku a odstraníme semínka. Mleté maso osolíme, opepříme, přidáme vejce, žemli namočenou v troše mléka, jemně nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek. Vše důkladně prohněteme a směsí naplníme papriky. Ty dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C. Lehce podlijeme vodou a přidáme celý pepř. Pečeme přikryté asi 20−30 minut. Po upečení vyjmeme papriky, odstraníme kuličky pepře a šťávu použijeme na omáčku. Na rozpáleném tuku osmahneme najemno nakrájenou cibulku, přidáme mletou papriku, podlijeme vývarem a povaříme. Přidáme šťávu z pečených paprik, protlak, sůl a kousky perníku. Povaříme a zahustíme moukou nebo solamylem. Můžeme přecedit nebo promixovat, dosladit či už tak jemnou omáčku ještě více zjemnit trochou zakysané smetany (nebo ořechem másla). Papriky s omáčkou podáváme s rýží, případně s knedlíkem.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Na rajčatech při dozrávání zůstávají zelené prstence kolem stopky, což je údajně způsobeno špatnou výživou. Poradí někdo čím přihnojit nebo roslinám schází? Při výsadbě jsem dala k rostlinám hnojivo určené pro rajčata a papriky a později jsem přihnojila kopřivovou jíchou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nedozrálé vršky rajčat kolem stopky, které zůstávají zelené, i když zbytek rajčete je již červený může mít několik různých příčin.
1. Teploty pod 15 stupňů.
2. Příliš zhutněná půda a příliš vlhká půda inhibují kořenový systém, který omezuje zrání ovoce.
3. Půda s nízkou hladinou draslíku s nedostatkem organické hmoty a vysokým pH.
4. Virová onemocnění.
5. Silné zamoření molicí.
Některé odrůdy rajčat jsou jednoduše náchylnější k této poruše než jiné.
Ingredience: 6 velkých paprikových lusků, 250 g mletého masa (mix vepřového a hovězího), 1 žemle, 100 ml mléka, hrst rýže, lžíce mleté sladké papriky, hrst majoránky, mletý pepř, sůl.
Ingredience na omáčku: olej, 2 cibule, divoké koření (celý pepř, nové koření, bobkový list), 1 rajský protlak, 1 plechovka loupaných rajčat, 4 čerstvá rajčata, sůl, trocha cukru, chléb (na podávání).
Postup: Paprikám odřízneme konce se stopkou, odstraníme semínka a odřízneme i malé kousky špiček (papriky se tak lépe plní, protože v nich nezůstává vzduch), které přidáme do základu. Mleté maso smícháme s houskou namočenou v mléce, propláchnutou rýží a ochutíme kořením (paprikou, majoránkou, solí, mletým pepřem) a touto směsí papriky naplníme. V kastrolu nebo kotlíku orestujeme na oleji cibuli dozlatova, přidáme odkrojené špičky, plněnépapriky, které opečeme ze všech stran, pak „zarestujeme‟ rajský protlak, přidáme koření, nakrájená čerstvá rajčata a plechovku loupaných rajčat. Podlijeme vodou a dusíme nejméně hodinu, dokud není maso v paprikách provařené a rýže měkká. Podáváme s chlebem.
V naší poradně s názvem KULAJDA - KLUCI V AKCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav.
Omlouvám se, ale s kulajdou to nemá nic společného, ale jiný mail jsem nenašel: prosím proč se brambory servírují se slupkami? Kdysi se loupaly. Má to vztah k mykotoxinům apod. Já poprvé v životě viděl servírovat brambory se slupkami v SSSR v r 1984, to jsem se ale domníval, že jsou chudí (bylo to v "kolektivnoj kvartire"), čili 2-3 rodiny v paneláku 3+1. Proč prosím se servírují neoloupané? Mně to při pokus to sníst trochu vázne vkrku.
MB
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Brambory se slupkou jsou z výživového hlediska lepší, než loupané. Proč? Protože slupka obsahuje velké množství vlákniny.
