Zajímáte se o téma POKOJOVÁ KVĚTINA DO POLOSTÍNU? Tak právě pro vás je určen tento článek. Nejprve musíme zdůraznit, že v žádném případě nelze květiny pěstovat v zastrčeném tmavém koutě či v místnosti bez denního osvětlení. Všechny rostliny musí mít k životu a správnému růstu dostatek světla, protože světlo dopadající na listy spouští fotosyntézu, která listům umožňuje vyrábět většinu potřebných organických látek. Za tmy se tento proces zastavuje a rostlina si žádnou „potravu“ nevytváří.
Ostatní stínomilné rostliny
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Je zástupcem jednoho z mnoha druhů palem. Tato palma je bezkonkurenční v odstraňování amoniaku z okolního prostředí.
Botanický název – Rhapis excelsa
Lady Palma je vysoká pokojová rostlina, která je nenáročná na pěstování. Jde o keřovitou palmovou odrůdu, jejím charakteristickým rysem jsou hrudkovité listy ve tvaru dlaně, které ji dodávají na atraktivnosti. Tato rostlina se rozmnožuje pomocí podzemních oddenků. Ve volné přírodě roste v keřích, které vytvářejí příjemný stín. Tato odrůda byla kultivována tak dlouho, že její přesný původ je neznámý. Lady Palma je nejčastěji pěstovaným druhem palem v interiéru, vyžaduje polostín až stín a jedná se o elegantní pokojovou rostlinu, která tvoří vynikající ochranu pro svého uživatele. Listy rostliny jsou 30 cm dlouhé a 2,5 cm široké. Palma dorůstá do výšky cca 90 cm.
Rostlina potřebuje místo, které je světlé, ale není vystaveno přímému světlu. Palma roste jako shluk dřevin. Spodní listy opadají a vytváří na kmeni atraktivní bambusový vzhled. Rostlina se přesazuje každé 3–4 roky, má ráda menší obal a výrazně omezenou zálivku. Může být také pěstována i v misce pro bonsaje.
Pochází z jihovýchodní Číny.
Výška činí 3 metry ve venkovním prostředí, v interiéru dorůstá do výšky 90 cm.
Potřebuje jasné nepřímé světlo, příliš světla může rostlině způsobit žloutnutí listů.
Půdu udržujte rovnoměrně vlhkou po celé roční období. Palmy jsou velmi citlivé na chemické látky ve vodě, což se projevuje zhnědnutím hrotů listů.
Vyžaduje střední až vysokou vlhkost.
Vhodné jsou průměrné teploty 16–24 °C v místnosti.
Půda: rašelina a mech v podobě substrátu pro pokojové palmy.
Hnojivo: běžně dostupné hnojivo pro pokojové rostliny; přihnojování jedenkrát za měsíc.
Rozmnožování: rozdělením nebo semeny.
Zde je několik fotografií, kde je pěkně vidět Lady Palma.
Rubber Plant – Fíkus
Jedná se o rostlinu, která je známá spíše pod názvem fíkus. Její předností je odstraňování toxinů, především formaldehydu, ze znečištěného ovzduší.
Botanický název – Ficus elastica
Fíkus je tropická rostlina patřící do skupiny Meraceae, která se vyznačuje velkými, podlouhlými, lesklými, kožovitými listy a v zakrslé podobě je populární pokojovou rostlinou. Tyto rostliny se také nazývají „gumovníkové rostliny“. Ve volné přírodě dosahuje vzrůstu velkého stromu. Jedná se o populární pokojovou rostlinu s 20 cm dlouhými listy. Fíkus je velmi náchylný na plísně, které se vyskytují na listech rostliny, ale lze je jednoduše odstranit otřením napadených listů roztokem vody a mýdla.
Fíkus při pěstování v interiéru vyžaduje vyšší teplotu, velmi dobře
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel JAROŠOVÁ.
Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlasta Vorobjevová.
Dobrý den ,dnes jsem si koupila v Lidlu bilou Camelii japonica NOBILISSIMA můžu ji vysadit do zahrady kolínský okres u Kouřimi 4km.Nebo ji mužu přesadit do většího květináče a nechat ji venku v polostínu ze začátku jen ve stínu .Zemina jako na rododendrony stačí.Jak zalévat z vrchu nebo i do podmisky?Díky za odpévěď Vlasta V. ..kdy přihnojovat?
Z kapradin je to například parožnatka, srpovice, křídelnice, sleziník či ledviník. Tyto rostliny všeobecně nemají rády horké letní slunce a je pro ně nezbytná vysoká vzdušná vlhkost. Kapradiny vyžadují také vydatnou zálivku. Zemina musí být dobře propustná, ale nikdy nedopusťte, aby vyschla.
Parožnatka (Platycerium)
Tato neobvykle vypadající kapradina (viz odkaz níže) vytváří dvojí olistění. Jednak jsou to výrazné dekorativní listy, kterým se říká fertilní (plodivé), ty mají tvar jeleních parohů a na svém rubu nesou výtrusy. Druhé listy jsou ploché, sterilní a přidržují kapradinu na opoře.
