Gloxinie je krásná pokojová, ale i balkónová květina původem z Brazílie. Má velké listy, které vynikají sametově hladkým povrchem a nad nimiž se objevují na krátkých stopkách zajímavé květy.
Pěstování
Ideálním místem je pro ně parapet u okna. Musíme však dát pozor na přímé silné sluneční záření, které by mohlo rostlinu popálit, nejideálnějším místem pro pěstování je tedy parapet okna, které je směrováno na sever. Pokud se rozhodnete rostliny letnit a ozdobit jimi balkón, terasu či zahradu, musí stát raději v polostínu a na chráněném místě. V době vegetace jim svědčí teplota okolo 20 °C.
Substrát by měl být kvalitní, propustný a s přídavkem rašeliny, optimální je do něj přidat pozvolna rozpustné hnojivo. Naprostým základem úspěchu při pěstování gloxinií je mít na paměti, že se jedná o rostlinu hlíznatou, která po odkvětu zatahuje a posléze vyžaduje určité období klidu.
Gloxinie je krásná po celou dobu květu a po několik týdnů se stále rozvíjejí nová poupata. Poté, co dokvetou ta poslední, začne rostlina rychle žloutnout a sesychat. V této době ji přestaňte zalévat. Rostlina se zatahuje do hlízy a další pěstování je už možné jen z těchto hlíz. V průběhu léta odkvetlé květy odstraňujte, zrovna tak zaschlé listy.
Když listy úplně uschnou, hlízu vyjměte z květináče, očistěte ji od zbytků zeminy a uskladněte při poměrně vysoké teplotě (kolem 15 °C, nikdy ovšem ne vyšší).
Hlízy opět vysazujte až na jaře. Podobně jako begónie je vysaďte mělce pod povrch zeminy. Volte přiměřeně velký květináč a vždy vysazujte jen jednu hlízu do středu každého květináče. Pro pěstování gloxinií se nejlépe hodí mělké a široké květináče, v nichž bude hlíza zakryta maximálně jedním centimetrem zeminy a její vršek bude úplně odkrytý.
Je možné rostlinu přezimovat i v květináči, ale za dodržení určitých pravidel. V zimě se gloxinie nesmí zalévat. Květináč s rostlinou se uloží do chladné a temné místnosti o teplotě vzduchu kolem 10 °C. V lednu až únoru se přemístí do teplejší místnosti a začnou se mírně zalévat. Po objevení prvních výhonků se musí hlízy přesadit do nové zeminy. Nejlepším substrátem je směs listovky, rašeliny a písku v poměru 3 : 1 : 5.
V naší poradně s názvem OPADÁNÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Dobrý den, mám asi 1 rok dracénu a teď z ničeho nic jí opadaly téměř všechny zelené listy, zůstalo jen pár lístku úplně na vršku. Listy neusychaly, nekroutily se, nedělaly se na nich žádné skvrny nebo něco podobného. Kmínky jsou od vrchu v délce asi 2 cm bílé.
Děkuji za pomoc.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracenu můžete zkrátit jak potřebujete. Rostlina kousek pod řezem vyraší novým výhonkem. Někdy vyraší i více výhonků. Z uřízlé části stonku můžete nadělat dvaceti centimetrové řízky, které se zasadí do vlhčené zeminy a zanedlouho zakoření a vyrostou z nich nové rostliny. Listnatý konec je dobré dát zakořenit do vody a až pak zasadit do zeminy.
Moření česneku v sulce by mělo probíhat pouze po doporučenou dobu uvedenou výrobcem. Delší máčení nezvyšuje ochranu, ale může poškodit klíček.
V praxi doporučuji držet se přesně návodu a nepřekračovat čas „pro jistotu“. Příliš dlouhé moření může vést k přemokření stroužku a horšímu startu na jaře. Pokud chcete silnější efekt, raději se zaměřte na zdravou sadbu a vhodné půdní podmínky.
