Skvrny na listech hortenzie mohou mít různé barvy a tvary. Jejich vzhled obvykle signalizuje vážné problémy vyplývající z houbového onemocnění nebo pěstitelských chyb. Neošetřené keře velmi rychle ztrácejí atraktivní vzhled a méně kvetou. Přečtěte si, odkud pocházejí skvrny na listech hortenzie a jak ošetřit rostliny s takovými skvrnami.
Pečlivé pozorování rostlin a správná opatření pomohou keřům získat zpět svůj nádherný vzhled.
Choroby hortenzií
Choroby hortenzie způsobují, že keře špatně rostou a kvetou, takže vypadají neatraktivní. Hortenzie mají specifické nároky – pokud je nesplníme, rostliny mohou onemocnět. V tomto článku poradíme, jak problémům s hortenzií předcházet, a když se nemoci objeví – jak se s nimi vypořádat.
Klíčem k úspěchu při pěstováníhortenzií (stejně jako u mnoha jiných rostlin) je zajištění co nejlepších podmínek. Jejich polohu je vhodné volit tak, aby je chránila před přímým slunečním zářením a zároveň poskytovala velké množství rozptýleného světla. Substrát pro hortenzie je třeba pečlivě připravit – úrodný, humózní, bohatý na živiny. Barva květů a celkový stav rostlin závisí na jejím pH, optimální pH je mezi 4,5 a 5,5. Rostliny se doporučuje hnojit 2 až 3 krát za sezónu, nejlépe hnojivy se zvýšeným množstvím draslíku a fosforu. V době sucha a bohatého kvetení je třeba keře hortenzií zalévat - rychle pociťují nedostatek vody. Dobré růstové podmínky sníží riziko onemocnění, zejména fyziologických onemocnění.
Kromě výše uvedených doporučení lze riziko výskytu chorob minimalizovat výsadbou keřů hortenzií ve vhodném rozestupu. Vzdálenosti mezi rostlinami by měly být přiměřené druhu a odrůdě. Příliš hustě vysazené hortenzie jsou otevřenými dveřmi pro výskyt houbových chorob. Důležité je také odvodnění substrátu - zvláště při pěstováníhortenzií v nádobách. Hortenzie je třeba chránit před příchodem zimy. Oslabené nebo částečně zmrzlé keře jsou často infikovány chorobami a škůdci. Někdy však ani to nestačí a na rostlině se objeví chorobné příznaky.
V naší poradně s názvem HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zasaďte hortenzii hned na své stanoviště, i když je právě začátek podzimu. Vykopejte díru tak hlubokou, aby se do ní vešel celý kořenový bal, a aby byla 2 až 3 krát tak široká, jako je její kořenový bal. Nastavte rostlinu v díře a naplňte ji z poloviny půdou. Pak přilijte vodu a počkejte než se vsákne. Pak zeminou naplňte zbytek díry. Je-li sucho a nebo stanoviště je suché, tak rostlinu občas zalijte až do prvních mrazů. Těsně před prvními mrazy hortenzii zakryjte mulčovací kůrou do výšky 40 - 60 cm a odkryjte až na jaře. Takto budete mít ze své hortenzie příští rok pěknou radost.
Hortenzie latnatá, latinsky Hydrangea paniculata, je zástupcem keřovitých hortenzií. Tyto nádherné keře je možné pěstovat na záhonech, jiné lze použít k popnutí zdí a mnohé se dají pěstovat i ve stromkových tvarech či v nádobách.
Ani klasický kulovitý tvar květu už není jedinou možností. Květenství hortenzie latnaté až čtyřicet centimetrů vysoké, plně rozkvetlý keř je tak opravdu nepřehlédnutelný. Hortenzie kvetou od března do července. Záleží na ranosti odrůdy a pěstitelských schopnostech. Některé kvetou i v září. Listy mají jednoduché, pilovité či laločnaté a často bývají olistěné až k zemi. Vyšlechtěna je dokonce hortenzie měnící barvu květu z jarní krémové na růžovou, a to koncem léta. Hortenzie stromkovitá (Hydrangea arborescens) vás překvapí odrůdami s čistě bílými nebo rudými květy, přičemž obří květy kvetou po celé léto.
Bez nadsázky lze o těchto hortenziích tvrdit, že mnoho jejich odrůd přináší nové možnosti zejména majitelům menších zahrad. Některé z nich přirozeně dorůstají jenom do výšky 80–160 cm, ty další se pak pravidelným řezem dají v těchto rozměrech snadno udržet.
Převážná část nově vyšlechtěných odrůd je velice přizpůsobivá. Stále ale platí, že vápno v půdě hortenzii neprospívá – rostlina pak reaguje žloutnutím listů. Zajímavé jsou jejich barevné proměny, které má na svědomí půdní reakce. V alkalických půdách mají rostliny růžové zabarvení a v kyselých modré. Hortenzie se stříhají až zjara, neboť většinou kvetou na nových výhonech.
Protože hortenzie na zimu shazují listy, můžete je zazimovat v místnosti bez přístupu světla. Opatrně se zálivkou – hortenzie by neměly přeschnout, nadbytečná zálivka však způsobí zahnívání kořenů, což je může zcela zahubit.
