Borovice Pinuscembra „stricta“ byla vyšlechtěna v roce 1855. Má sloupovitý vzrůst, může dosáhnout až do výšky 4 metrů, větve jsou vzpřímené, větévky hustě přilehlé, jehlice až 8 cm dlouhé, tmavě šedozelené a hustě uspořádané. Kůra je v mládí hladká, šedozelená, později se mění v šedohnědou šupinatou borku.
Také tento kultivar borovice limby ve vaší zahrádce vyzní nejlépe jako solitér. Roste sloupovitě, může dosáhnout výšky 4–6 m, má dlouhé zelenomodré jehlice uspořádané ve svazku po dvou. Vyžaduje slunné stanoviště. Roste poměrně rychle, a to kolem 20 cm za rok.
Jde o kultivar vyšlechtěný Holanďanem Edwinem Smitsem. Na evropském trhu se prodává od roku 2009. Růst této borovice je štíhlý, pomalu vystoupavý, u mladších rostlin se větví po jednotlivých patrech, která se postupně s vyšším věkem zaplňují. Všechny boční větve rostou směrem vzhůru. Jehlice jsou měkké, nepichlavé, na omak velmi příjemné, mají modrozelenou barvu, která se však v průběhu roku mění. Výška desetileté rostliny bývá přibližně 3 metry, šířka pak asi 1 metr. Nejvíce dorůstá do pětimetrové výšky a dvoumetrové šíře. Tento kultivar je plně mrazuvzdorný.
Různé kultivary borovice limba seženete snad v každém zahradnictví. Jejich cena se odvíjí od stáří, velikosti a samozřejmě od konkrétní variety tohoto druhu. Malou sazenici (kolem 20 cm) seženete například za 100 Kč, ale dvoumetrová už může stát kolem 2 500 Kč.
Kdo nerad kamenné obchody, může si objednat borovici limbu i po internetu. Na těchto stránkách si například můžete prohlédnout, v jaké cenové relaci jsou tyto jehličnany nabízeny:
Pinuscembra „sibirica“ je velmi oblíbená v okrasných výsadbách, její oříšky se sbírají na Sibiři jako potravina, snadno se loupou. Strom dorůstá do kuželovitého tvaru, ve volné přírodě může dosáhnout výšky 33 m. Má pěkné tmavozelené jehličí, až 15 cm dlouhé. Šišky mohou dosáhnout délky až 12 cm. Také tento jehličnan je zcela mrazuvzdorný, snáší teploty až -60 °C. Potřebuje vlhkou půdu, bohatou na živiny. Mladé větve jsou žluté nebo hnědožluté, tlusté a hustě světle žlutě ochlupené, zimní pupeny mají červenohnědou barvu a kuželovitý tvar. Jehlice vyrůstají ve svazcích po pěti, jsou mírně zakřivené.
Tuto varietu našel a popsal v roce 1930 Jost FITSCHEN z Německa. Pomalu rostoucí jehličnan má vzhled vzpřímeného, bohatě rozvětveného keře. V dospělosti dosáhne výšky 2–2,5 m při šířce kolem 1 m. Docela tuhé jehlice vyrůstají ve svazku po 5 a jsou 8–10 cm dlouhé, ve spodní části zelené se zlatým okrajem. Jako jedna z mála borovic mění své jehlice, a to po 3–5 letech. Kvete od července do srpna. Květy jsou uspořádány v koncových klasech, s kalichem trubkovitě nálevkovitým a korunou modrou až fialovou, ale i bílou. Plodem jsou lesklé tvrdky, které mají hnědou až černohnědou barvu.
Pinuscembra „aurea“ je plně mrazuvzdorná do -25 °C. Nejlépe prospívá v prodyšné, výživné a mírně kyselé půdě. Stanoviště by mělo být světlé, ale nemá ráda přímé sluneční světlo. Jde o velmi pěkný solitér vhodný na vaši zahrádku, kde vynikne nejen jednotlivě, ale i ve skupinách, ať už na trávníku, květinovém záhonu či vřesovišti, nejlépe však na tmavém pozadí.
Pokud váháte, zda si na svou zahrádku vybrat právě tuto varietu, pak vás tyto fotografie určitě přesvědčí: Pinuscembra aurea foto.
