Dýňová polévka z dýně Hokaido patří mezi stálice české kuchyně, ale výsledek se může dramaticky lišit. Někdy je krémová, sladká a plná chuti, jindy mdlá, suchá nebo dokonce hořká.
Dobrá dýňová polévka z hokaida není o přesném receptu, ale o správném způsobu přípravy dýně.
FAQ – Často kladené otázky
Jaký je rozdíl mezi dýňovou polévkou hokaido podle Pohlreicha a Kluků v akci?
Rozdíl spočívá hlavně ve způsobu úpravy dýně a práci s tukem, nikoli v samotném základu polévky z dýně hokaido.
Varianta podle Pohlreicha sází na výraznou chuť, často využívá kari, kokosové mléko nebo smetanu a důsledné restování surovin. Kluci v akci naopak často pracují s pečenou dýní, kombinují sladkost s kyselostí (med, citron) a výsledná polévka působí lehčeji, ale stále plně.
Proč je moje dýňová polévka z hokaida hořká?
Hořká dýňová polévka je téměř vždy způsobena samotnou dýní, nikoli špatným kořením nebo receptem.
Nejčastěji jde o nedozrálé nebo zelené hokaido, případně o plod, který byl pěstovaný ve stresu (sucho, chlad). Hořkost se vařením neztratí a nelze ji přebít ani smetanou či kořením. Pokud dýně chutná hořce už syrová, do polévky ji nepoužívej.
Jak zahustit dýňovou polévku bez mouky?
Dýňovou polévku lze zahustit přirozeně bez použití mouky, a to bez ztráty chuti nebo lehkosti.
Nejspolehlivější je pečená dýně, která obsahuje méně vody. Další možností je přidání malého bramboru, kokosového mléka nebo prostá redukce tekutiny. Tyto metody zachovávají přirozenou chuť hokaida a jsou vhodné i pro krémovou dýňovou polévku bez smetany.
Je lepší dýni hokaido vařit, nebo péct?
Pečená dýně dává polévce výraznější a sladší chuť, zatímco vařená je jemnější a méně aromatická.
Pečení zvýrazňuje přirozené cukry v dýni a vede k plnější krémové chuti, typické pro recepty podle Pohlreicha nebo Kluků v akci. Vaření je rychlejší a hodí se pro jednoduché domácí polévky. Volba záleží na čase a požadovaném výsledku.
Jaké hokaido je nejlepší na dýňovou polévku?
Nejlepší je plně vyzrálé, sytě oranžové hokaido se suchou stopkou.
Taková dýně má nejvyšší přirozenou sladkost a krémovou strukturu. Světlejší nebo zelené hokaido bývá méně aromatické a může mít hořký tón. Menší plody mívají koncentrovanější chuť než velmi velké, přezrálé kusy.
Může být dýňová polévka z hokaida vegan?
Ano, dýňová polévka z hokaida může být plně vegan, aniž by ztratila chuť.
Místo smetany se používá kokosové mléko nebo kvalitní olej. Důležitá je práce s tukem a kořením. Kari, zázvor a česnek dodají hloubku chuti. Správně připravená vegan varianta je chuťově srovnatelná s klasickou.
Máslo dodá jemnost, olivový olej lehkost, kokosový tuk sladkost ideální ke kari. Sádlo je výrazné a může chuť dýně přebít. Výběr tuku by měl odpovídat stylu polévky, nikoli být náhodný.
Lze dýňovou polévku z hokaida zamrazit?
Ano, dýňovou polévku lze dobře zamrazit, pokud neob
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C. Dýně by se nem
Ne, dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez zásahu většinou vytvoří hodně menších plodů, které nemusí stihnout rovnoměrně dozrát.
Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido pěstovat i bez zaštipování. Ve většině českých podmínek ale rostlina rozděluje energii mezi příliš mnoho plodů. Výsledkem jsou menší kusy, slabší chuť a horší využití v kuchyni, zejména pokud chceš hokaido na polévku nebo koláč.
Kdy je nejlepší čas zaštipovat dýni hokaido?
Ideální čas na zaštipování dýně hokaido je ve chvíli, kdy už má nasazené první plody a je jasné, kolik jich rostlina zvládne uživit.
