PITNÁ DESTILOVANÁ VODA je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Co je vlastně destilovaná voda, k čemu jí potřebujeme a k čemu nám slouží? Toť otázka. Mně osobně se nejčastěji vybaví žehlička, kterou používám opravdu často.
Jestli je destilovaná voda pitná? Tuto otázku si pokládá mnoho lidí. Obecně je dáno, že destilovaná voda není určena pro pití, tudíž nemá charakter pitné vody. Neobsahuje žádné minerály. Její konzumace může být nebezpečná, může poškodit střevní výstelku právě proto, že neobsahuje žádné minerály a ionty. Její konzumace vede k častému močení. Dalším příznakem je slabost, únava nebo bolest hlavy.
Zdroj: článek Destilovaná voda
Ve svém příspěvku ZPUSOB ZALEVANI ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila Krsková.
Mám dotaz, pokud se orchideje zalévají ponořením do vody, tak jak vysoko má sahat voda na květináči. Předpokládám, že se neponořuje tak, aby vrchem vtekla voda do květináče. Děkuji za informaci. Lidka Krsková
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Zpusob zalevani orchidejí
Destilovaná voda je taková voda, která prošla alespoň jednou z možných destilací a byla změnou skupenství na vodní páry zbavena rozpuštěných minerálních látek. Změna skupenství se provádí nejčastěji zahříváním k bodu varu nebo probíhá volně na slunci. Během destilace se voda zbaví všeho, co se v ní nachází, a zůstane nám opravdu čistá, bezbarvá kapalina bez chuti a zápachu.
Zdroj: článek Destilovaná voda
Ve svém příspěvku VODA V ZAHRADNÍM JEZÍRKU. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarda.
Do zahradního jezírka, kde mám zatím umístěné pouze lekníny jsem napustil dešťovou vodu z nádrží. Voda je však trochu "mléčná".Chtěl bych jí pročistit než tam dám rybičky. Neublíží rostlinám SAVO ORIGINÁL pro čištění studní a bazénů ? Poraďte. Děkuji.
Jarda
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zdroj: příběh Voda v zahradním jezírku.
Destilovaná voda se používá především v chemickém průmyslu, při výrobě léčiv, v laboratořích, při chemickém zpracování fotografií, ale i například do chladičů automobilů, k doplňování elektrolytu akumulátorů nebo do napařovacích žehliček. Všude tam, kde je třeba chemicky neutrální voda bez příměsí a rozpuštěných látek. V poslední době se destilovaná voda získaná přes reverzní osmózu používá také v akváriích. Na rozdíl od minerální vody nezbude po odpaření destilované vody žádný nerostný materiál.
Zdroj: článek Reverzní osmóza
V naší poradně s názvem SPRÁVNÉ ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Stuchlíková.
Jsem milovnici orchidejí,ale nevím jestli mohu rostlinkam osprchovat lísty od zaprášení,nebo je jen otírat vlhkým hadříkem,eventuelně rozpašovačem?.Orchideje mam jinak nádherné a rozkvetlé.Ale s touto věcí,co se tyka prachu na listech,tak potřebují poradit,abych rostlinam nějak neublížila.Předem děkují za odpovědi..........
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Vašim orchidejím ubližuje ten prach na listech. Rostliny pod tíhou prachu nemohou správně dýchat a ani fotosyntéza neprobíhá na plno, protože prach stíní. Sprchování listů je potřeba provádět pravidelně. Důležité je po osprchování nechat rostlinu vykapat, aby mohla odtéct přebytečná voda z kořenového balu. Po osprchování nezalévejte týden až dva. Pak rostlinu ponořte do směsi vody a hnojiva na 5 minut. Vytáhněte, nechte zase okapat a za dva týdny zase osprchujte a tak stále dokola.
Zdroj: příběh Správné zalévání orchidejí
Destilovaná voda má neutrální pH, které je rovno číslu 7. K měření tohoto pH se používají univerzální indikátorové papírky, které se prodávají v krabičce s barevnou stupnicí označující pH.