Parožnatka vyžaduje rozptýlené světlo, vyhovuje jí normální pokojová teplota, ale potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. V době vegetace má tato kapradina ráda, když ji mezi dvěma zálivkami necháte „téměř“ vyschnout a pak ji vydatně zalijete (nejlépe ponořením do mísy s vodou). Během léta jí dvakrát nebo třikrát do vody v míse přidejte standardní tekuté hnojivo. V zimě parožnatku takto namáčejte jen krátce a nehnojte.
Křídelnice je malá kapradina s dělenými listy, které mohou mít až devět dlouze čárkovitých úkrojků. Existuje mnoho zajímavých variet, některé s vlnitými nebo zkadeřenými úkrojky, jiné s bílými proužky (viz odkaz na fotogalerii níže). Rostlina vytváří trsy z oddenku vedoucího těsně pod povrchem zeminy.
Křídelnice vyžaduje polostín a normální pokojovou teplotu, která však nesmí v zimě klesnout pod 12 stupňů Celsia. Jako kapradina vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. Květináč tedy nejlépe postavte do misky s vlhkými oblázky a křídelnici často roste. Zalévejte ji hojně a ve vegetačním období přihnojujte jednou měsíčně. Při nižší teplotě zálivku mírně omezte.
Jestli nevíte, jak tato kapradina vypadá, podívejte se na uvedené fotografie: Křídelnice foto.
Sleziník (Asplenium)
Sleziník patří mezi nenáročné pokojové rostliny. Jeho zářivé, nedělené listy tvoří růžici. Struktura listů působí dojmem kůže, jejich barva pak připomíná barvu čerstvého zeleného jablíčka (viz níže odkaz na fotografie této rostliny). Sleziník může dosahovat výšky až jednoho metru, ale běžná délka činí 35 až 50 cm. Nové, nerozvinuté listy jsou dost křehké, neměli byste se jich tedy během několika dnů vůbec dotýkat.
Po celý rok pěstujte sleziník v polostínu, tedy na rozptýleném světle, v žádném případě jej nevystavujte slunečním paprskům. Dobře roste při normální pokojové teplotě, v zimě však teplota nemá klesnout pod 15 stupňů, aby listy zůstaly zdravé. Vydatně zalévejte a v době vegetace dvakrát měsíčně přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Abyste předešli hnědnutí špiček a&nb
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ NA ORCHIDEJI-A CO DÁL? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Dobrý den, na stonku po odkvětu mi vyrašila nejdříve menší odnož orchideje, poté mi z hlavní rostliny začal růst stonek nových květů. Avšak vyrostl jen do výše 11cm a konec. Žádné květy. Květina zůstala takto asi 4-5 měsíců a nedávno se šíleně rychle začala zvětšovat ta odnož nahoře a asi před 10 dny jsem si všiml, že vyhání stonek na květ. Říkám si, jestli to není počasím. V dnešních dnech je slunečno, rostlina je na okně, možná je to poslední záchvěv přírody.
Je to běžné?
Nebo:je to běžná anomálie?
Nový stonek je dlouhý už 6cm.
Co s tím, až(pokud)to vykvete? Udrží ten spodní stonek horní aplégr, jehož listy jsou v současnosti 3ks a největší má už 19cm? Je to v podstatě samostatná rostlina. Ale kdykoliv jsme podobné doma dali od hlavního stonku a pokusili ji pěstovat, tak zašla.
Na 99% jde o phalaenopsis ale nejsem odborník.
Budu rád za jakoukoliv informaci, recenzi,názor
A pokud by se někdo chtěl problémem zaobírat důkladněji, pokusím se poslat foto.
S díky Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Vaše orchidej takto reaguje na zkracující se dny. Když je denní doba delší než noc (typicky v létě), tak roste, a když se den zkrátí a tma je delší, tak rostlina nasazuje na květ (typicky podzim a jaro). To, zdali zvládne dokončit násadu až do vykvetení, již záleží na místních pěstebních podmínkách - méně vláhy do kořenů, větší vzdušná vlhkost, nižší teplota, méně hnojiva s omezeným dusíkem, atd.
Až bude mít odnož vlastní kořeny, tak ji můžete odříznout, ránu zasypat dřevěným uhlím a zasadit ji samostatně do substrátu pro orchideje.
Hoya carnosa neboli voskovka je rychle rostoucí pokojová rostlina liánovitého vzrůstu. Má dlouhé stonky, na nichž rostou lesklé, dužnaté, tmavě zelené listy vejčitého tvaru. Od jara do podzimu se na rostlině objevují vonné hvězdicovité květy, bílé nebo světle růžové barvy s červeným středem. Svou přezdívku Hoya získala podle květů, které se lesknou jako vosk. Rostlina je poměrně nenáročná na pěstování. Často je vyvazována do oblouku nebo jiných zajímavých tvarů.
