PESTOVANI BORUVEK Z RIZKU je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Brusnice chocholičnatá, známá též jako kanadská borůvka, je rostlina z čeledi vřesovcovitých. Pochází ze Severní Ameriky, v Evropě zdomácněla a je pěstována. Brusnice chocholičnatá je trvalka, keř dorůstající do výšky až 2,5 m. Listy jsou eliptické nebo vejčité, postavení na stonku mají střídavé a vyskytují se celoročně. Květy v květenství hroznu rostou na stopkách. Barva květu je bílá přes narůžovělou do růžové. Kvete v dubnu a květnu. Plody jsou modré až fialové, větší než plody borůvky, a dozrávají průběžně během léta. Kanadská borůvka je pěstována pro své sladké plody, je šlechtěna, známo je několik odrůd, například Bluecrop, Blueray, Bluetta, Darrow, Herbert, Jersey, Patriot, Sunrise, Weymouth.
Kanadské borůvky pěstování
Bylo zjištěno, že jeden litr kanadských borůvek obsahoval 616 plodů, lesních borůvek 1 833 plodů. Kanadské borůvky vyžadují kyselou půdní reakci (pH 4–5). Malý přídavek rašeliny, kterým je posypán povrch půdy, nemá význam. Nejlepší je na ploše aspoň dvou čtverečních metrů (pro tři rostliny různých odrůd) vybrat všechnu půdu do hloubky 35–40 cm. Boční stěny obalíme fólií, abychom zabránili kontaktu s okolní zásaditější půdou. Pokud je na našem pozemku lehká půda, osvědčilo se jámu vyložit fólií a vytvořit tak podzemní misku. Kanadské borůvky můžeme vysazovat do čisté rašeliny, jež má uvedenou hodnotu pH, nikoliv však do zahradnického substrátu neutrální půdní reakce. Je možné k rašelině přidat nevápněný kompost, listovku, křemičitý písek, drcenou kompostovanou kůru, smrkovou nebo borovou hrabanku, ale vždy jen v menším množství. Pro doplnění živin zamícháme plná hnojiva s kyselou reakcí (určená pro rododendrony a další vřesovištní rostliny). Pochopitelně můžeme použít přímo substrát pro kyselomilné dřeviny, který koupíme v zahradnictví. Ideální místo je ve velmi lehkém polostínu. Čím více vody budou kanadské borůvky mít, tím více slunce snesou. Na více zastíněném místě keře rostou nerovnoměrně se stálou snahou orientovat se za sluncem; úroda je malá. Náročnost další péče závisí na tom, jak svědomitě jsme vysazovali. Zdravé borůvky musí mít velké přírůstky a sytě zelené listy. Je třeba vydatně je zalévat. Kvalitu plodů i nárůst ovlivňuje zálivka před sklizní, ale při velmi vysokých teplotách může slunce listy i plody popálit. Je tedy vhodné rostliny v těchto kritických situacích stínit (i popálená kanadská borůvka však další rok většinou opět obrazí). Dalším kritickým obdobím, kdy nesmíme šetřit vodou, je srpen. Hnojit je můžeme jen kyselými bezchlorovými hnojivy (síranové formy draselných a dusíkatých hnojiv, superfosfáty), a to brzy na jaře, při tvorbě poupat a po odkvětu. Dusíkem zásadně nehnojíme od července.
Kanadské borůvky mají kořeny jemné a povrchové. Okopávání (natož obrývání) tedy prakticky neprovádíme, omezíme se na opatrné pletí. Vhodné je nastýlání drcenou borovou kůrou. Od třetího roku po výsadbě některé staré výhony celé vyřežeme až těsně u země. Tím rostlinu průběžně zmlazujeme, mělo by zbýt vždy 6–8 silných výhonů. Čím rostliny řežeme silněji, tím budou bobule větší, ale jejich počet se sníží. Staré neprořezávané keře přinášejí jen malé plody, které často zasychají ještě před dozráním, rovnoměrné úrody dosáhneme každoročním řezem. Větvičky pod tíhou úrody klesají, mohou se i polámat, proto je včas vyvážeme k oporám. Kanadské borůvky u nás prakticky nemají choroby a škůdce. Jen když se k rostlinám dostanou zajíci, udělají sice řez za nás, ale bohužel často
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav Kopecký.