Hydrangea paniculata 'Limelight'
Hydrangea paniculata 'Limelight' patří do skupiny latnatých hortenzií, tedy nikoli skupiny macrophylla s velkými listy a velkými kulovitými květenstvími. Květy jsou až 30 cm velké, když rozkvétají v polovině prázdnin, mají nejprve zelenobílou barvu, ta se od konce léta do začátku podzimu mění v jasně starorůžovou. Listy jsou oválně vejčité, středně velké, tmavě zelené.
Neskutečné bohatství květů na rostlině, která dokáže dorůst 1,5–2 m, odolává větru, dešti i plnému slunci. Obecně se má za to, že se hortenzie mají pěstovat v polostínu, ale tato rostlinka si na plném slunci přímo lebedí, pokud je řádně zamulčovaná. Kvete na nových výhonech, takže ji můžete zjara bez obav zastříhat na pevnou kostru a pěkný tvar, což přispěje k jejímu zhoustnutí.
Ve svém příspěvku HORTENZIE SPALENA MRAZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lachmanova.
Dobrý den Prosím co mam udělat s květy hortenzie slehl ji jarní mraz vypadá to že jenom květy mám je ostříhat nebo nechat spamatuje se nebo už ne co mam stim.udelat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růži.
Dobrý den,
Mám stejný problém. Zapomněla jsem hortenzii schovat na noc, a díky mírnému mrazíku, který v noci úřadoval, jsem ráno našla na hortenzii seschlé hnědé květy ošlehané mrazem. Rostlina zasažena nebyla, ani většina listů. Ale ty nádherné květy to bohužel schytaly..
Existuje nějaká rada jak postupovat? Nechat květy tak, nebo ostříhat?
Ven již přemístím rozhodně až po zmrzlých ..
Nejtěžším obdobím pro pěstováníhortenzií je při správném umístění a kyselosti půdy bezpochyby zimní období. Pěstujete-li rostliny ve volnépůdě, budete mít práce méně. Postačí, když k hortenzii přihrnete zeminu, případně ji přikryjete chvojím. Starší, dobře prokořeněné rostliny již nejsou na přezimování náchylné. Některé druhy hortenzií je potřeba chránit před mrazy rašelinou, hoblinami, listím a chvojím nebo větší vyztuženou lepenkovou či polystyrenovou bednou. Odkvetlá květenství můžete těsně pod květy odstranit, ale také je možné je na rostlině ponechat přes zimu a odstřihnout je až v rámci předjarních prací. Hlouběji určitě nezkracujte, protože hortenzie kvetou až na dvouletých přírůstcích a výraznějším zástřihem byste kvetení v příštím roce zabránili (viz podkapitola Stříhání hortenzie).
Obtížnější situace nastává v případě, kdy hortenzii pěstujete v nádobě a potřebujete ji také v té samé nádobě přezimovat. Poté musíte rostlině zajistit bezmrazé, světlé stanoviště s teplotou do 8 °C a jen velmi mírnou zálivkou, aby kořenový bal zcela nevyschl. Je to obtížnější, ale určitě si poradíte. Zpět na balkon nebo terasu vraťte hortenzii až na jaře, kdy si budete jisti, že už ani v noci nebudou teploty klesat pod nulu.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
Původní druhy hortenzií jsou poměrně mohutné keře, ale v posledních letech jsou žádány i kultivary vyšlechtěné k pěstování v nádobách. Lze je tedy pěstovat nejen na záhonech, ale i na terasách a balkonech. Aby bohatá a krásná květenství vydržela co nejdelší dobu, musíte rostlině připravit vhodné podmínky. Nádoby pro hortenzie musí být hlubší. Jedná se pořád o keře, potřebují tudíž větší prostor pro kořenový systém. Proto nedoporučujeme úzké truhlíky. U hortenzií se nevyhnete stěhování rostlin na zimu do interiéru, takže by výsadbové nádoby měly být z co nejlehčího materiálu, ideálně plastové nebo terakotové. Kamenné a betonové nádoby jsou příliš těžké. Pokud byste chtěli z estetických důvodů použít jiný materiál, například beton nebo kámen, vysaďte hortenzii do plastové nádoby a tu poté vložte do okrasné kamenné či betonové. Na podzim při zazimování jen vyjmete lehčí plastovou i s rostlinou.
Květináč umístěte tam, kde je hodně světla, ale zastiňte hortenzii před úpalem. Zalévat musíte opravdu pravidelně a dostatečně. Hortenzie milují polostín. Zásobujte je dostatečnými dávkami živin. Substrát pro výsadbu by měl být stejně jako u rostlin pěstovaných ve volnépůdě kyselejší. Proto do něj přimíchejte rašelinu nebo si kupte speciální substrát pro hortenzie. Na dno nádoby nasypte drenážní vrstvu – keramzit nebo hrubší štěrk – a rozprostřete na ni netkanou textilii, nebude se vám tak vyplavovat zemina. Přes léto můžete zapustit květináč na světlé místo v zahradě nebo v pařeništi. Rostlinám v nádobách musíte zajistit dostatečný přísun vody, protože snadno vysychají. Nesnášejí tvrdou vodu, zalévejte tedy nejlépe dešťovou nebo převařenou vodou. Voda nesmí být příliš studená, rostlinám by způsobila teplotní šok. Zalévejte raději odstátou vodou.