V praxi to bývá přibližně 6.–8. týden po výsadbě, podle počasí a vitality rostliny. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá jasno, kolik plodů vytvoří. Pokud naopak příliš pozdě, efekt je minimální a hokaido už energii rozdělilo. Právě správné načasování má zásadní vliv na velikost plodů i jejich vyzrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Počet plodů na jedné rostlině hokaida závisí na její síle a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se mi dlouhodobě osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíš 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená lepší chuť, vyšší obsah vitamínů a rovnoměrnější dozrání.
Co se stane, když nechám na hokaidu příliš mnoho plodů?
Při příliš velkém počtu plodů rostlina nestíhá všechny vyživit a výsledkem jsou menší, často nedozrálé dýně.
Hokaido pak může vypadat na pohled úrodně, ale část plodů zůstane tvrdá, zelenější a méně chutná. Takové dýně se hůř skladují a mají horší využití v kuchyni. Častým problémem je i to, že některé plody přestanou růst úplně. Právě tady má zaštipování dýní největší smysl.
Mohu zaštipovat hokaido stejně jako cuketu?
Ne, zaštipování cuket a zaštipování dýně hokaido není stejné a záměna postupů je častá chyba.
Cuketa plodí průběžně a snese častější a razantnější zásahy. Hokaido má delší vegetační cyklus a každý plod potřebuje čas. Pokud budeš hokaido zaštipovat stejně agresivně jako cuketu, můžeš přijít o část úrody nebo výrazně snížit počet plodů. U hokaida vždy platí, že méně zásahů je často lepší.
Má smysl zaštipovat slabou nebo stresovanou rostlinu?
Slabou nebo stresovanou rostlinu hokaida se zaštipovat nevyplatí, protože další zásah ji může ještě více oslabit.
Po chladných nocích, suchu nebo přemokření dej rostlině čas se vzpamatovat. Pokud listy nejsou pevné a růst se zpomalil, zaštipování situaci nezlepší. V takovém případě je lepší nechat menší
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Ano, pečení krůty přes noc je bezpečné, pokud je trouba po celou dobu zapnutá a nastavená na nízkou stabilní teplotu.
Zásadní je nepřerušovat ohřev a nepokoušet se o „dopečení na zbytkové teplo“. Při teplotě kolem 85–95 °C se krůta postupně prohřívá a maso zůstává v bezpečném teplotním pásmu. Tento postup používám opakovaně v běžné domácí troubě a při dodržení teploty a času nepředstavuje zdravotní riziko.
Kolik stupňů nastavit troubu na pomalé pečení krůty?
Ideální teplota pro pomalé pečení krůty přes noc je přibližně 90 °C.
Tento rozsah umožňuje rovnoměrné prohřívání masa bez vysušení. Pokud troubě trochu kolísá teplota, je bezpečné rozmezí 85–95 °C. Vyšší teploty už zvyšují riziko suchých prsou, nižší naopak prodlužují dobu, po kterou se maso zahřívá.
Jak dlouho se krůta peče přes noc?
Doba pečení závisí především na hmotnosti krůty a stabilitě trouby.
U krůty o hmotnosti 4–5 kg počítejte zhruba 8–10 hodin pomalého pečení. Menší kusy mohou být hotové dříve, větší potřebují čas navíc. Výhodou tohoto postupu je, že kratší i delší pečení maso snese bez zásadního zhoršení výsledku.
Jak poznám, že je krůta hotová?
Nejspolehlivější způsob je měření vnitřní teploty masa teploměrem.
V prsou by měla teplota dosáhnout alespoň 72 °C, ve stehnech klidně o pár stupňů více. Pokud teploměr nemáte, sledujte, zda šťáva při propíchnutí není růžová a maso se snadno odděluje. Teploměr ale výrazně snižuje nejistotu, zejména u prvního pečení.
Musí být krůta při pečení přes noc zakrytá?
Většinu času ano, zakrytí pomáhá udržet vlhkost a rovnoměrné pečení.
Krůtu peču přes noc zakrytou víkem nebo alobalem. Pokud chci na závěr křupavější kůži, odkryji ji až při krátkém dopečení ráno. Celonoční pečení odkryté krůty zvyšuje riziko vysušení povrchu.
Co dělat, když ráno krůta ještě není hotová?
Tohle je běžná situace a není důvod k panice.
Jednoduše zvyšte teplotu trouby na 110–120 °C a krůtu dopečte. Díky pomalému nočnímu pečení už je maso prohřáté a krátké dopečení ho nevysuší. Tento „ranní dojezd“ používám často, pokud potřebuji sladit čas s obědem.