Tento pomalu rostoucí jehličnan pochází z hornatých oblastí Evropy a Asie. Roste vzpřímeně, má uzavřenou, sloupovitou korunu s hustým větvením a symetrickým tvarem. Jeho jehlice jsou středně dlouhé, modrozelené, hustě uspořádané, na dotyk spíše jemné. Šišky svou velikostí a tvarem připomínají větší vejce, mladé šišky mají modrofialovou barvu, při dozrávání hnědnou. Rostlina je vhodná do menších a středně velkých zahrad jako solitér nebo do kompozice s ostatními jehličnany a kvetoucími keři. Potřebuje kyselou, dobře odvodněnou humózní zem a slunečné stanoviště. Odolává mrazu až do -35 °C. Dorůstá do výšky 3–4 m a šířky 1–2 m.
Tomuto druhu borovice se daří dobře i na severních otevřených větrných svazích. Je světlomilná, jen zpočátku růstu uvítá přistínění. Potřebuje přiměřeně vlhké stanoviště, příliš přemokřená místa nesnáší. Prospívá na všech propustných i chudších kyselých až alkalických půdách. Roste velmi pomalu, vysazujte proto raději přímo větší sazenice. Je vhodná i do menších zahrad, díky svému vzhledu se vysazuje jednak jako solitér, jednak do menších rozvolněných skupin. Vhodným doplňkem k ní jsou různé poléhavé a plazivé jalovce, skalníky, ale i rododendrony, azalky, tavolníky a podobně. Jako mladá si drží užší pyramidální tvar, s postupujícím věkem se koruna stává otevřenější a větve se sklánějí. Jehličí má husté, měkké a sytě zelené. Plod je velmi výživný a zdravý, může nahradit piniové ořechy.
Během vegetace používejte pomalu rozpustná hnojiva pro okrasné dřeviny, ale dávejte pozor na přehnojení. Nové výhony ve formě „svíček“ můžete zaštipovat, docílíte tím menšího vzrůstu a hustšího vzhledu. Vždy však odstraňujte maximálně 2/3 původní velikosti takzvané svíčky. Tento druh borovice se dožívá velmi vysokého věku.
Je známo více variet tohoto druhu a rovněž bylo vyšlechtěno i mnoho kultivarů, k některým viz níže.
Borovice (latinsky Pinus) je rod rostlin z čeledi borovicovité. Jeho zástupci jsou světlomilné vždyzelené stromy, ojediněle keře, nenáročné na půdu a na vláhu. Některé dorůstají až do výšky 100 metrů. Borovice obecně patří mezi hospodářsky nejdůležitější jehličnaté dřeviny. Především poskytují většinou velmi kvalitní dřevo a velký význam mají i v zahradní architektuře. Dříve borovice sloužily také jako zdroj balzámového oleje (terpentýnu), který se získával takzvaným smolařením. Z něj se extrahovala například kalafuna a terpentýnové silice, užívané jako rozpouštědla k ředění barev nebo v lékařství (inhalace, léčba TBC a podobně). Kůra borovic obsahuje antioxidační látky a vyrábí se z ní například léčivo Pycnogenol. Jehličí některých druhů borovic obsahuje víc vitamínu C než citrón, takže se odvar z něj („čaj z chvojky“) používal v ruských pracovních táborech k léčbě kurdějí. Silice z borovice podporuje vlastní obranyschopnost organismu, působí antibakteriálně, protivirově, celkově posiluje, prokrvuje, pomáhá při nachlazení, dezinfikuje horní cesty dýchací a je vhodná při černém kašli a revmatismu. Používá se do nosních kapek při bronchitidách.
Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).
Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.
Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.
V případě otoků nohou lze jako doplněk celkové léčby užívat řadu přírodních přípravků. Například produkty obsahující výtažek z jinanu dvoulaločného pomáhají díky obsahu flavonoidů, terpenů či ginkolidů. Tyto účinné látky rozšiřují zúžené tepny, tepénky, ale i vlásečnice v celém těle a zabraňují křečím jejich stěny.
Mezi tyto přípravky patří:
Ginkgosan: Obsahuje výtažek z listů jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba), který je také nazýván „stromem moudrosti a dlouhověkosti“. Jinan dvolulaločný vykazuje antioxidační vlastnosti, přispívá k normální funkci kardiovaskulárního systému, pomáhá udržovat kognitivní funkce (poznávací procesy a operace, například koncentrace, paměť, myšlení). U jinanu se uvádí, že podporuje krevní cirkulaci v mozku, srdci i nohách (což je důležité například u diabetiků), pomáhá udržovat paměť, má kladný vliv na koncentraci, podporuje fyzickou i duševní pohodu.
Varixinal: Je unikátní kombinací čtyř hojivých rostlin – koňského kaštanu, pupečníku asijského (Gotu kola), borůvky a listnatce bodlinatého. Extrakty z těchto hojivých rostlin posilují žilní stěny, snižují tvorbu otoků a modřin, zlepšují prokysličení a prokrvení tkání. Existuje i ve formě gelu.
