Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ve svém příspěvku SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka Šmahová.
Wow, díky za informace. Moc mi to pomohlo. To je tohle https://www.atranet.cz/kuvi…, ten fermentor? Mě se to tedy zdá drahé. Co všechno to doopravdy umí?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Dříve byl tento dort pouze pečený, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají obohaceny i o ovoce nebo čokoládu.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První cheesecake byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl cheesecake považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze cheesecaku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat cheesecake za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů cheesecaků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
Těstoviny uvařte v osolené vodě do měkka dle návodu. V menším hrnci nechte rozehřát olej, přisypte do něj mouku a připravte světlou jíšku. Pomalu přilévejte bílé víno a smetanu. Omáčku osolte, opepřete a povařte asi 10 minut. Poté přidejte nastrouhaný sýr a nechte jej v omáčce pozvolna na mírném ohni roztavit. Na talíři těstoviny přelévejte sýrovou omáčkou a ihned podávejte.
Těstoviny s nivovou omáčkou
Suroviny:
250 ml smetany ke šlehání
150 g nivy
1 balíček těstovin
sůl, pepř
koření: bazalka, muškátový květ
Postup:
Smetanu pozvolna přiveďte k varu, přidejte nastrouhaný plísňový sýr, omáčku jemně dosolte, opepřete, přisypte trochu muškátového květu a sušené bazalky a za stálého míchání povařte do „hladka“. Dle návodu na obalu uvařte těstoviny a před podáváním omáčku s těstovinami smíchejte. Vynikající je dozdobit omáčku růžičkami brokolice povařené v osolené vodě a dušenou šunkou pokrájenou na čtverečky.
Sýry nejsou jen doménou průmyslu, může je dělat každý, kdo je ochotný se tímto oborem zabývat a koho to baví. Je možné si vyrobit jogurt, čerstvý sýr, plísňový sýr, domácí tvaroh, ba i tvrdé a polotvrdé bochníky sýra. Na internetu je široká škála nabídek těchto kurzů. V cyklu kurzů „VÝROBA SÝRŮ“ se naučíte dělat sýry dobře, snadno a s radostí. Obsáhnete kompletní sortiment, včetně zakysaných výrobků. Je jedno, zda se budete sýrařstvím živit, nebo je budete dělat „jen tak pro sebe“. Když pochopíte podstatu, množství nerozhoduje.
Chlebíčky se podávají zejména při různých oslavách a setkáních s přáteli. Připravené chlebíčky nechte odležet, chraňte je pouze před oschnutím. Rozležením se provlhčí pečivo, přestane se drobit, zvláční a chutě se tak nějak lépe spojí.
Co je třeba:
základní surovinou je bílá veka (to je klasika) – v současné době se v této oblasti poměrně experimentuje a používají se i bagety (světlé i tmavé), housky, popřípadě jiné druhy pečiva
Další suroviny se volí dle toho, jaký chlebíček budete vyrábět. K tradičním surovinám patří:
vlašský salát, bramborový salát
uzeniny – šunka, debrecínka, uherák, herkules a další
vejce – vařené natvrdo
sýr – je možné použít různé druhy, od plátkového přes plísňový až po tavený
pomazánky – budapešťská, česneková, rybí atd.
kyselá okurka
zelenina – okurka, rajče, paprika
Fantazii se meze nekladou, hodí se i olivy, oříšky, majonéza a podobně.
Postup:
nejdříve nakrájíte veku (šířka plátků i velikost záleží na tom, jak velké a „tlusté“ chlebíčky chcete vyrábět)
poté ji potřete máslem či pomazánkou
následně začnete chlebíčky zdobit (suroviny se skládají vesměs vedle sebe, nikoliv na sebe)
Fantazii se meze nekladou, a tak záleží jen na vás, co na chlebíček dáte. Je třeba jen dávat pozor, aby se chutě vyloženě „netloukly“. Vyrobit chlebíček lze i tak, že se na každý konec položí rozdílné chuti. Prostředek pak může být neutrální.
