Ingredience: 500 g špaget, 200 g rajčatové pasty, 200 g rajčat, 1 cibule, 500 g vepřového mletého masa, 3 stroužky česneku, 100 g parmazánu, sůl, pepř, oregano, olivový olej
Technologický postup: Nakrájíme cibuli a osmahneme ji na oleji na pánvi do zesklovatění. Přidáme vepřové mleté maso, osolíme a restujeme. Až je maso orestované, přidáme nakrájená rajčata, promícháme, přiklopíme a necháme dusit. Jakmile jsou rajčata měkká, přidáme rajčatovou pastu, česnek a dochutíme solí, pepřem, oreganem. Uvaříme si špagety al dente. Milánské špagety dáme na talíř, polijeme omáčkou a posypeme parmazánem.
Ingredience: 500 g špaget, 100 g vepřové šunky, 1 cibule, 5 ks žampionů, máslo, 1 stroužek česneku, vývar, 200 ml kečupu, slunečnicový olej, sůl, čerstvá petrželová nať, tvrdý sýr
Technologický postup: Cibuli oloupeme a najemno nakrájíme. Vepřovou šunku nakrájíme na proužky. Žampiony očistíme a nakrájíme na plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Čerstvou petrželku nadrobno nasekáme. Špagety uvaříme ve vodě s kapkou oleje a špetkou soli. Po uvaření dáme studené špagety do hrnce s máslem, necháme je ohřát a přilijeme silný vývar. Mezitím si na pánvi necháme rozehřát máslo a přidáme cibuli, kterou pouze osmažíme. Přidáme nakrájenou vepřovou šunku, žampiony, kečup a podle chuti česnek. Rychlé milánské špagety podáváme se strouhaným sýrem a zdobené petrželkou.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaroslava.
Správně ,i já dávám do buřtguláše smetanu dodá jemnou a výraznou chuť. Me vnučky buřtguláš milují.
Mám dost kuchařek od pana Pohlreicha a každé jídlo které v nich je dokáže vysvětlit i člověku který neumí uvařit ani čaj aby udělal výborné jídlo.
Na Pohlreicha co se týká kuchyně nedám dopustit a smekam před ním.
Ingredience: 500 g špaget, 250 g rajčatové pasty, 1 cibule, 500 g kuřecího masa, 5 stroužků česneku, parmazán, sůl, mletý pepř, oregano, olivový olej
Technologický postup: Nakrájenou cibuli dáme na rozehřátý olivový olej, osmahneme ji do zesklovatění. Přidáme kuřecí mleté maso, které ochutíme solí a pepřem. Restujeme asi 10 minut. V menším hrnci rozmícháme rajčatovou pastu, 5 utřených stroužků česneku a přidáme orestované maso, vše důkladně provaříme, dochutíme solí, pepřem a oreganem. Uvaříme špagety al dente, přelijeme je omáčkou a posypeme sýrem.
Ingredience: 500 g špaget, 300 g mletého kuřecího masa, 200 g rajčat, 1 cibule, 2 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, mletá paprika, olivový olej, oregano, 2 lžíce kečupu
Technologický postup: Jemně nakrájenou cibulku osmahneme dozlatova. Přidáme mleté kuřecí maso a krátce orestujeme. Přidáme pokrájená rajčata, osolíme a opepříme a dusíme 15 minut. Dochutíme utřeným česnekem a ještě krátce povaříme. Na závěr přidáme hrst oregana a kečup dle chuti. Podáváme na špagetách.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 400 g mletého masa, 2 cibule, 2 lžíce sádla, 2 lžíce sójové omáčky, 2 lžíce worcesterové omáčky, 1 lžička kari koření, špetka soli, špetka mletého pepře, voda na podlití, uvařené špagety, kečup dle chuti, 200 g strouhaného eidamu
Technologický postup: Na sádle zpěníme drobně pokrájenou cibuli, přidáme maso, sůl a koření, krátce orestujeme, zalijeme sójovou omáčkou a worcesterem a dusíme asi 20 minut. Je-li třeba, trošku podlijeme vodou. Do měkkého masa nakonec vmícháme kečup a ještě krátce prohřejeme. Špagety dáme na talíř, do jejich středu položíme masovou směs a vše zasypeme sýrem.
