Na stavbu zahradní pergoly není nikdy pozdě, lze ji stavět od jara do podzimu. Zastřešená pergola chránící nejen před slunečním světlem, ale i před deštěm nám poskytne po většinu roku příjemné venkovní posezení.
Materiál
Nejčastějšími pergolami jsou pochopitelně pergoly dřevěné. Právě dřevo je ideálním materiálem na stavbu hned z několika důvodů. Jednak představuje ryze přírodní stavební materiál, jednak se s ním velmi dobře pracuje. Konstrukce pergoly ze dřeva se skládá z rámu, který je složen z několika trámů, jež jsou propleteny latěmi většinou o stejné délce. Právě rámy by měly být zkonstruovány jako první. Základem zahradní pergoly ze dřeva musí být betonové patky, na které budou upevněny nosné sloupy pergoly. Dřevo navíc patří mezi nejlevnější materiály. Nejméně vhodné je však dřevo smrkové, příliš se nehodí ani dřevo jedlové, které se při opracování štípe. Lepší je borovice, má však vyšší obsah smolných látek (roní pryskyřici až po opracování), modřín má dobrou odolnost proti povětrnostním vlivům, ale dřevo se často „trhá“. Z domácích listnáčů se na pergoly používá dřevo dubu nebo buku. V posledních letech přišlo do módy dřevo červeného (kanadského) cedru – má vysoký obsah pryskyřičných látek a nepotřebuje prakticky žádnou impregnaci proti hmyzu ani dřevokazným houbám a má dlouhou životnost. Montážní a spojovací prvky pergoly by měly být z nerez materiálu nebo povrchově dobře ošetřeného kovu. Jednotlivé prvky se vzájemně spojují vazbou, která musí být provedena přesně, aby do sebe prvky zapadaly a ve spárách se nedržela voda. Vazby jsou zpravidla doplněny i přibitím nebo přišroubováním prvku, a to nerezavějícími hřeby či vruty. V současné době se používají stále častěji kovové nerezavějící spojky.
Stavba pergoly klasickou cestou z cihel je mnohem náročnější, nicméně výsledek stojí rozhodně také zato. Samotné sloupky u těchto pergol je ideální obložit takzvanými zvonivkami. Jedná se o speciální pálené cihly, které jsou schopny odolat i mnohem silnějším povětrnostním vlivům. Jinak se také sloupky dají zhotovit z kamene, přičemž parametry sloupků z obou materiálů by měly být přibližně stejné. Zděné pergoly se velmi podobají menším zahradním domkům. Pokud je uzavřete, můžete do nich instalovat topení, které umožní zahradní posezení i za nepříznivého počasí. Zděné pergoly se střechou vás rovněž ochrání před deštěm.
Pergoly z kovu jsou spíše uměleckou záležitostí. Kov v upraveném stavu je sice k dostání, nicméně konstruování takovéto pergoly je spíše záležitostí architektů. Většinou je kovová pergola plná ornamentů a různých kovových ozdob. Nicméně stavba takovéto pergoly není nikterak levnou záležitostí. Hutní materiál je velmi drahý, obzvláště pokud se jedná o nějaký ušlechtilý kov.
Pergoly patří mezi významné zahradní prvky. O to citlivěji je třeba hledat místo, kam je postavit. A postaveny musí být také dobře.
Pergola se obvykle staví tak, aby nás přilákala do zajímavého zákoutí zahrady. Umístění stavby by nám mělo nabídnout jiný zajímavý pohled na zahradní přírodu nebo nás zvát do prostoru zahrady, který je výjimečný třeba svým účelem — je zde zahradní krb a podobně.
Pravoúhlé konstrukce prodlužují pohled a rámují jednotlivé výhledy, zakřivený tvar spíše stavbu důmyslně skryje v zeleni.
Pergola dobře porostlá rostlinami, třeba převislými růžemi, působí vzdušně, barevně. Může také vyznačovat místo, kde se kříží zahradní cestičky.
Pergola bez popínavých rostlin vynikne jako dřevěná stavba, pěkně postavená ozdobí zahradu podobně jako sochy v parku.
Pergola přiléhající ke zdi se stává elegantním přechodem z vnitřního prostoru do vnějšího, zvlášť pokud je v harmonii se stylem domu.
Pergola může také stínit terasu a vytvořit tak intimní prostor k venkovnímu posezení i prostor pro společné stolování.
