Bylinná pivoňka (Paeonia) má dužnaté kořeny s pupeny, z nichž se vyvíjejí listy a lodyhy. Listy jsou řapíkaté, tuhé a sytě zelené.
Asi nejznámější a nejoblíbenější bylinnou pivoňkou je pivoňka lékařská (Paeonia officinalis). Vykvétá v první polovině května plnými karmínově červenými květy. Jsou ale známé i kultivary s květy růžovými a bílými. Tato robustnější pivoňka silně voní, má velké leskle zelené listy a dorůstá výšky až 80 cm. Pivoňka úzkolistá (Paeonia tenuifolia) rozkvétá začátkem května. Je ze všech pivoněk nejnižší (50 cm), má jemné, kopru podobné listy a jeden tmavě červený květ. Pochází z Balkánu a východní Evropy a v přírodě je vzácná a ohrožená. Od druhé poloviny května až do konce června kvete pivoňka čínská (Paeonia lactiflora), která je nejmohutnější, dorůstá výšky až 100 cm, a květy mívá v nejširší paletě barevných odstínů – od bílé přes růžovou, červenou až po fialovou. Také má velké množství odrůd s poloplnými a plnými květy se spoustou postranních poupat, která rozkvétají postupně. Obvykle nádherně voní. Některé pozdní odrůdy rozkvétají až koncem června a začátkem července. Japonská pivoňka (Imperial) má prašníky přeměněné v menší, často rozdílně zbarvené korunní lístky. Na skalkách i obrubách záhonů se často pěstují botanické druhy pivoněk. Pivoňka Mlokosevičova (Paeonia mlokosewitschii) má velké žluté květy a pochází z Kavkazu.
V příběhu PĚSTOVÁNÍ PIVONĚK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka.
Dobrý den, prosím o radu. Mám na zahradě pivoňky, krásně každý rok kvetou, ale letos nevím proč, vyrostly až do výšky k 150cm. Sluníčko i vláhu mají. Díky za odpověď. Jitka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jitka Havlikova.
Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
V příběhu PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Janderka.
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa) se dá vysazovat jako kontejnerová rostlina od jara do podzimu. Už nyní se v zahradnických centrech nabízejí roubované rostliny s květem, můžete si proto udělat představu, jaká barva se vám bude líbit.
Prohlédnete-li si křovitou pivoňku, poznáte místo roubování podle srostlé kůry. Musí být alespoň patnáct centimetrů hluboko v zemi, jinak se může stát, že vám na keři vyrazí plané výhony.
Jáma pro výsadbu by měla mít 50 x 50 cm, vyplňte ji kvalitní zeminou s přídavkem dobrého kompostu. Protože pivoňka bude na stanovišti mnoho let, vyberte pro ni místo s rozmyslem. Rozroste se téměř do dvoumetrové šíře i výšky a přesazování nesnáší. Půdu vyžaduje propustnou a živnou (vzhledem k dlouhověkosti), teplejší chráněnou polohu na mírném slunci nebo v polostínu. Před zimou zakryjte každoročně dřevitou pivoňku po obvodu kořenového balu chvojím.
V naší poradně s názvem PIVOŇKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROSLAV ZÁLEŠÁK.
Máme v zahrádce krásnou Pivoňku velkokvětou, po odkvětu zústaly semena anevíme jak se dají využit na rozmnožování, kdy tyto semena vysadit do země, děkuji za radu Jaroslav
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pivoňka se nejlépe množí odkopkem kořenového balu. Tak se může docílit, že pokvete ještě v tom roce, kdy došlo k přesazení. Důležité je označit na rostlině jih v jejím původním stanovišti a při umístění na nové místo ji orientovat zase k jihu. Při množení ze semene se dočkáte prvních květů až za tři roky. Teď co s těmi semeny. Semena nechte dozrát co nejdéle na rostlině. Pak je sesbírejte a dejte je do sucha doschnout. Začátkem října je vysaďte na slunný záhon stejným způsobem jako fazole. Tento způsob venkovní výsadby v časném podzimu dává semenům jejich povinnou průpravu pro vzejití, což je říjnové relativně teplé a vlhké ošetření vystřídané chladem zimy a následované oteplením na jaře. Je to sekvence podmínek, která umožní vyklíčení většiny semen na jaře a v létě příštího roku. Hodně zdaru.
Pivoňky jsou vytrvalé byliny, polokeře a keře. Rozeznáváme pivoňky klasické bylinné (na zimu se zatahující druhy) a pivoňky dřevité, půvabné stromkové či keřové rostliny, které jsou stále populárnější.