Nejčastěji se pěstují dva druhy, které se od sebe liší vzrůstem:
Hoya carnosa má dlouhé výhony, které musíme upevňovat k opoře,
Hoya bella je ozdobnější a má převisající krátké, ale rozvětvené výhony.
Voskovka je krásná rostlina, a to i v době, kdy nekvete. Její listy jsou sytě zelené, lesklé, dužnaté a mohou být nepravidelně světle skvrnité.
Hoya bella má menší světlezelené listy, květní okolíky jsou podobné jako u Hoya carnosa. Květy mají bílou barvu s výraznější červenou pakorunkou. Kvetoucí rostliny jsou nejkrásnější zespoda. U tohoto druhu květní stopky po odkvetení opadávají. Hoya bella bohatě kvete, je to vděčná rostlina do závěsných nádob. Bohaté kvetení zaručuje mírné snížení teploty v zimě.
Květenství obou druhů jsou velmi trvanlivá, objevují se od jara do podzimu a zejména ve večerních hodinách intenzivně sladce voní. V době kvetení rostlina vylučuje sladký nektar, který může znečistit okolí.
Její výhony mohou dosahovat až 6metrové délky. Na svých dlouhých, poléhavých, dřevnatějících stoncích nese lesklé tmavozelené dužnaté listy se silnou pokožkou, které jsou vstřícné a mají oválný, mírně zašpičatělý tvar. Listy jsou 5–8 cm dlouhé a 3–4 cm široké, jsou masité a lesknou se jako voskové. Kvete od jara do podzimu pětičetnými hvězdicovitými květy, které vytvářejí polokulovité květenství. Jednotlivé kvítky mají v průměru kolem 1,5 cm, květenství může obsahovat až 30 kvítků. Plstnatá koruna má bílou nebo narůžovělou barvu, vedlejší koruna je lesklá pěticípá hvězdička s červeným středem.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Olga Smutná.
Dobrý den, kamelii mám od března 2019. Po odkvětu byla celé léto do října v polostínu, nasadila hodně poupat. Přenesla jsem ji na chodbu s teplotou cca 15-17 C. V průběhu svou týdnů začaly opadavat listy a vzápětí polorozkvetle pupeny. Dnes vypadá jako stromy v listopadu. Nevím, kde jsem udělala chybu a jak ji zachránit, poradíte prosím? Děkuji. Olga Smutná
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Anturie je typicky skleníková rostlina. Velmi dobře se však také pěstuje v interiéru jako dekorativní pokojovákvětina. Anturie je vzpřímená rostlina s krátkým kmínkem s listy, které mají různé tvary a jsou kožovité. Anturie se pěstují pro svůj dekorativní toulec. Mladé anturie rostou pomalu, ročně vytvoří dva až tři listy. Stanoviště by měla mít anturie světlé, ale chráněné před přímými letními slunečními paprsky. Aby se mohla rostlina v celé své kráse rozvinout, musí být umístěna v interiéru, kde neklesne teplota pod 20° Celsia. Optimální teplota by se měla pohybovat okolo 25° Celsia. Jestliže anturii budeme často vlhčit, bude dobře snášet i blízkost ústředního topení. Vhodnou dobou k přesazování anturie je jaro. Starší květiny přesazujeme jednou za dva až tři roky. Anturie se dá v létě letnit. Čtěte dále a dozvíte se jak na letnění anturie.
Vitálka, někdy také nazývána aztécké zlato, je dobře se větvící, polehává, půdopokryvná květina. Nerozrůstá se ani tolik do výšky jako do šířky. Je velice jednoduchá na pěstování a je hodně odolná, snad právě proto získala svůj název vitálka. Její květy vám mohou připomínat malé slunečnice, mají široký tmavý střed se žlutými nebo oranžovými lístky.
Jak vitálku pěstovat
Vitálka má ráda slunné a teplé stanoviště, dařit se jí ale bude i v polostínu, jen myslete na to, že čím méně bude mít světla, tím méně pokvete. Vyžaduje dobře propustnou půdu, zda si substrát připravíte sami v poměru 2 : 1 : 1 (zemina, kompost, písek), nebo si substrát zakoupíte v marketu, je jen na vás. Vitálkám nevadí větrné místo, ale nemají rády mráz. Při své výšce 15 až 20 cm se hodí jak do závěsných truhlíků a květináčů, tak na záhon, pokud je ale na záhon budete sázet, nechte jim dostatek místa na rozrůstání, aby pak zbytečně neutiskovaly ostatní rostliny. Květinu nemusíte zbavovat odkvetlých květů, opadají samy. Vitálka nechutná žádným škůdcům, takže budete mít o starost méně.