Před prvními mrazíky přemístěte květiny v nádobách do světlé místnosti, kam se mráz nedostane, nejlépe do teploty od šesti do osmi stupňů Celsia. V zimě nádobové rostliny venku zmrznou, nepomůže ani obalení květináče jutou nebo polystyrenem. Zalévejte pouze málo, stačí tak, aby kořenový bal nevyschl.
Pro pěstování v nádobách je nejvhodnější hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Kdy a jak stříhat hortenzii? Hortenzie stříháme zásadně až na jaře, koncem léta po odkvětu odstřihneme jen suchá květenství nebo uschlé části výhonů. Buďte však opatrní, a dříve než sáhnete po nůžkách, přesvědčte se, jaký druh hortenzie přesně máte. Ne každý kultivar totiž snese řez v kteroukoliv roční dobu. Nesprávně zvolený řez může mít za následek to, že vám hortenzie nepokvete.
Například hortenzie stromečkovitá a hortenzie latnatá tvoří květní pupeny teprve během jara, a proto je seřízněte až u země nad prvním párem pupenů někdy v únoru nebo březnu, rozhodně však předtím, než rostlina vyraší, tedy před počátkem vegetační sezony. Tento řez by měl být radikální, protože nové květy se zakládají na mladých letorostech, prořezávejte každoročně jednoleté výhony hluboko, přibližně na jedno až dvě očka.
Jinak je tomu u hortenzie velkolisté, která sice také kvete v létě jako předchozí dva druhy, ale na květ nasazuje už na sklonku předchozí vegetační sezony. Proto na jaře odstraňujte jen zaschlá květenství a případně zmrzlé výhony nad prvním zeleným párem pupenů. Platí to i pro následující druhy: hortenzii pilovitou, hortenzii dubolistou, hortenzii Sargentovu a hortenzii drsnou. Pro vytvoření silných květních pupenů prořežte keře od května do poloviny června nad 3. až 4. očkem (pupenem). Výhony ukončené květním pupenem nesmíte na jaře odstraňovat, protože květní pupeny se zakládají již v předcházejícím roce.
Ve svém příspěvku ŘÍZKOVÁNÍ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Hradecký.
Zdravím,na zakořeňování révy v zimních měsících nemám podmínky,zakořeňuji výhradně zelenýmy řízky s použitím stimulátoru,řízky odebrané v červnu do podzima v pohodě prokoření malý květináč v průměru 5cm,proto přesazuji do průměru 10cm v červenci,do podzima vyrostou některé i dva metry,př.Muškát blue,Attika,Melinda,Premier atd.V listopadu jsou kmínky zdřevnatělé ale venku je přes zimu nenechávám,jsou v chladné místnosti,na jaře je pak normálně zasadím do volné upravené půdy,dělám to tak přes 15 let a keře normálně rodí,úplně v pohodě se dá za zelena nařízkovat i Vostorg který z vyzrálých řízků skoro ani nejde zakořenit,když ho dvakrát nebo třikrát přesadíte od malého květináče po 15cm v průměru tak udělá velký kořenový bal a ve volnépůdě uš roste bez problémů.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Síran hlinitý se používá také ke změně barvy květů hortenzií na modrou zvýšením kyselosti půdy. Hortenzie potřebují pro modré květy hliník v půdě a přítomnost hliníku v kombinaci s kyselými půdními podmínkami umožňuje modravý efekt.
Jak to funguje:
Hliník: Hliník je nezbytný pro modré květy hortenzií.
Síran hlinitý: Síran hlinitý je zdrojem hliníku a také snižuje pH půdy, takže je ideální pro rostliny milující kyselinu, jako jsou hortenzie.
Aplikace: Síran hlinitý se obvykle rozpouští ve vodě a aplikuje se jako závlaha. Roztok se aplikuje na půdu kolem báze rostliny, přičemž se vyhýbá kontaktu s listy.
Důležité informace:
Testování půdy Před aplikací síranu hlinitého se doporučuje otestovat pH půdy, abyste určili vhodné množství.
Dávkování aplikace Pečlivě dodržujte pokyny k přípravku, protože nadměrná aplikace může rostlině poškodit. Kamenec amonný aplikujte rovnoměrně a vyhněte se přímému kontaktu s kořeny rostlin, protože by mohl způsobit poškození. Ačkoli může být kamenec amonný prospěšný, je zásadní používat ho s mírou. Nadměrná aplikace může vést k hromadění hliníku v půdě, což může být pro rostliny toxické.
Zalévání Po aplikaci síranu hlinitého rostlinu důkladně zalijte, aby se lépe rozpustil a dostal ke kořenům.
Opětovná aplikace Aplikaci opakujte každé několik týdnů během vegetačního období podle potřeby.
Bezpečnost Při manipulaci se síranem hlinitým vždy používejte rukavice a ochranu očí. Vždy se braňte vdechování prachu z kamence.
Další faktory Síran hlinitý je sice klíčovým faktorem při změně barvy, ale na konečnou barvu květu mají vliv i další podmínky, jako je kultivar hortenzie a celkové pěstební podmínky.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Ricinový olej proti krtkům může být velmi účinný, pokud se správně aplikuje do aktivních tunelů a okolní půdy. Nejde o jed, ale o přírodní odpuzovač, který změní podmínky v půdě.
Krtci mají velmi citlivý čich a reagují na změny pachů v prostředí. Pokud se ricinový olej dostane do tunelového systému, začne krtek oblast považovat za nepříjemnou. Většinou se proto přesune jinam. Důležité je ale ošetřit větší část zahrady, protože pokud se směs dostane jen do jednoho krtince, krtek využije jinou část tunelů a zůstane v blízkosti.
Za jak dlouho krtek odejde po aplikaci ricinového oleje?
Ve většině případů začne aktivita krtka klesat během několika dnů. Úplné opuštění zahrady ale obvykle trvá jeden až dva týdny.
První dny po aplikaci se mohou objevit ještě nové malé krtince. Krtek totiž hledá cestu, jak se z nepříjemného prostředí dostat pryč. Pokud je směs ricinového oleje aplikována na dostatečně velkou plochu, postupně se tunelový systém stane pro krtka neobyvatelný. Jakmile se nové krtince přestanou objevovat po dobu dvou týdnů, je velmi pravděpodobné, že krtek oblast definitivně opustil.
Kolik ricinového oleje je potřeba na zahradu?
Množství ricinového oleje závisí hlavně na velikosti zahrady a rozsahu tunelů. Pro běžnou zahradu obvykle stačí 100 až 300 ml ricinového oleje.
Důležitější než samotné množství je správná aplikace. Směs by měla být rovnoměrně rozlita do míst, kde je aktivní systém krtčích tunelů. Pokud se použije příliš malé množství nebo se směs nalije jen do jednoho krtince, efekt bude slabý. Naopak při správném ředění a ošetření širší plochy může být ricinový olej velmi účinný odpuzovač.
Může ricinový olej krtka zabít?
Ricinový olej není určen k zabíjení krtků. Jeho hlavním účinkem je změna pachových a chuťových podmínek v půdě.
Krtek reaguje na změnu prostředí velmi citlivě. Pokud se ricinový olej dostane do lovných tunelů, začne pro něj být prostředí nepříjemné. Krtek se proto většinou rozhodne teritorium opustit a přesunout se jinam. Díky tomu jde o relativně šetrnou metodu, která nevyžaduje použití pastí ani jedů. Mnoho zahradníků proto považuje ricinový olej za humánní způsob řešení.
Co když krtek po aplikaci stále dělá krtince?
Pokud se po aplikaci objevují nové krtince, znamená to, že krtek ještě úplně neopustil tunelový systém. Často pouze hledá nové místo.
V takové situaci je vhodné sledovat, kde se nové krtince objevují. Ty obvykle vznikají na okraji ošetřené oblasti. Stačí proto aplikovat směs ricinového oleje i do této části zahrady. Tím se nepříjemné prostředí rozšíří a krtek postupně ztratí možnost pokrač
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letnění pokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Jenže kosové jsou snad ještě vynalézavější než špačci a i přes síťku jednotlivé bobulky rozklovávají a hodují tak přímo na keřích. I když kombinujeme všechny metody, musíme se smířit s tím, že nějaké ztráty budou. Vraťme se ale na začátek. Minule jsme začali velké téma: zakládání vinice.
Ano, věnovali jsme pozornost klimatickým, stanovištním a půdním podmínkám, ve kterých se révě daří. Pokud jsme si jisti, že tomu tak bude i na našem stanovišti, je potřeba si připravit půdu.
Profesionální vinohradníci si nejprve nechají provést rozbory půd, aby zjistili, co je v půdě v nadbytku, co chybí a co je potřeba přidat. Pedologové, specialisté na zemědělské půdy, vyjadřují množství živin v půdách ve speciálních jednotkách, označovaných ppm, což je počet miligramů té které živiny v jednom kilogramu půdy. Výsledky rozborů tedy zahrnují čísla vyjadřující množství jednotlivých živin právě v ppm. Vinohradník, který chce založit novou vinici, kromě výsledků půdních rozborů potřebuje vědět, jaký půdní druh na své budoucí vinici má a také, kolik procent jílu je v půdě obsaženo. Tyto informace se porovnávají s hodnotami živin, které by v nově zakládané vinici být měly, a pokud v půdě chybí, je nutné tyto živiny ve správném množství do půdy dodat.
Každá živina se v půdě chová jinak. Každý, i začínající zahrádkář ví, že problematický je dusík. Dusík, pokud je dodán například ve formě ledku, v půdě dlouho nevydrží, vyplavuje se. Ostatní formy dusíkatých hnojiv se s časem na ledkovou formu přeměňují (říkáme tomu mineralizace), takže lze obecně říci, že dusíkem nelze hnojit do zásoby. Jedna možnost však existuje. Používala se po řadu předchozích století, v dobách, kdy neexistoval chemický průmysl a průmyslová hnojiva. Naši předkové totiž měli pro pole i pro vinice jen jediné hnojivo, a to hnůj od vlastního dobytka. Dnes můžeme používat nepřeberné množství druhů průmyslových hnojiv, včetně průmyslově vyráběných hnojiv organických.
Myslíte takové ty granule vyrobené z koňského hnoje nebo ze slepičinců?
Třeba, do některých se taky přidává rašelina nebo jiný odpad – drcený biomateriál. Označují se také jako biokomposty.
Drobný pěstitel si vystačí s vlastním kompostem, často obohaceným hnojem domácích zvířat, která chová. Další elegantní možností, jak získat organické hnojivo je tzv. „zelené hnojení“, což jistě každý zahrádkář zná. Důležité je, aby směska na zelené hnojení obsahovala rostliny vytvářející dostatek biohmoty a také rostliny z čeledi bobovitých. Ty totiž žijí v blízkých přátelských vztazích s nitrifikačními bakteriemi, které umí zpracovávat vzdušný dusík z půdního vzduchu. Směska se vysévá obvykle v polovině vegetace, seká se
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE ZE SEMINEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Rybínová.
Dobrý den,chtela jsem se zeptat.Odjednala jsem si seminka hortenzii hen u toho neni napsané kdy se sejou,jestli můžu jeste ted nebo az na příští rok.dekuji za odpověď Rybínová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
V naší poradně s názvem KATALPA? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva.
Dobrý den nejsem si jista jestli mám na zahradě katalpu. Stromeček malí cca 30cm jsem si přinesla z jedné zanedbané zahrady, kde se volně samy rozmnožily pod velikou "maminou". Loni vyrostl cca do výšky 50 cm, 4 lístky opadly. Letos vyrost do možná už více jak 2m výšky. Nekvetl, a listy jsou skoro 50 cm široké. Prosím jedná se o Katalpu? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vaší fotografii je rostlina s názvem pavlovnie protáhlá (Paulownia elongata). Tento druh pavlovnie je velmi bujně rostoucí strom pěstovaný pro ozdobu v zahradách a parcích. Tato pavlovnie je oblíbená pro své překrásné fialové květy a řadí se mezi nejrychleji rostoucí stromy na světě. Roste dobře v písčitých půdách, nesnáší přemokření. Zcela mrazuvzdorná se stane až po 4 letech. V osmi až deseti letech doroste do výšky 15 metrů a vytvoří obrovský strom.
Katalpa a pavlovnie jsou často zaměňovány pro svůj podobný vzhled. Ale jde o dva různé zástupce. Katalpa pochází z USA, kdežto pavlonvnie z Číny. Katalpy jsou vzácné, ale pavlovnie jsou běžné. Listy Katalpy jsou velké, ale listy Pavlovnie jsou větší, často mnohem větší. Listy katalpy vyrůstají po třech třech, ale pavlovnie má listy jen v párech. Květy katalpy jsou bílé, ale květy pavlovnie jsou levandulové až fialové. Plody katalpy jsou dlouhé úzké lusky, ale plodem pavlovnie je zaoblená dřevěná kapsle.
Pavlovnie je u nás dostatečně odolná a pokud vysadíte jednoletou sazenici zjara, tak do podzimu zesílí natolik, že zpravidla přežije zimu bez poškození. Někdy během zimy omrzne nevyzrálý vegetační vrcholek rostliny, ale další roky se už zvýší její šance na další přežití. Vyžaduje plně osluněné stanoviště, ale snese i lehký polostín. Obvykle se vyrovná s běžnou výsadbu kdekoli na zahradě, bez úpravy zeminy, ale v humózních výživných půdách poroste asi o třetinu rychleji. První roky je dobré rostlině přilepšit občasnou závlahou a přihnojením.
Paulownie prvním rokem po vysetí vyroste zpravidla do metrové výšky a následující rok se běžně stává, že nadzemní část, nikoli kvůli mrazu, zcela odumře do výšky 5 - 30 cm nad zem. Není to vůbec na závadu, naopak, rostlina nad zemí vyraší a pokud je ve volnépůdě s dostatkem vláhy a živin, je schopná v této druhé vegetační sezoně vyrůst do výšky i přes 3 metry. Následující rok může Paulownie přirůst další 3-4 metry, pakliže si zachová zřetelný terminál, a je přihnojována dusíkatými hnojivy. Pokud rostlina při suchém počasí není vůbec zalévána ani hnojena, pak jsou její přírůstky jen poloviční.
Hortenzie jsou sice velmi vitální a po namrznutí horní části dobře regenerují, jejich nevýhodou je však to, že se květy vyvíjejí z vrcholových pupenů, které se zakládají na rostlině ve druhé polovině léta. Aby hortenzie bohatě vykvetla, musí tyto pupeny bez újmy přežít celou zimu, tudíž potřebují dobré zazimování. Jejich ochrana je poměrně složitá právě proto, že se pupeny nacházejí na samotných vrcholech výhonů. Hortenziím by pomohla třeba vrstva listí, ale aby měla smysl, musela by být vysoká stejně jako celá rostlina. Proto někteří nadšenci budují okolo keřů například ohrádky z králičího pletiva, do nichž na podzim nasypou dubové či bukové listí. V oblastech s drsnějším klimatem je zazimování těchto hortenzií poměrně obtížné. Velkou nadějí jsou pro taková místa některé nové odrůdy, které umějí vytvářet květy i na nových výhonech vyrůstajících z dolních pupenů. Další alternativou je pěstování těchto hortenzií ve velkých nádobách, které se na zimu uklidí do chráněného prostoru. A komu se nechce podstupovat neustálé stěhování rostlin, může se s důvěrou obrátit na extrémně mrazuvzdorné druhy, jakými jsou třeba hortenzie stromečkovitá (Hydrangea arborescens) nebo hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata).
V naší poradně s názvem ZESVĚTLALY LISTY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Magdalena .
Dobrý den.
Na jaře jsem koupila modrou hortenzii která byla rozkvetlá. Na zahrádce jí květy namrzly tak jsem jí květy ostříhala. Začala obrůstat přihnojovala jsem jí hlinitým speciálním hnojivem pro modré hortenzie dvakrát měsíčně.Nyní jí listy zesvětlaly, tak se ptám jestli je to nějaký problém po případě jak ho řešit.Předem Všem děkuji za přidaný komentář.
Appeltová Magdalena.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sežeňte si slepičince a s nimi pak hortenzie pohnojte. Je možné, že deště odplavily dusíkaté látky z půdy a hortenzii proto blednou listy. Slepičince je přirozeně dodají společně s dalšími důležitými prvky především fosforem a draslíkem.
Je pravda, že hliník ovlivňuje barvu květu hortenzií. Bylo prokázáno, že pH půdy ovlivňuje barvu květů právě ovlivněním dostupnosti hliníku v půdě. Když je půda kyselá, pH 5,5 nebo nižší, je hliník obecně pro kořeny dostupnější. Když je půda neutrální nebo zásaditá, pH 7,0 nebo vyšší, hladiny hliníku jsou sníženy.
Chcete-li postupně změnit barvu květu z růžové na modrou, nasypte půl hrnku smáčitelné síry pod korunou rostliny, zalijte a nechte vsáknout do půdy. Naopak aby byly květy růžové, rozprostřete 1 hrnek dolomitického vápna pod korunou hortenzie a zalijte jej do půdy. Granulované produkty lze aplikovat kdykoliv v průběhu roku. Změna barev květů hortenzie však vyžaduje trpělivost, protože může trvat rok, než uvidíte znatelnou změnu.
Rychlejší způsob, jak změnit barvu květů, je pomocí tekuté kůry aplikované v březnu, dubnu a květnu. Aby květy zmodraly, rozpusťte 1 polévkovou lžíci síranu hlinitého ve 3 litrech vody. Aby květy zrůžověly, rozpusťte 1 lžíci hydroxidu vápenatého ve 3 litrech vody. Roztokem pak zalijte půdu kolem rostliny. Zabraňte tomu, aby se roztok dostal na listy.
Z uvedeného textu je patrné, že pro změnu barvy hortenzií se používá síran hlinitý a nikoliv octan hlinitý. Octan hlinitý ovšem vychází ve své podstatě z kyseliny octové, která je pro rostliny dobře známá a není pro ně toxická. Roztoky octanu je možné obecně likvidovat vylitím do půdy, protože jsou pro přírodu neškodné. Nic tedy nebrání tomu vyzkoušet pro změnu barvy hortenzií i octan hlinitý ve stejné koncentraci – 1 polévková lžíce na 3 litry vody.
Není těžké změnit barvu květu hortenzie; prostě se rozhodněte, která metoda vám nejlépe vyhovuje. Se správnou péčí a materiály můžete mít hortenzie dle vlastního výběru barvy.
Pestrost hortenzií je tak velká, že nikoho nepřekvapí jejich intenzivní šlechtění. Existuje celá řada novinek, které se nesoustředí pouze na barevné odstíny, ale také na tvary květů. Středem zájmu šlechtitelů je především hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla), pro niž jsou typické barokně kulovité květy v bílé, růžové, karmínové i modré barvě. Kulovitý tvar květenství není rozhodně podmínkou ani stoprocentním rozeznávacím znakem, některé kultivary mají totiž květenství plochá a rozlišená na sterilní a fertilní kvítky. Mezi další skvost z rodiny hortenzií patří hortenzie stromečkovitá (H. arborescens). Podobně jako hortenzie velkolistá i tato vytváří mohutná kulovitá květenství, přesto se v mnohém liší. Barevná škála se soustředí na čistě bílou a mírně nazelenalou, v čem je ale tato hortenzie zcela jiná, to jsou podmínky pěstování. Snese i plné slunce, lépe si poradí s nízkými teplotami a hlubokým řezem, díky kterému jsou stabilnější její mohutné květy. U neřezaných rostlin se totiž po dešti značně sklání a ohrožují tak dřevinu rozklesáváním a poškozením větví. Pokud máte rádi proměnlivost, určitě si oblíbíte hortenzii latnatou (H. paniculata) s postupně se zužujícími latami v bílé barvě. Čím jsou květy této rostliny starší, tím více se barví do růžových odstínů a získávají tak nevšední kouzlo dávno zašlých časů. Originální je bílá velkokvětá hortenzie.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Kamélie (Camellia japonica) není považována za jedovatou rostlinu pro psy. Podle dostupných botanických a veterinárních databází patří mezi bezpečné okrasné rostliny.
Pokud pes náhodně okusí list nebo květ kamélie, obvykle se nestane nic vážného. Rostlina neobsahuje silné toxiny, které by způsobovaly otravu. Ve výjimečných případech může dojít pouze k mírnému podráždění žaludku nebo krátkodobému zvracení. Tyto reakce nejsou způsobeny jedovatými látkami, ale spíše běžnou reakcí na rostlinnou vlákninu. Přesto je vždy vhodné sledovat zdravotní stav zvířete a zabránit pravidelnému okusování okrasných rostlin.
Je kamélie jedovatá pro kočky?
Kamélie není klasifikována jako jedovatá rostlina pro kočky. Ve většině databází toxických rostlin je uvedena jako netoxická pro domácí zvířata.
Kočky někdy okusují listy rostlin, protože jim rostlinná vláknina pomáhá při trávení. Pokud kočka ochutná list kamélie, obvykle nedojde k žádným vážným potížím. Ve vzácných případech se může objevit mírné podráždění žaludku nebo krátkodobé zvracení. Tyto reakce však nejsou způsobeny toxiny. Většina koček navíc o kamélie nejeví větší zájem, protože listy nejsou aromatické ani chutné.
Je Camellia japonica jedovatá?
Camellia japonica není podle botanických ani veterinárních zdrojů považována za jedovatou rostlinu. Patří mezi bezpečné okrasné keře, které se běžně pěstují v zahradách.
Tento druh kamélie neobsahuje silné alkaloidy ani jiné toxické látky, které by způsobovaly otravu. Listy i květy obsahují především polyfenoly a další běžné rostlinné látky. Při náhodném požití malého množství rostliny se obvykle nic nestane. Ve větším množství může dojít pouze k mírnému podráždění trávení. Proto je rostlina považována za bezpečnou i v zahradách, kde se pohybují děti nebo domácí zvířata.
Může dítě sníst květ kamélie?
Malé množství květu kamélie obvykle nezpůsobí žádné vážné zdravotní potíže. Rostlina není klasifikována jako jedovatá pro děti.
Pokud dítě náhodně ochutná květ nebo malý kousek listu, většinou se nic nestane. Kamélie neobsahuje silné toxické látky. Ve výjimečných případech se může objevit mírná nevolnost nebo podráždění žaludku. Tyto reakce jsou však vzácné a obvykle rychle odezní. Přesto je vhodné děti naučit, že okrasné rostliny nejsou určeny ke konzumaci, a zabránit jim v ochutnávání rostlin v zahradě.
Jsou květy kamélie jedlé?
Květy kamélie nejsou jedovaté, ale většina okrasných druhů není určena k běžné konzumaci. Rostliny rodu Camellia se pěstují především jako dekorativní keře.
Existují však druhy kamélií, které mají potravinářské využití. Nejznámější je Camellia sinensis, známá jako čajovník. Z jejích listů se vyrábí čaj. Okrasné kamélie, například Camellia japonic
Ve svém příspěvku HORTENZIE NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evelina Krejčová.
Prosím o radu. Zásilkovou službou zahradnické firmy jsem obdržela hortenzii "Vanille Fraise", která přišla v malém květináčku, dosti vyschlá. Protože chyběl návod k jejímu uchování do jara, kdy bude pravděpodobně vhodný čas na její zasazení do zahrady, prosím o radu, jak ji nejlépe uchovat v bytě do této doby. Firmě, která hortenzii dodala příliš nedůvěřuji, proto se obracím o radu na vás. S pozdravem a díky za odpověď E.Krejčová.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie durkova.
mam krasnou bohatou hortenzii ale už dva roky nekvete děkuji za radu Durkova
Na běžné odstranění mechu se používá přibližně 40 až 50 gramů zelené skalice na 10 m² trávníku. Toto množství odpovídá asi 4–5 g na m² a ve většině případů stačí k potlačení mechu.
Pokud je trávník silně napaden mechem, může být potřeba dávku mírně zvýšit. Z praxe se ale ukazuje, že je bezpečnější začít se standardní dávkou a aplikaci případně po několika týdnech zopakovat. Příliš silná koncentrace totiž může oslabit trávník nebo vytvořit tmavé skvrny. Správné dávkování zelené skalice je proto klíčem k dobrému výsledku.
Jak rychle zelená skalice zabije mech?
Účinek bývá velmi rychlý. Po aplikaci začne mech obvykle tmavnout během několika hodin a během několika dní postupně odumírá.
První změnu barvy lze často pozorovat už tentýž den. Mech nejprve ztmavne, potom zčerná a během přibližně jednoho týdne je možné ho z trávníku snadno odstranit. Tento proces je typickým znakem, že zelená skalice na mech funguje správně. Pokud mech ani po několika dnech nemění barvu, může být roztok příliš slabý nebo byl rychle smyt deštěm.
Může zelená skalice spálit trávník?
Ano, při výrazně vyšší koncentraci může zelená skalice poškodit trávník. Nejčastěji se to stává při nerovnoměrné aplikaci nebo při použití příliš silného roztoku.
Při správném dávkování je ale riziko velmi malé. Tráva je vůči účinku síranu železnatého mnohem odolnější než mech. Pokud se objeví tmavší nebo oslabená místa, většinou se během několika týdnů zregenerují. Nejlepší prevencí je rovnoměrná aplikace roztoku a dodržení doporučeného dávkování zelené skalice.
Jak dlouho zůstává zelená skalice v půdě?
Zelená skalice nezůstává v půdě dlouhodobě. Postupně se rozkládá a její účinek se během několika týdnů výrazně snižuje.
Železo obsažené ve skalici se může částečně vázat v půdě, ale většina účinku se projeví během prvních dnů po aplikaci. Proto se při silném napadení mechem někdy provádí opakovaná aplikace zelené skalice během jedné sezóny. Dlouhodobé negativní působení na půdu je při běžném používání velmi nepravděpodobné.
Je zelená skalice jedovatá?
Zelená skalice není vysoce toxická látka, ale je potřeba s ní zacházet opatrně. Při přímém kontaktu může dráždit pokožku nebo oči.
Při práci je vhodné používat ochranné rukavice a vyhnout se vdechování prachu z krystalů. Po aplikaci na trávník je dobré zabránit tomu, aby se roztok dostal do očí nebo na otevřené rány. Při běžném zahradním použití je ale zelená skalice bezpečná, pokud se dodržují základní pravidla manipulace.
Pomáhá zelená skalice také na chlorózu rostlin?
Ano, zelená skalice může pomoci při chloróze způsobené
Ve svém příspěvku HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hana Vondrášková.
Dobrý den,
prosím o radu. Na zahradě máme vysazenou hortenzii. Teď v červnu začaly silně žloutnout listy. Nikde se nemůžu dočíst, co to způsobuje. Je vysazena na slunném místě, přibližně 1x týdně ji zaléváme, když je velké horko tak častěji. Asi 2x za rok ji přihnojíme Cerelitem.
Děkuji za odpověď Vondrášková
Hortenzie v současné době patří mezi velice oblíbené květiny. Pěstují se jak na záhonech jako keře, tak i v květináčích. Existuje spousta různých vyšlechtěných druhů, prodávají se v mnoha barevných variacích, tak aby si každý našel to své. Všichni pěstitelé hortenzií se snaží, aby se rostlině dařilo, za což se jim odvděčí nádhernými různobarevnými květy. Ty se hodí zejména do suchých vazeb, které vydrží opravdu dlouhou dobu. I když nechcete květy hortenzií sušit, je nejlepší je po odkvětu z rostliny odstranit. To provedete tak, že si vezmete zahradnické nůžky a stará květenství ustřihnete přímo pod rozvětvením květů. Stonek ponecháte, aby rostlina nevypadala „okousaně“ a měla pěkný tvar. Současně můžete odstřihnout u země odumřelé výhony.
Pokud se chcete v dalším roce dočkat krásných květů, musíte hortenzii dopřát kvalitní zazimování. Jako izolace poslouží zemina, listí i netkaná textilie. Abyste venkovní hortenzie ochránili před mrazem, musíte je zakrýt listím poměrně vysoko nad zem. Když bude násyp vysoký kolem 40 cm, lze počítat s tím, že zůstane část výhonů živá alespoň do výše 30 cm. Keř je ovšem nutné listím prosypat, nestačí je jen nahrnout okolo. Nejlepší je listí bukové, které nesaje tolik vlhkosti, a tudíž nehnije. Keře hortenzií ještě přikryjte chvojím. Rostliny odkryjte podle počasí zhruba od poloviny do konce března. Nejpozději v květnu by měly hortenzie znovu obrazit.
K ochraně rostlin před zimou se někdy používají i neprodyšné igelitové fólie. Ale pod čirými neprodyšnými fóliemi se mohou rostliny za slunných dnů i v zimě přehřát a zapařit, a také se pod tímto krytem udržuje po celou zimu příliš vysoká vlhkost a rostliny mohou zahnívat. K ochraně hortenzií tedy bude lepší bílá netkaná textilie v několika vrstvách, která dobře chrání před chladem a zároveň je vzdušná, tudíž uvedené problémy při jejím použití nehrozí. Vhodné jsou však i jiné izolující a zároveň propustné materiály, například lehčí pytlovina nebo pevný balicí papír. Tuto ochranu je možné použít i při jarních mrazících. Rostlinu vždy přikryjte před západem slunce.
