PITÍ

Historie vinné révy

Kde můžeme najít prvopočátky pěstování vinné révy?

Pravděpodobně v Asii, a to konkrétně v oblasti okolo Kaspického moře, někde na území dnešní Gruzie, Arménie či Ázerbájdžánu. Nejstarší nálezy svědčící o zpracování hroznů na víno pocházejí z Turecka, Libanonu a Sýrie. Stáří jejich vzniku je odhadováno na dobu asi před 7 000 až 10 000 lety. Révu také běžně pěstovali Sumerové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané. Často bylo její pěstování pod patronací některého z bohů, například v Egyptě bylo zasvěceno bohu Osirisovi.

Jistě už většina z nás slyšela o bakchanáliích, tedy antických slavnostech Řeků, kterými oslavovali boha Dionýsa čili Bakcha, syna nejvyššího boha Dia. Byly to bouřlivé slavnosti, plné všeobecného hýření, sexuální nevázanosti a bohatýrského popíjení vína; to vše pochopitelně k uctívání onoho boha. Řekové víno popíjeli, ale byli také zkušenými pěstiteli révy a výrobci vín. Kromě běžných vín uměli vyrábět i speciality, jako vína kořeněná, ochucovaná bylinami či medem. Zkušenostmi se dopracovali k vědomostem, které bychom mohli označit jako „vinařskou chemii“. Pro sedimentaci kalů, tedy vyčistění vín od kvasnic a pro zrání vína používali amfory, kde se v úzké dolní části kaly dobře usazovaly a zůstávaly zde zhutnělé gravitací i při vylévání vína. Úzké hrdlo na vrcholu amfory zase zabraňovalo přístupu vzduchu, o kterém se už tehdy vědělo, že vínům škodí. Proto se také amfory uzavíraly korkem či dřevěnými kolíky, které se ještě zalévaly smolou nebo sádrou, aby vína byla chráněna před oxidací a také aby nevysychala. Pro převážení vín po jednotlivých řeckých ostrovech bylo potřebné vína konzervovat – k tomu se používala mořská voda. Bylo tedy tehdy běžné, že tato vína byla slaná.

Pěstování révy a pití vína převzali od Řeků Římané, kteří víno zasvětili svému bohu Jupiterovi. Římané se také brzy stali zkušenými pěstiteli i dobrými výrobci vín. A co víc, nevycházeli jen ze zkušenosti, některé pěstitelské zásady byly přímo nařizovány. Byl například vydán zákaz sázet ve vinohradech zastiňující rostliny, jako lísky, olivy aj. (Uvědomili si totiž, že réva je světlomilná, jak jsme si řekli na začátku našeho besedování o révě a vínech.) Narůstající výhony se vyvazovaly k oporám (první opěrné konstrukce, často ve tvaru pergol). Vinice se oplocovaly a byly ustanoveny přísné tresty za krádeže.

Římané, stejně jako Řekové, vína ředili – pití neředěného vína bylo považováno za barbarství. Pití vín byla společenská záležitost; vína se pila na hostinách, požádaných bohatými, společensky vysoce postavenými osobnostmi v jejich palácích. Je zajímavé, že v té době sice existovaly hospody a putyky, a

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kalendář pro vinaře - prosinec

Kysané mléčné výrobky

Řada zakysaných nápojů obsahuje probiotické kultury, které jsou důležité pro správnou činnost střev a podporují imunitní systém. Jsou bohaté na vápník, který je zásadní pro prevenci osteoporózy. Jejich pití vám prospěje, pokud užíváte antibiotika, máte problémy s pletí, býváte vystaveni často stresu anebo držíte dietu.

Základem kysaných mléčných výrobků je pasterované mléko, do kterého se přidávají bakterie mléčného kvašení. Liší se druhem použitých mikroorganismů, konzistencí a tučností. Kysané mléko je lépe stravitelné než mléko sladké, obsahuje totiž méně laktózy (mléčného cukru). Je tak vhodnou alternativou pro jedince, kteří trpí alergií na mléko. Obsah vápníku je stejný jako v normálním mléce, ale kyselé prostředí napomáhá jeho lepšímu vstřebávání.

Kyška je nápoj hodně podobný zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.

Kefír je kvašený nápoj vznikající z mléka a kefírových zrn. Kefírová zrna obsahují kombinaci specifických mléčných bakterií a kvasinek, které žijí ve vzájemné symbióze. Během prokysávání dochází v malé míře k alkoholovému kvašení a tvorbě vitamínu B. Kefír má svěží a pikantní, lehce nahořklou chuť. Působí příznivě na trávení, podporuje chuť k jídlu a je lehce stravitelný. Skutečnost, že kefír pění, je dána přítomností oxidu uhličitého, proto také lehce perlí. Kefírové mléko se liší tím, že obsahuje méně kvasinek než kefír.

Acidofilní mléko je nápoj, k jehož výrobě se používá kultura Lactobacillus acidophilus. Jedná se o bakterie mléčného kvašení, které výrazně ovlivňují správné složení střevní mikroflóry. Acidofilní mléko rovněž obsahuje vitamín B12. Jeho chuť je výrazně kyselejší. Má podobné účinky jako kefír a vyrábí se s ovocnými příchutěmi.

Zákys vzniká kysáním mléka a smetanové kultury. Má probiotické účinky, čímž pozitivně působí na střevní mikroflóru a zvyšuje obranyschopnost organismu. Pravidelné pití zakysaných mléčných výrobků zlepšuje stav střevní sliznice a celkově upravuje trávení. Vyrábí se bez příchuti, ale i v mnoha ochucených ovocných variantách. Kyška je termín víceméně ekvivalentní zákysu. Je to druh zakysaného mléčného výrobku vznikajícího pomocí smetanové kultury.

Podmáslí je vedlejším produktem vznikajícím při výrobě másla. To se dělá ze sladké nebo zakysané smetany. U nás se téměř veškeré máslo vyrábí ze sladké smetany. Pokud nepochází ze zakysané smetany, musí se do podmáslí zákys přidat. Hrubým složením se podmáslí podobá mléku. V porovnání s mlékem má podmáslí nižší podíl sušiny a vyšší podíl lecitinu. Má mírně nakyslou chuť. Je vhodné i pro lidi s poruchami jater, kvůli nízkému obsahu tuku (maximálně do 1,5 %) se hodí také pro redukční diety.

Zdroj: článek Kyška