Téma: 

pokojové květiny málo světla


Facebook Twitter Pinterest email tisk

POKOJOVÉ KVĚTINY DO STÍNU

Pěstování rostlin ve stínu

Chcete-li pěstovat rostliny na méně osvětleném místě v interiéru, pak vězte, že i stínomilná rostlina potřebuje přiměřené množství světla, což představuje umístění maximálně dva metry od okna, přičemž samozřejmě záleží na velikosti okna a jeho orientaci na světovou stranu.

Rostliny, které snášejí stín, většinou pocházejí z podrostů pralesa, kam dopadá už jen malá část světla. Patří mezi ně například některé druhy kapradin, marantovitých a áronovitých rostlin či fíkusů. Nevadí jim nedostatek slunce, ale vyžadují teplé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, což však bývá v běžných bytových podmínkách těžko dosažitelná kombinace. Možným řešením je postavit květináč na misku naplněnou mokrým štěrkem nebo drobnými oblázky a vlhkost neustále udržovat, tedy rostlinu i kamínky rosit.

Nyní tedy několik rostlin, z nichž můžete vybírat, třeba podle vzhledu...

Detail odstavce: Pěstování rostlin ve stínu
Zdroj: Pokojové květiny do stínu
Zveřejněno: 12.7.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pokojové květiny anturie

Nemohu sehnat zelenou anturii v květináči. Pokud by někdo věděl, kde se dá
sehnat budu rád.
Děkuji a.j.

Zdroj: diskuze Pokojové květiny anturie
Odesláno: 28.10.2018 uživatelem Antonin Jun
Počet odpovědí: 0

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Hnojení v době přezimování

Rostlinu hnojte i v době přezimování 1x za měsíc 0,15–0,2% tekutým plným hnojivem pro pokojové květiny s mírným obsahem dusíku; v letních měsících pak každých 10 dní. Pozor si při pěstování dejte na přemokření vedoucí rovněž k opadávání lístků. Ze škůdců se nejčastěji objevují svilušky či mšice nebo třásněnky.

Detail odstavce: Hnojení v době přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Dracéna

Dobrý den, mám dracénu a tmavší byt, kvůli lodžií. Nebude jí vadit málo světla?? Děkuji Jana

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 27.1.2019 uživatelem Jana
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

CERERIT

Cererit pro pokojové rostliny

Pro pokojové rostliny je vhodný Cererit Hobby, což je univerzální kapalné hnojivo:

  • složení: dusík-fosfor-draslík (5-5-5)
  • bezchloridové hnojivo
  • pro výživu ovoce, zeleniny, pokojových, balkónových a ostatních okrasných rostlin a chmelu
  • používá se k přihnojování v období vegetace
  • dávkování: 15 ml (víčko od lahve) nalijte do 4 litrů vody a promíchejte

Detail odstavce: Cererit pro pokojové rostliny
Zdroj: Cererit
Zveřejněno: 14.9.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

KVETOUCÍ ROSTLINY

Opylení a jeho význam

Opylení je přenos pylu ze samčí tyčinky na samičí pestík. Pokud dojde ke spojení samčích a samičích částí stejného druhu, dochází k opylení a následně k tvorbě semene. K opylení může dojít různými způsoby, například zvířaty nebo větrem. Květiny přitahují hmyz svým sladkým nektarem. Některý hmyz se tímto nektarem živí a tím, že přelétá z jedné rostliny na druhou, pyl přenáší a rostliny opylovává. K opylení může dojít také tím, že vítr pyl rozfouká a zanese do dalších květů. Květy opylené hmyzem bývají pestrobarevné a silně voní, kdežto rostliny opylené větrem, jako jsou trávy, mají květy často malé a bez lístků.

Pokud dojde k opylení kvetoucí rostliny, začnou se uvnitř květu tvořit semena. Semena rostlin se postupně vyvíjí. Plod obklopuje semeno a vyrůstá z něho například jablko, hruška nebo fazolový lusk. První fáze růstu u plodu rostlin z osiva se nazývá klíček. V případě, že má semeno dostatek slunečního světla a vody, vyklíčí a rostlina začíná růst.

Detail odstavce: Opylení a jeho význam
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: květiny do šera

Dobrý den,
Mám dotaz,máme doma chodbu kde nemáme okna a je v ní šero,chtěla bych do ní nějaké živé květiny ale nevím jaké květiny.Proto prosím o radu co by se na chodbu kde je hodně šero,daly dát nějaké živé kytky.