Anthogenol: Obsahuje antioxidanty získané ze zrnek hroznového vína Vitis Vinifera a z kůry francouzské pobřežní borovice Pinus Maritima. Pomáhá při oběhových potížích především v dolních končetinách – redukuje otoky nohou.
Ruticelit: Jedná se o zevně působící přípravek obsahující flavonoidy.
V lékárně je možné koupit Jezevčí mast, což je unikátní bylinný přípravek, který nahrazuje osvědčený účinek nedostupného jezevčího sádla. Jezevčí sádlo se v tradičním lidovém léčitelství užívalo jako prsní balzám pro lepší odkašlávání při chřipce a nachlazení. Přípravek obsahuje harmonicky vyváženou směs 20 druhů bylinných výtažků v bio kokosovém másle.
Složení:
slunečnice roční (Helianthus annuus, slunečnicový olej) – pomáhá na osvěžení těla a imunitu
kafrovník lékařský (Cinnamomum camphora) – podporuje normální činnost cévní soustavy a ulevuje od těžkých nohou
mentol – má příznivé účinky na nos a na proudění vzduchu, na normální funkci dýchacího systému
eukalyptus (blahovičník kulatoplodý, Eucalyptus globulus, silice/olej) – má příznivý vliv na normální funkci dýchacího systému, na normální stav svalů a kloubů a na normální hladinu glukózy v krvi
borovice lesní (Pinus sylvestris) – působí na normální funkci dýchacího systému
jalovec obecný (Juniperus communis, olej) – pozitivně ovlivňuje vylučování vody z organismu, normální trávení a normální činnost ledvin, jedná se o antioxidant, má příznivý vliv na normální hladinu cukru v krvi, na přirozenou obranyschopnost (odolnost), normální stav pokožky
máta peprná (Mentha piperita, silice/olej) – podporuje činnost trávicí soustavy a střev, má vliv na přirozenou obranyschopnost (imunitní systém), relaxaci (spánek) a na normální funkci dýchacího systému
rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis, olej) – je antioxidant, má pozitivní vliv na normální trávení, osvěžení těla, přirozenou obranyschopnost (imunitní systém), funkci jater, pročištění, vylučování (ledviny, močové cesty)
yzop lékařský (Hyssopus officinalis) – podporuje normální funkci dýchacího systému, normální stav kostí a kloubů
tymián obecný (mateřídouška obecná, Thymus vulgaris, silice/olej) – zlepšuje trávení, je to antioxidant, přirozená obranyschopnost (imunitní systém), podporuje funkci dýchacího systému
lopuch větší (Arctium lappa, extrakt) – normální funkce horních cest dýchacích, normální stav pokožky, normální trávení, vylučování vody z organismu, normální stav kloubů a chrupavek, imunita
cedr himálajský (Cedrus deodara, kůra) – normální činnost lymfatického systému
cypřiš vždyzelený (Cupressus sempervirens) – normální stav žil, těžké nohy
hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum, květ) – antioxidant, normální činnost kardiovaskulárního systému (oběh, prokrvení), normální trávení (chuť k jídlu), libido, normální funkce dýchacího systému
přídatné látky: bílý vosk, makadamie (Macadamia ternifolia, olej ze semen), tokoferyl acetát, santalové dřevo (Amyris balsamifera, olej)
Jezevčí mast je vhodná k potírání a masážím v oblasti hrudníku, krku, zátylku, zad, případně čela a spánků. Naneste dostatečné množství přípravku a důkladně vmasírujte. Pro dosažení maximálního účinku je vhodné proceduru zopakovat několikrát denně. Jezevčí mast je produkt na přírodní bázi, který lze používat dlouhodobě.
Mast je určena pro zevní užití. Zabraňte vniknutí do očí, na sliznice a poraněnou kůži. Skladujte mimo dosah dětí, v suchém prostředí a při pokojové teplotě. Vzácně se může vyskytnout alergická reakce na některou z bioaktivních složek přípravku. Země původu: Švýcarsko.
Konifery se vysazují jako různorodé skupiny jehličnanů i jednotlivé solitéry nápadné nejen pestrými jehlicemi či zajímavým tvarem, ale i nízkým nebo přímo zakrslým růstem.
Většinu těchto zákrsků tvoří kultivary našich dobrých známých jehličnanů – borovice, smrku, tisu nebo jalovce. Ve skalkách objevíme často ještě menší zakrslíky smrčků, cypřišků nebo půdopokryvných jalovců.