Jaká je správná koncentrace pro moření česneku?
Moření česneku koncentrace musí odpovídat návodu výrobce přípravku. Vyšší koncentrace nezaručuje lepší ochranu.
Silnější roztok může poškodit zárodečný klíček a zpomalit růst. Dodržení přesné dávky je zásadní. Používejte odměrku a nepřidávejte „od oka“. Vždy platí, že přesnost je důležitější než síla roztoku.
Mohu kombinovat sulku a lignohumát?
Kombinace sulky a lignohumátu je možná, ale každý přípravek má jinou funkci. Sulka chrání proti škůdcům a některým chorobám, lignohumát podporuje růst kořenů.
Lignohumát však není fungicid a nenahradí ochranu proti plísni. Pokud jej použijete, berte jej jako doplněk. Vždy sledujte kompatibilitu přípravků a držte se návodu výrobce.
Je moření česneku nutné každý rok?
Moření česneku před sadbou není nutné automaticky každý rok. Záleží na podmínkách a historii pozemku.
Pokud máte lehkou půdu, dlouhou rotaci plodin a zdravou sadbu, může být riziko nižší. V těžkých půdách a při vlhkém podzimu je ale moření silnou prevencí. Rozhodujte podle rizika, ne podle zvyku.
Pomůže moření proti bílé hnilobě česneku?
Moření česneku proti plísni může snížit riziko, ale bílou hnilobu z půdy neodstraní.
Bílá hniloba přetrvává v půdě dlouhé roky. Zde je klíčové střídání plodin a dlouhá přestávka v pěstováníčesneku. Moření je pouze podpůrné opatření, nikoli definitivní řešení.
Co dělat, když zapomenu česnek namořit?
Pokud zapomenete na moření česneku před sadbou, není vše ztraceno, ale riziko plísně může být vyšší.
V takovém případě se zaměřte na ostatní faktory: dobrou drenáž, nepřemokřenou půdu a správnou hloubku výsadby. Sledujte porost na jaře a včas odstraňte slabé kusy. Moření je prevence, ale stále existují jiné způsoby, jak snížit tlak chorob.
Mohu mořit kuchyňský česnek ze supermarketu?
Moření česneku ze supermarketu nedává velký smysl, pokud neznáte jeho původ a zdravotní stav.
Takový česnek může být ošetřen proti klíčení nebo pochází z oblastí s jinými patogeny. I když jej namočíte, zdravý česnek z certifikované sadby má vyšší jistotu. Pro výsadbu doporučuji vždy kvalitní sadbový materiál.
Je lepší mořit česnek na podzim nebo na jaře?
Moření česneku před sadbou má smysl vždy před samotnou výsadbou – tedy p
V naší poradně s názvem RHIPSALIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Teika.
prosim,nevim si rady s timto kaktusem,porad mi opadavaji ty tycinky z toho kaktusu aniz bych se ho dotkla.Prosim poradte mi nekdo co stim.Diky Tezka Helena
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše mu je horko. Teplotu rostliny snížíte rosením.
Tato rostlina nepotřebuje složitou péči. K jejich umístění potřebují teplé a hodně světlé místo, ale bez přímého slunce. Kromě vlhkého prostředí mu můžete pomoci tím, že ho v největších vedrech postříkáte vodou. Rostliny by měly být chráněny před průvanem a náhlými změnami teploty. Ideální teplota pro něj je mezi 18-20ºC, a v zimě by neměla klesnout pod 10ºC.
