Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PECKA Z MANGA

OBSAH

Pěstování blum

Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.

Zdroj: Blumy

Melounové smoothie s mátou

Ingredience: 300 g melounu, 8 lístků čerstvé máty, 2 manga

Technologický postup: Vodní meloun nakrájíme na kostky, podle potřeby vypeckujeme. Mango oloupeme, okrájíme od pecky. Čerstvou mátu otrháme ze stonků. Meloun, mango i mátu vhodíme do mixéru a důkladně promixujeme, vznikne nám skvělé melounové smoothie. Všechno ovoce použijeme dobře vychlazené. Melounové smoothie s mangem a mátou rozlijeme do sklenic, dozdobíme kusem melounu a ihned podáváme.

Zdroj: Melounové smoothie - recepty

Druhy švestek

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky.

Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá.

Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě.

Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Zdroj: Stříhání švestek

Broskve a jejich zavařování

Broskev je plod ovocného stromu broskvoně obecné, který původně pochází z Číny, odkud se pak šířil do celého světa. Plod broskvoně má kulovitý tvar, uprostřed něho se nachází tvrdá, dřevnatá pecka, která je obklopená dužinou, v případě zralosti oranžové barvy. Povrch plodu kryje slupka oranžové až rudě červené barvy, záleží na tom, jak je zralý a kolik slunečních paprsků na něho dopadalo. Sáhnete-li na broskev, nepřehlédnete drobné chloupky, které lze před konzumací či zpracováním jednoduše smýt vodou.

Broskev obsahuje spoustu minerálů jako vápník, draslík, železo, sodík či zinek a vitamínů, především A, B a C.

Broskve můžete jak konzumovat za syrova, tak je lze upravovat vařením, například v podobě kynutých knedlíků s broskví, nebo si upečte buchtu na plech s tvarohem a broskvemi. Broskve můžete také zavařovat, v tomto případě ale volte raději tvrdší, méně zralé plody, pokud už máte plody měkké, přezrálé, bude lepší, když z nich připravíte marmeládu z broskví.

Příprava broskví na zavařování

Jak jsem již psala, pro zavařování je lepší volit broskve tvrdší a méně zralé. Nejprve je omyjte a dejte do mísy. Převařte si vodu, ve které hned rozmíchejte kyselinu citronovou v poměru na 1 litr vody asi 20 g kyseliny citronové. Připravené broskve přelijte připraveným roztokem a poté ochlaďte ve studené vodě. Nyní by vám slupka z broskví měla jít lehce dolů. Oloupejte je, rozpulte a odstraňte pecku. Naskládejte do sklenic, poté zalijte nálevem, důkladně uzavřete lahve a můžete zavařovat.

Zdroj: Zavařování broskví

Recepty na minikiwi

Plody minikiwi chutnají nejlépe čerstvé, ale asi celou úrodu nesníte, takže je můžete zavařovat, zamrazovat, vyrábět z nich džem nebo je použít při pečení.

Minikiwi řezy

Ingredience těsto:

  • 250 g hladké mouky
  • 250 g cukru
  • 4 vejce
  • 100 ml vody
  • 100 ml oleje
  • 1 prášek do pečiva

Postup na těsto:

Oddělte si žloutky od bílků. Žloutky vyšlehejte s cukrem do pěny, poté přimíchejte vodu, olej, mouku, prášek do pečiva a nakonec lehce vmíchejte tuhý sníh z bílků. Nalijte do máslem vymazaného a hrubou moukou vysypaného plechu a vložte do předem vyhřáté trouby na teplotu 180 °C a pečte asi 15 minut.

Ingredience krém:

  • 500 g měkkého tvarohu
  • 100 g bílého jogurtu
  • 1 vanilkový cukr
  • 100 g moučkového cukru

Postup pro krém:

Umíchejte tvaroh, jogurt a moučkový a vanilkový cukr do hladkého krému. Krémem potřete vychladlé těsto a dejte zchladnout do lednice.

Ingredience na polevu:

  • 500 ml vody
  • 1 vanilkový pudink
  • 1 dl kiwi sirupu
  • 20 ks minikiwi

Postup na polevu:

Oloupejte minikiwi a nakrájejte na plátky. Plátky rozprostřete po celé vrstvě vychlazeného krému. Dejte si vařit vodu s pudinkem a kiwi sirupem, krátce povařte. Odstavte a nechte trochu prochladnout. Poté po lžících zalijte minikiwi polevou a nechte v lednici ztuhnout. Vychlazené řezy můžete podávat.