Výhodou těchto konifer je velmi pomalý růst do výšky, navíc většina z nich dobře snáší zaštipování a tvarování mírným řezem nebo zastřihnutím.
Velmi oblíbeným jehličnanem je zakrslý kónický smrček (Picea glauca Conica) dorůstající po letech do výšky dvou a půl metru nebo pomalu rostoucí, ploše kulovitý smrk (Picea pungens Glauca globosa) vysoký do jednoho metru.
V posledních letech se objevují formy zakrslých smrků s jehlicemi namodralými, zlatavými a stříbrnými.
Stejně tak najde uplatnění borovice kleč (Pinus mugo), která je k dostání v četných variantách a barevných odstínech. Je nenáročná na půdu a odolává znečištěnému prostředí, větší nároky má jen na světlo. Dobře snáší tvarování zaštipováním jarních výhonů v červnu. Zpomalí se tak růst, a navíc borovice získá kompaktnější vzhled.
Krásnou solitérou malé zahrady se může stát jedlovec (Tsuga canadensis Minuta) dorůstající výšky šedesáti centimetrů, hustý a ploše převislý. Snese i vlhké půdy a je velmi odolný proti mrazu.
Dobře vypadají i nízké a poléhavé kultivary jalovce s jehlicemi od stříbřitě bílé přes modravou až po žlutou. Rostou poměrně pomalu a některé kultivary mají při plazivém růstu schopnost kopírovat terén.
Za zmínku stojí i tis červený (Taxus baccata) nebo tis japonský (Taxus cuspida) v zakrslém tvaru, případně jejich kříženci. Rostou hodně pomalu, velmi dobře snášejí tvarování řezem a v nabídce najdete i barevné variety.
Všechny výše jmenované jehličiny se hodí nejen pro výsadbu do skalek, ale i do pěstebních nádob. Před nákupem v zahradnictví je dobré poradit se s odborníky, jak zkombinovat různé tvary a jejich barevnost.
Nejvhodnější dobou pro jejich výsadbu je jaro nebo podzim, konifery pěstované v kontejnerech lze vysazovat celoročně.
Zakrslé jehličnany žijí několik desetiletí, potřebují proto při výsadbě do nádob dobrou drenáž a nevysychavou propustnou zeminu.
Hluboký stín nesvědčí zvlášť mladým rostlinám, které se pak vytahují a ztrácejí tvar. Pravidelná zálivka je samozřejmostí i v bezmrazém období během vegetačního klidu – konifery většinou nezmrznou, ale uschnou.
Během vegetace jsou vhodná hnojiva podporující růst, ke konci vegetačního období hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu – k podpoře vyzrávání pletiv. Při dobré péči vám konifery spokojeně porostou a předvedou se v plné kráse.
Čisté, strohé linie úzce rostoucích jehličnanů zesilují dojem upravenosti a harmonie. Vytvářejí protipól k rostlinám s bujnější stavbou, pestrými listy a květy a odvádějí od nich pohled vzhůru. Toho lze využít pro zviditelnění odlehlého zákoutí či určitého místa, například vstupu do části zahrady s odlišným využitím, středu protínajících se cest nebo třeba zátiší s uměleckou plastikou. Na rozlehlé ploše fungují jako orientační body. Navozují pocit klidu, zároveň však pozorovatele provokují a udržují ve střehu, zvlášť když dosahují značné výšky. Třebaže jehličnany s tužkovitou siluetou neposkytují blahodárný stín, čím starší a vyšší jsou, tím větší pozornost upoutávají. Přímo si o ně říkají pozemky s rovinatým terénem a velkou trávníkovou plochou, jimž chybí výšková členitost. Nezklamou ani v době, kdy zahradu přikryje sníh.
Jemný a působivý kontrast vznikne, když stálezelené vertikály spojíte s okrasnými travami. Poutavou hru tvarů vyvolají spolu s dřevinami, které se svými dlouhými vodorovnými větvemi rozpínají do šířky několika metrů. Velmi jim sluší také partnerství s bohatě kvetoucími keři, jako jsou pustoryly (Philadelphus), kolkvicie (Kolkwitzia amabilis), magnólie (Magnolia) či tavolníky (Spiraea).
Druhy
Jde o dřeviny velmi oblíbené v našich zahradách, které se používají jak do stříhaných živých plotů (tis obecný – Taxus baccata, cypřišky – Chamaecyparis, jalovec – Juniperus virginiana, zerav – Thuja occidentalis, jedlovec – Tsugaheterophylla a další), tak jako solitérní (osamoceně stojící) anebo v malých skupinách (další z jehličnanů – smrky, borovice, jedle, modřín).