Zastřešená pergola vydrží déle i díky tomu, že její konstrukce není tolik vystavena přímému dešti. Proti slunci se můžeme snadno bránit položením rákosové rohože na střechu pergoly.
Ke stavbě velké, pevné, samostatně stojící pergoly lze použít cihlové nebo kamenné sloupy, aby dobře udržely těžké dřevěné překladové trámy. Střední a menší stavby je vhodné stavět z dřevěných sloupků a nosníků (vazníků). Dobré je používat stejný druh dřeva. Z jehličnanů se hodí víc borovice a modřín než smrk. Bude hezčí, když vazníky ukončíte špičkou nebo když jejich konce seříznete či vytvarujete tak, aby dostaly orientální vzhled.
Hrubě tesané hranoly jsou dobrou volbou k selskému stavení a do venkovských zahrad. Do lesního prostředí lze použít i kulaté kmeny, dokonce s kůrou. Důležité je ovšem dřevo správně ošetřit a důkladně namořit.
Oblouky z kovových profilů s plochým, kulatým nebo hranatým průřezem jsou moderní a nevtíravé. Pokovená či plastem potažená konstrukce vydrží déle než dřevo, obvykle vyžaduje jen malou údržbu. Je to ovšem drahé řešení. Existuje také možnost využít výrobky z recyklovaných plastů, známé především jako plotovky.
Vhodným materiálem na výrobu pergoly a ostatních zahradních staveb je borovice. Má v sobě vysoký obsah pryskyřic a dobře odolává vodě. Máte-li možnost, je vhodné na stavbu pergoly zakoupit tlakově impregnovaný materiál. Nejběžnější a nejlevnější na stavbu je smrk.
Kvalitní povrchová úprava a zastřešení dokážou velmi prodloužit životnost celé pergoly.
Patky nezatloukejte až k zemi, hranolky by měly být asi 10 cm nad zemí. Ranní vlhkost nebo mokrá tráva k nim dosáhne hůře a hranolky déle vydrží. Tvar výpletu nebo výplně pergoly můžete zvolit libovolný, záleží na vkusu a také na prostředí, do něhož je celá zahradní stavba umístěna.
Jednoduchou pergolu zvládne šikovný laik postavit za několik dnů. Hotové pergoly lze také zakoupit v obchodních sítích Baumax, Bauhaus, OBI, na zahradních veletrzích a výstavách. Nebo si můžete pergolu nechat postavit odbornou firmou (případně si od ní nechat zhotovit jednotlivé díly a stavbu smontovat sami).
Když už víte, kam pergolu umístíte, jaký bude mít tvar, máte přichystaný všechen potřebný materiál, nařezané hranoly na požadovanou délku a vše natřené, můžete začít se samotnou stavbou.
Nejprve si upevněte a vyrovnejte kovové patky. Kovových patek je více druhů. Některé se šroubují přímo do hlíny, jiné se upevňují do připravených betonových základů. Na místech, kde budou sloupky stát, vyhlubte cca 50 cm hluboké základové jámy o šířce 25–35 cm a napěchujte do nich beton. V případě, že chcete použít sloupky dřevěné, nezapomeňte do betonu zapustit dvojici plochých želez, ke kterým trámky ukotvíte. Vždy nosné sloupy oddělte od základu hydroizolační vrstvou. Když máte patky usazené, vložte do nich stojny a prošroubujte je závitovými tyčemi nebo silnými vruty. Stojny v horní části spojte pomocí tesařského kování s obvodovými hranoly nebo čepováním. Následně stojnu a horní hranol zavětrujte kratšími hranoly seřezanými pod úhlem. Tímto se celá konstrukce zpevní. Nyní na horní obvodový rám dávejte krokve a připevňujte je tesařským kováním.
Nyní máte základní tvar vaší nové pergoly. Pergolu můžete dále opláštit nebo zastřešit, aby vás při odpočinku v ní neobtěžoval vítr nebo déšť.
Jelikož se jako ideální jeví zastřešenépergoly, je třeba v následujícím kroku přišroubovat střešní latě k příčníkům. Odstupy latí musí být pravidelné a jako ideální rozteč se jeví délka 60 centimetrů. Celá konstrukce se tak stane mnohem stabilnější. Při práci je ideální využít aku šroubovák. Jestliže se použijí kratší střešní latě, než je samotná pergola, je třeba je pořádně provázat stejně, jako když se staví zeď z cihel.
