Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
1 lžička perníkového koření nebo smíchané koření anýzu, skořice a hřebíčku
1 lžička jedlé sody
2 lžíce kakaa
kůra z 1/2 citronu
1 vejce na potírání
Postup:
Připravte si vál, na který prosejete hladkou mouku. Rozehřejte Heru, ve které rozpusťte med a pomalu vmíchejte do připravené mouky. Buďte opatrní, ať se vám hmota nerozteče po vále. Poté přidejte moučkový cukr, vejce, perníkové koření, kakao, citronovou kůru a jedlou sodu. Vypracujte hladké těsto, které zabalte do fólie a nechte 24 hodin v lednici odpočinout. Nebudou se vám perníčky potom tolik roztékat a budou lépe držet tvary.
Druhý den těsto vyndejte, nechte chvíli v pokojové teplotě, aby nebylo příliš tuhé a dobře se vám válelo. Na pomoučeném vále vyválejte placku o síle asi 5 mm a vykrajujte libovolné tvary vánoční tematiky. Přendejte na plech vyložený pečicím papírem a pečte v předem vyhřáté troubě na 175 °C asi 5–7 minut. Nemáte-li pečicí papír, nezapomeňte plech vymazat například máslem. Po upečení vyndejte z trouby, a chcete-li je mít lesklé, tak je ještě teplé potřete rozšlehaným vajíčkem. Nechte perníčky vychladnout na kuchyňské mřížce, nedávejte je na sebe teplé, aby se vám neslepily. Po vychladnutí můžete perníčky začít zdobit.
Ve svém příspěvku JAK A KDY STŘÍHAT OSTRUŽINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kvetoslav.
ostruziny-vyborny clanek..Zverejnujte další..MOHU HNOJIT ROZDRCENOU TRAVOU V PRUBEHU ROKU PO NASEKANI?NENALEZOU MI NA OSTRUZ.KERE KLISTATA Z NASEKANE TRAVY,NEBO SLIMACI?DEKUJI ZA ODPOVED NA MUJ MEIL.Mam ostruz.jiz 5-6let bez prihnojovani a BEZ KLISTAT,ALE V TRAVE KLISTATA JSOU-nIzky JESENIK-JAKARTOVICE
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lubomír weinhauer.
Prosí o radu kdy a jak stříhat rakytník .Předem děkuji.
Ingredience: 500 g hladké mouky, 200 g moučkového cukru, 5 lžic medu, 100 g másla nebo Hery, 2 vejce, 2 lžíce kakaa, 2 kávové lžičky koření do perníku, 1 lžička sody a 1/4 prášku do perníku
Postup: Těsto necháme uležet v lednici alespoň 12 hodin. Z těsta pak vyválíme placku silnou cca 3–4 mm. Pozor, ať nemáte perníčky moc tenké, pak opravdu měkounké nebudou ani s tímto receptem. Pečeme na 180 stupňů, než začnou vonět. Paní Brýdová doporučuje válet těsto přes potravinovou fólii a téměř vůbec nepodsypávat. Takže opravdu do těsta a ani pod něj při válení nepřidávejte ani trošku mouky navíc, to je jeden z důvodů, proč pak perníčky nejsou po upečení měkké a nadýchané. Věřte, že takto upečené perníčky okamžitě zmizí.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 250 g moučkového cukru, 3 vejce, 120 g medu, 400 g hladké mouky, 1 lžička prášku do pečiva, koření na perníčky (nebo lžička skořice, lžička anýzu, špetka hřebíčku a špetka badyánu), bílek na potření
Postup: Vytvoříme těsto, které necháme minimálně 24 hodin zabalené ve fólii v lednici odpočinout. Poté přes fólii vyválíme plát. Vykrájíme perníčky a pečeme v troubě rozehřáté na 180 °C 8 minut, aby se nevysušily a neztvrdly. Po vytažení z trouby je hned ještě horké můžete potřít bílkem.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Co takhle udělat dětem radost a perníčky jednou pojmout trochu jinak? Takoví mimoňové je určitě potěší.
Ingredience:
250 g medu
250 g hnědého cukru
150 g másla
400 až 450 g hladké mouky (dle potřeby)
100 g mletých mandlí
1 lžička mleté skořice
2 lžičky perníkového koření
1 lžička jedlé sody
kůra z 1/2 citronu
Postup:
Máslo, med a cukr zahřívejte v hrnci, dokud se cukr nerozpustí. Poté hrnec odstavte a nechte vychladnout. Na vále všechny ingredience včetně vychladlé hmoty smíchejte a důkladně vypracujte hladké těsto, které vložte do fólie a nechte nejméně 4 hodiny v lednici.