Zálivka a hnojení
Vitálka má ráda vlhkou půdu, pokud se vám stane, že substrát přelijete nebo naopak úplně vyschne, rostlině to nijak neuškodí. Brzy se vzpamatuje a na rostlině to ani nepoznáte. S hnojením můžete začít téměř hned po zasazení rostlinky do truhlíku či květináče. Použijte plnohodnotné hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Vitálka je jednoletá rostlina, v našich podmínkách se nezazimovává, proto ji klidně nechte v truhlíku, dokud pokvete nebo dokud vám ji nespálí mráz.
Množení vitálky
Jelikož nenecháváme vitálku přezimovat, jediným způsobem, jak si ji můžeme namnožit, je sběr a vysetí semen. Na podzim si posbírejte semena, usušte je, uskladněte je na suchém a teplém místě a v březnu je můžete vyset. Buď je předsejte do skleníku, kde teploty neklesají pod bod mrazu, nebo použijte semenáč, který umístěte do teplé a světlé místnosti, vyhněte se ale přímému slunci. Vzešlá semena přesaďte do květináčků či truhlíků a nechte do poloviny května za oknem nebo ve skleníku a poté přesuňte ven.
Ve svém příspěvku KVĚTINA KALA PĚSTOVÁNÍ V KVĚTINÁČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Draha Pokorna.
Dostala jsem loni v listopadu kalu tmavomodrou až do fialova k narozeninám v květináči. Krásně kvetla ale běhemdvou měsíců asi ztratila listy a zůstala tak. Nevěděla jsem co dál, protože nemám žádné zkušenosti s pěstováním kali. Tak jsem ji přesadila do věšího květináčku a sem tam zalila.Teď ale běhemměsíce a půl narostli nové listy pěkné, ale začínají mít hnědé fleky a nevypadá to vůbec hezky.Tak jsem se chtěla někoho z Vás přes meil zeptat co s tím dál mám dělat.Zatím květ není v dohlednu.Květináč má průměr asi 16cm,cibulka tak8cm.Za případné rady velice děkuji Pokorna draha
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ema.
Domovem Callisie repens je Jižní Amerika, kde roste v podrostech tropických lesů. Vytváří hustý koberec, který pokrývá celé plochy lesa a pne se dokonce i po kamenech. Sytě zelené drobné listy vyrůstají na plazivých výhonech.
U nás je pěstována jako převislá pokojová rostlina, která má malé, vejčité listy. Listy jsou barvy zelené, panašované s žilkováním. Květy jsou nenápadné bílé a objevují se v letních měsících. Rostlina je vysoká 20 až 30 cm, není náročná na pěstování. Je vhodné pěstovat ji v závěsných nádobách. Je to dlouhodobá pokojová rostlina. Starší exempláře však nemusí vypadat pěkně, proto je lepší rostlinu zmladit – z vrcholových řízků vypěstovat novou nebo ji razantně zastřihnout.
Kalisie vyžaduje světlé stanoviště nebo polostín. Přímé slunce vede k zasychání konců listů. Vhodná je běžná pokojová teplota, v zimě je ideální 10–12 °C. V létě je potřeba vydatně zalévat. Pozor však na přelití, které by vedlo k zahnívání kořenů. V zimě na chladném místě zálivku omezte. Rostlina vyžaduje zvýšenou vlhkost, proto listy často roste. Horký suchý vzduch v blízkosti ústředního topení rostlině nesvědčí. Od jara do podzimu přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. V zimě nehnojte.
Rostlinu lze množit vrcholovými řízky, které snadno zakořeňují v půdě. Mladé rostliny přesazujte každoročně vždy zjara. Při přesazování dbejte na dobrou drenáž. Zemina by měla být tvořena z rašelinového substrátu.
Pokud se vám stonky začnou vytahovat, tak rostlinu pěstujete na tmavém místě, v takovém případě kalisii přemístěte více k oknu.
Begonia rex je pokojová begonie okrasná listem. V přírodě tento druh žije v podrostu, s prodlužujícím se stonkem se snaží dostat po kmeni do korun. Listy bývají výrazně barevné, stříbřité, světlé i tmavé. Důležitým předpokladem výrazných barev je dostatek rozptýleného světla. Na tmavém místě barevné kresby ustupují zelené barvě. Zajímavé je množení této begonie. Nové odrůdy vznikají z výsevů semen, starší se udržují řízkováním. Známý je pokus, kdy se list begonie položí na množárnu ve skleníku, na několika místech se žilnatina listu prořízne a list se přimáčkne k rašelině, perlitu či písku. V místě řezu se nejprve objeví kořínky a později malá rostlinka, připomínající velkou. Tímto způsobem vyrobíme z jednoho listu víc než deset sazenic, shodných s mateční rostlinou.
V naší poradně s názvem ZLUTY KER se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina Musilova.
Dobry den.
Chtela bych Vas poprosit o pomoc.Pred peti lety jsem si ze seminka vypestovala tento ker.Mela to byt Planouci pochoden.Je mi jasne,ze ta to neni.Ted kerik poprve vykvetl.Mam z neho radost,ale nevim jak se jmenuje a jak o nej pecovat a do jake vysky vyroste.