Dobrý den Vážení pěstitelé borůvek. Rád bych se Vás zeptal zda existuje nějaké video kde se provádí řízkování borůvek jak bylinnými tak dřevěnými řízky. Viděl jsem ale jen v ruské verzi a nikde jsem na něco jiného nenarazil. Prosím Vás Všechny zda by jste o něčem věděli pošlete mi odkaz. Rád bych to viděl. Všem moc děkuji. S pozdravem Václav Kopecký ; kopvac@seznam.cz ; tel. 604807106. Předem moc děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tady najdete instruktážní video s návodem na množení kanadských borůvek pomocí řízků. https://youtu.be/zqZwQFj3Nj4
Nejlepších výsledků dosáhnete, když borůvku přesadíte během rašícího období časného jara. Vyberte slunné nebo částečně zastíněné místo s dobře propustnou, kyselou půdou. Chcete-li zvýšit úspěšnost přesazení, zajistěte, aby kořenový bal zůstal neporušený a dobře hydratovaný během celého procesu.
Optimální doba pro přesazení kanadské borůvky je na začátku jara, kdy je rostlina ještě v klidu. Přesazování v této době umožňuje borůvkám založit nové kořeny před obdobím hlavního růstu. Toto strategické načasování zvyšuje odolnost rostliny a podporuje její robustnější růst.
Jaké jsou signály pro přesazení kanadských borůvek?
Pokud se vaše borůvka jeví jako zakrslá, má žloutnoucí listy nebo nemá žádný nový růst, možná je na čase zvážit její přesazení a ozdravení.
Kolik místa byste měli ponechat mezi rostlinami borůvek?
Chcete-li, aby vaše borůvky měly dostatek prostoru k růstu, zasaďte je 1,2 až 1,8 metru od sebe. To pomůže zajistit zdravý růst a dostatečnou cirkulaci vzduchu kolem rostlin.
Jaká je nejlepší půdní směs pro přesazování borůvek?
Příprava dokonalé půdy pro vaši borůvku je klíčová! Ujistěte se, že používáte dobře propustnou, kyselou půdu s dostatkem organické hmoty. Přidejte startovací hnojivo s vysokým obsahem fosforu, abyste podpořili zdravý vývoj kořenů. Před přesazením borůvky obohaťte půdu kompostovanou borovou kůrou nebo organickou hmotou. Pro růst kanadských borůvek je ideální pH půdy 4,5 až 5,5.
Jaké je vhodné místo pro kanadskou borůvku?
Vaše kanadská borůvka bude milovat místo, které dostává plné slunce až částečný stín. Zaměřte se na místa, která mají alespoň 6 až 8 hodin slunečního světla denně a ujistěte se, že rostliny jsou chráněny před silným větrem.
Jak hluboká musí být jáma pro zasazení borůvky?
Vykopejte jamku, která je přibližně dvakrát tak široká a stejně hluboká jako kořenový bal vaší borůvky. To zajistí, že bude mít prostor pro pohodlné rozšíření kořenového balu.
Lze kanadskou borůvku přesadit do nádob?
Určitě ano! Ujistěte se, že nádoba má průměr alespoň 50 cm a použijte zahradnickou směs vhodnou pro kyselomilné rostliny.
Borůvky se nejčastěji množí řízky z měkkého nebo listnatého dřeva. Řízky z měkkého dřeva se odebírají koncem jara z konečků výhonků aktuální sezóny, zatímco řízky z listnatého dřeva se odebírají koncem zimy z jednoletých stonků poté, co rostlina přešla do dormantního stavu. Oba typy řízků prospívají, když je předem namočíte do kořenového hormonu a zasadíte do dobře propustného média pro množení, jako je směs hrubého písku, mleté borové kůry a rašeliny nebo perlitu a rašeliny.