Na pomoučeném vále vyválejte plát o síle 5 mm a vykrájejte mimoně. Asi nemáte doma formičku mimoňů, takže nabízím tři varianty. Buď nějakou formičku podobného tvaru obětujete a danému tvaru ji přizpůsobíte, nebo si z tvrdého papíru šablonu vystřihnete a budete jednotlivé díly vykrajovat nožíkem, tou poslední možností pak je, že využijete formičku sněhuláka, který vám na závěr obarvený žlutou polevou a dozdobený originálními malůvkami určitě sněhuláka připomínat nebude. Třeba vás napadne i jiné řešení. Vykrájené tvary přendejte na plech vyložený pečicím papírem nebo vymazaný. Vložte do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečte 10 až 15 minut. Po vyjmutí z trouby přendejte na kuchyňskou mřížku a nechte úplně vychladnout.
Žlutá poleva na mimoně
Ingredience:
150 g moučkového cukru
2 až 3 lžíce citronové šťávy, dle potřeby
žluté potravinářské barvivo
Postup:
Z moučkového cukru a citronové šťávy utřete hustou polevu, do které nakonec přimíchejte žluté barvivo dle potřeby, aby barva byla taková, jaká se vám bude líbit. Kuchyňským štětcem polevu natřete na všechny vychladlé perníčky z vrchní strany a nechte úplně zaschnout.
Poleva na dozdobení
Ingredience:
150 g moučkového cukru
1–2 lžíce citronové šťávy
potravinářské barvivo dle potřeby
Postup:
Z moučkového cukru a citronové šťávy utřete hustou polevu, rozdělte ji na několik dílů, podle toho, s kolika barvami chcete pracovat, nezapomeňte si nechat část bílé. Polevu přendejte do zdobicích sáčků a perníčky dozdobte podle pohádkových postaviček mimoňů. Nechte úplně zaschnout do druhého dne. Věřím, že vaše děti budou úplně nadšené.
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volné půdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Postup: Ručně nebo v elektrickém robotu si ze všech surovin vypracujte těsto. Může se vám zdát trochu lepivé, ale nebojte se, při vykrajování už vás trápit nebude. Pozor, dodržujte množství medu v receptu a výrazně ho nepřidávejte, mohlo by to ohrozit výsledek.
Takto připravené těsto je nutné nechat alespoň do druhého dne rozležet v lednici. Rozhodně nepodlehněte návalu euforie a nevrhněte se do pečení hned. Opravdu těstu dejte čas, aby se v něm rozleželo veškeré koření.
Po odležení těsto klasicky vyválejte na silnější plát (cca 0,5 cm), už by vám nemělo lepit. Vykrájejte perníčky a šup s nimi do trouby předehřáté na 180 °C. Stačí péct 8 minut, aby se nevysušily a neztvrdly. Po vytažení z trouby je hned ještě horké můžete potřít bílkem, budou se pak krásně lesknout. Vychladlé, pokud vám je rodina nesní, ozdobte dle své fantazie bílkovou nebo cukrovou polevou.
Jeden tip na originální perníčky: Červené potravinářské barvivo namíchejte do bílku, kterým část horkých perníčků po upečení potřete. Bílé zdobení na červeném podkladu vypadá opravdu skvěle a věřte, že budete originální.
V naší poradně s názvem SVÍČKOVÁ OMÁČKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
muzu svickovou s kralika na warfarin
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jedním slovem můžete, ale musíte s tím počítat ve svém denním příjmu vitamínu K. Když užíváte Warfarin, tak musíte hlídat denní příjem vitamínu K ve stravě, který by měl být 90 mikrogramů pro ženy a 120 mikrogramů pro muže. Králičí maso, stejně jako ostatní druhy masa obsahuje jen málo vitamínu K a můžete ho jíst prakticky bez omezení. Jedna porce králičího masa obsahuje přibližně 5 mikrogramů vitamínu K. Svíčková omáčka se připravuje z kořenové zeleniny a smetany a to všechno taktéž obsahuje vitamín K. Jedna porce svíčkové omáčky bude obsahovat přibližně 10 mikrogramů vitamínu K. Knedlíky, jako všechny výrobky z mouky obsahují jen velmi málo vitamínu K a můžete je jíst bez omezení. Celá jedna porce svíčkové omáčky s králíkem a knedlíky ozdobená brusinkami a šlehačkou bude obsahovat přibližně 16 mikrogramů vitamínu K.