Technologický postup: Cibuli oloupeme a osmažíme dozlatova na olivovém oleji. Rajčata nakrájíme na kostičky a přidáme k cibuli i mleté maso a mletou papriku. Narychlo orestujeme, přiklopíme pokličkou a dusíme 20 minut. Během dušení kontrolujeme, jestli se rajčata s masem nepřipalují, a pokud ano, přidáme trošku teplé vody. Po 20 minutách přidáme rajčatový protlak, bazalku s oreganem, opepříme, osolíme a necháme ještě 10 minut dusit. Uvaříme špagety podle návodu, ale samozřejmě můžeme použít i jiný druh těstovin. Pro lepší chuť těstovin můžeme do vroucí vody přidat bujónovou kostku. Na závěr přidáme prolisovaný česnek a dochutíme sójovou omáčkou. Uvařené špagety dáme do hlubokého talíře, přelijeme omáčkou a posypeme najemno nastrouhaným sýrem.
Ingredience: 500 g špaget, 500 g hovězího mletého masa, 400 g konzervovaných rajčat, 2 lžíce olivového oleje, 1 lžička sušených bylinek (tymián, oregano, rozmarýn), 150 ml červeného vína, 4 stroužky česneku, 3 ks sušených rajčat, 1 mrkev, 1 cibule, ¼ celeru, mletý pepř, sůl, voda
Technologický postup: Ve velké pánvi na rozehřátém oleji zpěníme oloupanou, nadrobno nakrájenou cibuli, po chvíli přidáme oloupané, prolisované stroužky česneku, očištěnou, nahrubo nastrouhanou mrkev i celer a chvíli opékáme (asi 5 minut). Přidáme mleté maso a směs mícháme, dokud se maso neopeče, přidáme nasekaná sušená rajčata i nasekaná konzervovaná rajčata, přilijeme červené víno, osolíme, opepříme, všechno dobře promícháme. Necháme na mírném ohni vařit doměkka 20–30 minut (maso by mělo zkřehnout a omáčka zhoustnout), nakonec vmícháme bylinky. Mezitím si uvaříme špagety ve vroucí osolené vodě doměkka, scedíme je, necháme okapat a podáváme přelité připravenou omáčkou.
V Itálii se boloňská omáčka nepodává se špagetami, protože má tendenci stéci z těstovin a zůstat na dně talíře. Místo toho obyvatelé Bologne tradičně podávají svou slavnou boloňskou masovou omáčku s těstovinami tagliatelle (tagliatelle alla bolognese). V Itálii je základní název této omáčky Ragù, což je v Itálii obecný termín používaný k označení jakékoli masové omáčky vařené na mírném ohni po mnoho hodin. Každé ragú se skládá z mnoha ingrediencí, které se liší podle jednotlivých regionů – odtud „alla Bolognese“, tedy z města Bologna. Boloňské ragù je hustší než jiné omáčky a obsahuje víno. V oficiální verzi je mezi obvyklými přísadami uvedena také slanina a mléko. Ve verzích se špagetami se mléko nepoužívá, protože je s ním omáčka příliš řídká.
Boloňská omáčka je ve světě rozšířena pod dvěma názvy: bolognese a bolognaise. Bolognese je italské slovo, zatímco bolognaise je francouzské slovo.
Boloňské špagety můžou být zdravou volbou ve výživovém plánu. Nejen pro ty v tvrdém tréninku, ale i pro ty, jejichž cílem je zhubnout nebo si udržet váhu. Při domácí přípravě boloňských špaget lze všechny komponenty upravit tak, aby se přizpůsobila výživová hodnota jídla.
Na přípravu pravých milánských špaget budete potřebovat tak zvané Cuoco Condimento per Pasta con Sarde. Jde o klasickou polevu s kořením pro tento tradiční sicilský pokrm. Vyrábí se ze sladkého fenyklu, sardinek, rozinek, cibule, oleje a koření.