Rhipsalis Cassutha oceňuje bohatou, čerstvou, kyselou a dobře odvodněnou půdu. Toho lze dosáhnout smícháním stejných dílů písku, zahradní zeminy a vřesové zeminy. Ohledně zavlažování se doporučuje pravidelně zalévat, až když je substrát plně vyschlý, nejlépe dešťovou vodou. Pokud nemůžete dešťovou vodu zachycovat, je vhodné vodu z kohoutku upravit, aby změkčila. Je velmi důležité, aby půda začala vysychat před další zálivkou. Když rostlina v zimě odpočívá, je třeba snížit intenzitu a frekvenci zavlažování.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Když se podíváme do historie, uvidíme, že podobný způsob zahradničení je starý stovky let. Například v Anglii není pěstování zeleniny na vyvýšených záhonech vůbec ojedinělé. Ve Francii v období středověku dominovaly zvýšené záhony čtvercového typu. Příkladem je zrekonstruovaná středověká zahrada francouzského hradu Carcassonne, kde jsou užitkové záhony lemovány vyplétaným proutím. Lískové či vrbové proutí okolo záhonů se těšilo oblibě u mnoha klášterních zahrad Evropy. I samotní Číňané takto pěstují rostliny po několik staletí a mají k tomu hned několik důvodů.
Zelenina vysazená na zvýšených záhonech lépe prospívá, netrpí tolik škůdci, a především údržba je oproti konvenčnímu způsobu pěstování minimální. Při pěstování ve vyvýšených záhonech se zvyšuje úrodnost půdy, a tím pádem i výnos. Půda zde nezná půdní škraloup, není třeba na ni nikde šlapat jako u běžného užitkového záhonu a drží pěkně nakypřená. Kvalita půdy se jen lehce vylepšuje. Při samotném zakládání záhonů se na dno použije kompost a biologický materiál, z něhož rostliny následně čerpají potřebné živiny.
Na záhoně se díky tlení organického materiálu daří i rostlinám náročnějším na teplo, což je příznivé zejména v chladnějších oblastech naší republiky. Díky sedání vyvýšeného záhonu můžete každý rok doplnit nový kompost, který se postará o potřebné živiny. Takový záhon v létě sice více vysychá, ale tomu lze předejít použitím mulče („peřinka“ na záhon z organického materiálu – sláma, listí, kůra).
Pěstování ideálně vychází na dva tři řádky vedle sebe. Rostliny získávají více světla, vzájemně si nekonkurují a nedochází k oslabení a zmenšení prostředních rostlin. Při tradičním způsobu pěstování totiž bývají tyto rostliny oslabené a více náchylné k chorobám a škůdcům. Mimo jiné je zvýšení záhonů s mulčovanými cestičkami mezi záhony výbornou bariérou před slimáky. Tím, že mohou být rostliny sázeny nahusto, dochází k lepšímu zastínění půdy listy a zabrání se výparu.
Vyvýšený záhon se stane také zajímavým dekorativním prvkem zahrady. Může být vysoký třeba jen 10 cm, ale i 1 metr, vyvýšené záhony mohou být i stupňovité, ovšem široké by neměly být více než metr a půl (v závislosti na výšce – ty metr vysoké budou široké cca jen 1 metr), abychom všude snadno dosáhli.
Na jílovitých a poměrně vlhkých půdách je zvýšení záhonu ideálním řešením. Nedochází k zatopení a tvoření loužiček mezi rostlinami, hlavně v obdobích větších srážek a přívalových dešťů. Vyvýšený záhon můžeme umístit i ve svahu a vyřešit si tak problém, jak kvalitně zúrodnit a zpevnit svah na naší zahradě. Vytvořit jej lze dokonce i na betonu, poku
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Rotavátor za traktor je určen k jemnému obdělávání zeminy. Jeho konstrukční řešení je optimální pro zpracování půdy před následným použitím secího stroje. Hlavní částí jsou nože umístěné na otočném rotoru, který se pohání přes kloubový hřídel (s pojistnou spojkou) a přes reduktor rotavátoru. Příslušnou rychlostí dosáhneme úplného obdělání a promíchání horní vrstvy zeminy.
Traktorový rotavátor je plně nesený na ramenech traktoru a poháněný traktorovým náhonem. Rotavátory se vyrábějí i za dnes velmi oblíbené malotraktory. Rotavátory za traktor mají pracovní záběr až 2,2 m.