Řízky z měkkého dřeva
Načasování
Pozdní jaro, kdy jsou stonky dřevnaté, ale stále pružné a koncové listy jsou napůl dozrálé.
Příprava
Odeberte 10-12 cm dlouhé řízky z konečků nových výhonků a odstraňte spodní listy.
Zakořenění
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné, ale doporučené) a vložte jej do média pro množení.
Prostředí
Udržujte substrát trvale vlhký a udržujte vysokou vlhkost (např. pomocí systému rosení, plastové nádoby s mírně pootevřeným víkem nebo plastového sáčku s větráním).
Monitorování
Pravidelně zalévejte, často rostete a sledujte nové výhonky.
Přesazování
Jakmile zakoření (obvykle po několika týdnech až měsících), postupně si rostlinu aklimatizujte na venkovní podmínky a přesaďte do většího květináče nebo záhonu.
Řízky z listnatého dřeva
Načasování
Pozdní zima, poté, co rostlina přejde do dormantního stavu.
Příprava
Vyberte 12 cm dlouhé stonky z jednoletého výhonku a připravte je podobně jako řízky z měkkého dřeva.
Zakořeňování
Ponořte základnu řízku do kořenového hormonu (volitelné) a vložte jej do rozmnožovacího substrátu.
Prostředí
Udržujte substrát vlhký a teplý.
Monitorování
Na jaře očekávejte vývoj kořenů a vznik nových výhonků.
Přesazování
Po zakořenění postupně aklimatizujte a přesazujte stejně jako řízky z měkkého dřeva.
Klíčové aspekty
Kyselost půdy: Borůvky prospívají v kyselé půdě (pH 4,5–5,5). Pokud vaše půda není přirozeně kyselá, pěstujte borůvky v květináčích s vřesovcovým (kyselým) kompostem.
Kořenový hormon: I když to není vždy nutné, kořenový hormon může výrazně zlepšit úspěšnost množení borůvek z řízků.
Vlhkost: Udržování vysoké vlhkosti je pro úspěšné zakořenění zásadní.
Trpělivost: Řízky borůvek mohou zakořenit za několik týdnů až měsíců.
Prevence chorob: Zajistěte, aby řízky byly odebírány ze zdravých, chorobami neinfikovaných matečných rostlin.
Řízení vlhkosti: Udržujte substrát pro množení trvale vlhký, ale ne podmáčený.
Nejdůležitějším faktorem při pěstování a množení borůvek je pH půdy. Borůvkám nejvíce vyhovuje pH 3,2–4,2. Při této hodnotě rostliny pěkně rostou a dosahují pravidelné sklizně. Pro množení kanadských borůvek je ideální lehká půda s vysokým podílem organické hmoty, která přirozeně vytváří kyselé prostředí.
Borůvka obsahuje mnoho vitamínů (vitamíny).
Abyste dosáhli většího efektu kyselého prostředí, můžete jámu vystlat fólií, která chrání substrát před vlivy z okolní půdy, nebo do země zapustit betonovou skruž, kterou vyplníte připraveným substrátem. Na jeden keř budete potřebovat minimálně 20 l zeminy. Doporučuje se čistá vrchovištní rašelina, která je přirozeným prostředím pro borůvky. První dva roky pak není nutné borůvky hnojit.
Hned po vysazení borůvek nezapomeňte na výchovný řez. První dva roky ponechte na rostlině jen nejsilnější, vzpřímeně rostoucí výhonky a ostatní odřízněte při zemi. Nejprve odstraňte poškozené části, poté tenké rozvětvené výhonky. Řezem se odstraňují i křižující se části výhonků uvnitř keře. Pak seřízněte u země všechny nevyzrálé a slabé jednoleté výhony vysoké do 50 cm.
Mezi odrůdy borůvky s nadměrnou násadou plodů patří hlavně ‚Bluecrop‘, ‚BlueRay‘, ‚Berkeley‘, ‚Goldtraube‘ a ‚Patriot‘, kterým musíte téměř každý rok odstranit i část rodivého dřeva čili části výhonků s květními pupeny. U odrůd se slabou až průměrnou rodivostí, jako jsou ‚Nelson‘, ‚Sierra‘, ‚Spartan‘, ‚Sunrise‘, ponechte co nejvíce rodivých výhonků.