Jak dlouho může krůta po upečení odpočívat?
Krůta by měla po upečení odpočívat minimálně 20–30 minut.
Klidně ale vydrží i déle, pokud ji zabalíte a udržíte v teple. Během odpočinku se šťáva v mase rovnoměrně rozloží a krůta se lépe krájí. U pomalého pečení je tento krok ještě důležitější než u klasického pečení.
Jak docílit křupavé kůže u pomalu pečené krůty?
Pomalé pečení samo o sobě křupavou kůži nevytvoří.
Řešením je krátké dopečení při vyšší teplotě na záv
Jak na to: pěstování, vedení a zpracování dýně hokaido v praxi
Tento přehled shrnuje osvědčený postup z praxe, který kombinuje pěstování, zaštipování, sklizeň, skladování a následné využití v kuchyni.
Začni správným výsevem a místem.
Semena hokaida vysévej buď přímo na záhon po zmrzlých, nebo si připrav sazenice doma. Zvol slunné, chráněné místo s dostatkem živin. Ideální je kompost, kde má rostlina přirozený přísun živin a rychlý start.
Sleduj růst a rozhodni se pro cíl.
Jakmile rostlina začne nasazovat plody, ujasni si, zda chceš hodně menších dýní, nebo méně větších kusů. Právě v této fázi má smysl začít uvažovat o zaštipování dýní, aby rostlina nebyla přetížená.
Zaštipuj s rozmyslem.
Zaštipuj až ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody. Odstraňuj konce výhonů za posledním ponechaným plodem. Vyhneš se tím zbytečnému růstu natě a podpoříš vyzrávání dýní. Detailní postup je rozpracován v samostatném článku o zaštipování hokaida.
Sklízej a skladuj správně.
Sklízej pouze vyzrálé plody se suchou stopkou. Po sklizni nech dýně několik dní doschnout a teprve poté je ulož na suché, chladnější místo. Správné uskladnění dýně hokaido prodlouží její využití až do zimních měsíců.
Zpracuj dýni podle účelu.
Na polévky, pyré a pečení používej plně vyzrálé plody. Zelené hokaido se hodí spíše na rychlou kuchyni. Semínka nevyhazuj – lze je usušit, upražit nebo použít k dalšímu pěstování.
Příklad z praxe: pokud chci hokaido hlavně na sladké recepty, jako je buchta z dýně hokaido nebo marmeláda z hokaida, nechávám na rostlině maximálně tři plody. Pro polévky a pečení mohu ponechat plodů více.
Dýňová polévka z hokaida se v praxi vaří čtyřmi hlavními způsoby. Rozdíl není jen v surovinách, ale hlavně v přístupu k dýni jako takové.
Styl Pohlreich – výrazná, krémová polévka, často s kari, kokosovým mlékem nebo smetanou, důraz na plnost chuti.
Styl Kluci v akci – pečená dýně, med, zakysaná smetana, kombinace sladkosti a kyselosti.
Domácí klasika – jednoduchá dýňová polévka z hokaida bez složitých technik.
Kari / vegan varianta – bez živočišných produktů, chuť stojí na koření a tuku.
Všechny tyto přístupy mohou vést k výbornému výsledku, pokud se dodrží základní principy práce s dýní.
Dýňová polévka je jedním z nejčastějších způsobů, jak dýni hokaido v kuchyni využít. Pokud tě zajímá i pěstování, skladování nebo další recepty, podrobný přehled najdeš v článku dýně hokaido – pěstování, využití a recepty.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
100 g sušeného nebo čerstvého ovoce (jablka, hrušky, meruňky, rozinky nebo švestky)
1 vanilkový cukr
celá skořice
Postup:
Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Uvaříme do měkka a rozmixujeme v mixéru v hladké pyré. Přidáme 2 šálky cukru, vanilkový cukr a ovoce nakrájené na kostky. Směs vaříme zhruba 20 minut a mícháme neustále vařečkou. Vaříme na mírném ohni, aby se nám džem nepřipaloval na dno hrnce. Ještě horkou směs nalijeme do skleniček se skořicovou tyčkou, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Z praxe: džem z hokaida je ideální na pečivo, palačinky i jako náplň do buchet. Díky přirozené sladkosti není potřeba přehnané množství cukru.
Zaštipování dýní je jeden z nejčastějších přehlížených kroků při pěstování hokaida. Přitom právě zaštipování hokaida rozhoduje o tom, zda budete mít hodně malých plodů, nebo méně, ale velkých a vyzrálých.