Tyto rotavátory jsou vhodné pro použití před výsevem pro obdělání těžké zeminy, pro okopávání sadů a vinohradů, pro zaorávání umělých a přírodních hnojiv, pro obnovu travnatých ploch a pastvin, pro náročnější rozmělňování a jemnější zarovnávání zeminy, pro zarovnávání půdy po výkopech a terénních úpravách.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě. Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Ohradit záhon lze různými způsoby: dřevem, které je však třeba ošetřit impregnací, krátkou palisádou, konstrukcí z kmenů, cihlami, kamennou suchou zídkou, plochými kameny, betonovou skruží nebo tabulí plechu. Jestliže obvodové stěny rovnou nevyzdíte z cihel, zajistěte dostatečnou stabilitu záhonu, k čemuž nejlépe poslouží dobře ukotvené dřevěné kůly. Vyzděné záhony je pak nutné u základu odvodnit, aby kořínky rostlin neuhnívaly v příliš velkém množství vody.
Vnitřní stěny vyložte fólií, která zabrání odpařování vody. Vhodná je například fólie pro zahradní jezírka, kterou seženete v hobby marketech či zahradnických potřebách. Jestliže je záhon navýšený na hlíně, neuzavírejte dno fólií, ale chraňte ho proti hrabošům položením králičího pletiva.
Vysoký záhon je dobré zakládat na podzim nebo časně zjara. Zakládáte-li ho na rostlé půdě, odryjte nejdříve vrstvu zeminy a zkypřete podkladovou plochu. Pak nasypávejte jednotlivé vrstvy v pořadí od nejhrubší po nejjemnější vrstvu zeminy a organických zbytků.
U dostatečně vysokých záhonů může být spodní vrstva tvořena dřevěným odpadem, větvemi a menšími větvičkami. Pak by měly následovat nadrcené či nasekané organické zbytky, vrstva kompostu a nakonec vrstva kvalitní zeminy. Při poklesu substrátu jej každý rok dosypte směsí kompostu a zeminy.
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milada Horáková.
Koupila jsem sazenici venkovní hortenzie, až ji budu sázet ven, dát do zeminy
hodně rašeliny ?
Děkuji
Milada Horáková
Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.
Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KVĚTINY VOSKOVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Krejčová.
Měla jsem již několik voskovek a zjistila jsem, že zřejmě nesnáší přesazování. Vždy jsem o ni po přesazeni přišla. A stejnou zkušenost mají i moji známý. Čím to je? Tedˇjí jen odeberu část zeminy a přidám novou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jarmila Šromová.
Ta voskovka je už tak mohutná, je namotaná na drát, těžko se k ni budu dostávat, al jen k vůli těm krásné zelenám listům je mně líto s ní něco dělat, no nechám ji zatím tak, a uvidím, co s ní bude.Jinak díky, Jarmila.
Kurkuma vyžaduje světlé teplé stanoviště s vyšší vzdušnou vlhkostí. Upřednostňuje písčitohlinitou zeminu s drenážní vrstvou na dně květináče. Střídá vegetační období s obdobím klidu. V době růstu a květu vyžaduje bohaté zavlažování a každé dva týdny přihnojit. Vzdušnou vlhkost jí zajistíme častým rosením. Vykvétá od července do října, květy vydrží na rostlině až 3 měsíce. K nasazení na květ však potřebuje teploty kolem 25 až 30 °C. Po odkvětu, tedy zhruba v listopadu, se hlíza zatáhne a rostlina ztratí listy podobně jako hvězdník. Rostlinu poté přemístíme do chladné místnosti, nejlépe o teplotě kolem 7 °C. Občas ji zavlažíme, aby hlíza nevyschla. Koncem března až začátkem dubna hlízu zasadíme do nového substrátu a zaléváme. Kurkuma se rozmnožuje dělením kořenů. V listopadu, kdy se rostlina zatáhne zpět do kořenů, ji můžete vyjmout ze zeminy a kořeny rozdělit. Část využijte a část zasaďte do čerstvé zeminy a přesuňte do chladných prostor s teplotou okolo 7 °C, kde s mírnou zálivkou dopřejte kurkumě odpočinek až do dubna. S takovou péčí můžete pěstovat svou vlastní kurkumu nekonečně dlouho. Na nemoci ani parazity náchylná není.