Pokud vite o jaky ker se jedna,budu moc rada za odpoved.
Moc dekuji.Musilova
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
To se vám podařilo vypěstovat štědřenec. Štědřence jsou nevelké stromy a keře dorůstající výšky až 7 metrů a jsou celkem tři známí zástupci: alpský, odvislý a Watererův. Navzájem si jsou velmi podobní, ale vyžadují odlišné pěstební podmínky. Štědřence mají zelenou kůru a vzpřímené nebo převislé větve, na kterých vyrůstají trojčetné listy, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky, a na zimu opadávají. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, uspořádané v bohatých převislých hroznech a proto se jim často říká zlatý déšť (stejně jako naší známé zlatici). Kalich květu je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným dvěma zuby a dolním trojzubím. Pavéza (největší okvětní list) je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Plody štědřence - lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny jsou slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen, která jsou velmi jedovatá pro všechny živočichy! K otravě dítěte stačí spolknout dvě semena nebo sníst pět květů z této rostliny, takže pozornost je na místě.
Pěstování štědřence musí naplňovat podmínky jeho domoviny, kterou je oblast jižní Evropy. Nejlépe se jim daří na plném slunci, ale přežijí i v polostínu. U zeminy je to trochu potíž, protože je nutné přesně vědět, o kterého zástupce štědřence jde. Štědřenec odvislý potřebuje zásaditou zeminu, je vápnomilný a štědřenec alpský naopak vyžaduje kyselou půdu (rašelina). Štědřence při tvarování nesnášejí hlubší řez, ze starého dřeva neobrazí a zemřou. Množí se výsevem semen, která je třeba před výsevem krátce spařit. Dále je možné štědřence množit letním očkováním na štědřenec odvislý nebo roubováním. Štědřenec Watererův lze množit dřevitými řízky, které se řežou již v první polovině října. Množení je možné i letními řízky. Na podnože štědřence odvislého nebo i alpského lze roubovat i jiné dřeviny, například hlodáš, jehlici nebo čilimník - dosáhne se pak úchvatných chimér s nekonečnou variací barevnosti květů.
Pro inspiraci k tomu, co lze se štědřenci dokázat v zahradní architektuře, můžete shlédnout následující fotografie: https://www.google.com/sear…
Z marantovitých se vám bude líbit třeba maranta, kalatea, ktenante či stromanthe.
Maranta (Maranta)
Dekorativní listy této rostliny mají na svrchní straně výrazné červené žilkování, po rubu jsou temně purpurové. Zvláštní jsou tím, že se na noc svinují. Květy nejsou významné. I když se maranta dá pěstovat vyvázaná k mechovému kmínku nebo k malé treláži, obvykle je nízká a poléhavá.
Rostlinu pěstujte po většinu roku v polostínu, na zimu ji raději přesuňte na stanoviště s jasným rozptýleným světlem. Příliš jasné světlo má však za následek vadnutí listů a hnědnutí jejich okrajů. Této rostlině vyhovuje normální pokojová teplota, minimálně však 15 stupňů Celsia. Po celou vegetační sezonu marantu vydatně zalévejte a jednou za dva týdny ji přihnojujte standardním tekutým hnojivem. Mezi zálivkami nechte vždy zeminu trochu vyschnout, ale ne úplně. Maranta je rostlina tropických dešťových lesů, která miluje vzdušnou vlhkost. Pěstujete-li ji v teplém pokoji, postavte květináč do misky s navlhčenými oblázky a často roste. K rosení používejte pokud možno dešťovou vodu, která na listech nezanechává stopy. Marantu můžete množit na jaře dělením velkého trsu nebo v létě řízkováním. Použijte zeminu na půdní bázi.
Zde si můžete prohlédnout tuto velmi dekorativní pokojovou rostlinu: maranta foto.
Kalatea (Calathea)
Krásně skvrnité listy kalatey vyrůstají na dlouhých stopkách téměř vertikálně, díky čemuž vynikne kresba na jejich spodní straně. Kromě nádherné barvy listů vás jistě okouzlí i nápadné oranžové květy (viz odkaz na fotografie níže). Kalatea dorůstá obvykle do výšky 35 cm.
Vyžaduje polostín a celoroční teplotu mezi 15 až 25 stupni Celsia. Hojně kalateu zalévejte a v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně tekutým standardním hnojivem. V zimě zálivku omezte. Vysoká vzdušná vlhkost je nezbytná i u této rostliny. Květináč postavte do misky s vlhkými oblázky a kalateu často roste, nejlépe dešťovou vodou.
Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kalatey: kalatea foto.
Ktenante (Ctenanthe)
Ktenante je stejně jako všechny marantovité rostliny velmi náročná. Odměnou za péči vám však budou její krásně zbarvené listy, které rostou na vzpřímených stoncích a mají velmi zajímavé zbarvení (viz odkaz na fotografie níže). Ktenante dorůstá většinou do výšky 60 až 80 cm. Za dobrých podmínek i do výšky 1 metru.
