Téma: 

phytoseiulus persimilis


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SVILUŠKA

Biologická ochrana

V boji se sviluškami je možné úspěšně použit přípravky na bázi přirozených nepřátel a predátorů svilušek. Zvláště pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, draví roztoči. Substrát s bioagenty se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období. Nejčastěji užívané přípravky jsou:

  • Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2. Dravý roztoč se dá koupit zde: biolagens-pp phytoseiulus cena.
  • Spical (roztoč Amblyseius californicus) – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2
  • Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami.

Detail odstavce: Biologická ochrana
Zdroj: Sviluška
Zveřejněno: 20.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

NEMOCI OKUREK

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů okurek
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: phytosenlus persimilis

Kdo poradí kde zakoupit dravého roztoče phythoseilus persimilis díky

Zdroj: diskuze Phytosenlus persimilis
Odesláno: 18.2.2015 uživatelem jarka
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

CHOROBY RAJČAT

Svilušky na rajčatech

Jestliže na rajčatech objevíte cca 0,5 mm velké, žlutavé až červené „pavoučky“, pak vaše rostliny napadly svilušky. Tito škůdci se objevují nejdříve na spodní straně listů, při silnějším napadení pak svými pavučinkami opřádají i výhony. Následkem sání svilušek jsou listy rajčat drobně skvrnité a na spodní straně listů a vrcholech výhonů se objeví jemné pavučiny. Silněji napadené listy postupně hnědnou a předčasně zasychají.

Pro ochranu rostlin před napadením svilušek lze použít přípravky Omite 30 W, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC, Cascade 5 EC, Magus 200 SC, Nissorun 10 WP či Sanmite 20 WP. Někteří pěstitelé jako ochranu před sviluškami používají přirozené nepřátele, tedy dravé roztoče. Substrát s bioagens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka obvykle vystačí na více měsíců a na celé růstové období. Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné již při zjištěném napadení sviluškami. Použít lze tyto produkty: Biolagens (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 12–40 ks/m2); Spical (roztoč Amblyseius californicus – aplikuje se v dávce 10–50 ks/m2) či Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis – aplikuje se v dávce 8–12 ks/m2).

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají rajčata po napadení sviluškami: svilušky na rajčatech foto.

Detail odstavce: Svilušky na rajčatech
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: phytosenlus persimilis

Dobrý den,prosím,kde se dá koupit tento prostředek a kolik stojí,děkuji,s uctou Mirek

Zdroj: diskuze Phytosenlus persimilis
Odesláno: 8.1.2016 uživatelem Mirek
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

NEMOCI OKUREK

Choroby okurek ve skleníku

Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...

Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.

Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.

Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.

Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.

Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete insekticidem.

Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.

Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.

Plíseň: Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.

Ochrana před plísní okurek: V převážné většině případů se potřebná komplexní ochrana proti plísni okurkové neobejde bez ochrany chemické. První ošetření se provádí v souladu s vyhlašovanou signalizací, další pak podle průběhu počasí. Vhodnost přípravků je třeba volit z hlediska jejich biologické účinnosti a z hlediska délky ochranných lhůt. Před začátkem sklizňového období je vhodné použít preventivně působící přípravky Bravo 500, Dithane DG, Champion 50 WP nebo kombinované přípravky s delší ochrannou lhůtou – Acrobat MZ, Mikal M nebo kombinaci Previcur 607 SL + Dithane DG.

Černá hniloba: Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají, a pletivo vypadává. První skvrny se objevují na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přilehlé listy a plody žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur.

Ochrana před černou hnilobou okurek: Za vegetace je při prvních příznacích napadení možné provést postřik přípravkem Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření je možné po 10 až 20 dnech zopakovat. Není-li osivo namořené vhodným fungicidem, je vhodné jej dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak i přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. V případě použití přípravku Previcur 607 SL je třeba výsev provést do 7 dnů po namoření.

Vadnutí: U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo mladých rostlin s typickým zúžením kořenového krčku. U větších rostlin dochází k typickému vadnutí rostlin, které je ze začátku vratné (projevuje se jen při náhlém zvýšení teploty nebo po oslunění), později nevratné, končící úhynem rostlin. Vadnutí a úhyn rostlin jsou doprovázeny rozpadem (měknutím) a hnilobou kořenových krčků nebo postupným hnědnutím a odumíráním kořenů. Při napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum se vodnaté skvrny, a to většinou s bohatým nárůstem bílého vatovitého podhoubí, vyskytují především na bázích rostlin (ale i na stoncích), a rostliny pak odumírají až nad těmito místy.

Ochrana před vadnutím okurek: Ochrana se doporučuje u rychlených okurek preventivně, a to před výsadbou, při výsadbě nebo do jednoho týdne po výsadbě. K ochraně je nejvhodnější zálivka půdy nebo rostlin kombinací přípravků Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL.

Bílá hniloba: Okurky mohou být infikovány zejména od počátku zaměkání. Napadené plody se zbarvují mléčně až světle hnědě, hnijí a obvykle rychle usychají. Typická je octová vůně napadených plodů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. K napadení dochází především za teplého (optimum 25–30 °C) a vlhkého počasí.

Padání klíčících rostlin: Proti padání klíčících rostlin lze preventivně provést zálivku přípravkem POLYVERSUM. Jakmile semena vzejdou a rostlinky vytvoří první normální list, je nutné je v hnízdě vyjednotit a ponechat jen nejsilnější rostliny.

Choroby a škůdci okurek:

  • alternáriová skvrnitost
  • šedá hniloba
  • antraknóza
  • nekróza listů a stonků
  • černá hniloba
  • gumovitost
  • mšice
  • třásněnky
  • kořenová háďátka cystotvorná

Detail odstavce: Choroby okurek ve skleníku
Zdroj: Nemoci okurek
Zveřejněno: 26.6.2018