Chuť avokáda není sladká ani kyselá, takže lze tyto plody použít do různých typů jídel, salátů či pomazánek. Můžete je zapékat, smažit, ale dokonce i natřít na chleba nebo z nich připravit tatarák.
Krevetový salát s avokádem a mangem
Ingredience:
200 g krevet
200 g avokáda
1 mango
50 g arašídů
1 červená cibule
1 chilli paprička bez jadýrek
1/2 limetky
2 lžičky sojové omáčky
1 lžička třtinového cukru
Postup:
Smíchejte šťávu z limetky, cukr, sójovou omáčku a najemno nakrájenou chilli papričku, poté přidejte arašídy a na tenké plátky nakrájenou cibuli. Nechte chvíli odležet. Mezitím si nakrájejte avokádo a mango na stejně velké kostky, krevety zprudka osmažte na oleji a vše smíchejte. Salát se dá obměnit tím, že do něho přidáte zeleninu dle vlastní chuti, nebo mango nahraďte jablkem či hruškou.
Avokádová pomazánka
Ingredience:
1 avokádo
1 balení tvarohu
1 stroužek česneku
1 cibule
1 citron
sůl a pepř na dochucení
Postup:
Avokádo rozpulte, odstraňte pecku a oloupejte nebo vydlabejte lžící a zakápněte citronovou šťávou, aby nezhnědlo. Poté si utřete česnek se solí, smíchejte s najemno nakrájenou cibulkou, tvarohem a vše za pomoci vidličky vypracujte v pomazánku a dochuťte solí a pepřem. Chcete-li mít pomazánku zcela hladkou, použijte kuchyňský robot nebo ponorný mixér. Pomazánku mažte na čerstvé pečivo a podávejte buď jen tak, s lístky bylinek, nebo ozdobené krájenou zeleninou.
Smažené avokádo
Ingredience:
1 avokádo
1/2 hrnku hladké mouky
1 vejce
1 hrnek strouhanky
sůl a pepř na dochucení
olej na smažení
Postup:
Avokádo rozpulte, vyjměte pecku a za pomoci lžíce nebo nože odstraňte slupku. Rozdělte avokádo na asi centimetr silné plátky, osolte a opepřete. Z mouky a vejce si připravte těstíčko, ve kterém avokádo obalte a předejte do strouhanky. Obalte ze všech stran. Místo strouhanky můžete použít rozmačkané kukuřičné lupínky pro větší křupavost. Další možnou obměnou, která vám bude určitě chutnat, je, že do vajíčka místo mouky přimícháte trochu bílého jogurtu. Vřele doporučuji. Připravené obalené avokádo opečte na oleji po obou stranách dozlatova. Je vhodné ho podávat například s česnekovým dipem, sladkokyselou nebo pálivou omáčkou, podle toho, co máte rádi.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky . Ve výšce asi 1 m jsem chtěla zapěstovat na sazenici korunku a potom rostlinu věnovat na terasu nového bytu. Zastřihla jsem vršek , bohužel vyrostl jen jeden výhon, který vede šikmo od řezu. Mám obavy, že jsem celou rostlinu zničila. Prosím o radu, kde jsem udělala chybu a jestli mám ještě nějaké možnosti nápravy. Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně z pecky rostlinu avokáda a chtěla jsem zapěstovat korunku/ stromeček/ . Ve výši asi 1 m jsem zastřihla vršek rostliny, ale vyrostl jen další výhon, který roste šikmo od stonku. Co jsem udělala špatně ? Je vůbec můj nápad realizatelný ? Děkuji.
Jak už víte, avokádo je exotické ovoce z Jižní Ameriky, na povrchu má lesklou zelenou barvu, uvnitř nažloutlou či nazelenalou dužinu a uprostřed plodu objevíte dřevnatou pecku. Avokádo obsahuje velmi malé množství tekutin, stejně jako banány, a má vysokou nutriční a kalorickou hodnotu. Až jedna třetina plodu je tvořena tuky, z velké části jde o nenasycené mastné kyseliny, které jsou zdraví prospěšné. Typické aroma tomuto ovoci dodávají volné mastné kyseliny. Jak jsem již uvedla, avokádo je bohaté nejen na vitamíny, ale je dokonce nejbohatším druhem ovoce na obsah vitamínu E, tento vitamín nás chrání před rakovinou a stárnutím buněk. Vitamín E však není jediným prvenstvím, patří k němu i vitamín B6 a především železo, které se z avokáda dobře vstřebává do těla, proto se toto ovoce doporučuje nejen všem chudokrevným.
