Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podlePohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podlePohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podlePohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podlePohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Tradičně se perník vyráběl v hanzovních městech jako symbol jejich úspěchu a kontaktu se světem. Vzhledem k ceně koření byl perník velkým luxusem. Z hanzovních měst byl perník často exportován do vnitrozemí. Tradice výroby perníku do dnešních dnů přetrvala v Brémách, Mnichově, Norimberku, Amsterdamu, Lutychu, Klaipėdě, Gdaňsku či Toruni. V Česku je nejznámější pardubický perník. Recept na pardubický perník pocházel původně z Hradce Králové, ale tehdejší majitel Pardubic Vilém z Pernštejna ho koupil. Perník byl exportován na velké vzdálenosti a z toho důvodu byl vyráběn tak, aby během těchto dlouhých cest neutrpěla jeho kvalita. Za svou trvanlivost vděčí jednak silnému podílu koření a pak také tvrdosti a suchosti. Díky tomu je možno ho skladovat na chladném a suchém místě i několik měsíců.
Perníkové těsto se koření skořicí a zázvorem, občas také hřebíčkem, kardamomem, muškátovým oříškem, anýzem a levandulí. Po smíchání by se těsto mělo nechat odležet, aby mohlo zfermentovat. Při průmyslové výrobě se tato doba pohybuje kolem několika týdnů, těsto na domácí vánoční perníčky by se mělo připravovat měsíc dopředu. Perníkové těsto se vykrajuje do různých tvarů, vyrábí se perníky kulaté, velmi častým motivem je perníkové srdce, zvířátka nebo třeba půllitr. Po upečení jsou pak tyto perníky zdobeny buď barevnými cukrovými polevami, anebo čokoládou. Zdobené perníky jsou jedním z druhů tradičního vánočního cukroví. Průmyslově se vyrábějí perníky slepované – dva pláty perníku jsou pomocí marmelády slepeny k sobě a zality v čokoládové polevě. Z plátků perníku jsou slepovány a konstruovány i složitější tvary, nejčastějším motivem je perníková chaloupka inspirovaná pohádkou O perníkové chaloupce.
Voňavé, něžně nazdobené perníčky prostě na sváteční stůl patří. Zde je několik tipů pro perfektní výsledek:
Perníkové koření koupíte jako hotovou směs, ale můžete si namíchat doma své vlastní koření. Najemno rozemelte 1–2 hřebíčky, kuličku nového koření, kousek skořice, badyánu, půl lžičky anýzu a přidejte půl lžičky citronové a pomerančové kůry. Toto množství koření je cca na 250 g mouky.
Aby byly perníčky krásně lesklé a dobře na nich drželo zdobení z bílkové polevy, ještě horké je ihned po vyndání z trouby potřete rozšlehaným vejcem.
Na bílkovou polevu potřebujete opravdu jemný moučkový cukr, přípravu proto nešiďte a vždycky ho prosejte přes malé sítko. Šlehač nastavte na maximální výkon. Bílek se 100 g cukru a lžičkou citronové šťávy šlehejte do zhoustnutí. Můžete zapracovat i lžičku bramborového škrobu. Je-li poleva příliš hustá, přidejte ještě trochu citronové šťávy.
Ale znáte to, děti nechtějí tak dlouho čekat, a tudíž je zde modifikace receptů na výrobu domácích perníčků, které se dají po upečení a nazdobení ihned konzumovat, tedy recept na perníčky bez uležení.
V míse smíchejte sypké suroviny, promíchejte, přidejte vejce, nastrouhaná jablka a tekutiny, důkladně promíchejte a vypracujte hladké těsto. Vymažte a hrubou moukou vysypte vyšší plech, rozprostřete do něj připravené těsto a vložte do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečte 20 až 30 minut, průběžně kontrolujte, abyste perník zbytečně nevysušili. Zda je perník hotový, zkontrolujte buď dotykem prstu (těsto se nebude propadat), nebo špejlí (nebude oblepená těstem). Upečený perník nechte vychladnout, posypte moučkovým cukrem a můžete servírovat.
Ve větší míse smíchejte mouku s práškem do pečiva a do perníku, kakao, pak přimíchejte vejce, mléko a marmeládu. Důkladně vše zpracujte v hladké těsto. Vyšší plech vymažte olejem nebo máslem a důkladně vysypte hrubou moukou. Těsto přelijte na plech, rozetřete na stejnoměrnou vrstvu a vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte asi 30 minut. Upečený marmeládový perník nechte chvíli zchladnout, polijte ho čokoládovou polevou rozpuštěnou ve vodní lázni a posypte strouhaným kokosem. U tohoto moučníku můžete posoudit, zda vám více chutná perník potřený marmeládou, nebo marmeládový perník, název se zdá téměř stejný, ale chuť je úplně jiná.