Zdroj: diskuze Květiny do šera
Odesláno: 2.5.2018 uživatelem Helena Vanátová
Počet odpovědí: 0

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Druhy vhodné do truhlíku

Tyto květiny byly oblíbené našimi babičkami a v současnosti se zájem o jejich pěstování vrací. Bohatě kvetoucí begonie dovedou rozzářit tmavší plochy, na nichž je s jinými květinami kvůli nedostatku světla problém. Begonie je rod rostlin z čeledi Begoniacae a existuje jich téměř tisícovka druhů. Nabídka se často mění podle trendů, obecně se však dělí podle velikosti květů na drobnokvěté a velkokvěté a podle kořenů na begonie s vláknitými a masitými kořeny.

Při sázení dávejte vždy hlízy begonie vypouklou stranou směrem dolů. Rostliny se sázejí v únoru až březnu do truhlíků na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujte po polovině května. Jejich krásu podtrhnete kombinací s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tím způsobem, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy.

Detail odstavce: Druhy vhodné do truhlíku
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: pěstování kamélií

Ani podlahové topení a ani málo světla není pro kamélie to pravé. V létě je dobré ji pěstovat venku nebo na terase a v zimě ji ideálně dát na okenní parapet v místnosti s teplotou okolo 15°C. Každé nedodržení těchto podmínek povede k tomu, že kamélie buď nepokvete nebo nebude vůbec prosperovat.

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 17.2.2014 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Jak probíhá přezimování

Keřík přezimuje při běžné pokojové teplotě. Myrtu nejlépe postavte tam, kde se teplota pohybuje v těch nižších hodnotách, avšak pozor, teplota v místnosti nesmí klesnout pod 10 °C.

Detail odstavce: Jak probíhá přezimování
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: zalévání bramboříku

Také pěstuji brambořík poprve, dostala jsem ho na jaře. Po odkvětu jsem přesadila do většího květináče a dala na balkon na plné slunce. Zalévala jsem do korýtka (pod ruhlík) a dávala tam dost hodně vody. On si sám zal co chtěl a najednou mi narostla hlava listů jako hlávka zelí. Přihnojovala jsem na pokojové květiny hnojivem lx za týden a najednou jsem měla plno květů i třicet najednou a stále rostla poupata. Nemohla jsem se na tu krásu a zázrak vynadívat. Teď jsem ho přemístila domů ale nelíbí se mu to a já nevím co s tím. Snad tu najdu nějakou radu, jak ho přezimovat. Vlasta

Zdroj: diskuze Zalévání bramboříku
Odesláno: 10.11.2016 uživatelem Vlasta
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ ROSTLINY

Druhy kvetoucích rostlin

Rozlišujeme zhruba 250 tisíc druhů kvetoucích rostlin. Tvoří asi 80 procent ze všech druhů rostlin na Zemi. Kvetoucí rostliny dále můžeme rozdělit do dvou velkých podskupin, a to na jednoděložné a dvouděložné.

Jednoděložné rostliny

Jednoděložné rostliny mají jen jednu dělohu, mají listy s paralelními žílami a části květiny bývají v násobku tří. Je jich asi 70 tisíc druhů a patří mezi ně například trávy, lilie, orchideje, kosatce, palmy a mnoho dalších.

Dvouděložné rostliny

Dvouděložné rostliny mají dvě dělohy, listy s větvením a části květiny bývají v násobcích po čtyřech nebo pěti. Je jich asi 180 tisíc druhů a řadíme mezi ně sedmikrásky, kaktusy, magnólie, růže a většinu typů stromů.

Důležitými rostlinami jsou trávy. Je jich asi 8 tisíc druhů a jsou to rostliny s malými květy. Poskytují potravu nejen pro pasoucí se zvířata, ale patří mezi ně také potraviny jako například obiloviny, rýže či kukuřice.

Detail odstavce: Druhy kvetoucích rostlin
Zdroj: Kvetoucí rostliny
Zveřejněno: 29.4.2013


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování kamélií

Dobrý den.Chtěla bych se zeptat jestli by kamélii vadilo podlahové topení.A musí mít hodně světla,nebo by mohla být v chodbě,kde moc světla není?Děkuji

Zdroj: diskuze Pěstování kamélií
Odesláno: 17.2.2014 uživatelem JAROŠOVÁ
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

POKOJOVÉ KVĚTINY DO STÍNU

Áronovité

Mezi áronovitými můžete vybírat například z těchto pokojových rostlin: monstera, diefenbachie, filododendron či spatiphyllum.

Monstera (Monstera)

Tato ovíjivá křovina s širokými listy a dlouhými řapíky patří mezi větší pokojové rostliny. Dospělé rostliny mívají listy hluboce laločnaté a proděravěné, o čemž se mimo jiné můžete přesvědčit třeba na těchto fotografiích: monstera foto.