Zdroj: článek Destilovaná voda
V naší poradně s názvem ZALÉVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Safarikova.
Je možné,že prelita rostlina špatně kvete a květy opadávají.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ano, přelitá orchidej je nespokojená a proto špatně kvete a shazuje svá poupata nebo květy. Většinou se již u takto churavějící orchideje nepodaří květenství zachránit a bude potřeba počkat na nové. Popřípadě koupit novou orchidej. Zálivka orchidejí se nejčastěji provádí nárazově, že se jednou za 14 dní kořenový bal potopí na 5 až 10 minut do výživného roztoku, pak se vytáhne a nechá se veškerá přebytečná voda z kořenů vytéct. V mezidobí je možné rostlinu mírně rosit zředěným hnojivem na list.
Zdroj: příběh Zalévání orchidejí
Destilovaná voda neobsahuje žádné ionty na rozdíl od vody z kohoutku, která je obsahuje. Jsou to částice, které mají kladný nebo záporný elektrický náboj. Pokud k takové vodě připojíme elektrický proud, ionty způsobí protékání proudu. Destilovanou vodou elektrický proud vést nemůže, protože ionty neobsahuje.
Zdroj: článek Destilovaná voda
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdena.
Dobrý den,chtěla bych se zeptat proč mi květ orchideje roste směrem do listu a pak se zlomí.Už se mi to stalo 2x.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.
Zdroj: příběh Orchidej
Destilovanou vodu lze zakoupit v každém supermarketu nebo drogerii. Její cena se pohybuje v průměru 10 Kč za litr. Jednou z dalších možností je zakoupit si přístroj na výrobu destilované vody, který stojí přibližně kolem 3 500 Kč.
Zdroj: článek Destilovaná voda
Ve svém příspěvku BUXUS ZIMOSTRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Rosta.
Vážení poradte, už dvakrát jsem sedil buxus do nádob 0,90cm po 5.kusech a vždy mi uschnul.Vadí jim slunko nebo malo vláhy ,nebo jsou zasazeny jen v rašelině a při zálivce rychle voda odteče a trpi suchem. další dotaz nasadil jsem si na zahradu větvičky buxusu a v tomto parném létě se mi zdá žejich spálilo slunce ,jsou ještě zelená musím je odstranit nebo je necht ještě jestli se spamatují
Děkuji za odpověd Rosta
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Matěj.
Pěstovat buksus v rašelině je nesmysl. Rašelina je moc kyselá a to buksus nemá rád. Je potřeba použít hlínu drnovku s pískem a trochou vápence. Na dno nádoby je potřeba dát drenáž z keramzitu do výšky 10% z výšky nádoby. Nádobu je potřeba opatřit miskou na přebytečnou vodu. Buksus v nadobách je potřeba zalévat i v zimě, když nemrzne.
No a s tím buksusem na zahrádce to nevím, protože nepíšeš jestli a jak hodně měl vyvynuté kořeny a taky do jaké zeminy si ho dal. Nezakořeněné větvičky napíchané do země těžko prežijí, obzvláště ta horka, která teď u nás máme. Sazeničky je třeba pořádně předpěstovat, aby vytvořily hutný kořenový bal, a až pak je vysadit na stanoviště s pravidelnou zálivkou.
Zdroj: příběh BUXUS ZIMOSTRÁZ
Orchideje, které si lze běžně zakoupit v supermarketech, bývají obecně méně náročné než botanické druhy, přesto si dávejte pozor při jejich zalévání. Obvykle platí, že málokterá pokojová rostlina uschne, většina jich spíš zahyne na přelití. Nabízíme vám tedy několik důležitých rad ohledně správné zálivky orchidejí.
Zdroj: článek Pěstování orchidejí podle Jany
V naší poradně s názvem ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Hrdličková.
Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pravý včelí med nikdy nezkvasí. Zkvasit může jen med, do kterého byly přidány různé příměsi, jako například cukr, špinavá voda nebo další levné náhražky, kterými se med pančuje, aby ho bylo víc za míň peněz. Zkvašený med již není možné bezpečně použít a ani ho vrátit do původního stavu. Kupte si raději med čerstvý nejlépe přímo od včelaře.