Před téměř dvěma tisíci lety se pivoňky pěstovaly pouze v zemích svého původu na Dálném východě, v Evropě se objevily až ve středověku. Oblíbené byly plnokvěté odrůdy, jež stále ještě převažují v nabídce.
Novinkou posledních let, která si získává stále větší oblibu, jsou pivoňky s květy jednoduchými či poloplnými, jejichž průměr bývá více než patnácticentimetrový (existují i odrůdy s květy až dvaceticentimetrovými), k tomu přidejte ještě jejich příjemnou vůni.
Jak dřevité, tak i bylinné pivoňky rostou poměrně pomalu, takže v prvním roce po výsadbě bude mít rostlina jen několik výhonů a květů jen pomálu (někdy pouze jeden). Než získá svou charakteristickou podobu a bohaté kvetení, bude jí to trvat tři roky.
Nejčastěji vyskytujícími se houbovými chorobami jsou plíseň pivoňková (Botrytis paeoniae) a plíseň šedá (Botrytis cinerea). Ochrana proti těmto chorobám spočívá v mechanickém odřezávání napadených částí a jejich okamžitém pálení. Rostliny je třeba opakovaně ošetřit postřikem fungicidními přípravky obsahujícími kontaktní a systémové složky. Používají se preventivně i kurativně, a to na jaře při počátku rašení a opakovaně na podzim. Před výsadbou mladých rostlin je vhodné celé rostliny včetně nádoby ponořit do roztoku fungicidního přípravku.
Z živočišných škůdců je nejobávanější kořenové háďátko. Při zjištění jeho výskytu je nejlépe rostlinu spálit.
Jednoduché květy – mají miskovitý tvar s jednou či dvěma řadami zvlněných korunních lístků a nápadnými tyčinkami uprostřed květu.
Poloplné květy – jsou podobné jednoduchým květům, mívají však tři řady korunních lístků. Takovýto tvar květu v tmavě růžové má Cora Stubbs, světle růžová Westener nebo čistě bílá Hawaian Sun.
Plné květy – bývají okrouhlé s jednou nebo dvěma vnějšími řadami velkých korunních lístků. Ostatní jsou hustší, zmenšují se ke středu a vyplňují zbytek květu tak, že tyčinky zanikají. Některé odrůdy jsou dvoubarevné – jako červenobílá Gay Paree či žíhaná bíločervená Madame Jules Dessert. Zajímavě lososová je odrůda Pink Hawaien Coral, Lady Anna zas potěší milovníky růžové barvy. Odrůda Rubra Plena (červená) a Alba Plena (bílá) krášlily už zahrádky našich babiček a prababiček.
Sasankovité květy – jsou typické pro japonské pivoňky a kultivary z nich vyšlechtěné. Střed květu vyplňují korunní lístky vzniklé z tyčinek.
Bylinné druhy pivoněk přestaneme po odkvětu zalévat. Usychající listy neodstříháváme (stahují se z nich živiny do kořenů) a rostliny necháme postupně zatáhnout. Až poté plně seschlé nadzemní části sestřihneme.
Dřevité druhy před mrazy chráníme tak, že povrch půdy pokryjeme vrstvou listí, slámou, slamnatým hnojem nebo větvemi chvojí. Vzrostlé keře jsou v našich běžných zimách již mrazuvzdorné. Rostliny poškozují pozdní mrazy na mladých výhonech s novými listy a poupaty. Po odkvětu je nutné odstranit koncové výhony s nevzhlednými zbytky květů s nasazenými měchýřky. Zamezíme tím vysilování rostliny případnou tvorbou semen. U starších keřů si můžeme v některých případech dovolit i hlubší řez přestárlých a uvnitř keře rostoucích větví. Tím podpoříme růst výhonů nových. Jakékoliv zakracování větví zmenšuje násadu květů, dřevité pivoňky totiž kvetou z koncových pupenů, které se zakládají v předcházejícím roce. Zmlazovací řez u přestárlých keřů snáší pivoňky dobře. Staré větve je lépe odstranit až u země, než je zkracovat. Obvykle řez omezujeme pouze na vystřihání suchých, poškozených nebo nemocných větví.
Na pěstování nejsou pivoňky náročné, především bylinné druhy patří k nejsnáze pěstovatelným okrasným zahradním rostlinám. Nejsou také příliš náchylné na choroby či napadení škůdci.
