Vědci zjistili, že 5% až 10% koncentrace octa zabíjí plevel během prvních dvou týdnů po vynoření se z půdy. Starší rostliny pak vyžadují vyšší koncentrace. Při vyšších koncentracích domácí přípravek na hubení plevelů s octem s 85% až 100% rychlostí likvidoval plevel ve všech růstových stadiích. Nicméně vytrvalý plevel byl octem pouze dočasně zlikvidován; kořeny přežily a vyklíčily nové výhonky; rostlina byla schopna se plně zotavit a kvést. Je tedy lépe použít ocet o vyšší koncentraci, a to minimálně s 6,25% kyselinou octovou a ethanovou. Stolní ocet obsahuje cca 5 % kyseliny octové. Ovšem nečekejte zázraky. Vytrvalý plevel tímto nezlikvidujete.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Vytrvalé plevele, mezi které patří bodlák, nelze vyhubit pouhým octem, kořeny vždy přežijí. Tyto budete muset odstranit mechanicky. Na ostatní plevel si preventivně připravte do rozstřikovače roztok vody a octa v poměru 1 : 1 a pravidelně jím stříkejte plevel, který vám vyrůstá v těžko dostupných spárách chodníčků a podobně.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Psi jak znečistijí Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Postřik se aplikuje pozemně pomocí postřikovače na listy. Dvě hodiny po aplikaci by nemělo pršet či byste neměli zavlažovat, aby účinek byl 100%. Plevel je zasažen komplexně včetně kořenů a rostlina začíná ihned odumírat. Každý druh rostliny usychá jinak rychle, proto se může zdát i za několik dní, že postřik neúčinkoval. Obvykle to není pravda, musí se jen déle počkat, než se na rostlině odumírání projeví zřetelně. Zasažený plevel nevytrhávejte, nechte ho přirozeně odumřít, kdybyste ho vytrhli, je zde velká šance, že uvolněné místo v trávníku rychleji než tráva zaplní jiný plevel nebo plevelná tráva. Když dvouděložný plevel necháte zetlít v trávníku, postupně se zmenšuje a okolní tráva následně jeho místo pozvolna zaplňuje, až jej zcela obsadí. Aplikace by se měla provádět 1x za měsíc.
Příprava koncentrace přípravku k aplikaci závisí na tom, zda se jedná o trávník nově založený (40 ml na 4 l vody), nebo o stávající trávník (40–60 ml na 4 l vody).
Postřik by se neměl aplikovat 2 dny po sečení, aby měl trávník čas se „vzpamatovat“.
Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin.
Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Mimořádně citlivými jsou réva vinná a chmel. V blízkosti vinic a chmelnic je tedy možné ošetřovat Bofixem jen za vhodných podmínek (bezvětří, nižší teploty). Za vysokých teplot (nad 25 °C) mohou být citlivé plodiny poškozeny i výpary přípravku. Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek stále po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. Vzhledem k charakteru přípravku nelze v případě nedostatečného vypláchnutí použitého aplikačního zařízení vyloučit poškození následně ošetřovaných rostlin zbytky přípravku Bofix. Z důvodu možného rizika fytotoxicity nepoužívejte Bofix při vysokých teplotách (nad 25 °C) a vysokém slunečním svitu.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE V DLAŽBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem. Plevel se musí ohřát tak, aby vypadala jako opatřena vařící vodou. Uschne za pár dní. Nemá cenu plevel rychle upálit celou, zůstanou zde kořeny, které do 14 dnů zase rostou znovu.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa,
Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.
V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.
Hubení plevele horkým vzduchem. Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.
Budete-li chtít amarant pěstovat na zahrádce, musíte zprvu trpělivě ručně vytrvávat plevel, než se rostlinka zorientuje a plevel ze zahrady vypudí. Jakmile si ale amarant na zahrádku zavlečete, jen tak snadno se ho nezbavíte, protože je velmi plodný − jeho semena rozsypaná při sklizni mají klíčivost asi pět let. Pokud amarant vytrhnete jako ostatní plevel, zaskočí vás velkým kořenovým balem, v němž se nacházejí spřátelené bakterie, které mění vzdušný dusík ve využitelné hnojivo, což umí možná i lépe než například luštěniny. Proto se doporučuje hnojit draselnými a fosforečnými hnojivy, nikoliv dusíkatými. Zajímavé je, že stvol skoro nejde přetrhnout, lze jen setnout srpem.
Pro člověka i zvíře snad neexistuje lepší obilovina než právě amarant. Jako plevel je však velmi nežádoucí. V místech, kde došlo k jeho vysemenění, se stává až nesmrtelným.