Ingredience
Toskánský extra panenský olivový olej;
jedna menší bílá cibule, nakrájená nadrobno;
230g sardinky v oleji podle toho, jak moc máte rádi sardinky;
1 stroužek česneku na osobu, podle chuti - nasekaný;
1 láhev Passata (pasírovaná rajčata);
2 plechovky koření Cuoco Condimento;
1 malá čerstvá bageta/rustikální nebo bochník chleba;
nasekaná čerstvá petrželka;
500 gramů špaget Bucatiny (u nás známé jako makaróny s dírkou uprostřed);
strouhaný ovčí sýr Pecorino Romano.
Příprava omáčky
Na olivovém oleji orestujte cibuli dozlatova. Přidejte tři čtvrtě sardinek s česnekem, dokud se sardinky nezačnou rozpouštět. Přidejte 1/2 nasekaného česneku (zbytek si nechte na opékání se strouhankou). Jakmile se česnek začne barvit, přidejte passatu. Přiveďte omáčku k varu, poté stáhněte teplo na střední teplotu, aby se pěkně provařila. Vařte asi 15 minut. Pak přidejte koření Cuoco Condimento a vařte asi 30 minut. Do omáčky přidejte zbývající sardinky.
Opečte si strouhanku
Nakrájejte na kostičky čerstvou bagetu. Přidejte petržel, česnek a nastrouhaný sýr pecorino romano. Vložte to do hrnce a opečte na středním plameni na pánvi. Dávejte pozor, abyste se nespálili.
Uvařte těstoviny
Jakmile se omáčka blíží k dokončení, začněte s těstovinami. Přiveďte k varu vodu, přidejte sůl a špagety a vařte do al dente, což je asi 10 minut.
Jakmile jsou těstoviny hotové, sceďte je a vraťte zpět do hrnce. Nalijte na ně hotovou omáčku.
Podávejte horké s velkou hrstí opečené houskové směsi (svatojosefské piliny) a pokapejte extra panenským olivovým olejem.
Počet porcí 4 až 6. Doba přípravy 30 minut. Doba vaření 2 hodiny. Celková doba 2 hodiny a 30 minut.
Ingredience
2 lžíce mleté cibule;
1 lžíce mleté mrkve;
1 lžíce mletého celeru;
80 g neuzeného vepřového bůčku;
350 g mleté svíčkové, ale levnější kusy jsou také v pořádku, například z plece;
250 ml masového vývaru;
2 vrchovaté polévkové lžíce rajčatového protlaku;
3 lžíce extra panenského olivového oleje;
1/2 sklenice suchého bílého vína;
mletý parmazán;
1 kuřecí nebo králičí játra (volitelné);
500 g špaget.
Postup
Nadrobno rozemelte vepřový bůček. I cibuli, mrkev a celer nakrájejte nadrobno a orestujte je v hrnci se 3 lžícemi extra panenského olivového oleje. Pokud máte rádi máslo, dejte ho dohromady s olejem, půl na půl. Po 1 minutě přidejte ručně namletý vepřový bůček. Zelenina a tuk musí zkaramelizovat, proto je smažte, ale nepřipalujte je: bude to trvat asi 3 až čtyři minuty. Nyní přidejte mleté hovězí maso, zamíchejte a vařte asi 5 minut.
Když se tekutina uvolněná masem odpaří, přidejte půl sklenice bílého vína. Omáčku promíchejte a po odpaření vína přidejte rajčatový protlak rozpuštěný ve sklenici vývaru. Promíchejte a zkontrolujte barvu omáčky, chceme světle hnědou, ne červenou. Udržujte omáčku ve varu na střední teplotě, částečně zakrytou.
Čím více ragú vaříte, tím je lepší. Někteří lidé to vaří až 4 hodiny. Ale nebojte se, na dobrou omáčku vám celkem 2 hodiny postačí. Nakonec podle chuti osolte.
Uvařte špagety podle návodu na nich uvedeném. Pak je sceďte a podávejte na hluboký talíř. Špagety polijte boloňskou omáčkou a posypejte mletým parmazánem.
Zdeněk Pohlreich nejprve do hlubšího kastrolu nalije olivový olej a přidá nakrájenou nebo ještě lépe na struhadle nastrouhanou mrkev a celer, najemno nakrájenou cibuli a chvíli vše restuje. Mezitím si naseká tři stroužky dobrého česneku (kupte nejlépe od českého farmáře, radí šéf) a přidá jej do zeleninového základu v kastrolu.