Středně pozdní a pozdní odrůdy jsou například ‚Herbert‘, ‚Rubel‘, ‚Chandler‘ a ‚Legacy‘. Středně rané odrůdy pak ‚Sunrise‘, ‚Meader‘, ‚Sierra‘, ‚Bluejay‘, ‚Toro‘. Velmi rané a rané odrůdy jsou například ‚Chanticleer‘, ‚Earliblue‘, ‚Hannah‘s Choice‘, ‚Duke‘, ‚Goldtraube‘, ‚Spartan‘, ‚Collins‘.
V naší poradně s názvem RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ A VYUŽITÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana Boxanová.
Dobrý den,
Mohu se zeptat jak se pozná samec a samice rakytníku? Jaký je rozdíl? Děkuji Boxanová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když se rostliny rakytníku pěstují ze semen, je vlastně nemožné rozeznat, zda jsou samčí nebo samičí po dobu 3-4 let po vysetí, dokud se jim nevytvoří poupata. Z tohoto důvodu se rostliny rakytníku obvykle množí z řízků nebo pomocí výhonků z mateřských rostlin spíše než ze semen. Řízky jsou vždy stejného pohlaví jako rostlina, ze které jsou odebrány.
Samec vytváří nahnědlé květy, které produkují větrem distribuovaný pyl. Samčí květy mají okvětí složené ze 2 volných blanitých kališních lístků, obsahují 4 tyčinky a jsou uspořádány v drobných hlávkách. Oproti tomu samičí květy mají kalich trubkovitý, zakončený 2 laloky, obsahují jediný jednopouzdrý semeník a jsou uspořádány v drobných hroznech.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně cca 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.
První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků. Sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Protože je křen vytrvalá rostlina, se sklizní můžete pokračovat každý další rok. Jen na podzim dejte křenové zahrádce vždy novou zásobu živin v podobě čerstvého kompostu.
Jiný způsob pěstování křenu je rychlejší. Záhon připravíte jako u předchozího způsobu. Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru. Sadba se klade opět do brázd, ale tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby byl vrcholek řízku těsně pod povrchem. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, které se dobývají ze země celé. Na rozdíl od prvně uvedeného způsobu pěstování (takzvaně „po malínsku“) je ale potřeba výsadbu křenu založit každý rok znovu. Tento způsob pěstování umožňuje i zasazení do květináče.
Ve svém příspěvku PLODY POUZE NA JEDNOM KEŘI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat ohledně plodů. Minulý rok jsme koupili 2 keře borůvek, které jsme zasadili. Tento rok sklízím borůvky pouze z jednoho keře. Nevíte, kde je problém?
Předem moc děkuji. Eva
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 3 vejce, 150 g moučkového cukru, 150 g hladké mouky, 4 lžíce vařící vody, na špičku nože prášku do pečiva, tuk na vymaštění a hrubá mouka na vysypání formy, 200 g borůvek (lze i hrstka malin nebo rybízu na zdobení), zakysaná smetana, želatina dort – želé v sáčku, vanilkový cukr
Postup: Žloutky utřeme s cukrem a postupně přidáváme vařící vodu. Ušleháme v lehkou pěnu, do které vmícháme sníh z bílků a prosátou mouku s práškem do pečiva. Nalijeme do vymazané a moukou vysypané koláčové formy a upečeme při 170–180 °C. Necháme vychladnout. Povrch koláče potřeme zakysanou smetanou, do níž lehce vmícháme vanilkový cukr, poklademe borůvkami a zalijeme vlažnou, podle návodu připravenou želatinou. Necháme ztuhnout.