Amarant patří k teplomilným rostlinám. V našich podmínkách mu vyhovují humózní, hlubší či střední půdy, nížinné, teplé a sušší klima. Nesnáší utužení a zamokření. Vysévá se do půdy prohřáté na 10−12 °C.
V době zralosti semen rostlina obsahuje velké množství vody, což ztěžuje sklizeň. Vhodná je desikace prvními mrazy a neprodlená sklizeň, aby se snížily ztráty dané výpadem zrna. Další ztráty vznikají při vlhnutí květenství během podzimních dešťů. Po sklizni se zrno dočistí a vysuší na vlhkost 10−12 %. Mlátička se seřizuje asi jako při sklizni máku.
Ve svém příspěvku DESTILOVANÝ BÍLÝ OCET se k tomuto tématu vyjádřil uživatel LIbovicka IvANA.
Dobrý den,
prosím , četla jsem, že 20 % octem se dá hubit plevel, ale nebylo tam napsáno, kde se tak vysoká hodnota dá koupit. V obchodech prodávají myslím nejvýše 8% ocet. Kde ho prosím mohu objednat či koupit. A pomáhá to skutečně na hubení plevele. Děkuji moc za odpověď.
Srdečně zdraví
Ivana Libovická
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ondřej.
Pokud se chcete přes všechna rizika poprat s plevelem pomocí chloru, měli byste rozhodně dodržovat tato preventivní opatření:
Před použitím chlór nařeďte. Poměr míchání by neměl překročit 8 dílů vody ku 2 dílům chlóru.
Při aplikaci noste speciální rukavice, aby nedošlo k poškození kůže.
Chlór použijte jen na utěsněné povrchy.
Chlór je v nejlepším případě vhodný k ničení jednotlivých rostlin. Chcete-li odstranit plevel na velké ploše, měli byste použít jinou metodu.
Konkrétně v přípravku Savo proti proti plísni je koncentrace chlóru 5%, což je dávka, která zahubí jakoukoliv rostlinu. Výrobek je navíc prodáván v balení obsahující rozprašovač, takže není potřeba jakkoliv manipulovat s tekutinou, někam ji přelívat nebo ředit. Stačí koupit a stříkat a stříkat.
Chemické přípravky na likvidaci rostlin se nesmí používat na chodnících, zpevněných příjezdových cestách nebo na terase. Patří sem i chlór, pokud chcete tímto přípravkem zničit otravný plevel. Porušení zákona může být potrestáno vysokou pokutou.
Ekologický postřik na plevel je méně kontroverzní hubení plevele, spočívá v polití spár s plevelem roztokem octa – ať už jde o bílý nebo běžný kuchyňský ocet. Při použití ve větším množství a vyšší koncentraci by ocet mohl půdu poškodit, takže se doporučuje běžný osmiprocentní ocet ředit s vodou v poměru 1 : 3. Pak se podle zahradníků z půdy velmi snadno odbourává a neškodí jiným rostlinám, takže se v podstatě jedná o ekologický přípravek na plevel. Samozřejmě jej nelze použít na běžné záhony, ale pokud ho občas použijete na zničení plevele na chodníku nebo parkovišti u domu, nezpůsobíte žádnou ekologickou katastrofu.
Ve svém příspěvku HUBENÍ PLEVELE PÁROU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vlasta.
Kde se dá koupit přístroj na hubení plevelů párou. Jednou jsem viděla takový pěkný, stál 899,- Kč, ale od té doby tento přístroj nemohu najít.Poradí někdo ??
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hora.
Jednoduchý odstraňovač plevele z dlažby představuje domácí postřik na plevel vytvořený pomocí prostředku, který má prakticky každý ve své koupelně – Sava. Do kbelíku nalijte 4 litry vody a ty smíchejte zhruba s 200 ml Sava na bílé prádlo. Potom si vezměte metlu s pevnějšími štětinami a jednoduše tímto prostředkem dlažbu vydrhněte. Savo by se mělo dostat i do spár, kde se často plevelu hojně daří. Jediné, co musíte udělat, je dávat pozor, aby se tekutina nedostala na trávník nebo květiny. Bohužel byste o ně přišli. Tento likvidátor plevele můžete použít na kameny, chodníky z cihel i betonu. Dlažba bude za pár dnů vypadat jako nová.
Také na zahradní cestičky zkuste nalít neředěný bělicí prostředek. Za den či dva pak plevel velmi snadno vytáhnete a díky bělicímu prostředku se už nevrátí.
Ve svém příspěvku LIKVIDACE ČERVOTOČE V TRÁMECH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jouda.