Žloutnutí listů hokaida – rozšířené vysvětlení z praxe
Žloutnutí listů hokaida je častý problém zejména u rostlin s vysokým počtem plodů. Ve většině případů nejde o nemoc, ale o signál, že rostlina je přetížená.
Nejčastější příčiny:
nedostatek dusíku v rané fázi
nedostatek draslíku při nasazování plodů
přemokření půdy
stres z chladu
Starší listy přirozeně žloutnou a odumírají. Problém je, pokud žloutnou mladé listy u vrcholů – to už signalizuje výživový nebo vodní problém.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hokaido nemusí být pouze oranžové. Delica F1 je zelené hokaido s ploše kulovitými tmavozelenými plody se světlým žíháním. Plody dorůstají do hmotnosti kolem 2 kg, dužina je jasně oranžová, chutná. Slupka je tužší než u klasického hokaida, plody jsou ale díky ní lépe skladovatelné. V Asii je tento typ tykve vysoce ceněný.
Kvalitou dužiny i její chutí se ale oranžovému bratru vyrovná. Právě chuť je to první, co labužníci u této tykve oceňují. Někteří tvrdí, že předčí i klasické oranžové hokaido.
Odrůda vykazuje díky barvě značnou toleranci k virózám, které způsobují na oranžových plodech klasického hokaida tmavě zelené skvrny a znehodnocují je.
Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní připravit výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
Většina začátečníků začíná pěstováním hokaida ze semen. Já také. Výsev do kelímků nebo přímo na záhon funguje obojí, ale klíčové je, aby rostlina měla od začátku dost prostoru, živin a světla.
V českých podmínkách se hokaido často pěstuje na kompostu nebo na okraji záhonu. To má zásadní vliv na to, kolik plodů je rostlina schopná uživit. Silná rostlina na kompostu snese víc plodů než slabá rostlina v chudší půdě.
Začátečníci často udělají chybu, že nechají rostlinu růst bez zásahu a spoléhají, že si „poradí sama“. Ona si poradí – ale po svém. A to většinou znamená hodně zelené hmoty a málo kvalitních plodů.
Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!
Proč je tvoje tvarohová bábovka suchá, i když dodržíš recept?
Tvarohová bábovka je suchá nejčastěji kvůli moc mouce nebo příliš dlouhému pečení. Recept může být správný, ale provedení rozhoduje.
Typicky uděláš jednu nenápadnou věc – přidáš trochu mouky „pro jistotu“ nebo čekáš na úplně suchou špejli. Suchá bábovka vzniká právě tímhle. Důležité je sledovat těsto a neřídit se slepě receptem. Správná hustota a kratší pečení jsou zásadní.
Můžeš dát místo oleje do bábovky máslo?
Ano, ale bábovka s máslem bude méně vláčná než s olejem, hlavně druhý den.
Máslo dodá chuť, ale po vychladnutí tuhne. Tvarohová bábovka s máslem proto rychleji vysychá. Pokud chceš kompromis, můžeš kombinovat tuky. Olej je ale jistota pro vláčnost, zejména pokud chceš bábovku i na další den.
Jak poznáš správnou hustotu těsta na bábovku?
Těsto na tvarohovou bábovku má pomalu stékat ze lžíce a být hladké bez hrudek.
Pokud teče rychle, je řídké a bábovka se může propadnout. Pokud drží tvar, je moc husté a bude suchá. Ideální konzistence je někde mezi. Sleduj chování těsta, ne jen množství surovin.
Proč bábovka po upečení spadne?
Spadlá bábovka vzniká kvůli otevření trouby nebo řídkému těstu.
Během pečení se vytváří struktura. Jakmile otevřeš troubu, teplota klesne a bábovka spadne. Tvarohová bábovka je na to citlivá. Neotvírej troubu a drž správnou hustotu těsta.
Jak dlouho péct tvarohovou bábovku, aby nebyla suchá?
Tvarohová bábovka se peče přibližně 45–55 minut při 170–180 °C.
Čas je orientační. Důležité je sledovat stav. Lehce vlhká špejle je správný moment. Pokud čekáš na úplně suchou, bábovka bude přepečená. Raději ji vytáhni o něco dřív.
Jak zabráníš tomu, aby se bábovka lepila na formu?
Lepení bábovky způsobuje špatně připravená forma.