Zdroj: příběh Zkvašený med
Při použití této metody, můžete extrahovat esenciální oleje z rostlin, které když promnete mezi prsty tak voní. Skvělé jsou například okvětní lístky růže, rozmarýn, jehličí, máta, grapefruit, levandule nebo pačuli. Neočekávejte, že získáte velké množství oleje. V rostlinách ho je opravdu jen malinko a proto budete potřebovat na pár kapek několik kilo rostlinného materiálu. Podívejte se, co budete k domácí výrobě potřebovat.
Umístěte rostlinný materiál do velkého hrnce a zalijte ho destilovanou vodou. Voda by neměla naplnit více než ¾ objemu celého hrnce, zelená hmota pak ½ hrnce. Hrnec zakryjte obrácenou pokličkou. Když je poklička na hrnci obráceně - vypouknutím dolů, tak to umožní, aby všechna pára, která se tvoří a kondenzuje na pokličce mohla padat zpět do hrnce. Pokud nemáte pokličku, můžete použít nějakou desku. Hrnec postavte na plotnu a zapněte ji na nejvyšší stupeň dokud nebude voda horká. Jakmile je voda teplá, stáhněte výkon plotny dolů na nízkou úroveň a duste při 60°C po dobu 3-4 hodin.
Až bude rostlinný materiál rozvařený a usazený dole, tak to vypněte a nechte vychladnout. Když to trochu vychladne, tak celý hrnec umístěte do chladničky. Pokud je váš hrnec moc velký a do ledničky se nevejde, můžete přelít tekutinu do jiné menší nádoby. V lednici to nechte přes noc.
Na druhý den to vytáhněte z chladničky. Měli byste vidět tenkou vrstvu oleje, která se vytvoří na hladině a bude tuhá po ochlazení. To je éterický olej - vaše domácí silice! Opatrně ho odeberte z vody. Pracujte rychle než to začne rychle tát!
Nasbíraný ztuhlý olej dejte do lahvičky. Asi se vám nepodaří vyjmout jen olej bez vody, takže v lahvičce může být malé množství vody na dně. Když lahvičku jemně zahřejete, tak se voda vypaří a zůstane jen esenciální olej. Nezahřívejte olej příliš dlouho, jinak může ztratit svou účinnost.
Svojí vlastní domácí vonnou silici můžete skladovat v uzavřené barevné skleněné nádobě v temnu a chladu.
Zdroj: článek Domácí výroba vonné silice
Ve svém příspěvku ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
S tou špinavou vodou a cukrem bych to nepřeháněl.Kdo a proč by to tam dával...Prostě med z nejakeho duvodu nebyl dostatečně zralý.(Někdy včely zavíčkují i úplnou řidinu, když nestačí zpracovávat bohatku snůšku)Pak stači včelařova nezkušenost, absence refraktkmetru na mereni obsahu vody atd. a med skonci v sklenicich.Voda stoupa nahoru a med zacne kvasit.Druha moznost je med otevreny ve vlhkem špajzu atd.Med je velice hygroskopický.Přijímá vodu, ale i pachy.
Z medu bych odebral vrchni vrstvu a med pouzil do perniku atd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kája.
Samozřejmě, že med může zkvasit a také kvasí a jedná se o velmi kvalitní med pouze od včel aniž by kdokoli cokoli přidával. Stačí když má obsah vody vyšší než 20%. Záleží jen na včelaři kdy odebírá a vytáčí plásty a jestli odebírá zavíčkované. Nebo vytočí med se správným obsahem vody, ale je špatně uskladněný ( zavřený např. ) a jelikož je hydroskopický, tedy absorbuje vodu z prostředí, tak si když si ji natáhne víc než 20%, tak přirozeně začne kvasit. Takový med se stále dá využít, buď na medovinu nebo nechat vypálit na kořalku. Ale nejlepší způsob je zadělat ho do perníčků nebo zkrátka koláčů a moučníků, místo cukru. Nic se nikomu nestane.