Polovina vlákniny z celé brambory je právě ve slupce. Vláknina pomáhá předcházet zácpě a může snížit riziko rakoviny tlustého střeva, srdečních chorob a cukrovky 2. typu. Vláknina také pomáhá udržovat zdravou váhu. Konzumace potravin s vlákninou pomáhá předcházet náhlému poklesu krevního cukru, který může způsobit hlad a vést k bezduchému mlsání.
Brambory se běžně servírují se slupkou, když jsou pečené. Je to obvyklé jídlo české kuchyně bez ohledu na sociální vrstvu. Pečenou bramboru ve slupce dostanete i v drahé restauraci na Staroměstském náměstí v Praze jako přílohu za úctyhodných 100 Kč.
Ingredience: 150 g papriky, 35 g cibule, 15 g mrkve, 40 g rajčat, 35 g rýže, 5 g petržele, 20 ml oleje, 0,3 g černého pepře, 2 g soli, sádlo.
Postup: Do studeného sádla přidáme trochu vody a soli, nadrobno nakrájenou cibuli a nastrouhanou mrkev. Dusíme. Později přidáme rajčata nakrájená nadrobno a ještě později rýži. Promícháme a zalijeme horkou vodou v poměru 1 : 1. Vaříme na mírném ohni, dokud je v rýži voda. Přidáme mletý pepř a nadrobno nakrájenou petržel. Papriky zbavíme stopky a semínek a osolíme. Naplníme je hotovou směsí z rýže a položíme na plech. Zalijeme olejem a horkou vodou do poloviny výšky paprik. Pečeme. Jakmile papriky zčervenají, otočíme je a v pečení pokračujeme. Podáváme s bagetou.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Technologický postup: Cibuli oloupeme a nasekáme najemno. Česnek oloupeme. V hrnci dusíme cibuli s novým kořením, celým pepřem, bobkovým listem a stroužky česneku, dokud nezesklovatí. Poté základ polévky zalijeme vodou. Až se voda začne vařit, vmícháme rajský protlak a tymián. Mezitím si v hrníčku rozšleháme vejce se špetkou soli, lžičkou oleje a asi 2 lžícemi hladké mouky a umícháme (vidličkou) hladké těstíčko. Až se začne rajská polévka vařit, vkládáme do ní lžičkou vykrájené malé nočky. Nakonec podle chuti (pokud je protlak moc kyselý) rajskou polévku dosladíme nebo přidáme trochu kečupu, sůl a pepř mletý. Rajskou polévku s nočky rozdělíme na talíře a ihned podáváme.
Ve svém příspěvku KDYŽ NECHCE JÍST GEKONČÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Urbančiková.
Prosím o radu Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Ingredience: 50 g baby špenátu (omytého a natrhaného), 100 g žervé či lučiny, 100 g plísňového sýru, černý pepř mletý, 6 čerstvých červených kapií, slunečnicový olej na potření, 1 lžíce medu, 25 g nasekaných vlašských ořechů.
Postup: Troubu předehřejeme na 180 °C. Špenát smícháme s oběma sýry a opepříme. Paprikám odřízneme konce se stopkou, vydlabeme je, naplníme sýrovou směsí a položíme na plech. Potřeme je olejem a pečeme 15−20 minut. Pečenépapriky dáme na talíř, pokapeme je medem a posypeme sekanými ořechy. Podáváme teplé nebo studené, ideálně s čerstvým chlebem.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
Ingredience: 1 kg brambor, 300 g uzené krkovice, 200 g hrubé mouky, 100 g krupice, 2 lžíce hladké mouky, 4 cibule, 1 vejce, sádlo, voda, sůl
Na přílohu: podušené sladkokyselé červené zelí, osmažená cibulka