Tip: Uzenina by měla být nakrájená na tenké plátky, poté se tvaruje do kornoutků.
Mléko nalijeme do nádoby a zahřejeme jej cca na 36 °C, poté nádobu s mlékem odstavíme ze zdroje tepla a do mléka přidáme syřidlo, promícháme a necháme 30 minut syřidlo působit. Za tuto dobu se mléko srazí; takto sraženou hmotu v nádobě rozkrájíme na čtverečky a opět vše zahřejeme na 50 °C. Po dosažení teploty 50 °C směs přelijeme přes cedník s plátnem. V plátně zůstane tvarohová hmota, kterou necháme 4 až 5 hodin okapat. Takto připravený sýr se dá okamžitě konzumovat, nebo můžeme vytvořený sýr také naložit, a to například tak, že sýr nakrájíme na čtverečky a ty proložíme česnekem, bylinkami, feferonkami, cibulí a kořením, promícháme a vložíme do sklenic s uzávěrem. Obsah takto naplněné sklenice dolijeme olejem a uzavřeme. Naložený sýr necháme ve sklenici uležet 6 až 8 dní a poté konzumujeme.
V těhotenství a při přípravě stravy pro malé děti je nutné se vyhnout plísňovým sýrům. Není to jenom kvůli bakterii listérii. Problémem jsou plísňové kultury. Stačí nesprávné skladování nebo překročení doby použitelnosti a takzvané ušlechtilé plísně mohou produkovat mykotoxiny, navíc se mohou přidat ještě další nebezpečné plísně.
Několik častých a nebezpečných mýtů:
Nákaza listeriózou hrozí častěji z jiných zdrojů než z mléčných produktů, neboť mléčné produkty obvykle bývají vyráběny z pasterizovaného mléka.
Nechat plísňové sýry s prošlým datem spotřeby doma „ještě lépe uzrát“.
Tavené sýry jsou vhodným zdrojem vápníku. (Naopak: Tavené sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Proto nejsou příliš vhodné pro děti.)
Ingredience: 500 g listového těsta, 100 g šunky, 100 g plátkového sýra, oregano, kečup, vejce
Technologický postup: Troubu předehřejeme na 180 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Listové těsto můžeme koupit již rozválené na pečicím papíře, ten pak jen můžeme rozložit. Pokud máme listové těsto vcelku, rozválíme je. Těsto pokapeme kečupem a rozetřeme po celé ploše těsta (od krajů asi 1 cm). Kečup posypeme oreganem, množství podle chuti. Dále poklademe po celé ploše šunku a na ni sýr. Sýr můžeme použít libovolný polotvrdý či tvrdý – eidam, madeland, sýr ementálového typu. Plátkový sýr můžeme případně i nahradit sýrem strouhaným. Těsto s náplní srolujeme do rolády, při rolování mírně utahujeme. Roládu krájíme na asi 1 cm silné plátky, které pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Šneky na plechu potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme při 180 °C dozlatova, tedy asi 20 minut. Můžeme podávat ještě teplé nebo nechat vychladnout a podávat studené.