Borůvkový koláč z kynutého těsta
Ingredience: 500 g hladké mouky, 250 ml mléka, 1 vejce, 100 g cukru, 100 g margarínu nebo sádla, 20 g droždí (½ kostky), špetka soli
Náplň: 250 g měkkého tvarohu, 100 ml zakysané smetany, 1 vanilkový cukr, 80 g cukru, ½ l borůvek
Postup: Z vlažného mléka, kvasnic a špetky cukru necháme vzejít kvásek. Prosejeme mouku, přidáme cukr, vlažný rozpuštěný tuk, vejce, sůl, kvásek a zaděláme hladké těsto, které necháme vykynout. Rozválíme do koláčové formy, zdvihneme okraje a potřeme tvarohem smíchaným se zakysanou smetanou a cukrem. Posypeme borůvkami a pečeme v troubě při 180 °C 40 minut.
Kynuté ovocné knedlíky
Ingredience: 500 g hrubé mouky, 250 ml mléka, lžička cukru, 20 g droždí, 1 žloutek, sůl
Náplň: borůvky, na posyp moučkový cukr, strouhaný tvaroh, přepuštěné máslo
Postup: Z mléka, kvasnic, cukru a mouky necháme vzejít kvásek. Poté ho nalijeme do mouky, přidáme ostatní přísady a zaděláme hladké tužší těsto, jež necháme vykynout. Vykynuté těsto rozdělíme lžící namáčenou do mouky na kousky, prsty je roztáhneme, naplníme borůvkami a zakulatíme do tvaru knedlíků. Vaříme v osolené vodě 8–10 minut, vyjmeme je a každý propícháme vidličkou, aby se nesrazily. Sypeme cukrem a tvarohem, přeléváme máslem.
Borůvkový kompot
Ingredience: 1 kg borůvek, 200 gramů cukru
Postup: Borůvky v hrnci promícháme s cukrem a zahřejeme tak, aby začaly pouštět šťávu a cukr se rozpustil. Horké nalijeme do sterilizovaných sklenic, zavíčkujeme a dvacet minut pasterizujeme.
Ve svém příspěvku KANADSKÉ BORŮVKY MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelína.
Dobrý den, měla bych dotaz, zda je možno vysadit pouze jednu sazenici amerických borůvek, nebo musí být samičí a samčí, jak mi sdělila sousedka. Jeden keřík jsem si zakoupila a nevím jak poznám, který to vlastně mám a který mám přikoupit. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.
Dobrý den Před dvěma roky jsem zasadil dva keře kontejnerovaných borůvek na dvou metrech2 v rašelině, ve vaně z kašírované folie dole propíchané. Nahoře Propustná černá folie a na ní mulčovací kůru. Ranný keř je krásně zelený hojně velikých a šťavnatých plodů. Pozdní keř červenají listy od špičky schnou. Zatím nepadají. Plodů dost, jsou však menší a málo šťavnaté. Keř má méně nových přírůstů. Ještě jsem je neprořezával. Zálivka pravidelná. Za radu / názor/ děkuji.
Borůvky jsou oblíbeným ovocem známým pro svou lahodnou chuť a řadu zdravotních benefitů. Stejně jako každá plodina jsou však náchylné k různým chorobám a škůdcům, kteří mohou ovlivnit jejich výnos a kvalitu. Pochopení těchto problémů je zásadní pro efektivní hospodaření a zajištění zdravé sklizně borůvek.
Popis: Malá octomilka, která klade vajíčka do zrajícího ovoce.
Škody: Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu, což způsobuje, že se stává měkkým a neprodejným.
Kontrola: Často sklízejte, používejte pasti k monitorování a zvažte aplikaci insekticidů.
Integrovaná ochrana proti škůdcům a chorobám
Efektivní ochrana proti chorobám a škůdcům borůvek zahrnuje integrovaný přístup, který kombinuje kulturní, biologické a chemické metody. Zde je několik obecných strategií:
Kulturní postupy: Udržujte správné rozestupy, prořezávejte pro dobrou cirkulaci vzduchu a odstraňujte nepořádek a spadané plody, abyste snížili výskyt chorob a škůdců.