Monsteru pěstujte v polostínu, vyhovuje jí normální pokojová teplota, v zimě minimálně 15 stupňů Celsia. Zalévejte mírně, v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně standardním tekutým hnojivem. Také monstera dává přednost zvýšené vzdušné vlhkosti, proto ji postavte na vlhké oblázky a často mlžte. Veškeré dlouhé vzdušné kořeny zastrkávejte do zeminy, aby z ní mohly brát výživu. Monsteru je dobré vyvázat k silné opoře.

Filodendron (Philodendron)

Filodendron je liánovitá rostlina s velkým množstvím vzdušných kořenů. Potřebuje oporu, okolo které se obtáčí, nebo jej můžete zasadit do závěsných nádob. Tvar listů je srdčitý nebo šípovitý. Rostlina může dorůst až do výšky 150 cm. V našich podmínkách nevytváří květy.

Filodendron pěstujte při vyšších teplotách, v zimě postačí teplota nad 12 stupňů Celsia, nesnáší přímé slunce. Zalévejte jen mírně a ve vegetační sezoně aplikujte jednou za dva týdny standardní tekuté hnojivo. Během zimních měsíců zalévejte slabě. Rostlina vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, postavte ji tedy na vlhké kamínky a často roste.

Zde se můžete podívat na fotografie filodendronu.

Lopatkovec (Spathiphyllum)

Spathiphyllum má krásný střízlivý vzhled, nejlépe vynikne jako solitér. Temně zelené listy této rostliny poskytují krásné pozadí čistě bílým toulcům. O půvabu této pokojové rostliny se můžete přesvědčit zde: lopatkovec foto.

Lopatkovec vyžaduje polostín, ale miluje teplo; přezimuje při teplotě 12 stupňů Celsia. Od časného jara do poloviny podzimu jej zalévejte jen mírně a přihnojujte jednou za dva týdny standardním tekutým hnojivem. V zimním klidovém období zalévejte slabě. Rovněž spathiphyllum potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Květináč postavte na vlhké kamínky a rostlinu pravidelně mlžte. Toulce neroste, mohly by začít hnít.

Detail odstavce: Áronovité
Zdroj: Pokojové květiny do stínu
Zveřejněno: 12.7.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: svíčkova z vepřového masa s halali

Smetana nesmí být studená z lednice,před použitím nechte několik hodin v pokojové teplotě,na procentech tuku nezáleží.

Zdroj: diskuze Svíčkova z vepřového masa s halali
Odesláno: 5.2.2019 uživatelem MILAN
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

KVETOUCÍ POKOJOVÉ ROSTLINY

Kala

Kala pochází z jižní Afriky, kde roste v bažinatých oblastech, ve kterých je v létě sucho. Roste keřovitě a skládá se z dutých stonků, z kterých vyrůstají tmavě zelené listy, později se objevují květy. Jejich barevná škála je velice pestrá, od bílé po různé odstíny žluté, růžové, oranžové a červené. Květenství se skládá z toulce a palice. Rostlina kvete od května do srpna. Rostlina obsahuje jedovaté látky, které při dotyku mohou podráždit pokožku. Její květy jsou vhodné k řezu.

Pěstování: Kala miluje světlé stanoviště, ne však přímé slunce. V období od října do prosince vyžaduje teplotu okolo 10 °C, jakmile začnou vyrážet stonky, tak by teplota měla být okolo 20 °C. V létě rostlinu vydatně zaléváme, v zimě jen mírně. Rosíme pouze listy. Hnojíme 2x měsíčně v období květu. Rostlinu množíme dělením trsů při přesazování po období klidu. Přesazujeme na začátku zimy do rašelinového substrátu s příměsí jílu. Rostlinu můžeme letnit na zahradě nebo na balkóně již od poloviny května. Na podzim rostlinu přesuneme do místnosti. Kale vadí příliš suchý vzduch, díky kterému se na rostlině objevují mšice a svilušky. Aby rostlina pravidelně kvetla, je nutno dodržovat klidové období. Po odkvětu rostlině snižte zálivku. Přesadíme ji a přeneseme do místnosti na chladnější stanoviště. Jakmile začnou stonky vyrážet, přesuneme ji do místnosti, kde je pokojová teplota.

Zde můžete shlédnout fotografie květiny kala.

Detail odstavce: Kala
Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.1.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování květiny voskovky

Měla jsem již několik voskovek a zjistila jsem, že zřejmě nesnáší přesazování. Vždy jsem o ni po přesazeni přišla. A stejnou zkušenost mají i moji známý. Čím to je? Tedˇjí jen odeberu část zeminy a přidám novou.