U juky se můžete setkat s těmito chorobami a škůdci:
šedá plíseň
příznaky: zelený plísňový povlak na listech
ochrana: napadené listy odstraňte a rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem
virová skvrnitost
příznaky: špičky listů jsou žlutě skvrnité
ochrana: napadené rostliny odstraňte, zbylé ošetřete proti mšicím, které virus přenášejí
skvrnitost listů
příznaky: na listech se zpočátku objevují drobné hnědé skvrnky s vyvýšeným okrajem a žlutým lemem; skvrny jsou nejprve nepravidelně rozmístěny, později se slévají
ochrana: odstraňte silně napadené části rostlin, k chemické ochraně můžete použít i speciální postřik; přestaňte rostlinu vlhčit
vlnatky a štítenky
příznaky: pletivo listů je prosvětlené, pod lupou jsou viditelné bělavé válcovité vlnatky, u silně napadených listů hnědnou okraje
ochrana: silně napadené části juky odstraňte, rostlinu čas od času mírně roste nebo osprchujte; pokud juka není vystavena přímému slunečnímu záření, lze ji ošetřit přípravky na bázi minerálního oleje, u větších ploch můžeme oba druhy škůdců stříkat lihem
puklicovití
příznaky: na listech se objevují světlá místa po sání, pod hnědými štítky se vyvíjí mnoho mladých jedinců, kteří se pevně usazují podél listových žilek a později hnědnou; při silném napadení jsou listy znečištěné lepivou medovicí, na níž se usazuje saprofytická čerň – listy jsou špinavé
ochrana: silně napadené listy odstraňte, listy opatrně ošetřete vatovým tamponem namočeným v jedlém oleji a opakovaně ošetřete postřikem na bázi minerálních olejů, puklice se totiž pod olejovým filmem udusí
třásněnky
příznaky: části listů se nerovnoměrně zbarvují do bílo-žluta, především na rubu listů jsou viditelné tmavé kupky exkrementů, což je pro napadení třásněnkami charakteristické
ochrana: drobní žlutí až hnědí dospělci se zdržují převážně na rubu listů a nízká vlhkost společně s vysokou teplotou podporují jejich rozmnožování. Takže prevencí je rosení a snížení pokojové teploty. Přítomnost třásněnek včas zjistíte za pomoci modrých lepových desek.
Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se projevuje výskytem hnědých či šedých ploch nebo skvrn na listech, na povrchu spodních listů se objevuje bílý plísňový povlak, po kterém následuje černání stonků. Napadené plody poté zhnědnou, scvrknou se a shnijí. Rozvoj choroby usnadňuje hustá výsadba. Plíseň bramborová se velmi ráda šíří za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot. Pokud není včas zastavena, může způsobit uhynutí celé rostliny.
Ochranou je napadené listy a plody stříhat a zničit hned, jak se objeví první příznaky (napadené rostliny patří na oheň, ne do kompostu!!!). Již v průběhu měsíce června, zvláště je-li vlhký, používejte preventivní postřik přípravkem Ortiva (přípravek je širokospektrální a působí i proti ostatním chorobám rajčat). Jednou za 2 až 3 týdny použijte Champion 50 WP nebo jiný měďnatý fungicid. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, kontrolujte, zda je dobře větraný, zvláště pak za teplých letních nocí.
Jak vypadají rajčata napadená plísní bramborovou, se můžete podívat tady: plíseň rajčat foto.
Liška obecná je jedlá, ceněná a chuťově výtečná, se specifickým aroma. Díky obsahu chuťových látek rozpustných v tucích se liška obecná vyjímá ve smetanových omáčkách či v kyselých pochutinách, taktéž se nakládá do octa. Je vhodná k drcení na kořenicí houbový prášek. Je možné ji zamrazovat. Plodnice má pevnou konzistenci, kterou si zachovává i při tepelné úpravě, je však poněkud těžce stravitelná.
Lišky v sýrové smetaně
Ingredience: miska čerstvých lišek, olivový olej, zeleninový vývar, jarní naťová cibulka, máslo, sýr s modrou plísní, smetana na vaření, sůl a mletý bílý pepř
Postup: Houby obdělejte na troše oleje, podlijte osoleným vývarem, přiklopené čtvrthodinku poduste a odstavte. Na lžíci másla zpěňte jemně pokrájenou bílou část cibulky, přidejte nastrouhaný sýr, přilijte smetanu, přiveďte k varu, míchejte a rozvařte dohladka. Přidejte houby, pokrájenou nať cibulky, dle chuti přisolte a okořeňte, krátce promíchejte a servírujte. Příloha: vařené brambory nebo dušená rýže.