Právě zelenolisté druhy ktenante jsou vhodné do tmavších zákoutí. Celoročně těmto rostlinám vyhovuje pokojová teplota. Přes zimu však snesou i nižší teploty (kolem 15 stupňů Celsia). Nemají však rády výraznější změny teplot během dne. Vyžadují vysokou vzdušnou vlhkost, nesnáší přímé slunce. Přes léto vyžadují
Zakrslé konifery jsou krásným a zajímavým způsobem, jak vnést celoroční texturu do jakékoli krajiny, bez ohledu na její velikost. Zatímco v zahradách vypadají atraktivně po celý rok, konifery skutečně vyniknou v zimě, kdy listnaté rostliny přecházejí do období klidu.
Konifery patří mezi nejvyšší, nejstarší a největší rostliny na Zemi a mnoho majitelů domů, kteří se potýkají se stínem od velkých stálezelených stromů, může váhat s zaváděním dalších jehličnanů do svých zahrad. Jejich zakrslé mini protějšky jsou mnohem menší a rostou pomaleji a dorůstají výšky pouhých 90–4,5 metru. Jejich kompaktní velikost a široká škála tvarů, barev a forem dělají z jehličnanů všestranný a vítaný zimní doplněk do jakéhokoli prostředí, od balkonových zahrad přes městskou krajinu až po rozsáhlé obytné domy.
7 oblíbených zakrslých konifer do zahrady
Každý podzim zahradní centra posilují svou nabídku unikátních, vysoce kvalitních zakrslých jehličnanů, aby vaše zahradní aranžmá v květináčích s příchodem zimních měsíců zaujalo svým atraktivním vzhledem. Zde je několik oblíbených odrůd mini konifer:
Cypřiš velkoplodý – Cupressus macrocarpa
Tento citronový cypřiš zůstává oblíbenou trvalkou v zahradách. S jasně žlutým, hebkým jehličím s citronovou vůní vytváří úzký, vzpřímený dojem v květináčích nebo v zahradě. Dorůstá výšky 2,4 metru a šířky 0,9 metru, vhodné na plné slunce i do polostínu.
Jalovec modrý – Juniperus squamata
Tento kompaktní jalovec je známý svými výraznými, stříbřitě modrými jehličkovitými listy, které tvoří hustý, zaoblený tvar. Jeho pomalu rostoucí povaha a zářivá barva z něj činí vynikající doplněk skalek, záhonů nebo jako akcentní rostlinu. Dorůstá výšky 90 cm a šířky 120 cm, na plném slunci.
Smrk ztepilý – Picea abies
Tento zakrslý stálezelený strom má husté, tmavě zelené jehličí, které tvoří nízký, zaoblený kopeček. Jeho kompaktní velikost a úhledný, symetrický tvar z něj činí vynikající volbu pro skalky, záhony nebo malé prostory. Dorůstá výšky 45 cm a šířky 45 cm, vhodné na plné až polosluneční místo.
Černý drak japonský cedr – Cryptomeria japonica
Tento japonský cedr má tmavé, tuhé, prstovité, sytě zelené větve, které tvoří zaoblený tvar. Je ideální jako ústřední bod poblíž domu. Dorůstá výšky až 3 metry a šířky 1,8 metru (pro menší exemplář zvolte 'Little Diamond'); pěstuje se na plném slunci, ale prosperovat bude i v polostínu.
Jedle kanadská – Tsuga canadensis
Tato majestátní kanadská jedlovka má půvabné klenuté větve a nízký, kopcovitý tvar. Na začátku jara se projevuje úchvatným odrůstáním zářivě zlatých výhonků, které v létě blednou do jemnější zlatozelené barvy. Dorůstá výšky až
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Michálková Jar..
Prosím o radu, kamélie japonica mně ochodila téměř všechny listy. Má nasazeno hodně poupat, ale pomalu umírají. Je mně to moc líto a nevím,co mám udělat . Zalévám přiměřeně, stanoviště měla v květináči venku v polostínu.Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Noční chlad a vlhko posledních dní umožnily rozvoj houbové choroby, která decimuje vaši kamélii. Můžete zkusit aplikovat zálivku kuprikolem. Kuprikol běžně zakoupíte v zahradnictví. Ale moc od toho neočekávejte a spíše se tešte na novou kamélii.
Kolopejka ve volné přírodě roste v horách na severní části ostrova Madagaskar. Tato keříkovitá rostlina má sukulentní listy s ozubeným lemem. Květenství se skládá z drobných trubkovitých květů bílé, žluté, červené, růžové, fialové nebo oranžové barvy. Kvete po celou část roku. Existuje více druhů této rostliny, které se od sebe liší květem. Kvete v průběhu celého roku. Obsahuje jedovaté šťávy, které po požití mohou podráždit žaludek. Květy nevoní. Kolopejka je krátkodobá květina, kterou většinou odstraňujeme poté, co přestane tvořit květy.