Zajímavým materiálem na střechu pergoly je například polykarbonát Makrolon. Zastřešení může být složeno ze dvou dílů, přičemž budete ještě potřebovat jeden profil ve tvaru H a krajové profily. Musíte mít také vruty. Makrolon lze sehnat v několika různých variacích. Pořídit se dá jak čirý, kouřový, tak i ve variantě opál. Pokud je terén pod pergolou nerovný, je možné tento nedostatek později upravit v odstupňování zábradlí. Kvůli bezpečnosti je potřebné rohy zábradlí zakulatit.
Pak zbývá opatřit konstrukci ještě pergolovými mřížemi. Na ně použijte běžné laťovky. Velikost polí mříže zvolte podle toho, jestli chcete jen vytvořit pohledovou stěnu, nebo necháte pergolu obrůst popínavými rostlinami. V prvním případě zvolte velikost polí 15–25 cm, v druhém případě větší, tedy 30–45 cm.
Důležitou součástí pergoly je podlaha. Nejčastěji se používá dlažba, daleko atraktivněji však působí podlaha dřevěná. V takovém případě ovšem nezapomeňte na štěrkovou drenáž, která bude odvádět vodu.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.
Dobrý den, taky jsem na tom stejně, že už bych nejraději rakytník otrhala ,ale jak čtu tak je na něj brzo? .V minulém roce jsem ho nechala déle a pak byl problém ho otrhat,protože praskal a vytékala šťáva.Jinak marmoška byla luxusní :)větvičky stříhat nemůžu z důvodu,že plody mám hned u kmenu ,tak to bych o něj přišla...tak jdu hledat další reference jak na to ...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarča.
Dobrý den, jak něco zjistíte, tak mi dejte prosím vědět. Děkuji
Abyste měli bohatou sklizeň sladkých a velkých plodů, je nejvhodnější zakládat vinice nejvýše do 300 metrů nadmořské výšky. Ve vyšších polohách je pak potřeba rostliny chránit, nebo je sázet u zdí, osvědčily se také nejrůznější pergoly. Vinnou révu lze na zahradách s úspěchem pěstovat i ve skleníku. Možností, jak zkrášlit pergolu révou vinnou, je hned několik, přičemž vždy vycházejí z velikosti pergoly.
Menší pergola
K pergole vysadíme jen jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody. Jedna sazenice tak bude mít prostor vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyveďte jen holý kmen, bez postranního obrostu, který bude přecházet do rozvětvené části položené na pergole. Na rameni se provádí řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázány vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvede se paprskovitě několik takto kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné). Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.
Větší pergola na volném prostranství
Vinná réva se vysází ve vzdálenosti přibližně 2 m od sebe kolem vodorovné konstrukce, přičemž ramena směřují dovnitř plochy pergoly. Je-li pergola širší než 4 m, je nutné vysadit více keřů, a to i dovnitř pergoly. Jejich rozvádění se provádí stejným směrem, jak je uvedeno výše u malé pergoly.
V naší poradně s názvem OLEANDR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Světlana Uhliarova.
Dobrý den,mám pořád problém z oleandrem,každou zimu mi trochu osychání listy a hl.jsou na nich takovy hrbolky nažloukli a lepí,tentokrát sem si všimla pozdě a všechny listy jsou skoro suchy,mužů ho ostříhat teď v lednu?...děkuju za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Váš oleandr má nejspíše puklice. Ty mu odsávají mízu. Puklice jsou na listech i na kůře kmenu. Zbavit se jich dá jediným postřikem přípravkem Mospilan 20 SP.
Alternativně lze použít přípravek Careo, který se dá koupit v ČR, objednat můžete zde: https://www.zbozi.cz/dum-by…
Jak vypadají puklice můžete vidět zde: https://www.google.cz/image…
Oleandr můžete ostříhat kdy chcete a jak chcete - je mu to jedno.
Výška zastřešenépergoly by neměla přesahovat dvě stě padesát centimetrů, vyšší prostor postrádá intimitu pro příjemný pocit při odpočinku. Plošné rozměry přizpůsobte svým potřebám, například velikosti terasy nebo proluce mezi budovou a zdí, kde budete pergolu stavět.
Základní prvky dřevěné pergoly tvoří sloupky, podélné trámy a příčné krokve. Nosné dřevěné sloupky mívají obvykle průřez 120 x 120 mm, podélné nosníky se dělají v průřezu 100 x 140 mm a příčné krokve nejčastěji z fošen 40 x 120 mm až 60 x 140 mm. ´Vzdálenost sloupků od sebe bývá 1,5 m až 3,5 m, ´světlá výška pergoly je obvykle 2,5 m (minimálně 2,2 m, ale tato výška již zpravidla působí tísnivě). Všechny uvedené rozměry jsou přibližné, vždy záleží na celkové architektonické koncepci pergoly.