V běžném prostředí našich parapetů se tomuto exotickému druhu zázvoru dařit nebude. Miluje totiž vysokou vzdušnou vlhkost, ale umístíte-li poblíž pokojovou fontánku, samotný květináč postavíte na kamínky nebo keramzit a alespoň 3x týdně celou rostlinu porosíte, pěstování vám zaručeně půjde jedna radost. Hnojte od jara do odkvětu každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. I když se jedná o trvalou rostlinu, v našich podmínkách se pěstuje v nádobách a spíše jako pokojová rostlina, která se na podzim zatahuje. Zimu u nás přečká nejlépe ve skleníku nebo v zimní zahradě, ideálně při teplotě do 10 °C.
Nejčastěji se s kurkumou setkáváme v podobě lila fialových květů. Může mít však i květy bílé. Domů si ji pořizujeme častěji spíše jako řezanou než hrnkovou rostlinu. Není vhodná pro pěstování v panelových bytech ani jinde, kde jí nemůžeme dopřát v průběhu zimy odpočinek a stálou nízkou teplotu (v bezmrazém prostředí).
Kurkuma obsahuje antioxidanty, které mají významné schopnosti v boji s rakovinou. Běžně napomáhá trávení díky zvyšování produkce trávicích šťáv. Preventivně působí proti mozkové mrtvici, zevně slouží k výrobě obkladů na artrotické klouby a má celkově velmi výrazné protizánětlivé a antibiotikální účinky.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, můžete mi, prosím poradit, proč žloutnou listy aloe vera, na koncích listu až hnědnou. Zalévám odstátou vodou 1x za 3 týdny. Děkuji za odpověď, Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Může za to nevhodná zemina, zálivková voda, nedostatek světla a nebo škůdce. Zkuste přesadit rostlinu do zeminy s drnovkou smíchanou s pískem a zalévejte dešťovou vodou, kterou použijte i na pravidelné rosení a přemístěte rostlinu vice na slunce.
V našem zeměpisném pásmu není bohužel rozmarýn schopný ve venkovním prostředí přezimovat, a tak se zde pěstuje jako přenosná nádobová rostlina. Proto chcete-li jej vysadit přes léto do zahrady, je vhodnější ho do záhonu umístit i s květináčem, snadněji se vám bude vyjímat z půdy.
V místnosti uvítá světlé místo, ovšem nesmí být vystaven průvanu. Přes léto bude rozmarýnu lépe na balkoně, terase, zkrátka venku. Neměli bychom ho však vysazovat do volné půdy. Ve volné půdě mu obvykle natolik narostlou kořeny, že pak rostlina nemusí zvládnout opětovné přesazení do nádoby, dokonce by mohla uhynout. Mnohem lepší variantou je zapustit rozmarýn i s nádobou do země, a to na slunném a zároveň závětrném místě. Před příchodem prvních mrazíků je nutné rostlinu přenést na bezmrazé místo. Rozmarýn můžeme snadno množit řízkováním.
Rozmarýn je třeba zalévat opatrně. Nesnáší přemokření! Přihnojování roztokem tekutého hnojiva je dostačující 1x za 3 týdny. Průběžně konzumované rostliny nehnojíme anebo jejich růst podporujeme pouze bylinnými výluhy či maceráty. Na konci léta začneme zálivku omezovat. Díky tomu nové výhonky lépe zdřevnatí a další rok hezky pokvetou.