Zdroj: příběh Zkvašený med
Oxidačně-regenerační potenciál (ORP), známý také jako redoxní či redox potenciál (z anglického RedOx-Reduction/Oxidation), je jednotka chemické aktivity prvků nebo sloučenin v reverzibilních procesech spojených se změnou iontového náboje. Hodnota oxidačně-regeneračního potenciálu (Eh) se pro každou redoxní reakci vypočítává poměrně složitým vzorcem, vyjadřuje se v milivoltech (mV) a může mít jak kladnou, tak i zápornou hodnotu. V přírodní vodě se hodnota Eh pohybuje v rozsahu od -400 do +700 mV, což vyjadřuje celý souhrn oxidačních a regeneračních procesů, které v ní probíhají.
Hlavními procesy, které zajišťují životní funkce každého živého organismu, jsou právě redoxní reakce. Energie uvolňovaná v průběhu těchto reakcí je spotřebována na udržování homeostázy organismu a regeneraci buněk.
Normálně se ORP vnitřního prostředí lidského organismu (měřené v platinové elektrodě v poměru k chloridu stříbrnému referenční elektrody) pohybuje v rozsahu od -100 do -200 mV, pokud je tento organismus v regenerovaném stavu. ORP běžné pitné vody (voda z kohoutku, balené vody atd.) měřené stejným způsobem je téměř vždy větší než nula a obvykle se nachází v rozmezí od +200 do +300 mV.
Tyto rozdíly ORP vnitřního prostředí lidského organismu a pitné vody znamenají, že je aktivita elektronů v lidském těle mnohem vyšší než aktivita elektronů v pitné vodě. Pokud má pitná voda, kterou přijme lidský organismus, ORP v hodnotě blízké ORP vnitřního prostředí organismu, elektrická energie buněčných membrán (životní energie organismu) nemusí být vynakládána na opravu aktivity elektronů vody a voda se okamžitě vstřebává, protože má biokompatibilitu podobného parametru.
Jednou z vlastností vody obsahující rozpuštěný molekulární vodík (například deionizovaná voda) je to, že vykazuje negativní oxidačně-redukční potenciál (ORP). Chemické reakce vyskytující se ve vodném roztoku se nazývají redoxní reakce. ORP měří schopnost roztoku buď uvolňovat, nebo přijímat elektrony od chemických reakcí. Hodnota ORP je stejně jako hodnoty pH důležitá pro určení kvality vody a pro procesy úpravy vody.
Podobně jako pH určuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat protony (tedy vodíkové ionty H+), tak ORP ukazuje relativní schopnost vody přijímat nebo získávat elektrony. Řešení s vyšší (pozitivní) ORP má potenciál pro oxidaci roztoku s nižší ORP. Například 700 mV je antioxidant na +900 mV, což je antioxidant na +1 100 mV.
Zdroj: článek Hodně chlóru v bazénu
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Mám dotaz,mohou se orchideje sprchovat celé? Někdo je sprchuje a někdo říká že když se dostane voda na květy a do srdíčka,orchidej uhyne,mám 40 Phalaenopsis a již delší dobu mi nekvetou,přitom jsou bohaté listama a krásně silné.Co mám udělat aby se rozkvetli? Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když orchidej bohatě roste se silnými listy, tak má od vás dostatek hnojiva a proto se ji nechce kvést. Když ji dáte na pár měsíců hnojivovou dietu (úplně přestat hnojit), tak se lekne, že nepřežije a rychle nasadí na květ, aby stačila vytvořit semena pro nové rostlinky, které zajistí přečkání doby nedostatku živin. Sprchování květů není vyloučeno, ale nehodí se, aby v květu zůstávala voda, protože se zde spojí s usazeným domácím prachem a tato směs pak zahnívá a může to zničit celý květ.
Zdroj: příběh Orchideje
Po získáních všech povolení a informací potřebných k vybudování studny se pak přistupuje k samotné stavbě. U studny jsou dva možné technologické postupy, a to kopání a vrtání. Studny kopané jsou vyztuženy pláštěm ze skruží nebo zdiva. Minimální předepsaný vnitřní průměr je u těchto studní 2,8 m.