Musíš ji vymazat a vysypat. Tvarohová bábovka se lepí víc než jiné těsto. Důležité je také správné chladnutí. Nenechávej ji ve formě příliš dlouho.
Jaký tvaroh je nejlepší do bábovky?
Vaničkový tvaroh je nejlepší pro vláčnou strukturu.
Kostkový tvaroh je sušší a dělá hutnější těsto. Tvarohová bábovka z vaničky je jemnější a spolehlivější. Pro běžné pečení je to nejlepší volba.
Proč máš v těstě hrudky?
Hrudky v těstě vznikají ze studených surovin nebo špatného míchání.
Tvaroh z lednice se špatně spojuje. Tvarohová bábovka pak není hladká. Řešení je jednoduché – nech suroviny ohřát a tvaroh rozmíchej. Teplota surovin je klíčová.
Jak skladovat tvarohovou bábovku, aby zůstala vláčná?
Tvarohová bábovka zůstane vláčná, když ji po vychladnutí zabalíš do utěrky a uložíš do uzavřené nádoby.
Nejhorší varianta je nechat ji volně na vzduchu, protože rychle vysc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Proč se mi čískejk ze sušenek po vychlazení rozpadá?
Nejčastějším důvodem je slabý nebo špatně slisovaný sušenkový korpus, případně nevhodný krémový sýr.
Pokud korpus nemá dostatek tuku nebo nebyl důkladně upěchovaný, tlak při krájení ho rozlomí. Stejně tak náplň z nízkotučného sýra nedokáže vytvořit pevnou strukturu, i když byl čískejk správně upečen.
Proč je střed čískejku měkký, i když jsem dodržel čas pečení?
Měkký střed bývá způsoben tím, že čískejk se posuzuje podle času, ne podle chování.
Správně upečený střed má zůstat lehce pružný. Pokud čekáte, až zcela ztuhne v troubě, přepečete ho. Skutečné zpevnění probíhá až během chlazení, ne během pečení.
Jaký je rozdíl mezi čískejkem ze sušenek a tvarohovým koláčem?
Rozdíl je především ve struktuře a technologii, ne jen v názvu.
Čískejk je založený na krémovém sýru s vysokým obsahem tuku, který vytváří hladkou, kompaktní hmotu. Tvarohový koláč pracuje s jinou bílkovinou a chová se při pečení i chladnutí úplně jinak.
Mohu použít nízkotučný krémový sýr?
Technicky ano, ale výsledek bude méně stabilní a méně krémový.
Nízkotučné sýry obsahují více vody a méně tuku. Při pečení se chovají vodnatě a často vedou k řídkému nebo gumovému středu, který ani po vychlazení nedrží ideální tvar.
Proč se mi na povrchu vytvořily praskliny?
Praskliny jsou známkou teplotního stresu, nikoli špatného receptu.
Vznikají při příliš vysoké teplotě trouby nebo při rychlém ochlazení. Chuť tím neutrpí, ale struktura dala jasně najevo, že byla vystavena náhlé změně podmínek.
Musím čískejk péct ve vodní lázni?
Vodní lázeň není nutná, ale může pomoci u citlivějších trub.
Při stabilní nízké teplotě a klidném chlazení lze dosáhnout výborného výsledku i bez ní. Lázeň spíš vyrovnává výkyvy než že by byla zásadní podmínkou.
Proč chutná čískejk druhý den lépe než v den pečení?
Chuť se zlepšuje, protože dezert během chlazení dozrává.
Tuky tuhnou, aromata se propojí a struktura se stabilizuje. Čískejk je typický příklad dezertu, který potřebuje čas, aby ukázal svou plnou chuť.
Mohu čískejk zamrazit?
Ano, ale je potřeba počítat s mírnou změnou textury.
Při rozmrazování může pustit trochu vlhkosti a být méně hladký. Chuť většinou zůstává velmi dobrá, ale struktura už není úplně stejná jako u čerstvého dezertu.
Proč se mi po rozkrojení čískejk leskne a působí „vlhce“?
Lesklý řez je většinou známkou správně zvoleného poměru tuku a bílkovin, nikoli chyby.
Krémový sýr s dostatečným obsahem tuku vytváří po vychlazení hladký, lehce lesklý povrch řezu. Pokud čískejk nepouští tekutinu a drží tvar, je tento efekt žádoucí. Problém nastává až
V naší poradně s názvem PERGOLA NA ZAHRADE - ZDI Z BLOKŮ NA BETONOVYCH ZAKLADECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jelena.
Prosim jestli nekdo nevi.Povazujese stavba z bloků na zabetonovanych zakladech za pergoli???Naš soused koupil zahradu s zahradnim domkem, ale vcil k domku namyslel udelat pristavbu na pevnych betonovych zakladech zdi z bloků + strecha!! Jsme rozdeleny jeho plotem z pletiva.Pergoli postavil od plotu mozna ani ne 20 cm. Můze bez ohlašeni provest takovou stavbu??? jeho stavba vyška ze 4 m. ze strechou nam zastinila ovocny stromek.Hlavne ze u nas jako sousedů nikdo nezeptal ani nejake oznameni z mesta nedostali.Je to v poradku???Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Pokud má pergola výšku maximálně 5 m a zastavěnou plochu maximálně 25 m2, tak její stavba nevyžaduje ani stavební povolení, ani ohlášení stavby. Máte ale několik možností, jak tuto situaci řešit. Pokud vám cizí stavbou vznikla trvalá újma, tak se můžete se sousedem dohodnout na kompenzaci nebo se můžete rovnou obrátit na soud, kde vyčíslíte svoji újmu v korunové hodnotě a požádáte soud o rozhodnutí buď o odstranění stavby a nebo o finančním vyrovnání ve váš prospěch. Pokud ale nejste potížista a nechcete rozdmýchávat sousedskou nesnášenlivost, tak svůj stromek radši přesadíte a přizpůsobíte svou zahrádku novým podmínkám.
Koláč je druh kulatého pečiva, který se připravuje pečením. V závislosti na připravovaném druhu může být zhotoven z různých druhů těsta. Koláčem se nazývají buď menší drobné kousky pečiva s náplní či bez ní, nebo velký plát těsta s náplní, která může být sladká nebo slaná. V Čechách se nejčastěji jako koláč označuje menší kruhové pečivo, které má ve svém středu sladkou náplň (makovou, tvarohovou, ořechovou, marmeládovou a podobně). Tradiční české koláčky se používají na vesnicích během posvícení jako sváteční pohoštění anebo při významných událostech (například svatba). Jsou většinou malé, s průměrem nepřesahujícím 8 cm, a pouze s jedním druhem náplně a posypané sladkou drobenkou či cukrem. Pečou se z kynutého těsta. Na Moravě se nejčastěji podávají velké kruhové koláče. V některých oblastech mají krajové názvy, například na Valašsku se pečou takzvané frgály, o velikosti přibližně 25 centimetrů v průměru. Jsou z kynutého těsta a plní se nejčastěji povidly z jablek, hrušek či švestek.
Recept na tradiční český koláč
Ingredience: 500 g hladké mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, 42 g droždí, 200 ml vlažného mléka, 4 žloutky, 1 vejce na potření, 1 balíček vanilkového cukru, kůra z 1 citronu, muškátový oříšek, rozinky na ozdobení
Ingredience na tvarohovou náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 g moučkového cukru, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce
Ingredience na povidlovou náplň: 200 g povidel, 50 ml rumu, 1 lžička mleté skořice
Postup: Droždí rozmícháme s polovinou vlažného mléka, lžící krupicového cukru, lžící hladké mouky a necháme na teplém místě vzejít kvásek. Zbylý krupicový cukr, hladkou mouku, vlažné mléko, žloutky, vanilkový cukr, nastrouhanou citronovou kůru, špetku nastrouhaného muškátového oříšku i kvásek promícháme, přidáme rozpuštěné vlažné máslo a vypracujeme vláčné řidší těsto, které necháme na teplém místě 30 minut kynout. Těsto znovu zlehka propracujeme, necháme 30 minut kynout a pak ho rozdělíme na 20 dílků, ze kterých vyválíme kuličky, naskládáme je dostatečně daleko od sebe na plech a necháme opět kynout asi 15 minut, nakonec každou kuličku vytvarujeme na placičku s prohlubní uprostřed. Tvaroh smícháme s moučkovým cukrem i vanilkovým cukrem, povidla rozmícháme se skořicí i rumem a koláčky střídavě naplníme povidly, tvarohem, ozdobíme rozinkami, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova asi 15 minut, hotové přendáme na kovovou mřížku a necháme vychladnout.
Sladké pečení z kvásku
Ingredience na těsto: 400 g kvásku, 400 g hladké mouky (může být bílá
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