Postup: Den předem si uvaříme brambory ve slupce. Druhý den brambory oloupeme a na jemno nastrouháme. K bramborám přidáme hrubou mouku, krupici a vejce, vypracujeme těsto, které necháme 20 minut odpočinout. Vál pomoučíme hladkou moukou, vyválíme plát asi 5 mm silný, z něhož vykrájíme čtverce o velikosti 6 x 6 cm, doprostřed dáme lžíci nasekaného uzeného masa a zabalíme. Knedlíky vaříme v osolené vodě 10–12 minut, až začnou plavat na povrchu, pak je vytáhneme a necháme okapat. Bramborové knedlíky plněné uzeným podáváme s červeným zelím a s cibulkou osmaženou na sádle dozlatova.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Technologický postup: Žampiony očistíme a zbavíme nožek tak, aby z nich vznikly mističky. Do mísy nastrouháme na velkých okách struhadla salám a sýr. Přidáme očištěnou cibuli nakrájenou nadrobno. Potom přidáme kečup, hořčici, vajíčko a koření. Směs dobře promícháme a naplníme jí připravené kloboučky žampionů. Na závěr můžeme vršky překrýt kousky sýra, velikost je závislá na způsobu zapečení. Takto naplněné žampiony můžeme naskládat na pánev a nechat na troše oleje opéct. Že jsou hotové, poznáme podle toho, že je sýr ve směsi rozteklý a vajíčko ztuhlé. Další možností je žampiony nechat zapéct na 15 minut v troubě o teplotě 150 °C. Dokonce se dají připravit i v mikrovlnné troubě (zkuste 2 minuty na plný výkon). Žampiony plněné sýrovou směsí podáváme s přílohou podle vlastní chuti.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 1 kelímek měkkého polotučného tvarohu, 1 lžíce vanilkového pudinkového prášku, 100 g hrubé mouky, 1/2 lžičky prášku do pečiva, 100 g dětské krupičky, 1 vejce, sezonní ovoce, dle chuti trochu soli a mléka, skořice
Postup: Všechny suroviny dobře zpracujeme dohromady. Pokud se nám zdá těsto příliš tuhé, můžeme přidat trochu mléka. Pokud je těsto naopak řidší, přidáme mouku. Z těsta vyválíme váleček a nakrájíme ho na stejně velké kousky, ze kterých tvarujeme kuličky a ty naplníme ovocem. Kuličky vkládáme do vroucí osolené vody, dobře je promícháme, aby se nepřichytily ke dnu. Po pěti minutách zkusíme rozkrojit jeden plněný knedlík z tvarohového těsta, abychom zjistili, zda už jsou uvařené. Hotové plněné knedlíky z tvarohového těsta poléváme například jahodovým pyré nebo je jednoduše posypeme moučkovým cukrem a skořicí.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Ingredience: 500 g větších žampionů, 300 g mletého masa, 1 cibule, 1 vejce, 150 g strouhaného eidamu, 5 stroužků česneku, lžíce sladké papriky, lžíce pálivé papriky, lžíce kari, lžíce majoránky, lžíce grilovacího koření, sůl, mletý pepř, strouhanka, máslo
Technologický postup: Žampiony oloupeme, vykrájíme jim opatrně nožky, které si odložíme na později, a hnědá žebra, která vyhodíme. Z masa, najemno nakrájené cibule, vejce, sýra, česneku a koření připravíme směs jako na karbanátky (pokud je řídké, zahustíme strouhankou) a přidáme najemno nakrájené nohy z žampionů. Takto připravenou směsí plníme kloboučky žampionů, které poklademe na máslem vymaštěný plech, masovou směsí nahoru. Na každý kousek položíme kousek másla a v troubě vyhřáté na 200 °C pečeme cca 35–40 minut, pokud se šťáva připéká, podlijeme trochu vodou. Takto upečené žampiony podáváme s bramborovou kaší nebo různě upravenými brambory.
Postup: Papriky seřízneme a připravíme si náplň z olivového oleje, vajec, balkánského sýru, česneku, zakysané smetany, soli, pepře a na másle opražené strouhanky. Směsí naplníme papriky a poskládáme je kolmo do dortové formy vystlané pečicím papírem. Nasadíme odříznuté vršky paprik, pokapeme olivovým olejem a pečeme na 180 °C asi 40 minut.