V naší poradně s názvem VEDENI V PRVNIM ROCE VYSAZENÉHO ŘÍZKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
dobrý den mam na vas dotaz ohledně zasazeného řízku vinné revy. Letos na jaře jsem vysadil vinnou revu a ma už ted zhruba vyšku 130cm a sílu jak tužka ,jedna se mi o to jestli mam odstranit krom fazochu i spodni listy na kminku nebo je ponechat děkuji moc za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na řízkování je dobré rostliny připravit, a to nejlépe tak, že jim dopřejeme hnojivo s vyšším obsahem draslíku asi 1 až 2 měsíce před řízkováním. Měkké řízky s nevyzrálým pletivem často velmi špatně zakořeňují a navíc bývají napadány hnilobou a plísněmi. Nikdy neřízkujeme jakkoli napadené a poškozené rostliny. Řezací nástroj vždy při změně rostliny ponoříme do lihu, čímž ho dezinfikujeme.
Rostliny před odběrem řízků dostatečně zalijeme, aby bylo případné odlamování řízků snadné. Odlamujeme rostlinu v místě kolínka. Rostlinám můžeme řízky raději odřezávat ostrým nožem (viz výše), případně je odstřihovat nůžkami. Jednotlivé řízky odřízneme přímo anebo si uřízneme celý dlouhý stonek, který pak následně dále řízkujeme.
Správný řízek muškátu je dlouhý asi 10 až 15 cm a měl by mít 2 nebo 3 patra listů. Z řízků odstraňujeme všechny listy a palisty, které by byly po zaschnutí v kontaktu se substrátem. Vhodné je ponechat na řízku 2 až 3 listy. Jestliže namočíme dolní okraje řízků do práškového stimulátoru, podpoříme tím jejich růst.
Na řízkování jsou nejvhodnější sadbovače anebo větší květináče. Do jednoho květináče o průměru 10 cm můžeme zapíchnout až 5 řízků. Ušetříme tím místo a navíc po vysazení do truhlíků příští rok budeme mít bohatší kvetení. Množitelský substrát je tím správným substrátem pro řízkování. Zakoupíme jej běžně ve všech zahradnických centrech. Případně si můžeme připravit vlastní zeminu z písku, perlitu a rašeliny v poměru 3 : 2 : 1. Substrát nemá zadržovat vodu, aby v něm řízky nezahnívaly. Řízek by měl být umístěn v substrátu 2–3 cm hluboko. Malým nástrojem si uděláme do substrátu důlky a řízky do nich vkládáme.
Řízky budou dostatečně zakořeněné asi po 3 až 6 týdnech. Na tuto dobu je umístíme v sadbovačích na světlé místo, nikoli však na přímé slunce. Po dobu 4 týdnů je pro ně ideální teplota kolem 20 stupňů. Řízky zaléváme ideálně do podmisek. Půda tak zůstane lehce vlhká, nikoli však přemokřená. Zakořeněné řízky nakonec z malých sadbovačů přesadíme do klasických květináčů. Řízky z květináčů o průměru 10 cm nepřesazujeme. Při zimování řízků platí známé pravidlo: čím nižší teplota prostředí, tím méně zálivky. Řízky do jara několikrát zaštípneme, aby se hezky rozvětvovaly.
Borůvka nasazuje květy na jednoletých výhoncích, které vyrůstají z dvouletého dřeva. Nejvhodnějším termínem pro řez borůvkových keřů je tedy časné jaro, konkrétně konec února až začátek března. Z kořenové základny vyrůstají dlouhé výhonky s listovými pupeny, které je nutné zkrátit na průměr keře. Odstraníme i všechny polámané, zjevně nemocné nebo mrazem poškozené výhonky. Při jednom řezu borůvky byste však neměli odstranit víc než její třetinu.
V prvních pěti letech stačí odstranit pouze slabé, metlovité nebo uschlé větvičky. Díky řezu keřík zhoustne. Slabě rostoucí odrůdy potřebují silnější, tedy hlubší řez než silněji rostoucí odrůdy. V 6.–7. roce po výsadbě by každý keřík měl mít 7–12 výhonků různého stáří, ale žádný z nich by neměl být starší než čtyřletý.