Tak nevim, mě stačilo je důkladně potřít hustou mýdlovou vodou, která zaslepila chodbičky a vyschla na povrchu jako film a byl pokoj - už je to řadu let, a nikdy jsem to už nemusel opakovat :-) Je to podobné jako s hrůzostrašnou dřevomorkou, kde se také zbytečně straší, přitom stačí troška modrá skalice, či ekologičtějšího hydroxidu a je vyřešeno :-)
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidaceplevele párou nebo zakrytí záhonů proti plevelům.
V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.
pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.
Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.
Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.
Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…
Plevel v zámkové dlažbě je možné zničit několika způsoby, a to i ekologicky. Dlažby jsou velmi oblíbeným zahradním doplňkem. O vydlážděnou příjezdovou cestu nebo letní terasu se nemusíte nijak složitě starat. Dlažba je krásná a odolná i po mnoha letech. Častým problémem je ale zarůstání plevele, který se z tenkých spár jen těžko odstraňuje.
Naše babičky měly zámkovou dlažbu spojenu s neutuchající dřinou. Pokud měla vypadat dobře, bylo třeba pravidelně obejít všechny spáry mezi dlaždicemi s tenkou špachtlí a smetáčkem a odstranit odtud náletové plevele, mechy a další nečistoty. Stejnou anabází si můžete projít i dnes nebo se poohlédnout po méně pracném řešení.
Náletové rostliny a mechy odstraní i některé přírodní prostředky. Tím nejjednodušším způsobem je polévání plevele horkou vodou například z rychlovarné konvice. Lze však aplikovat jen na dlaždice rozpálené od sluníčka, jinak by mohly vznikem rozdílných teplot puknout. Zvadlý plevel poté odstraníte snadno i s kořenem. Podobně působí i voda smíchaná s octem v poměru 3 : 1.
Použijte metodu našich babiček, která naprosto spolehlivě zabírá. Ocet je jak k pračce, tak k přírodě mnohem šetrnější než k čištění nabízené chemické výrobky, navíc je výborný proti vodnímu kameni, dezinfikuje a po vyprání není cítit. Na čištění pračky si tedy připravte ocet, klidně stačí běžný typ. Pokud chcete, můžete použít i ocet bílý, bez přidaných barviv. Doporučuje se přidat i sáček prací sody zakoupené v drogerii. Pak si ještě připravte starý zubní kartáček a utěrku z mikrovlákna. Půl hrnku sody nasypte do přihrádky na prací prášek a ocet dejte až po okraj do oddílu pro máchání. Poté nastavte pračku na ten nejdelší cyklus a nejvyšší možnou teplotu, tedy 90 až 95 °C, a spusťte program. Doporučuje se vypnout pračku dříve, než přejde prací cyklus do fáze máchání – přerušte jej a nevypouštějte vodu. Vodu s octem můžete v pračce nechat přes noc. Přesvědčte se, zda se nedá pračka otevřít, když je plná. Následně nechte celý program projet ještě jednou naprázdno bez přerušení s polovinu octa vloženého rovnou do praní a bez sody.
Poté přichází na řadu manuální čištění. Vyjměte zásuvku na prací prostředky a propláchněte ji sprchou. Starým zubním kartáčkem pak vyčistěte vše, co se octem a sodou ještě nepodařilo odstranit. Vyčistěte i otvor, kam se zásuvka umisťuje. Stejně tak očistěte těsnění kolem otvoru na plnění, vyndejte zapomenuté papírové kapesníky a zachycené vlasy. Pak vše vytřete vlhkým hadrem.
Čištění pračky octem zaručeně zabírá. Nezapomeňte nakonec vyčistit filtr pračky. Při čištění filtru možná objevíte mince, knoflíky, sponky a spoustu dalších „pokladů“. Pak už jen pračku otřete zvenčí. Zubní kartáček se hodí na spáry, drážky i okraje tlačítek. Je dobré pračku i odpojit od vody, odsunout ji a vyčistit spoustu usazeného prachu za ní.
V naší poradně s názvem KONCENTRACE MODRÉ SKALICE PRO POSTŘIK STROMŮ A DOBA POSTŘIKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Varvařovský st..
Pouze stručně dodávám, že jde o likvidaci rzi na hrušních a minimálně na jabloních. Rád bych zároveň tímto roztokem ošetřil šedý potah na listech (komplet) tzv. růže z Jericha neboli zimolezu.
Můžete mi prosím na tyto mé problémy fundovaně odpovědět a poradit. Spoustu věcí už jsem vyzkoušel, leč stále marně.