Pergola přistavěná ke zdi by měla mít skloněnou vrchní část pro případ, že byste se v budoucnosti rozhodli ji zasklít nebo zastřešit a přeměnit ji tak v lodžii nebo v zahradní místnost.
Hlavní výhodou pergol ke zdi je fakt, že si od jara do podzimu zvětšíte obytnou plochu domu. Přijde-li čas, kdy už je možno pobývat na zahradě a počasí to dovolí, můžete využívat prostor pergoly pro pořádání oslav, pro odpočinek a další jiné účely. Díky pergole postavené ke zdi vám vznikne nejen příjemné posezení na čerstvém vzduchu, ale i venkovní pracovna, kuchyňský kout či místo na odpočinkový spánek.
Pergola ke zdi domu může skutečně vypadat jako jeden velký pokoj navíc a přitom zkrášlí okolí vašeho domu i jeho užitné možnosti. Vhodnou kamennou nebo keramickou dlažbou, terasovými prvky ze dřeva nebo PVC zhotovíte opravdu unikátní a elegantní prostor pro celou rodinu. Součástí pergoly ke zdi domu by měl být samozřejmě i zahradní nábytek, ať už ze dřeva nebo ratanu, který poskytne pohodlí pro odpočinek. Pergola může být doplněna o houpací křeslo a jiné příslušenství.
Není nad to si v teplém letním dni otevřít chutné víno a pochutnat si na skvělém grilovaném masíčku. Proto součástí pergoly ke zdi domu bývá často i koutek s elektrickým nebo plynovým grilem, kde pořádáte grilovací party nejen pro sebe, ale i své blízké přátele. Skvělé na tom všem je, že pergola u zdi domu je přímým propojením s domem. Servírování jídelního nádobí a nápojů je pak podstatně jednodušší, než je nosit přes celou zahradu do volně stojící pergoly.
Takto postavené pergoly jsou navíc stabilnější, protože se ukotvují přímo do zdi.
Pergola a popínavé rostliny k sobě neodmyslitelně patří. Vždyť právě hlavní účel této stavby je sloužit jako opora pro popínavé rostliny. V dnešní době velmi oblíbené zastřešenépergoly, které čím dál vídáme na českých zahradách, tak trochu ztrácejí svůj původní smysl a účel a stále více připomínají zastřešené altány, než vzdušné zahradní pergoly. Při výběru vhodného druhu popínavé rostliny musíme zohlednit několik kritérií, které nám napomohou při volbě té správné rostliny: jaký máme prostor kolem pergoly, zda jde o opadavou rostlinu, kvetoucí rostlinu, jak zatíží pergolu, jaké je umístění pergoly (přímé slunce, polostín), jaká je rychlost růstu zvolené popínavé rostliny.
Opletka Aubertova
Má latinský název Polygonum aubertii, jde o bujně rostoucí popínavou dřevinu s bílými květy, dorůstající až do výšky 10 m. Listy jsou kopinaté, tmavě zelené, opadavé. Kvete velmi bohatě od srpna do října. Za rok vyroste opletka 2 až 3 m, potřebuje tedy dostatečně stabilní oporu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
Zimolez německý
Má latinský název Lonicera periclymenum Belgica. Tato popínavá rostlina dorůstá do výšky 2 až 3 m. Listy jsou okrouhlé, zelené. Květy jsou fialovobílé, vonné. Zimolez kvete v červenci až srpnu. Plody jsou malé, kulovité, mají červenou barvu. Běžná náročnost na půdy. Stanoviště slunné až polostinné.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.
Ve svém příspěvku CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eduard.
Mám plíseň na hroznovém víně ,poradíte jaký postřik,mám ho u pergoly,tak vápno být nemůže,dá se ještě zachránit.
A na listech jsou takové puchýře,co je to prosím za nemoc
Dekuji
Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že se bude jednat o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
Při tvarování pergoly a následné výsadbě sazenic vinné révy bychom měli myslet na to, že pergola může přinášet stín a chládek, ale rostoucí vinná réva potřebuje přesně pravý opak, tedy dostatek světla. Proto se doporučuje, aby většina listové plochy a hroznů byla rozmístěna na stěnách pergoly, a nikoli skryta před paprsky uvnitř. Řešením může být například jednostranná pergola, která je otevřená a slunečním paprskům nic nebrání v kontaktu s hrozny.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.