Borůvka chocholičnatá má tvrdé dřevo. Netvoří zával (kalus), a tudíž nedokáže zacelit rány. Proto při řezu používejte opravdu ostré nástroje a neřežte na větevní kroužek, jako například při řezu jabloní. U borůvek je vhodné ponechat patku. Dobře zakořeněná a ošetřená borůvka vydrží i vyšší mrazy a obdaruje vás bohatou sklizní po mnoho let. Na keříku najdete také větší plodonosné pupeny, ty v žádném případě nestříhejte. Připravili byste se totiž o všechnu úrodu.
Borůvky začínají plodit čtvrtým rokem, plně plodí šestým rokem. Keře jsou dlouhověké, běžně se dožívají 30 let, někdy ovšem až 60 let.
Jsou-li sazenice dobře prokořeněné, a pokud je nestihnete zasadit před mrazy, tak vám v květináčích bez problémů vydrží venku do jara, nicméně nesmí vyschnout, udržujte rašelinu vlhčí. Nejlepší je nechat je někde v závětří a úplně nejlépe, když zapadnou sněhem. Borůvky přes zimu odpočívají a u odrůd, které jsou nejvhodnější pro pěstování ve střední Evropě, je potřeba, aby alespoň dva měsíce byly přes zimu v prostředí, kde je teplota pod 6 stupňů.
Do hor se doporučují například odrůdy Chanticleer, Hannah Choice, Duke, Spartan, Collins, Patriot, Meader, Bluejay, Toro, Draper, Bluecrop, Chandler, Bluegold, Goldtraube, North Country.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stromková.
Dobrý den,prosila bych o informaci ohledně přechování podzimních řízků Rakytníku do jarní výsadby.Četla jsem,že se mohou přechovávat zabalené v mokrém hadříku.Budeme mít asi 100 řízků,poraďte mi prosím,jaký je nejlepší způsob přechovávání přes zimní měsíce.
Prozatím máme přichystané ostříhané výhonky Rakytníku v sudech a kyblíkách s vodou.
Moc děkuji za Vaší odpověď.
Dr.Stromková písecko
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
V našich podmínkách jsou velké borůvky dokonale přizpůsobené na zimní období. Přestože jsou odolné vůči chladu, kořenový bal bychom měli chránit a nevystavovat mrazu. Pokud pěstujeme borůvku na zahrádce, jednoduše její kořeny přikryjeme rašelinou. Borůvky pěstované v nádobách dáme na bezpečné místo, nenecháme je na pospas sněhu či prudkým zimním dešťům.
Dospělý keř dosahuje výšky 1,5–2 m a správným pěstováním můžeme získat úrodu až 5 kg. Existuje mnoho odrůd, které se liší zejména velikostí bobulí a chutí, jako je například borůvka kanadská chocholičnatá nebo také brusnice chocholičnatá.