Vezměte větší mísu a nasypte do ní nejprve sypké suroviny, promíchejte a přidejte zbylé ingredience kromě marmelády a čokoládové polevy. Důkladně zpracujte v hladké těsto, pokud se vám zdá těsto příliš tuhé, přidejte ještě trochu mléka. Připravte si vyšší plech, ten vymažte olejem a vysypte hrubou moukou, přelijte připravené těsto, rozetřete a vložte do trouby vyhřáté na 180 °C. Pečte cca 20 minut. Po upečení vyjměte, nechte zchladnout a pak povrch perníku namažte marmeládou a polijte čokoládovou polevou rozehřátou ve vodní lázni, nebo perník vyklopte a přeřízněte na dva stejné pláty. Aby se vám perník lépe přeřezával, je lepší si ho rozpůlit na dvě poloviny, aby se vám s ním lépe manipulovalo a netrhal se vám. Rozříznutý perník pomažte marmeládou a zpět přiklopte, povrch polijte čokoládovou polevou, a chcete-li, posypte mletými ořechy nebo strouhaným kokosem.
Ingredience: 750 ml polohrubé mouky, 500 g cukru krystal nebo krupice, 500 ml vlažného mléka, 370 ml oleje, 2 lžíce kakaa, 2 celá vejce, 3 lžíce medu, 2 lžíce rumu nebo pár kapek tresti, 1 lžíce perníkového koření, 1 prášek do perníku nebo do pečiva
Postup: V míse vyšleháme celá vejce s cukrem, přidáme olej, med, rum, mléko a zašleháme. Ve vedlejší míse smícháme sypké suroviny, mouku promícháme s práškem do perníku, přisypeme lžíci koření a kakao a vše promícháme. Hotovou směs přisypáváme za stálého šlehání do tekuté směsi. Hlubší plech vyložíme pečicím papírem, vylijeme na něj těsto a pečeme v předehřáté troubě na 180 °C přibližně 30 minut. Zda je perník hotový, poznáme podle suché vytažené špejle. Perník s medem zdobíme moučkovým cukrem nebo čokoládovou, citronovou, případně rumovou polevou.
Ingredience: 400 g polohrubé mouky, 250 g cukru krupice, 1 kypřicí prášek do perníku, 2 lžíce kakaa, 1 vejce, 250 ml mléka, 10 lžic oleje, marmeláda, poleva tmavá čokoládová, poleva bílá čokoládová
Postup: Ve dvou miskách smícháme sypké a tekuté ingredience. Ty poté smícháme dohromady a vše šleháme ručním šlehačem, než je těsto hladké. Nalijeme na plech s pečicím papírem a pečeme cca 30 minut, podle trouby. Upečený a vychladlý perník rozřízneme podélně a bohatě namažeme marmeládou. Na chvíli ho zatížíme, aby se obě poloviny perníku pěkně spojily. Mezitím si ve vodní lázni rozehřejeme polevy. Tmavou polevou natřeme celý perník, bílou polevou uděláme do tmavé polevy spirálu, a vidličkou ji od středu roztáhneme do krajů – tím nám na perníku vznikne krásný vzor. S polevami pracujeme rychle, aby tmavá poleva nestihla ztvrdnout, než na ní uděláme vzory.
Příprava tohoto perníku je velice jednoduchá, stačí všechny ingredience odvážit, nasypat do větší mísy a důkladně promíchat. Chcete-li, aby rozinky nebyly moc tvrdé, je lepší je před použitím namočit buď do vlažné vody, nebo do rumu, rozinky se krásně nasáknou a jsou pak vláčné. Máte-li těsto připravené, vymažte si vyšší plech olejem nebo kouskem másla, vysypte důkladně hrubou moukou, přelijte připravené těsto a vložte do trouby předem vyhřáté na 180 °C a pečte asi 20 minut. Perník raději průběžně kontrolujte, protože každá trouba peče trochu jinak. Až budete mít dopečeno, nechte perník vychladnout, ve vodní lázni si rozehřejte polevu a rozetřete ji po celém povrchu. Pokud chcete, můžete ji ještě posypat například strouhaným kokosem nebo ořechy. Nechte čokoládu ztuhnout a můžete servírovat.
Všechny ingredience smíchejte ve větší míse, aby se vám nedělaly žmolky, bude lepší, když nejdříve smícháte sypké ingredience a poté přidáte vejce a tekutiny. Důkladně promíchejte. Připravte si vyšší plech, ten vymažte a vysypte hrubou moukou. Přelijte připravené těsto, dejte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte asi 20 minut. Upečený perník nechte vychladnout, potřete marmeládou a polijte čokoládovou polevou. Marmeláda nemusí být jen rybízová, máte-li doma meruňkovou, klidně využijte tu, vlastně je to jen na vás, jakou zvolíte. Rozhodnete-li se marmeládu a čokoládovou polevu vynechat, také se nic nestane, stačí perník pocukrovat a určitě vám bude také chutnat.