Avokádo by vám mělo růst velmi rychle. Nemá však rádo přesazování, proto hned na začátku zvolte dostatečně velký květináč, pokud přeci jen budete chtít avokádo přesadit, zanechte celý původní bal a ten vložte do nového květináče a přidejte substrát. Budete-li rostlinu pravidelně zaštipovat, budete ji mít krásně košatou a bohatou.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Avokádo jste již snědli a teď využijte pecku – můžete si z ní vypěstovat svůj strom. Takže plod jste rozřízli, pecku vyjmuli a nyní je potřeba ji důkladně očistit od zbytku dužiny.
Chcete-li klíčení urychlit, udělejte do pecky pár dírek, například hřebíkem. Do těchto otvorů zasuňte párátko nebo špejli; děláte to proto, abyste mohli pecku zavěsit za okraj nádoby. Zvolte vhodnou nádobu, nemusí být velká, a nalijte do ní vodu, vody musí být tolik, aby se spodní plochý konec pecky neustále dotýkal hladiny. Vodu často kontrolujte a doplňujte, než se objeví první klíček.
Asi po měsíci, kdy již budou v nádobě kořeny, by se měl pomalu objevovat klíček, ze kterého postupně začnou vyrůstat listy. Připravte si dobře propustný substrát nebo perlit a pecku zasaďte do substrátu tak, aby minimálně polovina pecky zůstala nad zeminou a polovina byla zasazena v substrátu. Květináč nechte umístěný na teplém a světlém místě. Na počátku vám avokádo poroste pravděpodobně velmi rychle.
Ve svém příspěvku AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čálková.
vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky , stonek je asi 1 m vysoký. Ráda bych ji zapěstovala jako stromek s korunkou a darovala vnukovi na terasu jeho nového bytu. Zastřihla jsem tady vršek sazenice, ale další výhon je zase jen jeden vedle mého řezu a roste šikmo vzhůru. Mám obavy, že jsem zničila celou rostlinu. Kde jsem udělala chybu ? Děkuji předem za radu pro další pěstování. M.Čálková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Čálková.
Vypěstovala jsem úspěšně sazenici avokáda z pecky . Ve výšce asi 1 m jsem chtěla zapěstovat na sazenici korunku a potom rostlinu věnovat na terasu nového bytu. Zastřihla jsem vršek , bohužel vyrostl jen jeden výhon, který vede šikmo od řezu. Mám obavy, že jsem celou rostlinu zničila. Prosím o radu, kde jsem udělala chybu a jestli mám ještě nějaké možnosti nápravy. Děkuji předem za radu.
Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.
Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.
Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.
Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.
Příprava broskví na zavařování
Jak jsem již psala, pro zavařování je lepší volit broskve tvrdší a méně zralé. Nejprve je omyjte a dejte do mísy. Převařte si vodu, ve které hned rozmíchejte kyselinu citronovou v poměru na 1 litr vody asi 20 g kyseliny citronové. Připravené broskve přelijte připraveným roztokem a poté ochlaďte ve studené vodě. Nyní by vám slupka z broskví měla jít lehce dolů. Oloupejte je, rozpulte a odstraňte pecku. Naskládejte do sklenic, poté zalijte nálevem, důkladně uzavřete lahve a můžete zavařovat.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.
Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.
Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.
Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.
Až si půjdete avokádo koupit, vybírejte vždy jen plody tvrdé, nepomačkané, nenatlučené, bez barevných skvrn a zjevného poškození, předejdete tím tomu, že byste místo dobré pochoutky uvnitř našli kousek bezcenné hniloby. Raději kupte nezralý plod a nechte ho doma několik dní na temném místě při pokojové teplotě dozrát. Budete-li chtít avokádo použít, rozkrojte ho na dvě poloviny, vyjměte pecku, kterou nemusíte vyhazovat, poté lžící vydlabejte dužinu od slupky a hned ji zakapejte citronovou šťávou, aby nezhnědla.
Technologický postup: Avokádo podélně rozřízneme a vyjmeme pecku. Pak vydlabeme dužinu. Tu rozmačkáme najemno vidličkou a promícháme se žervé. Ochutíme trochou soli a citronové šťávy.
Technologický postup: Do misky dáme Lučinu, najemno nakrájíme cibulku a prolisujeme česnek a přidáme k Lučině. Avokádo rozpůlíme, vyjmeme pecku, oloupeme a na hrubém struhadle nastrouháme a zakápneme citronovou šťávou, osolíme, opepříme a vše v misce pomocí vidličky vypracujeme v pomazánku.