Ingredience: 400 g hladké mouky, 2 vejce, 1 lžička jedlé sody, 2 lžičky perníkového koření, 140 g moučkového cukru, 100 g Hery, 2 lžíce medu
Postup: Cukr utřeme se 2 vejci a změklým tukem na pečení, poté přidáme med a koření. Do této kašičky vmícháme mouku se sodou. Medu nedáváme víc, perníčky by byly tvrdé! Vypracujeme těsto a necháme 30 minut odpočinout v lednici. Těsto rozválíme na silnější plát a vykrajujeme libovolné tvary, které klademe na plech vyložený pečicím papírem. Medové perníčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C asi 8 minut.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Jakou polevou si perníčky ozdobíte, si vyberte sami, tou nejtradičnější je asi poleva citronová či cukrová.
Na co si ale u přípravy musíte dát opravdu pozor, aby v moučkovém cukru nebyly ani malé kousky, proto vám doporučuji raději cukr před použitím prosít jemným sítkem.
Připravenou polevu nemusíte spotřebovat hned, ale je potřeba ji pak skladovat v uzavřené nádobě, aby nezaschla a nevznikly v ní kousky, které by vám pak nedělaly dobrotu.
Cukrovo-bílková poleva
Ingredience:
150 g moučkového cukru
1 bílek
šťáva z poloviny citronu
Postup:
Moučkový cukr vyšlehejte s bílkem, přidejte trochu citronové šťávy a ještě utřete. Takto připravenou hmotu můžete nechat přírodně bílou nebo ji můžete rozdělit na několik částí a obarvit potravinářskými barvami. Polevu přendejte do zdobicího sáčku a můžete začít zdobit vychladlé perníčky dle vlastní fantazie.
Citronová poleva
Možná vás nadpis trochu mate a očekáváte, že tato poleva bude mít citronovou chuť, ale citronová je proto, že je jen z citronu a cukru.
Ingredience:
150 g moučkového cukru
1–2 lžíce citronové šťávy
Postup:
Moučkový cukr a citronovou šťávu utřete do husté polevy. Takto připravenou polevou můžete pomocí zdobicího sáčku zdobit vychladlé upečené perníčky.
Cukrová poleva
Ingredience:
150 g moučkového cukru
trocha vody
Postup:
Moučkový cukr vsypte do misky nebo většího hrnku a po půllžících přidávejte vodu. Poleva musí zůstat hustá, aby vám pak z perníčků nestékala. Polevou naplňte zdobicí sáček a pusťte se do zdobení.
Bílková poleva
Ingredience:
200 g moučkového cukru
1 bílek
Postup:
Část moučkového cukru a bílek začněte třít v menší misce, postupně dodávejte po troškách cukr a důkladně třete, než vznikne hustá poleva. Správnou hustotu polevy zjistíte tak, že když chcete vařečku vyndat, zůstane na ní krápník. Takto připravenou polevu můžete přendat do zdobicího sáčku a začít se zdobením.
Kupovaná poleva na perníčky
Netroufáte-li si připravit svou polevu, nebo máte-li s ní špatnou zkušenost, můžete se rozhodnout pro kupovanou polevu, která je v sypkém stavu a připravuje se smícháním s vodou. Tato poleva má sněhovou barvu, ale dá se dle libosti dobarvovat potravinářskými barvivy.
Nejprve vyšlehejte med, cukr a vejce a poté přidejte máslo, perníkové koření a skořici. Na vál prosejte mouku, do které zamíchejte jedlou sodu a kakao. Přidejte vyšlehanou hmotu a propracujte hladké těsto. Těsto zabalte do fólie a nechte asi 4 hodiny v lednici odpočinout, pokud ho budete zpracovávat až druhý den, určitě to ničemu vadit nebude.
Připravené těsto vyválejte na pomoučeném vále na plát silný asi 5 mm a vykrajujte z něho požadované tvary. Jednotlivé kousky přendejte na vymazaný nebo pečicím papírem vyložený plech. Vložte do vyhřáté trouby na 160 °C a pečte 6 až 7 minut. Chcete-li, aby byly perníčky lesklé, tak je hned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem. A nechte úplně zchladnout na kuchyňské mřížce.