Studna vrtaná je hloubená buď rotačním, nebo nárazovým způsobem speciálním vrtným zařízením. Tato studna je zpravidla vyztužená zárubnicemi. Nejčastější profil je mezi 169 – 225 mm.
Nedá se říct, který typ studny je lepší, závisí na hloubce hladiny vody pod úrovní terénu, pokud je hladina vody lehce pod terénem, bývá lepší studna kopaná, jestliže je hladina ve větší hloubce nebo ve skále, doporučuje se spíše vrtaná studna. Závisí také na propustnosti zvodnělé vrstvy. Jestliže je propustnost vysoká (například písky, štěrky, pískovce) je vhodnější studna kopaná. Není tedy jasně dané, která studna je lepší, i proto je lepší nechat rozhodnutí na hydrogeologovi, jehož rozhodnutí je nezávislé na firmě.
Vrtaná studna je hlubší, a tak je v ní podzemní voda, která není přímo závislá na atmosférických srážkách (díky tou bývá hladina ve studni poměrně stabilní). Voda ve vrtané studni je o něco kvalitnější než v té kopané. Vrtání studny není ani časově náročné, trvá zhruba dva dny, navíc náklady na tento typ studny jsou nižší.
Nevýhodou kopané studny je, že je příliš blízko povrchu, a tak se do ní při srážkách dostávají i biologické nečistoty.
Vybudovat kopanou studnu se dá na půdě se soudržnou zeminou, nebo alespoň částečně nesoudržnou, nebo na rozpukané skalní hornině. Kopat studnu se dá maximálně do 15 metrů, ale tato hloubka je pak velmi finančně nákladná. Ke kopaným studním patří skruže, ty se mohou vkládat dvěma způsoby. Jedním ze způsobu je osázení skruží odzdola do předem vykopané jámy, nebo zapuštění skruží svrchu průběžně během kopání. První skruž by měla mít spodní stranu osázenou ostrým břitem. Tento způsob je vhodný hlavně pro studny kopané v naplaveninách a nepevných jílopískových horninách.
V případě kopané studny je opravdu důležité zjistit, jaké podloží se na daném místě nachází, protože pokud jsou podloží příliš pohyblivá, tak se stavba kopané studny nevyplatí, má totiž nízkou trvanlivost a velmi rychle dohází k opotřebení čerpací techniky. Kopané studny se obvykle budují do maximální hloubky 10 metrů, pokud jsou podmínky příznivé, je možné kopat i do 30 metrů. Takový případ je ale výrazně nákladnější, protože každý metr znamená další vyzdvižení zeminy, spouštění osob, zařízení, a výkopové práce. Není to&nb
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Kamenná studna
Reverzní osmóza Winterhalter RoMatik XS je dostupná v pěti různých kapacitních variacích. Zařízení jsou schopna odstranit přibližně 98 % minerálů, a to pomocí filtrační membrány. Tyto přístroje jsou extrémně ekonomické i při vysokém odběru vody, a to především jsou-li připojené na víc mycích strojů najednou.
Zde můžete vidět cenu výrobku.
Filtrace vody – reverzní osmóza RO 600 GPD 6 – stupňový systém reverzní osmózy se 2 membránami 300 GPD je systém určený pro domácnosti a komerční technické využití na výrobu demineralizované vody.
Zde můžete vidět cenu výrobku.
Reverzní osmóza filtr Aquaphor OSMO-50 K dusičnany – čistič vody „Aquaphor-OSMO-K” je vyroben v AQUAPHORu (Rusko, St. Petersburg). Čistič vody je určen pro hluboké odstraňování soli z vody a také pro její čištění od mechanických a koloidních částic, organických přísad, radionuklidů, bakterií a virů. Čistič vody odstraňuje příchuť, zápach a barvu vody v municipálních a lokálních vodovodních sítích (artézských studnách, studnách a tak dále). Materiály jsou bezpečné, netoxické, nerozpouštějí do vody látky škodlivé pro člověka a okolní prostředí.
Způsob fungování čističe vody:
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Reverzní osmóza
Ve svém příspěvku ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Díky za odpověd,ale já naposledy hnojivo přidala je to asi tak před 5 měsíci jinak zalévám,tedy 1x týdně namáčím a listy pouze otřu výživným ubrouskem 1x za 3-4 měsíce,ale mě šlo nejvíce o to: zda mohu celé orchideje osprchovat(mám nekvetoucí) zda nevadí ta voda v srdíčkách rostliny.Díky za každou radu Dana.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Olina.
Osprchovat a oklepat, aby vytekla přebytečná voda.
Zdroj: příběh Orchideje
Voda ze studny určená do domácností musí splňovat požadavky na kvalitu pitné vody vycházející z vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR. Ve skutečnosti jen málokdy podzemní vody ve studně zcela splňují tyto podmínky. Obvykle problémem je, že podzemní vody obsahují vysoký obsah železa a manganu, jsou mikrobiologicky kontaminované, nebo je voda tvrdá či má zvýšený obsah dusičnanů. Tyto problémy se dají vyřešit tím, že se pořídí speciální zařízení, které upravuje kvalitu vody.
K odstranění železa a manganu z vody se používá automatický tlakový filtr. Před tímto filtrem je předřazena dávkovací stanice, která má na starosti chemickou úpravu surové vody a její hygienické parametry. Voda pak proudí přes vrstvy speciální náplně, která účinně odfiltruje všechny formy železa a manganu. Celý proces řídí jednotka s displejem, takže je možné kontrolovat, jestli jednotka funguje. Cena tohoto zařízení se pohybuje kolem 30 000 Kč.
Bakterie a mikroorganismy jsou všude kolem nás a podzemní vody nejsou výjimkou, a proto je potřeba vodu dezinfikovat pomocí velmi malých dávek chlóru, tím se zamezí množení bakterií ve vodovodní síti. Dezinfekce navíc pomáhá zamezit usazování mikroorganismů a bakterií ve vnitřních stěnách potrubí. Chlór nedávkuje majitel studny sám, má k tomu dávkovací stanici, která zachytí signál z vodoměru a pak nadávkuje potřebné množství chlóru přímo do tlakového rozvodu vody. Tato stanice se instaluje na hlavní přívod vody. Cena tohoto přístroje se pohybuje kolem 15 000 Kč.
Stejně jako zbavit vodu mikroorganismů, manganu a železa je potřeba i vodu změkčit. Podzemní voda obsahu velké množství nejrůznějších chemických prvků a jejich sloučenin. Hodnota těchto prvků se běžně pohybuje kolem 0,5 %. Pokud je ve vodě větší množství vápníku, hořčíku a jejich sloučenin dochází k tvrdosti vody. Pokud se množství těchto prvků a jejich sloučenin ve vodě neřeší, dochází k jejich usazování (známé jako vodní kámen), a to snižuje výkon všech přístrojů, kterými voda prochází (čerpadla, kotle, ohřívače vody) a způsobují na nich škodu, protože jim zanášejí rozvody. Pokud má teda voda tvrdost vyšší než 5 °pH, doporučuje se pořídit úpravnu na změkčení vody. Latexovou technologií jsou odstraněny soli vápníku a hořčíku. Cena tohoto zařízení začíná na 20 000 Kč.
Stejně tak je nezbytné odstranit dusičnany a dusitany pomocí speciálních náplní, které podle potřeby automaticky regenerují roztokem soli. Zatímco tvrdá voda může způsobit problémy zařízením, dusičnany a dusitany způsobují zdravotní problémy lidem. K odstranění dusičnanů se užívá řídící jednotka skládající se ze sklolaminátové tlakové nádoby s náplní a zásobní nádrže pro roztok soli. Cena zařízení se pohybuje kolem 35 000 Kč.