Ingredience: 2 lžíce olivového oleje, 1 velká cibule, 2 kg hovězí zadní kýty bez kosti, 2 lžičky třtinového cukru, ½ lžičky skořice + 1 svitek skořice, 1 kg rajčat, 1 palička česneku, 1 lžička červeného vinného octa, sůl, pepř, hrst bazalkových lístků, snítky tymiánu, 4 bobkové listy, 2 kuličky nového koření, 2 plechovky rajčat
Ingredience na bylinkové noky: 400 g brambor typ B, 40 g parmazánu, 100 g hladké mouky, sůl, pepř, 2 žloutky, hladkolistá petrželka, majoránka
Postup: Další jednoduchý recept, jehož výsledkem bude skvělá rajská omáčka vyžaduje předehřátou troubu na 180 °C. Dále si připravte olej, který rozpalte v hrnci a opečte na něm dorůžova cibuli. Vložte maso a nechte jej ze všech stran zatáhnout a zhnědnout. Pak maso vyjměte a do hrnce vsypte cukr a skořici a směs nechte zkaramelizovat. Spodní část každého rajčete nařízněte do kříže a pak dejte do hrnce na cibuli, opatrně promíchejte, aby se rajčata obalila cibulí, ale zůstala v celku. Přidejte oloupané stroužky česneku, ocet, sůl, pepř, bazalku, tymián, bobkové listy, nové koření i svitek skořice. Doprostřed posaďte maso a navrch vyklopte rajčata z plechovky. Je-li potřeba, podlijte 100 ml vody a přiklopené dejte péct na 2–3 hodiny do trouby. Maso v průběhu pečení otáčejte a hodinu před koncem pečení připravte noky. Brambory pečte hodinu, aby byly uvnitř měkké a na povrchu křupavé. Trochu zchladlé je přepulte, vnitřek všech brambor vydlabejte do mísy a rozmačkejte na kaši. Přidejte sýr, mouku, sůl, pepř i bylinky a promíchejte. Pak vmíchejte žloutky a hněťte, aby se vše spojilo do kompaktního těsta. To poté rozdělte na půlky a z každé vyválejte válec dlouhý asi 64 cm. Ten pokrájejte na 2 cm kousky, promáčkněte je vidličkou a uvařte ve vroucí osolené vodě asi 2–3 minuty. Maso vyndejte z omáčky, vylovte i bobkové listy, nové koření a svitek skořice a omáčku rozmixujte. Poté ji propasírujte přes cedník a dochuťte solí, pepřem a cukrem. Pokud je příliš hustá, nařeďte ji vývarem. Podávejte spolu s noky.
Také můžete koupit mraženou rajskou omáčku s masovými koulemi. Tu pouze ohřejete a dáte přílohu, třeba také koupený knedlík, a to vše z hypermarketu Albert.
Ingredience: 600 g hovězí plece, 150 g špeku, 600 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, divoké koření (pepř, nové koření, bobkový list), malý kousek celé skořice (podle chuti i čtyři hřebíčky), 100 ml oleje, lžíce cukru, 200 g rajského protlaku, 1 200 ml masového vývaru, sůl, pepř, 80 g másla, citrónová šťáva
Ingredience na houskové knedlíky: ½ starší veky, 20 g droždí, 1 lžička krupicového cukru, 250 ml mléka, 400 g hrubé mouky, 1 vejce, sůl
Postup: Maso v celku prošpikujeme proužky slaniny (1/3 celkového množství), můžeme protknout i kusy zeleniny (též 1/3 množství), osolíme a opepříme. Na rozpáleném oleji orestujeme maso ze všech stran, vyjmeme. Do téhož kastrolu s výpekem vložíme na kostičky pokrájený špek, vypečeme dorůžova, přidáme zeleninu a orestujeme do zlatohněda, vložíme koření, zasypeme cukrem, zarestujeme, přidáme rajský protlak, zarestujeme, zalijeme vývarem, vložíme maso a kousek celé skořice (eventuálně hřebíček), přiklopíme a dusíme doměkka na sporáku či v předem vyhřáté troubě. Když je maso měkké, vyjmeme je, nakrájíme, omáčku propasírujeme, zjemníme máslem a dochutíme citrónovou šťávou. Hotová rajská omáčka se podává s houskovým knedlíkem.