Z 500 g hovězího a 300 g vepřového masa Z. Pohlreich připraví směs mletého masa, kterou dá do kastrolu, osolí a opepří a nakonec přidá nasekaný rozmarýn. Restuje do odpaření tekutiny. Jakmile je mleté maso pořádně orestované, nalije Zdeněk Pohlreich do kastrolu asi půl litru červeného vína, přidá loupaná rajčata a dusí pod poklicí přibližně hodinu a půl.
Mezitím se pouští do přípravy těstovin. Pláty lasagní Z. Pohlreich vždy napřed trochu povaří ve vodě a poté je rozprostře na čistou utěrku, aby uschly. Nastává slavnostní okamžik, tedy vrstvení lasagní. Vždy je to tak, že se bešamelem začíná a bešamelem také končí, připomíná šéf. Poslední vrstva se zasype sýrem, radí Pohlreich.
Bešamel připraví Zdeněk Pohlreich tak, že z mouky a másla usmaží světlou jíšku, kterou zalije studeným mlékem, prošlehá a přidá bobkový list a hřebíčky. Vaří na mírném ohni při častém míchání asi 15 minut. Nakonec přidá muškátový oříšek, sůl a pepř.
A jak tedy konkrétně Zdeněk Pohlreich postupuje při vrstvení? Nejprve naběračkou nalije do pekáče bešamelovou omáčkou a na ni rozprostře těstoviny. Na lasagne pak umístí vrstvu boloňského ragú a znovu vrstvu bešamelu. Dále pokračuje úplně stejně. Nakonec Z. Pohlreich vše bohatě zasype parmazánem a lasagne vloží do trouby předehřáté na 180 °C. Pokrm zapéká asi 40 minut.
Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.
Zdeněk Pohlreich, šéfkuchař a spolumajitel Café Imperial, má bohaté zkušenosti z nejlepších hotelů a restaurací nejen v Evropě, ale také Severní Americe a Austrálii. Jeho osobitý styl a charisma mu přinesly nebývalou popularitu. Bez nadsázky se dá říci, že se jedná o nejvýraznější osobnost české gastronomie.
Zdeněk Pohlreich se narodil 10. dubna 1957. Poté, co nesložil přijímací zkoušky na střední školu, nastoupil do učebního oboru kuchař. Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Po vyučení nastoupil do pražského hotelu Stop. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku, z něhož po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako Sous-Chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejné pozici v Praze v hotelu Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. K roku 2010 provozuje Café Imperial a Divinis. Café Imperial je podnik ve stylu prvorepublikových Grand Café. Divinis Ristorante je podnik vedený v italském duchu, od nábytku přes pokrmy a víno. Zdeněk Pohlreich učí na Střední škole gastronomické a hotelové (SŠGH) v Praze. 15. října 2011 se podruhé oženil, u Bodamského jezera si vzal přítelkyni Zdeňku. Má jednoho syna Jana.
Podle receptu Zdeňka Pohlreicha budeme na čtyři porce omáčky potřebovat 600 g hovězího zadního (loupané plece), 30 g slaniny, sůl a mletý pepř. Dále pak 50 g oleje, 50 g cibule, 45 g hladké mouky, 20 g másla a 75 g sterilovaných okurek.
Z. Pohlreich nejprve hovězí maso protkne slaninou, osolí jej, opepří a ze všech stran zprudka opeče na rozpáleném oleji. Poté opečené maso vyjme a v tuku, který zbyl po opékání masa, připraví cibulový základ, který zalije vodou. Do něj pak vloží opečené maso, nádobu přiklopí poklicí, vloží do rozehřáté trouby a dusí.
Během dušení Zdeněk Pohlreich maso obrací, přelévá šťávou a podlévá. Jakmile je maso měkké, vyjme ho ze šťávy. Šťávu na plotně vydusí na tuk, zapráší moukou, opraží, zalije vodou, rozmíchá a provaří. Na másle orestuje na nudličky nakrájené sterilované okurky, na které posléze přecedí provařenou šťávu.
Za přílohu doporučuje Z. Pohlreich dušenou rýži. Ale záleží samozřejmě na vaší chuti. Omáčku nedochucuje ani se smetanou. Z takto připraveného receptu nevznikne „okurková omáčka“.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.