Zdroj: článek Kamenná studna
Zdroj: článek Domácí výroba vonné silice
Voda zbavená všech látek pomocí osmózy není zdraví škodlivá, zůstává však u ní otázka individuální snášenlivosti a „problém” snížení příjmu vápníku a hořčíku o zhruba 2–4 % doporučené denní dávky. Bez další úpravy je ideální k použití pouze do žehliček, praček a myček na nádobí, neboť je prostá minerálů tvořících vodní kámen. Není určena na běžnou konzumaci.
Zdroj: článek Reverzní osmóza
Jednou z možností, jak získat destilovanou vodu a v poslední době dost využívanou, je reverzní osmóza. Je to proces, při kterém prochází rozpouštědla membránou, která zachycuje rozpuštěné soli a nízkomolekulární složky. Reverzní osmóza se využívá hlavně při přípravě pitné vody, především z té mořské. Hojně je využívána v akvaristice k úpravě vody pro některé druhy rybiček. Další možností je použití při výrobě javorového nebo březového sirupu.
Zdroj: článek Destilovaná voda
Černání stříbra je jedním z efektů technologického vývoje. Ačkoliv se nám to může zdát absurdní, tak ještě přibližně před dvěma sty lety se vyskytovalo minimálně, a proto i pravidelné čištění nebylo nijak obvyklé. Sirovodík, který se nachází v ovzduší, je právě důvodem, proč musíme stříbro jednou za čas čistit. Technologický vývoj má prostě své známé i méně známé negativní účinky.
Doma stříbro můžeme čistit mnoha způsoby, asi nejlepší z nich je zároveň jedním z nejjednodušších. Před čištěním si musíme připravit mýdlo, alobal, skleněnou nebo umělohmotnou (železná se nehodí) nádobu o takové velikosti, aby se tam vešel celý stříbrný předmět, který budeme čistit, voda (nejlepší je destilovaná, ale stačí i z vodovodu) a sůl v množství přibližně pěti lžiček na jeden litr vody (pokud máme doma jedlou sodu nebo prášek do pečiva, tak je na čištění můžeme také použít). Nádobu vyložíme alobalem a vlijeme vařící vodu, do které podle množství nasypeme sůl v uvedeném poměru a rozmícháme. Stříbro omyjeme mýdlem, abychom se zbavili případných nečistot a hlavně mastnoty, pod tekoucí vodou opláchneme a vložíme do slaného roztoku. Tam v závislosti na stadiu zčernání stříbra začne docházet k chemické reakci a stříbro se samo začne čistit. U málo zčernalých předmětů to může být velmi rychlý proces. Pokud máme stříbra více, tak stejný roztok můžeme použít několikrát, jen s každým dalším čištěním se rychlost a síla čištění budou zmenšovat. Pokud už roztok nefunguje vůbec, tak vytvoříme nový – s tím, že je nutné vyměnit i alobal. Když je stříbro čisté, tak ho ještě opláchneme pod tekoucí vodou, abychom ho zbavili slaného nánosu. Tato domácí metoda je považovaná za nejlepší jednak z důvodu minimální náročnosti, jednak proto, že stříbro takto nepoškodíme různými drobnými škrábanci. Občas se může stát, že stříbro máme tak zčernalé, že tato metoda nefunguje. V tom případě buď využijeme služeb specialisty, nebo si koupíme prostředek na čištění stříbra, ale při čištění rozhodně nedrhneme, protože u silného nánosu bychom s jistotou předmět poškodili.
Mezi další metody, které můžeme použít doma, ale nejsou tak úspěšné, patří namáčení stříbra do coly nebo na čtvrt hodiny do vody s octem (přibližně jedna lžíce na jeden litr). Asi nejznámější – ale zároveň asi i nejhorší (no možná kromě dření na sucho) – je čištění stříbra zubní pastou. Negativa tohoto čištění jsou docela samozřejmé. Ať třeme šperk pastou, jak chceme, tak je velmi těžké, ne-li téměř nemožné, se dostat do všech zákoutí čištěného předmětu, a navíc třením stříbro obrušujeme a škrábeme, takže vlastně dotyčný předmět ničíme.
Zdroj: článek Jak vyčistit stříbro