Koupil jsem v zahradnictví 2 hlavy vinné révy.Jedna ani po cca 6-ti letech neměla ani hrozen,druhá odkvete a pak hrozny uschnou.Mám je hlavně jako porost pergoly,ale i tak mě to štve.Dá se s tím něco udělat?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zřejmě nemáte vhodné podmínky pro zakoupenou odrůdu. Je potřeba se podívat po okolí, zda-li někde roste réva, která plodí. Tu si namnožit a nahradit s ní vaše dvě stávající. Taktéž můžete révu na pergole nahradit například vistárií, která vám bude dělat radost svými nádhernými květy a stávající révu pěstovat na jiném místě.
Výsadba vinné révy je závislá na velikosti pergoly. Před samotnou stavbou pergoly, na níž plánujeme pěstovat vinnou révu, musíme počítat s tím, že půjde o velký pěstitelský tvar. U révy pak platí zásada, že nadzemní část révového keře by měla být takzvaně v rovnovážném stavu s podzemní částí keře, tedy se samotným kořenovým systémem. Pokud tuto zásadu dodržíme, pak jsme na dobré cestě.
V naší poradně s názvem KDY VRTAT DO BETONU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radomír Čabla.
Dobrý den, stavím pergolu na betonové patky. Nechci kovové držáky sloupků usadit a zalít betonem a čekat na vytvrzení. Hodlám udělat betonové patky a do nich potom vyvrtat díru a do ní usadit držáky sloupků (tento postup mi zajistí přesnost usazení držáků sloupků). Můj dotaz je, kdy můžu vrtat do betonu. Já bych vrtal za 48 hodin vrtákem do betonu bez příklepu. Průměr díry cca 20mm, betonová patka 300 x 300mm. Může tento postup vrtání do betonu fungovat? Je 48 hodin dostatečná doba? Použiji betonovou směs 30ku. Děkuji. Ing. R. Čabla
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Před vrtáním do čerstvého betonu je třeba počkat alespoň 7 dní, ideálně 28 dní. Pouze s použitím speciálních chemických přísad do betonu lze vrtat i po dni nebo dvou. Vrtání do betonu před jeho dostatečným vytvrzením může vést k praskání, rozpadu nebo narušení strukturální integrity a to může v budoucnu vést ke skáze celého projektu.
Po 24 hodinách beton obvykle zvládne lehkou pochůznost, ale to neznamená, že je připraven k vrtání.
Po 7 dnech je beton obecně dostatečně pevný, aby zvládl lehké zatížení, například od hliníkové pergoly.
Beton dosáhne své plné konstrukční pevnosti a je plně vytvrzen přibližně po 28 dnech.
I po 7 dnech může vrtání do betonu stále způsobovat problémy, zejména při použití klínových kotev, které mohou způsobit praskání nebo odlupování betonu, pokud není zcela vytvrzen.
Kovový držák je třeba ve vyvrtané díře zafixovat chemickou kotvou, jako je epoxid, a zde se v návodu doporučuje počkat na vytvrzení betonu alespoň 7 dní, u některých druhů i déle.
Teplota a vlhkost ovlivňují dobu vytvrzování. Chladné počasí může proces vytvrzování zpomalit.
Ve svém příspěvku PERGOLA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Elis.
My jsme dlouho váhali jestli si pergolu sami postavit nebo ji koupit. Nakonec jsme se raději rozhodli pro profesionály. Přeci jenom jsme si v samotné stavbě moc nevěřili. Co se týče ceny, vybrali jsme firmu Altány na Výšince a jsme spokojeni. Jak s cenou tak s výslednou pergolou.
Když nad tím tak přemýšlím, v našem případě by se asi víc prodražilo, kdybychom ji stavěli sami :D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honzik.
Dobrý den, nejlepší ceny a kvalitní výrobky jen od https://www.pergoly-trutnov.cz. Minulý rok sme si postavili Altán Mila.