Vřelé díky za info.
Zdraví Vás J. Var. st.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U rzi hrušňové je zásadní minimální vzdálenost od jalovců 200 metrů. Pokud ji nelze dodržet, tak poté přichází na řadu chemická ochrana rostlin. Nejlepší účinek v tomto ohledu mají fungicidní přípravky SULFURUS, TALENT, SERCADIS, SCORE 250 EC, SCALA, POLYRAM WG, KUMULUS WG, FUNGURAN PROGRESS, DISCUS, DAGONIS. Postřik se provádí dvakrát. Jednou před květem a pak ještě jednou hned po odkvětu. Také je dobré mít přehled o všech jalovcích v okolí a postarat se u nich o sběr rosolu než zaschne a vypráší spóry. Sběr a likvidace rosolu připadá na deštivý týden na přelomu dubna a května.
I u dřevokazných brouků platí, že nejlepší ochranou je prevence, to znamená: dobře navržená stavba, kvalitní materiál bez známek přítomnosti škůdce, průběžné odborné kontroly a likvidace i malých ložisek napadení, co nejčastější větrání a zamezení vzniku zvýšené vlhkosti. Právě s vlhkostí ovšem v případě dřevokazného hmyzu nevystačíme tak spolehlivě, jako například u dřevomorky.
Jak poznáte, že se do vašich trámů dal červotoč? Kromě znatelných dírek také podle toho, že se z trámů sype dřevěný prášek, který za sebou škůdce zanechal v chodbičkách spolu s trusem. V úplném tichu můžete červotoče dokonce i slyšet. Zvuk, který se ozývá při jeho ničení dřeva, se podobá chroupání. Aby se červotoč nedostal do dřeva, které hodláte použít na trámy, je dobré zbavit toto dřevo kůry.
Problém prevence proti dřevokaznému hmyzu spočívá v tom, že i dobře navržená, větraná a udržovaná konstrukce s běžným obsahem vlhkosti nabízí broukům příznivé podmínky pro život a rozmnožování. Zamezit jejich existenci by znamenalo snížit vlhkost hluboko pod deset procent, což je však za normálních podmínek těžko dosažitelné.
Proto u dřevokazného hmyzu více vystupuje do popředí potřeba preventivního chemického ošetření. To se dnes obvykle provádí současně jak pro houby, tak i pro hmyz. Efekt ošetření záleží na použitém přípravku a na způsobu aplikace. Nejjednodušším, ale také nejméně účinným způsobem aplikace je povrchový nátěr. Na rozdíl od mnoha dalších (a účinnějších) metod však jej lze aplikovat i dodatečně, tedy u hotových, nebo dokonce již napadených konstrukcí. Je velmi užitečné vědět, že charakteristická zelená barva namořeného dřeva má jen signální význam. Rozhodně tedy neplatí, že co je zelené, to brouk nežere – je nutné používat prostředky s příslušným osvědčením.
Dřevo napadené červotočem ztrácí svou soudržnost, proto je důležité se nejen zbavit daného škůdce, ale následně postižené místo napustit zpevňujícím roztokem. Podle rozsahu poškození je však někdy nutné zcela nahradit zničenou část materiálu. Je možné použít kupované preparáty chemického charakteru, ale i nejrůznější osvědčené domácí směsi.
Jednou z možností je nástřik provedený speciálním zařízením. Výrazně účinnější je však máčení nebo hloubková impregnace, která se provádí pod tlakem a při vyšší teplotě, kombinovaným působením přetlaku a vakua a podobně ve speciálních zařízeních (impregnačních kotlích). Tak lze ovšem ošetřit jen jednotlivé díly před stavbou. Všechna tato opatření nejlépe provedou autorizované firmy specializované na ochranu dřeva a dřevěných konstrukcí.
Za časů našich babiček se s červotočem vypořádávali pomocí nejrůznějších metod na čistě přírodní bázi, což můžete zkusit i dn
Do láhve s rozprašovačem nalijte doma vyrobený roztok: 300 ml octa, 30 g soli a 5 kapek saponátu na mytí nádobí. Pokud ani toto nebude stačit (některý typ plevele je hodně houževnatý), použijte silnější kalibr: 2 lžíce lihu a 250 ml vody – tuto směs pak nalijte například mezi zarostlé spárování venkovní dlažby.
Na hodně odolný plevel, který má dlouhé kořeny, je možné použít vodku. Připravte roztok ze dvou lžic vodky a dvou šálků obyčejné vody a dejte do rozprašovače. Dehydratační účinky vodky plevel zničí.