Zdroj: diskuze Pěstování květiny voskovky
Odesláno: 14.4.2019 uživatelem Věra Krejčová
Počet odpovědí: 0

KAKTUS RHIPSALIS

Rhipsalis burchellii

Moderní nenáročná rostlina Rhipsalis burchellii má ráda dostatek světla, ovšem bez přímých slunečních paprsků. Substrát by měl zůstat stále vlhký. Dobré je dopřát rostlině i rosení, nepřelévat. Kvete v období Velikonoc bílými květy.

Detail odstavce: Rhipsalis burchellii
Zdroj: Kaktus rhipsalis
Zveřejněno: 20.11.2015


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: anturie pěstování

Mám anturii již 5 let a stále kvete. Chtěla bych ji na jaře přesadit a nikdeč jsem se nedočetla jaký druh substrátu si obstarat. Propokojové květiny nebo kyselejší? Předem děkuji za radu.
Zdraví Anna

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Odesláno: 16.1.2019 uživatelem Anna
Počet odpovědí: 11 Zobrazit odpovědi

KAKTUS RHIPSALIS

Rhipsalis heteroclada

Moderní nenáročná rostlina Rhipsalis heteroclada má ráda dostatek světla, ovšem bez přímých slunečních paprsků. Substrát by měl zůstat stále vlhký. Vhodné je rostlinu i rosit. Nepřelévat. Kvete v období Velikonoc bílými nebo žlutými květy.

Detail odstavce: Rhipsalis heteroclada
Zdroj: Kaktus rhipsalis
Zveřejněno: 20.11.2015

ANTURIE

Je anturie jedovatá

I přes svůj půvab skrývá anturie v každé části svého těla jedovatý toxin. Toxikace tohoto jedu není sice smrtelná pro člověka, nicméně pro domácí mazlíčky, hlavně pro kočky, může představovat fatální problém. Lidé mohou při požití této květiny trpět žaludečními obtížemi, což se týká spíše malých dětí. Dospělí by si měli dávat především pozor při manipulaci s rostlinou, neboť její toxiny mohou při doteku s pokožkou způsobovat nepříjemné vyrážky nebo zarudnutí a pálení kůže.

Detail odstavce: Je anturie jedovatá
Zdroj: Anturie
Zveřejněno: 17.9.2014

KAKTUS RHIPSALIS

Rhipsalis baccifera

Moderní nenáročná rostlina Rhipsalis baccifera má ráda dostatek světla, ovšem bez přímých slunečních paprsků (nejideálnější je ranní slunce). Substrát by měl zůstat stále vlhký. Dobré je i dopřát rostlině rosení. Nepřelévat. Kvete v období Velikonoc bílými nebo žlutými květy, které jsou zprvu kuličkovitého tvaru.

Detail odstavce: Rhipsalis baccifera
Zdroj: Kaktus rhipsalis
Zveřejněno: 20.11.2015

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Kdy je čas dát ven

Japonskou myrtu můžete dát ven až po zmrzlých mužích, tedy v polovině května. Základem pro pěstování myrty venku je bezesporu dostatečné množství světla. Sluneční záření by mělo na rostlinu dopadat v dostatečném množství, jinak neporoste. V letním období snese klidně i poměrně vysoké teploty.

Detail odstavce: Kdy je čas dát ven
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

BEGONIE DO TRUHLÍKU

Nároky na světlo

Begonie se pěstují v částečném stínu, nikdy ne na přímém slunci. Vyžadují závětří, protože mají křehké stonky, které neodolávají větru. Jsou i druhy, které se pěstují jako pokojové rostliny, a ty se výborně rozmnožují řízkováním – listy stačí jen ponořit do vody, v krátkém čase vytvoří kořeny. Většině begonií vyhovují teploty okolo 25 °C, přičemž v zimě by neměly klesnout pod 19 °C.

Detail odstavce: Nároky na světlo
Zdroj: Begonie do truhlíku
Zveřejněno: 23.6.2017

EUSTOMA

Pěstování

Eustoma potřebuje k růstu chladné prostředí, není však odolná vůči mrazu. Nejvhodnější teplota je 4–7 °C. Vyhovuje jí světlé stanoviště, ale ne přímé slunce. Zajistit dostatek světla a zároveň nízkou teplotu však nebývá v běžné domácnosti snadné. Během vegetace potřebuje hodně vody. U mladých rostlin dáme pozor na přelití. Mezi zálivkami necháme rostlinu na povrchu vyschnout, nesmí stát ve vodě. Voda se nesmí dostat ani do květů.