Postup přípravy knedlíků: Veku pokrájíme na kostičky. V misce rozmícháme droždí se lžičkou cukru na kašičku, přimícháme k němu část vlažného mléka a na teplém místě necháme kvásek vyběhnout. Do mísy nasypeme hrubou mouku, přidáme vejce, kvásek, sůl a postupně přiléváme zbylé mléko. Vznikne poměrně řídké těsto, do kterého zapracujeme houskové kostičky. Z těsta vytvarujeme dvě menší šišky, které necháme asi 30 minut kynout pod utěrkou. Knedlíky vaříme v osolené vodě 20 minut; v půlce varu je obrátíme. Uvařené knedlíky propíchneme vidličkou, aby z nich vyšla pára a nesrazily se.
A jako bonus slavný recept výborné rajské omáčky od Magdaleny Dobromily Rettigové
Ingredience: 1 plátek čerstvého másla (celou chuť omáčky pozvedne), 1 lžíce olivového oleje, 2 cibule jemně pokrájené, divoké koření (2 bobkové listy, 4 ks nového koření, 4 ks celého pepře), 2 lžíce hladké mouky na jíšku (celozrnnou nebo kombinaci hladké a celozrnné), rajský protlak, 1 lžíce přírodního třtinového cukru (nebo cukru krystal), vývar z masa nebo bujónová kostka, sůl, sušený tymián (cca 3 špetky mezi prsty), špetka skořice pro vůni, 2x strouhnout citrónovou kůru nad hrncem
Postup: Tento jednoduchý recept začneme obyčejnou máslovo-cibulkovou jíškou, do které přidáme lžíci olivového oleje, aby se moc nepřipalovala. Osmažíme tak, aby cibulka chytla nazlátlou barvu, nesmíme ji připálit. K cibulce vhodíme celé koření a osmahneme je taky. Koření se nám na oleji dříve rozvoní a jeho aroma okamžitě přejde do samotné omáčky. Na samý konec smažení jíšky přidáme trochu cukru, aby se malinko rozpustil, minutka stačí, a poté skořici. Cibulkovou jíšku zředíme rajčatovým protlakem a vývarem či vodou a dobře promícháme, aby se jíška stala hladkou, čímž se utvoří celý základ omáčky. Nyní už promícháváme metlou, aby byla omáčka hladká. Je důležité ochutnat a chuť omáčky doladit tak, aby lahodila vašemu mlsnému jazýčku. Na přikyselení postačí pár kapek citrónové šťávy, v opačném případě dosladíme, a je hotovo. Takto připravenou výbornou rajskou podáváme s uvařeným hovězím masem a kynutým knedlíkem. Omáčku můžete také zahustit perníkem, který necháte v omáčce povařit. Tím bude vaše rajská omáčka hustší, takže už nemusíte použít mouku.
Ingredience: 1 kg čerstvých paprik, 2 čerstvé pálivé papriky, 1 kg vyzrálých rajčat, 50 g slaniny, 1 lžička mleté červené sladké papriky, 1/2 lžičky mleté pálivé papriky, 1 lžíce sádla, 1 velká cibule, 4 vejce, kousek másla, 3 moravské klobásy, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Na sádle a drobně nakrájené slanině osmahneme do růžova nadrobno nakrájenou cibuli, zasypeme mletými paprikami, krátce zasmahneme a přidáme rajčata nakrájená na kousky (ideální je rajčata předem oloupat). Prudce vaříme, osolíme a opepříme dle chuti. Když jsou rajčata napůl změklá, přidáme nakrájené papriky na proužky a dusíme jen potud, dokud nejsou na skus. Papriky nesmí změknout úplně. Zvlášť na pánvi na kousku másla usmažíme rozšlehaná osolená vejce tak, aby z nich nebyla kaše, to znamená, že je jen pomalu a zlehka obracíme. Z vajec musí být velké nazlátlé noky. Vaječné noky vmícháme do téměř hotové zeleniny, společně prohřejeme a podáváme s opečenou klobásou. Nejlepší je podávat s čerstvým kmínovým chlebem.
Rohlíky nakrájíme na kolečka, slabě potřeme taveným sýrem. Na něj dáme kousky stočené šunky, půlku plněné olivy a nakonec propíchneme párátkem. Podáváme s dobrým bílým vínem.