Bazalkové nudle s liškami
Ingredience: 10 dkg čerstvé houby lišky obecné, 1/2 balení širokých nudlí, 1 čtvrtka sýra Gran Moravia, 15–20 kusů čerstvé bazalky, dle chuti olivový olej, sůl, celý kmín, máslo
Postup: Začneme tím, že si dáme vařit široké nudle dle návodu na balení. Mezitím si dobře opláchneme a od případných nečistot očistíme čerstvé lišky. Do pánve si dáme rozpustit trochu másla, do kterého nasypeme špetku celého kmínu a necháme provonět. Přidáme oprané a okapané houby a zlehka orestujeme. Podusíme ve vlastní šťávě, dokud nejsou měkké. Trvá to cca 5 minut. Do vyšší nádoby (nejlépe vysoká sklenice, do které se nám vejde pracovní část tyčového mixéru) vložíme 15–20 lístků čerstvé oprané bazalky, přilijeme olivový olej a nastrouhaný sýr Gran Moravia. Mixujeme poté společně ponorným mixérem zcela do hladka. Scedíme uvařené široké nudle, které přendáme po scezení do střední mísy a přidáme bazalkovou pesto omáčku zelené barvy. Poctivě promícháme, dokud se omáčka nenalepí na nudle. Nudle přendáme do hlubokého talíře a bohatě je posypeme na másle podušenými liškami.
Postup: Lišky očistíme, větší nakrájíme na poloviny, opláchneme pod tekoucí vodou a necháme okapat. Rozpálíme tuk, přidáme prolisovaný stroužek česneku, krátce podusíme, přidáme houby a dusíme tak dlouho, až jsou měkké a šťáva vydušená. Osolíme, opepříme, promícháme s nasekanou petrželovou natí a podáváme jako přílohu k masu nebo samotné pouze s pečivem.
Polévka z lišek
Ingredience: 250 g lišky obecné, 2 kostky zeleninového bujonu, svazek
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
Ingredience: 1 kg brambor, 400 ml smetany ke šlehání, 0,5 kg sýru ementál nebo kořeněného sýru, 1 slepičí vejce, muškátový oříšek, pepř, máslo (na vymazání zapékací misky), utřený česnek (taktéž na vymazání formy).
Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na plátky o tloušťce mince. (Pokud máte k dispozici mandolínu (kráječ), neváhejte a použijte ji.) Nakrájené brambory dáme do vody, aby nezčernaly. Smetanu nalijeme do dostatečně velké mísy, do které se pak musí vejít i všechny brambory. Smetanu opepříme a osolíme. (A můžeme ji osolit dost, neboť brambory, jak je známo, absorbují hodně soli. Proto se někdy používají ke ,,stáhnutí“ slanosti. Smetana může být tudíž jakoby přesolená.) Smetanovou směs zamícháme a přidáme do ní trošku nastrouhaného muškátového oříšku. Vmícháme sýr (ementál nebo nějaký kořeněný sýr; měl by to být nějaký lepší sýr, jenž má zajímavější chuť). Nyní slijeme a osušíme brambory a nasypeme je do mísy se smetanovou kaší. (Když slijeme z brambor vodu, tak je dobré rozprostřít si utěrku, brambory na ni vysypat a poté pěkně promnout, aby se úplně vysušily.) Jakmile máme brambory v míse, rozklepneme do ní ještě slepičí vejce a dobře promícháme, aby se suroviny spojily. Francouzské brambory vložíme do trouby a pečeme v předehřáté troubě (v zapékací míse vymazané máslem a utřeným česnekem) přibližně 40−45 minut při teplotě 140 °C. Na posledních 5−10 minut můžeme zvýšit teplotu na 200 °C pro zvýraznění barvy. ,,Gratin je krásně dozlatova upečený. Voní úplně božsky. Jak jsou ty brambory s tou smetanou a sýrem, jak je to bohatý a tučný, tak si potřebujeme tu chuť ještě malinko něčím narušit. Nakrájíme proto trošku šnytlíku (pažitky), hezky navrch to bohatě posypeme a je hotovo.“