Většině bylinných i dřevitých druhů vyhovuje slunné nebo jen po část dne mírně zastíněné stanoviště, pouze některé východoasijské lesní druhy dávají přednost polostínu až stínu.
Starší rostliny nevyžadují zvláštní péči: zjara po odkvětu je můžete přihnojit dobře rozleželým kompostem nebo minerálním hnojivem – vhodná jsou hnojiva určená růžím. Chybí-li na jaře vláha, pak pivoňky zálivku přivítají, v létě po odkvětu vydrží i krátkodobá sucha.
Odstraňování semeníků by mělo být pravidlem u bylinných i dřevitých pivoněk, zimní přikrývka u bylinných pivoněk stačí jen první rok po výsadbě, jinak jsou zcela mrazuvzdorné.
Plnokvěté odrůdy můžete podepřít nebo vyvázat, protože těžké květy vítr často poláme, po dešti se pak ohýbají vlastní vahou až k zemi.
Pivoňky vyniknou nejlépe jako samostatné keře nebo v malých jednodruhových skupinách. Mezi sebou se kombinují dost obtížně z důvodu přílišné rozmanitosti tvarů a barev květů. Dobře vypadají ve společenství okrasných trav, zjara vyniknou jejich červené výhony vedle narcisů, modřenců a tulipánů. Při podzimním vybarvení pivoněk do bronzova zjistíte, že si opravdu vystačí bez velké společnosti.
V době vegetace jsou pivoňky náročné na živiny a nesnášejí dlouhodobé zamokření substrátu. Vyžadují proto výživnou a zároveň dobře propustnou hlinitopísčitou zeminu.
Většina asijských bylinných druhů vyžaduje neutrální až mírně kyselou zeminu. Bylinné druhy nesázíme hluboko, pupeny by měly být jen asi 4–6 cm pod povrchem. Hlouběji zasazené rostliny mívají menší násadu květů.
Dřevité pivoňky a evropské bylinné druhy preferují půdu neutrální až mírně zásaditou. Sazenice dřevitých druhů naopak můžeme zapustit při výsadbě 10 cm hlouběji, než byly původně. Z kmínků a větviček zapustí další kořeny a mají pak rychlejší a bohatší přírůstky.
Nejvhodnější doba pro sázení je přibližně od konce srpna do začátku listopadu, sazenice v nádobách s dostatečným kořenovým balem můžeme samozřejmě sázet po celou dobu vegetace. Při výsadbě je dobré do substrátu přimíchat univerzální, pomalu rozpustné hnojivo.
Rostliny potřebují dostatek prostoru. Pro výsadbu jednotlivých trsů či keřů proto připravíme jámy o průměru přibližně 50 cm a okolo 50–70 cm hloubky. Je-li podloží špatně propustné, nasypeme na dno asi 10–15 cm vrstvu drenáže (drobný štěrk, hrubý písek).
Dřevité pivoňky v případě potřeby zaléváme po celou dobu vegetace. Pokud jsou rostliny na místě vysazeny déle než 2–3 roky, bývá již půda vyčerpaná a je nutné rostliny během vegetace přihnojovat (běžnými hnojivy obsahujícími dusík, fosfor a draslík) buď v zálivce, nebo postřikem na list.
U dřevitých pivoněk můžeme na jaře povrch substrátu posypat pomalu rozpustným hnojivem nebo dobře uleželým hnojem, z nichž se při zálivce postupně přes celou sezonu uvolňuje dostatek živin.
Rostliny nemají rády přesazování, a tak by místo výsadby mělo být pokud možno již trvalé. Bylinné pivoňky se dožívají většinou kolem 30 let, ale často i více, dřevité druhy mnohdy i přes 100. Ve své domovině, v Číně, existují nádherné exempláře dřevitých pivoněk staré několik set let.
Pivoňky množíme výhradně dělením starších rostlin na konci léta. Je možné množit i výsevem semen, ale získáme tak velmi nekvalitní a nejednotné mladé rostlinky.
Dobry den,uz 13 roku nam dela radost drevita pivonka. Uz nekolikrat jsem si po odkvetu nechala dozrat dva semeniky s potom semena zasazela. Nikdy mi nevzesla.
Prosim ,poradte,jak semena a kam vyset. Dekuji
Opakovaně, již po několik let, pupeny květů dřevité pivoňky něco vyžírá, takže vykvete jen jeden-dva květy. Jde o hmyz nebo o ptáky? Pokud hmyz, co s tím? Poradí někdo?