Pěstování: Rostlina vyžaduje dostatečně světlé stanoviště, bez přímých slunečních paprsků v poledne. Vyhovuje jí běžná pokojová teplota, v zimě má ráda minimum 10 °C. Po celý rok zaléváme mírně. Zaléváme vždy tehdy, když substrát vyschne. Svěšené listy jsou příčinou vydatné zálivky. Rostlina snáší suchý vzduch. Rosení jí nesvědčí. Hnojíme v době květu jednou za měsíc. Množení je možné stonkovými nebo vrcholovými řízky, které můžeme zasadit rovnou do země. Při teplotě půdy 20 °C dobře zakořeňují. V případě, že chceme rostlinu uchovat pro příští rok, přesazujeme ji vždy po odkvětu do rašelinového substrátu s příměsí písku. Přelitím může rostlina začít hnít.
Ve svém příspěvku VOSKOVKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Šromová.
Mám dlouho krásnou voskovku omotanou dokola a rostou z ní dlouhé šlahouny, kvetla 1x, šlahouny připnu k sobě a za chvíli vyrostou další, je na SV straně v polostínu, zalévám s mírou, co s tím mám dělat? Nejraději bych ji vyhodila, ale listy jsou krásné, lesklé, opravdu se rozmýšlím, jestli ji nemám vyhodit, už jsem z ni nasadila 3 rývky a rostou pěkně, tak nevím, co dál, p o r a ď t e prosím.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Název této rostliny se často objevuje i v křížovkách. Otázka: Kroton na 5 písmen – odpověď: Ladel, otázka: Ladel na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Pokojovákvětina na 6 písmen – odpověď: Kroton, otázka: Jedovatá indická rostlina na 6 písmen – odpověď: Kroton.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT VĚNCOVEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o radu.Proč mi na věncovci někdy žloutnou listy.Děkuji za odpověď
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromír Chytil.
Koupil jsme si věncovec a potřebujeme poradit na jaké okno, myšleno podle světových stran, je nejlépe rostlinu umístit a taky , kde přes léto. Máme ho v polostínu, opadávají nám květy - něco je špatně . Děkuji za odpověď - Chytil, Valašské Meziříčí
Bakopa nepatří mezi velké květiny, je drobounká a dorůstá do délky maximálně 50 cm. Nejvíce vynikne v závěsných truhlících či květináčích. Bakopa má ráda slunné a teplé místo, je však schopna hojně růst a kvést i v polostínu. Není náročná na pěstování, vyhovuje jí dobře propustná půda. Do jednoho truhlíku o délce 50 cm zasaďte alespoň 4 rostliny. Bakopa sice není mrazuvzdorná rostlina, ale na rozdíl o většiny letniček dokáže odolat i teplotám těsně pod bodem mrazu.
O bakopu se nemusíte příliš starat, rostlina se čistí sama: odkvetlé květy samy opadávají, nemusí se zaštipovat. Častý déšť, nebo naopak sucho mohou vést k tomu, že rostlinu napadnou škůdci. Takto napadené rostliny se ošetřují postřikem proti chorobám, avšak ne vždy se povede bakopu zachránit.
Zálivka a hnojení
Bakopa má ráda větší vlhkost, tedy i častou zálivku, proto vám také zde usnadní práci samozavlažovací truhlík. Aby rostlina vypadala hezky a měla bohaté květy, je dobré ji jedenkrát za týden až 14 dní pohnojit tekutým hnojivem určeným pro balkonové rostliny.
Přezimování
Povede-li se vám bakopu udržet do podzimu vitální a v hezkém stavu, můžete ji zkusit přezimovat. Až rostlina odkvete, seřízněte ji na cca 20 cm, zbavte ji všech suchých listů, aby se nešířily choroby a plísně, a umístěte ji do světlé místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C. Zalévejte ji jednou za 14 dní.
Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu a v dubnu či květnu, kdy už by měla znovu obrážet, ji umístěte ven. Poté se o ni starejte jako v předchozím roce.
Množení
I bakopu můžete množit řízkováním: výhonek seříznete a zasadíte do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Bakopa se na rozdíl od jiných letniček množí na jaře. V květnu ji pak můžete přesadit do truhlíku a dát ven.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
Vitálky jsou vytrvalé byliny spíše plazivého charakteru, jejichž výška nepřesahuje 15 cm. Mají oválné listy, jasně zelené barvy. Ozdobné květy mají hnědý střed a žluté nebo oranžové okvětní lístky. Kvetou během léta.
Lze je použít ve skalkách a v květináčích k pokrytí stěn a svahů nebo k výrobě květinových dekorací.
Vitálka může prosperovat v polostínu, na plném slunci nebo ve stínu a odolává i nárazovým horkům i občasnému mrazu.
Půda pro vitálku by měla dobře odvodňovat, k čemuž můžeme připravit směs třech dílů zahradní zeminy smíchané s jedním dílem hrubého písku.