V hrnci zahřívejte med, máslo a cukr, a to do té doby, dokud se cukr nerozpustí. Na vál prosejte mouku, přidejte mandle, skořici, hřebíček důkladně rozdrcený, muškátový květ, nové koření, citronovou kůru, kakao, jedlou sůl a na závěr přidejte zahřátou hmotu. Vypracujte hladké těsto, které zabalte do fólie a uložte alespoň na 4 hodiny do lednice.
Z těsta vyválejte plát silný 5 mm, vykrájejte různé tvary, ty přendejte na papírem vyložený nebo vymazaný plech a dejte do předem vyhřáté trouby na 180 °C 10 až 15 minut. Po upečení vyjměte plech z trouby, perníčky přeskládejte na kuchyňskou mřížku a nechte vychladnout.
Perníková srdíčka nejsou tradičními a typickými zdobenými perníčky, to ale neznamená, že by jejich chuť nebyla perníková. Třeba budete mít zrovna chuť vyzkoušet něco trochu jinak.
Ingredience:
250 g medu
250 g hnědého cukru
150 g másla
400 g hladké mouky
1 vejce
100 g mletých mandlí
1 lžička mleté skořice
2 lžičky perníkového koření
1 lžička kakaa
1 lžička jedlé sody
kůra z 1/2 citronu
Postup:
V hrnci zahřejte med, cukr a máslo, dokud se cukr nerozpustí. Poté hmotu nechte vychladnout. Na vál prosejte mouku, přidejte mandle, vejce, kakao, skořici, perníkové koření, jedlou sodu, citronovou kůru a nakonec vychladlou hmotu z medu, cukru a másla. Vypracujte hladké těsto, které zabalte do fólie a dejte alespoň na 12 hodin odpočinout do lednice.
Z těsta vyválejte na pomoučeném vále plát o síle 5 mm, vykrájejte srdíčka o rozměru asi 5 až 7 cm, přendejte na papírem vyložený nebo vymazaný plech a vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C. Nechte péct asi 10 až 15 minut, přendejte na kuchyňskou mřížku a nechte úplně vychladnout.
Poleva na srdíčka
Ingredience:
150 g moučkového cukru
3 lžíce citronové šťávy
2 lžíce smetany ke šlehání
100 g čokoládové polevy
Postup:
Moučkový cukr utřete v misce s citronovou šťávou. Touto připravenou polevou potřete celou vrchní stranu perníčků, nechte chvíli zaschnout a přetřete smetanou ke šlehání. Perníčky rozložte na studený plech, rozehřejte si čokoládovou polevu a cákanci jedním směrem srdíčka dozdobte. Nechte úplně ztuhnout, poté můžete přendat do papírové krabičky.
Med mírně zahřejte, přidejte máslo, aby se rozehřálo, a odstavte z tepla. Do této směsi ještě vmíchejte vejce. Na vále smíchejte mouku, perníkové koření, skořici, sodu a nastrouhanou citronovou kůru. Na závěr přidejte směs z medu, másla a vajec a vypracujte důkladně hladké těsto, které zabalte do fólie a nechte v lednici alespoň 2 hodiny odpočinout.
Odpočaté těsto vyválejte na pomoučeném vále na plát o síle 5 mm, vykrájejte požadované tvary, přendejte na plech vyložený pečicím papírem nebo vymazaný a vložte do předem vyhřáté trouby na teplotu 170 °C. Pečte asi 10 minut, hned po vyjmutí z trouby potřete perníčky rozšlehaným vajíčkem, aby se leskly, a přendejte je na kuchyňskou mřížku, kde je nechte vychladnout. Po vychladnutí můžete zdobit.
Postup: Na 1 vaječný bílek vmícháme asi 15 dkg alespoň 3x přesátého moučkového cukru (to je to nejdůležitější u kvalitní polevy), přidáme 1 lžičku solamylu a přikápneme 3–4kapky citronové šťávy, citronky nebo octa přes sítko (udělá nádhernou bílou barvičku).
Mícháme ručně asi 20 minut, až je poleva bílá. Na šlehači lze také, ale pozor, někdy je jakoby „dutá“. Zdobíme kornoutkem se zdobicí tryskou z domácích potřeb asi za 5 Kč. Chceme-li zdobit i barevně, přidáme do oddělené polevy (dáme si třeba do malé skleničky menší množství polevy) potravinářské barvivo libovolné barvy a pár kapek vody. Pozor, stačí troška barviva i vody, nesmí se moc naředit, musí zůstat dost hustá, aby nerozmáčela perníček a neroztékala se.