Minikiwi marmeláda

Ingredience:

  • 15 ks minikiwi
  • 1 ks banánu
  • 1 lžička čiré želatiny v prášku
  • 200 g cukru
  • šťáva z jednoho citronu

Postup:

Minikiwi oloupejte a společně s banánem nakrájejte na kousky, dejte do hrnce vařit, přidejte cukr a želatinu. Vařte pozvolna asi 10 minut, nakonec přidejte šťávu z citronu a vařte další 2 minuty. Ještě horké přelijte do čistých, umytých sklenic, pořádně utáhněte a otočte dnem vzhůru a nechte vychladnout.

Minikiwi koktejl

Ingredience:

  • 10 ks minikiwi
  • 150 ml mléka
  • 100 g smetany
  • 100 g bílého jogurtu
  • 1 sáček vanilkového cukru

Postup:

Minikiwi omyjte a rozmixujte do hladka, přilijte mléko, smetanu a bílý jogurt, přisypte cukr a vše krátce ještě promixujte. Podávejte vychlazené.

Tvarohová pomazánka s minikiwi

Ingredience:

  • 6 ks minikiwi
  • 250 g měkkého tvarohu
  • 20 ml mléka
  • hrst nasekané pažitky
  • sůl na dochucení

Postup:

Minikiwi umyjte a rozmixujte. Tvaroh dobře rozmíchejte s mlékem, můžete použít i mixér, aby pomazánka byla našlehaná. Vmíchejte pažitku a rozmixované minikiwi, dle chuti dosolte a můžete podávat s čerstvým pečivem.

Salát s minikiwi a kuřecími kousky

Ingredience:

  • 100 g kuřecích prsou
  • 5 ks minikiwi
  • 1 ks jablka
  • 1 ks manga
  • 1 ks mrkve
  • 100 g bílého jogurtu
  • citronová šťáva z 1 citronu
  • olej na smažení
  • pepř a sůl na dochucení

Postup:

Kuřecí maso nakrájejte na kousky, osolte, opepřete a opečte na oleji dozlatova. Mrkev oškrábejte, mango oloupejte, minikiwi a jablko umyjte, vše nakrájejte na kostičky. Jogurt promíchejte s citronovou šťávou a vmíchejte do nakrájeného ovoce. Salát přendejte na talíř a navrch dejte opečené maso.

Zdroj: Minikiwi

Švestky

Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.

Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.

Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.

Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně viditelné, póry jemné, vlákna mírně zprohýbaná, letokruhy výrazné. Švestka poměrně dobře snáší zimu i pozdní jarní mrazíky. Hodí se tedy i do studenějších klimatických podmínek, do svahů nebo na místo nechráněné před větrem a jinými živly. Květy jsou většinou bílé až růžové, s pěti korunními lístky a pěti kališními lístky. Rostou samostatně nebo v květenstvích. Plodem je vždy peckovice s relativně velkou peckou uvnitř. Listy jsou jednoduché a na okraji zubaté. Doba kvetení je od dubna do května. Na půdu a zeminu je tento strom také nenáročný, lépe se mu však daří ve středně teplé a vlhké půdě. Vlhkost a vydatnou zálivku potřebuje zejména při růstu plodů, pokud tedy bude suché léto, pečlivě švestku zalévejte. Právě podzim je vhodnou dobou k jejímu vysazení. Vložte ji do země tak hluboko, aby místo štěpování (místo srůstu) zůstalo nad zemí. Sázet můžete také na jaře.

Švestky obsahují ve 100 g: 62 kcal, 261,54 kJ, 0,65 g bílkovin, 14,65 g sacharidů, 0,16 g tuků, 2,24 g vlákniny, 15,51 mg vápníku a 84,7 g vody.

Patří k potravinám, které nezpůsobují žádné radikální změny v hladinách cukru v krvi, podporují hubnutí při nízkokalorických a jiných redukčních dietách a jsou vhodné pro diabetiky.

Zdroj: Švestky


Autoři obsahu

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová

Mgr. Světluše Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP