Aloe vera je vynikající léčivá rostlina, která pomáhá lidem se vypořádat s různými nemocemi. Má mnoho blahodárných léčivých účinků, působí na naše tělo zevnitř i zvenku. Je to rostlina, která může být pěstována v květináči i v přírodě. Její listy jsou zásobárnou výživných látek. Aloe vera má hydratační a hojivé účinky. Přidává se do kosmetických přípravků, využívá se v léčitelství a také v potravinářském průmyslu.
Pěstování aloe vera
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy.
V naší poradně s názvem ALOE VERAL ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Oldřich Šilar.
Chci doma pěstovat Aloe vera léčivou ( lékařskou ). Poraďte, kde je možno sehnat rostlinu, nebo výhonek. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Léčivá je jen aloe barbadensis - aloe pravá. Sehnat jde na výstavách pro zahrádkáře a nebo v některých obchodech s květinami. Abyste věděl, jak přesně vypadá léčivá aloe pravá, tak tady je několik její fotografií: https://www.google.cz/searc…
Původ aloe vera je nejasný, ale předpokládá se, že rostlina pochází z Afriky, z horkého a suchého podnebí. Aloe vera je pouštní lilií, i když ve skutečnosti vypadá spíše jako kaktus. Na světě existuje asi dva tisíce druhů aloe, a to v různých velikostech, od malých, jen několik centimetrů vysokých, až po více jak půl metrové rostliny.
Aloe vera je rostlina s neuvěřitelným složením. Dřeň získaná z listů je bohatá na látky, jako jsou vitamíny, minerály, aminokyseliny, enzymy a trávící enzymy. Aloe vera se používá k hojení ran, na různé kožní problémy (vyrážky, lupenka apod.), k léčbě popálenin a spálenin od slunce, ale také jako lék při diabetes, astmatu, epilepsii a osteoartróze. Gel z aloe vera naleznete v mnoha kosmetických výrobcích. V dnešní době je tato rostlina používána i v potravinářském průmyslu, například při výrobě nápojů. Pravidelné a dlouhodobé užívání nemá žádné negativní účinky na organismus, ba naopak, je všelékem na množství našich neduhů.
V naší poradně s názvem ALOE VERAL ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maria Sinanska.
chcem vediet kde sa da kupit rastlina aloe vera lieciva, chcela by som doma pestovat. dakujem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Aloe vera se dá většinou sehnat v běžném květinářství. Kupte raději živou a prosperující rostlinu, kterou si pak doma namnožte. Tady je vidět seznam prodejen, kde se dá koupit aloe vera https://www.zbozi.cz/?q=alo…
Chcete-li použít aloe vera například k léčbě zranění, vyberte si ten největší a nejsilnější list. Uřízněte ho ostrým nožem a rozřízněte podélně, tím se dostanete ke gelu uvnitř. Drť lze setřít přímo na pokožku, kterou potřebujete léčit. V případě, že aloe vera používáte poprvé, předtím jste nikdy nepoužili ani žádný přípravek, který aloe vera obsahoval, se ujistěte, že na tuto rostlinu nejste alergičtí. Jen malé množství gelu si dejte na kousek kůže a vyčkejte na reakci. Alergie na aloe vera jsou jen výjimečné, ale objevují se.
V naší poradně s názvem PŘESAZENÍ. ODROST se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Barbora Skalická.
Dobry den. Potrebuji poradit. Mam lecive aloe a cas od casu odlupuji list na zpracovani do napoju atd. Ale jak roste a ja ji odlupuju listky tvori se jakoby stonek/kmen. A ja si nejsem jista jestli to nevadi. A pri presarovani... jak to mam zasadit hloubeji po nove listy nebo furt stejne? Nedokazu si predstavit jak bude vypadat treba za rok. Mohla bych vas poprosit o radu? Nejlepe telefonicky? Nemam moc pristup na internet. Bylo by to pro me jednodussi. Ale budu rada prinejhorsim i za psanou odpoved. Nikde na internetu sem k tomu nic nenasla. Dekuju Skalicka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Aloe normálně tvoří stonek podobně jako třeba yuka. Když ji přesazujete, tak ji zakrývejte zeminou do podobné úrovně, jako před přesazením. Když vás stonek začne otravovat, tak ho můžete zamaskovat dosazením další rostliny, například scindapsus, který jde omotávat kolem okraje květináče. Jak vypadá starší aloe vera je vidět tady: https://www.google.com/sear…
Vezměte si připravený květináč zasypaný zeminou, utvořte do zeminy díru prstem a vložte do ní aloe vera kořeny směrem dolů. Podržte rostlinu ve vzpřímené poloze a přimáčkněte. Pokud nezůstane rostlina ve svislé poloze, zasuňte za ni tyč jako podpěru. Lehce rostlinu zalijte a umístěte ji na světlém místě, ale mimo dosah přímého slunečního záření, protože vám může sluníčko listy spálit. Ničeho se nelekejte, pokud se rostlina zbarví do červena nebo se listy mírně scvrknou, je to přirozená součást procesu růstu aloe vera.
Než aloe začne růst, tak není potřeba rostlinu zalévat, tedy asi po dobu čtyř až šesti týdnů.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Francálek.
Dobrý den,
rostlinky jsou jakoby vyždímané, nemají "tučnost " listů. Co dělám špatně?
Doma na parapetu na východní straně, 1x týdně malinko cvrknu vodu zespod do misky.
Díky.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sára.
Dobrý den , přesadila jsem aloe do univerzálního substrátu ,přidala písek a aloe listy se po několika týdnech začaly kroutit jakoby do ruličky ..Prosím nevíte někdo kde je problém ? děkuji
Všechny rostliny aloe vyžadují písčitou nebo štěrkovitou půdu s velmi drobnou drenáží, aby bylo zabráněno uhnívání kořenů. Aloe vera sázejte jen do zeminy určené pro kaktusy nebo do zeminy, kterou si vytvoříte sami. Při sázení aloe vera venku vyberte takové místo, které vždy po dešti úplně vyschne.
Ve svém příspěvku RÝMOVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Dobrý den,
jsem z Prahy 5 a měla bych zájem o rýmovník, buď odnože nebo celý v kořenáči. Kdo mi poradí, kde ho koupit. Děkuji Borovská Vlasta Praha 5
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdenka.
Reaguji na dotaz paní Borovské z Prahy. Dobrý den,pracuji v zahradnictví,ve ktrerém pěstujeme rýmovník už několik let.Můžete si jej u nás objednat.Je to zahradnictví Lebiš Boskovice.Máme internetové stránky.Objednávku lze udělat telefonicky nebo přes internet nejlépe začátkem března.Přeji hezký den Nečasová
Základem moderních hybridů se stala odrůda Mandevilla sanderi, která byla objevena v roce 1840 severně od brazilského Ria de Janeira, a proto vznikl i tento název Dipladenia hybrida rio. Oblíbená popínavá rostlina s trubkovitými květy v barvě bílé, růžové nebo purpurové dorůstá do výšky 25–200 cm. Rostlinu lze udržet i ve tvaru keříku, pokud ji ihned po odkvětu seříznete. Kvete od května do října. Pěstujeme ji jako pokojovou rostlinu, s možností letnění venku.
Pěstování dipladenie hybrida rio bývá úspěšné, pokud dodržujeme zejména dvě zásady – pěstujeme ji jako přenosnou rostlinu a zajistíme vysokou vzdušnou vlhkost v okolí rostliny. V suchém prostředí dipladenie nepokvete a listy jí budou opadávat nebo se kroutit.
Dipladenii můžeme pěstovat jako pnoucí liánu, musíme ale rostlině zajistit pevnou oporu, při dobré péči můžou mít výhony délku až tři metry. Další způsob pěstování je ve formě keře. V tomto případě musíme dipladenii brzy na jaře poměrně hluboko seříznout. Při řezu dejte pozor na jedovatý latex.
Přes léto dipladenii můžeme hnojit hnojivy pro balkónové rostliny a umístíme ji na plné slunce.
Dipladenie má dužnaté kořeny, které slouží jako dobrá zásobárna vody, proto rostlina zvládne i krátkodobé opomenutí zálivky.
Rostlina se poměrně snadno množí stonkovými řízky (použijte však vždy ještě nezdřevnatělé výhony).
Při nákupu si dipladenii dobře prohlédněte, neměla by jevit známky plísňového onemocnění, listy by měly být bez škůdců, zdravé, lesklé. Na dipladenii byste měli najít množství poupat a jen málo odkvetlých květů. Po přinesení domů květinu ihned přesaďte z plastového květináče do hliněného nebo do samozavlažovací nádoby.
Ve svém příspěvku TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavlina.
Prosim o radu. Mame kolem plotu vysazene krasne vvsoke tuje. Pul metru od tuji mame sklenik, kde pestujeme zeleninu. Od znameho jsem se dozvedela, ze tuje jsou jedovate. Ted se bojim, zda-li to nevadi zelenine. Neni to nebezpecne? Dekuji za odpoved. S pozdravem Pavlina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Wolfova.
Pres zimu se mi pod tihou snehu osklive rozsklebily tuje. Muzu to jeste nejakym zpusobem napravit? Dekuji za rdu.
Difenbachii pěstujeme ve větší nádobě s běžnou zeminou pro pokojové rostliny nebo zahradní zeminou složenou z listovky, rašeliny a hrubého písku, obohacenou dobře vyzrálým kompostem. Difenbachii pěstujeme nejlépe jako solitér nebo jako dominantní rostlinu ve skupinách.
Difenbachie má vysoké nároky na teplotu a vzdušnou vlhkost. V létě jí vyhovuje vyšší teplota, ale ne přes 30 °C, v zimě nejlépe teplota mezi 18 a 20 °C, starší rostliny je možné pěstovat při 16 °C, ale teplota pod 14 °C již může vést k poškození rostliny.
V létě by se měla chránit před přímým sluncem, v zimě jí naopak vyhovuje jasně osvětlené místo. Rostlina nesnáší průvan.
Zálivka by měla být na jaře a v létě častá, v zimě je dobré přísun vody poněkud omezit. K zálivce by měla být použita měkká (dešťová) voda pokojové teploty. Rostlině prospívá vyšší vzdušná vlhkost (70 až 80 %), při nižší vlhkosti je nutné rosit.
Přesazování
Přibližně každý druhý rok na jaře by se měla rostlina přesadit. Nejlépe je použít směs hrubé listovky, drnovky, rašeliny a písku smíchané v poměru 2 : 2 : 1 : 1 – pH substrátu je vhodné 5,5 až 6.
Hnojení
Rostlinu hnojíme 1x za 14 dní speciálním tekutým hnojivem pro pokojové rostliny.
Normálním jevem je opadávání spodních listů. Proto je vhodné čas od času rostlinu omladit seříznutím stonku 10 centimetrů nad zeminou v květináči. Velmi brzy vám obrazí a vrchní část rostliny můžete nechat znova zakořenit.
V naší poradně s názvem ČERNÉ TEČKY NA RAJČATECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tereza.
Dobrý den,
na balkoně pěstujeme rajčata, ale objevili se nám na listech černé tečky - viz foto. Prosím o radu, co by to mohlo být a jak s tím bojovat. Našli jsme, že by to mohla být septoriová skvrnitost, ale nejsme si jisti.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii není septoriová skvrnitost, spíše to vypadá jako příznak nerovnováhy ve výživě. Bude zřejmě třeba snížit dávky dusíku a zvýšit fosfor a draslík. Rostlinám by prospěl postřik na list hnojivem s vyšším obsahem fosforu. Zároveň bude třeba zamyslet se nad hnojivem v zálivce a zkusit použít Kristalon zdravé rajče a paprika.
Škumpa vlasatá (Cotinus coggygria) je okrasný polokeř spadající do stejné skupiny jako škumpa orobincová. Její hlavní předností je však fakt, že se nejedná o invazivní druh a nezaplevelí nám celou zahradu. Pochází z jižní Evropy, Ruska a Číny a dorůstá maximálně 5 metrů. Svým vzhledem je však od škumpy orobincové odlišná, listy mají podobný tvar jako listy lísky, ale jsou tmavší a hladké. Květy mají až třicet centimetrů, podle odrůdy jsou bíložluté nebo načervenalé barvy. Rostlina je velmi nenáročná a roste téměř všude. Na podzim se také nádherně zbarvuje.
Škumpa vlasatá je poměrně odolná dřevina, která nemá zvláštní nároky na pěstování. Vysazujeme ji nejlépe na podzim do hlinitopísčité, dobře propustné a mírně vápnité zeminy. Je-li bohatá na živiny, nepotřebuje škumpa žádné přihnojování. Zálivkou šetříme, vhodnější je menší přísušek než zamokřená půda. Zimy u nás tato škumpa dobře přežívá, a pokud namrzne, poškozené výhony na jaře odřežeme a keř znovu obrazí. Prutovité větve mohou za sezonu dosáhnout až metrové délky. Protože však kvetou na dvouletém dřevě, není vhodné je každým rokem seřezávat. Chceme-li keř tvarovat, pak jen opatrně a po částech, abychom se nepřipravili právě o dekorativní vlasy, pro které škumpu pěstujeme. Jinak řez snáší dobře a obráží spolehlivě, díky čemuž si můžeme vytvarovat i pro menší zahrady přiměřeně velký keřík s kompaktní korunou.
Škumpa vlasatá je nejen vhodná jako dekorativní dřevina do zahrad, kde ji pěstujeme nejlépe jako solitéru, ale hodí se i k řezu – svými pestrobarevnými listy a „vlasy“ obohatí nejrůznější květinová aranžmá. Průmyslově se pěstuje k výrobě třísloviny, na kterou jsou její listy bohaté. Dřevo, které má žloutkově žlutou barvu, využívají řezbáři k tvorbě šperků, dekorací a k výrobě dýh pro intarzie.
Ve svém příspěvku PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.
Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.
Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.
Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.
Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Písčité půdy určené pro aloe vera mají málo organických látek, proto je nezbytné hnojit je v pravidelných intervalech. Nejlépe vám bude fungovat kapalné hnojivo určené pro kvetoucí rostliny. Vyhýbejte se kompostům a dalším půdním materiálům s velkým množstvím organických látek z důvodu jejich tendence ke zvyšování hydratace. Aloe vera hnojte především koncem léta a používejte velmi zředěný roztok.
Ve svém příspěvku DYNĚ HOKAIDO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šárka.
To mne také zajímá, snad někdo napíše - řeším přesně to samé - dýně nám vyrostly z původně šedé a oranžové a máme oranžovou,šedé a zelené... Nevíte někdo? A stejně nepoznám, jeslti jsou už ok, rostliny povadly poté, co jsem jim teď v říjnu už ostříhala listy a další výhony, ale že by měly stonek dřevnatý mi nepřijde... Některé se při stříhání podařilo nechtě oddělit (rostliny mi různě prorostly do sebe a rozbujely se a nebylo možné to rozklíčovat :D
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Michaela.
Nebude to zkřížením (přenos pylu) s cuketou? Někde jsem četla, že právě tím, když pěstujeme obě rostliny kousek od sebe, může dojít k mutaci dýně.
Aloe vera je minimálně náročný sukulent, který vyžaduje světlo a velmi málo vody. Hodí se do kuchyní, ložnic i kanceláří. Gel uvnitř listů lze použít na drobná poranění nebo spáleniny.
Aloe potřebuje sušší režim a velmi dobře propustný substrát.
Ve svém příspěvku ALOE LÉKAŘSKÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den.
Je každá ALOE léčivá?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamil.
Bohužel ne každá aloe vera je léčivá. Nejvíce rozšířeným druhem léčivé aloe je aloe vera barbadensis. Tady jsou fotky, na kterých je aloe vera barbadensis vidět: https://www.google.com/sear…
Stejně jako u přesazování běžných pokojových rostlin je i u aloe vera úplně jedno, z jakého materiálu zvolíte květináč, zda bude hliněný, či plastový, na tom opravdu nezáleží. Aloe vera nepotřebuje ani hluboký květináč, protože nemá hluboké kořeny.
Gymnocalycium mihanovichii nesnáší průvan a má rádo slunné stanoviště, ostatně jako většina kaktusů. Za horkých letních dní je však třeba přistínění. Bez slunce se gymnocalyciu nedaří a pomalu hyne. Vyhovuje mu běžná pokojová teplota. V zimě by měla být rostlina na suchém, chladném stanovišti. Teploty mezi 6–8 °C jsou pro gymnocalycium v zimě ideální. V letních měsících rostlině svědčí pobyt na venkovním stanovišti. Před větrem a deštěm chraňte tyto kaktusy na vhodném stanovišti. Gymnocalycium je nutné každoročně přesazovat.
Přesazování se provádí nejlépe brzy na jaře nebo v létě, tedy během stagnace růstu. Kaktus vyjmeme, zbavíme starého substrátu, kořeny necháme několik dní zaschnout, aby v nové zemině nehnily. Pak rostlinu zasadíme. Nádoba by měla být jen o málo větší než původní. První zálivku provedeme asi za čtrnáct dní od přesazování.
Pěstujeme-li rostlinu při nízké teplotě, omezíme i zálivku. Gymnocalycium není náročné na vodu ani na vlhkost vzduchu, snese i částečné sucho. Zaléváme měkkou, odstátou vodou. Gymnocalycium dobře snáší suchý vzduch, rosení teplou vodou mu však prospívá. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, aby se zabránilo přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají.
V bytech jsou kaktusy napadány zejména sviluškou (bílá pavučinka) nebo vlnatkou (bílé chomáče lepkavé hmoty). Dále pak také štítenkami a háďátky. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny uhnívají.
Během největších veder uprostřed léta kaktusy přestanou růst. Začnou stagnovat a nepřijímají zálivku. Proto v tomto období zaléváme opatrně. Nadbytek vody by mohl způsobit zahnívání kořenů.
Zhruba v říjnu kaktusy začneme chystat na přezimování. Měly by prožít přirozené klesání teplot. Pokud je pěstujeme na okenním parapetu zvenku či na balkoně, o postupný pokles teplot se postará příroda sama. Kaktusy zimují při osmi až dvanácti stupních Celsia zcela bez zálivky. Mohou být na světle i ve tmě. Horký byt jim nesvědčí.
Po zimě, asi v březnu, kaktusy přineseme do tepla, postavíme je na jižní, západní či východní okno a pomalu necháme probouzet. Jakmile se objeví zelený vrchol a nové trny, zalijeme kaktus teplou vodou (asi 50 °C).
Nejprve zakryjte drenážní otvor květináče, a to buď drobnými kamínky, perlitem nebo například kávovým filtrem. Poté do jedné třetiny nasypte hrubozrnný písek. Zbytek nádoby zasypte až do výšky jednoho centimetru od horní hrany květináče substrátem dobře odvádějícím vodu. Je opravdu důležité, abyste použili zeminu dobře propustnou nebo speciálně určenou pro kaktusy. V případě, že se půda nebude správně odvodňovat, bude vám aloe uhnívat. Můžete si vytvořit i vlastní substrát a to tak, že smícháte dvě části písku a jeden díl kompostu, nebo použijete stejný díl písku, kompostu a perlitu.
V naší poradně s názvem ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iva Hlaváčková.
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat,co dělat,když spodek rostliny aloe uhnil a zůstal mi celý vrch pěkně vzrostlý,je mi líto ho vyhodit,můžu ho zasadit?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Odřízněte zaschlý kmínek a zdravou část dejte do neprůsvitné nadoby s vodou. Do nekolika týdnů pustí aloe kořeny, které umožní následné úspěšné zakořenění po přesazení.
Při přesazování by aloe vera neměla mít žádné nové výhonky, proto je potřeba všechny výhonky odstranit. Nové výhonky bývají kolem vnějšího obvodu rostliny. Když jsou výhonky kolem deseti centimetrů vysoké, mívají už většinou vlastní kořenový systém. Uchopte tedy výhonek těsně nad místem, kde vyrůstá z půdy, otočte s ním a vytáhněte ho od hlavní rostliny z půdy. Tyto výhonky můžete hned znovu samostatně zasadit. Pokud jsou některé výhonky pevně spojeny s hlavní rostlinou, budete je muset odříznout ostrým nožem. Takto odříznutý výhonek hned nezasazujte, je potřeba ho nechat na vzduchu zaschnout dva až čtyři dny, dokud se rostlina nezatáhne.
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají.
V únoru se pěstitelé věnovali správnému řezu révy, dnes jste zmínila některé tvary, jako například vertiko nebo jednoduchá záclona a minule při zastrkování výhonů nás zajímalo dvoudrátí. Ale ještě jsme nemluvili o drátěnkách jako takových.
To máte tedy pravdu. Vybudovat drátěnku je potřebné nejdéle v druhém roce po výsadbě, ale můžeme si o ní něco povědět už teď, i když založení vinice a vlastní výsadba nás teprve čeká. Na začátku našeho povídání jsem říkala, že réva je liána, proto potřebuje oporu. V šerém dávnověku, kdy révu ještě „nezotročoval“ člověk, protože réva je mnohem starší než lidstvo, si tato liána musela s oporou poradit sama. Vyřešila to tak, že „šplhala“ po kmenech až do korun stromů, kde bylo sluníčka dost a kde se jí líbilo. Dnes, kdy jsou vinice monokulturami, případně monokulturami s ozeleněním, révové keře nemají k dispozici žádné stromy, po kterých by mohly šplhat a na nichž by se mohly uchytit, a proto potřebují opěrné konstrukce. Několik století si naši předkové vystačili s tím, že na jaře ke každému keři zatloukli dřevěný kolík a k němu během vegetace vyvazovali ty výhony, které po vylámání na keři ponechali. Na podzim po sklizni a po opadu listí kolíky vytahali a uložili je na kraj vinice. Kdo nějaký kolík ukradl, aby si s ním zatopil, byl náležitě potrestán, jak se můžeme dočíst v tehdejších „legislativních“ předpisech, které pro vinice napsal císař a milovník vín Karel IV. Taková opěra keřům vedeným na hlavu stačila.
Dnes, když jsme postupně navrhli a začali využívat řadu způsobů vedení, už nám jen opěrné tyče nestačí, protože na keřích pěstujeme kmínky, na nich nařezáváme různými způsoby ramena s čípky a ve velkých výsadbách využíváme téměř výlučně jen tažně. Proto je potřeba, aby opěrné konstrukce byly složitější. Pro výsadby, ve kterých používáme traktory, je navíc nutné, abychom keře poněkud násilně formovali do víceméně „placatých tvarů“, aby se tam stroje s nářadím vešly. Proto dnešní drátěnky tvoří krajové a středové sloupky a mezi nimi jsou napjaté dráty. Samozřejmě, že počet a uspořádání systému drátů závisí na používaných pěstitelských tvarech, ale pro většinu tvarů se hodí kombinace dvou nebo jednoho spodního drátu, kterému či kterým se říká „vodící“ a dvou až tří dvoudrátí, do kterých se za vegetace zasunují přirůstající letorosty. Krajové sloupky nesou největší tíhu danou hmotností přibývající zelené hmoty, která často pronáší dráty. Ty se musejí čas od času napínat a tím by se časem mohly krajové sloupky zbortit, proto se ukotvují nebo musí být podepřeny vzpěrami.