Ingredience: 100 g hladké mouky, 100 g celozrnné mouky, 80 g cukru krupice, 1 čokoládový pudink, 1 hrnek mléka, 1/2 hrnku oleje, 1 vejce, 2 lžíce kakaa, 1 vrchovatá lžíce výrazné marmelády, 1 lžička perníkového koření, 1 vrchovatá lžička prášku do pečiva, hrst brusinek, špetka soli, marmeláda na potření, čokoláda na vaření, strouhaný kokos, 1 lžička tuku (Omega, Hera, máslo) a hrubá mouka na pekáček o velikosti 18 x 30 cm
Ingredience: Do kuchyňského robotu dáme vejce s cukrem a solí a chvilku šleháme. Přidáme tekuté přísady a pudinkový prášek a rozmícháme. Poté vsypeme mouku, kakao, koření a prášek do pečiva. Chvilku promícháme (ne moc dlouho) a přidáme brusinky. Vlijeme do vydatně vymazaného a vysypaného pekáčku a vložíme do trouby vyhřáté na 170 °C cca na 20 minut. Je-li perník upečený, zjistíme zapíchnutím špejle. Pokud se na ni nelepí těsto, je hotový. Po krátkém zchladnutí perník vyklopíme a necháme vystydnout. Pomažeme marmeládou. Ve vodní lázni rozpustíme čokoládu na vaření s tukem a vylijeme na moučník. Nožem roztáhneme do krajů a posypeme strouhaným kokosem.
Postup: Do jedné mísy smícháme všechny sypké suroviny a do druhé mísy dáme tekuté suroviny, které rozšleháme a poté vmícháme do sypkých surovin spolu s moukou. Na plech dáme pečicí papír, vylijeme na něj těsto a pečeme cca 40 minut ve středně vyhřáté troubě. Pomažeme čokoládovou polevou, můžeme ještě posypat kokosem nebo mletými ořechy.
TIP! Perník můžeme rozříznout a promazat pikantní marmeládou nebo džemem.
A jaký je ten váš nejlepší recept na domácí perník na plech? Pochlubte se s ním!
0,5 kg mletého hovězího masa nebo míchaného mletého masa
100 g vařené rýže
1 kg bílých paprik
2 cibule
2 rajské protlaky
1 perník na strouhání
3 kusy bobkového listu
5 kusů nového koření
5 kusů celého černého pepře
5 kusů hřebíčku
1 kostka hovězího bujónu
olej na smažení cibulky
cukr
sůl
Postup:
Nejdříve si uvařte rýži dle návodu, tu poté smíchejte s osoleným mletým masem a cibulí. Paprikám odkrojte vrchní část, odstraňte semínka, umyjte je a naplňte připravenou směsí. Naplněné papriky naskládejte do vymazaného pekáče, ten vložte do trouby předehřáté na 200 °C a pečte asi 45 minut. V hrnci si mezitím nechte zesklovatět na drobno nakrájenou cibuli a rajčatový protlak. Přilijte vodu, do které přidejte koření v sítku (abyste ho pak nemuseli lovit), hovězí bujón a nastrouhaný nebo na menší kousky nalámaný či nakrájený perník a trochu cukru. Přiveďte k varu a vařte asi 30 minut. Perník by se měl úplně rozvařit. Zůstávají-li v omáčce kousky, vyndejte koření, vezměte ponorný mixér a kousky rozmixujte. Perník by vám měl omáčku dostatečně zahustit. Dochuťte solí a cukrem a můžete podávat. Na talíři papriku přelijte hotovou rajskou omáčkou.
Všechny ingredience kromě marmelády a čokoládové polevy smíchejte ve větší misce. Abyste nemuseli míchat zbytečně dlouho, můžete použít ruční šlehač a budete to mít jedna dvě. Máte-li připravené hladké těsto, vymažte a hrubou moukou vysypte vyšší plech, přelijte do něj těsto a dejte do trouby předehřáté na 180 °C, pečte asi 20 až 30 minut. Po upečení nechte úplně vychladnout, vyklopte a rozkrojte podélně na dvě stejné placky. Netroufáte-li si perník rozdělit v jednom kuse, rozdělte si ho na několik dílů, bude se vám s ním lépe manipulovat. Jeden díl vždy potřete meruňkovou marmeládou, druhým dílem ho pak přiklopte. Naskládejte zpět do pekáče a polijte rozehřátou čokoládovou polevou. Nechte polevu ztuhnout a můžete podávat. Perník potřený marmeládou na vás nikdy nebude působit suše.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podlePohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podlePohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podlePohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podlePohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podlePohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Je tahle fazolová polévka opravdu podlePohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podlePohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podlePohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