Rozmarýn přes zimu potřebuje světlo a nižší teplotu, ideální je 10 stupňů Celsia, což je možné, když má někdo prosklenou verandu nebo lodžii. V místnostech, které jsou vytápěny a je v nich přes zimu 20 stupňů Celsia, je dobré rozmarýn nezalévat, ale rosit rozprašovačem, neboť mu zde škodí příliš suchý vzduch. Dobré je 2x za měsíc rostlinu osprchovat. Přes léto se rostlina umístí ven, tam se jí bude dařit.
Na jaře je třeba rozmarýn přesadit do nové zeminy, ale do stejně velkého květináče. Rostlinám se bude dařit stejně dobře ve směsi zahradní zeminy, listovky a písku jako v hlinitém substrátu smíchaném s drobným štěrkem v poměru 2 : 1. Při přesazování zkrátíme kořeny, a to asi o třetinu – rostlina je zvyklá vytvářet velmi bohatý kořenový systém. Z kořenů se snažíme odstranit zároveň co nejvíce původní zeminy. Po přesazení počítáme s poměrně velkými přírůstky zelené hmoty. Jestliže rozmarýn ponecháme i nadále na okenním parapetu, otáčíme jej pravidelně, jen tak mu zaručíme rovnoměrný růst. Rozmarýn kvete od pozdního jara až do začátku léta, nejčastěji krásnými modrofialovými květy. Pěstuje-li se venku, je silným lákadlem pro včely a hmyz.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Pony.
víno rodí na letošním dřevu,takže zkrátit klidně i o 2/3,znova obroste
Fuchsie je rostlina mnoha tvarů a podob. Existuje více než deset tisíc odrůd, které se liší odolností, vhodným místem pro pěstování, ale především svým vzhledem. Fuchsie mohou být vzpřímené, převislé i polopřevislé, ale také jednoduché, plnokvěté, i s poloplnými květy. Některé vysoce odolné odrůdy můžete pěstovat na záhonu jako keřík či stromek, v našich podmínkách se ale nejčastěji pěstují v truhlících a květináčích. Co mají většinou společné všechny, je, že se dobře množí, a pokud správně nastudujete vybranou odrůdu, tak se i snadno pěstují. Abyste se pro začátek ve fuchsiích alespoň trochu zorientovali, na následujících řádcích najdete malý přehled několika druhů.
Fuchsie Florabelle – je jedním ze známějších odrůd pěstovaných u nás. Tato rostlina se množí nejčastěji semeny, pokud ji včas vysejete, nejen že se v tomtéž roce dočkáte mnoha květů, ale zároveň bude rostlina hodně bohatá. Květy bývají menší, zato jich bývá opravdu spousta. Výška rostliny se pohybuje kolem 30 cm, ale šířka až k 60 cm.
Fuchsie Gartenmeister Bonstedt – odrůda s malými květy, kterých se dočkáte velmi brzy. Většinou se pěstuje ve smíšených záhonech, dorůstá do výšky 60 cm a šíře kolem 45 cm.
Fuchsie Harry Gray – tato odrůda vám vydrží kvést celé léto, a to středně velkými, plnými květy. Jde o převislou rostlinu pěstovanou nejčastěji v závěsných nádobách nebo na okrajích smíšených záhonů, rozrůstá se do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Cascade – je jednou z nejlepších odrůd pro závěsné nádoby, má dlouhé, kaskádovité květy. Její stonky dorůstají do délky kolem 60 cm, rostlina se rozrůstá do šíře 30 až 45 cm.
Fuchsie Genii – tato odrůda vám nejlépe vynikne na polostinném místě, kde ukáže svou zvláštnost zlatavými listy. Pokud ji necháte ve stínu, budou listy zelené. Někoho, kdo tuto rostlinu nezná, by to mohlo zaskočit, že se s rostlinou něco děje, když listy žloutnou, ale nemusíte se ničeho obávat, u této odrůdy to tak má být. Můžete ji pěstovat na záhonech, ale na zimu ji raději přesuňte do domu. Možná by vám venku přečkala, pokud nebude zima extra krutá, ale pravděpodobnější je, že byste o rostlinu přišli. Ani tato fuchsie nezůstane bez krásných květů, roste do výšky i šířky kolem 30 cm.