Eustoma nesnáší vlhkost a vzduch s přítomností páry. Dobře se jí tedy daří v suchých bytech s ústředním topením. Potřebuje dobře propustnou zeminu. Je odolná, přiměřeně rostoucí, vyžaduje snadnou péči. V našich podmínkách je Eustoma schopna vydržet pouze jednu sezonu. Je citlivá jak na převlhčení, tak i na vysušení. Kořenový bal je však potřeba udržovat stále vlhký.

Pěstuje se jako jednoletá rostlina určená především k řezu. Eustoma má poměrně masivní šedozelené lístky, které silně voní po hrachových luscích. Jícnovka vytváří nádherné, křehce působící květy v různých barevných odstínech. Květní stvol nese vždy několik květů v různém stadiu vývoje. Poupata i rozvinuté květy na jednom stvolu tak umocňují celkový dojem z každé kytice, kde je tato rostlina použita.

Přihnojujeme každé dva týdny běžným hnojivem pro pokojové rostliny. Pokud rostlinu zakoupíme v období jejího květu, bude zemina obsahovat pomalu se rozpouštějící hnojivo, takže přihnojovat nějakou dobu nemusíme. Nedostatek hnojiva se projeví blednutím listů a vytáhlým růstem.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Eustoma
Zveřejněno: 28.9.2016

EUSTOMA

Kytice

Pokud si pořídíme řezanou jícnovku, vydrží ve váze 10–14 dní. Před vložením do vody je ale potřeba odstranit spodní listy, které by ve vodě mohly zahnívat. Kytici není vhodné stavět na přímé slunce a doporučuje se pravidelně vyměňovat vodu a přidávat výživu pro řezané květiny.

Barevné spektrum této rostliny umožňuje aranžovat buď samostatnou Eustomu v jedné či více barvách, nebo můžeme pro aranžmá využít například kombinaci s alstromeriemi či liliemi. Jako doplňková zeleň jsou vhodné listy aspidistry nebo ruskusu.

Na vypichovaná aranžmá se eustoma příliš nehodí, její stonky totiž nepatří k těm nejpevnějším. Jestliže již máte řezanou v kytici ve váze, vyměňujte jí vodu alespoň každý druhý den.

Detail odstavce: Kytice
Zdroj: Eustoma
Zveřejněno: 28.9.2016

JAPONSKÁ MYRTA - PŘEZIMOVÁNÍ

Květiny japonská myrta

Japonská myrta, odborným názvem Cuphea hyssopifolia, se pěstuje obdobně jako klasická myrta. Na rozdíl od běžné myrty můžete z té japonské postupným tvarováním vypěstovat i bonsaj. Zatímco v zahraničí je možné, aby keřík rostl také v exteriéru, u nás se japonská myrta pěstuje jako pokojová rostlina. Pěstování japonské myrty není nikterak složité. Koupenou japonskou myrtu postavte do světlého polostínu anebo na slunečné místo. Japonské myrtě dopřejte dostatečnou zálivku, nejlépe dešťovou vodou. V průběhu růstu zalévejte rostlinu obzvlášť vydatně. Zemina pod myrtou nesmí nikdy vyschnout, protože na sucho rostlina rychle reaguje opadáním lístků. V průběhu kvetení očišťujte myrtu od odkvetlých květů. Po odkvetení myrtu sestříhejte na poloviční velikost (stejně jako levanduli).

Detail odstavce: Květiny japonská myrta
Zdroj: Japonská myrta - přezimování
Zveřejněno: 2.10.2017

KVETOUCÍ POKOJOVÉ ROSTLINY

Ibišek

Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.

Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.

Zde můžete shlédnout fotografie ibišku.

Detail odstavce: Ibišek
Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.1.2014

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Klívie

Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.

  • Botanický název: Clivia
  • Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
  • Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
  • Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
  • Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.

Klívie – foto

Zde je několik fotografií zobrazujících klívie.

Detail odstavce: Klívie
Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.3.2014

KAKTUS RHIPSALIS

Rhipsalis pianta

Jedná se o pokojovou rostlinu, která je především půvabná a okouzlující. Listy jsou jasně zelené, zploštělé na koncích. Zpočátku mají vzpřímený růst, který se pak mění na ležící. Listy se vyznačují krátkými tuhými chlupy, které rostou na hraně. Rostlina má ráda dostatek světla, ovšem bez přímých slunečních paprsků. Substrát by měl zůstat stále vlhký. Dobré je rostlinu rosit, ale nepřelévat. Tento druh kvete růžovými květy.

Detail odstavce: Rhipsalis pianta
Zdroj: Kaktus rhipsalis
Zveřejněno: 20.11.2015