K pergole se vysadí jeden keř, a to v místě, kde bude dostatečný přísun vody, aby jedna sazenice mohla vytvořit mohutný tvar s rozlehlou vodorovnou korunou. Až do vodorovně umístěné konstrukce vyvedeme jen holý kmen (bez postranního obrostu) přecházející do rozvětvené části keře položené na pergole. Na rameni provádíme řez plodonosného dřeva ve formě polotažňů (polooblouků). Jednotlivé polotažně jsou od sebe vzdálené 0,6 až 0,8 m a jsou z nich vyvázané vodorovné plochy tak, aby se rostoucí letorosty nepřekrývaly. Je-li plocha pergoly velká, rozvedeme takto několik kordonových ramen (způsob tvarování révy vinné) paprskovitě rozložených. Síť z drátů tvořící čtverce o velikosti 0,5 m upevníme na vodorovný rám pergoly.
Existují situace, kde konstrukční pěna nefunguje a fungovat nebude. Ne proto, že by byla špatná, ale proto, že se dostává mimo princip, na kterém pracuje. Jakmile do hry vstoupí velké pákové síly, dynamické zatížení nebo vysoká hmotnost, pěna ztrácí výhodu.
Těžké pergoly s masivní střechou
Pergoly se sloupky 140×140 mm a většími, s krytinou z tašek nebo s plným bedněním vytvářejí kombinaci tlaku a páky, kterou pěna dlouhodobě neunese.
velká plocha střechy = vysoké boční zatížení větrem,
hmotnost konstrukce pracuje proti tření v zemině,
mikropohyby se časem nasčítají.
V těchto případech je beton jediná rozumná volba.
Branky, vrata a pohyblivé konstrukce
Dynamické síly jsou pro pěnu zásadní problém. Každé otevření, zavření nebo rána větrem působí jako páka, která základ postupně uvolňuje.
Z praxe platí: kde se konstrukce hýbe, tam pěna nestačí.
Extrémně měkké nebo navážkové půdy
Pokud je půda sypká, proměnlivá nebo navážková, pěna nemá o co „se opřít“. Beton v těchto podmínkách vytváří stabilní blok, zatímco pěna jen kopíruje nestabilitu okolí.
Cena pergoly, kterou si budete stavět svépomocí, bude nižší, než když si koupíte stavebnicový systém nebo pergolu vyrobenou na zakázku. Cena se odvíjí od toho, jak velkou pergolu budete stavět.
Pokud si na stavbu sami netroufáte, můžete vybírat z široké nabídky firem, které vám dodají pergolu buď typizovanou, nebo vám ji postaví na míru podle vašich požadavků. Tady se ceny různí, u větších pergol začínají na 12 000 Kč, u staveb na zakázku počítejte s cenami od 30 tisíc korun, a pokud chcete opravdu exkluzivní pergolu, zaplatíte od 60 tisíc korun výše.
Vinná réva je vhodná i k pěstování na pergole. Řez začněte tím, že odstraníte přebytečné výhony. Výhony odplozené, na kterých chcete vypěstovat letošní plodné výhony, zkraťte na několik oček – podle počtu požadovaných výhonů. Stříhejte vždy ve vzdálenosti několika centimetrů za pupenem, aby pupen neodumřel. Počet výhonů, které chceme pěstovat, ovlivňuje právě způsob pěstování. Záleží jednak na tom, po čem révu vedeme, a také na tom, jak vysoký je kmínek, a celkově, kolik starého dřeva má rostlina k dispozici. Nejbohatěji necháme růst révu pěstovanou na pergole nebo ve skleníku, nejvíce seřízneme révu vedenou vertikálně nebo po tažných drátech (zde se rozhodujeme mezi jedním nebo dvěma výhony).
Úhel řezu záleží na postavení výhonu. Vedeme ho vždy tak, aby dešťová voda mohla z rány rychle odtéct. Tím zabráníme jejímu zahnívání a umožníme co nejrychlejší zhojení.
Pokud zapěstováváte révu pro pergolu, kmínek (výhon) musíte nechat růst více let, než dosáhne výšky pergoly. Obvykle se u pergoly pěstuje více rostlin, aby došlo k jejímu pokrytí a abychom zároveň měli kvalitní úrodu. Na jaře dalšího roku se rozhodněte, jak vysoký chcete kmínek. Od požadované výšky kmínku napočítejte cca 5 oček (můžeme i více) a v tom místě (dále od očka) ustřihněte. Tu část, která již nebude kmínkem, vyvažte (nejčastěji a nejjednodušeji vodorovně).
Nákres pergoly, pokud si jej vyžaduje stavební úřad, by měl provést stavební projektant nebo architekt, který vše podle zákona zakreslí a napíše technickou zprávu.