Druhy borůvek vhodných pro pěstování v zahradě:
odrůda Chandler: patří jednoznačně mezi borůvky s největšími plody; byla vyšlechtěná v USA a dorůstá do výšky až 1,7 metru;
odrůda Aurora: dozrává nejpozději ze všech odrůd borůvek, bobule jsou střední až velké a velmi dobře přizpůsobené k transportu;
odrůda Bluecrop: jedná se o pozdní odrůdu; bobule jsou velké, světlemodré, s měkkou dužinou;
odrůda Duke: patří mezi brzké odrůdy, plody jsou světlozelené až modré; překvapí svou vynikající chutí;
odrůda Draper: je to velmi úrodná a licenčně chráněná borůvka; plody jsou velmi velké a mají sladkokyselou chuť;
odrůda Liberty: je pozdní, licenčně chráněná odrůda; bobule jsou středně velké, mají sladkokyselou chuť.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Základem je opatřit si alespoň dva keříky rozdílných odrůd kvůli vzájemnému opylování. Začněte s pěstováním na jaře a ještě tentýž rok můžete sklidit první úrodu. Minimálně do dvou větších nádob vysaďte po keříku. Při výběru mezi jednotlivými odrůdami nemusíte příliš váhat, není to tak podstatné. Nejdůležitější je, aby se jednalo o šlechtěnou odrůdu, což by mělo být označeno na cedulce při koupi. Aby se kanadská borůvka dobře ujala, doporučuje se kombinovat v květináči víc odrůd naráz, minimálně dvě. Zkuste například odrůdu Patriot či sladkou ‚Duke‘, anebo ‚Blue Crop‘. Pokud chcete co největší plody, ty rostou u odrůdy ‚Torro‘. Pro výběr sazenic borůvek platí, že nikdy nesmí jít o semenáče, to byste na plody čekali několik let a ještě bez záruky, co se kvality, velikosti a chuti plodů týká. Vyberte si rostlinu vypěstovanou z řízku šlechtěné odrůdy, ideálně v kontejneru a už s nasazenými květy. Kvůli opylování pěstujte blízko sebe alespoň dva keříky různých odrůd. Pěstitelé přinášejí na trh stále nové a nové odrůdy. Pro představu: mezi rané patří například ‚Goldtraube‘, ‚Record‘, ‚Rancocas‘ či ‚Earliblue‘, středně rané jsou odrůdy ‚Bluecrop‘, ‚Blueray‘, ‚Berkeley‘, ‚Pemberton‘, ‚Spartan‘ nebo ‚Zuckertraube‘. ‚Herbert, ‚Jersey‘, ‚Darrow‘ jsou pozdní, plodí tedy až ke konci sezóny.
Na pěstování si pořiďte velký květináč, ideálně alespoň velikosti vědra, kvalitní zeminu a rašelinu nebo částečně zetlelou lesní hrabanku. Do kvalitní zahradní zeminy je vhodné přidat kyselý komponent, tedy rašelinu či částečně zetlelou hrabanku, což je lesní půda s listím, jehličím a drobnými větvičkami. Co se týče hnojení, borůvky nesnáší vápenec a chlor, proto se vyvarujte hnojiv s touto příměsí.
Při pěstování nesmíte zapomínat na dostatečnou zálivku, protože rašelina rychle vysychá. U nádob, které umístíte na přímé slunce, to platí dvojnásob. Abyste ale na druhou stranu rostliny „neutopili“, můžete při sázení přidat na dno květináče trochu drenáže v podobě drobných kamínků.
První roky keříky nepotřebují stříhat, řez stačí provést až po dvou třech letech a zhruba v tříletém intervalu. Odstraňte při něm vždy nejstarší větvičky s malými přírůstky zcela u země, podpoříte tak růst výmladků. Budete-li o borůvky dobře pečovat, můžete stále stejné rostliny takto pěstovat i desítky let a sladká odměna vás každoročně nemine.
V naší poradně s názvem PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing..
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Lehké prořezávání může být prospěšné pro snížení stresu na nově přesazené borůvce. Vyhněte se však silnému prořezávání, protože to může zastavit růst.
Zavlažování
Pravidelné zavlažování je pro borůvky důležité, dokud se neusadí, obvykle v prvních několika letech. Ujistěte se, že je půda vlhká, ale ne přemokřená. Přemokření může způsobit hnilobu kořenů.
Monitorujte růst
Sledujte růst borůvky. Žluté listy mohou naznačovat vodní stres, ať už z příliš malého nebo příliš velkého množství vody. Vadnutí, zejména za slunečného odpoledne, je po přesazení často známkou transplantačního šoku. Udržujte konzistentní zavlažování, zpočátku se vyhněte nadměrnému vystavení slunci a dejte rostlině čas na přizpůsobení.
Chraňte před větrem
Zvažte umístění dočasného větrolamu, který ochrání nově přesazené keře borůvek před silným větrem, dokud se neusadí.
Přihnojení borůvky po přesazení
Není to nutné hned. Po přesazení počkejte asi měsíc a poté zvolte hnojivo pro kyselomilné rostliny, které podpoří růst a zdraví borůvek.
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