Zalévá se přiměřeně, vždy počkejte, až půda vyschne, nikdy nedávejte pod květináč talíř. Rostliny bezpečně odolávají několikadennímu suchu.
Od poloviny jara do poloviny léta oceňují přihnojení pomocí extraktu z mořských řas.
Příliš dlouhé stonky je vhodné prořezávat, aby měly kompaktnější tvar.
Jsou velmi citlivé na nadměrné zalévání, které způsobuje rychlou smrt rostliny. Výsadba se provádí ze semen vysévaných velmi povrchně začátkem jara na jejich konečné stanoviště nebo koncem zimy do sadbovačů, přičemž se pak přesazují v polovině jara.
Ve svém příspěvku POKOJOVÁ KALA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Katka.
Dobrý den,
koupila jsem si před dvěma týdny do nového bytu kalu a mám stejný problém. Zjistila jste příčinu? Jak se Vám podařilo květinu zachránit?
Děkuji, K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Nekvindová Hana.
Kalu jsem nezachránila koupila jsem jinou ta vydržela do odkvětu ale hlíza byla stejně nahnilá takže opět jsem vyhazovala.Nekvindová
Kalanchoe není příliš náročná, vyhovuje jí téměř jakékoliv umístění, má ráda dostatek světla, ale neměla by být na přímém slunci. Rostlině vyhovuje obvyklá pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V létě jí svědčí teplo a přiměřená zálivka. V zimě by se měla teplota pohybovat od 10 do 15 °C. Pěstujete-li kalanchoe při nízké teplotě, omezte i zálivku, v zimě ji udržujte téměř v suchu.
Tato pokojová rostlina je nejen nenáročná na vodu, ale také na vlhkost vzduchu. Zalévejte ji nejlépe měkkou, odstátou vodou. V pěstební nádobě by měla být drenáž, abyste zabránili přemokření rostliny. Příliš chladné a vlhké stanoviště může být příčinou toho, že rostlina neroste. Ačkoli má kalanchoe sukulentní charakter, trvalý nedostatek vody nemiluje. Platí proto obecné pravidlo, že čím vyšší je teplota a čím sušší je vzduch, tím více musíte rostliny zalévat.
Od března do srpna či září přihnojujte rostlinu 1x za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro kaktusy. Mladé rostliny přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vysazujte je do širokých, nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl být lehký a propustný a měl by mít takovéto složení: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl písku a 1 díl kompostové zeminy. Někteří pěstitelé doporučují do zeminy přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Když chcete kalanchoe přesadit, seřízněte po odkvětu horní část rostliny, rostlina následně vytvoří nové výhony a zůstane kompaktní.
A jak přimějete kalanchoe ke kvetení? Uměle jí zkraťte den. Pokud rostlinku budete 4 až 6 týdnů vystavovat dennímu nebo umělému světlu na pouhých 8 až 10 hodin denně, měla by rozkvést, a to v jakoukoli roční dobu. Zastínit ji můžete například zakrytím neprůhlednou nádobou nebo krabicí, pozor, také pouliční osvětlení může kvetení překazit.
U nás se gardénie pěstuje jako pokojová rostlina, která dorůstá výšky 30–60 cm. Není však pěstitelsky jednoduchá. Málokdo ji totiž dokáže přimět, aby začala kvést. Znáte-li však její požadavky, může její kvetení vydržet i několik měsíců. Důležité je zajistit gardénii stabilní teplotu. Když je teplota při tvorbě poupat vyšší než 18 °C, rostlina poupata shodí. Během kvetení je optimální teplota okolo 20 °C a hodně světla, v tomto období půda nesmí vyschnout.
Rostlinu tedy pěstujte na velmi světlém a slunném místě. V létě může být venku. Gardénie potřebuje dostatečnou vlhkost, proto ji postavte do misky s kamínky, které tuto vlhkost pomáhají udržovat. Rostlinu je možné i rosit, ale ne na květy. Zalévejte ji nejlépe měkkou, dešťovou vodou a chraňte před průvanem. Začnou-li jí žloutnout a opadávat listy, signalizuje to obvykle nedostatek závlahy nebo tvrdou vodu.
Tato pokojová rostlina nesnáší zásaditou půdu, a proto ji sázejte do kyselého rašelinového substrátu smíchaného s listovkou v poměru 1 : 1. Vyvarujte se vápníku! Nesmí být v zemině ani v hnojivu, ba ani ve vodě. Vápník gardénie totiž nesnáší. Žloutnou jí po něm listy a pak opadávají.
Gardénie nemá ráda časté přesazování. Rostlinu tedy přesazujeme pouze na jaře, a to jen v případě, až když kořeny prorůstají květináč. Rozhodně nepřesazujeme v době kvetení. V průběhu vegetace gardénii přihnojujeme jednou za 14 dní tekutým hnojivem. V zimě pouze jedenkrát měsíčně. Rostlinu rozmnožujeme řízky, které odebíráme v létě a sázíme do vlhké směsi rašeliny a písku.