Připravenou polevu vždy přikryjte vlhkou utěrkou, můžete dát na noc do ledničky, když zbyde ve skleničce, a přikryjte čepičkou z alobalu. Poleva se loupe, mění-li se příliš teploty, například když necháte perníčky u radiátoru. Chcete-li vyplňovat kontury (vybarvovat), dejte si do malého hrnečku polevu, přidejte pár kapek vody a pomocí malého štětečku vybarvujte. Lze zdobit také jedlými cukrářskými perličkami, je to také moc hezké.
Perníčky je možné zdobit i celoplošně, a to tak, že na cca 20 kouscích provedete jen konturu po obvodu perníčku, po zaschnutí vyplníte některé plochy štětcem, polevou mírně zředěnou, případně i barevnou, a zase necháte zaschnout. Potom teprve finálně konturujte a zdobte. Můžete dělat vzory, tečky, čáry, co vás napadne, můžete se řídit i kreslenými návody. Pozor, pokud si neuděláte okraje, poleva vám bude při vyplňování štětcem stékat!
Přemýšlíte, čím ozdobit perníčky pro děti? Připravte si polevy dle návodu, a protože jsou plné cukru, namelte si raději třtinový cukr na moučku, než abyste sáhli po bílém cukru. Určitě se to vyplatí. Citróny kupujte ideálně v bio kvalitě nebo je důkladně umyjte pod vodou čistou houbičkou na nádobí.
Postup: Bílek dáme do misky, přidáme moučkový cukr a citrónovou šťávu a třeme tak dlouho, dokud není poleva lesklá a hustá. Pokud je poleva stále řídká, přidáme více cukru, v opačném případě přidáme trochu citrónové šťávy.
Žloutková poleva
Ingredience: 2 žloutky, 100 g moučkového třtinového cukru
Postup: V misce smícháme žloutky s cukrem a třeme, dokud poleva nezhoustne a neleskne se. Pro zvýraznění chuti můžeme přidat polévkovou lžíci citrónové šťávy a cukr.
Citrónová poleva
Ingredience: 100 g moučkového třtinového cukru, 1 polévková lžíce horké vody, 2 lžíce citrónové šťávy
Postup: Moučkový cukr nasypeme do misky, polijeme horkou vodou, přidáme citrónovou šťávu a třeme, až je poleva hladká, lesklá a houstne. V případě, že je stále řídká, přidáme ještě trochu cukru.
Pokud chcete mít polevy barevnější, místo citrónové šťávy použijte 100% džus z pomeranče, černého rybízu nebo červené řepy.
Ingredience: 1 bílek, 50 g moučkového cukru, podle potřeby špetka potravinářského barviva
Postup: Cukr prosejeme, raději dvakrát. Obě suroviny spojíme a trpělivě mícháme na lesklou bílou kašičku, která se neroztéká. Rozděláme ji na poloviny a do jedné přidáme potravinářské barvivo. Takto připravenou polevou zdobíme perníčky, dortíčky a jiné cukroví. Pozor! Nevyužitá bílková poleva zasychá.
U těchto perníčků neplatí, že je potřeba je péci alespoň 3 týdny před Vánocemi, aby změkly, jsou měkké hned po upečení a vychladnutí, takže pokud už máte na rozležení málo času, volte určitě tento skvělý recept. Aby vám perníčky zůstaly měkoučké po celou dobu, skladujte je v uzavíratelné plastové nádobě.
Ingredience:
250 g moučkového cukru
200 g másla
6 lžic medu
600 g hladké mouky
3 vejce
1 lžíce kakaa
1 lžička skořice
1 lžička perníkového koření
1 balení kypřicího prášku do perníku
Postup:
Mouku prosejte na vál, přidejte pokrájené změklé máslo, moučkový cukr, med, vejce, kakao, skořici, perníkové koření a kypřicí prášek. Vypracujte hladké těsto, které vložte do fólie a nechte alespoň 24 hodin v lednici odpočinout.
Odpočaté těsto rozválejte na pomoučeném vále na 5 mm silný plát, vykrájejte požadované tvary, přendejte na papírem vyložený nebo vymazaný plech a dejte do předem vyhřáté trouby na 170 °C a pečte asi 5 až 7 minut. Po vyjmutí z trouby ihned potřete rozšlehaným vejcem pro lesklý vzhled perníčků. Přendejte na kuchyňskou mřížku a před zdobením nechte úplně vychladnout.