Fuchsie Lena – tato odrůda je velmi nenáročná na pěstování, nejčastěji se umísťuje do smíšených záhonů. Dorůstá do výšky kolem 90 cm a šířky 60 cm.
Fuchsie Mission Bells – je odrůda pěstovaná buď na kmínku, nebo jako keř, bývá obalena jednoduchými květy a dorůstá do výšky kolem 50 cm a do šířky 30 až 45 cm.
Fuchsie Mrs Pople – tato odrůda bývá často v mírnýc
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval. Řešením bylo rozdělení trsů a částečná o
Kde je podle mapy ISOP největší jistota nálezu medvědího česneku?
Největší jistota nálezu medvědího česneku je v oblastech s vysokou hustotou záznamů, zejména v lužních lesích severní Moravy a východních Čech. Samotný bod na mapě ale nestačí.
Pokud vidíte souvislou oblast s více než deseti záznamy, je pravděpodobnost sběru výrazně vyšší než u izolovaného bodu. Klíčové je kombinovat mapu výskytu medvědího česneku s terénní realitou – tedy hledat vlhké údolí, blízkost vody a starý listnatý porost. Izolované historické nálezy často znamenají jednotlivé rostliny, nikoli sběratelsky zajímavý porost.
Proč někdy na místě označeném v mapě nic nenajdu?
Mapa výskytu medvědího česneku eviduje historický nebo potvrzený nález, ale nezaručuje aktuální stav lokality. Les se může změnit.
Porost mohl být mezitím vykácen, vysušen nebo intenzivně vybrán. Mapa ISOP neukazuje velikost plochy ani aktuální kondici rostlin. Pokud přijedete na suchý svah bez potoka, i když je tam bod výskytu, šance je malá. Vždy sledujte mikroklima a vlhkost půdy, nikoli jen samotný záznam.
Kdy je nejlepší vyrazit podle nadmořské výšky?
Kdy roste medvědí česnek závisí silně na nadmořské výšce. V nížinách začíná už koncem února, ve vyšších polohách až koncem března.
Rozdíl může být tři až čtyři týdny. Pokud jedete do 250 m n. m., ideální je březen. V 600 m n. m. bývá vrchol sezóny až v dubnu. Sledujte aktuální teploty a vlhkost. Příliš brzká návštěva vyšší lokality znamená malé listy, pozdní výjezd do nížiny naopak přerostlé a tuhé rostliny.
Je medvědí česnek chráněný a hrozí pokuta za sběr?
Medvědí česnek většinou není plošně chráněný, ale sběr se řídí pravidly pro lesní plody a může být omezen v chráněných územích.
V běžném lese je sběr pro osobní potřebu obvykle tolerován. V národních parcích nebo rezervacích však mohou platit přísnější pravidla. Pokuta hrozí hlavně při komerčním sběru nebo ničení porostu. Klíčové je nevytrhávat cibule a respektovat místní omezení.
Kolik si mohu natrhat, aby to bylo v pořádku?
Kolik si můžu natrhat medvědího česneku závisí na rozumném množství pro osobní potřebu. Etika je důležitější než přesné kilogramy.
Obvykle stačí jedna menší hrst na vaření. Pokud si odnesete několik tašek z jedné plochy, oslabujete porost. Šetrný sběr znamená trhat jednotlivé listy a ponechat dostatek rostlin. Tak zůstane lokalita produktivní i další roky.
Jak poznám medvědí česnek bezpečně v terénu?
Záměna medvědího česneku s konvalinkou je největší riziko při sběru. Nejbezpečnějším znakem je česneková vůně.
Každý list promněte mezi prsty a přivoňte. Medvědí česnek intenzivně voní, konvalinka nikoli. Listy česneku vyrůstají jednotlivě z půdy, zatímco konva
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