Technologický postup: Avokádo očistěte a překrojte na poloviny. Pecku avokáda odeberte a obyčejnou lžící vydlabejte avokádovou dužinu. Tu dále v přichystané míse rozmačkejte. Limetku omyjte a překrojte na půl. Z jedné půlky limetky v ruce vymačkejte šťávu do mísy s rozmačkaným avokádem. Stačí jen pár kapek. Jeden stroužek česneku prolisujte a přidejte do směsi. Přidejte mletý pepř, sůl, lžíci olivového oleje. Avokádovou pomazánku rozmixujte mixérem dohladka. Takto připravenou pomazánku servírujeme s pečivem nebo toustem.
Technologický postup: Cibulku nakrájíme najemno, rajče nakrájíme na kostky o délce hrany cca 1 cm. Avokádo rozpůlíme, odstraníme pecku, lžící vydlabeme dužinu a rozmačkáme ji vidličkou nahrubo. Přidáme majonézu, sladko-pálivou omáčku, cibulku, nakrájené rajče, šťávu z limetky a nakonec dip dochutíme solí a pepřem. Necháme vychladit a podáváme.
Postup: Z omytých listů salátu setřepeme vodu a rozložíme je na talíře. Vejce vložíme do rendlíku, zalijeme je vodou, a jakmile se začnou vařit, snížíme teplotu a vajíčka uvaříme natvrdo – vaříme je 9 minut. Vejce zchladíme pod studenou vodou, oloupeme, nakrájíme je na větší kostky a dáme do mísy. Omyté avokádo rozkrojíme, zbavíme pecky, oloupeme a nakrájíme na drobné kostičky, které přidáme k vejcím. Omytý malý svazek pažitky, petrželky a kousek listu medvědího česneku pokrájíme velmi drobně a přidáme do mísy. Očištěnou jarní cibulku nakrájíme na tenká kolečka a dáme ji také do mísy. Vše ochutíme solí, bílým pepřem, promícháme, pak přidáme neochucený Cottage sýr a znovu vše promícháme. Vajíčkový salát rozdělíme na dvě porce, dáme na listy hlávkového salátu a hned servírujeme. Salát je vynikající, plný bílkovin a potřebných vitamínů.
Ingredience na maso: 2 menší kuřecí prsa, oblíbené koření na maso, například provensálské bylinky a kajenský pepř, olivový olej, sůl
Ingredience na fazolový krém: 1 plechovka červených fazolí (425 ml), 1/2 lžičky římského kmínu, 1/2 lžičky kajenského pepře, 1 menší stroužek česneku, 1 lžíce bílého jogurtu, sůl
Ingredience na náplň: 4 velké tortilly (i celozrnné), 2 menší červené cibule, 10 cherry rajčat, 1 avokádo, 1limetka, čerstvý koriandr, 1 malý kelímek bílého jogurtu, sůl a čerstvě mletý pepř
Postup: Maso potřete olivovým olejem a trochou soli, kajenským pepřem a provensálskými bylinkami a opečte ho z obou stran dozlatova (doba opékání záleží na velikosti masa - mně to trvalo cca 7 minut). Pak jej nechte chvíli odpočinout, aby z něj nevytekla všechna šťáva. Připravte si fazolový krém. Fazole sceďte, odeberte z nich asi tři lžíce bokem (ty dáte dovnitř tortilly) a zbytek fazolí rozmixujte. Přidejte k nim česnek, římský kmín, kajenský pepř, lžíci jogurtu, sůl a všechno společně rozmixujte. Rozpalte kontaktní gril, nakrájejte rajčata, maso, avokádo i cibuli na plátky a přidejte do tortilly.
Tortillu nejprve nahřejte na kontaktním grilu, ale můžete i na suché pánvi (stačí pár vteřin), aby změkla a dobře se rolovala. Pak na ni vždy rozetřete velkou lžíci fazolového krému a naskládejte postupně všechny ingredience tak, aby byly blíž k jedné straně a ne uprostřed. Všechno ještě trochu osolte, zakápněte limetkovou šťávou a přidejte trochu jogurtu. Pak tortillu zabalte tak, že překlopíte nejbližší stranu přes náplň, pravý a levý kraj přehněte dovnitř a pak už jen dorolujete. Takto zabalenou tortillu dejte asi na pět minut zapéct do kontaktního grilu. Pokud nemáte gril, zkuste grilovací pánev (tortillu zkuste zatížit třeba talířem a poté otočte na druhou stranu), anebo si udělejte jenom wrap (bez zapečení). Do tortilly můžete přidat cokoliv, co máte rádi, a tak pokaždé můžete mít jiné náplně. Výborná je třeba i kuřecí tortilla s bazalkou, mozzarellou a rajčaty.
